Chrudim – Jana Švecová se rozpovídala o bambulovníku i festivalových podprsenkách. Je majitelkou oblíbeného obchůdku Mlsný Pecivál a v sobotu se díky jejímu nápadu konal ve městě první chrudimský pouliční festival s názvem Chrudim (o)žije, který udělal radost spoustě lidem a opravdu oživil ulice města i v dnešní době. Jak tento úspěch vnímá, kde se zrodil nápad a co bude dál?

[[img:chrn_fullwidth:18820:Akrobatické číslo na náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Není úplně běžné, že by organizoval pouliční festival obchůdek jako je Mlsný pecivál a ještě s takovým ohlasem. Čemu ten úspěch přičítáte a co vás přivedlo k tomuto nápadu?

„Myslím si, že možná to je tím, že jako obchod jsme zvyklí poslouchat potřeby lidí, turistů, a já je tam poslouchám. Člověk třeba když už žije v tom městě delší dobu, má nějakou slepotu, ale ti lidé, co tam přijedou, třeba říkají, jak to chodí jinde, nebo co jim chybí.

Ten popud byl takový, že Chrudim se trošku tváří jako takové mrtvé město, občas někdo říká město duchů, nebo ospalá díra. Takže jsme se jako by rozhodli, že s tím zkusíme něco udělat.“

[[img:chrn_fullwidth:18793:Tanečnice před kostelem Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak se zrodil nápad zorganizovat v Chrudimi pouliční festival, kde jste se inspirovala?

„Inspirovala nás akce Olomouc ožije, která se konala letos, tuším v červnu. Samozřejmě, že rozsahem se nemůžeme srovnávat s Olomoucí, s univerzitním městem, ale určitě v malém nebo menším měřítku se to dalo uskutečnit i v našem městě. To byl ten prvotní impuls.

Měla jsem ten nápad v hlavě už dlouho, když jsem si hledala informace o tom, jak to probíhalo v Olomouci, moc se mi líbilo, jak to tam ti pořadatelé popisovali, a tak jsme se inspirovali. Ale udělali jsme to samozřejmě trošku jinak, protože Olomouc je v něčem jiná, ale zase naopak si myslím, že na malém městě je ta výhoda, že lidé si to mezi sebou řeknou, znají se a zase se to šíří trošku jinými cestami.“

[[img:chrn_fullwidth:18790:U Mlsného Pecivála.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Kolik času vám zabrala organizace, ve které fázi jste oslovila Chrudimskou besedu?

„Bylo to strašně rychlé, protože já jsem si původně myslela, že to uspořádáme místo pouti, která se neměla konat. Ale pak jsem zjistila, že chrudimská pouť v nějakém omezeném měřítku proběhne, ale k těm kolotočům jsme to nemohli vůbec směřovat. To by se vzájemně rušilo.

Potom jsem volala řediteli Chrudimské besedy, jestli vůbec by se mu ten nápad líbil. Jestli by byl ochoten to s námi pořádat, protože samozřejmě oni mají technické zázemí, které já nemám, bez toho by to nešlo. A jemu se ten nápad líbil. V té době byl zrovna na dovolené, tím se to naše setkání dost komplikovalo, než se uskutečnilo. A to se bavíme o srpnu! Potom jsem zase jela na dovolenou já, takže jsem to všechno organizovala z dovolené.“

[[img:chrn_fullwidth:18828:Jana Švecová.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nebylo těžké sehnat lidi, kteří by se připojili a hráli na ulici? Znáte všechny osobně, jak probíhal výběr?

„Psala jsem lidem, jestli chtějí vystoupit, jestli chtějí tohle udělat, a takhle se to sbíhalo a oni to zase řekli dalším lidem a tak se to tvořilo. Někteří se mi pak hlásili i sami.“

Jak probíhalo oslovování obchůdků?

„První týden v září jsem obešla všechny restaurace v centru, měla jsem sepsanou takovou pozvánku a snažili jsme se jim vysvětlit, o co půjde, a přesvědčit je, aby všichni otevřeli a nějak se zapojili. Někteří naši myšlenku pochopili a zapojili se a to bylo fajn.“

[[img:chrn_fullwidth:18819:Obývák na náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Měla jste z něčeho obavy?

„Třeba jsme byli skeptičtí, jestli ti obchodníci budou ten večer prodávat, jestli otevřou. Já jsem neslibovala, že to bude večer o nějakých ziscích. Mělo to být o tom, aby ten obchod otevřeli večer pro lidi, kteří třeba jinak nemají čas přes všední dny se k nim dostat, protože v Chrudimi se zavírá v pět. Tak aby měli lidé možnost zjistit, že takový obchod tam vůbec je.“

[[img:chrn_fullwidth:18817:Sedánek U Holcmannů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Můžete vyzdvihnout konkrétní příklad toho, jak jste si představovala, že to mohlo probíhat?

„Třeba Prádlo u Holcmannů. Ty holky si pozvaly svoje zákazníky, napekly pro ně občerstvení, nalily si s nimi štamprličky, vínečko. Bylo to jakoby o setkání, povídání si. Nebyl to takový ten běžný všední den, kdy prostě není čas. Nebo se prohodí věta a na shledanou. Takže to bylo takové neformální. Také tam jsou už několik desítek let a obchod funguje, v Chrudimi mají svoje klienty a znají se. Takže to bylo takové osobní setkání. Naproti jim hrála úžasná houslistka, takže ta atmosféra města i tou hudbou se hrozně pozvedla. I ty zákaznice jim údajně nosily taky občerstvení. Paní jim tam donesly nějaké napečené šneky a probíhalo to opravdu v přátelském duchu. A hlavně oni si tam u nich kupovali pyžama, i to spodní prádlo. A normálně to opravdu zafungovalo. Jako že někomu třeba přišlo jako dobrý úlet si v sobotu večer koupit podprsenku, protože na to prostě jindy nemá čas nebo náladu, cokoliv.“

[[img:chrn_fullwidth:18807:U Holcmannů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Stalo se v průběhu těch příprav nebo později něco, co vás překvapilo?

„Určitě mě překvapilo, jak se nám vlastně podařilo spojit energii těch všech lidí, že třeba každý jednotlivec měl nějaký nápad, se kterým do toho šel, a jenom jsme to spojili do společné akce v jeden den, v jeden večer. To se mi na tom zdálo úplně nejlepší. Každý ten obchodník mohl využít svoji vlastní fantazii. Já jsem jim to i říkala, ať si ten obchod vyzdobí a ten večer udělají něco jinak. Tak se to stalo.

Třeba my jsme se spojili s Mama Klubem a před náš obchod přišly děti z družiny a pověsily nám tam bambule. Takže tam máme jakoby bambulovník. Děti za to dostaly nanuky, lezly po žebříku, věšely bambule. Měly z toho i v rámci té družiny zážitek. Pak tam můžou vzít rodiče a ukázat jim, co vytvořily. My jsme se divili, že tam ty bambule zůstaly přes noc. Pořád tam jsou. Nikdo to netrhá. Docela i ta výzdoba tam drží.“

[[img:chrn_fullwidth:18786:Výzdoba u restaurace U Paluků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co konkrétně se vám nejvíc líbilo?

„Restaurace U Paluků pověsila do ulice jakoby prádlo. Tak jak to bývá třeba na Sicílii, nebo jinde v těch jižních státech. Šli do sekáče, koupili modrou podprsenku za dvacku a prostě nějaké spoďárky, trička a udělali tam výzdobu a nasvětlili to. Vypadá to strašně hezky a je to vlastně, dá se říct, blbost, za pár šupů.

Jedním ze smyslů té akce bylo, ať i ten večer je v tom městě něco jinak, než když tam přijedu autem a jedu na poštu.“

[[img:chrn_fullwidth:18826:Filištínská ulice po setmění.  Foto: Chrudimské noviny]]

Když na příštích akcích bude chtít vystupovat někdo, kdo tam nebyl, tak co by měl pro to udělat?

„Vlastně nás jenom zkontaktovat. My i plánujeme udělat takovou výzvu, protože pro nás je složité někoho shánět. Ty kontakty už si budeme průběžně schraňovat. A my jsme k tomu i vybízeli. Není to omezené ničím. Kdo chce co ukázat, ať to na té ulici prostě rozbalí. Ať si to zkusí. My jsme měli třeba před obchodem dva violoncellisty. Což byly v podstatě děti, které nikdy na ulici nevystupovaly. A jenom si to chtěly zkusit. A byl to pro ně jiný zážitek než třeba koncert v ZUŠce. A měli úspěch. Bylo to úžasné. Prostě to úplně jinak rezonuje ta hudba a vlastně to ani nevadí, když se něco pokazí. Nejde tam o nějaký špičkový výkon. A může kdokoliv předvést, co umí, a inspirovat někoho dalšího."

[[img:chrn_fullwidth:18815:Country večer nedaleko Pardubské fortny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Myslíte, že to nebyl jednorázový počin, a plánujete v budoucnu akci zopakovat?

„Určitě bych byla ráda, kdyby se to stalo každoroční tradicí. Ale už i lidé říkali v té euforii, aby to bylo každý týden, ať je to každý týden! Což samozřejmě není možné, protože všechno se okouká a přejí. Ale určitě nápadů, které jsme na akci nezrealizovali, je strašně moc, protože se naplnily v krátký čas. Byli bychom rádi, kdyby se to stalo tradicí. Už mě pozval i pan starosta, protože by byl rád, kdyby to prý bylo čtyřikrát ročně. Ale uvidíme. Všechno je to čerstvé a ještě jsme to úplně nevstřebali. Protože jsme takovou účast zdaleka nečekali. Bylo štěstí, že nám přálo počasí. Až do večera bylo teplo. A to je základ těchto pouličních akcí. Mysleli jsme si, že někteří lidi přijdou, ale že jich bude tolik, to jsme nečekali. Nějakým způsobem se to prostě všechno dobře sešlo.“

[[img:chrn_fullwidth:18802:Obývák na Resselově náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co byste chtěla ještě dodat nebo vzkázat?

„Chtěla bych všem moc poděkovat za to, že do toho šli. Vlastně i za vstřícnost Chrudimské besedy. A všem, kteří se na programu nezištně a dobrovolně a s nadšením podíleli. Bylo to na tom opravdu znát.“

[[img:chrn_fullwidth:18814:I Hyksův dům ožil.  Foto: Chrudimské noviny]]

Více fotografií můžete zhlédnout v našem Dnu v obraze pod tímto odkazem.

Chrudimsko – Kvůli dostavbě obchvatu jsou na více místech rozbité silnice. Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS) už teď monitoruje několik úseků, které se budou muset rychle opravit. V současné době vyčísluje Ředitelství silnic a dálnic Pardubického kraje (ŘSD), kolik peněz do oprav investuje. Opravy pěti úseků rozbitých silnic po výstavbě obchvatu Chrudimi přišly celkem na 36 milionů korun. Jen Pardubický kraj na opravy uvolnil 12 milionů.

Minulý týden Chrudimské noviny upozorňovaly na úsek silnice, na kterém se stávají často karamboly v podobě propíchnutých pneumatik. To už je od středy minulostí. Siničáři rychle zareagovali na nutnost opravit rozdrolenou krajnici na silnici číslo 35823. Další opravy budou záhy pokračovat. 

[[gal:18679]]

„Monitorujeme v okolí cca 9 úseků silnic, které tvoří příjezdovou trasu se stavebním materiálem. Provedli jsme laserscanerovou hlavicí měření výchozího stavu silnic. To bude porovnáno se stavem po ukončení navážení materiálu na obchvat. Vyhodnotíme nadměrné opotřebení, které budeme požadovat na ŘSD ČR k odstranění," uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje, Miroslav Němec. „Pardubickému kraji navrhneme potřebnou částku k tomu, aby opravy byly komplexnější. Jedná se např. o úseky silnice II/358 Zaječice - Orel - Slatiňany, Slatiňany - Vlčnov - Kočí, Chrudim od nemocnice přes Vlčnov do Orle, Orel - Tři Bubny - Kočí, atd. Předpokládáme, že stavební činnost provedeme s ŘSD ČR ve společném zadání.“

Chrudim – Ničivé tornádo ovlivnilo i realizaci úspěšného projektu letošní Burzy filantropie, který podpořilo i město Chrudim a zapojila se do něj i Střední škola zdravotnická a sociální v Chrudimi. Projekt Českého červeného kříže (ČČK) s názvem „Zachraň život, použij AED“, neboli automatizovaný externí defibrilátor. Ten dokáže znova obnovit srdeční rytmus v případě náhlé zástavy srdce. Že o život šlo skutečně hned den po té, nám vylíčil předseda oblastního spolku ČČK Chrudim Vratislav Příhoda. Jak napsal, vše muselo jít stranou a jelo se pomáhat obcím postiženým tornádem na Moravu.

[[img:chrn_fullwidth:16891:Oživovací přístroj srdce umístí nejdříve do okolí rozhledny Bára.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Den po Burze filantropie bohužel zasáhlo Hodonínsko a Břeclavsko ničivé tornádo,“ vysvětlil zpoždění realizace projektu Vratislav Příhoda. „Jelikož jednou z našich hlavních činností je připravenost na mimořádné události a jsme součástí IZS na vyžádání, velká část našeho týmu vyjela pomoci našim kolegům do Hodonína. Zde jsme strávili téměř měsíc, a ještě pro Hodonínské kolegy v současnosti zajištujeme support. Všechny naše další projekty, kde byla nějaká časová rezerva nebo nehrozilo prodlení, musely jít stranou,“ uvedl Vratislav Příhoda.

[[img:chrn_fullwidth:16899:AED bude zachraňovat životy v okolí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ještě na konci května chybělo k získání finanční podpory projektu 60 hlasů. Finanční prostředky by prý mohly ČČK podle Vratislava Příhody dorazit na účet v průběhu září. Autoři projektu chtějí rozšířit dostupnost AED a již brzy začnou jednat o možnosti instalace na vytipovaná místa. Peníze z burzy ale nepokryjí ani náklady na jeden přístroj AED. ČČK ještě musí další finance shánět. „Jedno z míst, které by se nám primárně líbilo, je právě okolí Báry," uvedl Vratislav Příhoda. „Město Chrudim nás podporuje, rádi bychom první AED umístili co nejblíže."

[[img:chrn_fullwidth:16900:Na Báře se srdce rozbuší, když to bude potřeba.  Foto: Chrudimské noviny]]

Letošní rok prý berou jako pilotní. „Pravděpodobně se povede umístit jen jeden přístroj ideálně v říjnu nebo listopadu. Příští rok ale projekt bude pokračovat, zásadní jednání s donátory proběhnou v první polovině září,“ uvedl Příhoda. Mají vytipováno podle osobních zkušeností záchranářů několik míst po celém okrese, ale se starosty okolních obcí o svých záměrech zatím ještě nejednali. Majitelé pozemků se o plánovaném umístění AED dozví v první polovině září.

Chrudim – Za okny oblíbeného podniku na Poděbradově ulici upozorňoval na probíhající změny bílý prach a cedule s nabídkou na pronájem nebytových prostor. Alternativní jídelna Kruh zdraví se odtud stěhuje po deseti letech o kousek dál, aby pořád pomáhala všem lidem zdravě jíst a zaměstnancům lépe se uplatnit na trhu práce. Chystají několik velice zájímavých změn. Podnikatelka Dana Šťastná prozradila i co je přimělo ke stěhování a na co vše se můžete od září těšit.

[[img:chrn_fullwidth:18588:Zdroj: Alternativní jídelna Kruh zdraví]]

Nové, po úpravách vyhovující prostory, našel Kruh zdraví na Nerudově ulici číslo 940, kde se otevře pravděpodobně 6. září. Dana Šťastná momentálně veškerou svou energii dává do přeměny nové jídelny, která funguje deset let jako sociální firma a pomáhá lidem se znevýhodněním uplatnit se na trhu práce. Kromě toho se věnuje osvětě o zdravém stravování. „Nejlepší je domácí vaření, aby děti vařily s rodiči. Proto natáčím výukové materiály o vaření pro Místní akční plán Železnohorsko. Jezdit dělat besedy po školách jsem začala v roce 2019.“ Kvůli různým covid-19 opatřením se po tři čtvrtě roce jen přeměnilo živé vzdělávání o zdravém stravování na natáčení vaření zdravých receptů. „Mám z toho velmi dobrý pocit. Myslím si, že motivovat děti a inspirovat je, jak zdravě jíst, je podle mě úplně ta nejdůležitější věc,“ dodává. Na jaře také stihla natočit 11 dílů o vaření pro Hurá TV.

[[img:chrn_fullwidth:18601:Dana Šťastná se svými věrnými zaměstnanci. Zdroj: Alternativní jídelna Kruh zdraví]]

Trable kvůli koronaviru překonali, protože táhnou za jeden provaz

V době, kdy se museli někteří podnikatelé kvůli vládním opatřením proti koronaviru striktně přizpůsobit situaci, měli v jídelně alespoň otevřené výdejní okénko a jídlo i rozváželi. Dana Šťastná přiznala, že sice chvíli zvažovala, zda nezavřou úplně, ale pak dodala: „Říkala jsem si, že můžu jít dělat skoro cokoliv, ale pak u mě převážil ten společenský smysl a to, že mě to opravdu baví," říká. „Člověk nemůže ovlivnit všechno, ale nebojím se už, že bychom neměli práci, až si ten nový prostor s láskou a radostí vytvoříme. Jen vím, že musím v této době myslet víc ekonomicky," přiznala Dana Šťastná. Všichni zaměstnanci za ní přišli, že by do toho šli. „Takže jsme to rozdýchali, a když se potom v květnu mělo otevřít, tak jsme otevřeli. Byl to záhul, ale taky je to obrovsky nabíjející a úžasné, když lidem naše jídlo chutná."

[[img:chrn_fullwidth:18604:Původní stanoviště jídelny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bude teresa, parkoviště i hrací prostor pro děti

U jídelny na Poděbradově ulici vedle pohřebního ústavu, prý spoustu lidí z kanceláří a hlavně podnikatelů, kteří chtěli do alternativní jídelny na oběd, odrazovalo nedostatek parkovacích míst. „Na Poděbradově ulici už nám to chátralo před očima a už nám tam nebylo dobře. Ta energie už tam prostě nebyla. Hned od loňského roku, když začaly ty průšvihy se zavíráním provozoven, jsem věděla, že by bylo fajn najít nějaké nové prostory,“ vysvětluje Dana Šťastná. Hledání bylo docela složité. „Nakonec nám přinesl informaci o vhodném místu úžasný mladý stavař, který k nám chodí každý den na obědy.“ I když bylo potřeba na budově v Nerudově ulici provést hodně stavebních úprav, Danu Šťastnou prý nový prostor absolutně nadchnul: „A dokonce ušetříme. Dříve tam byla socialistická prodejna a pan majitel se o to stará. Je tu teráska, kde bude posezení, a ještě jsme si pronajali kousíček zeleně vedle a chceme tam udělat malou zahrádku pro děti, pískoviště a nějaké hrací prvky.“

[[img:chrn_fullwidth:18602:Nové umístění jídelny na Nerudově 940.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo rád vaří, ten si tu i nakoupí

Kromě nové posily do kuchyně přibudou i další novinky. „Chceme jídlo dělat ještě na vyšší energetické úrovni. Více propagovat a využívat regionální potraviny, kváskový chléb a náš závin. Prodávat mléčné výrobky, med, brambory a maso. Máme představu, že bychom dělali takový servis, balíčky pro domácí vaření,“ prozradila Dana Šťastná. Budou mít totiž více místa pro dodavatele i na uskladnění produktů. Je to prý reakce na to, co se děje kolem nás. „Když začal home-office, tak musely maminky a babičky víc vařit a ta situace už tak trošku zůstane, i když třeba věřím, že se situace zlepší. Podporujeme tuto cestu, aby si lidi mohli zdravě podle receptů uvařit i doma,“ vysvětluje novou vizi Dana Šťastná. Ve sbírce založené 12. července se složilo na novou alternativní jídelnu už několik desítek příznivců zdravého stravování.

Chrudim – K tomu, aby zastupitelstvo opět zvážilo vznik discgolfového hřiště, už chybí jen pár podpisů. Vznikla totiž nová petice, ke které jednatelka spolku říká, že je spíše pro jejich informaci, ale ani ne deset dní po jejím založení se pod petici do dnešního dopoledne podepsalo přes 120 nadšených příznivců sportu s létajícím diskem, který je dostupný všem. Za odmítavé stanovisko zastupitelstva může částečně neznalost a nezájem. „Je pravda, že většina námi oslovených zastupitelů ani nereagovalo na naše emaily,“ uvedla jednatelka spolku Discgolf Chrudim, Tereza Sommersová.

Město by nestálo vybudování hřiště ani korunu. O vše se chce postarat spolek Discgolf Chrudim. Mají hotový projekt od profesionální firmy. Vznik discgolfového hřiště Tereza Sommersová intenzivně konzultovala s Petrem Kopeckým. „Dostala jsem opravdu desítky úkolů, které jsem vždycky do týdne splnila, přestože mám práci a jiné věci na starosti," vysvětlovala svůj zápal pro dobrou věc. Jestli tento poslední pokus nevyjde, tříleté snažení přijde vniveč. „Po té, co se stalo, jsme věc odložili,“ přiznala. „S Petrem jsem mluvila ještě týden před tím, než zemřel. Říkal, že je to takový běžný postup, když to neprošlo, ať to necháme uležet, a pak ať zkusíme petici.“

V prosinci návrh neprošel jen o pár hlasů

Proč nenavrhl spolek pro realizaci jiné místo, když už to jednou neprošlo? Protože tam kde je „Radar“, by se ani devět plánovaných jamek, což je nejmenší možný počet pro hru, nevešlo. A v parku Střelnice zase bránily umístění podmíněné dotační záměry. Naposledy bylo proti discgolfu v Městském parku sedm zastupitelů, pět se raději zdrželo, ale dvanáct návrh podpořilo. Proti byla například Šárka Trunečková nebo Petr Řezníček (oba SNK-ED), ale ten alespoň vysvětlil, že by se podle něj změnil ráz parku na sportoviště.

Nová petice vznikla 7. srpna. K předložení zastupitelům chybí už jen pár hlasů. Návrh neprošel na prosincovém zastupitelstvu o fous spíše z neznalosti. Příznivci společenských venkovních her doufají, že tentokrát pokus vyjde. Disky ke hraní by byly dokonce zdarma k zapůjčení na tenisových kurtech.

[[gal:18586]]

Městské parky jsou stvořené pro relaxaci i pro aktivně strávený čas

Parku by discgolfové hřiště podle námi oslovených kolemjdoucích návštěvníků parku spíše prospělo a možnost trávit tu čas nejen relaxací, ale také aktivně, jak se v parku sluší, by spíše uvítali. Přilákalo by to sem více lidí. Zatím je to stále ideální místo pro „zchrupnutí“ nejednoho člověka bez domova, výjimkou nebyl ani dnešek, protože je tu takový klid a prázdno. Jen tři dvojice seděly na lavičkách u jezírka a altánku. Ostatní jen rychle procházeli. 

„Tohle je, dá se říct, takový poslední pokus, poslední šance. Už jsem z toho hodně smutná, protože jsme to chtěli opravdu věnovat městu, pro lidi, s tím, že to vyzkoušíme, a když to nepůjde, tak discgolfové koše zase odděláme,“ uvedla jednatelka spolku Discgolf Chrudim, Tereza Sommersová. ,„Nechtěli jsme petici někde zveřejňovat a bouřit zbytečné emoce,“ uvedla, když jsme ji zkontaktovali. Petici zatím berou spíše pro svoji zpětnou vazbu. K projednání na zastupitelstvu stačí mnohem méně než 500 uvedených hlasů, půl procenta z počtu obyvatel města, což je nějakých 140 hlasů. Shodne se protentokrát město a podpoří občanskou iniciativu, která by této městské části očividně prospěla? 

[[img:chrn_fullwidth:18587:Plánek zamýšlených stanovišť.  Zdroj: Spolek Discgolf Chrudim]]

Příloha: 

Argumenty, proč discgolf postavit (T.Sommersová)

Chrudim – Kdo má raději pohodu, upřednostňuje slušnost, pořádek a duchovní hodnoty, tomu se líbilo více na náměstí na atrakcích Lagronů. Ti, kdo ke štěstí potřebují hlasitou hudbu a nevadí jim ani fronty a sprosté chování, chválili si hlavně výběr atrakcí od Spilků. Veselá atmosféra panovala na obou místech. To nejspíš navíc druhý den večer vyústilo v konkurenční boj v podobě pokusu o uměle vyvolanou šarvátku, které ale možná neuvěřili ani strážníci.

[[img:chrn_fullwidth:18551:Pouťový jarmark na náměstí. Foto: Chrudimské noviny]] 

K večeru trochu nevyšlo počasí, ale i tak se Pouťový jarmark vydařil. Veselé kvílení dětí z pirátského korábu bylo slyšet i v neděli a na náměstí korzovaly spokojeně rodiny s dětmi a nemohly si vynachválit jeho poklidnou atmosféru. Kdo si dělá úsudek pouze z pár účelových komentářů lidí na sociálních sítích, ten se na náměstí podívat do očí spokojeným lidem nebyl. Pohodové odpoledne tu mohli strávit bez starostí o svoji peněženku nebo zdraví i senioři s vnoučaty. Každý nepotřebuje na pouti hlasitou hudbu a mačkat se v tlačenici. Nikde se nestály fronty a bylo i kde zaparkovat. Na náměstí bylo veselo a bezpečně. Dokonce i Salvátorská mše svatá s koncertem v kostele byla slyšet, protože Lagronovi v inkriminovanou dobu ztišili hudbu.

[[img:chrn_fullwidth:18552:Návštěvníci byli ohleduplní.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pouťový jarmark si našel svoje příznivce, což bylo vidět. Lidé měli na výběr a komu Pouťový jarmark na náměstí s atrakcemi od rodiny Lagronů prostě nestačil, ten se odešel vyřádit do lunaparku Spilkových. Že by mohl v příštích letech ve stejném duchu Pouťový jarmark pokračovat, toho se pravděpodobně zalekli právě i kolotočáři provozující atrakce u Tesca. Snažili se vyprovokovat v sobotu kolem jedenácté večer na náměstí v rámci konkurenčního boje rozbroje, ale jak se zdá, bez úspěchu. Policie na místě oznámení zadokumentovala a vše bude muset dořešit přestupková komise.

Chrudim – Osmého srpna to bude už čtyři měsíce, co pracovníci Povodí Labe bagy s pískem provizorně zadělali díru v opěrné zdi na propadlém břehu Chrudimky. Zeď se propadla přesně 27. března. Kam se celá věc od té doby pohnula, kromě toho, že pytle s pískem už obrůstají plevelem? Státní podnik zeď neopraví a město bude chtít opravu zaplatit. Po státu.

„Dne 27. 3. 2021 jsme byli upozorněni Městskou policií Chrudim na zborcení a vyvalení části pískovcové zdi do vodního toku Chrudimka – levý břeh, a to v lokalitě u kostela sv. Kateřiny. I přesto, že tato zeď není evidovaná v majetku správce toku (Povodí Labe, státní podnik), provizorně jsme 8. 4. 2021 zabezpečili vzniklou havárii velkými bagy naplněnými pískem, aby nedošlo k úplnému sesunutí zdi, a tím ke vzniku překážky v plynulém odtoku vody,“ uvedla tisková mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

[[img:chrn_fullwidth:18529:]]

Ještě asi před půl stoletím stával v místech zborcené zdi dům a jeho zeď nebyla zbudována jako součást úpravy toku v Chrudimi. Není tedy evidována v majetku správce toku: „Povodí Labe, státní podnik, se nebude a ani nemůže na její opravě podílet. Povinnost opravit tuto zeď má její vlastník, zřejmě město Chrudim. Starosta města Chrudim, který byl na místě samém v den vzniku havárie zdi, byl o provizorním zabezpečení i o majetkových vztazích písemně informován,“ doplnila tisková mluvčí Povodí Labe.

Podle mluvčí radnice je ale vlastníkem oné zdi naopak stát. A město to tak nenechá, aby opravovalo zeď jen tak. V současnosti čeká, jak dopadne odvolání proti rozhodnutí Odboru životního prostředí Městského úřadu Chrudim, že zmíněná zeď není vodohospodářskou stavbou: „Nyní čekáme, jak rozhodne Krajský úřad Pardubického kraje. Poté bude jasné, zda bude problematiku řešit stavební, nebo vodohospodářský úřad, kdy jeden z nich nařídí vlastníkovi provést udržovací práce," uvedla mluvčí radnice Sylva Drašnarová, a dodala, že pokud provede opravu město na vlastní pěst, bude požadovat proplacení nákladů od státu.

Chrudim – Prostor za Pardubskou fortnou rozkvetl do krásy. Tiskový úsek o tom hned informoval a přidal i povedené fotografie jak ze zahradnického katalogu. Co už ale přehlédli, je plevel na schodech, přerostlá tráva a vytrhané kulány hned o kousek dál, na Zlaté stezce. Jak vypadá celý prostor za Pardubskou fortnou ve skutečnosti?

[[gal:18502]]

„Půvabný květinový záhon zkrášluje i prostor za Pardubskou fortnou,“ rozplýval se nedávno tiskový úsek a upozornil na místo, na které navazuje Zlatá stezka, kde se už několikátý týden válejí popadané kmeny ztrouchnivělých stromů, jež po sobě zanechala vichřice, což by nakonec nemuselo až tak vadit, protože jsou bokem cesty a příroda si ráda poradí. Ale stopy po silném nárazu nese už dlouho i kovové zábradlí a vše nadále romanticky zahalují i žahavé kopřivy ve velikosti pralesních rostlin.

Takže, jak správně upozornil tiskový úsek: „Kolemjdoucí nahlédne do nejnižších pater zeleně, aniž by se musel sklonit – záhon je tu ve výši očí. Až se v horkém dni zastavíte na podestě schodiště k odpočinku, dívejte se pořádně. Malé zázraky najdete na každém kroku...“

[[img:chrn_fullwidth:18514:Záhon za Pardubskou fortnou z pohledu tiskového úseku.  Zdroj: Město Chrudim]]

Chrudim – Veřejný prostor na Masarykově náměstí i na kruhovém objezdu na Bídě dostává po roce opět zabrat. Uzavírka tu platí od 24. července do 27. srpna. K tristní dopravní situaci ve městě, ale i bídném veřejném prostoru, který na místě po další opravě opět zavládne, se opět vyjádřil i Vlastimil Koupal. Místním znepříjemňuje uzavírka pěkně život, stejně jako zmateným turistům výlet, když tápají, kudy se vlastně mají dostat do centra. Lidé si všímají a nechápou, proč je kruhový objezd uzavřený a přitom pořád „prázdný“.

[[img:chrn_fullwidth:18481:Takto vypadal kruhový objezd v sedm i v deset hodin ráno.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zmatení turisté zastavují místní ženu a ptají se, zda se tudy vůbec dá dostat do centra. Takto to dnes opět vypadalo v Chrudimi v době turistické sezóny. Chrudim plná uzavírek. Řidiči i chodci hledají zkratku, jak se co nejrychleji dostat z nezvhledně rozkopané části města. Správně se vydávají z Poděbradovy ulice do Lupáčovy. Značky by sem turisty ale z této strany dnes nedovedly. Ty totiž upozorňují pouze na konec chodníku, ale turistům situaci neulehčuje nic. Trpělivost s opětovným ničením veřejného prostoru v okolí Masarykova náměstí opět došla také Vlastimilu Koupalovi. Tomu dal za pravdu Ivan Baborák. Místostarosta Pavel Štěpánek se situaci snažil odlehčit.

[[gal:18484]]

Koupal se k současné dopravní situaci vyjádřil rozhořčeně: „Asfaltová dopravní lobby zvítězila. Je naprosto zvrácené řešit náměstí podle nesmyslné ‚rekonstrukce‘ – podle moře asfaltu mezi dvěma ostrovy okružních křižovatek. Další zvrácená realizace vrátila další generace obyvatel města do dob komunismu a Gustáva Husáka. Z Chrudimi se stává provinční díra,“ a dodal, že další ohromná příležitost na cestě k obnově důležitého veřejného prostranství v centru města byla promarněna. Situaci popsal výstižně také Milan Hovorka: „Právě jsem projel Chrudimí na horském kole. Je pracovní den a nikde ani pracovník, ani stroje. Část centra města uzavřena – umrtvena. Řidiči se dotazují, jak a kudy se přes tu hrůzu dostanou. Uznejte – něco se nepovedlo.“

ŘSD si zakázku objednalo u společnosti SKANSKA za 51,6 milionů korun i s DPH. Na detailnější vyjádření ŘSD i města si musíme ještě počkat, ale místostarosta Pavel Štěpánek na facebooku připomněl, že před prázdninami se konalo veřejné projednání, a dodal: „Jedná se pouze o rekonstrukci povrchu. Koncept budoucí podoby tohoto náměstí vzniká.“ Je ale vidno, čemu se bude přizpůsobovat.

Laiky zaráží především fakt, že kruhový objezd zeje po většinu času prázdnotou a pracuje se jinde. Snad neodjeli všichni pracovníci stavět kruhový objezd do Zámrsku? Tady se totiž kruhový objezd staví kvůli D35 od pondělí a na etapy, dokonce i s přeložkou silnice.

Příloha: 

1/37 Chrudim průtah, OŽK

Chrudimsko – Minulý týden měla policie zátah na řidiče kamionů a autobusů. Někteří to možná omylem, či záměrně vzali oklikou přes Tři Bubny. Na plácku před hřbitovem už ale v případě potřeby náklaďáky ani kamiony nezaparkují.

Na Třech Bubnech je i přes petici řestockých občanů zatím stále rušno. Vysvobození od nevídaného provozu přijde až s otevřením obchvatu na Slatiňany. Přes Tři Bubny si ale dál zkracují cestu nákladní auta i zbloudilé autobusy. Řidiči zneužívají toho, že se policii na úzké silnici, podle jejich vlastních slov, provádějí kontroly dost špatně.

[[img:chrn_fullwidth:18404:]]

Jinak se rozhodli s nevítanými hosty skoncovat na tamním asfaltovém parkovišti před hřbitovem, který patří k obci Orel a překrývá území, které je vedeno jako nemovitá kulturní památka. U vjezdu na parkoviště se nově objevily betonové zátarasy. Zaparkují tam už jen osobní auta. Nechtěli riskovat podruhé opravu parkoviště, na podzim ji za 300 tisíc platila ze svého firma, která asfaltovala i tříbubenskou silnici, protože jejich těžká technika prý původní štěrkové parkoviště poničila.

[[gal:18403]] 

Starosta Orle František Horník to potvrdil: „Je to kvůli tomu, abychom zamezili vjíždění kamionů a větších vozidel, které tam občas taky parkují. Zjistili jsme, že tam něco překládal i jeřáb a poničil nám to tam. Museli jsme nový povrch opravovat a nakonec jsme se rozhodli i pro zátarasy, aby se tam dostala maximálně avie. Vím, že je to nevzhledné, ale museli jsme to nějak vyřešit.“