Chrudim – Město po deseti letech od otevření Muzea barokních soch stále nemá jasno v tom, co by bylo potřeba podniknout, aby se do muzea podívali kolemjdoucí i milovníci umění. Obě skupiny totiž s návštěvou často váhají. Není se čemu divit. Bez propagace návštěvnost za pootevřenými dveřmi vázne. Starosta zadal úředníkům, aby vypracovali souhrn příjmů a výdajů muzea za rok 2019. Oslovili jsme proto i odbornou veřejnost, včetně autora projektu Luboše Jelínka, aby se k Muzeu barokních soch vyjádřili.

[[img:chrn_fullwidth:18094:]]

Chrudimská rodačka Radka Nokkala Miltová, nyní vedoucí Katedry dějin umění Masarykovy univerzity, zavzpomínala:  „Ten projekt byl zcela jistě dobře našlápnutý a hodně ambiciózní a myslím, že se jim vše povedlo na výbornou. Předpokládám, že většina kulturně činorodých osob v Chrudimi by byla proti, kdyby se muzeum, jak říkáte, zavřelo, což by byla velká škoda i vzhledem k revitalizaci kapucínského kláštera. Expozice nemá v tomto zaměření u nás srovnání, východočeské barokní sochařství je bezpochyby důležitou etapou dějin umění a muzeí s barokními sochami mnoho není.“

Také Martin Pavlíček, odborník na barokní sochařství, vyjádřil muzeu podporu: „Projekt Muzea barokních soch považuji svou koncepcí za výjimečný. Expozice i rekonstrukce kostela jsou zdařilé, a proto si myslím, že má své opodstatněné místo v Chrudimi i v kontextu galerií a muzeí v celém Česku. Rozhodně tedy podporuji jeho zachování a považuji za vhodné, aby město jeho existenci výrazněji podporovalo.“

Podporu projektu Muzea barokních soch vyjádřila i senátorka Miroslava Němcová (ODS), která jako tehdejší místopředsedkyně senátu byla slavnostnímu otevření před lety přítomna:  „Dobře si na návštěvu Muzea barokních soch při jeho otevření pamatuji. Velmi se mi líbil koncept využití kapucínského kostela pro tento účel, samotná expozice byla mimořádná a působivá. Mohu zdůraznit vysokou uměleckou hodnotu, která by mohla být i ‚pozvánkou‘ pro školy i pro pořádání dalších kulturních akcí, např. koncertů v tomto prostoru. Jistě je v Chrudimi dost tvůrčích lidí s vhledem do kultury a historie místa, kteří by mohli být nápomocnými při lepší propagaci muzea i při jeho propojení s dalšími možnými aktivitami.“

[[img:chrn_fullwidth:18097:]]

„Muzeum je hotové z poloviny, někteří politici nepochopili, že tam chybí obsah,“ vysvětlil Luboš Jelínek, který zároveň připomenul, že za celou dobu osmiletého vedení města bývalým starostou Petrem Řezníčkem Muzeum barokních soch také nikam nepokročilo. 

 „Vtip je v něčem jiném, musím to zopakovat, protože líné to nezajímá a Pilný toho využívá,“ uvedl Luboš Jelínek, který před deseti lety odešel uprostřed rozdělané práce na projektu Muzea barokních soch. „Neudělali reklamu, billboardy, nepozvali ani Kameru na cestách, nic,“ vyjmenoval jen namátkou, co všechno mohlo být a nebylo: „Bez reklamy by nikdo nenavštívil ani Pražský hrad nebo Karlštejn.“

[[img:chrn_fullwidth:18104:]]

Až návštěvnost po deseti letech spadla údajně na tři návštěvníky denně, nynější starosta František Pilný se na konci volebního období snaží svalit vinu na nezájem veřejnosti o barokní sochy, ale politici stále jako by nechtěli brát na vědomí a nevšimli si, že podstata problému muzea vězí v jeho nedokončenosti: „Muzeum nemá lidi a nemá program, který by ho propagoval. A najednou starosta dal vypracovat přehled příjmů a výdajů této kulturní instituce za rok 2019, aby mohl prohlásit, že barokní sochy netáhnou, ale oni netáhnou lenoši, kteří nic neudělali. Za dvanáct let nebyli schopní ani postavit cedule, to je ten problém,“ objasnil Luboš Jelínek.

Chrudim – Blíží se stavba severozápadního obchvatu. Který návrh jeho konečné podoby nakonec projde, mohou svým způsobem ovlivnit lidé, kteří se dostaví do Fibichova sálu v muzeu, kde se bude příští týden od 17:00 konat projednávání. Podmínkou úspěchu jsou ovšem připravené věcné připomínky a ochrana dýchacích cest. 

[[img:chrn_fullwidth:18133:]]

Už ve dvanáctistránkovém Strategickém plánu udržitelného rozvoje města Chrudimi (SPURMCH) s vizemi do roku 2030, který byl schválen 14. března 2016 v době starostování Petra Řezníčka, si na straně osmé mohou občané připomenout schválené opatření, které zní: Podporovat přímé napojení průmyslových zón a města na obchvat.

„Váš názor je pro mě důležitý, přijďte všichni, kdo máte zájem,“ poprosil starosta František Pilný (ANO 2011), který se o stavbu obchvatu zajímal už před deseti lety a nyní občany vyzval ke sdílení, aby se zpráva o veřejném projednání dostala mezi co nejvíce lidí. V bývalém Velkém sále Regionálního muzea v Chrudimi budou nachystáni kromě vedení města i projektanti a zástupci Ředitelství silnic a dálnic.

Podle lajkování pod zveřejněnými plánky různých variant na starostově facebooku se zatím zdánlivě těší největší oblibě varianta číslo tři. S aktualizovanou studií k severnímu obchvatu se můžete seznámit pod odkazem na stránkách města.

Chrudim – U 43. výsadkového pluku se konečně po dlouhých měsících čekání na lepší epidemiologickou situaci rozběhlo výběrové řízení a zároveň už je ve finále. Překonali už 3., a tudíž poslední den, i když ne bez ztrát. Někteří bohužel extrémní zátěž nevydrželi, ale nejmenovaná vojačka postupovala úspěšně dál!

[[img:chrn_fullwidth:18124:Zdroj: 43. výsadkový pluk]]

Díky příznivému vývoji pandemické situace začalo předevčírem výběrové řízení ke 43. výsadkovému pluku v Chrudimi. Vojáci o tom informovali prostřednistvím sociálních sítí. Právě tam se také šíří pochvalná zpráva o výborné organizaci v Národním očkovacím centru v Praze, kde se střídají i vojáci 43. výsadkové pluku. Podle některých je o práci vojáků slyšet málo: „Myslím, že to pomůže v náboru nových lidí, když budou vědět, o co jde. Jako armáda si myslím, že má stále málo reklamy, i v televizi, všude. Lidi pak nemají vůbec představu o práci a přijímacích testech, což je škoda,“ okomentovala Gabriela Vopalecká.

Po dvou dnech polovina uchazečů už sítem propadla

Na letišti se sešlo první den 49 uchazečů, aby při náročných úkolech ukázali, jakou mají fyzičku a výdrž. Devět adeptů nesplnilo cviky v limitu. Následovala překážkovka a „buddy run“ neboli tří kilometrový běh se zbraní a místo plavání, kvůli koronaviru, běh s „jacíky“, na které měli adepti čas 12 minut. Psychotesty prošlo 29 uchazečů.

[[img:chrn_fullwidth:18119:]]

Druhý den, navzdory vyčerpání, museli zbývající uchazeči prokázat schopnost týmové spolupráce  a psychické odolnosti ve třech disciplínách: běh s kládou nevydržel jeden, překážkovku, také s kládou, překonali všichni a zrychlený přesun, neboli běh na 10 kilometrů, vzdali čtyři. Takže na konci 2. dne zbylo 24 uchazečů.

Rozhodující byl poslední, třetí den, o kterém budou vojáci podrobně informovat večer, my už ale víme, kdo prošel!

Výběrové řízení dotáhlo do konce celkem 31 lidí

Zástupce velitele pluku Ivo Zelinka před pár minutami pro Chrudimské noviny prozradil: „Do konce to dotáhlo 22 lidí v kategorii A a devět lidí v kategorii B. Kategorie A jsou bojové jednotky, ti jsou na komanda, středisko zbraní a tak dále, kdežto u kategorie B jdou na středisko logistického zabezpečení, zabezpečení velení nebo zdravotnický úřad," vysvětlil. K vojákům 43. výsadkového pluku se po dnešku také zařadí další žena.

Chrudim – Nelegálních billboardů s plochou k pronájmu už si v Chrudimi všiml snad každý a někdo si dokonce na nich zaplatil i reklamu. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) popsal agresivní praktiky jednání společnosti, která plochu pronajímá. Není to problémem jenom v Chrudimi a starosta František Pilný (ANO 2011) bude projednávat možnosti řešení se starostou Příbrami. Billboardy ve městě momentálně stojí na pozemcích Ředitelství silnic a dálnic.

[[img:chrn_fullwidth:18117:Tento billboard letěl vzduchem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na tyto nelegálně postavené plochy k pronájmu se dá narazit i v Pardubicích, kde dokonce veřejně demonstrují, že „pod svícnem je největší tma“, jak můžete vidět na uvedeném snímku. Billboardy v Chrudimi momentálně stojí striktně na pozemcích Ředitelství silnic a dálnic: „My jsme je v první vlně ve spolupráci s krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic nechali odvést a uskladnili jsme je v technických službách,“ uvedl místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) a dodal, že následně čelil trestnímu oznámení, „které policie v předminulém týdnu uzavřela s tím, že vlastně ani nezahájila úkony trestního stíhání z důvodu bezpředmětnosti a považovali to za formu nátlaku na samosprávu“.

Mechanismus prodloužení je jednoduchý

Místostarosta popsal mechanismus, se kterým společnost operuje: „Umístí protiprávně billboard na cizí pozemek, vlastník vyzve k jeho odstranění, načež jim dá ze zákona 14 dní, společnost po čtrnácti dnech billboard přesune o deset dvacet metrů jinam a celé kolo musí běžet znovu od začátku. Je to stále dokola opakující se boj, na který teď společně s ředitelstvím silnic a dálnic hledáme lék, jak tuto firmu dostat z těch pozemků.“

[[img:chrn_fullwidth:18077:Nelegální plocha k pronájmu v Pardubicích.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zastupitel Kubeš uviděl billboard letět vzduchem

Na zastupitelstvu se debatovalo i tom, že billboardy nejenže zakrývají často výhled do silnice, třeba na přechody pro chodce, ale nejsou ani bezpečně ukotvené: „V Markovicích očitý svědek viděl, jak to vzal vítr a letělo to dva tři metry vzduchem do silnice," popsal Pavel Štěpánek očité svědectví zastupitele Jiřího Kubeše (ODS) a pokračoval: „Rozhodli jsme se, že napíšeme všem, co inzerují na těchto billboardech, a vyzveme je, aby ukončili spolupráci s danou firmou, protože jejich reklama je umístěna na ilegálních nosičích, a rádi bychom k tomu otevřeli veřejnou diskusi, aby lidé věděli, že ty billboardy jsou nelegální a že s nimi město, Ředitelství silnic a dálnic i kraj bojují.“

[[img:chrn_fullwidth:18130:]]

V Příbrami chtějí znát důvody a našel se i aktivista

Starosta František Pilný (ANO 2011) doplnil, že je to opravdu celorepublikový problém, kromě Chrudimi řeší tyto nelegální plochy k pronájmu i ve Ždírci nad Doubravou nebo v Příbrami, kde se dokonce našel aktivista, který billboardy přelepuje nálepkou nelegální reklama, billboardy tam stojí i na pozemcích Správy železnic. Starosta chce dát hlavy dohromady i se starostou Příbrami: „Pokusíme se společně zamyslet, co ještě dále můžeme dělat. Protože třeba v Příbrami přišli s tím, že když jim je odvezou do technických služeb, tak než jim je vydají, tak chtějí vědět, na jakém základě je měli umístěné na tom pozemku.“

Chrudim – Výstava „Proroci a patroni“ veřejnost seznamuje se třemi posledními cykly v malířčině tvorbě. Proroci a patroni zde vystupují v roli ochránců žen i samotné malířky. Markéta Kolářová se narodila v první polovině devadesátých let. Na svých obrazech vystavených do 24. června v Galerii Art Chrudim zachytila svět pramenící z kolektivního nevědomí. Posledním cyklem, který výstava představuje, jsou Pohanky, připomínající svým zvláštním výrazem až andělské tváře: „Skrývají v sobě hodně emocí,“ říká Markéta Kolářová.

[[img:chrn_fullwidth:18070:Autoportrét.  Foto: Markéta Kolářová]]

„Něžnost se musí trošku vyvážit,“ zakopává předsudky některých do země: „Mám ráda ty protipóly, ať v barevnosti, nebo v tom, co zobrazuji.“ Teď má před sebou plodné období v malbě. Vlastní mateřství není téma, kterým by se teď zabývala, ale ani se ho neobává. Říká: „Asi bych akorát v té době začala malovat místo olejem akrylem.“

Markéta Kolářová dokončila před dvěma lety studium na akademii výtvarných umění (AVU) v Praze a přiznává, že to bylo pro ni ze začátku svazující. Ani madridská stáž se nijak nepodepsala na jejím tvůrčím výrazu: „Nevěnovala jsem se tam svému vlastnímu vyjádření. Jako solitér jsem chodila na výstavy a do zahrad, a spíše mě ovlivnilo španělské podnebí svou nezaměnitelnou barevností.“

[[img:chrn_fullwidth:18071:Zdroj: Galerie Art Chrudim]]

„Proměňuje se, nemá konkrétní tvary, každý si tam může dosadit svoje pocity,“ vysvětluje Markéta Kolářová k cyklu zobrazujícímu svět mytologických ochránců žen. Slovanské mýty se v jejím podání mění jako symboly v archetypy kolektivního nevědomí.

Kdo má ponětí o poměrech, které v tomto dávnověku panovaly, toho nepřekvapí názvy jako Mučednice nebo Přinášející oběť. Byl to svět nespoutané přírody a člověka, který se snažil přežít pomocí rituálů a magie. Slované praktikovali dětské oběti i upalovali vdovy na hranici spolu se zemřelým, aby majetek po té přešel na „kněze“.

Právě druhou částí výstavy jsou proroci: „Kteří mají nést poselství, že se blýská na lepší časy.“ Ze začátku svoje pocity, které vycházely z událostí spojených s probíhající pandemií, vyjadřovala malířka pouze barvami, konkrétní postavy začaly z obrazů vystupovat až později.

V malování jde až na dřeň

„Hodně mě ovlivnilo, když jsem si uvědomila, že můžu při malbě vyjadřovat víc svoje pocity.“ To souvisí se začátky malířčiny tvorby za dob studií na pražské AVU. Teprve začínala hledat svůj osobitý výraz a cítila se svázaná: „Je to osvobozující,“ hodnotí svůj nynější tvůrčí proces. „Tím pro mě skutečně nastal zlom, až že se někdo zajímal, jak věci cítím,“ upřesňuje Markéta Kolářová a pokračuje: „Každé plátno, každý namalovaný obraz je pro mě do jisté míry novou objevitelskou misí. Přistupuju k malbě jako k určitému druhu rituálu. Je to pro mě moment svobody. Josef Bolf mi dodal odvahu, že lze k malbě přistupovat právě takto,“ říká Markéta Kolářová a nakonec dodává: „Řekla bych, že jsem hodně citlivá, ale obrazy maluju do krve.“

[[img:chrn_fullwidth:18073:Momentka po vernisáži.  Foto: Petra Vintrlíková]]

Je spíš noční malíř a tichý pozorovatel

Maluje obvykle až po obědě a končí až v deset, v jedenáct v noci: „Mám ráda ten klid, kdy se můžu nejvíc soustředit. Teď jsem skoro každý den v ateliéru.“ V ateliéru zatím vznikly všechny její obrazy. Zatímco dříve znala výslednou podobu obrazu dopředu, nyní, už po akrylové podmalbě, nechává více pracovat náhodu a okolnosti při samotném procesu malby: „Pracuju s akrylovou podmalbou, na které poté olejem přiznávám tvary. Obraz se často několikrát změní. Proto je na plátnech doslova cítit jistá proměnlivost podob,“ vysvětluje malířka.

„Maluju v černých věcech zapráskaných od barvy, v černé jsem spokojená. Miluju barvy, ale sama se nejlépe cítím, když můžu být pozorovatelem já,“ říká. Malby Markéty Kolářové vás vtáhnou do dávného světa. Malířka neměla potřebu a ani nemusela dlouze nic vysvětlovat. Její malby mluví samy za sebe. Ohromí vás, jaká prapůvodní duchovní atmosféra z obrazů vystupuje. Zastavte se v galerii a přesvědčte se sami.

Chrudim – Dětem ve výchovně léčebném oddělení (VLO) v Přestavlkách pomáhají kamioňáci a sbírku organizují i učitelky ze vzdáleného Jindřichova v okrese Bruntál, zapojilo se i gymnázium v Krnově. Přispět můžete i Vy a ještě se u toho můžete s celou rodinou pobavit.  Poprvé se totiž bude konat třídenní akce řidičů pomáhajících dětem na letišti v Chrudimi. Záštitu nad akcí převzal díky iniciativě moderátora rádia Hey, Milana Krčila, oficiálně 5. května i starosta František Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:18107:Zdroj: ZŠ Jindřichov]]

Festival, který minulý rok úspěšně proběhl na letišti ve Skutči, se bude konat tentokrát po dohodě s místním aeroklubem v Chrudimi. Na konci června, od 25. do 27., se během tří dnů můžete těšit na bohatý program. Na akci zahraje třeba i legendární kapela Turbo, k dispozici budou skákací hrady, soutěže pro děti, samozřejmě občerstvení a mnoho dalšího. Organizátoři chystají i další překvapení v podobě odtajnění nového zahraničního sponzora. Vstupenky, kterými můžete i vy přispět na VLO v Přestavlkách, jsou k mání v eshopu na internetu. Návštěvníci se budou muset podle vládních nařízení prokázat negativním antigenním testem, nebo potvrzením o očkování. 

[[img:chrn_fullwidth:18047:Aeroklub umožní pořádát letošní Kamionfest na chrudimském letišti. Foto: Chrudimské noviny]]

„Pomoc Přestavlkám přišla už v roce 2019, kdy se pořádala veřejná sbírka, původním plánem bylo podpořit pokaždé jiný dětský domov, ale nakonec jsme na Vánoce 2019 usoudili, že bude nejlepší pomáhat právě tady, když jsme si uvědomili a viděli, jak to všechno je, že je to jediný dětský domov v republice, kde jsou tu v kombinaci s ADHD, ADD i týrané a zneužívané děti, které jsou z nařízení soudu odebrané z rodin, a probírali jsme to i s paní ředitelkou Kábelovou, a nakonec jsme se rozhodli pomáhat právě jim. Ty děti jsou za to opravdu moc vděčné a nás to hřeje u srdce,“ vysvětlil jeden ze tří organizátorů akce, Josef Macíček, který vysvětlil, že starostu oslovili s žádosti o podporu prostřednictvím moderátora rádia Hey, Milana Krčila, a dodal: „Dětem přispívají i Namyšlenci, s. r. o., a Hůlkaři 88, fandové HC Sparta Praha a na Kamion festu se budou dětem z Přestavlk předávat dvě plné dodávky věcí ze sbírky, kterou uspořádala vámi zmíněná škola a sponzor, který chce zatím zůstat v utajení, je to překvapení," dodal Josef Macíček.

[[img:chrn_fullwidth:18040:Organizátorky Jana Zábranská a Barbora Uhlířová.  Zdroj: ZŠ Jindřichov]]

Pro děti z Přestavlk se koná i veřejná sbírka

VLO v Přestavlkách totiž také nezištně podporují sbírkou potřebných předmětů ZŠ a MŠ v Jindřichově, do které se posléze zapojilo i Gymnázium v Krnově, a momentálně probíhá už pátý týden sbírky. Sbírku zajišťují Barbora Halířová a Jana Zábranská.

[[img:chrn_fullwidth:18042:Zdroj: Facebook]]

Chrudim – Finanční obnos se snaží v této nelehké době získat různí lidé různými prostředky. Někdo maluje obrazy, které vydává za barokní, a někdo prodává nemovitost navíc. Město nedávno poskytlo dotaci na opravu fasády historického Resselova domu. Jeden z bezprostředně sousedících domů je právě teď na prodej. Opět.

[[img:chrn_fullwidth:18028:]]

Nemovitost v Široké ulici nacházející se hned mezi dvěma opravenými domy s novými fasádami je opět k mání, ale inzerovaná sumička to není jen tak ledajaká. Jestli toužíte po tom, aby byl dům s dlouhou historií váš, připravte si bezmála deset milionů korun (9,36 mil. Kč). Za to získáte dům s novou střechou, plynovým topením, se dvěma byty a malým dvorkem.

Pokud jste dosud neměli možnost prohlédnout si žádný z historických chrudimských domů za zavřenými dvěřmi a rádi byste nakoukli do prostor očím běžného člověka nedostupných, máte znova příležitost. Stejný dům byl totiž na prodej i před třemi lety. Nyní by se však v případě úspěšného prodeje o částku rozdělily už majitelky dvě, jak může každý bohužel v dnešní době, po nahlédnutí do katastru nemovitostí, pohodlně zjistit.

Chrudim – Vzduch už je čistý. Je na úřadě bezpečno? Jaké kroky podniká město proti šíření nemoci COVID-19, se Chrudimské noviny ptaly přímo starosty už 25. února. Během čtrnácti dnů od našeho dotazu vyplynulo na povrch, že se sám starosta nakazil koronavirem, a otázka zůstala tudíž bez odpovědi. Po té se na městském úřadu objevila první čistička vzduchu, o které město 23. března informovalo v tiskové zprávě. Nyní město zveřejnilo informaci, že vzduch čistí dokonce další speciální přístroj. Tedy už dvě čističky vzduchu. Úředníci budou vysílat v případě nutnosti i S.O.S. signály.

[[img:chrn_fullwidth:18026:]]

Abychom zpětně přiblížili situaci na městském úřadě, v souvislosti s přednostním očkováním politiků a úředníků se 20. března veřejně vyjádřil také Filip Mezera (Piráti), když na sociální síti napsal: „Faktem je, že třeba Chrudim má 2 mrtvé úředníky MÚ a úřad jede v totálním provizoriu, protože spousta dalších úředníků je nemocných, někteří těžce. Přitom přenesenou působnost musíš zajistit.“ A tři dny na to informoval všechny tiskovou zprávou mluvčí radnice Aleš Prokopec, že: „Na chodbě v přízemí budovy úřadu v Pardubické ulici je pro vyšší bezpečnost klientů i zaměstnanců úřadu umístěn ventilátor pro čištění vzduchu, redukci pachů a cirkulaci vzduchu,“ což lidé, kteří musí absolvovat například focení na novou občanku, jistě oceňují.

[[img:chrn_fullwidth:18024:]]

Nyní město zveřejnilo informaci už o celkově dvou čističkách, které čistí vzduch od virů, bakterií a pylů v úřední budově na Pardubické ulici. Lampy emitují vysokou koncentraci UV-C záření, bez použití ozónu. Podle posledních informací to ale není vše a úředníci budou mít navíc k dispozici pod stoly speciální tísňová tlačítka, která v případě nebezpečí přivolají městské strážníky k vyhodnocení situace. Taková signalizační tlačítka mají i v domovech s pečovatelskou službou a vyprávět by mohli i zaměstnanci čerpacích stanic, kam už raději strážníci před výjezdem předem telefonují, protože zavadit nepozorovaně o S.O.S. tlačítko není nic těžkého.

[[img:chrn_fullwidth:18025:]]

Chrudim – Na celé záležitostí okolo chystaných destiček o husitských událostech je pikantní, že organizátoři si nakonec stejně texty doupraví podle svého, a také to, že Jiří Motyčka rezignoval na své členství v historické a letopisecké komisi. Po tom, co byly schváleny původní návrhy, jsme jej oslovili, aby čtenářům osvětlil ze svého pohledu poselství, které budou texty předávat nejen současným obyvatelům, ale i všem přicházejícím turistům. Texty připomínají události, které se za hradbami města odehrály před 600 lety, kdy sem vtrhlo husitské vojsko.

[[img:chrn_fullwidth:17783:]]

Jiří Motyčka, člen realizačního týmu projektu Bojovnící Boží – 600 let, reagoval nejdříve jen na skutečnost, že byly nakonec schváleny původní návrhy textů k připomínce několika událostí z roku 1421 spojených s husity ve městě Chrudim: „Mám pochopitelně radost, protože jak by řekl náš mistr Jan Hus, pravda opět zvítězila. Pochopitelně já píši o pravdě relativní, kdežto Jan Hus měl na mysli vždy Pravdu absolutní.“ 

Konkrétně se však veřejně o poslání projektu vyjadřovat nechtěl a vypadalo to, že pravé poselství a paralely se současností si tak bude muset domyslet každý sám. Nakonec se ukázalo, že hlavním cílem by měla být objektivní prezentace významu husitství namísto jeho černobílého posuzování: „Je to typicky česká metoda ve stylu ‚ode zdi ke zdi‘, kterou brilantně ovládáme jako málokdo. Tudy však cesta k objektivnímu výkladu a prezentaci husitství opravdu nepovede!“ Násilností se dopouštěly obě znesvářené strany, katolická i utrakvistická. Nakonec došlo ke smíru a v roce 1485 byl podepsán v Kutné Hoře mezi nimi náboženský mír. Ostatní si museli počkat až do roku 1609, do vydání Rudolfova majestátu.

[[img:chrn_fullwidth:18035:]]

[[img:chrn_fullwidth:18037:]]

Městu se původně nelíbily tyto dva, nyní napodruhé schválené texty:

Chrudim – Skoro na měsíc přesně se v Chrudimi opravovala další zeď. Pomalé rozpadání se tarasní zdi nad Kopanicí donutilo město k rychlému kroku. Řešení na rozdíl od opravy nábřežní zdi u Restaurace Kateřina nic nekomplikovalo a není tedy provizorní.

[[img:chrn_fullwidth:18012:Původní vzhled vrchní vrstvy zdi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Flámující mládež ani kolemjdoucí už se nemusí od pátku bát, že by jim přistál na hlavě kus zvětralé opuky z tarasní zdi nad Kopanicí. Tato část hradeb sice nezažila velké záplavy v roce 1880 přímo, ale tehdejší obyvatelé Chrudimi se odtamtud 13. srpna vykláněli, aby viděli velká jezera vody, která se rozprostírala nejen pod Kopanicí, ale voda z Chrudimky zaplavila nejníže položené ulice jánské, novoměstské i kateřinské čtvrti: „Zvláštní smutné podívání bylo na krajinu ‚Pod kopanicí‘“, vyšlo tehdy v Národních listech. „... četné zahrady byly již zaplaveny a domky mezi nimi stojící širým jezerem oblity. (…) V domkách vodou zalitých viděti bylo tu na střechách, tu zas na vyrovnaném dříví kolem plotů obyvatele domků těch, pokoušející se marně o to, aby se na sucho dostali.“

[[img:chrn_fullwidth:18013:Po výměně.  Zdroj: Město Chrudim]]

Voda nemusí ani pocházet ze záplav, aby dokázala narušit povrch kamene. Opuka se často rozpadá právě vlivem zamrzání vody v její porézní struktuře. Pokud byl kámen v minulosti navíc neodborně ošetřen, třeba fluáty či vodními skly, což se negativně projevuje až za pěknou řádku let, není podle odborné firmy možné provádět pouhou sanaci a je nutné přistoupit ke kompletní výměně kamene, jak se také stalo.

[[img:chrn_fullwidth:18014:Pod tarasní zdí už se nejednou válely kromě opilců a opuky i střepy.  Foto: Chrudimské noviny]]