Chrudim - Komplikovaná oprava kašny Brusel si vyžádala dlouhou odstávku, prý kvůli objevení vysoké hladiny spodní vody a čekání na přípojku od ČEZu, aby občany nerušil dieselový agregát. Dnes se začíná opět kopat a přímo pod chodníkem budovat nová vodovodní přípojka ke kašně. K věci se vyjádřil místostarosta zodpovědný za městské investice Aleš Nunvář (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:20624:Vodovodní přípojka ke kašně se buduje přimo v chodíku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vodovodní přípojka, technologická šachta, ale taky původní nalezený návrh architekta Vaňka, včetně úpravy veřejného osvětlení okolo kašny, to vše se postupně vybuduje za částku 3,76 milionu korun. Původně se počítalo s cenou o milion nižší. Na celkovou revitalizaci parku, kde se ani v zimě chodníky neudržují, si budou muset občané zřejmě ještě pěknou dobu počkat. Schválený dodatek k ceně díla podle místostarosty Aleše Nunváře činí rozdíl 80 korun. Vysvětlil, proč se na místě v poslední době nepracovalo, když se narazilo na vysokou hladinu spodní vody. „Aby se mohlo udělat to dno technologické šachty, tak se muselo zajistit kontinuální čerpání včetně v noci a selhala domluva s místním SVJ, kdy byla původně přislíbena vodovodní, jako elektrická přípojka z bytového domu, a abychom tam v noci nemuseli občany rušit dieselovým agregátem, tak se čekalo na přípojku ČEZU," uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:20626:]]

„Všechno už je vyřešeno, dnešním dnem se začíná kopat vodovodní přípojka i přímo v chodníku, takže když tam kolem půjdete, tak budete muset přejít na druhý chodník. Tím chci jenom říct, že stále jsme v harmonogramu dokončení díla. Což je konec srpna a také jsme v ceně díla. Takže ikdyž se řešily nějaké problémy, tak jsem rád, že stavba pokračuje dle plánu a osobně se těším na výsledek," dodal.

Chrudim – Termín dokončení obnovy fasády Regionálního muzea z důvodu špatného stavu svrchních částí fasády (barevného nátěru), sgrafit a kamenných prvků se sice posouvá na konec letních prázdnin, pracovat se ale bude na straně budovy z Lázeňské ulice a město za vícepráce nezaplatí žádné peníze navíc. Památkáři, kteří to nemají mnohdy opravdu lehké, vysvětlili svoje odborné stanovisko, proč nebyla posvěcena obnova historické fasády v původních barvách.

„Při zahájení rekonstrukčních prací se zjistilo, že tam jsou některé věci jinak, než předpokládal ten stavebně technický průzkum, takže realizační firmu to zdrželo, musí se tam třeba navíc oplechovávat některé římsy, které původně oplechovány nebyly, což možná i vedlo k poškození té fasády,“ vysvětlil prodloužení termínu do 31. srpna 2022 starosta František Pilný (ANO 2011). Podle dohody se na straně ze Široké ulice bude pracovat už jen do konce června a lešení by se postavilo z náhonu Chrudimky. „Žádné další peníze navíc od města Regionální muzeum nechce, což je dobře,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:20519:Regionální muzeum v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak je to s novou barevností fasády odpovídající vzorkům č. HBW 19 S 384 a HBW 52 S 654 na základě vzorkování barev výrobce MipaSil? „Obnova historické fasády objektu v monochromní pískové barvě byla v rámci kontrolního dne zavržena, a to na základě skutečnosti, že budova Regionálního muzea sousedí s Domem Osvěty čp. 85, který již monochromní fasádu má, dané by tak působilo nevhodně na prostředí,“ zní vyjádření památkářů. Zástupci investorů se  spolu se zástupci památkářů shodli na tom, proč je nové řešení poplatné poslední stavební úpravě nejlepší.

Zvolená barevnost prý nepoškozuje podstatu kulturní památky, barva je plně paropropustná a reverzibilní.  „Pro budovu Regionálního muzea je barevnost fasády pouze krátkou etapou jejího života,“ vysvětlila pracovnice vztahů k veřejnosti Kristýna Prokůpková z Národního památkového ústavu. „Monochromní barevnost fasády by mnohem více poškodila ze tří stran uzavřené prostranství. Stávající barevnost byla v neposlední řadě určena kvůli zásadnímu kulturně společenskému významu předmětné kulturní památky,“ dodala.

Chrudim – Primář dětského oddělení David Kasal (ANO 2011) vydal v neděli večer prostřednictvím sociální sítě vyjádření, ve kterém tvrdí, že někdo z jeho vlastních řad má zájem na tom, aby se chrudimská nemocnice personálně rozvrátila. Náměstkyně pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN) v minulých dnech ubezpečovala, že kraj i představenstvo má stejný cíl, což znamená nemocnici stabilizovat a dále rozvíjet jako nemocnici akutní péče. Starosta František Pilný (ANO 2011) na pondělním jednání zastupitelstva řekl, že se město v krajním případě zasadí o to, aby mohlo nemocnici provozovat samo.

K rozhodnutí vzít výpověd zpět prý Davida Kasala přiměla obrovská vlna podpory z řad veřejnosti, ale také přislíbené změny od vedení Nemocnic Pardubického kraje. Nic konkrétního ale ve svém vyjádření nesdělil, ostražitý občan si tedy nemůže být jistý, zda nejde pouze o taktizování před volbami. „Podaná výpověď mi paradoxně poodhalila a ukázala, kdo za chrudimskou nemocnici opravdu dýchá, kdo se tak jen tváří, a to nejhorší, kdo (i z vlastních řad, bohužel) ji naopak záměrně a účelově škodí,“ vyjádřil se. Na zasedání zastupitelstva vážným hlasem upřesnil, že výpověď vzal zpátky v pátek. „Nejvíce se na tom podílí primář Vyhnálek, který je zaujat proti chrudimské interně,“ sdělil zastupitel Jiří Hradec (Koalice pro Chrudim). „Situace je velice vážná,“ dodal. 

[[img:chrn_fullwidth:20600:Zdroj: Facebook]]

Náměstkyně pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN) v minulých dnech označila vzniklou petici za záchranu chrudimské nemocnice za zbytečnou a obsahující klamná tvrzení. „Petice se píší v případě, že je názorový nesoulad, nikoliv soulad,“ uvedla. „Doufám jen, že v této ‚hře‘ nejde o zviditelnění politiků před komunálními volbami. Protože brát si občany jako rukojmí je naprosto nepřípustné,“ dodala a vše označila za politikaření. „Bude schvalována Aktualizace koncepce NPK v rámci valné hromady kraje a podle ní se vedení nemocnic řídí. Tam s rozvojem počítáme,“ ubezpečila.

Starosta František Pilný na jednání zastupitelstva sdělil, že zatím se všechny nejhorší předtuchy a věci o chrudimské nemocnici, o kterých se jen „šuškalo“, vyplnily, přestože Pardubický kraj tvrdil něco jiného. Zná prý dokonce už i dva zájemce, kteří by chtěli chrudimskou nemocnici odkoupit. V krajním případě se prý město zasadí o to, aby mohlo provoz nemocnice převzít samo. David Kasal veřejně sdělil, že by případně pomohl, aby se tento nápad mohl zrealizovat, a vyzval, aby se zdravotníci, kteří odešli, vrátili do chrudimské nemocnice zpět.

Chrudim – Říká se, že tonoucí se stébla chytá. Po té, co vyplynulo na povrch s vyjádřením zdravotníků, že chod chrudimské nemocnice je skutečně v ohrožení, vznikla petice, která má upozornit na požadavek občanů, aby se její chod zachoval v plném rozsahu, což souzní i s programovým prohlášením Rady města Chrudim pro roky 2018–2022. Ale co se za tu dobu podařilo ke spokojenosti občanů s akciovou společností vyjednat? Pohled do minulosti ukazuje na hlubší problémy a zdá se, že obavy občanů jsou oprávněné, protože postupná specializace jednotlivých nemocnic se plánovala dlouho dopředu. 

[[img:chrn_fullwidth:20580:Petice se pokouší zachránit Chrudimskou nemocnici apelem na zodpovědné osoby.  Foto: Chrudimské noviny]]

Krok, který by se dal očekávat spíše od řadového občana, inicioval místostarosta Petr Lichtenberg (v koalici Chrudimáci za Svobodné) a sám upozornil občany, že petici je možné podepsat jak na městském úřadě v Chrudimi, tak v informačním centru, v nemocnici, ale i v jiných zdravotnických zařízeních  a lékárnách nebo dokonce u jednotlivých starostů obcí v ORP Chrudim. „Tato petice vyjadřuje požadavek na zajištění provozu chrudimské nemocnice, a to v plném rozsahu. Je třeba si uvědomit, že naše nemocnice slouží spádově více nežli 100 tisícům občanů. Tato petice je jednou z nemnoha možností, jak upozornit na veliký problém a apelovat na zodpovědné osoby. Petičních míst přibývá, prosím, kdo souhlasí, aby podepsal,“ vyjádřil se místostarosta na sociální síti, kde se výzva také šíří. Za petiční výbor jsou kromě Petra Lichtenberga podepsaní další dva občané: chirurg Jiří Haase a učitelka obchodní akademie Marika Komárková.

Právě požadavek „zajištění chodu v plném rozsahu“ není vztažen k žádnému konkrétnímu roku. Občané i zdravotníci jsou s fungováním chrudimské nemocnice nespokojení dlouhodobě a s rokem 2015 se vše jen zhoršilo. Složitější zákroky jsou navíc z chrudimské nemocnice odkláněny jinam od roku 2017. Problematická fúze nemocnic, která měla vést k ušetření peněz, se uskutečnila právě v roce 2015 za Romana Línka (KDU-ČSL) a podle tehdejšího generálního ředitele s logickým vyústěním v postupnou specializaci jednotlivých nemocnic. Řídící výbor v čele s Tomášem Gottvaldem prezentoval spojování nemocnic s vizí ekonomicky zdravé společnosti, která bude kvalitním partnerem pro řešení zdravotních problémů všech obyvatel a spolehlivým a stabilním zaměstnavatelem více než 4 tisíc lidí, s tím, že ani přesuny zaměstnanců z jedné nemocnice do druhé nebudou možné, jak tehdy informovalo tiskové oddělení nemocnice. 

[[gal:20585]]

Náměstkyně Michaela Matoušková (STAN), která převzala zodpovědnost za oblast zdravotnictví v Pardubickém kraji na podzim 2020, hlásá, že „nemocnice budou nuceny v dlouhodobějším horizontu přistoupit k efektivnějšímu využívání personálních kapacit, například společným lůžkovým fondem a ještě užší vzájemnou spoluprací“, což je právě to, čeho se občané bojí.

O to více nerealisticky opět vyznívá nejen programové prohlášení Rady města Chrudim pro roky 2018–2022 s požadavkem na zachování „stávající“ zdravotní péče v chrudimské nemocnici, ale i výše zmíněná petice, která když už nic, tak alespoň populisticky zajistí zviditelnění před zraky občanů. Uvidíme, jaké další kroky budou před koncem volebního období následovat, když petice je jen „jedna z nemnoha možností“, jak nemocnici zachránit.

Chrudim – Zastávka na Podhůře by se měla stát po letech nezájmu ze strany města novou kulturní památkou a spolu s ní i Městský park v Chrudimi, jak oznámil na úterní tiskové konferenci po jednání Rady města starosta František Pilný (ANO 2011). Podnět, který vzešel od pardubických památkářů, budou zastupitelé projednávat na konci června.

[[img:chrn_fullwidth:20571:]]

Zástávka na Podhůře i Městský park by se po žádosti vlastníka na Ministerstvo kultury České republiky, jak postup vyžaduje, mohly stát novou nemovitou kulturní památkou. „Prohlášení za kulturní památku bylo iniciováno ze strany našeho pardubického pracoviště Národního památkového ústavu již v loňském roce a podnět byl předán městu Chrudim, vlastníkovi objektu,“ uvedla na pravou míru Zuzana Vlasáková z NPÚ.  Pro zastávku na Podhůře by to znamenalo, že by se stala jednou ze tří takových zastávek v republice. V současné době jsou jimi zástávky pouliční dráhy v Brně a v Plzni. 

[[img:chrn_fullwidth:20559:Zastávka na Podhůře má za sebou pohnutou historii.  Foto: Chrudimské noviny]]

Významnosti zástavky na Podhůře jsme věnovali několik článků už začátkem roku 2021, abychom upozornili na její stav a zajímavou historii. Tím se daly věci do pohybu. Prostřednictvím našich novin se podařilo pracovníkům Národního památkového ústavu zjistit nové informace nejen o okolnostech výstavby zastávky, ale i o jejím autorovi, kterým je chrudimský stavitel Cyril Luhan starší, podle kterého byla následně pojmenována i jedna z nových ulic sousedících s Městským parkem.

[[gal:20565]]

Kvůli úsporám finančních prostředků ze státního rozpočtu nebyl pro rok 2022 vyhlášen program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Zastávka na Podhůře se už nyní nachází v území s plošnou památkovou ochranou a oprava či úprava musí být provedena se souhlasem orgánu státní památkové péče. 

[[gal:20570]] Fotografie zastávky z roku 1961 získané ze soukromého archivu poskytlo ÚOP v Pardubicích. Zdroj: NPÚ

„Stavba má po opravě šanci nadále sloužit původní funkci a současně bude připomínkou slavné éry architektury. Je tedy stěžejní opravu této zastávky iniciovat, přičemž popudem může být právě prohlášení za kulturní památku,“ dodala Zuzana Vlasáková, která potvrdila, že ani k dnešnímu dni stále žádost o vyjádření ohledně opravy zastávky na Podhůře pardubičtí památkáři neevidují.

Chrudim – Uběhl celý rok od chvíle, kdy starosta František Pilný (ANO 2011) poprvé promluvil o tom, že se řeší smlouvy kvůli parkovišti před hotelem Bohemia. Letos na jaře se nechal slyšet o možném odkupu hotelu do vlastnictví města. Kromě výměny advokátní kanceláře, která převezme nedokončenou práci po advokátce Janě Zwyrtek Hamplové, jakoby se nic zásadního zatím nestalo. V pondělí Rada města Chrudim návrh schválila a na úterní tiskové konferenci se k věci vyjádřil starosta František Pilný (ANO 2011) a místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Jiný investor byl mezitím rychlejší.

Na pondělní radě města přistál na stůl návrh smlouvy o poskytování právních služeb. Po dlouhých měsících, kdy se věc nikam neposunula, už je jasnější, že zaneprázdněnost starosty povede opět leda tak k líbivým předvolebním heslům než k rychlému znovuotevření hotelu.

[[img:chrn_fullwidth:20553:Budoucí podoba parkoviště je dlouhodobě předmětem sporu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Výpověď dohody o poskytnutí právních služeb ze strany stávající advokátky a reakci na tuto výpověď z dubna 2022 vzali radní dle vyjádření mluvčí radnice Sylvy Drašnarové na vědomí a rovnou schválili spolupráci s Advokátní kanceláří Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři s. r. o. Odstoupení od smlouvy s Janou Zwyrtek Hamplovou bylo prý „pro ztrátu důvěry“ a město prý netuší proč. Co bude s již vyplacenými penězi, není jasné už vůbec. „Paní doktorku jsem alespoň vyzval, aby nám doložila, co slíbila a co jsme jí zaplatili, tak uvidíme,“ dodal starosta.

[[img:chrn_fullwidth:20552:Hotel Bohemia mezitím chátrá.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nový advokát musí vyjednat za město úpravu stávajících smluv tak, aby se město účastnilo společného vybudování podzemního parkoviště s vlastníky hotelu. Platné usnesení zastupitelstva ze září 2017 stanovuje, že se má stavět pouze nadzemní parkoviště. „Buď se musíme do roka domluvit, nebo smlouvu již definitivně vypovědět a stavět podzemní parkoviště, když tak plně v režii města,“ vyjádřil se Aleš Nunvář (Piráti). Starosta František Pilný byl nenadálou aktivitou Pirátů v jednání o parkovišti překvapen. Zrušení usnesení z roku 2017 má zastupitelstvu předložit sám Daniel Lebduška (Piráti). Starosta uvedl, že si není jistý, jak vše přesně v roce 2017 probíhalo. „Do zastupitelstva to prověříme a podíváme se na to, jaký bude ten finální stav a co tam vlastně je a není,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:17460:Hotel Bohemia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nejzajímavější na celé záležitosti zůstává, že městu nakonec fakticky unikla možnost odkoupit spoluvlastnický podíl. Novým spolumajitelem hotelu Bohemia je tak kromě společnosti Bazcom, která je opět navázaná na Jiřího Mařase, pod BlackBird Real Estate spadající firma Commercial Gamma, které je firma HOMA Holding od 17. května podřízena.

Chrudim – Volby se nezadržitelně blíží, a tak je nejvyšší čas na správně zvolenou předvolební strategii. Starosta František Pilný (ANO 2011) jako důkaz místo dodržení slibů používá různé fotografie, aby vzbudil dojem, že tvrdě pracuje ve službách města a to i pozdě do noci. Všichni voliči ale nehledí na počet odpracovaných hodin, nýbrž na výsledky. A podle nich to vypadá, že si starosta z kanceláře spíše řeší svoje bokovky.

[[img:chrn_fullwidth:20551:Starosta opakovaně ukazuje občanům, že tráví čas v kanceláři dlouho do noci.  Zdroj: František Pilný]]

Občan zpravidla očekává bezpečnost ve městě, čisté a upravené ulice, moderní sportoviště a dostupnou zdravotní péči. Ani jedním se zrovna nemůže starosta František Pilný pochlubit. Fakticky řídí městskou policii, ale když se lámal Silvestr s Novým rokem a mladou dvojici napadla agresivní banda obyvatel městských bytů u nádraží, byly ve městě aktivní pouze dvě hlídky strážníků. Starosta se následně snažil nebezpečnost v ulicích města zakrýt a zpochybnit při vlastní pochůzkové činnosti, jakkoliv to nijak nesouvisí s tím, co by měl jako starosta správně vykonat. K dalším palčivým problémům dle názorů obyvatel patří chátrající hotel Bohemia, kde teprve v pondělí došlo ke změně advokátní kanceláře, která bude mít za úkol vypracovat pro město lepší smlouvy, a tudíž je otevření hotelu opět v nedohlednu.

Některé voliče už proto tento způsob veřejného vystupování starosty a prezentace lelkování z okna z dobře placené židle z peněz daňových poplatníků pěkně popudil.  „Myslím si, že ho spíš zaměstnává velmi pestrá činnost člověka zběhlého v určitém způsobu podnikání, což může vykonávat i z okna své kanceláře, ale to je jeho věc. Jenže o chvíli později jel dokonce z auta natočit nějakou jednosměrku. Že něco někde točí v jedenáct večer neřeším, ale rozhodně by u toho podle platných zákonů neměl řídit,“ postřehl střízlivý občan a nezodpovědné konání starosty označil za nebezpečný populismus.

Chrudim – K nejpalčivějším problémům posledně konaného Desatera problémů města Chrudim očima zdejších občanů patřila rekonstrukce smuteční síně. Místo toho po dvou letech přichází nápad vyhovět uživatelům GPS navigací. Kromě toho, že část Škroupovy ulice od odbočky ke smuteční síni směrem na Sobětuchy by se nově měla jmenovat Ulice generála Klemeše, ulice vedoucí od Škroupovy ulice ke smuteční síni bude nově znít Ke smuteční síni.

[[img:chrn_fullwidth:20557:Od změny si radní slibují konec bloudění urnovým hájem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co uvidí občan, když nově koukne do mapy? Problémy a nedorozumění prý způsobovalo, že se v mapách zobrazovala smuteční síň jako obřadní síň anebo smuteční obřadní síň. „Během minulého měsíce se nám podařilo změnit název smuteční síně na smuteční síň,“ dodal starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:20558:]]

Jak vypadá smuteční síň ve skutečnosti, to se neřeší. „Náš odbor územního plánování vyhledal patřičná rozhodnutí z 80. let a zjistilo se, že je tam napsáno smuteční síň. Proto se to v mapách na podkladě těchto věcí změnilo. Přejmenovává se i ulice a slibujeme si od toho, že lidé nebudou bloudit a odbočovat hned za urnovým hájem zkratkou, která je slepá,“ vysvětlil starosta.

Chrudim – Občané se obávají, že už se v hlavách investorů rodí lukrativní projekt a z Chrudimské nemocnice se stane co nevidět hlavně léčebna pro dlouhodobě nemocné. Tiskový úsek Nemocnic Pardubického kraje na novinářské dotazy dlouhodobě neodpovídá. Krajská radní zodpovědná za zdravotnictví pořádá hromadná setkání, která k vyřešení personální krize v Chrudimské nemocnici nevedou, a chrudimskému starostovi stačí, když je z její strany jednou za čtvrt roku ujištěn, že o situaci v Chrudimské nemocnici radní ví a že se řeší. Rozhodli jsme se proto dát tentokrát prostor samotným zdravotníkům. Jaká je dlouhodobá situace v Chrudimské nemocnici z jejich pohledu?

V nemocnici chybí lékaři, a tak je běžné, že pacient, i v akutním stavu s bolestmi, musí čekat na ošetření i několik hodin. Okolní nemocnice sem vozí pacienty na doléčení. V bezmála 25tisícovém městě nefunguje pořádně ani pohotovostní služba. Pacienti musí v noci objíždět okolní nemocnice.

„Pořádně nám nikdo nic neřekne, vypadá to, že interna se asi bude muset zrušit. Doktoři dávají hromadné výpovědi. Odchází další dva. Odchází i David Kasal. Prý se pohádal s Ningerem. (Vladimír Ninger – primář chirurgie, náměstek generálního ředitele Nemocnice Pardubického kraje, pozn. red.) Dal výpověď, a tím pádem je porodnice v ohrožení, protože to je jediný doktor se specializací na péči o novorozence,“ sdělil Chrudimským novinám dobře obeznámený zdroj. Na oddělení zůstává doktorka, které ještě neprodloužili smlouvu do července, a jinak ostatní dali výpověď. „Máme dvě doktorky a třetí je doktor vypůjčený na tři měsíce z Pardubic,“ objasnil zdroj z nemocnice. „Jak odchází Kasal, půjdou i další doktoři,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:20148:]]

Další zdravotníci, kteří se v minulých dnech sešli na hromadné schůzi, si myslí, že změna k lepšímu nepřijde ani s novým ředitelem, který má nastoupit v polovině června. „Buď z nemocnice udělají LDNku, anebo z interny se stane jiné oddělení, které vydělává, třeba chirurgie. Nikdo neví, co se bude dít dál. Nic jsme se nedozvěděli, jenom nám lžou a nic pořádně neřeknou,“ uvedl zdroj z nemocnice.

Nemocnice se ale bez interny neobejde. Internista je potřeba jak k porodům, tak na operační úkony. S nemocnicí to vypadá opravdu špatně. Výpovědi už podávají i zdravotní sestry.  „Hrozili nám, že nás porozdělují do ostatních nemocnic, a jezdit až do Svitav by se mi opravdu nelíbilo,“ říká jedna ze zdravotních sester. Právě v tom může být háček i u nově nastupujících zdravotníků.

V nemocnici navíc vládne chaos kvůli nově zavedenému systému kopírujícímu systém v Pardubické nemocnici. Na interním oddělení je třicet lidí a zbytek pacientů musí přebírat oddělení neurologie. Tři nasmlouvaní doktoři do nemocnice údajně ani kvůli současnému vedení nastoupit nechtějí. „Já se ani nedivím, že se sem nikdo nehlásí. Protože tohle není život,“ shrnula další ze zdravotnic uvažující o výpovědi.

Chrudim – Obyvatele Markovic si mohou částečně oddechnout. Zastupitelé v pondělí odhlasovali vypuštění kompostárny z plánovaného záměru výstavby separačního dvora v průmyslové zóně západ. Strašidelný areál pro třídění veškerého komunálního odpadu z celé Chrudimi, na návětrné straně města a v blízkosti obytné zastavby Markovic, zůstává v plánu samozřejmě dál.

Starosta František Pilný (ANO 2011) objasnil, že obě dvě varianty, jak s kompostárnou, tak bez ní, vyšly z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí jako přípustné. „Dlouhodobé stížnosti obyvatel Markovic nás ale nenechaly úplně v klidu a museli jsme se rozhodnout,“ zmínil starosta. 

„Navržená kompostárna je investičně i provozně velmi nákladná – aby to nevyznělo, že jsme jenom podlehli názoru obyvatel Markovic,“ prozradil svůj způsob uvažování Aleš Nunvář (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:20548:Starosta před rozvášněným davem kvůli separačnímu dvoru v září 2020.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pro pokračování projektování bez kompostárny hlasovalo v pondělí 25 přítomných zastupitelů, zdrželi se pouze dva, Jiří Hradec a Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Právě tito dva zastupitelé při hlasování o prioritním umístění separačního dvora v blízkosti Markovic hlasovali 21. června 2021 jako jediní proti a zdrželi se tehdy pouze Jiří Kubeš (ODS) a Jiří Koblasa (ANO 2011).

Separační dvůr s původně odhadovanou cenou 140 milionů by tak měl zahrnovat na pozemku o velikosti 34 265 m² recyklační linku, administrativní budovu se šatnami, sklady, garáže, váhy, překladiště odpadu a dotřiďovací linky, včetně lisování a drcení, kompletní technologii pro provoz a manipulační a dopravní techniku.