Chrudim – Jak vypadá údajně nejlépe zachovalá památka z období gotického slohu v Chrudimi? Stále hůře, déšť pomalu smývá ze sepulkrální architektury obrysy písma i tváře. Nový katolický farář Šlégr přiznal, že do našeho dotazu zatím moc nepřemýšlel, co by bylo potřeba opravit jako první. O posprejovaných náhrobnících na kostele svatého archanděla Michaela podle svých slov ale ví. Nemohl si jich nevšimnout, když tu byl na bohoslužbě. A co ostatní, co tudy každý den procházejí? Dílo zkázy v Michalském parku zastaví snad už jen občanská iniciativa.

[[img:chrn_fullwidth:19276:]]

Letos na podzim totiž uplynulo už 500 let od vysvěcení kostela svatého archanděla Michaela. Některé sepulkrální památky sem bohužel umístil na odiv v 19. století architekt František Schmoranz, už tehdy by ale potřebovaly ruku restaurátora. Michalský park má město na padesát let ve výpůjčce, ale kostel zůstává ve správě farnosti. Je na něj rok od roku žalostnější pohled, dívají se na to i školkové děti, a nikdo s tím nic nedělá. Výchova prostředím je asi v Chrudimi všeobecně neznámý pojem.

[[gal:19291]]

Farnost v Chrudimi má toho na starosti víc než dost. O sepulkrální architekturu, kterou "náhrobky" vysoce postavených lidí, šlechticů a úředníků na vnějších zdech kostela jsou, se budou muset asi postarat dobrovolníci. K občanské iniciativě vyzval nepřímo také námi oslovený zdejší nový katolický farář Jan Šlégr, když řekl: „Je to kulturní dědictví, které přesahuje hranice církve, takže dobrovolnosti se meze nekladou.”

[[img:chrn_fullwidth:19257:]]

Na názor jsme se zeptali také chrudimského galeristy Luboše Jelínka, protože tuto kauzu sleduje celých deset let a poukazuje na velmi snadné řešení, jak zkáze zabránit. Vysvětlil, že stačilo se jen domluvit, ale to by musely být na patřičných místech jiné typy lidí. Kdyby se nápisy zavčas odstranily, nesloužily by jako návod pro další vandaly. Zavést sem městský kamerový systém by stálo peníze, ale poslat sem jednou týdně hlídku?  „Jsou to technokrati, kteří neumí o hloubce života přemýšlet. Prvním problémem je primitivní odvodnění za stovku a druhým je odstraňování nasprejovaných zápisů zavčas, ale na to je potřeba IQ," uvedl Luboš Jelínek. „Podstata je, že se na kostele v Michalském parku dá velmi snadno udělat technické opatření, které zabrání podmáčení kostela. Odvodnit jezírka a pustit vodu trativodem do trávy. To je záležitost pár stovek. A začít se starat o památky, okamžitě."

[[img:chrn_fullwidth:19256:V jiných městech mohou takové památky využít i ve výuce.  Foto: Chrudimské noviny]]

Historici umění už také zapracovali na příručce, aby vešlo v široké povědomí všech, že i sepulkrální památky (figurální, heraldické, nápisové,nebo symbolické náhrobníky, epitafy, náhrobní desky) jsou objektem památkové péče a jak je lze úspěšně restaurovat. Vyšla v roce 2020.

Chrudim – Druhý ročník Tvořím Chrudim je tu! Svoje slovo měli při veřejném představení, v živém přenosu, který měl v průměru ale pouze 4 až 12 sledujících, předkladatelé schválených pěti projektů. O tom, který projekt by měl podle vás zvítězit, můžete hlasovat už od půlnoci prostřednictvím Mobilního rozhlasu. Hlasování  potrvá až do 21. listopadu. Kdo nemá internet, může se zapojit zprostředkovaně v Turistickém informačním centru na Resselově náměstí, Městské knihovně, Centru sociálních služeb a pomoci Chrudim v Soukenické ulici, Klientském servisu na MěÚ Pardubická 67. Zapojit se mohou i ti, co v Chrudimi nebydlí, ale pracují tu!

Jak může takové hlasování přes Mobilní rozhlas vypadat? „Hlasovat může každé telefonní číslo. Vyplnit lze z jednoho telefonu, jen je potřeba vždy originální kód. Můžete dát dva kladné hlasy pro jeden projekt a jeden záporný," nabádá na internetu jeden nejmenovaný podporovatel projektu v Topoli.

[[img:chrn_fullwidth:19250:]]

„Každý z vás může rozhodnout o tom, co se v našem městě bude dělat. Taková asi hlavní mantra podle mě je, že nemusíme my přemýšlet, do čeho investovat peníze. Rozhodnete vy sami,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) k projektu participativního projektu Místní agendy 21.

„Je to projekt, který má svá schválená určitá pravidla, která by se měla a musí dodržet,“ upřesnila Šárka Trunečková, koordinátorka projektu Zdravé město a Místní agenda 21 s vysvětlením, že vše je nejdříve dopředu konzultováno s úředníky. „Projekt musí být zaměřen na úpravu veřejných prostranství, která jsou v majetku a správě města Chrudim.“ Důležité je i zmínit, že vyčleněných 1,5 milionu korun tak může být podle těchto městem schválených pravidel použito jen na nákup a výstavbu, žádné "měkké projekty" typu festivalů, společenských akcí a podobně, jak to některá jiná města svým občanům umožňují.

[[img:chrn_fullwidth:19249:]]

Patří do chráněné lokality dětské hřiště nebo ptačí budky?

Nejspornějším projektem se zdají být "Dětské herní prvky na Střelnici", které představil Jan Doucek tak, že rovnou řekl důvody, proč by právě tady žádný takový projekt neměl být. „Má to dvě velká ale. Tím první velkým „ale“ je, že se bavíme o přírodní památce. Ptačí ostrovy, kde se park Střelnice nachází, tak je v těchto místech a právě kvůli ptactvu je to místo chráněno,“ uvedl a dodal: „Samozřejmě jsou tu i vzácní brouci a jiné druhy živočichů a rostlin,“ s tím, že právě je tam spousta činností zakázaných. „Druhým problémem tohoto místa je, že se nachází v záplavové zóně.“

Projekt, který myslí i na netopýry!

Naopak nápad instalovat do vhodných lokalit ve městě ptačí budky a ptákům pomoct, představila Naděžda Gutzerová. Spousta druhů potřebuje pro hnízdění ztrouchnivělé kmeny stromů, kterých právě ve městě ubývá a s ním se snižuje i počet ptáků. Projekt Vraťme ptačí zpěv do města počítá s umístěním celkem 136 budek na 9 lokalitách ve městě. Šest budek bude dokonce i pro netopýry! „Rádi bychom již od instalace budek začali spolupracovat se školkami a školami a připravit výukové programy pro ně, které by probíhaly venku," dodala k projektu Naděžda Gutzerová.

A na kolik který projekt vychází předběžně peněz?  

Projekt č. 1: Dětské herní prvky na Střelnici: 191 000 Kč

Projekt č. 2: Dětské hřiště Chrudim – Markovice: 499 400 Kč

Projekt č. 3: Dětské hřiště sídliště Topolská: 391 680 Kč

Projekt č. 4: Vraťme ptačí zpěv do města! 206 317 Kč

Projekt č. 5: Lanová loď – multifunkční herní prvek v místní části Topol: 448 565 Kč

Chrudim – Móda veřejných toalet na hřbitovech už dorazila a znovu se opět připomněla i v Chrudimi. Jako by se už nevědělo, co by se ve městě jak dalo zpeněžit, kam postavit, až někoho napadlo, začít na každém hřbitově stavět veřejné toalety. A ostatní města se opičí, ikdyž se dlouhodobě ukazuje, že to není dobrý nápad. Jestli časem budou veřejné toalety i u jiných míst, kde se drží pieta, se zatím neví. A k veřejným toaletám určeným primárně pro návštěvníky hřbitova ještě samozřejmě chybí přistavět parkovací dům. Nebo ještě kolotoč?

Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) uvedl, že město převezme pozemek nacházející se naproti hřbitovu od soukromých majitelů výměnou za pozemek v Sobětuchách, s doplatkem přes 8 milionů. „Jsme rádi, že ke směně dojde a pomůže to městu z hlediska parkovacích míst.“ Starosta František Pilný vysvětlil, že nápad vznikl už v době budování nádražního terminálu. „Narazili jsme u přejezdu u hřbitova na soukromý pozemek, kde bývaly dřív dílny, které soukromí vlastníci zdemolovali.“ Parkoviště by tam mělo vzniknout nejdříve štěrkové, jako už poblíž je, podél trati u drážního domku, který se bude převádět i s kusem pozemku na město Chrudim. 

 [[img:chrn_fullwidth:19245:]] 

„Je to na dobré cestě, pokud to definitivně dopadne, stálo by za to ten domek zbourat a parkování rozšířit, a v tom okamžiku je celý prostor vhodný pro stavbu parkovacího domu,“ uvedl starosta a dodal: „Byl bych velice rád, kdybychom na místo drážního domku postavili další veřejné WC v Chrudimi, které by primárně sloužilo pro návštěvníky hřbitova.“ 

Ze zkušeností z jiných měst se ale veřejná WC zdarma zrovna na hřbitovech neosvědčují, protože jsou lákadlem pro vandaly a další podezřelá individua.

Chrudim – Rada města Chrudim včera schválila další placené parkování ve variantě B, tedy v plném rozsahu vzala v úvahu doporučení dopravní komise. Platit se bude v dalších dvou ulicích a abonenti, kteří do nedávna bojovali o svá místa s vozy České pošty, si za svá parkovací stání připlatí. Víte proč?

[[img:chrn_fullwidth:19239:V Havlíčkově ulici se chystá placené parkovací stání.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Dojde ke zvýšení sazeb za parkovací kartu o 500 Kč a nově je zpoplatněno stání, nejvýše do 24 hodin, v Havlíčkově ulici v úseku od křižovatky s Jungmannovým nábřežím po křižovatku se Soukenickou ulicí a na náměstí U Vodárny v úseku parkovacího pásu,“ vypíchnul některé informace tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec. 

[[img:chrn_fullwidth:19238:Kácení stromů u vodárny začíná do sebe zapadat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Pavel Štěpánek byl sdílnější a na dnešní tiskové konferenci informoval: „Došlo k navýšení ceny parkování v centru na parkovacích kartách o 500 korun ročně, měsíční karta stojí nově místo 1/12 základní roční sazby 20 procent, je to z toho důvodu, abychom lidi motivovali kupovat raději celoroční karty, a každá další karta už nebude stát dvojnásobek základní ceny, ale dva a půl násobek. Do placeného stání se navíc zařadí i ulice Havlíčkova a U Vodárny." Kdy se tam začne platit, záleží na tom, jak dlouho bude trvat postavit na místě automaty a ještě není ani hotový projekt.

[[img:chrn_fullwidth:19240:Zatímco si abonenti připlatí... Foto: Chrudimské noviny]]

Protože existuje podezření, připlatí si všichni

Jako v případě odstřelu nutrií, kdy stačil pocit, že někdo nutrie dál krmí, tak i důvodová zpráva přichází s podobným vysvětlením nevítaného kroku: „Někteří občané jsou měsíc bez karty a následně si pak zaplatí opět kartu na měsíc. Je zde tak podezření, že doufají v možnost neodhalení již neplatné karty a pak žádají o vydání karty až v dalším měsíci. Proto je navržena změna," zní vysvětlení v důvodové zprávě k chystanému kroku navýšení cen.

Příloha: 

Ceník za placené stání na místních komunikacích

Chrudim – Od 1. listopadu mají občané města 20 dní na vyplnění jednoduchého dotazníku, kterým mohou do budoucna ovlivnit rozvoj sportovního vyžití v Chrudimi. Je potřeba, aby dotazník vyplnilo co nejvíce lidí, i ti, kteří se nepovažují za sportovce, nebo je nějakým způsobem ve sportu omezuje vlastní zdraví. Dotazník je určen pro všechny občany města Chrudim starší 15 let, i těch, co už studují mimo. Chrudimští školáci budou dotazník vyplňovat přímo ve školách.

Výsledky dotazníkového šetření ovlivní budoucí směřování veřejné podpory sportu, rozvoj sportovní infrastruktury či realizaci sportovních programů a akcí pro veřejnost. Dotazník vyplníte anonymně online, nebo si můžete vyzvednout a odevzdat papírovou verzi v pokladně krytého bazénu V Průhonech, v Turistickém a informačním centru na Resselově náměstí nebo ve vstupním prostoru budovy městského úřadu na Pardubické ulici čp. 67.

[[img:chrn_fullwidth:19232:]]

Čekat vás bude 11 otázek. Například, zda si myslíte, že město dostatečně využívá svého potenciálu v oblasti sportu a volného času a případně navrhovat vlastní konkrétní řešení. Můžete uvést, jaké konkrétní sportoviště podle vás v Chrudimi chybí a jak jste s těmi současnými spokojeni.

Pro lepší přehled přidáváme podle počtu zobrazení ne moc známý odkaz na mapy dětských hřišť a sportovišť Chrudimi, které vytvořil v roce 2015 v rámci své studentské praxe Marek Joska.

Chrudim – Dnes sice není 27. prosince a Den přípitků, ale je sváteční den a svátky začínají s podzimem i pro všechny vinaře. Patří mezi jejich nejoblíbenější roční období, kdy si mohou v klidu vychutnat skleničku a s příchodem listopadu se koná několik vinařských akcí i v Chrudimi. Třeba 11. listopadu v Chrudimské šatlavě a 27. listopadu na Kateřinském posvícení bude možnost si na Resselově náměstí dát také svařené víno. Že pořád nevíte, jak to spolu souvisí? Málokdo totiž ví, že Chrudim byla kdysi také městem s četnými vinicemi. Tradice ale začala upadat po Bílé hoře, kdy hodně vinařů emigrovalo, a časem se dokonce začalo říkat, že po chrudimském víně dětičky pláčou. Představte si, že by se to dalo zase všechno do pořádku. Přestala by epidemie a všichni bychom si dali slavnostní skleničku. Ale začněme hezky popořádku.

Co se o chrudimském vínu říkalo?

Dá se dohledat ve starých tiscích od 60. let 15. století, že v minulosti kvetly rozsáhlé vinice na "Horách Vlčnovských, Skřivánkách a Paumberkách.“ Samotná historie zdejšího pěstování vína bude pravděpodobně ještě o dvě staletí starší. Bohuslav Balbín psal, že Chrudim více než pro víno zasluhuje chválu pro pěstování svých hroznů. A o chrudimském vínu se zmínil Pietro Domenico Bartoloni ve svém spise Bacco in Boema, jak můžete vidět výše v posledním odstavci zobrazené stránky oné knihy (viz: "Chrudimer Wein macht Weynen die Kinderlein", nebo přímo v úsměvném doslovném překladu, jak si jej zapamatoval: "Chrudimskij vino dělá plakat děti"). Značné vinice podél řeky Chrudimky v Chrudimi založil také starosta Josef Klimeš v 19. století. O tom byla řeč právě i v oné přednášce, o které se dočtete dále. Důkazem chrudimské vinařské tradice je i několik zachovalých viničních sloupů, kterými se označovalo právo na výrobu vína.

[[img:chrn_fullwidth:19136:Přepis závěru přednášky J. Šimáčka. Národní hospodář, 27. 7. 1872.  Zdroj: Kramerius]]

V 19. století se tradice začala obnovovat

Josef Šimáček, správce vinných sklepů a vinohradů knížete Josefa z Lobkovic, uvedl na své přednášce věnované důležitosti vinařství v Čechách a důvodech jeho úpadku 23. června 1872 několik zajímavých postřehů k pěstování vína.

Před rokem 1866 prý u nás z neznalosti všeobecně panoval názor, že se zdejší krajina pro pěstování vína nehodí, a zmínil tři okolnosti, proč tomu tak bylo. Neexistovaly totiž žádné privilegované lisy na víno s povinností, aby větší vinaři odebírali hrozny k lisování i od těch menších. A jindy zase chyběly sklepy a v poslední řadě lidé sbírali víno bez ohledu na jeho zralost, výhradně podle data v kalendáři. A proto podle toho potom bylo víno z různě zralých a nezralých hroznů trpké. Protože u sbírání vína je potřeba počítat spíše dobu po odkvětu, od které je ke sklizni nutno dodržet 120 dnů, aby víno bylo dobré. 

Kdo vzkřísil tradici v Čechách?

Objevil se znamenitý znalec a reformátor českého vinařství a doktor práv, Antonín Schmidt. Ten svoje znalosti nabyl u inspektora vinařství z Porýní a sám odzkoušel na svojí vlastní vinici. Roku 1866 se už jako důchodce dal do služeb hraběte a pomohl obnovit vinice v Čechách. Začal se používat moštoměr (v 19. století skleněná uzavřená trubice na měření cukernatosti hroznů, se spodním koncem naplněným broky a v horní části se stupnicí) a vinařská tradice v Čechách začala opět vzkvétat.

[[img:chrn_fullwidth:19223:Pohled z parkoviště u nemocnice vedle supermarketu.  Foto: Chrudimské noviny]]

K založení dobré vinice není potřeba velký kapitál

„Jak klame se, kdo myslí, že k založení vinic nezbytně potřebí jest velkých kapitálů, lisů, sudů a sklepů a dlouhého času 8 – 10 let, než možno o výtěžku mluviti," pronesl Josef Šimáček na oné přednášce. „Vinice s užitkem možno zakládati i bez velkých kapitálův, jen jestli-v příznivá půda a poloha.“

[[img:chrn_fullwidth:19224:Pohled od supermarketu vedle parkoviště u  nemocnice. Foto: Chrudimské noviny]]

A teď si představte, že Chrudim má doopravdy právoplatně zaregistrovanou viniční trať na jihovýchodním svahu v jihovýchodní části města a vůbec ji nevyužívá! Název U Záchrany odkazuje ke křížku, který upomíná na odvrácení morové rány roku 1680. Pozemek o rozloze 10 038 metrů čtverečních je ve vlastnictví města a už přes deset let od registrace leží ladem.

Jak se stalo, že má Chrudim svoji viniční trať?

„Společně s tehdejším starostou Janem Čechlovským jsme ještě stihli viniční trať v roce 2010 zaregistrovat, protože Evropská komise prohlásila, že končí s registrací vinic po celé Evropě, že už žádná nebude. Je to hektar, to znamená tři tisíce lahví, což zní dobře. Stačí malá vinice," vysvětlil Luboš Jelínek, který moc fandí tomu, aby po letech někoho napadlo začít v Chrudimi víno opět pěstovat, nahrává tomu i klima, které už se o stupeň opět zlepšilo. 

[[img:chrn_fullwidth:19225:Křížek vedle parkoviště, upomínající na zažehnání moru.  Foto: Chrudimské noviny]]

Název souvisí se zažehnáním morové epidemie

„Je to zaregistrované na věky věků a o název jsem požádal Tomáše Pavlíka. Když byl totiž mor, tak farář Hostaša běhal s obrazem Salvátora v ulicích a zahnal mor, Slatiňáci se to dozvěděli a chtěli mor zahnat také, tak vzali vidle a šli si to k farářovi vyjednat," říká ve zkratce s trochou nadsázky a úsměvěm Luboš Jelínek. „Farář se prý s obrazem postavil na kopec, tam kde dnes stojí ten křížek, a Slatiňanští šli spodem od řeky tou strání nahoru na Chrudim, a když se vrátili domů, mor za čtyři dny skončil."

Krásná představa. Třeba se to splní a bude zase všechno jako dřív! 

Chrudim – Priority jsou priority. Starosta František Pilný (ANO 2011) mluvil o vichřici už před volbami. V komentáři k návrhu rozpočtového opatření číslo 13 se totiž zmínil o tom, co se musí udělat, než taková vichřice přijde. Prý ale kvůli zdražení elektrické energie se důležitá kontrola přesouvá až na příští rok. A místo realizace plánovaného rozšíření parkoviště na Koželužské ulici se kvůli chybějícímu povolení bude čárovat parkoviště Na Větrníku.

[[img:chrn_fullwidth:19212:Čárování parkoviště nepočká.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Je tam celkem devět dotací v úhrnné výši 3 miliony 900 tisíc. To zahrnuje napříkad dotace od Ministerstva školství pro MŠ Víta Nejedlého, milion korun pro napojení Sportovišť města Chrudim, dotace od Ministerstva kultury na regeneraci městských památkových zón a podobně," uvedl starosta k navýšení rozpočtu o 4,908 milionů korun.

Jestli sloupy vydrží další vichřici, se letos nedozvíme

Podle stávajícího rozpočtu by se měly sloupy rentgenovat až příští rok, jak vysvětlil starosta dva týdny před příchodem orkánu Ignác. „Některé jsou staré i čtyřicet let a více. Budeme zjišťovat jejich sílu materiálu, aby se nám nestalo, že třeba některý sloup ve vichřici spadne. Původně jsem myslel, že už část peněz na to půjde, ale vzhledem k tomu navýšení elektrické energie nikoliv, tedy až příští rok.“

[[img:chrn_fullwidth:19214:Předminulou sobotu u Hotelové školy Bohemia.  Foto: Chrudimské noviny]]

Parkoviště zhatilo povolení a peníze se využijí na veřejné osvětlení

Starosta komentoval i další odbory, které má v kompetenci. „Dochází k drobnému posunu v Technických službách Chrudim. Celkem vyšší položku měly na dopravní značení, protože se předpokládalo, že v Koželužské ulici, a ne k Jungmannově nábřeží, se plánovalo zjednosměrnění a rozšíření parkovacích míst," uvedl.

To se ale nepovedlo dotáhnout kvůli včas nevydanému stavebnímu povolení. „Tyto peníze se využijí na čárování parkoviště na Větrníku, tam vzadu u té hospody U Vočka a částečně se využívají na veřejné osvětlení, kdy částka 243 tisíc korun je přesunuta na veřejné osvětlení z důvodu navýšení cen elektrické energie."

[[img:chrn_fullwidth:19213:Na Větrníku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Po čtvrtečním silném větru, který lámal stromy a ohýbal i plechové značky, musela městská policie opáskovat některé lokality v městském parku a tiskový úsek vydal několik varování, aby si lidé dali pozor a do parku nechodili. Prověřili jsme proto, jestli už nebezpečí pominulo a zjistili jsme, že skutečné nebezpečí stále trvá a rozhodně nečíhá v popadaných větvích z korun stromů.

Starosta František Pilný (ANO 2011) hned po orkánu sdílel obrázky popadaných stromů v parku s varováním, aby lidé dávali pozor. Škody se odklízely i o víkendu.

V pondělním městském parku korzovalo více skupinek, než obvykle, každého asi zajímalo, jak moc řádil orkán Ignác. Naštěstí na první pohled se v parku nic nezměnilo a dominanty parku, kterými je například douglaska nebo vrba, i většina dalších stromů, zůstala zachována.

Tiskové oddělení proto nelenilo a hned v pondělí odpoledne vydalo do světa potěšující zprávu s líbivým obrázkem kvítků od altánu: „Následky z minulého týdne jsou odklizeny,“ o čemž, jak jsme se přesvědčili, není pochyb, ale v parku rozhodně není bezpečno, jak se píše dále, ikdyž krásně. Záleží na úhlu pohledu.

✅ Následky silného větru z minulého týdne jsou odklizeny a v Městském parku je již bezpečno. A moc krásně! pic.twitter.com/GRShjFhMTk

— město Chrudim (@mChrudim) October 25, 2021

Žádná páska neupozorňuje na nebezpečí

Altánek se totiž stává často posezením se strategickým výhledem pro obtěžující potulné lovce z ulice, na které volají zdejší matky městskou policii. Discgolf se sem snaží občané aktivně prosadit už několik let. Město zatím nechává okolí proměňovat ve vlastní překážkovou dráhu. 

V případě, že byste se totiž od altánu potřebovali dostat rychle pryč, ať už byste si chtěli zachovat sociální distanc, čest, nebo peněženku, doporučujeme to vzít přes nejbližší romantický mostek širokými skoky, nebo se mu raději rovnou vyhnout, aby vám nezůstala noha zaklíněná v jeho konstrukci.

Vypadá to, že teď už by snad podle zvyklostí byl možná vhodný čas zahájit opravu. Anebo se čeká, až se most propadne celý, aby se mohl postavit raději znova.

[[gal:19208]]

Chrudim – Soukromé, nebo socialistické vlastnictví? To, co někteří brali jen jako nepovedený vtip, se stává skutečností. O nepochopitelnosti kroku, který vede k rozprodávání městského majetku, už jsme vás před časem informovali. Město se o svoje domy nestará rovným dílem. Zatímco opláštění staré radnice se opravuje, s opravou domu ve Fortenské ulici se čekalo tak dlouho, až je skoro před rozpadnutím na prodej. Jiné domy v památkové zóně centra města naštěstí opravují na vlastní pěst jejich soukromí vlastníci.

Jak by se k takovým včasným opravám mělo přistupovat, by se město mohlo inspirovat lehce třeba pohledem na fasádu domu s číslem popisným 12 na Resselově náměstí. Společenství vlastníků domu Balustráda totiž svůj majetek udržuje v dobrém stavu. Všechny jemné spáry na popraskané fasádě se opravují zavčas, aby se předešlo investicím, které by stály deseti tisíce. Zatmelí se a budou se barevně retušovat. Je to preventivní zásah, aby se do spár nedostala voda a fasáda neopadala.

[[gal:19221]]

A to je, oč tu běží, město často přistupuje k opravám až ve chvíli, kdy to stojí hodně peněz a na včasnou údržbu nehledí. Naopak v mnoha případech se čeká, až je dílo zkázy dokonáno, jako třeba mostek v Městském parku, dřevěné kulány na Zlaté stezce, nebo zmíněný dům s městskými byty. Mezi lidmi se tak začaly šířit spekulace.

[[img:chrn_fullwidth:19216:Dům s číslem popisným 119 vlastní město celý. V Široké 24 jen ze 4/5.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Jako kdyby z toho měli mít nějaké provize ti úředníci. Proč tedy neopravují věci už ve chvíli, kdy se to začíná rozbíjet a stačí jednoduchá oprava?“ diví se místní občan. „Je to věc, kterou si mnoho lidí neuvědomuje. Úředníkům je to jedno, politikům taky a občan to většinou nepostřehne, ale všichni to platíme z našich daní,“ říká další z místních Chrudimáků. „A na tom je postaveno veškeré socialistické vlastnictví.“

[[img:chrn_fullwidth:19218:Na barevné retušování nezbylo?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim - Kde ty prachy jsou a mnoho dalších otázek už nebudou muset řešit jako v písni skupiny Garáž všichni zvědaví Chrudimáci, kteří mají rádi politiky a věci veřejné - pod kontrolou. Ale i rozklikávací rozpočet není všemocný, jak se nedávno ukázalo a zdání, že od konce tohoto roku už se dozví občan úplně vše o tom, jak se nakládá s veřejnými penězi, možná trochu klame.

Důkaz, že se vždy najde způsob, jak lze věci vyřešit po svém, ukázala letos v červnu například krajským úřadem omylem zveřejněná příloha k zakázce na vybavení kanceláře hejtmana a vyplavalo tak na povrch, jak se asi domlouvají  některé zakázky.

[[img:chrn_fullwidth:19141:Původně dostupné online v Registru smluv. Zdroj: Registr smluv]] 

V Chrudimi bude rozklikávací rozpočet fungovat do konce roku

„Rada města schválila finální řešení rozklikávacího rozpočtu od firmy Asseco Solutions z Prahy, která je dodavatelem ekonomického systému úřadu, Helios Fénix,“ uvedla občany dlouhoočekávaný a nyní už skoro splněný slib vládnoucí koalice tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová.

Místostarosta Aleš Nunvář se k tomu chtěl vyjádřit jenom krátce: „Rozklikávací rozpočet jsme měli ve společném koaličním prohlášení. Prověřovali jsme i jiná řešení. Původně jsem si představoval open-sourceové řešení pomoci cityvizoru. Některá města to mají. Mohlo to být levnější a systém otevřenější,“ uvedl místostarosta, ale zároveň vysvětlil, proč to nebylo možné: „Jsme limitování tím stávajícím ekonomickým systémem, který na úřadě už máme.“

[[img:chrn_fullwidth:19140:Městský úřad na Resselově náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Náklady na pořízení jsou 73 tisíc korun, včetně daně 88 tisíc a náklady na technickou podporu necelých dvacet tisíc korun ročně. Občané si tak budou moct konečně už ke konci tohoto roku detailně z pohodlí domova ověřit, "kde ty prachy jsou", a z jednotlivých položek v rozpočtu se "proklikat" až ke konečné faktuře.