Chrudim – Rekonstrukce ulice České, úsek Družstevní až Topolská, dospěla po mnoha měsících do zdárného konce. Zítra se tu plně obnoví provoz. Na požadavek města došlo k navýšení ceny o 100 tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:21487:Ulice se rekonstruovala od června do listopadu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ve smlouvě o dílo se píše, že cena byla stanovena jako maximální a nejvýše přípustná, se započtením veškerých nákladů, rizik, zisku a finančních vlivů včetně inflace a je platná a neměnná po celou dobu realizace díla, nejpozději do 31. 12. 2022, ale zároveň, že se může změnit na požadavek objednavatele. Stavební práce začaly 1. června a dílo mělo být předáno na konci listopadu. Kolaudace proběhla právě dnes. Opravená ulice se otevře pro dopravní obsluhu už od zítřejšího rána.

[[img:chrn_fullwidth:21485:Ranní momentka z rekonstrukce.  Foto: Chrudimské noviny]]

Uvolněný radní zodpovědný za investice, Aleš Nunvář (Piráti), dnes řekl, že celková cena oprav 270 metrů dlouhého úseku ulice se navýšila o sto tisíc korun, na částku 11 milionů a 518 tisíc, a vysvětlil, že dodatek se prý týkal přednostně „rozsahů povrchu dle geodetického zaměření, typicky rozsahů dlažby, asfaltu a podobně“. 

„Nadto tam byla ještě záměna kabelu k veřejnému osvětlení a s tím související práce. Navíc jsme ještě zadali rekonstrukci chodníku směr Topol, to ale již bylo na samostatnou objednávku,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:21486:Chodník v Topolské.  Zdroj: František Pilný ]]

Chrudim – Skončí výjimka pro majitele více nemovitostí a poplatek za svoz komunálního odpadu by se měl od nového roku zvýšit. Ani to ale nezabrání tomu, aby město dál prodělávalo. V pondělí doporučila ke schválení zastupitelstvu změny ve výhlášce XX/2022 Rada města Chrudim.

Během jarní evidence popelnic se zjistilo, že některé popelnice se vyvážely, aniž by za ně kdokoliv poplatek hradil. Výjimka, podle které majitelé za každou svoji další nemovitost poplatky navíc hradit nemuseli, by měla skončit, stejně jako levný poplatek za svoz komunálního odpadu.

[[img:chrn_fullwidth:21406:]]

Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) na dnešní tiskové konferenci řekl, že zachování poplatku v současné výši už je neudržitelné. Místo 600 korun se bude platit 1000 korun. Občané ale budou mít možnost uhradit poplatek ve dvou splátkách. Uvolněný radní Aleš Nunvář (Piráti) dodal, že aby se pokrylo vše, musel by se poplatek už nyní zvýšit na 1200 až 1500 korun.

Místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011) uvedl, že ani tisíc korun nepokryje všechny náklady, například rušení černých skládek, svoz košů nebo bioodpadu. Občané Chrudimi prý toho sice vyhazují čím dál méně, loni 190 kilogramů na osobu směsného odpadu, letos se předpokládá 185, ale pořád je to moc a bez dalších opatření se prý klesající trend zastaví.

Chrudim – Zrušení zastávek v centru způsobuje nebezpečné komplikace. Kvůli opravě havárie plynovodu v Novoměstské ulici zrušil odbor dopravy od 7. listopadu až do 16. prosince bez náhrady hned čtyři autobusové zastávky (Myslivecký dům, Na Valech, Tyršovo náměstí a Novoměstská). Vedoucí odboru dopravy Martin Klimek vysvětlil, že by při jiném řešení muselo městské autobusové dopravě ustoupit parkování. Co na to řekl nový místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011)? A myslí vůbec někdo na bezpečnost dětí?

[[img:chrn_fullwidth:21437:Zrušení zastávek komplikuje dopravu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Odbor dopravy zrušil hned čtyři autobusové zastávky a to se ihned odrazilo na ranním provozu ve městě. Po uzavření Novoměstské ulice kvůli opravě plynovodu se v centru Chrudimi tvoří nevídané kolony a zvlášť nebezpečné situace nastávají kvůli zběsilým řidičům při průjezdu v úzkých uličkách kolem obou škol sousedících s Michalským parkem, ve Svěchyňově a Sladkovského ulici. A to je teprve listopad. Co může nastat při takovém provozu na kluzkých silnicích v prosinci, nebudeme raději domýšlet.

[[img:chrn_fullwidth:21429:Uzavírka způsobuje nebezpečné situace.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle vyjádření vedoucího odboru dopravy Martina Klimka bylo zrušení zastávek prý jediným rozumným krokem, aby se ještě více neomezilo parkování aut v centru Chrudimi. Při průjezdu od nemocnice na Tyršovo náměstí přes ulici Opletalovu a Na Valech a stejně tak i z Větrníku přes ulici V Tejnecku do Opletalovy by jinak narazily autobusy při otáčení do zaparkovaných aut.

[[img:chrn_fullwidth:21426:Na silnicích v centru je bez autobusů rušno.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jeden z dlouhodobých kritiků vedení radnice, Tomáš Velendorf, si například myslí, že městská autobusová doprava neměla parkování aut v centru vůbec ustupovat, pětitýdenní uzavírka podle něj ohrožuje návrat cestujících zpět do MHD a považuje to za výraz naprostého diletantismu radnice. Nový místostarosta Zdeněk Kolář (ANO 2011), který má dohled nad odborem dopravy, na naši otázku, zda se uvažuje o obnovení alespoň zastávky na Tyršově náměstí třeba i na úkor parkování, odpověděl, že zatím je to připraveno k jednání.

[[img:chrn_fullwidth:21439:Ustoupí parkování bezpečnosti dětí?  Foto: Chrudimské noviny]]

Slatiňany/Škrovád – Škrovádské skály jsou dodnes tichým svědkem zajímavé historie. Při bližším zkoumání si můžeme představit, jak se zde kdysi těžil pískovec. Dokladem toho jsou stopy po úderech ve skále. Nejen o tom jsme si u příležitosti 4. ročníku Kamenosochání zajímavě povídali se zakladatelem Okrašlovacího spolku Škrovád Jaroslavem Korečkem, galeristou Lubošem Jelínkem a akademickým sochařem Janem Pospíšilem, ředitelem Hořického sochařského symposia a pedagogem Střední uměleckoprůmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích.

[[img:chrn_fullwidth:21338:Z vyhodnocení letošního kamenosochání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Historie kamenického řemesla ve Škrovádě sahá daleko do minulosti. Psal se rok 1746, když do Škrovádu přesídlila rodina Zábranských, která před tím úspěšně provozovala huť i v České Lípě. Na pozvání knížete Auersperga si pronajali pozemky na pravém břehu Chrudimky. V té době ještě měl například svoji dílnu v Chrudimi vedle Pardubské fortny sochař Rohrbach.

[[img:chrn_fullwidth:21341:Momentka z Kamenosochání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak to v době začátků těžby pískovce ve Škrovádě vypadalo, víme díky obrazům škrovádského malíře Jana Kokeše, který si zde také založil dílnu. Od břehů Chrudimky se odhadem mohl odtěžit až 20 metrů dlouhý pás skály. „Dříve to místo bylo bez stromů, jenom haldy písku a v tom se skrýval kámen,“ popisoval Jaroslav Koreček opodál vysoké kupy zarostlé trávou, ukrývající kámen, který se už nedal nijak využít.

[[img:chrn_fullwidth:21353:Akademický sochař Jan Pospíšil.  Foto: Luboš Jelínek]]

Mezi většími bloky pískovce chodili sochaři a vybírali si ty nejlepší kusy kamene pro sebe, podobně jako Michelangelo v Carraře. „Oblíbená velikost kamene byla 2 na 1 metr. Velké kameny byly většinou na tu lepší práci, na sochy, a další na stavební řemeslo, jako překlady, rámy oken, kladí na dveřích a podobně,“ jmenoval sochař Jan Pospíšil. „Menší už byly takzvané haklíky, ze kterých se stavěly domy, mosty, prostě stavební kámen,“ pokračoval. 

[[img:chrn_fullwidth:21346:Jaroslav Koreček, Jan Pospíšil a Luboš Jelínek.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Škrovád má unikátní historickou expozici, o které ale nikdo nic moc neví. Těžil se tu špičkový kámen, který se hodně využíval právě i v Chrudimi. Živilo to tu spoustu lidí,“ dodal galerista Luboš Jelínek, díky kterému vzniklo v Chrudimi celosvětově oceněné Muzeum barokních soch. „Lepší tvrdší kámen byl na pravé straně a na levé straně se kámen používal ke stavebním účelům, další zajímavostí třeba je, že se v něm dají najít i zkamenělé fosílie.“

[[img:chrn_fullwidth:21350:Sochař Jan Pospíšil kreslí, jak se pískovec dobýval.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na levém břehu Chrudimky, blízko dnešního škrovádského náměstíčka, se také usídlil první známý člen rodiny Korečků, kovář Jan. Jaroslav Koreček je jeden z posledních, který o kamenickém řemesle ve Škrovádě díky svým předkům něco ví. Kovář Jan Koreček ve Škrovádě pracoval většinou hluboko do noci. Po celodenní šichtě mu zdejší kameníci donesli svoje nástroje, než si šli do jedné ze zdejších třech hospůdek zanadávat na hořký život. V létě pracovali v lomu a v zimě například kopali lidem ve sklepích studny. O tom, že to byl život opravdu těžký, svědčily nejen jejich hrubé ruce, ale i plíce zanesené jemným prachem z křemičitého pískovce. Kameníci umírali na silikózu plic průměrně ve věku 35–40 let.

[[img:chrn_fullwidth:21339:Nejzapálenejší z účastníků, vnuk Jaroslava Korečka.  Foto: Chrudimské noviny]]

Prý bylo u kameníků zvykem, že popíjeli kořalku ve velkém, a to i během práce. A ti lepší z nich si prý nechávali vozit dokonce i šunku až z Vídně, jak se měli dobře. Jejich výplata byla sice slušná, ale zase ne tak velká, aby nebyli někteří schopni propít ji celou během jednoho týdne v hospodě. Dokazuje to kniha dlužníků škrovádské hospodské z doby první republiky, kterou donesl na letošní Kamenosochání ukázat jeden z místních rodáků.

[[img:chrn_fullwidth:21335:Ukázka výtvorů z letošního Kamenosochání.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Těžba zdejšího pískovce skončila na přelomu století, okolo první světové války, kdy se začalo ve velkém betonovat, ale pak byly pokusy o obnovení za první republiky a taky na konci německé okupace,“ vyprávěl Jaroslav Koreček a zmínil, že šlo o objednávku na obrubníky pro dálnici. Od roku 1937 se ale těžba už neobnovila. Stopy po úderech po dobývání zdejšího pískovce od kameníků ale můžeme číst ve skále dodnes.

[[img:chrn_fullwidth:21347:Jan Pospíšil a Luboš Jelínek.  Foto: Chrudimské noviny]]

Každá malá rýha znamená minimálně tři údery kladivem. „Trasologie je stopa v kameni po nástroji a ta naznačuje, jak zdejší způsob těžby probíhal,“ vysvětloval akademický sochař Jan Pospíšil. „Pokud se budeme bavit třeba o barokních sochách, dá se i poznat, jak sochař do kamene sekal, jaké nářadí používal. To vše se z toho dá vyčíst. Škrovádský lom je i v tomhle ohledu opravdová rarita, jak parádně je to trasování vidět,“ hodnotil s nadšením.

[[img:chrn_fullwidth:21348:Jan Pospíšil ukazuje postoj kameníka při práci.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kameník si prý údery opracoval takzvanou lavici z kamene nejdříve tak, že mohl stát v zákopu neboli sýkoře. „To jsou hovorové výrazy určitých skupin kameníků, každý kraj to měl ale trošku jinak,“ vysvětloval Jan Pospíšil. Kámen se odlamoval přirozeným způsobem zatloukáním klínů v místech, kde sedimenty utvořily v kameni přírodní pukliny. Páčením pomocí sochorů a břeven bylo možné tímto způsobem přirozeně odlamovat celé bloky.

[[img:chrn_fullwidth:21343:Jaroslav Koreček.  Foto: Chrudimské noviny]]

Aby nebylo na kamenickou minulost Škrovádu zapomenuto, založil Jaroslav Koreček před několika lety Okrašlovací spolek Škrovád a spolu s akademickým sochařem Janem Pospíšilem od roku 2019 rozšiřují povědomí veřejnosti o zaniklém kamenickém řemesle právě formou každoročního Kamenosochání i pro ty nejmenší. Je to takový vhodný předstupeň třeba k pozdějšímu studiu na odborné škole. Letošní ročník proběhl úspěšně i přes nepřízeň počasí. Děti si vyzkoušely, jakou práci dá vytvořit sochu z kamene, a odnesly si domů nejen nezapomenutelné zážitky, ale i vlastní vydařené výtvory.

[[img:chrn_fullwidth:21336:Z Kamenosochání nikdo neodešel s prázdnou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Sochař Jan Pospíšil rozptýlil pochyby starších zájemců o sochařské umění o kamenickém řemesle, když účastníkům Kamenosochání prozradil, kolik let je v současnosti nejstarší studentce hořické umělecké školy. Pokud je tento obor vaše srdcová záležitost, neváhejte a jděte za štěstím. Den otevřených dveří se na škole v Hořicích koná 12. a 19. listopadu od 9 do 16 hodin.

Chrudim – V neděli předal starosta František Pilný (ANO 2011) ocenění Osobnost města Chrudim v oblasti kultury chrudimskému výtvarníkovi Liboru Škrlíkovi. Právě ten prý podle starosty městu pomůže s vylepšením jednotného vizuálního stylu města.

Ocenění převzal včera z rukou starosty Libor Škrlík za příkladnou reprezentaci města. S Nadačním fondem Zdeňky Žádníkové rozdávají radost nejen dětem, ale pomáhají a působí po celé České republice. Libor Škrlík je dvorním výtvarníkem nadačního fondu.

[[img:chrn_fullwidth:21401:Zdeňka Žádníková, Libor Škrlík a František Pilný.  Foto: FB/tiskový úsek]]

„Mám opravdu velkou radost, že naši činnost, za kterou stojí celá armáda lidí, ocenilo i město Chrudim, ve kterém žiju a které mám rád,“ vyjádřil se chrudimský malíř Libor Škrlík. „Malujeme nemocnice, hlavně dětská oddělení. Například díky naší práci v pražském Motole se delegace z celého světa dozvídají i o Chrudimi.“

Starosta František Pilný (ANO 2011) přiblížil, že chce na úřadě založit novou pracovní skupinu, která se bude jednotným vizuálním stylem zabývat. „Chtěl bych vypořádat všechny ty připomínky, které dosud má třeba knihovna nebo Chrudimská beseda a další. A pan Libor Škrlík se nabídl, že by i spolu se svým synem byli členy této pracovní skupiny a svými radami by nám pomohli s přípravou změn,“ uvedl starosta.

Chrudim – Šetří Chrudim, nebo se přidala k výstřelkům některých jiných měst? Rada města Chrudim už nebude devítičlenná, ale sedmičlenná. Místostarostové jsou dva, ale jeden je uvolněný a druhý neuvolněný. Uvolněným 1. místostarostou je od dnešního dne Zdeněk Kolář (ANO 2011). Neuvolněným Petr Lichtenberg (Chrudimáci). Novinkou je uvolněný radní Aleš Nunvář (Piráti). Jako starosta města byl 15 hlasy z 25 přítomných potvrzen František Pilný (ANO 2011).

„Při volbě starosty města bylo odevzdáno 25 hlasovacích lístků, 10 lístků bylo neplatných, 15 hlasovacích lístků platných a starostou města Chrudimi se stává pan inženýr František Pilný, MBA,“ oznámila předsedkyně volební komise Kateřina Jánská. Stejně to dopadlo i u volby 1. uvolněného místostarosty Zdeňka Koláře, druhého neuvolněného místostarosty Petra Lichtenberga a uvolněného radního Aleše Nunváře. U volby zbývajících členů rady města se hlasovalo na jednom hlasovacím lístku najednou. Piráti navrhli Daniela Lebdušku, Chrudimáci Jana Haase a hnutí ANO 2011 Evu Kleprlíkovou.

[[img:chrn_fullwidth:21314:Momentka ze skládání slibu na ustavujícím zasedání zastupitelstva.  Foto: Chrudimské noviny]]

Posledním bodem ustavujícího zasedání zastupitelstva bylo odhlasování návrhu výše odměn za výkon funkce neuvolněných členů zastupitelstva obce a odměny pro fyzické osoby, které nejsou členy zastupitelstva, za výkon funkce členů výborů a předsedů a členů komisí rady města. Zvlášť se na návrh Jana Čechlovského (ODS) hlasovalo o peněžité odměně neuvolněného místostarosty.

Na výši odměny uvolněných členů zastupitelstva nemá zastupitelstvo žádný vliv a odvíjí se podle prováděcího nařízení vlády. U neuvolněných členů zastupitelstva, radních a členů komisí se ale může zastupitelstvo rozhodnout, jestli stanoví maximální výši odměn stanovených vládou podle počtu obyvatel obce a kumulace funkcí. „Mám, Františku, přečíst všechny ty odměny?“ zeptala se v přímém přenosu předsedkyně návrhové komise Vladislava Michalová. „Já myslím, že není potřeba,“ odpověděl starosta František Pilný. První jednání Rady města Chrudim v novém složení se bude konat 31. října.

[[img:chrn_fullwidth:21313:Tabulka odměn platná od 1. ledna 2020.  Zdroj: MVČR]]

Chrudim – Zborcení hradeb i propadnutí podlahy reálně hrozilo už od července. Po statickém posudku se čekalo na projektovou dokumentaci a probíhalo výběrové řízení. Starosta František Pilný (ANO 2011) uvedl, že by se mělo otevření Myší díry stihnout do konce roku. Musí ovšem proběhnout sanace hradební zdi.

Několik dní po opravě omítky byla Myší díra již od 8. července uzavřena včetně příchozích stezek. Statik potvrdil trhlinu v hradbách. O jedné si obyvatelé už dlouho šuškali, ale havárii prý způsobila po vydatných deštích trhlina zcela nová. Od té doby hrozilo zborcení oficiálně. Výběrové řízení na opravu bylo spuštěno až 7. října.

[[img:chrn_fullwidth:21312:Průchod Myší dírou bude otevřen do konce roku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Sanaci hradební zdi pod Myší dírou, která slouží jako opěrná stěna, bude provádět firma Geogard za 1 276 090 korun. „Dnes o půl osmé bylo předáno staveniště a práce začaly obratem. Průchod pro pěší by měl být otevřen do konce tohoto roku,“ uvedl starosta František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:21311:Myší díra prý bude průchozí do konce roku 2022.  Foto: Chrudimské noviny]]

Luže – Nedělní požár v Luži odhalil strach z planého poplachu a placení za výjezd. Bylo to ale zbytečné a  škody možná mohly být menší. Požár bývalého mlýna využívaného k bydlení se musel hasit celou noc. Lidé, kteří oheň zpozorovali, nevytočili rovnou tísňovou linku 150, ale kontaktovali raději členy výjezdové jednotky.

Místo toho aby lidé hašení požáru urychlili, dostavil se opačný účinek. Když konečně přijela první jednotka na místo, už se propadala střecha i strop. Osobě, která byla uvnitř, se podařilo zavčas utéct. Jedna část historického objektu v hodnotě 4 milionů sice neshořela, ale celková škoda se i tak vyšplhala na 6 milionů korun. Požár likvidovalo 9 okolních hasičských jednotek, včetně těch dobrovolných. Na pomoc přijeli i hasiči z Chrudimi, Hlinska, i Vysokého Mýta a hasilo se až do osmé ráno. Požár způsobila podle vyšetřovatele závada na komínu.

[[img:chrn_fullwidth:21290:Požár bývalého mlýna v Luži.  Zdroj: HZS PA]]

Hasiči z Luže i Proseče dnes večer po zásahu apelovali na občany, aby příště opravdu volali přímo linku 150. „Pro připomenutí, včerejší požár v Luži ukázal, že někteří lidé se stále ještě bojí zavolat tísňovou linku. Není čeho se bát, pokud se opravdu nejedná o úmyslné zneužívání linky, nic volajícímu nehrozí,“ uvedli například dobrovolní hasiči z Proseče. A hasiči z Luže vysvětlili, že jednotky stejně musí vyčkat na svolání požárního poplachu a nemohou vyjet bez ohlášení. Dispečer tísňové linky také ví nejlépe, kolik poslat na místo jednotek a jakou techniku.  „Ještě než vy slyšíte sirénu, hasiči jsou už o výjezdu informováni přes telefon SMS zprávou nebo telefonátem,“ dodali.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) měl možnost v reportáži České televize (ČT) o bourání sladovny vyzdvihnout skvělou zprávu pro občany, že v Chrudimi vzniknou během dvou let stovky zbrusu nových bytů. Místo toho vyjádřil lítost. Vadí snad starostovi, že několik stovek bytů, které v Chrudimi prokazatelně chybí už dvacet let, bude stavět konkurence? 

Protože se pro objekt vhodné využití nenašlo, bývalá sladovna musela jít k zemi. Dle vlastníka pozemku, Milana Kušty z K2 invest, do dvou let vyroste na místě několik stovek bytů, kancelářské prostory a parkovací dům. V reportáži České televize zaznělo k tématu mnohoznačné vyjádření starosty Františka Pilného (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:21289:Ze záběru bourání sila v reportáži ČT.  Zdroj: Události v regionech]]

„Je nám to líto, ale nic s tím neumíme udělat,“ uvedl starosta v reportáži ČT s upozorněním, že objekt nikdy městu nepatřil. Požádali jsme proto starostu o upřesnění, jak to myslel. Otázka prý zněla, jestli mohlo město něco proti zbourání sladovny udělat. Toto vysvětlení už se ale televizní divák bohužel nedozví. Celou reportáž můžete zhlédnout i na webu ČT online.

Chrudim – Město vypsalo výběrová řízení pro dva nové zaměstnance. I když se to možná nezdá a v požadavcích samozřejmě ani nezmiňuje, k jejich úspěšnému výkonu bude potřeba i pořádná dávka odvahy.

[[img:chrn_fullwidth:21280:Posilu potřebují strážníci i MUBASO.  Foto: Chrudimské noviny]]

Do konce října se přijímají přihlášky na místo městského strážníka. Uchazeči budou muset v první části podstoupit psychologické vyšetření. K dalším požadavkům patří například zručnost v řízení vozidla nebo společenská úroveň jednání a vystupování. Že je potřeba mít pro tuto práci také dostatek odvahy, asi nikdo zpochybňovat nebude. 

Odvaha bude potřeba ale i u práce na úseku památkové péče. Náplní referenta úseku památkové péče má být podle města Chrudim totiž krom jiného dokonce i administrativní, organizační a koordinační činnost se zajištěním expozice Muzea barokních soch.

[[img:chrn_fullwidth:18776:Město hledá referenta památkové péče.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle našich informací právě kvůli tomu jedna z pracovnic úseku památkové péče před časem odešla. Protože město navíc dlouhodobě ignoruje původní poslání muzea, nebude to rozhodně lehká práce. Úvazek ale nabízí na dobu neurčitou, s nástupem ihned a po zapracování dokonce osobní příplatek a mimořádné odměny. K podání přihlášky zbývá čas už jen do 13. října.