Chrudim – Další cenu do sbírky přivezl v minulém týdnu starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) z konference v pražském hotelu Jalta. Jaký význam má nejnovější křišťálový kousek za vitrínou městského úřadu? Chrudim nyní oficiálně patří mezi „nejudržitelnější“ města v České republice.

Běžný obyvatel města asi tápe, co že nová cena vlastně přináší. Zmíní-li se „Zdravé město“, je většina z nich doma. Šárka Trunečková a její boss Řezníček si připsali další grandiózní úspěch, kdy dokázali získat titul „Udržitelné město“ v kategorii A dle kritérií MA vysoutěžit společně s Litoměřicemi. Cenu předala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (Nes. Za ANO ).

[[img:chrn_fullwidth:14412:]]

Součástí programu, při němž došlo k předání této hodnotné ceny, byla i živá diskuse o otevřenosti úřadu – zde jistě došlo i na nejnovější snahu radnice zneprůhlednit nakládání s financemi prostřednictvím rozhodnutí městské rady, nebo neschopnost úředníků zveřejňovat podklady k jednání městského zastupitelstva dříve, než týden před jeho jednáním. V tématu „plánování s občany“ pak zástupci našeho města jistě neopomněli zmínit konanou/nekonanou veřejnou diskusi k výstavbě nové stanice RZS U Stadionu.

Těm, kdo stále tápou a výše zmíněná úřednická hantýrka jim nic neříká, je možné přiblížit, o co v soutěži vlastně šlo. Udržitelný rozvoj má celé dlouhé a obsáhlé heslo na wikipedii a lze se zde dočíst, že primárním úkolem je samozřejmě hospodářský a společenský pokrok s ohledem na životní prostředí. Tedy žádné opisování tabulek, ale reálná indoktrinace občanů myšlenkami „Římského klubu“.  Samotná agenda spojená s tímto tématem je v rozpočtu města z roku 2016 ohodnocena částkou jeden milion tři sta čtyřicet tisíc korun.

Prkotina o tom, jak mikroregion prezentuje své zničené území. Možná je to maličkost, kterou už lidé ve své unavenosti nevnímají, která se jim dostala pod kůži, zakořenila v myslích i v krajině, kde vytvořila vřed obludných rozměrů. 

Otevřel jsem webové stránky Mikroregionu Chrudimsko. Na titulní stránce mě uvítala fotka zničené sídelní krajiny kolem Chrudimi. Nějaký šprýmař použil jako tapetu pohled z Rabštejna přes Rabštějnskou Lhotu na Chrudim. A co tenhle pohled zobrazuje? Totální devastaci krajiny, kterou řídí město Chrudim a na které se podílí obec Rabštejnská Lhota. Nebo je to obráceně? Je to pohled na zničenou krajinu mezi Rabštejnem a Rabštejnskou Lhotou.

Pohled zachycuje obludnou a hloupou výstavbu ničící obec, krajinu, vesnické prostředí a všechno kolem sebe. Člověk sleduje místní územní plánování porušující snad všechny zásady Politiky územního rozvoje ČR stejně jako zásady Politiky architektury a stavební kultury ČR.

Pohled zachycuje v přímém přenosu nejen ničení obcí a krajiny, ale téhle malé zemičky vůbec. Takový mikroregion já nechci. Někdy se člověk skoro až stydí, že tady bydlí a tohle se děje za humny. Člověk se jízdou kopcem z Rabštejna už bojí podívat kolem sebe a do údolí, za chvilku už stejně nebude na co. Nechce se mi věřit, že už ani chrudimský region nenabízí pohled krásnější. Nebo je to záměr a ten říká, že to takhle bude vypadat všude a zatím se na to můžeme těšit. Tohle je politika regionu? Až potkáte toho břídila, co to tady má na svědomí, tak mu prosím poděkujte i za mě.

[[gal:14396]]

První obrázek - to je už opravdu velké zoufalství, když se jako tapeta pod “reprezentativní“ webové stránky prezentující Mikroregion Chrudimsko použije pohled na zničenou a na stále ničenou krajinu! Krásné obrázky z regionu došly?

Druhý obrázek - pohled přes zničenou krajinu na Chrudim z Rabštejna.

Třetí a čtvrtý obrázek - Mikroregion Chrudimsko – prezentovaný pohled na region a na realitu zblízka.  

Vlasta Koupal

Chrudim – Řešení dopravní situace v centru města neleží v žaludku jen čtenářům Chrudimských novin, kteří z článku na toto téma udělali jeden z nejčtenějších textů posledního měsíce, ale také pánům z dopravní komise rady města. Co zajímavého na svém jednání vymysleli?

Předseda komise Alexandr Němec připomněl, že historickým centrem vede transitní trasa, přičemž údajně až 90% aut přes Resselovo náměstí jen projíždí. Členové komise se proto měli zamyslet, zda tranzitní dopravu z centra města po vybudování zbývající části obchvatu města, nevytlačit mimo Resselovo náměstí. Zavést by se mohla taková opatření, jež by cestování tranzitu přes historické centrum znesnadnila, zásobování však ponechala. Němec zmínil i návrh městského architekta Marka Janatky, jenž by rád viděl silnici v co největší vzdálenosti od Morového sloupu.

[[img:chrn_fullwidth:246:]]

S tímto svým návrhem však předseda narazil. Členové komise totiž poukázali na to, že by po zavedení dopravy ke kraji náměstí, ubyla parkovací místa a zmenšila se plocha k pořádání nejrůznějších akcí. Podle člena komise René Němečka by měla být prioritou výstavba parkovacího domu na Moravově zahradě a také budoucí motivace řidičů k využívání tohoto parkoviště. Výstavba parkovacího domu by mohla probíhat na etapy.

[[img:chrn_fullwidth:243:]]

Místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) ujistil své kolegy o tom, že radnice v této záležitosti nespí. Po letech slibů prý připravuje dokonce studie! Vzniknout by měly domy dva a to přímo ve stráni mezi Rubešovou ulicí a Moravovou zahradou. Co ale s Resselovým náměstím? Podle inženýra Němečka neukázněné šoféry vyřeší další retardéry, které by nechal umístit v horní a dolní části Resselova náměstí. Současná snížená rychlost asi nestačí. Jednosměrku by do Široké ulice dopravní komise nevracela.

Usnesení z plodné a podnětné diskuse však nakonec nevzniklo žádné.  

Chrudim – Budoucí stavba takzvané „Ostřešanské spojky“ se teď dostala i na pořad jednání dopravní komise rady města. Diskuse o modernizaci trati, jež by na jednu stranu měla zrychlit cestování do Pardubic, na druhé straně odstřihne místní část Medlešice, nebyla rozhodně klidná.

Nejprve člen dopravní komise Martin Hájek představil svým kolegům mapové podklady studie. Podle Hájka Správa železniční a dopravní cesty hned zpočátku zamítla návrh vedení nové trati v zářezu, protože by se prý stavbě neúměrně prodražila. Musel by se, mimo jiné, vybudovat koridor v šířce zhruba 50 metrů. Další náklady by přineslo i odklízení zeminy a přeložky inženýrských sítí. Nová trať tak má být vedena po náspu a nikde se nebude křížit se silnicemi. Jen tak je možné dosáhnout slibované rychlosti 120 kilometrů za hodinu na rovných úsecích.

Další inženýr zasedající v komisi a sice René Němeček, si vzpomněl na obyvatele místní části Medlešice, kteří po výstavbě spojky zapláčou. Stávající trať přijde zrušit a tím se i zkomplikuje dopravní obslužnost této kdysi samostatné obce, jíž však současné vedení města nedá nic zadarmo. Martin Hájek však svého kolegu ubezpečil, že místním jistě budou postačovat autobusy, které sem v pracovní dny jezdí co třicet minut.

Michal Štěpán, jenž rovněž zasedá v dopravní komisi, pro změnu vznesl připomínku k vynaloženým prostředkům. Ty se prý daly využít daleko efektivněji a sice pro modernizaci současné tratě Chrudim – Rosice nad Labem. Předseda komise Alexandr Němec však Štěpána usadil s konstatováním, že je již v podstatě rozhodnuto a navíc celá stavba probíhá v gesci Pardubického kraje. Druhé největší město v kraji tak již poněkolikáté „ostrouhalo“ a k projektu, jenž se ho přímo dotýká, může mít pouze „kosmetické“ připomínky. Ukázka politické impotence vrcholných představitelů místní radnice.

Co tedy vlastně Chrudim může? Může si rozhodnout, kam přijde umístit vlaková zastávka v severní části města. Tomu odpovídá i usnesení dopravní komise, na němž se nakonec všichni její členové shodli: „Dopravní komise doporučuje radě města, aby v případě výstavby Ostřešanské přeložky město vstoupilo do přípravy tohoto projektu a to požadavkem na vybudování nové vlakové zastávky tak, aby byla situována co nejblíže přejezdu u školy SOŠ-SOU (integrovka) po levé straně ve směru na Pardubice“.

Chrudim – Vánoce se nezadržitelně blíží a s nimi i každoroční starost se sháněním stromků, jež okrášlí domácnosti. Místní městské lesy opět vyjdou vstříc všem, kdo mají zájem o levnější a kvalitní jehličnany a budou prodávat své výpěstky.

V nabídce jsou borovice černé, borovice lesní a smrčky. Borovice černé jsou pěstované na speciální plantáži pod elektrovodem. Mají delší a hustší jehlice než borovice lesní a stromek je celkově bohatší. Borovice lesní a smrčky pocházejí z prořezávek přirozené obnovy lesa.

[[img:chrn_fullwidth:5790:Ceny stromků před třemi lety nebyly nejnižší.  Foto: Chrudimské noviny]]

Prodejní doba na hájence v Pohledu číslo popisné 16 je stanovena v rozmezí 12 až 18 hodin ve dnech 6., 8., 13., 15., 20. a 22. prosince. Za borovici lesní a černou ve standardu zaplatí zájemce 295 korun, nestandardní 120. Smrček vyjde na 145 korun, respektive 80 korun.  

Chrudim – Nová partnerská města, ukončení spolupráce s nejstarším partnerem, český rok v Polsku: to jsou témata, která se v listopadu probírala na Komisi pro zahraniční vztahy Rady města Chrudim.

Rokem 2016 končí smlouva o spolupráci s nizozemským partnerským městem Ede. Právě Ede bylo prvním městem, s nímž Chrudim partnerské vztahy navázala. Počátek partnerství mezi Chrudimí a Ede se datuje k červnu 1993, letos však smlouva o partnerství končí.

V hledáčku Chrudimi je ovšem další možné partnerské město, výjimečně se jedná o město tuzemské, a to jihomoravské Znojmo. „Není třeba vždy hledat partnera jen v zahraničí, věřím, že se obě města dokáží obohatit zkušenostmi a příklady dobré praxe. Je to příležitost nejen pro samosprávy měst, ale také pro nejrůznější občanské aktivity,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK - ED).

Obě města již spojuje mimo jiné angažmá ve Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a v projektu Národní sítě Zdravých měst České republiky. Komise se k případnému partneru z České republiky vyjádřila jednomyslně vstřícně, další kroky jsou na radě a zastupitelstvu města.

„Je ovšem také na čase poohlédnout se po novém zahraničním partnerovi. V úvahu připadá německé nebo maďarské město podobné velikosti jako Chrudim,“ říká předseda komise a místostarosta Roman Málek. „Ideálně by mělo jít o město či lokalitu s bohatou živou kulturou, kde by se obě města mohla vzájemně inspirovat,“ doplňuje jej místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

Tradiční partnerské aktivity se stávajícími partnerskými městy zůstávají, na členech komise je plány aktualizovat pro příští sezónu. Ve fázi podrobných plánů a příprav je nyní společná aktivita s polskou Olešnicí, kde bude nadcházející rok 2017 tematicky českým rokem. Na rok 2017 totiž vychází výročí 400 let od úmrtí významného olešnického knížete Karla II., pocházejícího z minsterberské větve pánů z Kunštátu a Poděbrad. Z tohoto mocného, původně českého rodu, v Polsku známém jako Poděbradové, dříve vzešel i český král Jiří z Poděbrad. Tematicky zaměřený rok je vítanou příležitostí k propagaci nejen české kultury a historie, ale i našeho města.

Chrudim – Výraznou pochvalu si teď zaslouží šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina všichni jemu podřízení úředníci. Důvod je prostý, ale o to viditelnější – rekonstrukce domu číslo popisné 87. v Široké ulici je ukázkovým příkladem, jak má oprava historické nemovitosti vypadat.

Od roku 2012 se zde pohybují dělníci a pracují na omítkách, střeše, vnitřních dipozicích i úpravě sklepních prostor. Celý objekt, jenž je v majetku města, dostal nové topení a budova přišla také zateplit. Omítka, jež se pomalu „vylupovala“ zpod rukou šikovných pracantů, není žádným moderním výstřelkem a respektuje historické pozadí bývalého domu rodiny Adlerových. Ti 31. března 1909 budovu koupili. Osud rodiny byl však tragický. Všichni umírají v roce 1942 v koncentračním táboře Treblinka. Před nimi zde sídlil třeba řezník, nebo koželužník.

[[gal:14389]]

Později zde vznikly městské byty, v přízemí sídlila také prodejna, ale vinou nedostatečné údržby se dříve výstavní budova proměnila spíše v dům hrůzy. V současné době jsou však špatné časy dávno pryč a za povedenou opravu si místní úředníci i politici, kteří miliony korun na stavební práce schválili, zaslouží palec nahoru.  

Foto: Jindřich Balous

Příloha: 

stavebni_upravy_objektu_siroka_c.p.87_chrudim._b._souhrnna_technicka_zprava.pdf

Advent je za dveřmi a do Vánoc to uteče jako voda. A přípravy na ně stejně tak. Podělím se s vámi o několik receptů, které vám mohou být užitečné nebo vás inspirovat k tradičním i netradičním nápadům.

Po neodbytném předvánočním úklidu následuje radostnější část – pečení cukroví. V naší rubrice „Recepty“ najdete několik tipů, které mohou obohatit vaši ověřenou kolekci stálých pochoutek, jimiž bývají vanilkové rohlíčky, pracinky, ořechy či myslivecké knoflíky. Najdete zde například „Křehké košíčky“,

jež některé mé kamarádky zařadily do stálic vánočního pečení. Další novou variantou mohou být domácí Cantucciny, které vydrží déle než většina vánočního cukroví nebo Semínkové keksy, jimiž zároveň tolik nezatížíte rozpočet ani kalorickou rovnováhu vašeho těla. Oblíbené jsou i Medovníkové kuličky,



jejich podobu i chuť můžete obměnit například kakaem či místo mandle uvnitř máslovo-medovým krémem, kterým je plněna Marlenka.

Vánoční polévkou bývá rybí nebo také Hrachová polévka – tu uvádím v domácím provedení z mraženého hrášku.
Tradiční vánoční večeři tvoří zpravidla ryba – kapr a bramborový salát. Kapr či jiná ryba ztratí nevítanou chuť rybiny, pokud ji před smažením pokapete citrónem. Pokud chcete zvýšit lahodnost usmažené ryby, ať již obalené v trojobalu či smažené přírodně na másle nebo pečené, připravte si bylinkové máslo: rozpusťte máslo v malém hrnečku. Po zpěnění hrneček odstavte a přidejte nasekanou petrželku, pažitku, jeden stroužek česneku a šťávu z půlky malého citrónu. Dobře promíchejte a lžičku teplého bylinkového másla naneste na každou porci těsně před podáváním.

Na bramborový salát má každá hospodyňka svůj osvědčený recept. Pokud byste ale chtěli vyzkoušet méně „pracnou“ a naopak stravitelnější variantu, doporučuji Švábský bramborový salát, pro jehož přípravu nepotřebujete ani majonézu ani vejce.

Jako vánoční dezert můžete vyzkoušet například Panna-cottu s jahodami. Její příprava je velmi snadná a zdaleka ne tak nákladná, jako bývá ta z cukrárny.

A tady máte můj recept:

400 ml smetany ke šlehání (pokud chcete nižší tučnost, můžete dát polovinu z tohoto množství plnotučného mléka)
2 lžičky práškové želatiny
50 g cukru
1 vanilkový cukr

Želatinu si namočte do 4 lžic vlažné vody, aby nabobtnala. Smetanu a cukr začněte za občasného míchání zahřívat až k varu. Přidejte rozpuštěnou želatinu a na vypnuté plotýnce míchejte asi 1 minutu, aby se želatina spojila se smetanou. Přikryjte, aby se neudělal škraloup a nechte zchladnout. Vlažnou směs po té rozdělte do 4 misek či sklenic. Nechte v chladu ztuhnout asi 6 hodin. Připravte si směs z ovoce (maliny, jahody, borůvky nebo směs tzv. lesní) a svařte ji s dortovým želé dle návodu na sáčku nebo jen s cukrem. Mírně zchladlé vlijte na studenou panna-cottu.

Na druhý svátek vánoční, tedy na Štěpána, dělávala naše babička tak zvanou „Štěpánskou sekanou“,

která sice vypadá jako běžná plněná sekaná, ale chutná podle mě lahodněji.

Pokud vás tato malá ochutnávka naladila na další zkoušení novinek u příležitosti Vánoc, ráda se s vámi podělím i o jiné dobroty. Všechny uvedené a další recepty najdete v našem Receptáři zde anebo na hlavní stránce novin, vlevo úplně dole:).

Přeji vám hodně inspirace a chuti do vánočních příprav.

Vaše Elena

Chrudim – Likvidaci plevelů sice již odzvonilo, přestože teploty za oknem připomínají spíše jaro, přesto je opět na místě připomenout způsob, jakým se ve Zdravém městě Chrudimi ničí nežádoucí rostlinky. Technické služby používají k likvidaci plevelů výrobky obsahující glyfosát. Příklad Slezské Ostravy však ukazuje, že to jde i jinak.

Polít plevele chemickými látkami se zdá být v pořádku. Celá řada zahrádkářů to tak též dělá a má rázem o starost méně. Přesto však existují reálná rizika, že látka obsažená ve většině pesticidů – glysfosát – způsobuje zdravotní problémy a může být i příčinou rakoviny. Proniká údajně i do podzemních vod.

[[gal:8138]]

Slezská Ostrava se teď připojila k několika městům v České republice, která odmítají ohrožovat zdraví svých občanů a přestala používat oblíbený Roundup. Místo chemie vsadili v Ostravě na horkou vodu. Na vyrůstající plevel aplikují tekutinu o teplotě 96 stupňů a rostlinky se tak doslova uvaří. Přístup je to ekologický, čistý a absolutně bezpečný. Město nemusí nakupovat drahé chemikálie, stačí obyčejná voda z vodovodního řadu.

Radnice v Chrudimi se pyšní svým ekologickým smýšlením a ráda prezentuje údajné úspěchy. V poslední době je to třeba již proslulý „Pakt starostů a primátorů“ za stovky tisíc korun, jenž má v důsledku vést ke snížení produkce CO2 ve městě. Úředníci také zkouší první elektromobil. Jedná se o projekty zdánlivě líbivé a moderní. Likvidace plevelů horkou vodou by podle mínění politiků a úředníků nejspíše tolik popularity nepřinesla, proto má vedení technických služeb stále volnou ruku a na chodníky ve městě může klidně aplikovat hektolitry chemikálií. V létě glyfosát, v zimě sůl. Není na čase začít přemýšlet opravdu ekologicky?

Chrudim – Dlouhodobá koncepce rozvoje parkování ve městě je podobna bílému jednorožci. Mnozí o něm hovoří, někdo ho možná i viděl, reálně však všechny důkazy hovoří pro jeho neexistenci. Schopnost řešit „tvrdé projekty“ na místní radnici zkrátka stále kulhá.

Město raději „záplatuje“ věci, které akutně hrozí ostudou, nebo koncem životnosti. Klasickým příkladem je v současnosti prováděná oprava střechy a pláště budovy Muzea. Podobnou akcí, jež bude podle názorů odborníků brzy následovat, je opětovná rekonstrukce sloupu Proměnění Páně. Také zde radnice „kašle“ na doporučenou údržbu, jež znamená podstatně nižší náklady. Schopnost politiků společně s úředníky hledat koncept trvající déle, než čtyři roky funkčního období, na radnici absentuje.

[[img:chrn_fullwidth:14352: Tady se parkovat nebude," křičel kdysi hystericky architekt Kopečný. Navrhne jiná místa?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Odbor územního plánování a regionálního rozvoje má na svých webových stránkách téměř čtyřicet studií týkajících se nejrůznějších místních projektů. Letní kino, budova konventu, lesovna, sportovní hala. Koncepty, studie, plány, jež samozřejmě zahrnují i řešení parkování týkající se toho kterého území. Studie, která by se však jmenovala „Řešení parkování ve městě“ a obsahovala vytipované lokality vhodné ke stavbě parkovacích domů, podzemních parkovišť a obyčejných plácků pro pár aut, zkrátka neexistuje. Není proto divu, že zástupci města v čele s místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD) a městským architektem Markem Janatkou reagují podrážděně, když jim jejich laxnost někdo připomene. Naposledy se tak diskutovalo o parkování Na Větrníku. V současné době přichází „na přetřes“ opět Tyršovo náměstí, znovu se hovoří o parkovacím domě na Moravově zahradě.

[[img:chrn_fullwidth:3520:Milan Kušta vyřešil parkování v centru městě elegantně. Radnice něčeho takového schopná není.  Foto: Chrudimské noviny]]

Město raději vymýšlí nová pracovní místa pro nejrůznější koordinátory, manažery a zbytečné úředníky, kteří se zařadí do lajny kývajících psíků za oknem starostovy Škody Superb, než aby zaplatilo odborníka, jenž rok nebo i déle bude obcházet město a následně vypracuje koncepci rozvoje parkování. Lidé se dál zlobí a není proto divu, že se objeví i fantasmagorické návrhy, v nichž by se mohlo parkovat na celé ploše Resselova náměstí. Politiky z jejich klidu však nevytrhnou.