Chrudim – Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku! Takto na některé obyvatele Chrudimi působí výběr pigmentů na novou fasádu Regionálního muzea v Chrudimi za několik milionů korun, ačkoliv se prý na tom shodlo hned několik odborníků. Chrudimské noviny proto požádaly o stanovisko přímo Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Pardubicích.

Jejich stanovisko jsme sice ještě neobdrželi, Národní památkový ústav ale i na oficiálních stránkách pro laiky zveřejňuje postupy, které předcházejí podobným opravám fasád, například: „Odstín fasády by měl vycházet z nálezů průzkumu provedeného už před zahájením prací – často odhalí hned několik barevných řešení, kterými se dům v minulosti pyšnil.“ Nebo: „Současný trend pestrých barev a netypických variací a kombinací by neprospěl nejen domu samému, ale poškodil by i celé historické prostředí.“ Tím spíše je udivující, co se momentálně odehrává v Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:20514:Oprava fasády stojí hodně peněz a někoho i nervů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zatímco část veřejnosti, která má ráda živé barvy bez ohledu na obnovu historické fasády, nápad bijící do očí kvituje, druhá část obyvatel, kteří si zachovávají estetické cítění, se nestačí divit. „Ve veřejném prostoru by se měly uplatňovat přírodní, zemité barvy, odkazující na barevnost, která se vyskytuje v Chrudimi, například podle mineralogického podloží, tudíž především hnědá a béžová,“ zní jeden z názorů.

[[img:chrn_fullwidth:20519:]]

Ale co naplat, když má v gesci odbor kultury, památkové péče a sportu starosta František Pilný (ANO 2011), který sice rád na odiv prezentuje, že jeho velkým koníčkem je studium historie, včetně té chrudimské, ale pak je zároveň schopen, jako v únorovém úvodníku Chrudimského zpravodaje, v jednom odstavci vzpomínat holocaust a v předchozím jako dobrý příklad citovat nacistického sympatizanta Henryho Forda, který holocaust dokonce financoval.

Chrudim – Rada města Chrudim se shodla, že konečně předloží k hlasování zastupitelům podnět občanů ze spolku Discgolf Chrudim na vybudování discgolfového hřiště v Městském parku. V úvahu přicházelo více variant, včetně změny barevného řešení, které by splývalo s okolím. Jak se ale ukázalo na pondělním zasedání zastupitelstva, návrh neprošel.

Materiál se už dostal k projednání na zastupitelstvu v prosinci 2020 a nebyl těsně schválen, většina totiž nebyla dle vyjádření starosty výslovně pro, nebo proti. Nově se proto v případě neschválení souhlasného stanoviska hlasovalo i o nesouhlasném stanovisku. Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) se nechal slyšet, že podle něj železné koše do parku nepatří. Aleš Nunvář (Piráti) potvrdil, že koalice není ve věci discgolfového hřiště jednotná. „Pro mě je zásadní věc, že to není trvale neměnné řešení, že bychom ten park znehodnotili. Ty koše není vůbec žádný problém, když se po půl roce, nebo po roce ukáže, že s tím dobrá zkušenost není, odvézt někam jinam,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:20511:Discgolf už se hraje i v Hrochově Týnci. Chrudimské koše by mohly mít šedozelenou barvu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Žluté koše s pozinkovanými řetezy by navíc mohly být barevně sladěné do šedozelené, aby splynuly s okolím, a starosta František Pilný (ANO 2011) po několika měsících dělání mrtvého brouka nakonec ve spolupráci s právním oddělením připravil návrh usnesení, ve kterém doporučuje zastupitelstvu návrh schválit, protože například i starosta z Choltic, se kterým věc konzultoval, má prý s discgolfovým hřištěm dobré zkušenosti. „Jedna z variant je, že by ten prostor dostali do výpůjčky třeba na dva roky a potom by se vyhodnotilo, jak je to bezpečné, nebo nebezpečné. Řešení je spousta a jde pouze o souhlas zastupitelů, podle toho uvidíme.“

Nakonec se muselo hlasovat i o nesouhlasném stanovisku. Odmítnutí návrhu prošlo. Pro hlasovalo 9 zastupitelů a 17 proti.

Chrudim – Kladný výsledek účetní uzávěrky ukazuje na možnost větší investice, přesněji řečeno nové zadlužení.  Zastupitelé budou rozhodovat o doporučení Rady města Chrudim změnit priority a dát přednost rekonstrukci sportovní haly na Tyršově náměstí před výstavbou nové haly v areálu sportovišť v ulici V Průhonech, protože stará hala je údajně v katastrofálním stavu. Rekonstruovaná sportovní hala by se mohla otevřít už ve školním roce 2024/2025.

Kladný výsledek účetní uzávěrky za rok 2021 v podobě 1 112 Kč v přepočtu na každého obyvatele podle místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) značí možnost větší investiční akce. Na pondělním jednání zastupitelstvo doporučení Rady města Chrudim změnit staré usnesení ke sportovní hale z roku 2017, které upřednostňovalo stavbu nové sportovní haly v ulici V Průhonech, schválilo a může se tak upřednostnit rekonstrukce sportovní haly na Tyršově náměsí. Starosta František Pilný již předeslal, že místo V Průhonech zůstane dál rezervováno pro budoucí výstavbu nové sportovní haly, a k věci se vyjádřil i místostarosta Aleš Nunvář zodpovědný za investice.

[[img:chrn_fullwidth:20344:Pohled na sportovní halu přes rozkvetlý záhon tulipánů.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Stávající hala na Tyršově náměstí už je v tak havarijním stavu, že už ji nelze déle odkládat, a stavba nové haly by byla finančně náročná,“ uvedl Aleš Nunvář (Piráti). „Z havarijních důvodů jsme museli změnit priority,“ dodal. „Pokud usnesení rady schválí i zastupitelstvo, město se může zadlužit až do výše 120 milionů korun, protože toto je zhruba částka, která odpovídá první etapě rekonstrukce,“ dodal. „Rovnou schvalujeme i dotaci u Národní sportovní agentury, ale nemůžeme čekat na to, jestli nám ji přiklepnou, protože podmínkou je vyčerpání do roku 2024,“ vysvětlil místostarosta řídící městské investice. Rekonstrukce by měla začít v lednu 2023, počítá s jejím dokončením v srpnu 2024.

Chrudim – Řidiče čekají změny, které mnohé nepotěší. Navrhla je Správa a údržba silnic Pardubického kraje prý kvůli omezení tranzitu. Čtvrtý květnový týden proběhnou dvě schůzky, k dokončení obchvatu a opravě silnic včetně úprav dopravního značení. O chystaných změnách se bude ještě jednat a starosta František Pilný (ANO 2011) proto vyzval občany, aby včas vyjádřili svoje připomínky.

Na vyjádření od ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslava Němce ještě čekáme, ale starosta František Pilný již předeslal, aby se občané pokud možno co nejdříve vyjádřili s připomínkami. „Jednosměrka by měla být z Vlčnova směrem k silážním žlabům a proti tomu od Kočího k silážním žlabům. U silážních žlabů by měl vzniknout kruhový objezd,“ informoval starosta František Pilný o návrzích ze strany Správy a údržby silnic Pardubického kraje. „Další jednosměrka by měla být z Orle na Tři Bubny a Kočího na Tři Bubny,“ dodal. O změnách se bude jednat v týdnu od 23. května.

[[gal:20483]]

Naopak nejzajímavějším návrhem starosty samotného bylo, že by nejraději zrušil silnici od obchvatu do Řestok a udělal z ní cyklostezku. Základem by prý byla lávka přes obchvat. Pokud se na schůzkách nic nového vyjednat nepodaří, čekají zřejmě řidiče a cyklisty ještě pěkné karamboly. Už teď podle vyjádření některých občanů by to znamenalo přinejmenším jasné navýšení provozu v Orli, Zaječicích i ve Vlčnově.

[[img:chrn_fullwidth:20484:]]

Chrudim – Komorní výstava se konala ve velkém stylu. Ukazuje velmi decentní věci. Spojitosti najdete až při bližším zkoumání. Na jedné straně skromný keramik, točíř a na druhé lev salonů, bonvián a zpěvák dechovky. A přece mají něco společného. Tak představil galerista Luboš Jelínek dva nově vystavující autory v Galerii Art Chrudim, Michala Plíhala a Františka Skálu.

[[img:chrn_fullwidth:20488:Zleva Michal Plíhal, František Skála. Uprostřed v černém Luboš Jelínek a Miroslav Oliva. Vpravo dole Světlana Jelínková.  Foto: Chrudimské noviny]]

Michal Plíhal je nesmírně skromný, vystavuje v galerii asi potřetí a není to jeho ambice, tyto věci jdou, jak říká, mimo něj. Jeho keramika ovšem zaujala i Miroslava Olivu, který vážil cestu na vernisáž až z Bechyně. Ačkoliv byl výzvou galeristy, aby přednesl svůj odborný názor, mírně zaskočen, zavtipkoval, že to nebude stejné jako „vyběhnout“ se studenty. Vnímat vázy a mísy Michala Plíhala doporučil tak, že tvar a povrch jsou posvátné. „Vidím opravdu obrovský respekt k řemeslu. Naprosto poctivé, nic není náhoda. Všimněte si, jak jsou tvary úžasně vypnuté ze všech úhlů. Je to v podstatě tvarově dokonalá sochařská záležitost. Práce takových keramiků jako je Michal Plíhal si nesmírně vážím,“ uvedl. Sám Michal Plíhal skromně řekl: „Já se vůbec nepovažuji za umělce nebo něco podobného. Jsem řemeslník. Asi žiju v úplně jiné realitě.“

 [[img:chrn_fullwidth:20473:Misky a vázy Michala Plíhala krásně rezonovaly s prostory Galerie Art Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Galerie Art Chrudim se zahalila také do nostalgického kouzla papírových obálek a malovaných masek od Františka Skály. Obálky má tento svérázný autor dle svých slov nejradši vystavené jen tak připíchnuté na stěnu, s dostatkem prostoru okolo. „Vždy říkám, že každá výstava vychází hlavně z možností galerie,“ vysvětlil uspořádání v komorním prostoru.

[[img:chrn_fullwidth:20493:Masky a obálky Františka Skály.  Foto: Chrudimské noviny]]

Naposledy tu vystavoval grafiku a také posledních 14 dní pracoval na několika litografiích, které s sebou dovezl. „Obálky jsou řada, která sahá až do roku 1986,“ připomněl. Nejstarší obálky můžete vidět hned za výlohou galerie. „Tato kolekce obálek vznikla v souvislosti s tehdy vystavovanou drážďanskou sbírkou v Salmovském paláci. Pro mě ta obálka je moc hezký mnohovýznamový tvar, který má v sobě mnoho různých anotací," vysvětloval František Skála a dodal: „Už samotný ten dopis je moc pěkná věc. Některé vystavuji rozbalené. Některé jsou z papíru, jiné z látky.“

[[img:chrn_fullwidth:20500:Na vernisáži si každý přišel na své.  Foto: Chrudimské noviny]]

Masky, neboli oválné tváře, jsou drobnou řadou, která vznikla v Kolumbii zhruba před dvěma lety, když ho zaujal zdejší silnější papír, moc příjemný na dotek, který se v Čechách nedá sehnat. I další masky proto vzniky z odtud dovezeného papíru.

[[img:chrn_fullwidth:20503:Vernisáž vnesla veselou náladu i do deštivého dne.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ačkoliv o svém tvůrčím procesu nechtěl do hloubky hovořit, přece jen něco prozradil. „Tvar a povrch jsou pro mě také posvátné. S oblibou dělám obrazy, které mají nějaký nepravidelný tvar. Různé ovály, protože to vnímám jako něco mezi obrazem a objektem, že to není jen pravoúhlý tvar v rámu.“ Komentované prohlídky prý nemá rád z principu. „Není potřeba žádné komentáře,“ řekl a chopil se kytary, aby se prostory rozezněly několika čerstvými hudebními kousky a publikum tleskalo. Venku střídavě smáčel chodníky déšť, ale na dobré náladě ani chuti na zasloužené venkovní cigárko před Galerií Art Chrudim to nikomu neubralo. 

[[gal:20468]]

Chrudim – Územní plán města Chrudim prozatím nepočítá s ničím, co by bylo zacílené na likvidaci odpadu. Ve hře jsou dotace a celý záměr výstavby separačního dvora by se mohl dle starosty Františka Pilného (ANO 2011) podle oznámení podmínek pro čerpání dotace ještě změnit. Současná koalice se však shodla, že se nebude pokračovat ve stavebním povolení s kompostárnou. Záležet ale bude, jak se k tomu ještě postaví zastupitelstvo.

Podle odborného posouzení kompostárna v průmyslové zóně „nemá potenciál k obtěžování obyvatel města Chrudim“, i když nejbližší zástavba je odtud 120–150 metrů. Realizací záměru by také došlo k vytlačení ohrožené ještěrky obecné do ponechaného dvacet metrů širokého zeleného pásu poblíž trati u severní a západní hranice plochy. 

Starosta promluvil o tom, že navržená kompostárna je momentálně jediná uznatelná z pohledu dotace. „Tak, jak jsou postavené dotace z ITI, tak můžeme žádat na takovýto projekt pouze tehdy, pokud budeme mít tu koncovku, ten finální produkt. A finální produkt rozhodně není slisovaný komunální odpad nebo vytříděný plast nebo slisovaný papír. Za finální produkt se v případě kompostárny považuje kompost.“

V úvahu proto přichází místo kompostu výroba kanálových vpustí nebo přepravních palet zřízením výrobní linky na plasty.  „Tohle všechno je ale potřeba nastavit až v okamžiku, kdy budou známy dotace, jak to přesně bude, jestli to bude, jak jsem předestřel, protože to ještě definitivní není, a pak se k tomu bude muset následující vedení města nějak postavit,“ dodal starosta.

[[img:chrn_fullwidth:20475:Starosta Pilný při setkání s občany kvůli kompostárně v září 2020.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kompostárna bude potřeba. Současná koalice o ní ale rozhodnout s odvoláním na dotace zrovna nechce. „Ukazuje se, že obcím se vlastní provoz kompostáren nevyplácí,“ uvedl například místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Stejně tak by se v současné chvíli razantní krok mohl promítnout do uvažování, čí volební lístek vhodit na podzim do urny. Problém s kompostováním je v udržení kvality navezeného odpadu z hnědých popelnic, s čímž souvisí zápach, a toho se obávají hlavně obyvatelé přilehlých Markovic. Místostarosta poukázal na to, že se dá kompostárna provozovat jinde i bez hermeticky uzavřené haly, která by byla velmi drahá. „Jsem rád, že jsme se jako koalice shodli na společném postupu,“ uvedl Aleš Nunvář, než záležitost projedná zastupitelstvo.

[[img:chrn_fullwidth:16373:]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) si prý ohledně realizace kompostárny musel nejdříve vše důkladně promyslet. „Nejsem takový střelec,“ uvedl. Město už totiž investovalo několik milionů korun do tohoto projektu, včetně průzkumného geologického vrtu, který odhalil podzemní vodu v kojenecké kvalitě. „Doba se změní. Kompostárny nebudou stíhat a pak se stane, že i cena kompostování stoupne, protože bude přetlak požadavků pro kompostování proti kapacitám. Řešit kompostárnu pro Chrudim určitě ano,“ dodal. Kompostárna se i dle jeho slov dá vybudovat na jiném místě, s menším rizikem z možného zápachu. „Prozradím, že vhodný pozemek stále hledáme,“ uvedl. 

V úvahu přichází prý silážní žlab, slévárna nebo bývalé zemědělské družstvo. Řeč byla v minulosti i o Prosetíně. Průmyslová zóna u Markovic je díky kladnému vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) ale také stále ve hře. „Jako koalice jsme se domluvili, že se nemá pokračovat ve stavebním povolení s kompostárnou, uvidíme, co tomu řeknou zastupitelé,“ dodal starosta.

Chrudim – Odtah autovraků, na které jsme upozorňovali, již proběhl, ale bez dodatečné kontroly. Technické služby Chrudim lokalitu podle vyjádření ředitele uklízejí podle potřeby. V těchto dnech podle všeho probíhal na Ptačích ostrovech neřízený swap pro místní bezdomovce. Nerozebrali si ale všechno, a tak část již nevyužitelného obsahu patřícího na skládku hyzdí chráněnou lokalitu bez povšimnutí odpovědných lidí dál.

[[img:chrn_fullwidth:20457:Ptačí ostrovy po údajném úklidu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na Ptačích ostrovech, které jsou vyhlášenou chráněnou lokalitou, je k parkování místa dost, a odpadu by se sem vešlo ještě víc. Po upozornění už sice plechová nepojízdná monstra zaplněná smradlavými odpadky a osobními věcmi zmizela. Zbyl po nich ale zapáchající obsah, který si v těchto dnech postupně rozebírají asi místní bezdomovci.

[[img:chrn_fullwidth:20463:Na Ptačích ostrovech probíhal v těchto dnech swap.  Foto: Chrudimské noviny]]

Odtah tentokrát neřešil odbor územního plánování a regionálního rozvoje jako ostatní autovraky ve městě, ale odbor životního prostředí, za který je zodpovědný místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). „S procesem jsem spokojen,“ uvedl, když zjistil prostřednictvím Chrudimských novin, že autovraky již zmizely. Že po nich ale zůstaly na místě všechny odpadky, to netušil. Nikdo totiž nepodnikl po odtažení autovraků kontrolu. „Musíme to napravit, tuto informaci jsem neměl, a úklid tedy samozřejmě zařídím,“ dodal. Technické služby by ale dle jeho slov měly úklid zajišťovat a nečekat, až příjde pokyn. 

[[img:chrn_fullwidth:20458:Bylo z čeho vybírat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář obdržel za vedení a fungování společnosti za rok 2021 odměnu ve výši 108 tisíc korun. Pracovníci prý uklízejí lokalitu podle potřeby. Včera tímto směrem ale projížděli podle všeho bez povšimnutí.

Ani po upozornění Chrudimských novin a příslibu místostarosty Nunváře se v dané lokalitě rychlý úklid do druhého dne nekonal. Odpadky, které místo hyzdily skoro tři měsíce, byly nakonec odvezeny v pondělí.

[[img:chrn_fullwidth:18379:]]

Chrudim – Součásná koalice si dala opravu kašny Brusel do svého programu a tak se ujala splnění tohoto slibu na poslední chvíli stůj co stůj. Přinese to ale očekávané ovoce, nebo sklízí nápad naopak před koncem volebního období v současné krizi spíše kritiku? Některým obyvatelům Husovky je postupující rekonstrukce kašny Brusel trnem v oku. Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) tento týden jako úsporu peněz navrhl snížit počet zastupitelů v příštím volebním období.

[[img:chrn_fullwidth:20450:Staveniště 5. května 2022.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jako jasné gesto navrhl na pondělní Radě města Chrudim místostarosta Petr Lichtenberg snížit počet zastupitelů, prý aby uspořili peníze, z obvyklých 27 na 15. Jeho pozměňovací návrh neprošel.

[[img:chrn_fullwidth:20452:Pohled na staveniště okolo kašny Brusel.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kravaťáci, jak je nazvali muži klábosející nedaleko staveniště, přijeli postupující rekonstrukci obhlídnout. Námi oslovení obyvatelé zdejšího sídliště hodnotí plány současných politiků spíše negativně a neberou si servítky. Je to podle nich zbytečná věc a do kašny bude prý padat slušně řečeno akorát nepořádek.

[[img:chrn_fullwidth:20447:Staveniště 11. května 2022.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je to zbytečná věc, tolik peněz to bude stát a děti si tu přitom nemají kde hrát,“ hodnotil značně rozčarovaný postarší muž a neměl daleko k i peprnějšímu názvosloví. „Tady na tom sídlišti kromě osmipatrové budovy nic není.“ Na Husovce prý stále čekají na slibovanou úpravu parkování. Druhý muž vyhlížející přímo z balkonu jeho slova rozčileně potvrzoval. 

Chrudim – Za minulý rok došlo městu Chrudim celkem šest stížností od občanů. K materiálu, který byl podle tiskové mluvčí radnice pouze informativního charakteru a s jehož analýzou se radní seznámili v pondělí, se vyjádřil starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:20444:Chrudimská radnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kromě stížnosti od společnosti Kopanický mlýn, kterou město zhodnotilo jako bezdůvodnou, se vyskytly i dvě stížnosti na OSPOD, údržbu zeleně nebo stížnost, která se nakonec přeměnila spíše v žádost. „Jsou to opakující se stížnosti několika lidí,“ poznamenal starosta. „Dotyčný nakonec říkal, že to ani stížnost není, jenom požadoval detailnější vysvětlení postupu městské policie,“ dodal.

Stížnost na úsek údržby zeleně se prý týkala komunikace s pracovníky kvůli prorůstajícímu břečťanu na sousední dům. „Někdy je to opravdu zajímavé, protože jsou stížnosti i na věci, se kterými nemá město Chrudim vůbec nic společného,“ uvedl starosta a jako příklad zmínil třeba stížnost na provedení hydroizolace na jednom chrudimském sídlišti. 

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) a místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) odkryli karty. Žádný Dům přírody ani Rodinný park Podhůra ve formě 3D Bludiště bez dotací nebudou. 

K návštěvnickému centru na Podhůře se nejdříve vyjádřil místostarosta, kteří řídí odbor investic. „Projekt parkoviště se v průběhu času přejmenoval na Dům přírody, který jako město projektujeme ve spolupráci s CHKO a Geoparkem Železné hory,“ připomněl Aleš Nunvář. „Celé se to aktualizuje, abychom mohli požádat o dotaci, aby to byla brána do Železných hor,“ informoval.

[[img:chrn_fullwidth:20442:Parkoviště na Podhůře.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta František Pilný v tomto boji o body zdůraznil, že z CHKO se ozvali jemu. Po rekapitulaci a oživení zaprášeného projektu se ukázalo, že ale stejně záleží na dotaci. „Nyní přesně neznáme dotační podmínky, nevíme, jak ty projekty mají pořádně vypadat a co všechno má být naprojektováno pro splnění podmínek k její získání.“ Právě dotace by měla tvořit 85 procent z celkové částky plánovaných 40 milionu korun za tuto lesovnu, která je mnohým návštěvníkům, kteří chtějí prostě jen vyrazit do přírody, spíše trnem v oku.

[[img:chrn_fullwidth:20441:Rodinný park má být hotov do podzimu. Bez dotace na Podhůře ale nebude nic.  Foto: Chrudimské noviny]]

Realizace 3D Bludiště, o kterém byla řeč na poslední Radě města Chrudim, stojí také na dotaci, a to ve výši více než 4 miliony 220 tisíc korun. „Bez dotace stavba nebude schválena,“ upozornil starosta po té, co Aleš Nunvář na tiskové konferenci optimisticky tvrdil, že do konce roku stavba proběhne. V tuto chvíli není nic jisté. S tím, aby se peníze vyčleněné na tuto akci posunuly Městským lesům Chrudim, musí ještě souhlasit zastupitelstvo.