Chrudim – Areál bývalých sběrných surovin V Malecku sice jeho bývalý nájemce dávno opustil, přesto do dnešního dne není jasné, co s ním dál. Řidiči půdu bohatě prolitou oleji a chemickými látkami neznámého původu hbitě využili pro parkování. Město teď chce zjistit, co se v zemi vlastně ukrývá.

Případným uživatelům nedalekého parku Střelnice moc jiných možností k parkování nezbývá. Auta tu není kam dát, volná plocha se hodí. Radnice má však s prostorem ležícím na dosah ruky od přírodní památky Ptačí ostrovy jiné plány. Jaké?

[[img:chrn_fullwidth:5362:Sběrné suroviny si na ekologii příliš nepotrpěly. Neměl by proto sanaci areálu zaplatit jeho bývalý nájemce?  Foto: Chrudimské noviny]]

Rada města na svém posledním jednání totiž schválila zahájení uskutečňování projektu „Analýza rizik Chrudim, Malecká ulice – stará skládka odpadů a bývalé sběrné suroviny v přírodní památce Ptačí ostrovy“.

[[img:chrn_fullwidth:12927:]]

„Předmětem projektu je provedení průzkumných prací a vypracování analýzy rizik pro území, které bylo ještě v nedávné době využíváno jako sběrna nejrůznějších odpadů. Kromě toho je území historicky tvořeno navážkou zatím neidentifikovatelného materiálu,“ říká místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Sledovaná lokalita se nachází v přírodní památce Ptačí ostrovy, která je zvláště chráněným územím ochrany přírody. Toto místo, v případě prokázání existence ekologické zátěže, představuje možné riziko pro podzemní a povrchové vody.

Město Chrudim připravilo projekt a podalo žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Projekt byl vybrán k podpoře a rozhodnutí o poskytnutí dotace vydá Státní fond životního prostředí v následujících dnech. Koncem listopadu tedy společnost Vodní zdroje Holešov na základě uzavřené smlouvy zahájí uvádění projektu do praxe. Celkové náklady a tuto kratochvíli činí 659840 korun, celkové způsobilé náklady činí 616643 korun. Dotace bude poskytnuta ve výši 85 % způsobilých nákladů (to je 524147 korun), podíl města je tedy 135693 korun českých. Akce by měla být dokončena v srpnu 2018.

[[img:chrn_fullwidth:12925:Zmizí konečně bahno z náhonu?  Foto: Chrudimské noviny]]

V těchto místech však nejde o jediný podnik, jenž by měl vysát finance ze zmiňovaného operačního programu. Již několik let tu místní obyvatelé i návštěvníci parku volají po revitalizaci páchnoucí stoky, která má být údajně jedním z ramen řeky Chrudimky. „Momentálně je podána žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Aktuálně probíhá její doplňování dle pokynů poskytovatele. Následně bude Město Chrudim očekávat rozhodnutí o případném poskytnutí dotace,“ říká k revitalizace náhonu v parku Střelnice starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).  

Pardubice/Chrudim - V těchto městech se na území Pardubického kraje v současné době nachází babyboxy. S jejich zakladatelem Ludvíkem Hessem v tomto týdnu jednal radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

„V celé České republice je zřízeno 71 babyboxů, v našem kraji máme tři. S Ludvíkem Hessem jsme probírali nejen smysl a poslání těchto schránek, ale také jejich dostupnost na území našeho kraje. Z diskuze vzešlo, že společně prověříme možnost zřízení dalšího babyboxu v regionu, konkrétně je nyní v úvaze areál nemocnice v Chrudimi,“ uvedl radní Ladislav Valtr.

První babybox, tedy schránka, kam může matka v tíživé životní situace anonymně a beztrestně odložit dítě, byl otevřen na Mezinárodní den dětí 1. června 2005 v Praze. Od té doby již zachránil 160 dětí, z toho jedenáct v letošním roce. V Ústí nad Orlicí, kde byl babybox zřízen v roce 2008, byly odloženy tři děti, v Pardubicích to bylo od stejného roku dětí šest. Do Svitavského babyboxu, který byl zřízen v roce 2014, prozatím žádná matka dítě neodložila.

Chrudim – Teploty klesají především v noci k nule a toulavá zvířata se začínají stahovat do uzavřených, vytápěných prostor. Většinu bezprizorních psů strážníci městské policie odchytí, docela jiná situace je s kočkami. Ne každá totiž patří do útulku.

Kočky jsou teritoriální zvířata a jejich případná regulace je proto diskutabilní. I ty, které lidé chovají v domácnosti, často vyrážejí na toulky. Nelze proto odchytit každou takovou micku, aby následně skončila v útulku. Trošku jiná situace je v případě koťat. Ta bez matky mnoho šancí na přežití nemají.

V pondělí 20. listopadu před polednem proto strážníky městské policie informovala dáma z Resselova náměstí o tom, že ve svém domě nalezla několik koťat. Nikomu ze sousedů prý nepatří a co tedy ona s nimi. Nejlepší variantou se zdál být zmiňovaný útulek. Hlídka městské policie odborným okem zvířata ohodnotila a shledala, že k umístění do útulku není důvod. Koťata již byla odrostlá a schopná živit se sama. Strážníci tak vlastně podpořili další množení toulavých koček. Některá města řeší tyto případy jinak. Kočky, které evidentně nikomu nepatří, podstupují kastraci, aby se dále geometrickou řadou nemnožily. Po patřičné rekonvalescenci jsou opět vypuštěny do svého „rajónu“. 

Chrudim – Spory o odpověď na otázku, co dělat s domy ve vlastnictví města, nejspíše nikdy neskončí. Někteří místní politici by je rádi opravili a pronajímali, jiní prodali a tím se zbavili starostí s údržbou. Radnice na svých webovkách nyní nabízí k pronájmu některé z těchto budov a není to většinou hezký pohled.

Prodán v nedávné minulosti byl třeba dům na Žižkově náměstí, jenž se poté dočkal ukázkové rekonstrukce. Nového majitele nakonec získal také „Pippichův dům“ v Poděbradově ulici, na němž se léta městské péče podepsala natolik, že je nutné ho kompletně zbourat. Co tedy z městského majetku nyní zbývá a je k mání?

[[img:chrn_fullwidth:144:Takto vypadal dům v Široké ulici před pěti lety. Změnilo se od té doby něco?  Foto: Chrudimské noviny]]

Třeba prodejna v ulici Čs. partyzánů a soubor sedmi kanceláří v Široké ulici číslo popisné sedm – tedy prostory nad Kavárnou U Čerta. Tento dům se nechvalně proslavil romskou komunitou, která o městský majetek pečovala s pílí sobě vlastní. Dům číslo popisné 257 ve Svěchyňově ulici má také nejlepší léta za sebou, disponuje však šesti kancelářemi a patřičným sociálním zázemím. Bývalá knihovna v Topolské ulici je asi nejviditelnější ukázkou zanedbané údržby, přesto i tento domek město bez skrupulí nabízí k pronájmu. Nebytové prostory jsou k mání též v budově bývalého Ivtasu, kanceláře a čtyři učebny pak skrývá bývalý kapucínský konvent na Školním náměstí. Suverénně nejlepší nemovitostí k pronájmu je prodejna a sklad v ulici Strojařů. Ta se nachází v přízemí novostavby bytového domu. Kdo bude v této lokalitě něco nakupovat, zůstává záhadou. 

Chrudim – O cyklostezce v Dašické ulici přinesly Chrudimské noviny informace naposledy v srpnu letošního roku. Od té doby se však mnohé změnilo. Politické špičky a především pilní městští úředníci neustali ve vyjednávání s majiteli sporných pozemků. Radnice tak v minulých dnech mohla uzavřít patřičné smlouvy.

Největším problémem, který blokoval pokračující výstavbu cyklostezky do Vestce, byl železniční přejezd v Dašické ulici. Právě kvůli němu musely být na stezku umístěny kovové zábrany, jež měly cyklisty donutit sesednout z kola a dál pokračovat pěšky. Ty by v brzké době mohly zmizet.

Primárně však musí vzniknout speciální přejezd pro cyklisty. Vzhledem k tomu, že dohoda mezi majitelem pozemku o rozměrech 174 metrů čtverečních, kterým je Správa železniční dopravní cesty, Městem Chrudim a firmou Burkoň, která vlastní další nutný pozemek, byla nyní stvrzena smlouvou o pronájmu, stavbě brání snad jen finance. Rozpočet na rok 2018 budou městští zastupitelé schvalovat na svém jednání 11. prosince a až tam se ukáže, zda tyto budou k dispozici.

Chrudim – S milou novinkou se teď ve vestibulu plaveckého bazénu v ulici V Průhonech a sportovní haly na Tyršově náměstí mohou setkat všichni četby chtiví sportovci. Radnice tu nechala instalovat takzvané „knihobudky“, které jsou součástí projektu sdílení knih.

„Jde o bezplatné půjčování, výměnu nebo adopci knih. Zájemce si vezme knihu a klidně si ji může nechat. Ideálně by však měl přinést jinou. Knihobudky se nacházejí ve vestibulech plaveckého bazénu v ulici V Průhonech a sportovní haly na Tyršově náměstí. Poličky knihobudky počítají i s obdobným sdílením originálních CD/DVD nosičů. Startovní nálož knih s láskou věnovali zaměstnanci Městského úřadu Chrudim,“ uvádí k projektu „knihobudek“ tiskový mluvčí místní radnice Aleš Prokopec. Výroby poliček se opět chopila brněnská firma Meva. Jedna bez DPH stála 10 tisíc korun a město na jejich pořízení čerpalo dotace.

[[img:chrn_fullwidth:15138:Zaplní se poličky?  Foto: Chrudimské noviny]]

Projekt „knihobudek“ vznikl v létě 2013 za podpory jednoho z programů společnosti O2. Původním cílem bylo proměnit sedm vysloužilých telefonních budek na malé bezplatné veřejné knihovny. Umístěny byly do veřejného prostoru v Praze a okolí. V těchto dnech funguje již 30 „knihobudek“ s více než 100 tisícem knih v oběhu po celé České republice.  

Příloha: 

smlouva_meva.doc

Chrudim – Unikátní příležitost sledovat usazování ozdobných prvků na budovu radnice měli v úterý 14. listopadu všichni ti, kdo vyrazili na Resselovo náměstí. Jeřáb totiž postupně zvedl ze země šest „váz“ z umělého pískovce a zanechal na štítu historického domu.

Jedná se samozřejmě o repliky původních váz. Ty pocházely z 90. let 19. století. Protože původní kousky se nedochovaly, musel je Jiří Vomela z Miletína ve spolupráci se SPŠ kamenickou a sochařskou z Hořic vyrobit podle fotografií z 20. let 20. století. Větší váza váží 370 kilogramů, menší pak 220.

[[img:chrn_fullwidth:15136:Jiří Vomela je právem hrdý.  Foto: Chrudimské noviny]]

V minulosti měla na štítu domu číslo popisné 77 stát dokonce socha, ale k její instalaci nikdy nedošlo. Větší z domů, původní čp. 78/I, v němž je nyní vchod do radnice, byl dříve znám jménem Boleslav, které odkazovalo na vlastnickou rodinu Boleslavských. V polovině 17. stol. dům vlastnil Jan Hendrych Pfeiffer, známý z historie chrudimského zázračného obrazu. Zázrak se měl stát kdesi v zadní části tohoto domu. V 18. století by dům označován jako várečný, šenkovní a hostinský. Později jej získala z dědictví prvního konstitučního purkmistra Jana Martiniho chrudimská nemocnice, která dům prodala Občanské záložně. Ta zakoupila i sousední užší objekt čp. 77/I a oba je roku 1883 podle plánu chrudimských stavitelů Josefa a Františka Staňkových upravila do jednotné podoby. V budově působily občanská záložna i Chrudimská spořitelna, po pracovně ředitele záložny zůstala zachována výrazná vitrážová okna.

[[img:chrn_fullwidth:15135:Zase je centrum krásnější. Tak teď už snad jen vyřešit ty nevkusné reklamní poutače...  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době se mezi Chrudimáky šušká, že nejlépe by radnice udělala, kdyby se kompletně a navždy přestěhovala do budovy v Pardubické ulici a ze současného sídla vznikly třeba byty.  

Chrudim – Pondělní setkání ve velkém sále Muzea mělo přinést zásadní posun v otázce využití areálu letního kina. Názory přítomných však naprosto jasně demonstrovaly, že to, co funguje, není třeba měnit. A také určitou do sebe zahleděnou zaťatost těch, kdo konzervování současného stavu požadují.

V Muzeu se sešli prakticky jen příznivci nynější podoby areálu letního kina, několik úředníků a městských politiků, architekti. Výsledek jednání tak byl předem jasný, přesto hlavní mluvčí večera, architekt Petr Klápště, neztrácel naději. Přítomným nejprve předložil dvě varianty možného budoucího využití „Leťáku“, z nichž jedna počítala s podstatnými změnami celého prostoru – šlo především o přesunutí hlediště a plátna směrem k řece. Druhá „kosmeticky“ upravovala současnou podobu.

Při následujících faktických dotazech, k nimž účastníky setkání Klápště vyzval, však přítomní deklarovali, že předložené varianty nesplňují jejich požadavky. Prý se mají de facto rozhodovat mezi návrhy, které nikdo z nich nechtěl a neschválil. Oba navíc navrhují „kacířskou“ myšlenku, kterou je rozšíření počtu parkovacích míst za budovou Muzea. Jak na samotný závěr zdůraznil architekt Josef Kopečný, tradičně rudý vzteky, auta do těchto prostor podle něj nepatří. Mají i nadále blokovat Lázeňskou ulici. Případní návštěvníci kulturních akcí v Muzeu si přece mohou zaparkovat na některém ze vzdálenějších parkovišť.

Oba předložené návrhy poněkud redukovaly počty míst v hledišti, což kriticky ohodnotil přestavlcký malíř z Chrudimě Ivan Baborák. Přestože toto snížení množství potenciálních diváků vychází z republikového průměru návštěvnosti letních kin a reflektuje i návštěvnost toho chrudimského, podle Baboráka prý nelze zaručit, že počet zájemců o promítání pod širým nebem neporoste. Malíř zapomíná na běžnou praxi každého fungujícího kina – navštěvované „trháky“ lze promítat i několik dnů po sobě tak, aby byl každý zájemce uspokojen.

Zakonzervování současného stavu vyplynulo z hlasování přítomných. Ti dali jasně najevo, že nestojí o otevření areálu široké veřejnosti ve chvílích, kdy promítačky stojí. Mohlo zde vzniknout funkční ohniště, altánek, lávka přes Chrudimku a celá řada odpočinkových i sportovních prvků a též několik tolik potřebných parkovacích míst. Všechny tyto úvahy architektů a pracovní skupiny tvořené i zástupci MaChru zapracované do návrhů, jsou však veskrze hypotetické. Úpravy areálu by spolky zhruba 50 milionů korun. Ty město nemá a jen tak mít nebude.  

Chrudim – Je to rok, co veřejnost šokovala informace o pokutě, kterou se rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví České republiky a hygienická stanice udělit Mateřské škole Na Rovině v Chrudimi. Přijímání neočkovaných dětí mělo být správním deliktem a školka za něj musela zaplatit 40 tisíc korun. O jejím následném odvolání teď rozhodoval soud.

Peníze školka, která vzdělává děti v rámci principu „Montessori“, získala od dárců. Veřejnou sbírku jí pomohla zorganizovat Liga lidských práv. Po udělené pokutě chrudimská školka svůj boj nevzdala a obrátila se na soud. Podle představitelů školky totiž není možné nutit rodiče, aby své děti nechali očkovat. Očkování prý má celou řadu negativních vedlejších účinků. Zdraví ohrožující důsledky očkování přitom řada lékařů údajně systematicky tají.

„Soukromá školka, kterou zastupujeme, neuspěla se žalobou proti pokutě 40 tisíc korun za přijetí několik dětí bez kompletního očkování. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka Pardubice se ztotožňuje s pokutováním a neracionálním vměšováním se státu do podnikání a svobody občanů. Podle soudců není ani pokuta 40 tisíc nijak nepřiměřená,“ uvádí ve svém prohlášení Liga lidských práv.

„Písemné vyhotovení rozsudku zatím nemáme k dispozici, ale po doručení podáme kasační stížnost. Soud nepřihlédl k tomu, že školka udělila výjimky rodičům z důvodu svědomí, ani k tomu, že jedno dítě mělo potvrzenu kontraindikaci od psychiatra. Navíc soud ignoruje chybějící racionalitu právní úpravy, kdy 3-4leté neočkované děti do školky nesmí a 5leté neočkované musí, a kdy u personálu se očkování vůbec nezjišťuje, v žádném sousedním státě se očkování pro přístup do školky nevyžaduje. Podle našeho názoru tak jde o omezování podnikání, které nenaplňuje test racionality.
Argument ochranou veřejného zdraví považujeme za záminku, ve skutečnosti je odpírání školky dětem formou sankce vůči rodičům. Přitom v případě sankce by podle Ústavního soudu měla být umožněna výhrada svědomí,“ tvrdí právníci Ligy lidských práv. Naráží tak na zajímavou skutečnost. Je sice zakázáno přijímat do školky děti nenaočkované, ale zároveň mají školky povinnost v posledním předškolním roce přijmout jakékoliv dítě. Zákon si tak protiřečí. 

Chrudim – Změny v placení parkovného ve městě se neobešly bez negativních emocí. Lidem vadila především ztráta možnosti zaplatit si půlhodinu parkování. Emoce se však usadily a dnes již převládají ty pozitivní. Modernizace byla jednoznačně krokem k lepšímu.

Svou pozitivní zkušenost sdělila městu také Andrea Částková. „Chtěla bych poděkovat a pochválit za výměnu parkovacích automatů ve městě. Konečně můžu i tady platit parkovné skrz aplikaci ClickPark. Sice už není možnost zaplatit si jen půl hodinu, ale na tuhle prima věc ráda přispěji. A sedm korun za hodinu na nábřeží Karla Čapka je prostě za hubičku. Díky, že město se rozvíjí i tímto způsobem,“ chválí radnici Částková.

[[img:chrn_fullwidth:8415:Před třemi lety se tu ještě za parkování neplatilo.  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době nabízejí parkovací automaty v centru města hned několik možností, jak zaplatit za stání. Klasicky mincemi, platební kartou – tady lze využít i bezkontaktní platby, pomocí mobilní aplikace stažené z webu clickpark.cz a nakonec též přes SMS. Právě placení pomocí SMS zpráv bylo zprovozněno až jako poslední.