Chrudim – Dnes opět padaly teplotní rekordy, ale úředníci už jako minulý týden ve středu a čtvrtek částečné volno nedostali. Bylo to minulý týden z politického rozhodnutí, nebo snad zneužití vyhlášky od odborů, když si vyjednaly možnost odejít ze zdravotních důvodů z práce dříve? Takové otázky se řešily mezi lidmi. Někteří si myslí, že starosta se jen pokoušel získat snadné body před volbami a úředníci by se prý měli naučit správně větrat. Na čí straně je pravda?

[[gal:20800]]

Lidé očekávají od úředníků servis pro město, ale úředníci se podle některých občanů nedokáží dohodnout ani sami mezi sebou. Starosta si podle některých minulý týden velmi rychle spočítal, kolik na okresním úřadě pracuje lidí, a podle toho se zachoval, když se rozhodl respektovat rozhodnutí tajemníka obslužnost úřadu omezit. Blíží se přece volby. Po vlně nevole od občanů ale vše důrazně popřel a dodal, že ti, co odešli, mají smůlu a neplacené hodiny si napracují o chystané zářijové pracovní sobotě. Ve starostou placených novinách vyšel i článek s vyjádřením, že se vedení radnice distancuje od rozhodnutí tajemníka. Tajemník František Chmelík naopak své rozhodnutí komentoval slovy: „Bylo to konzultováno se starostou.“

Také dnes ukazoval teploměr už před polednem na slunci 33 stupňů, ale už se pracovalo dál a větráky běžely na maximum. „Kdo nezažil, jaké to je pracovat v rozpálené kanceláři, ten si to peklo neumí představit,“ namítají lidé pracující v místnostech s okny na západ. Ve vstupní hale bylo 29 a v prvním patře jen na chodbách 30 stupňů už před půl jednou odpoledne. Mnohá okna zůstala ale stále dokořán, bez ohledu na to, odkud slunce zrovna pražilo. Nezbývá tedy, než příště včas zavřít okna a pořídit vhodné zatemnění, nebo rovnou klimatizaci, a úřad může zůstat chladný jako zrána. Kdo by namítl, že se musí větrat kvůli covidu, tak proti tomu město už dávno instalovalo do přízemí přístroj oxytec.

[[img:chrn_fullwidth:20801:]]

Jak dopadl nekonečný boj za čistotu města a odhalil úklid po dešti, jak se vyhazují peníze oknem? Chrudimská samospráva si může připsat další kapitolu z kocourkovských příběhů, tentokrát na motivy starého známého sloganu z reklamy na čistící prostředky z devadesátých let, který minulý týden připomínal výjezd pracovníků technických služeb.

[[img:chrn_fullwidth:20716:Filištínská ulice zářila po dešti čistotou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ti poslušně vyrazili před týdnem na ranní úklid do Filištínské ulice, následovaní městskou policií. Jejich počínání bylo v pořádku, protože plnili zadaný úkol. Možná ale jen stačilo situaci prověřit a zvednout telefonní sluchátko.

Uklízení čistoskvoucí ulice vymyté po dešti až na spáry mezi nablýskanými kočičími hlavami bylo podle některých obyvatel Filištíny už příliš a mohlo se tedy s klidem odvolat a ušetřit zbytečně vynaložené peníze z městské kasy.

[[gal:20723]]

A protože se tak nestalo, nastoupili pracovníci technických služeb a jako „U nás v Kocourkově“ začali konat svoji povinnost. Slogan známé reklamy v tomto případě potřeboval jen mírně poupravit: „Čiští čisté, až se sami divíte.“

Chrudim – Nápis v Myší díře je jen jedním z mnoha. Stojí za připomenutí, že nejmenovaná politická strana lákala voliče na to, že chce podporovat kreativitu občanů, aby si na vyhrazených místech mohli zkrášlit město k obrazu svému. Protože ale dosud zůstalo jen u dvou zdí pro sprejery, někteří musí dát průchod svým emocím i na jiných místech.

Policie už sice například spojila s případem vandalismu v Myší díře další poškozené věci v majetku města a celková cena za opravu už překročila několikanásobně hranici pěti tisíc korun, poškozenou omítku už ale uvedl malíř do původního stavu a za 1800 korun. V tuto chvíli se ví o několika dalších místech, na kterých se nachází stejný podpis a věc je v řešení. V součtu bude stát město Chrudim uvedení Myší díry, schodiště nebo cedule do původního stavu zhruba patnáct tisíc korun. „Poškozených věcí vandalem je daleko více. Jsou tam nápisy na lavičkách, na schodišti kolem mlýnského kola, popsaná je informativní tabule u náhonu u divadla, i cedule označující památný strom,“ vyjmenovala v současnosti řešené případy Adéla Marková.

[[img:chrn_fullwidth:20693:Nápis na finančním úřadě ze strany městského parku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po městě se ale dají najít nejrůznější zajímavější projevy kreativity občanů, než byl ten v Myší díře, a zůstávají bez povšimnutí úředníků – komentují dnešní dobu, nebo povahu místa. Majetnější občané mají tu výhodu, že se mohou vyjádřit prostřednictvím placených billboardů, jako třeba v obci Hrušová v Pardubickém kraji, kde už je několik měsíců na černém pozadí nápis „Zastavte tu válku“ a nebo na ceduli zdejší hospody nekompromisní názor, jaký trest by měl padnout.

To v Městském parku chrudimští úředníci nápis Punks not dead vystihující povahu zdejšího místa, ačkoliv je přímo na zdi finančního úřadu, neodhalili, stejně jako napis „Putine proč“ na sídlišti U Stadionu. 

[[img:chrn_fullwidth:20694:Nápis na sídlišti U Stadionu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Voda v kašně na náměstí letos nikoho neosvěží, místo ní nainstalovalo město ke kašně alespoň mlžítka. Oprava zdevastovaných van se kvůli vandalům zřejmě ještě prodraží a peníze na to momentálně nejsou. Na základě probíhajících průzkumů se právě stanovuje postup opravy a vše hlavně musí ještě odsouhlasit památkáři.

[[img:chrn_fullwidth:20691:Voda v kašně jen tak nebude.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kašna na Resselově náměstí okolo morového sloupu stále zeje prázdnotou a horký vzduch se v těchto letních vedrech snaží osvěžovat provizorně nainstalovaná mlžítka. „Probíhají rozbory a zástupce firmy, která se specializuje na obnovu památek, všechno zdokumentoval a navrhl nějaké postupy, ale je to opravdu dlouhodobější záležitost. Částka za opravu kašny bude vysoká,“ potvrdila Adéla Marková, protože se budou muset znovu kompletně vyložit všechny tři vany. Čím to bude, to záleží na odborném stanovisku památkářů. „Jestli to bude opět olovem, nebo se zvolí jiná technologie, se zatím neví. Rozpočet na to samozřejmě není a finance na opravu se budou navrhovat na příští rok. Město nechává zpracovávat technologický postup opravy a záleží to na tom, co schválí vedení.“

Chrudim – Hejtman Martin Netolický (ČSSD) jednal o dopravní situaci u nemocnice se starostou Františkem Pilným (ANO 2011) už na jaře 2020. Po pátečním setkání zástupců vedení nemocnice, kraje a vedení města Chrudim kvůli uklidnění situace tiskové oddělení pardubického kraje zveřejnilo mimo jiné zprávu, že už se předpokládá vyčlenit 8,5 milionu korun na vznik 92 nových parkovacích míst.

Výsledkem pátečního setkání mělo být ujištění veřejnosti, že „uzavření“ nemocnice nebylo nikdy „na stole“. Zástupci nemocnice, kraje a vedení města Chrudim se prý shodli na dalším společném postupu. „Rozdmýchávání nejistoty nám znesnadňuje jednání s novými internisty, kterých je na trhu práce opravdu málo. Proto vítám naši páteční dohodu, že si rozumíme v tom, že je nutné především uklidnit atmosféru a táhnout za jeden provaz," uvedla náměstkyně pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN). Hejtman Martin Netolický (ČSSD) vysvětlil, že bez fúze nemocnic by nebylo možné masivně investovat. Právě to ale vadí obyvatelům Chrudimi, kteří mají pocit, že je kvůli tomu jejich nemocnice na vedlejší koleji.

[[img:chrn_fullwidth:20625:Chrudimská nemocnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jako důkaz, že "nemocnice má v rámci krajského zdravotnictví své pevné místo", přichází po víkendu zpráva o  parkovišti, což měla v programovém prohlášení i současná koalice - že budou řešit nedostatek parkovacích míst v areálu nemocnice. Samotné parkoviště ale nezaručuje, v jaké podobě bude areál v budoucnu fungovat a zatím existuje pouze studie, takže není hotová ještě ani projektová dokumentace. „Pokud vše dobře půjde, stavbu bychom chtěli provést v průběhu příštího roku,“ uvedl náměstek hejtmana zodpovědný za investice a kulturu Roman Línek (KDU-ČSL).

Po zvážení několika možností kde parkoviště postavit nakonec padne bývalý sklad hořlavin a také okolní dřeviny a plechová hala. Jestli bude padat za špičkové fungování nemocnice v budoucnu i něco jiného, tisková zpráva již neuvádí.

Chrudim - Komplikovaná oprava kašny Brusel si vyžádala dlouhou odstávku, prý kvůli objevení vysoké hladiny spodní vody a čekání na přípojku od ČEZu, aby občany nerušil dieselový agregát. Dnes se začíná opět kopat a přímo pod chodníkem budovat nová vodovodní přípojka ke kašně. K věci se vyjádřil místostarosta zodpovědný za městské investice Aleš Nunvář (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:20624:Vodovodní přípojka ke kašně se buduje přimo v chodíku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vodovodní přípojka, technologická šachta, ale taky původní nalezený návrh architekta Vaňka, včetně úpravy veřejného osvětlení okolo kašny, to vše se postupně vybuduje za částku 3,76 milionu korun. Původně se počítalo s cenou o milion nižší. Na celkovou revitalizaci parku, kde se ani v zimě chodníky neudržují, si budou muset občané zřejmě ještě pěknou dobu počkat. Schválený dodatek k ceně díla podle místostarosty Aleše Nunváře činí rozdíl 80 korun. Vysvětlil, proč se na místě v poslední době nepracovalo, když se narazilo na vysokou hladinu spodní vody. „Aby se mohlo udělat to dno technologické šachty, tak se muselo zajistit kontinuální čerpání včetně v noci a selhala domluva s místním SVJ, kdy byla původně přislíbena vodovodní, jako elektrická přípojka z bytového domu, a abychom tam v noci nemuseli občany rušit dieselovým agregátem, tak se čekalo na přípojku ČEZU," uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:20626:]]

„Všechno už je vyřešeno, dnešním dnem se začíná kopat vodovodní přípojka i přímo v chodníku, takže když tam kolem půjdete, tak budete muset přejít na druhý chodník. Tím chci jenom říct, že stále jsme v harmonogramu dokončení díla. Což je konec srpna a také jsme v ceně díla. Takže ikdyž se řešily nějaké problémy, tak jsem rád, že stavba pokračuje dle plánu a osobně se těším na výsledek," dodal.

Chrudim – Termín dokončení obnovy fasády Regionálního muzea z důvodu špatného stavu svrchních částí fasády (barevného nátěru), sgrafit a kamenných prvků se sice posouvá na konec letních prázdnin, pracovat se ale bude na straně budovy z Lázeňské ulice a město za vícepráce nezaplatí žádné peníze navíc. Památkáři, kteří to nemají mnohdy opravdu lehké, vysvětlili svoje odborné stanovisko, proč nebyla posvěcena obnova historické fasády v původních barvách.

„Při zahájení rekonstrukčních prací se zjistilo, že tam jsou některé věci jinak, než předpokládal ten stavebně technický průzkum, takže realizační firmu to zdrželo, musí se tam třeba navíc oplechovávat některé římsy, které původně oplechovány nebyly, což možná i vedlo k poškození té fasády,“ vysvětlil prodloužení termínu do 31. srpna 2022 starosta František Pilný (ANO 2011). Podle dohody se na straně ze Široké ulice bude pracovat už jen do konce června a lešení by se postavilo z náhonu Chrudimky. „Žádné další peníze navíc od města Regionální muzeum nechce, což je dobře,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:20519:Regionální muzeum v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak je to s novou barevností fasády odpovídající vzorkům č. HBW 19 S 384 a HBW 52 S 654 na základě vzorkování barev výrobce MipaSil? „Obnova historické fasády objektu v monochromní pískové barvě byla v rámci kontrolního dne zavržena, a to na základě skutečnosti, že budova Regionálního muzea sousedí s Domem Osvěty čp. 85, který již monochromní fasádu má, dané by tak působilo nevhodně na prostředí,“ zní vyjádření památkářů. Zástupci investorů se  spolu se zástupci památkářů shodli na tom, proč je nové řešení poplatné poslední stavební úpravě nejlepší.

Zvolená barevnost prý nepoškozuje podstatu kulturní památky, barva je plně paropropustná a reverzibilní.  „Pro budovu Regionálního muzea je barevnost fasády pouze krátkou etapou jejího života,“ vysvětlila pracovnice vztahů k veřejnosti Kristýna Prokůpková z Národního památkového ústavu. „Monochromní barevnost fasády by mnohem více poškodila ze tří stran uzavřené prostranství. Stávající barevnost byla v neposlední řadě určena kvůli zásadnímu kulturně společenskému významu předmětné kulturní památky,“ dodala.

Chrudim – Primář dětského oddělení David Kasal (ANO 2011) vydal v neděli večer prostřednictvím sociální sítě vyjádření, ve kterém tvrdí, že někdo z jeho vlastních řad má zájem na tom, aby se chrudimská nemocnice personálně rozvrátila. Náměstkyně pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN) v minulých dnech ubezpečovala, že kraj i představenstvo má stejný cíl, což znamená nemocnici stabilizovat a dále rozvíjet jako nemocnici akutní péče. Starosta František Pilný (ANO 2011) na pondělním jednání zastupitelstva řekl, že se město v krajním případě zasadí o to, aby mohlo nemocnici provozovat samo.

K rozhodnutí vzít výpověd zpět prý Davida Kasala přiměla obrovská vlna podpory z řad veřejnosti, ale také přislíbené změny od vedení Nemocnic Pardubického kraje. Nic konkrétního ale ve svém vyjádření nesdělil, ostražitý občan si tedy nemůže být jistý, zda nejde pouze o taktizování před volbami. „Podaná výpověď mi paradoxně poodhalila a ukázala, kdo za chrudimskou nemocnici opravdu dýchá, kdo se tak jen tváří, a to nejhorší, kdo (i z vlastních řad, bohužel) ji naopak záměrně a účelově škodí,“ vyjádřil se. Na zasedání zastupitelstva vážným hlasem upřesnil, že výpověď vzal zpátky v pátek. „Nejvíce se na tom podílí primář Vyhnálek, který je zaujat proti chrudimské interně,“ sdělil zastupitel Jiří Hradec (Koalice pro Chrudim). „Situace je velice vážná,“ dodal. 

[[img:chrn_fullwidth:20600:Zdroj: Facebook]]

Náměstkyně pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN) v minulých dnech označila vzniklou petici za záchranu chrudimské nemocnice za zbytečnou a obsahující klamná tvrzení. „Petice se píší v případě, že je názorový nesoulad, nikoliv soulad,“ uvedla. „Doufám jen, že v této ‚hře‘ nejde o zviditelnění politiků před komunálními volbami. Protože brát si občany jako rukojmí je naprosto nepřípustné,“ dodala a vše označila za politikaření. „Bude schvalována Aktualizace koncepce NPK v rámci valné hromady kraje a podle ní se vedení nemocnic řídí. Tam s rozvojem počítáme,“ ubezpečila.

Starosta František Pilný na jednání zastupitelstva sdělil, že zatím se všechny nejhorší předtuchy a věci o chrudimské nemocnici, o kterých se jen „šuškalo“, vyplnily, přestože Pardubický kraj tvrdil něco jiného. Zná prý dokonce už i dva zájemce, kteří by chtěli chrudimskou nemocnici odkoupit. V krajním případě se prý město zasadí o to, aby mohlo provoz nemocnice převzít samo. David Kasal veřejně sdělil, že by případně pomohl, aby se tento nápad mohl zrealizovat, a vyzval, aby se zdravotníci, kteří odešli, vrátili do chrudimské nemocnice zpět.

Chrudim – Říká se, že tonoucí se stébla chytá. Po té, co vyplynulo na povrch s vyjádřením zdravotníků, že chod chrudimské nemocnice je skutečně v ohrožení, vznikla petice, která má upozornit na požadavek občanů, aby se její chod zachoval v plném rozsahu, což souzní i s programovým prohlášením Rady města Chrudim pro roky 2018–2022. Ale co se za tu dobu podařilo ke spokojenosti občanů s akciovou společností vyjednat? Pohled do minulosti ukazuje na hlubší problémy a zdá se, že obavy občanů jsou oprávněné, protože postupná specializace jednotlivých nemocnic se plánovala dlouho dopředu. 

[[img:chrn_fullwidth:20580:Petice se pokouší zachránit Chrudimskou nemocnici apelem na zodpovědné osoby.  Foto: Chrudimské noviny]]

Krok, který by se dal očekávat spíše od řadového občana, inicioval místostarosta Petr Lichtenberg (v koalici Chrudimáci za Svobodné) a sám upozornil občany, že petici je možné podepsat jak na městském úřadě v Chrudimi, tak v informačním centru, v nemocnici, ale i v jiných zdravotnických zařízeních  a lékárnách nebo dokonce u jednotlivých starostů obcí v ORP Chrudim. „Tato petice vyjadřuje požadavek na zajištění provozu chrudimské nemocnice, a to v plném rozsahu. Je třeba si uvědomit, že naše nemocnice slouží spádově více nežli 100 tisícům občanů. Tato petice je jednou z nemnoha možností, jak upozornit na veliký problém a apelovat na zodpovědné osoby. Petičních míst přibývá, prosím, kdo souhlasí, aby podepsal,“ vyjádřil se místostarosta na sociální síti, kde se výzva také šíří. Za petiční výbor jsou kromě Petra Lichtenberga podepsaní další dva občané: chirurg Jiří Haase a učitelka obchodní akademie Marika Komárková.

Právě požadavek „zajištění chodu v plném rozsahu“ není vztažen k žádnému konkrétnímu roku. Občané i zdravotníci jsou s fungováním chrudimské nemocnice nespokojení dlouhodobě a s rokem 2015 se vše jen zhoršilo. Složitější zákroky jsou navíc z chrudimské nemocnice odkláněny jinam od roku 2017. Problematická fúze nemocnic, která měla vést k ušetření peněz, se uskutečnila právě v roce 2015 za Romana Línka (KDU-ČSL) a podle tehdejšího generálního ředitele s logickým vyústěním v postupnou specializaci jednotlivých nemocnic. Řídící výbor v čele s Tomášem Gottvaldem prezentoval spojování nemocnic s vizí ekonomicky zdravé společnosti, která bude kvalitním partnerem pro řešení zdravotních problémů všech obyvatel a spolehlivým a stabilním zaměstnavatelem více než 4 tisíc lidí, s tím, že ani přesuny zaměstnanců z jedné nemocnice do druhé nebudou možné, jak tehdy informovalo tiskové oddělení nemocnice. 

[[gal:20585]]

Náměstkyně Michaela Matoušková (STAN), která převzala zodpovědnost za oblast zdravotnictví v Pardubickém kraji na podzim 2020, hlásá, že „nemocnice budou nuceny v dlouhodobějším horizontu přistoupit k efektivnějšímu využívání personálních kapacit, například společným lůžkovým fondem a ještě užší vzájemnou spoluprací“, což je právě to, čeho se občané bojí.

O to více nerealisticky opět vyznívá nejen programové prohlášení Rady města Chrudim pro roky 2018–2022 s požadavkem na zachování „stávající“ zdravotní péče v chrudimské nemocnici, ale i výše zmíněná petice, která když už nic, tak alespoň populisticky zajistí zviditelnění před zraky občanů. Uvidíme, jaké další kroky budou před koncem volebního období následovat, když petice je jen „jedna z nemnoha možností“, jak nemocnici zachránit.

Chrudim – Zastávka na Podhůře by se měla stát po letech nezájmu ze strany města novou kulturní památkou a spolu s ní i Městský park v Chrudimi, jak oznámil na úterní tiskové konferenci po jednání Rady města starosta František Pilný (ANO 2011). Podnět, který vzešel od pardubických památkářů, budou zastupitelé projednávat na konci června.

[[img:chrn_fullwidth:20571:]]

Zástávka na Podhůře i Městský park by se po žádosti vlastníka na Ministerstvo kultury České republiky, jak postup vyžaduje, mohly stát novou nemovitou kulturní památkou. „Prohlášení za kulturní památku bylo iniciováno ze strany našeho pardubického pracoviště Národního památkového ústavu již v loňském roce a podnět byl předán městu Chrudim, vlastníkovi objektu,“ uvedla na pravou míru Zuzana Vlasáková z NPÚ.  Pro zastávku na Podhůře by to znamenalo, že by se stala jednou ze tří takových zastávek v republice. V současné době jsou jimi zástávky pouliční dráhy v Brně a v Plzni. 

[[img:chrn_fullwidth:20559:Zastávka na Podhůře má za sebou pohnutou historii.  Foto: Chrudimské noviny]]

Významnosti zástavky na Podhůře jsme věnovali několik článků už začátkem roku 2021, abychom upozornili na její stav a zajímavou historii. Tím se daly věci do pohybu. Prostřednictvím našich novin se podařilo pracovníkům Národního památkového ústavu zjistit nové informace nejen o okolnostech výstavby zastávky, ale i o jejím autorovi, kterým je chrudimský stavitel Cyril Luhan starší, podle kterého byla následně pojmenována i jedna z nových ulic sousedících s Městským parkem.

[[gal:20565]]

Kvůli úsporám finančních prostředků ze státního rozpočtu nebyl pro rok 2022 vyhlášen program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Zastávka na Podhůře se už nyní nachází v území s plošnou památkovou ochranou a oprava či úprava musí být provedena se souhlasem orgánu státní památkové péče. 

[[gal:20570]] Fotografie zastávky z roku 1961 získané ze soukromého archivu poskytlo ÚOP v Pardubicích. Zdroj: NPÚ

„Stavba má po opravě šanci nadále sloužit původní funkci a současně bude připomínkou slavné éry architektury. Je tedy stěžejní opravu této zastávky iniciovat, přičemž popudem může být právě prohlášení za kulturní památku,“ dodala Zuzana Vlasáková, která potvrdila, že ani k dnešnímu dni stále žádost o vyjádření ohledně opravy zastávky na Podhůře pardubičtí památkáři neevidují.