Chrudim – Ostře sledované volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky skončily a v současné době vede šéf vítězné partaje – ANO 2011 Andrej Babiš jednání o sestavení nové vlády. Jaké zástupce má v parlamentu Pardubický kraj a jak dopadly volby v samotné Chrudimi?

Mandát obhájil jak David Kasal (ANO 2011), chrudimský lékař a politik, tak bývalý člen chrudimského městského zastupitelstva Jan Chvojka (ČSSD). Do sněmovny zasedne také Marek Výborný (KDU – ČSL) z Heřmanova Městce, Květa Matušková (KSČM), Jiří Kohoutek (SPD), Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Jaroslav Martinů (ODS), starosta Poličky. Hnutí Andreje Babiše vyšle z Pardubického kraje ještě Martina Kolovratníka, Jana Řehounka a Jaroslava Kytýra.

Stejně, jako ve všech krajích České republiky, také v samotné Chrudimi dominovalo volbám ANO 2011. Celkem získalo 3442 hlasů a tím 29,88%, druhá skončila Občanská demokratická strana s 1445 hlasy a 12,54%, „bronzovou medaili“ bere černý kůň letošních voleb a sice Česká pirátská strana s 1310 hlasy a 11,37 % hlasů. Přes tisícovku hlasů se ještě přehoupla Svoboda a přímá demokraice Tomia Okamury s 1039 hlasy. Sociální demokraté uhájili další příčku s 897 hlasy před komunisty z Komunistické strany Čech a Moravy s 813 hlasy.

Celkem se do sněmovny letos dostal rekordní počet stran – devět uskupení. Mezi kandidáty na zasednutí do poslanecké škamny uspěl i nejmladší poslanec v novodobé české historii, hvězda sociálních sítí Dominik Feri, kterému je 21 let.  

Jejich cesty se kdysi zkřížily s byznysem Andreje Babiše a nedopadlo to právě nejlépe. Tedy – pro ně. Andrej Babiš vždycky dostal, co chtěl. Ti muži a ženy jsou výjimeční, protože o své zkušenosti s jedním z nejmocnějších Čechů promluvili. A nedopadlo to právě nejlépe. Tentokrát pro Andreje Babiše. Přinášíme sedmý díl projektu Ukradené duše AB, které původně vyšly v tištěném magazínu Neovlivní.cz.

Michal Kovárník před sedmnácti lety vybudoval v Chrasti na Chrudimsku malou rodinnou firmu. Zabývala se výrobou chemikálií, měla zhruba desítku zaměstnanců a na vrcholu obrat kolem 30 milionů ročně. Před pár lety se Kovárník rozhodl s pomocí šestnáctimilionové unijní dotace rozšířit záběr firmy o výrobu plastových lahví, v nichž by dodával své výrobky. Za dotační peníze koupil tři stroje a rozjel výrobu.

Jenže na základě dodnes nedoloženého podezření zasáhl finanční úřad. Vydal několik zajišťovacích příkazů a během pár hodin byla Kovárníkova firma KM Plus po smrti. “Přišli loni v létě, obstavili účty, majetek, datové schránky odběratelů se zaplnily informací o zajišťovacích příkazech na naši firmu a během jednoho dne byl konec. A dodnes mi nikdo nepředložil důkazy o tom, co jsem udělal, na základě čeho byly ty zajišťovací příkazy vydány,” říká Michal Kovárník.

Případ zveřejnili reportéři Sabina Slonková a Jiří Kubík tento týden v pořadu Zvláštní vyšetřování na portálu Seznam Zprávy.

Podnikatel Kovárník se stal obětí takzvaných zajišťovacích příkazů, které se rozmohly v éře dosluhující vlády, v níž na financích seděl lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Až po jeho vynuceném odchodu z vlády se ukázalo, že finanční správa využívá tento instrument i v situacích, kdy k tomu není důvod.

Babišovi podřízení nadto čelili podezření, že v některých případech postupovali na příkaz shora proti jeho byznysové konkurenci. Jak to lídr hnutí ANO v souvislosti s jinou zničenou firmou sám řekl na uniklém odposlechu zveřejněném na Twitterovém účtu Julia Šumana: “Naši na ně klekli.”

V případě Kovárníkovy firmy KM Plus finančnímu úřadu stačilo podezření, že Kovárník za peníze z dotací nekoupil stroje tři, ale dva a ošidil tak stát na daních. Kontrola z ministerstva průmyslu a obchodu ale při osobní návštěvě fabriky všechny tři stroje našla, stejně tak advokátka a daňový poradce podnikatele doložili v dokumentech pro finanční úřad existenci všech tří strojů, včetně evidenčních štítků a fotografií. Finanční úřad to ale nezajímalo.

“Za pětadvacet let, co tu práci dělám, jsem se s takovým postupem nesetkal. Ztrácím víru ve spravedlivý právní stát,” prohlásil Kovárníkův daňový poradce Jaroslav Řezka.

Pohledávky finančního úřadu vůči firmě Michala Kovárníka přitom odmítl uznat i insolvenční správce, kterého do jeho společnosti poslal soud.

Finanční úřad na dotaz reportérů Seznam Zprávy odmítl případ jakkoli komentovat. “Obraťte se na tiskovou mluvčí,” řekl jim při osobní návštěvě Robert Hlaváček, který osobně velel akci proti Kovárníkově firmě.

Tisková mluvčí následně zaslané dotazy rovněž ponechala bez odpovědí s odkazem na zákonnou mlčenlivost. Michal Kovárník přitom reportéry už během natáčení pořadu vybavil notářsky ověřeným souhlasem se zbavení mlčenlivosti.

Stejně jako finanční úřad odmítl na jakékoli otázky k případu i obecně k zajišťovacím příkazům odpovídat i lídr hnutí ANO Andrej Babiš. “Nebudu vám odpovídat vůbec na nic. Lžete o mě…Chcete mě dostat do tepláků,” reagoval na opakované žádosti o rozhovor Babiš.

Otázek na lídra hnutí ANO je přitom víc. Případ Michala Kovárníka totiž spojuje s Babišovým holdingem Agrofert, momentálně zaparkovaným ve svěřenském fondu, jméno Mudrák.

“Když jsem viděl jednu z vašich reportáží o Bohumírovi Radovi, všiml jsem si, že mezi těmi jmény, které Agrofert pověřil převzetím Radova Agro Jevišovice, bylo jméno Mudrák. To samé vystupuje v mém příběhu,” řekl reportérům podnikatel Kovárník.

Jde o Mariána Mudráka, který s Kovárníkovou firmou dlouhodobě spolupracoval a podle podnikatele jej od výroby plastových lahví odrazoval. Do nákupu nových strojů totiž Kovárník odebíral lahve právě  od Mudrákovy rodinné firmy. Ve firmě působí i jeho otec Vlastislav a bratr téhož jména. Právě bratr Vlastislav Mudrák byl do loňského roku manažerem Babišova holdingu, účastnil se řady klíčových transakcí jako například se Správou státních hmotných rezerv. A s holdingem spolupracovala i rodinná firma Mudrákových.

Sám Mudrák si pouhý jeden den před zásahem finanční správy a celníků ve firmě Michala Kovárníka ze společnosti “vytáhl” svoji pohledávku a přeprodal ji. Nikdy před tím to podle účetnictví Kovárníkovy firmy neudělal. Svým krokem ochránil své peníze, jinak by spadly do insolvence a dostával by se k nim vzhledem k situaci Kovárníkovy firmy jen stěží.

Když Mariánovi Mudrákovi Kovárník v pořadu zatelefonoval a zeptal se jej, jestli věděl o chystaném zásahu státu proti jeho firmě, Mudrák řekl: “To víte, republika je malá.”

Michal Kovárník se hodlá se státem soudit. Čeká jen, až doběhne kolečko povinných odvolání k nadřízeným finančního úřadu v Chrudimi. Zásah úřadů totiž nezlikvidoval jen jeho firmu, obstavený má i osobní majetek. I přesto, že dodnes nebyl z ničeho obviněný. “Dá-li pánbůh a já to nakonec vyhraji, okamžitě emigruji. Nechci už  v tomhle státě žít. V tomhle humusu,” říká Michal Kovárník. “Víte, nechápu jednu věc. Máme s panem Babišem stejný problém: oba jsme podle úřadů podváděli s dotací. Pak ale nechápu, proč moje firma byla zlikvidovaná, barák mám obstavený a přišli jsme úplně o všechno. A on nepřišel o nic a kandiduje na premiéra. Vážně by mě to vysvětlení zajímalo.”

www.neovlivni.cz

video zde

Chrudim – K nejaktivnějším komisím rady města patří bezpochyby ta, která se zabývá dopravou. Poslední jednání „komisařů“ proběhlo koncem měsíce září. Co tedy měli pánové „dopraváci“ na stole?

Již tradičně se z jednání komise omluvil Michal Staněk, „černý kůň“ místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) v posledních komunálních volbách. I bez něj se však sešlo „komisařů“ dost na to, aby byli usnášeníschopní.

[[img:chrn_fullwidth:14601:Trávníček je pro ústupek firmě Homa Holding.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) se značnou nelibostí informoval své přítomné kolegy o názoru zastupitelstva na stavbu nadzemního parkoviště před Hotelem Bohemia. Místostarosta totiž patří k velkým zastáncům změny v projektu a umožnění firmě Homa Holding vybudovat před hotelem nadzemní parking. 

[[img:chrn_fullwidth:14685:Bulvár.  Foto: Chrudimské noviny]]

Členové komise si zprávu vyslechli a navrhli, aby architekt města Marek Janatka připravil studie k přebudování Palackého třídy a ulice Obce Ležáků v městské bulváry a též na úpravu Masarykova náměstí. Objevit by se zde měla jak přestupní autobusová zastávka, tak pruhy pro cyklisty. Oboustranné pruhy pro cyklisty navrhují „komisaři“ vyčárovat také v Pardubické ulici.

František Pilný (Nez. za ANO 2011) ještě přítomným připomněl, že stav silnice Na Kopci rozhodně není takový, aby umožňoval bezpečnou jízdu. Komise se proto jednohlasně shodla, že v rozmezí let 2019 – 20 bude město tlačit do rekonstrukce povrchu vozovky.

Na konci jednání se ještě objevila Ostřešanská spojka, o níž místostarosta Trávníček tvrdí, že je definitivně „ze hry“ a přejmenování autobusové zastávky „Borzna“. K tomuto poslednímu bodu však členové dopravní komise rady města nepřijali žádné usnesení. 

Chrudim – Zavděčit se všem obyvatelům města, není právě snadné. Přesto se v těchto dnech radnice pokouší „udělat si oko“ alespoň u těch, kdo bydlí na sídlišti Na Šancích, respektive Na Větrníku. Vozovku spojující ulici Topolskou s ulicí Na Větrníku v těchto dnech zkrášlily nové bílé čáry symbolizující parkoviště.

Vodorovné dopravní značky jsou tak již na světě, zbývá doplnit ty svislé. Ještě před tím, než se tu silničáři realizovali tvorbou zhruba stovky nových parkovacích míst, už byly sociální sítě plné kritiků. Těm vadilo především prý nevhodné umístění parkoviště, které vinou odloučenosti lokality bude pouze lákat zloděje. Parkování ve svahu prý navíc v zimě způsobí celou řadu komplikací.

[[gal:15108]]

„V zimě to bude katastrofa a dopředu lituji řidiče MHD, kterým se tam kvůli zaparkovaným autům bude špatně zajíždět. I když tedy já osobně pochybuji o tom, že tam bude parkovat tolik aut. Místo je bez osvětlení a mimo civilizaci tudíž ráj pro vykradače aut,“ myslí si Gabriela Horváthová. „Osobně bych si raději zaplatila parkovací místo před barákem, než nechávala auto pod kopcem, nejlépe u zatáčky, kde mi ho někdo v tom lepším případě naboří, v horším ukradne. Jsem zvědavá, kdo se k tomuhle nápadu přizná,“ reaguje na nejnovější počin radnice Hana Malinová. Faktem totiž zůstává, že ani Odbor dopravy MěÚ Chrudim, ani místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), zodpovědný za dopravu, k čárám na silnici Na Větrníku nevydali žádné prohlášení. V informovanosti veřejnosti tak vedení města opět selhává. 

Chrudim – V budově, které nikdo ve městě neřekne jinak, než „Maják“, sídlila dlouhá léta dopravní policie. Před téměř čtyřmi lety však vlastník domu seznal, že zanedbanou nemovitost nepotřebuje. Chystala se proto výměna lukrativní stavby za pozemky, jež vlastnilo Město Chrudim.

Do „Majáku“ se podle očekávání měla nastěhovat chrudimská městská policie. Bohužel pro město, ministerstvo financí začátkem roku 2015 zamýšlený „handl“ zrušilo, protože měl být pro stát nevýhodný. Chrudimská radnice si proto na objekt v samotném centru nechala zajít chuť a majitelem „Majáku“ se stala společnost Datemima s.r.o. Ta vznikla v roce 2014 a jediným společníkem s vkladem je firma Eurobit real a.s.. Samotná Datemia se má věnovat třeba službám v ubytování, pronájmu a správě vlastních i pronajatých nemovitostí.

V současné době vydává Odbor dopravy MěÚ Chrudim povolení, o nějž zažádala stavební firma Revitbuild. Na Všehrdově náměstí a v Rybičkově ulici dojde k lehkému omezení provozu, protože sem přijde umístit kontejner a také stavební výtah. Majitel „Majáku“ se pouští do rekonstrukce a začíná, jak jinak, než střechou.  

Chrudim – O končící rekonstrukci kanalizace pod Palackého třídou a ulicí Obce Ležáků Chrudimské noviny již mnohokrát informovaly. Šéf společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim Ivo Doskočil teď přináší jen samé dobré, čerstvé zprávy. Jeho zprávu zveřejnil městský web.

Poslední echo o dopravní situaci na Palackého třídě se objevilo na stránkách města koncem září a od té doby se tiskový odbor radnice prakticky nezastavil v zodpovídání dotazů Chrudimáků, kterým informace o největší investiční akci na území města za poslední dobu rozhodně nestačily. Nedostatečná informovanost a laxní přístup radnice k přinášení zpráv o nejnovějším vývoji na Palackého třídě, byly ostatně častým důvodem ke kritice od obyvatel města.

[[img:chrn_fullwidth:15025:]]

„Současný stav na stavbě je takový, že kanalizace je na hlavní komunikaci - Palackého třída a ulice Obce Ležáků, téměř dokončena. K úplnému dokončení chybí dodělat úsek zhruba šest až osm metrů v křižovatce ulic Obce Ležáků a Sokolovská,“ říká prokurista VaKu Ivo Doskočil.

[[img:chrn_fullwidth:15026:]]

„Z hlediska rekonstrukce vodovodu byl dokončen hlavní řad vodovodu na Palackého třídě - od Bohemie ke křižovatce s Vrchlického ulicí, byla provedena tlaková zkouška, potrubí se v tomto úseku propláchnlo a dezinfikovalo. Následně došlo k odebrání vzorků vody k rozborům. V období čekání na výsledky nebyly v daném úseku prováděny žádné práce. V případě negativních výsledků by se musel proces čištění potrubí opakovat do doby získání pozitivních výsledků. Po dokončení přepojení na nový řad je připravována komunikace na položení asfaltových povrchů – předpoklad zahájení práce v druhé polovině měsíce října,“ uvádí Doskočil.

[[img:chrn_fullwidth:15022:]]

Podobné práce se chystají i pod ulicí Obce Ležáků. Většinu motoristů a zdejších obyvatel však zajímá, kdy i zde dojde k položení nových povrchů vozovky. „Pokud vše dopadne dobře a tak, jak předpokládáme, bude v této lokalitě obnovena povrchová vrstva komunikace na přelomu října a listopadu tohoto roku,“ zůstává optimistickým Ivo Doskočil, prokurista Vodovodů a kanalizací Chrudim.  

Den před státním svátkem zahájilo chrudimské Pippichovo divadlo podzimní divadelní sezonu. Hrála se Ženitba Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Přeložil ji Leoš Suchařípa. Do Chrudimi ji přivezli herci Divadla A. Dvořáka z Příbrami, kteří zde již dlouho nehráli. Hry se ujal režisér Viktor Polesný, scénu a kostýmy navrhla Michaela Horáčková. Myslím, že to chtělo dost odvahy v době, kdy na Rusku nenechá nikdo nitku suchou.

Scéně dominoval mohutný, jako by obrazový rám, který vtahoval diváky do nitra jeviště. Na zadní šedivé stěně bylo mohutné umělohmotné potrubí s kohouty. Ve mně to evokovalo kotelnu. Že by kontrast k ikoně? No a okno, to tam muselo být. Kudy by ženich utíkal. Tím jsem vlastně prozradil pointu hry, ale to nevadí, je notoricky známá.

Hlavní roli Agáty, obchodníkovy dcery, hrála Kateřina Kaira Hrachovcová. Kaira přibyla do jména po dlouhodobém pobytu v Indii. Hrála dobře. Druhou hlavní roli, Podkolatova, hrál Pavel Nečas. Svůj výstup zahájil ve spodním prádle a diváky opravdu pobavil. Bohužel ho již nepřekonal. Jiří Vojta, coby Kočkarev, jeho přítel oblečený v kůži a ověšen zlatými řetězy, mi spíše připomínal veksláka. Nebo snad dnešní mládež? Podobné vídám na silných motorových člunech.

[[img:chrn_fullwidth:15084:Ženitba příbramského Divadla A. Dvořáka]]

Nenažraného přednostu hospodářského správního odboru hrál Martin Dusbaba. Zbytečné bylo jeho vycpané břicho. Zahrál by ho dobře i bez vycpávky. Onučkina, bývalého důstojníka pěchoty, představoval Lukáš Typlt. Trochu se ztrácel vedle Žvanikina, bývalého námořního poručíka v podání Filipa Müllera. Ten si roli opravdu užíval. Někdy dokonce zbytečně přehrával. Docela mi vadila ta jeho tepláková bundička ověšena metály.

Ale těch možná záměrných kontrastů tam bylo více. Třeba gumové holinky u Podkolatova. Starikova, židovského obchodníka hrál Petr Florián. Proč se na konci na jevišti odmaskoval, to mi je záhadou. Nejvíce však byla vidět Tekla, dohazovačka. Výborně ji předvedla Helena Karochová. Škoda, že po přestávce jí ubyla šťáva. Duňasa, služka si moc nezahrála. Představovala ji Anna Fixová. Arinu, tetu nevěsty a Štěpána, sluhu, hráli Kateřina Fixová a Robert Tyleček. I když to byly vedlejší role, kupodivu se jim nechalo věřit.

Abych nezapomněl na kapelu a hlavně na pejska. Ten se občas ukázal, ale po děkovačce znovu vběhl na jeviště a hbitě sesbíral zbytky klobás. Sklidil takový aplaus, že se i někteří herci se chtěli vrátit na jeviště. Zvířátka jsou zvířátka.

Připadá mi, že některé postavičky, které tak barvitě vykreslil Gogol ve své hře, potkávám kolem sebe. Že by se lidé neměnili? Hlediště nebylo zaplněné, možná tím, že to bylo první představení. Nestálo by za úvahu nabídnout neprodané lístky třeba zdarma do domova důchodců?

Chrudim – Je to obdobná situace, jako když mobilní operátor nabízí svým dlouholetým klientům telefon zdarma. Opatovická elektrárna věnovala Chrudimské nemocnici 300 tisíc korun na nákup monitorů sledujících životní funkce pacientů. Nemocnice však patří ke dlouholetým zákazníkům elektrárny, která ji zásobuje teplem.

Stále častější napojování nejrůznějších objektů ve městě na „chapadla“ Elektrárny Opatovice, podle všech ujištění samozřejmě vůbec nesouvisí s tím, že v její dozorčí radě zasedá chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK – ED). Město prý zkrátka jenom vsadilo na spolehlivého a levnějšího dodavatele, který se však zdaleka nemá k tomu, aby povrchové vedení horkovodu U Stadionu zakopal pod zem. 

Ovlivnit, koho si chrudimská nemocnice zvolí jako dodavatele tepla, není samozřejmě v moci člena dozorčí rady Řezníčka. O tom rozhoduje vedení nemocnice. 

„Nesmírně si vážíme každého finančního daru pro naši nemocnici. Pomáhají nám s modernizací přístrojového vybavení a prostředí pro léčbu pacientů. Společnosti Elektrárny Opatovice patří naše velké poděkování,“ děkoval za monitory generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald. Finanční dar na pořízení nových monitorů není prvním finančním příspěvkem, který společnost Elektrárny Opatovice věnovala Chrudimské nemocnici. Nejen s ní, ale také s Pardubickou nemocnicí dlouhodobě spolupracuje.

„Podpora zdravotnictví je jedním z nosných pilířů naší společenské odpovědnosti v regionu, kde působíme. Považujeme to za důležité. Proto každoročně finančně přispíváme na technologické vybavení Pardubické a Chrudimské nemocnici, které aktuálně potřebují. Vždy se jedná o smysluplné a důležité projekty,“ řekl pak Václav Pašek, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Elektrárny Opatovice. Majoritní podíl ve firmě, která elektrárnu vlastní, má miliardář Daniel Křetínský.

Chrudim – Vraky aut postávající v ulicích města, jsou nekonečným zdrojem inspirace. Ať už pro novináře hledající nové téma, nebo pro ty, kdo potřebují nějakým způsobem dostat ze sebe agresivitu. Občas však dojde strážníkům trpělivost a rozpadající se auta nechají odtáhnout.

Nejznámější vrak auta se nenachází v Chrudimi, ale nedalekých Slatiňanech. Přímo u přechodu zde stojí notně pocuchaný „pickup“ Škoda, na nějž již před čtvrt rokem majitel přilepil cedulku o probíhajícím odtahu. Prozatím se však nic neděje. Podobně zdevastovaná auta se v samotných ulicích Chrudimě sice nenacházejí, přesto je jich dost na to, aby zabírala už tak nedostatečná parkovací místa.

[[gal:15082]]

V těchto dnech nechali „měšťáci“ odtáhnout dva kousky nejuzrálejších vraků – jedná se o Daewoo Leganza v šedé metle s poznávací značkou 7U2 6752. To opustilo své stanoviště v Píšťovech 1. srpna. Červená Škoda Felicia s poznávací značkou 4E4 9403 stála v Čáslavské ulici a odtažena k areálu technických služeb byla 30. června. Pokud si vozy majitelé do tří let nevyzvednou, dojde nejspíše na jejich likvidaci. Pravděpodobnější je však předání hasičům, kteří pak na nich trénují své schopnosti vyprošťování posádek aut při dopravních nehodách. 

Chrudim – Velký zájem čtenářů i diskutérů na facebooku vyvolala kratičká zpráva o retardérech v ulici Čs. armády. Většina se shoduje, že zdejší „boule“ ve vozovce jsou k ničemu a šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek tak spíše „zbožně“ doufá v jejich funkčnost.

„Mám pocit, že každý požadavek na snížení rychlosti řeší město tím, že do vozovky umístí překážky, které řidičům pouze znepříjemňují život. Podle mě, zde instalované krtince absolutně neplní účel. Osobně je též přejíždím prostředkem auta a to k tomu nepotřebuji ani auto typu SUV. Je to jen další výplod podobající se té 17 schodové marnosti z náměstí dolů. Zvolit opatření typu úsekového měření rychlosti, udělali by líp,“ mysli si třeba Marek Točoň, přestože právě „sedmnácti schodová marnost“ v Široké ulici spolehlivě funguje – auta tudy nejezdí rychle, což je právě účel, za nímž bylo „jezdecké schodiště“ do centra města instalováno.

[[img:chrn_fullwidth:1028:U Václava se občas bourá. Byl by kruhák řešením?  Foto: Chrudimské noviny]]

Lenka Šustrová pro změnu tvrdí, že kruhových objezdů a nejrůznějších „zpomalovaček“ je ve městě až až. Naproti tomu zakladatel facebookového profilu „Aktuálně z Chrudimska“ Daniel Seifert by větší množství kruhových křižovatek uvítal a hned také vyjmenovává místa, kde by se mohly nacházet. „Čáslavská ulice v křížení s Olbrachtovou, světelná křižovatka u hasičské zbrojnice, křižovatka U Václava, na Dukle a u motoslužeb,“ píše Daniel. A dodává k retardérům v ulici Čs. armády. „O schodech v Široké ulici psát už nebudu, ale tohle je opravdu tragédie. Jsou, pokud vím, označené jen u Bohemky a potom dokonale splývají s vozovkou . Ještě že jdou objet středem, a nebo úplně přes parkoviště, zastávku. Kdo to nezná, tak v tom šeru opravdu nepříjemně nadskoci. Až budou řádně osvětlené a označené, tak se můžeme bavit o tom, zda mají smysl, či ne,“ uzavírá svou myšlenku „aktuálňák“ Daniel Seifert.