Chrudim – Součástí vzpomínek na vojáky, je už roky oblíbený pochodu „Memoriál Československých parašutistů“. Přihlášky do něj však bylo možno podávat pouze do 15. října. V těchto dnech tak finišují přípravy, aby zájemci mohli 11. listopadu, na Den vojenských veteránů, vyrazit do přírody v okolí Chrudimě.

Místní paragáni slibují, že letošní, již šestý ročník, bude trošku odlišný. Také letos však půjde o sedmdesátikilometrový pochod, v jehož rámci dojde na připomenutí paraskupin, které exilová Československá vláda vysílala na okupované území republiky v průběhu Druhé světové války. V sobotu se tak účastníci pochodu mohou těšit na putování po stopách skupiny „Tungsten“. Start je stanoven na 11. hodinu v lokalitě chrudimského letiště – vjezd ze Škroupovy ulice.

V rámci sobotního Dne veteránů položí zástupci výsadkářů také kytici v urnovém háji u památníku „Přísaha“. Den veteránů má své počátky v roce 1918, kdy maršál Foche podepsal příměří s poraženou armádou císařského Německa. Lidé na celém světě ho připomínají symbolickým květem vlčího máku v klopě. Vlčí mák se symbolem stal na základě básně vojáka Johan McCrea „Na flanderských polích“.

Chrudim – Zdravé město a cyklistika k sobě neodmyslitelně patří. Přesto právě v tomto odvětví se místní radnice právě „nepřetrhne“. Cyklostezka v Dašické ulici stále není kompletně hotová, cyklostezka na Podhůru se ještě ani nezačala stavět.

A je to právě cyklostezka do posledně zmiňované lokality, jejíž osud chtěla znát Martina Vojtičková. Obrátila se proto na ochotné městské úředníky s dotazem a tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová přispěchala s odpovědí.

[[img:chrn_fullwidth:11285:Vášnivým cyklistou je i neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl.  Foto: Facebook]]

„V tuto chvíli město finalizuje projekt cyklostezky na Podhůru tak, aby byl v souladu s plány majitelů pozemků na trase, především pak nad areálem technických služeb. V průběhu října 2017 bylo také dokončeno dědické řízení na jeden z pozemků a současný majitel bude osloven ve věci vydání souhlasu, resp. uzavření smlouvy,“ uvádí Drašnarová. Pozornému čtenáři, jenž disponuje pamětí delší, než je paměť běžného voliče, možná její reakce něco připomene.

V únoru 2014 místostarosta Jan Čechlovský (ODS) optimisticky hleděl do budoucna s tím, že v tomto roce cyklostezka možná přecijen vznikne. V září téhož roku byla do světa vyslána dobrá zpráva – sporný pozemek má majitele! Začátkem prosinice 2014 se však stavba cyklostezky už oddalovala, protože nebyla připravena projektová dokumentace. Rok 2016 přinesl jednak informaci o probíhajícím dědickém řízení a potom také o vstřícném gestu podnikatele Milana Kušty, na nějž však úředníci a politici reagovali tak, jak je v Chrudimi jejich nedobrým zvykem. 

Chrudim – Jasný vzkaz lidem, kteří si koupili parcely v Gorkého ulici a následně od nich město začalo vyžadovat stavbu silnice, poslala teď politická reprezentace v čele se starostou Petrem Řezníčkem (SNK – ED). Došlo totiž k dokončení příprav parcel v Markovicích. Součástí  je i nová asfaltová cesta.

Vše je zde vyvedeno nově, krásně a čistě. Stavební parcely jsou samozřejmě zasíťované. Starosta nešetří slovy, v nichž se zračí politikova pýcha z vydařené akce. „Touto investicí dává město Chrudim po letech možnost individuálním stavebníkům realizovat vlastní bydlení v rodinných domech přímo na území města,“ říká starosta Petr Řezníček. „Velký zájem o parcely v této lokalitě je důkazem, že se jednalo o správné rozhodnutí města,“ dodává. Budoucí obytná zóna s 28 parcelami, z nichž většina již svého zájemce našla, se koncem října podrobila hned třem místním šetřením kolaudačních řízení – pro kanalizaci, veřejné osvětlení a komunikace. Osadní výbor Markovic navrhl nazvat tuto lokalitu podle Františka Jandery, který se coby předseda občanského výboru aktivně zasadil o rozvoj Markovic a rovněž spoluzaložil hasičský sbor. Zhotovitelem stavebních prací se stala společnost MBM TRADE CZ z Újezdu nad Lesy, která ve výběrovém řízení zvítězila s částkou téměř 11 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:15131:Silnička krásná, daňový poplatník ji rád zaplatí.  Foto: Město Chrudim]]

Peníze, jež zde radnice investovala, však nepocházejí odjinud, než z kapes daňových poplatníků. Tedy i těch, jimž město nechce vyjít vstříc v Gorkého ulici. Vlastníci parcel v této lokalitě přitom od radnice chtějí pomoc pouze ve formě financí. Jedná se jim zhruba o desetinu částky prostavěné v Markovicích.

[[img:chrn_fullwidth:14892:]]

Starosta Řezníček však těmto lidem v minulosti již odpověděl. Tam, kde město nevlastní pozemky určené k individuální výstavbě, nebude prý investovat do infrastruktury. „Pokud stavební odbor, respektive odbor dopravy vydá souhlas s provedením stavby – stavební povolení – tak podmínka přístupu řádné komunikace k rodinnému domu je směřována k tíži stavebníka. Město Chrudim nemůže postupovat jiným způsobem s ohledem na předchozí případy individuálních stavebníků. Z tohoto důvodu nelze žádosti vyhovět,“ tvrdil Řezníček. Místní tak musí hledat zdroje jinde.  

Chrudim – Obyvatelé města se obvykle vyznačují velmi úzkým vztahem k jeho historickému a kulturnímu dědictví. Chrudimáci jsou svým „patriotismem“ proslulí. Stačí jen vzpomenout, jaké vášně vyvolala svého času zmínka o možné stavbě hotelu přímo na Resselově náměstí. Není proto divu, že jim v „žaludku“ leží esteticky nepříliš povedený dům Na Kopanici.

Malou zmínku o budově, která v průběhu let doslova „nabobtnala“ do současné podoby, přinesl článek Chrudimských novin letos v květnu. Lidem žijícím v okolí Kopanice i samotným chodcům, kteří tudy směřují do centra města, vadí tento dům, jenž se do lokality prý příliš nehodí. Někteří nespokojenci se proto obracejí na radnici s dotazem, kdo mohl takové úpravy povolit.

[[img:chrn_fullwidth:15130:]]

„Velice by mně zajímalo, kdo povolil tu hrůzostrašnou stavbu Na Kopanici. Je to betonová, ohromná stavba, která vůbec do této lokality nepatří. Byla to krásná, historická ulice s malými domky a dnes je to ulice k politování. Zase se zničila historická část města Chrudim. Jak je možné takové paskvily povolit do historických částí? Od čeho máme chrudimského architekta na úřadě? Nebo se mu to líbí? Na některé,drobné stavební úpravy jsou přísné zákony a tuto hrůzu radnice povolí. Je to ostuda,“ říká jedna z nespokojených Chrudimaček, která však neuvádí své jméno.

[[img:chrn_fullwidth:15127:]]

Tisková mluvčí města Sylva Drašnarová však ve své reakci na dotaz tápe. Netuší, o který dům se zde jedná. Budovu, o níž se stěžovatelce jedná, nelze přitom přehlédnout. Svým tvarem a umístěním rozhodně nezapadá do zdejší zástavby. Celý dům je dokonce na prodej. Jeho majitel Rudolf Kriško by rád od kupce získal osm milionů korun.

[[gal:15125]]

Současná podoba kdysi malebné uličky Na Kopanici je častým předmětem diskusí jak odborné, tak laické veřejnosti. Ulici dříve lemovaly drobné domky, které z ní tvořily druhou „Zlatou uličku“. Prakticky všechny však zmizely a byly nahrazeny často ne právě vkusnými stavbami. Jedinečný „spiritus loci“ - duch místa je tak nenávratně pryč a současné stesky nad podobou Kopanice už na tomto faktu nemohou nic změnit.  

Chrudim – Silný vítr, který se v noci na neděli a dále pak celý druhý den víkendu proháněl po městě, nezpůsobil škody jen na nemovitostech. Vichřice Herwart zasáhla také městské lesy. Ani tady však nedošlo k zaváhání a pokácená dřevní hmota bude okamžitě zpracována.

Vichřice poškodila 400 m3 dřeva v lesích Města Chrudim, což činí přibližně 10 % ročních těžeb. Z důvodu těžby a dopravy dřeva v poškozených porostech je do porostů, kde se provádí těžba a doprava dřeva, zákaz vstupu. Tento zákaz platí pouze po dobu těžby a dopravy dřevní hmoty z poškozených porostů.

[[img:chrn_fullwidth:14276:]]

V současnosti dvě čety dřevařů intenzivně pracují na likvidaci poškozených porostů. Těžba probíhá pomocí jednomužné motorové pily, přibližování pomocí univerzálního kolového traktoru nebo vyvážecí soupravy. Porosty ve, kterých bude těžba a doprava dřeva ukončena, lesníci opět zpřístupní veřejnosti.

[[img:chrn_fullwidth:14272:]]

Sezóna v městských lesích – především v té části, která bývá označována jako „lesy rekreační“ však již oficiálně skončila. Obslužný domek, lanový park jsou nyní uzavřeny, rozhledna Bára je opatřena zimními zábranami. Po ukončení odklízení kalamity však návštěvníkům nic nebrání, aby se do lesů znovu vydali a nasáli něco z podzimní atmosféry.

Chrudim – Obrovský „boom“ zájmu o zdravou a chutnou stravu samozřejmě zasáhl i Chrudim. Vznikla zde proto celá řada podniků, které umožňují tuto touhu uspokojit. Jedním z nich je i Bistro Feast na Masarykově náměstí, jemuž s laskavostí sobě vlastní „vládne“ Ivana Verner.

„První podnik se zdravým jídlem jsem vlastně v Chrudimi otevírala před čtrnácti lety. Nacházela se v místech, kde dnes funguje čínská restaurace, tedy ve Filištínská ulici, pár kroků od budovy soudu,“ přibližuje Ivana Verner počátky své snahy o trošku jiný druh stravování ve městě. „Ze začátku to bylo trošku kruté, protože vegetariáni byli většinovou společností považovaní za blázny, takže jsme museli čistě vegetariánskou restauraci přizpůsobit i těm, kdo jedí maso.“

[[img:chrn_fullwidth:15098:]]

Ivanu Verner v samotném centru tehdy oslovil především samotný dům, renesanční „palác“ s dlouhou a bohatou historií. „Postupně zákazníci přibývali a já se musela rozhodnout, zda pokračovat v této práci, která si brala stále větší část ze mě samotné, nebo ji opustit a věnovat se spíše poskytování terapií. To je má druhá velká láska a cítím ji jako poslání,“ popisuje Ivana Verner nelehkou volbu. Nakonec se rozhodla pro pomoc druhým ve formě duchovní a restaurace zanikla.

[[img:chrn_fullwidth:15101:]]

Říká se sice, že nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky, ale to v případě energické Ivany Verner neplatí zcela beze zbytku. „S mužem jsme se rozhodli, že do toho půjdeme znovu. Manžel je profesionální kuchař, má mnoho zkušeností, nebyla to tedy cesta do neznáma. Dům na Masarykově náměstí mě zaujal na první pohled. Přišla domluva s majiteli, trošku náročnější úpravy vnitřního prostoru. Aby nebyly narušeny historické omítky a zdivo. Velkou oporou a pomocí mi byla samozřejmě má rodina. Synovi je vlastní velká dávka kreativity, navrhl nám proto design celého podniku, dcera provozuje rodinnou farmu v Částkově u Žumberka. Čerstvé suroviny pro přípravu pokrmů tak byly zajištěny. Brzy oslavíme první rok existence bistra,“ říká Ivana Verner.

[[gal:15118]]

Čím je však Bistro Feast jedinečné? „Jstě tím, že si zakládáme na určité formě rodinné atmosféry. Naši zákazníci, kterých stále přibývá, to cítí. Samozřejmě nejvíce jich přichází kolem poledne, kdy nabízíme i menu a to jak bezmasé, RAW, tak i s masem. Ochutnat mohou i sladké pokrmy. Vybrat si u nás zájemci mohou z opravdu pestré nabídky. Mnohdy tak pestré, že výběr toho, co by potěšilo jejich chuťové buňky, nechávají na nás. Zkrátka přijdou a chtějí něco, co jim bude chutnat. Často se tu zastaví i ti, kdo kolem pouze projíždějí a v takových chvílích se ukazuje výhoda umístění bistra nedaleko frekventované silnice na Masarykově náměstí. Veškeré jídlo si totiž lze samozřejmě vzít i s sebou a sníst později,“ vysvětluje Ivana Verner, proč se zákazníkům v bistru tolik líbí.

[[img:chrn_fullwidth:15102:]]

Ivana Verner se svým manželem však nabízejí i pravidelně pořádané kurzy vaření zaměřené na nejrůznější druhy světové kuchyně. V říjnu to byla třeba kuchyně řecká. I tyto kurzy, kdy zájemci ve dvojicích tvoří své vlastní pokusy o nevšední kulinářské výtvory, probíhají v rodinné a přátelské atmosféře. „Chceme, aby se u nás lidé cítili opravdu dobře, a proto se k nám také rádi vraceli. Jedinečný soulad mezi dobrým jídlem a příjemnou obsluhou pak působí na celého člověka. I to napomáhá ke zlepšení zdravotního stavu, nálady a psychické pohody. Část ze své psychoterapeutické praxe tak mohu realizovat i tímto způsobem.“

[[img:chrn_fullwidth:15100:]]

Nelze se však nezeptat na plány do budoucna. „Nějakou formu expanze v současné době neplánujeme. Chceme dělat dobře naši práci tady v Chrudimi. Podle reakcí našich zákazníků se zdá, že nám to prozatím jde docela dobře,“ uzavírá Ivana Verner. 

Chrudim – Místní bezdomovci jsou tématem, o němž již bylo mnoho napsáno a mnoho řečeno. Strážníci městské policie pravidelně řeší případy, k nimž je volají nejrůznější „pečovatelé“, jimž není lhostejný osud lidí bez domova a často také svinčík, který produkují. Existuje totiž hned několik lokalit, kde „bezďáci“ rádi tráví svůj čas.

Tato místa jsou samozřejmě dobře známa podřízeným vrchního strážníka městské policie Lukáše Dvořáka. Ať už jde o lavičku u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské, autobusové zastávky nebo třeba most u zimního stadionu, pravidelně se sem strážníci vracejí a s bezdomovci vyjednávají. Občas také vezmou obyvatelé dotčených lokalit „spravedlnost“ do vlastních rukou a místo, kde „nepřizpůsobiví“ provádějí své nekalé rejdy, upraví do takové podoby, aby jim ve shromažďování bránila. Naposledy se tak stalo za domem číslo popisné 86 – 89 v Palackého ulici, kde zdejší obyvatelé uřezali prkna z laviček, na nichž výtečníci popíjející „krabičák“ a hulící špačky cigaret, pravidelně vysedávali a hlučili.

[[img:chrn_fullwidth:15117:Lidé nemusí mít o zdraví bezdomovců strach. Dobře znají všechny možnosti, jež jim město nabízí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Utrpení bezdomovců nocujících pod mostem ulice Dr. Milady Horákové, není lhostejné těm, kdo tudy často a rádi chodí. S dotazem po lepším ubytování pro mrznoucí nebožáky se proto obrátili právě na vrchního strážníka Lukáše Dvořáka. „K problematice bezdomovců, kteří se nám čas od času vyskytují pod uvedeným mostem, mohu uvést, že tuto lokalitu opakovaně kontrolujeme a bezdomovce odtud vykazujeme. Součástí vykázání je i povinnost uklidit si po sobě způsobený nepořádek. O možnostech lepšího ubytování jsou bezdomovci pravidelně a v dostatečné míře informováni. To, že tyto nabízené možnosti nevyužívají, je pouze jejich volba. Městská policie je k tomuto bohužel nemůže přinutit,“ povzdechne si vrchní strážník, jemuž chybějící pravomoc evidentně dělá „vrásky“ na čele.

[[img:chrn_fullwidth:13332:Většinou jsou neškodní.  Foto: Chrudimské noviny]]

Lidem tak nezbývá, než strážníky pravidelně volat do těchto míst, aby bezdomovci vlivem vnějšího tlaku nakonec nabídky teplého ubytování využili a přestali děsit chodce. 

Chrudim – Kolony aut stojí pravidelně v ulici Čs. armády, lemují vlakové a autobusové nádraží. Důvodem jsou uzavírky na Palackého třídě. Koncem měsíce října se k těmto frontám aut přidají další. Tentokráte na Novém městě.

Praskající asfalt v Novoměstské ulici zná nejspíše každý řidič, který tudy někdy musí projíždět. Město sice již nechalo opravit známou past na šoféry, která nutila kličkovat při odbočení z Novoměstské ulice do ulice Václavské – dlouhé roky se tu rozpadalo obložení kanálu z dlažebních kostek, tím ale práce na vozovce v této lokalitě nekončí.

[[img:chrn_fullwidth:15110:]]

V úseku od křižovatky U Václava po křižovatku s Hálkovou ulicí v době od 30. října do 3. listopadu má probíhat částečná uzavírka Novoměstské ulice. Důvodem jsou práce na opravách povrchu vozovky. Jak již je dnes zvykem, provoz bude řízen semaforem. 

Chrudim – Nejnovější výtvor místní radnice, a sice parkoviště v lokalitě sídliště Na Větrníku, vzbudil diskusi, jako málokteré téma. Zdejší obyvatelé upozorňovali především na nevhodně zvolenou lokalitu, která bude údajně přitahovat zloděje. Jak vlastně projekt parkoviště vznikl?

S dotazem po vzniku parkoviště se na veden města obrátil Libor Červenka. Ve své odpovědi na Červenkovu otázku, tisková mluvčí Města Chrudim Sylva Drašnarová přiznává, že malování bílých čar na vozovku, radnice s místními nekonzultovala. Rozhodně také neorganizovala veřejné projednání, aby podle výstupů z něj vytvořila to, co místním bude vyhovovat nejvíce.

[[img:chrn_fullwidth:15105:]]

„Město Chrudim průběžně zaznamenává připomínky občanů Větrníku na nedostatek parkovacích míst. S ohledem na to, že na regeneraci sídliště není zatím možné získat dotaci, bylo přistoupeno k vyznačení parkovacích stání na široké vozovce v kopci na Větrník. K tomu byla vypracována projektová dokumentace, odbor dopravy stanovil místní úpravu a technické služby provedly realizaci. Jsou zde vyznačeny dva jízdní pruhy a parkovací pás se šikmými stáními, které respektují příslušnou normu. Bezpečnost je tak zajištěna. Technické služby budou provádět zimní údržbu v běžném režimu. Možnosti osvětlení dané lokality se prověřují. Uvažuje se rovněž o umístění kamery a městská policie počítá se zvýšeným dohledem v dané lokalitě,“ říká Drašnarová.

Obyvatelé tamních panelových domů tak mohou klidně spát, protože technické služby zvládají přívaly sněhu a ledovky vždy na jedničku a rovněž strážníci městské policie nemají problém opustit svůj nejobvyklejší rajón v centru města, aby pomohli šoférům, jakož i chodcům v jiné části Chrudimě. 

Chrudim – Areál bývalého letního kina za budovou Muzea rozhodně nezemřel na úbytě, jak mu bylo prorokováno. Díky aktivitě spolku „MaChr“ se podařilo modernizovat promítací techniku a návštěvnost stoupla. V následujících dnech se proto chystá další ze setkání, která organizuje místní radnice za účel zjištění názoru veřejnosti na další směřování této lukrativní lokality v centru.

V polovině listopadu, konkrétně 13. v 17 hodin ve velkém sále Muzea, se uskuteční již druhé plánovací setkání. To první pořádala radnice již před více než dvěma lety a zaznamenán byl velký zájem veřejnosti. Od té doby se však mnohé změnilo. Areál letního kina je využíván jak k projekcím filmů, tak nejrůznějším kulturním akcím.

Jako výstupy setkání a dotazníku tehdy vznikly popisy, pro jaké aktivity a akce by v budoucnu bylo vhodné areál upravit. Na základě těchto výstupů a doplněného zadání, které připravila pracovní skupina, vytvořili architekti z Atelieru K2 dvě varianty řešení. Varianty se liší v přístupu k provozu letního kina – jedna zachovává stávající promítací plátno a druhá navrhuje nové v mírně změněné poloze. Kromě toho jsou rozdíly například i v tom, kolik míst v areálu bude zachováno, nebo kde bude umístěno dětské hřiště.

Architekti teď stojí před úkolem vytvořit jediný návrh řešení. A k tomu potřebují podrobný komentář veřejnosti. Práce na výsledném návrhu totiž nebude jenom výběrem varianty, jednat se bude i o úpravách tak, aby výsledek co nejlépe vyhovoval potřebám obyvatel a návštěvníků města.