Chrudim - Veřejné projednání v průmyslové zóně, kde měla v budoucnu stát kompostárna, vzbudilo mezi přítomnými v září 2020 velké emoce. Vše bude záležet až na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Stejně odpověděl na dotaz, kam celá věc za celou dobu postoupila, i starosta František Pilný (ANO 2011). Zákonem stanovená lhůta trvá přibližně 235 dnů a běží od oznámení záměru investora.

[[img:chrn_fullwidth:19356:]]

„V tuto chvíli je to na posouzení vlivu na životní prostředí, EIA. Uvidíme, s jakým výsledkem se nám to vrátí," reagoval starosta František Pilný (ANO 2011) na dotaz ohledně aktuální situace ve věci separačního dvora a kompostárny v Markovicích a pokračoval vysvětlením možných změn plánované výstavby.

„My jsme po tom jednání v Markovicích, které proběhlo v loňském roce, zpracovali ještě variantní dokumentaci, má tam vzniknout separační a sběrný dvůr, takže ta plocha by celkově byla menší," vysvětlil. „Kompostárnu bychom právě že vypustili, a uvidíme, jak se k tomu krajský úřad postaví. Osobně si myslím, že zmenšení by prospělo i tomu, že bychom mohli další část průmyslové zóny prodat nějakému zájemci, ale to rozhodnutí opravdu padne až v okamžiku, kdy bude EIA hotová,“ dodal starosta k plánovanému záměru.

Pardubice - Nejen o lynčování v chrudimských ulicích, nebo z jakého důvodu museli všichni Chrudimáci odevzdat svoje rádia, že stála káva na černém trhu 17 tisíc a proč někdo spálil seznam komunistů vyprávěla Alžběta Langová on-line z Institutu Paměti národa. Pokud jste nestihli začátek, nic se neděje, můžete si záznam posunout zpět. Jak se žilo za protektorátu? Co se mohlo a co se nesmělo? A čím se Pardubice lišily od ostatních měst Protektorátu Čechy a Morava? Odpovědi najdete v rozhovorech, které s pardubickými pamětníky natáčeli dokumentaristé Paměti národa. Posledním dílem z řady „Kino Příběhy 20. století“ prováděla dokumentaristka Šárka Kuchtová.

Dokument je prokládán autentickými vzpomínkami pamětníků z Východních Čech. „Okleštěné Československo mělo obrovský problém s novými běženci, přišlo tisíc lidí, o které se museli lidé postarat...“ uvedla pořad slovy o uprchlících ze Sudet dokumentaristka Šárka Kuchtová.

„Období Druhé republiky už není demokratický stát, jak si ideálně představujeme,“ začala vysvětlovat Alžběta Langová. „Stát se choval k uprchlíkům v určitých ohledech dost krutě. Úřady dostaly v prosinci 1938 nařízení sepsat všechny uprchlíky od roku 1910," popsala, jaká dohoda o výměně obyvatelstva proběhla s Německou říší. „Úřady v jednotlivých hejtmanstvých měly vytvořit seznamy. S vědomím všech důsledků tam zapisují, že nemají být vynecháni ani Židé německé národnosti. Přestože informovanost o tom, proč sem Židé ještě před Mnichovem přišli, musela být jasná.“

V chrudimském archivu schraňují více než 800 jmen z okresu Chrudim. „U jmen je přímo napsáno - ‚Navrhuje se výměna, jelikož jeho odchodem by se uvolnilo místo pro jiného uprchlíka, nebo - ‚Je to chudý člověk, nemajetný.‘ -Takže to už je ukázka, jak ten stát fuguje ve stylu diktatury," uvedla Ažběta Langová.

Ředitel městského úřadu například Němcům odmítl vydat seznam chrudimských komunistů. „Když odjeli, rada Pešek s pomocí uklizečky Dymákové seznamy spálili.“ Zatýkání probíhalo v několika fázích. „V první fázi pozatýkali všechny, které měli na seznamu. Potom nastalo jaro a léto, kdy se zdá, že je to spíš takový pokus se tvářit, že vlastně ten protektorát je něco jako ochrana, a ta správa se nechce tvářit tak tvrdě. Naopak bují národní život, konají se poutě. A potom vypukne v září válka a s tím se pojí další zatýkací akce...“

„Kino Příběhy 20. století“ z Institutu Paměti národa v Pardubicích přináší východočeská pobočka Paměti národa za podpory Statutárního města Pardubice, Pardubického kraje a holdingu Enteria.

Chrudim – V projektu participativního rozpočtu s názvem Tvořím Chrudim se počítalo se 1299 hlasy. Na prvním místě se umístilo dětské hřiště v Markovicích, ikdyž propagační video zhlédlo dosud jen 31 lidí. Vše se bude ještě projednávat na prosincovém zastupitelstvu.

„S velkou vervou a nasazením jsem se v březnu pustila do projektu na dětské hřiště v Markovicích, vypracovala projekt, natočila spot, odprezentovala na městě a nyní vbíháme do cílové rovinky, kdy potřebujeme po ukončení hlasování skončit do 3.místa. Moc děkuji za Váš čas a hlasy! “  sdílela autorka projektu Simona Hudečková v den zahájení hlasování a setkala se s velkou podporou.

Hlasování skončilo teprve v neděli a v pondělí o výsledcích jednala pracovní skupina. „Jednala online a odpoledne už to bylo připraveno do rady. I takto rychle jsme schopni pracovat. Rada města vzala na vědomí projekty, které se přihlásily, a až do čtvrtého místa je doporučila zastupitelstvu schválit k realizaci," uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) a vysvětlil, že dětské hřiště na sídlišti v Topolské ulici už by se nevešlo do limitu. Na dofinancování by bylo potřeba 252 tisíc korun.

„Jsem rád, kolik lidí hlasovalo, že opravdu to začíná být pro lidi zajímavé. Je to prvek přímé demokracie v řízení našeho města. Na rok 2023 vyčlení zastupitelstvo opět 1,5 milionu korun, ikdyž někteří by byli i pro navýšení na dva miliony. Ale to by se zrealizovaly všechny přihlášené projekty, což asi není účelem soutěže a zájmu lidí," uvedl starosta a dodal, že už má jiný plán, jak by se hřiště na sídlišti v Topolské ulici mohlo zrealizovat, ale více bude vědět až po jednání zastupitelstva.

1. Dětské hřiště Chrudim - Markovice (986 hlasů)

2. Lanová loď – multifunkční herní prvek v místní části Topol (468 hlasů)

3. Vraťme ptačí zpěv do města! (218 hlasů)

4. Dětské herní prvky na Střelnici (193 hlasů)

5. Dětské hřiště sídliště Topolská (190 hlasů)

Pardubice – Kdo nemůže jet do Prahy na odborníky oceňovanou výstavu Torzo - Vzpomínky na budoucnoust s fotkami od Pavla Diase, kterou připravil Lukáš Bártl, ten si může připomenout podobné téma na vzpomínkové akci v Pardubicích. První transport do ghetta Terezín odjel 21. listopadu 1941. Transporty z Pardubic následovaly v prosinci 1942. Program s výstavou Židé v gulagu, autorů Adama Hradílka a Jana Dvořáka, se uskuteční 4. prosince v sále Slova Života Pardubice, v areálu Vadas v ulici 17. listopadu 216, který se nachází od Domu služeb pěšky 5 minut. Občerstvení bude zajištěno. Promítat a sdílet se budou staré fotografie, vzpomínky a svědectví. Vše probíhá pod záštitou Ústavu pro studium totalitních režimů.

[[img:chrn_fullwidth:19327:Bývalý židovský hřbitov v Přestavlkách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Právě počáteční víra v racionálno a vědu obyčejných lidí dohnala nekontrolované byrokratické konání úředníků před osmdesáti lety až tak daleko, že začaly jezdit první transporty židovských obyvatel do Terezína. Ten se stal přestupní stanicí k táborům vyhlazovacím. Lidstvo svojí počáteční nečinností dopustilo, aby nakonec vše došlo ještě dál. Výročí bychom si měli připomínat každý rok, abychom nedopustili, aby se něco takového mohlo opakovat. Své si o tom myslí i pořadatel pardubické vzpomínkové akce, František Miláček.

[[img:chrn_fullwidth:18835:Jeden z domů, ze kterých museli lidé kvůli původu také pryč.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pokládání květin proběhne symbolicky na místě bývalé židovské synagogy u Domu služeb v Pardubicích, v sobotu 4. prosince v 17 hodin. Zde byla umístěna v letech 1992-2018 pamětní deska obětem holocaustu. „Připomeneme si transporty do Terezína z prosince 1942 a 1256 občanů Pardubic a okolí, kteří trpěli a umírali. Je jich víc, než při bombardování Pardubic, nebo z odboje, které se připomínají,“ říká pořadatel akce, František Miláček. „Protože jsem křesťan, tak mi to leží na srdci. Motiv naší už asi čtvrté, nebo páté akce, protože minulý rok byla uzávěra, je ten, že kromě nás právě tuto věc nikdo nepřipomíná. Z Domu služeb při rekonstrukci zmizela i pamětní deska.“

[[img:chrn_fullwidth:19352:Výhled na Dům služeb.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Viděl jsem třeba průkaz z války, co měla moje babička, kde se vypisoval rodokmen, jestli ten člověk má 'správný' původ. Moje babička byla magistra farmacie a tyto organizace v roce 1940 chtěly, aby lidé měli potvrzení o etnické čistotě,“ říká František Miláček. „Když jsem viděl texty z protižidovských novin, tak se mi z toho úplně udělalo špatně, protože to bylo opravdu z našeho města, nenapsali to v Praze, nebo v Benešově, takže jsem potom přemýšlel i o tom, co si asi ti ostatní řekli, když Židé odešli do těch transportů: ‚Tak dobře, aspoň nám po nich zbyly ty baráky a obchody. A už nás tu nebudou vykořisťovat?‘ Ale spojování židovské hvězdy s dnešními protesty kvůli očkování mi nepřipadnou na místě,“ říká zároveň.

Chrudim – Mlčení komunálních politiků přerušilo v pátek večer vyjádření chrudimského místostarosty Petra Lichtenberga (Strana svobodných občanů), který měl jako jeden z mála odvahu svými slovy podpořit utlačovanou menšinu obyvatel této země. Těmito občany se  stali z různých důvodů nenaočkovaní lidé proti  nemoci covid-19. Vláda přitom celou dobu vyhlašuje, že očkování je dobrovolné. Jakými prostředky má být momentálně dosaženo maximální proočkovanosti, vzbuzuje u některých obavy a otázky, zda opravdu ještě žijeme ve svobodné zemi.

[[img:chrn_fullwidth:19324:]]

Obyčejní lidé houfně lamentují na sociálních sítích, jaké nehoráznosti se chystají. Jenomže naříkání online je úplně jiné a má jinou váhu, než vyjít do ulic. Na chrudimském náměstí byla 17. listopadu jen hrstka lidí, kdo by čekal demonstraci jako v Praze, ten se nedočkal. Někteří nepřišli na protest proti končící vládní garnituře a jiní prostě svátek slavili soukromě. Premiér toho odpoledne řekl, že prioritou už není zastavit šíření nemoci covid-19. Rakousko vyhlašuje pro svoje neočkované občany úplný lockdown a náš ministr zdravotnictví vysvětluje, že my se pouze inspirujeme od zahraničí a nejzásadnější je, že očkovaní nezaplňují nemocnice. Z této neděle na pondělí začal v naší republice platit upravený „bavorský model“, který má zajistit urychlení procesu očkování. A vlastně všeho, co z něj může vyplynout.

[[img:chrn_fullwidth:19321:]]

Až do rozdávání Zlatých Slavíků, a kontroverzního projevu miliardáře Karla Janečka v pátek večer, se ale nikdo z chrudimských politiků viditelně ani na sociálních sítích bez vyzvání v souvislosti s blížícími se opatřeními ke skutečné situaci nevyjádřil, až místostarosta ze strany Svobodných prolomil ticho. „Ano, naše svobody jsou velmi ohroženy. Politici nepochopitelně, a zdá se, že i záměrně, rozdělují společnost na dvě skupiny. Na ty lepší, privilegované a na ty druhé kategorie, kterým se vše zakáže a dovolí jen chodit do práce. A vše směřuje k tomu, že i oni se stanou těmi lidmi lepšími, protože jim očkování bude dáno jako povinnost,“ uvedl Petr Lichtenberg (v koalici Chrudimáci za Svobodné). „Jako běžný občan této země, i jako komunální politik – nedopusťme tuto jejich zlovůli a mějme odvahu se jednotně vzepřít!“

Účel světí prostředky?

Už starověký athénský politik Perikles věděl, že štěstí spočívá ve svobodě a svoboda v odvaze. Renesanční machiavelisté zase měli na prvním místě politické zájmy, když byli ochotní dopouštět se morálně pochybných jednání ve jménu obecně prospěšného cíle. A tak bychom mohli pokračovat. Také z článku, jenž vyšel roku 1895 15. května v Židovských listech na straně 4-7, mrazí, když se zde zmiňuje, jak rakouská vláda více než 1 milion říši věrných degraduje na občany druhé kategorie "a tak nejen vědomím státním sama otřásá, ale podřízeným úřadům sama dává špatný příklad a ve veřejnosti vzbuzuje mínění, že jest třída občanů, která jest z moci státní nechráněna, odstřelná jako ptáci."

Nesrovnáváme holocaust, ale mechanismy, které k němu vedly

Před 82 lety byla situace ještě horší, ale podle známého sociologa Zygmunta Baumana, který by 19. listopadu oslavil své 96. narozeniny, záleží na každém z nás, jak se k dané situaci postavíme. Mlčení není dobrý signál. Stejné mechanismy, které moderní společnost a byrokracie vytvořila a používá dodnes, se bohužel uplatňují stále a vedly už ne jednou k velkým obětem, jak vysvětlil i ve své knize Modernita a holocaust. Člověk by proto měl být ostražitý vždy.

Chrudim – Někteří už se možná raději odstěhovali, zbývající otrlí obyvatelé sídliště Na Šancích se snad konečně dočkají vyřešení protipovodňových opatření v oblasti Stromovka, kterou přívalový déšť, bahno a kamení z blízkého pole poprvé zaplavily v roce 2006 a stejná situace se v roce 2015 opakovala. Po patnácti letech si konečně radní i úředníci krajského úřadu ujasnili, jak by bylo nejlepší se s dalším přívalem vody vypořádat.

Starosta František Pilný (ANO 2011) tento týden potvrdil, že se s radními shodli na uzavření smlouvy s firmou Envicons z Pardubic. Vše je zatím ve fázi zadávání projektové dokumentace, o které řekl, že by neměla být tak „megalomanská“ jako byla ta minulá. „Záměr je konzultován i s krajským úřadem, takže si myslíme, že by to mělo projít jak schvalovacím řízením, tak dotacemi.“

Chystané protipovodňové opatření by se mělo skládat z několika menších poldrů nebo rybníčků a předchozí problém s vysokým napětím pod zemí by měl být zažehnán. „Nemělo by se jednat o tak vysokou hráz jako v té předchozí projektové dokumentaci. Měla by tam být i zatravněná louka s pár stromy,“ uvedl starosta. „Když se to opravdu dobře povede, mohlo by to vypadat jako další městský park.“ Cena se zatím dle odhadu starosty pohybuje okolo padesáti milionů korun. Archivní fotografie dokládají, jak se lidé poprali s povodněmi v roce 2006. Více můžete zhlédnout v albu na našem facebooku.

Chrudim – Zatímco v jiných státech už od živých vánočních stromků ustupují, z Markovic zamířil před devátou hodinou na voze Technických služeb Chrudim stříbrný smrk a v tuto chvíli už se vše připravuje pro jeho bezpečné zakotvení na Resselově náměstí, na kterém bude vytvářet vánoční atmosféru do 6. ledna. V americké přírodě, odkud pochází, by se přitom mohl dožít 400 až 600 let. 

[[img:chrn_fullwidth:19314:Rok 2020. Modře už letos svítit strom nebude.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Jako v minulých letech, i letos nám společnost ČEZ poskytne pevnou částku ve výši dvacet tisíc korun na světýlka na vánočním stromečku. Shodou okolností ten vánoční strom dnes budeme kácet a až skončí tato tisková konference, jedu se právě podívat, kde ho kácíme a následovat bude převoz na Resselovo náměstí,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:19311:]]

Kácení vzrostlého stříbrného smrku proběhlo bez komplikací. Ode dneška mají pracovníci technických služeb 10 dnů na jeho výzdobu. Vše se musí stihnout do první adventní neděle. Na místě byl přítomen také ředitel Technických služeb Chrudim, Zdeněk Kolář, který například prozradil, že strom ozdobí i nový řetěz. „Stojí to šílené peníze, takže se to nedá moc obměňovat, ale bude nové osvětlení,“ uvedl novinku, která některé Chrudimáky opravdu potěší. Kritizovaná modrá už prý totiž na stromečku svítit nebude, místo ní ho rozzáří teplá bílá barva.

Slavnostní rozsvěcení nového vánočního stromečku by se mělo konat 28. listopadu v 17 hodin.

Chrudim – U kostela Nanebevzetí Panny Marie už si můžete všimnout výzdoby s rokem 2022, a s vánočními světýlky se stále více lidí odhodlává k vánočnímu úklidu. Znáte to, nic se nemá nechávat na poslední chvíli. Možná, že i vy najdete doma věci, které už nevyužijete, ale někomu jinému by ještě posloužily. Proto nemusíte s těžkým srdcem přemýšlet, co s nimi uděláte. Právě od toho je tu re-use centrum, které v Chrudimi funguje od června 2019 a příští středu oslaví kulaté výročí.

Můžete tu bezplatně odevzdat nepotřebné věci, aby mohly, ještě než skončí definitivně na skládce, posloužit třeba někomu jinému a ani ne třeba zrovna k původnímu účelu, vždyť fantazii se meze nekladou.

V nabídce mají momentálně, i v době koronaviru, tolik nedostatková jízdní kola. Jsou sice staršího data výroby, ale to vás nemusí vůbec odrazovat. Všechno, co se totiž do re-use centra odevzdá, musí být funkční. A dokonce Ivo Zelinka ze 43.výsadkového pluku je vidět často, jak jezdí po městě na veteránovi po pradědečkovi. Třeba budete mít štěstí a ulovíte tu i něco podobného.

[[img:chrn_fullwidth:19274:]]

„Všeobecně re-use centrem projde zhruba 100 až 150 lidí měsíčně. V uvozovkách tržby z toho jsou někde mezi dvěma až čtyřmi tisíci a ty jdou každý měsíc na útulek," uvedl ředitel Technických služeb Chrudim Zdeněk Kolář. Pokud máte rádi bleší trhy, není nic snazšího, než se sem zajít podívat. Zaměstnanci Technických služeb Chrudim vás zde jistě rádi přivítají. Můžete tu objevit a odnést si za symbolickou cenu i zachovalé věci a výtěžek putuje navíc na dobrou věc.

Realizace re-use centra stála 120 tisíc korun. Ode dneška za týden, tedy přesně ve středu 17. listopadu, kdy je vyhlášen Den boje za svobodu a demokracii a zároveň Mezinárodní den studenstva, bude re-use centrum uzavřeno, protože se slaví státní svátek. Zároveň ten den uplyne kulaté výročí, 900 dní od jeho otevření.

[[img:chrn_fullwidth:19288:]]

Obvyklá provozní doba sběrného dvora:

pondělí, úterý                             8,00 – 18,00 hod.
středa                                       12,00 – 18,00 hod.
čtvrtek, pátek, sobota                 8,00 – 18,00 hod.

Chrudim - Politici rádi slibují, že budou dbát na zajištění zdravotní péče ve městě a voliči na to rádi slyší. Funguje to. Čekat šest hodin u lékaře je prý ale podle nejmenovaného kandidáta na ministra zdravotnictví normální. V Chrudimi se čeká zhruba o polovinu času méně. Zdravotníků je tu ale nedostatek. Jejich odměna za odsloužené služby, když věnovali péči pacientům s covidem v chrudimské nemocnici, byla při přepočtu na hodinu mizivá. Proč je taková personální tíseň a co vadí některým pacientům více než mnohahodinové čekání? 

[[img:chrn_fullwidth:19272:]]

Od listopadu platí v Chrudimské nemocnici opět zákaz návštěv. Určité postupy ale platí z doporučení ministerstva po celou dobu. „Když přijede pacient, ikdyž mu vyjde negativní test, stejně je pro něj přichystaný nejdříve suspektní pokoj a PCR testu se nevyhne,“ popisuje zdroj z Chrudimské nemocnice. A jak je to s odměnami za péči o covidové pacienty? „Dostali jsme odměny nějakých 6,50 Kč na hodinu. Každý podle odpracovaných hodin.“ Čili nemocnice vyplácela příplatek svým zaměstnancům 8,30 na hodinu hrubého. Některé nemocnice zkrátka na větší odměny nemají... Na vyjádření z nemocnice našeho kraje čekáme.

[[img:chrn_fullwidth:19286:]]

Za současné situace prý už nebude za chvíli ani překvapením, že se brzy z uklízečky stane v případě potřeby nová ošetřovatelka, jak uvádí. Chybí personál. Nové lékaře zase zrovna nemusí lákat dodatek, že podle potřeby budou muset vykonávat službu i v místech vzdálenějších od jejich bydliště.

Za nedostatkem zdravotních sester v Chrudimské nemocnici prý ale stojí také špatné vztahy na pracovišti. „Musíme si vybrat všichni dovolenou do konce listopadu, potom už bude mít nárok na volno pouze staniční nebo vrchní sestra,“ tvrdí zdroj z nemocnice, jenž si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován. Zdravotníci už tak pracují pod tlakem a neobešlo se to prý ani bez výhružek.

Za připomenutí stojí situace, kdy se na veřejnost dostala fotografie nástěnky s upozorněním, že sestry nemohou nosit respirátory, pokud se přímo nesetkají s covid pozitivním pacientem, což se stalo v době, kdy byl obecně nedostatek ochranných pomůcek pro všechny. Mezi personálem se rovněž spekuluje o zajímavém postřehu, že totiž až do voleb se v chrudimské nemocnici neobjevil ani jeden případ koronaviru. A pak najednou do dvou týdnů po volbách se mezi hospitalizovanými objevili tři.

[[img:chrn_fullwidth:19282:]]

Doktorů je prostě nedostatek. A platí to i pro zubaře. „Nové pacienty neberu, jsem už v důchodu, zkuste to v Pardubicích nebo v Hradci," odkazuje renomovaná zubařka Alena Slavíková Švihlíková rovnou mimo město. Podle informací České stomatologické komory ale neberou ani tam. 

I na staré poliklinice se dlouhodobě potýkají s náporem pacientů. Na chirurgii se už roky čeká několik hodin v přeplněné chodbě na ošetření a nic se tu nezměnilo ani za koronaviru. Hádky čekajících lidí jsou tu na denním pořádku a ne všichni nosí roušku, což u některých nemocných vyvolává paniku. Prázdno je tu pouze o hodinové přestávce. Běžně se tu ale čeká tři hodiny. Sestry mobilní pacienty často raději odkazují rovnou na ošetření do nemocnice. Ale i tam musíte vychytat tu správnou hodinu.

[[img:chrn_fullwidth:19284:Obrázek, který uvidíte jen v době hodinové obědové pauzy.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nejsou doktoři, mladí jdou radši pracovat jinam. Pojišťovna nechce zaplatit. Hádky jsou tu pořád," potvrzuje jiný důvěryhodný zdroj, jehož totožnost známe, ale nepřál si být jmenován. „Lidi jsou podráždění, ale právo doktora je samozřejmě vybírat přednostně, což chápu," uvedl. Lidé se zlomeninou mají samozřejmě přednost před těmi, co jdou jenom na převaz. „Jak dobře může unavený lékař konat za takových podmínek svoji práci?" ptá se tento občan. Další k situaci uvedl: „Chodím na převazy skoro každý den a jsem na tom opravdu zdravotně špatně. Vydržím to čekání. Ale jediná věc, která mi opravdu vadí, je ta, že se tu vůbec nedodržují žádná opatření! A to není jen v nemocnicích a čekárnách. Nedodržuje se to všude."

[[img:chrn_fullwidth:19285:]]

Chrudim – Jak vypadá údajně nejlépe zachovalá památka z období gotického slohu v Chrudimi? Stále hůře, déšť pomalu smývá ze sepulkrální architektury obrysy písma i tváře. Nový katolický farář Šlégr přiznal, že do našeho dotazu zatím moc nepřemýšlel, co by bylo potřeba opravit jako první. O posprejovaných náhrobnících na kostele svatého archanděla Michaela podle svých slov ale ví. Nemohl si jich nevšimnout, když tu byl na bohoslužbě. A co ostatní, co tudy každý den procházejí? Dílo zkázy v Michalském parku zastaví snad už jen občanská iniciativa.

[[img:chrn_fullwidth:19276:]]

Letos na podzim totiž uplynulo už 500 let od vysvěcení kostela svatého archanděla Michaela. Některé sepulkrální památky sem bohužel umístil na odiv v 19. století architekt František Schmoranz, už tehdy by ale potřebovaly ruku restaurátora. Michalský park má město na padesát let ve výpůjčce, ale kostel zůstává ve správě farnosti. Je na něj rok od roku žalostnější pohled, dívají se na to i školkové děti, a nikdo s tím nic nedělá. Výchova prostředím je asi v Chrudimi všeobecně neznámý pojem.

[[gal:19291]]

Farnost v Chrudimi má toho na starosti víc než dost. O sepulkrální architekturu, kterou "náhrobky" vysoce postavených lidí, šlechticů a úředníků na vnějších zdech kostela jsou, se budou muset asi postarat dobrovolníci. K občanské iniciativě vyzval nepřímo také námi oslovený zdejší nový katolický farář Jan Šlégr, když řekl: „Je to kulturní dědictví, které přesahuje hranice církve, takže dobrovolnosti se meze nekladou.”

[[img:chrn_fullwidth:19257:]]

Na názor jsme se zeptali také chrudimského galeristy Luboše Jelínka, protože tuto kauzu sleduje celých deset let a poukazuje na velmi snadné řešení, jak zkáze zabránit. Vysvětlil, že stačilo se jen domluvit, ale to by musely být na patřičných místech jiné typy lidí. Kdyby se nápisy zavčas odstranily, nesloužily by jako návod pro další vandaly. Zavést sem městský kamerový systém by stálo peníze, ale poslat sem jednou týdně hlídku?  „Jsou to technokrati, kteří neumí o hloubce života přemýšlet. Prvním problémem je primitivní odvodnění za stovku a druhým je odstraňování nasprejovaných zápisů zavčas, ale na to je potřeba IQ," uvedl Luboš Jelínek. „Podstata je, že se na kostele v Michalském parku dá velmi snadno udělat technické opatření, které zabrání podmáčení kostela. Odvodnit jezírka a pustit vodu trativodem do trávy. To je záležitost pár stovek. A začít se starat o památky, okamžitě."

[[img:chrn_fullwidth:19256:V jiných městech mohou takové památky využít i ve výuce.  Foto: Chrudimské noviny]]

Historici umění už také zapracovali na příručce, aby vešlo v široké povědomí všech, že i sepulkrální památky (figurální, heraldické, nápisové,nebo symbolické náhrobníky, epitafy, náhrobní desky) jsou objektem památkové péče a jak je lze úspěšně restaurovat. Vyšla v roce 2020.