Chrudim - Stav náhonu lemujícího Park Střelnici je dlouhá léta předmětem diskuzí. Pravidelně se totiž mění v páchnoucí stoku a zdá se, jako by nikoho ze zúčastněných vlastně ani nezajímal. Starat by se o něj měla jak radnice, tak i Povodí Labe, v jehož správě se nachází.

Chrudimské noviny se této problematice několikrát obšírně věnovaly. Před rokem, takřka na den přesně sliboval neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) vypracování projektu na odbahnění náhonu, který měl být hotov do podzimu 2014. Rok se s rokem sešel a totožnou argumentaci používá městský úředník znovu. Plní radnice své sliby, nebo jen balamutí občany stále stejnou pohádkou, zatímco se reálně neděje vůbec nic? „Zajímalo by mne, v čí správě je náhon na Střeleckém ostrově. V současné době je to smrdutá odpadní stoka se spoustou odpadků kontrastující s nově vybudovanou lávkou. Pokud náhon není v kompetenci města, neuvažuje město o tom, že by se stalo iniciátorem změny současného tristního stavu?“ ptá se Ondřej Dobruský.

[[gal:11655]]

Vedoucí Oddělení vodního hospodářství MěÚ Chrudim Pavel Koreček tak ze šuplíku vytahuje starou, ohranou písničku, která už v minulosti spolehlivě utišila všechny stěžovatele. „Po právní stránce se nejedná o náhon, ale o přirozený vodní tok, na kterém je stavbou pouze vzdouvací objekt u bývalého mlýna. Pozemek koryta vodního toku je v majetku státu, právo hospodařit na něm má Povodí Labe, státní podnik. S ohledem na skutečnost, že se jedná o přirozený drobný vodní tok, jsou povinnosti Povodí Labe jako správce vodního toku velmi omezené, a to jen na odstraňování překážek z koryta v podobě spadlých stromů a podobného. Odtěžba sedimentu není v přirozeném korytě vodního toku předmětem povinností správce toku. Město Chrudim se vzniklou nepříznivou situací zabývá a snaží se ji řešit. V současné době je zadáno zpracování dokumentace k územnímu řízení na úpravu vzdouvacích objektů a koryta, včetně odtěžení sedimentu. Po zpracování dokumentace se budeme snažit o získání dotací ze Státního fondu životního prostředí,“ říká Koreček. Kdy k tomu dojde, už ale úředník neuvádí.  

Chrudim - Stav chodníků ve městě je nekonečné a vděčné téma. Jejich povrch nebude nikdy stoprocentně v pořádku, proto se radnice čas od času pustí do jejich oprav. Momentálně tak přijdou na řadu třeba cesty pro chodce v ulici Dr. Malíka.

Peníze na tuto akci „přiklepli“ městští radní už před prázdninami a ve výběrovém řízezní se svou nabídkou milion a čtyři sta tisíc korun uspěla firma Hold z Orle. „Úpravy byly na základě opakovaných podnětů projednávány s veřejností už v loňském roce. Akce svým způsobem navazuje na další zásahy, které nejen v návaznosti na síťaře v celé lokalitě postupně probíhají," říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Práce budou probíhat o prázdninách, kdy chodníky nevyužívají školáci. Hotovo by pak mělo být nejpozději do konce září. 

[[gal:11654]]

Zatímco v ulici Dr. Malíka mohou lidé jásat, nedaleká Václavská ulice je opravená jen na půl. Část chodíků sice v nedávné minulosti nový povrch získala, část ale nikoliv. Takže zde vznikla ukázka nedodělané práce, na níž jsou biti opět jen obyvatelé města. Kapitola sama pro sebe je pak chodník v ulici Dr. Milady Horákové, který lemuje svah nad místní plovárnou. Tady se výmoly dají počítat v desítkách a přestože na pozemku, o který se stará Luděk Marousek a Sportovní areály města Chrudim, přerůstající keře a stromy chodce v pohybu neomezují, pozemek města je na tom o poznání hůř.

Chrudim - Práce na rekonstrukci želeniční trati spojující Chrudim se Slatiňany a Ždírcem nad Doubravou nejsou ještě zdaleka u konce. V těchto dnech si vyžádají další dopravní omezení, z nichž především jedno se citelně dotkne všech řidičů ve městě. Uzavřen bude totiž přejezd v ulici Obce Ležáků.

Protože uzavírku plánuje Správa železniční dopravní cesty až na termín 25. července až 3. srpna, mají šoféři dostatek času na přípravu. Objízdné trasy sice budou vyznačeny, ale už teď je jasné, že třeba zásobování firem v okolí chrudimských kasáren se pořádně protáhne a zkomplikuje. Pokles tržeb mohou očekávat i obě benzinové pumpy ležící právě v ulici Obce Ležáků.

Provoz je teď tak zcela zastaven na železničním přejezdu v nedalekých Slatiňanech, a to v ulici K Vlčnovu. Dočasně sice dojde k jeho otevření, ale už 27. července bude uzavřen znovu. Neprůjezdný by měl být do 30. července. Od 16. července budou uzavřeny přejezdy v ulicích Vítezství a Schmoranzova. Jejich znovuotevření se plánuje na 24. července.

Chrudim - Je třeba, aby se peníze točily, a to i v době, kdy vázne výběr daní státem a města tak mají hluboko do kapsy. Toho si je vědoma i chrudimská radnice, proto v průběhu letních prázdnin nalije do školských zařízení miliony korun.

Největšími investicemi jsou teď zateplení mateřské školy v místní části Topol a prvního stupně „sportovky“ U Stadionu. Práce na kompletním zateplení Základní školy U Stadionu už probíhají a budou stát přibližně tři miliony korun. „Na zateplení školky v Topoli jsme dokonce získali dotaci a s vlastní spoluúčastí města činí celková investice přes čtyři miliony korun," připomíná starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). V tomto případě budou stavební práce zahájeny po prázdninách. Mezi větší investiční akce se dále řadí například rekonstrukce sociálního zázemí pro děti v Domě dětí a mládeže, do níž město investuje téměř 700 tisíc korun, nebo modernizace tří jídelních výtahů v Mateřské škole U Stadionu, která bude stát víc než půl milionu korun.

Právě záchodky v Domě dětí a mládeže přišly v nedávné době „na přetřes“ i v průběhu jednání městského zastupitelstva. V březnu totiž opozice podrobila vedení města nesmlouvavé kritice, která cílila právě na zanedbané sociální zařízení v domě, kde se pravidelně kroužků a dalších zájmových činností účastní stovky dětí. Původně měla rekonstrukce záchodů přijít na půl milionu, protože byl ale jejich stav velkou neznámou, počítalo se i s vyšší částkou. Nyní je tedy už jasné, že zanedbaná údržba spolkne sedm set tisíc. „Investice nebo úpravy ale probíhají prakticky ve všech školských zařízeních. Ve dvou mateřských školkách rekonstruujeme sociální zázemí pro děti, v jedné probíhá rekonstrukce stávající kotelny, ve školách provádíme drobné opravy, upravujeme příčky, natíráme okna nebo malujeme," doplňuje informaci neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), který má chrudimské školství ve své gesci. Celkem tak radnice proinvestuje více než deset milionů korun.

Chrudim - Lidem z nejvíce vodou postižených domů v sídlišti Na Šancích svítá konečně naděje na řešení jejich zapeklité situace, a to díky vstřícnosti vedení firmy Oseva Agri Chrudim, která nabídla městu pomoc s výkupem pozemků, na nichž by mohl vyrůst protipovodňový poldr. Celé transakci bránil totiž doposud požadavek majitelů zdejší zemědělské půdy, kteří ji odmítali kouskovat a souhlasili pouze s jejím odprodejem jako celkem, což zase odmítalo město. Oseva se proto nyní radnici nabídla, že vstoupí s těmito majiteli do jednání a pokusí se od nich celé pozemky vykoupit s tím, že městu přenechá jejich část nutnou k výstavbě poldru.

Tím by se radnici otevřel po nekonečně dlouhých devíti letech prostor k realizaci nádrže, která má ochránit občany a jejich majetky v sídlišti před vodou valící se během přívalových dešťů z polí, na nichž hospodaří uvedená zemědělská společnost patřící Agrofertu. Tato dohoda vyplynula přitom z jednání, kterého se zúčastnilo vedení Osevy Chrudim ve složení František Turek, Tomáš Nechvíle a Petr Hájek, spolu s vedením města, které zastupovali starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a zástupci Odboru životního prostředí MěÚ Chrudim Ivo Rychnovský a Kateřina Mrózková. Schůzka se mimo jiné snažila pojmenovat faktory, které měly vliv na zaplavení sídliště Na Šancích a Malecké ulice ve dnech 13. a 14. června. Patří mezi ně nezvykle vydatné dešťové srážky, nedostatečná kapacita zdejší kanalizace a také způsob hospodaření společnosti Oseva Agri na pozemcích, z nichž voda do sídliště natekla. V neposlední řadě pak chybějící protipovodňový poldr, který se městu nepodařilo od roku 2006, kdy k záměru došlo, kvůli problematickému výkupu pozemků realizovat.

Účastníci této schůzky se vedle pomoci firmy Oseva Agri s výkupem pozemků dohodli také na dalších opatřeních, jež by mohly zmírnit následky přívalových dešťů v sídlišti Na Šancích. Již zmíněná společnost se například zavázala, že nebude na polích nad sídlištěm v příštích čtyřech letech vysévat kukuřici ani žádné jiné širokořádkové plodiny. Radnice vedle toho přislíbila, že bude se společností VaK Chrudim jednat o možnosti zkapacitnění kanalizace v Malecké ulici a úpravě zdejších uličních vpustí a zároveň, že projedná s projektanty další varianty možných opatření k řešení povodňových situací. Závěrem je nutné ještě ke schůzce dodat, že zápis z jejího jednání nemá povahu smlouvy ani závazné dohody a jde ryze o pouhý záznam z jednání dotčených osob. Nakolik se tedy začne naplňovat v praxi, ukáží až nejbližší dny a měsíce.

Chrudim - Městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), který přiměl vedení radnice k větší aktivitě při zajištění bezpečnosti obyvatel sídliště Na Šancích po nedávných povodních, si teď chce více "posvítit" také na další často diskutovaný problém, jímž je střecha kostela Nanebevzetí Panny Marie, které se ve městě začalo kvůli dvojí použité střešní krytině přezdívat hanlivě "kočkopes".

Pilný, který je vlastní profesí stavitel, se chce zajímat hlavně o to, zda jsou peníze použité z městské kasy na výměnu střešní krytiny kostela vynaloženy účelně. "Mrzí mě, že se z celé záležitosti stala spíše politika, než uvážlivá investice," poukazuje Pilný na nedávnou schůzi zastupitelstva města, kterou se snažil marně přesvědčit, aby odložila rozhodnutí o poskytnutí půlmilionové dotace katolické farnosti na opravu kostela s tím, že jde o zbytnou investici. Už proto, že v městské pokladně schází miliony a Chrudim zůstala na financování rekonstrukce střechy kostela v podstatě sama. "Výměna střešní krytiny má přijít ještě asi na šest milionů, přičemž stát prostřednictvím ministerstva kultury na ni přestal přispívat úplně a kraj se zúčastňuje této akce finančně už jen symbolicky, takže veškeré břímě zůstává na městu," argumentuje zastupitel. "Obávám se proto, že budeme o dotacích pro kostel jednat znovu a znovu, aniž víme, zda jsou tyto peníze vynaloženy účelně," dodává vzápětí.

"A co mne k tomu vede? Dostáváme se totiž do situace, kdy měníme na střeše kostela obrazně řečeno mercedes s ojetými gumami za novou Škodu Fabii. Co tím chci říct? Že měděná krytina, pokud je správně položena, vydrží celá staletí a je prakticky nezničitelná, zatímco tašky, které tam jsou pokládány, mají maximální životnost 80 let," upřesňuje svoje pochybnosti František Pilný. "Také mne nepřesvědčily argumenty, že jsou tašky šetrnější ke gotickým krovům kostela, protože případné teplo, které měď vytváří, se dá poměrně snadno a levně odvézt izolací, jež se vloží pod plech, který je navíc oproti taškám asi tak desetkrát lehčí. U měděného plechu lze totiž počítat se zátěží čtyři až pět kilogramů na metr čtvereční, zatímco u pálené tašky zhruba 50 kilogramů na metr," vypočítává Pilný. "Proč myslíte, že mají všechny významné chrámy ve větších městech v České republice na střeše měď? Protože je praktičtější, takřka nezničitelná a dotváří od 18. století, kdy se začala měď používat, jejich monumentálnost," tvrdí zastupitel města. "Navíc věže kostela Nanebevzetí Panny Marie z tašek nikdy neuděláte, takže to pořád bude ten ´kočkopes´, o kterém se teď ve městě mluví. A přestože byly tašky na střeše kostela ještě dříve než v 18. století, je nutné rovněž připomenout, že i kostel vypadal tenkrát jinak," podtrhuje městský zastupitel.

"V situaci, kdy má výměnu střešní krytiny na kostele zafinancovat v podstatě celou město, mi přijde taková investice zbytečná. Kostel totiž vyžaduje z mého pohledu jiné nutnější opravy, než je střecha, protože je zabezpečena velmi kvalitním střešním pláštěm. Měnit měď za tašky je z mého pohledu opravdu krok zpátky. I proto bych se chtěl v dohledné době sejít s panem arciděkanem Hebltem, abych si mohl kostel v jeho doprovodu prohlédnout a detailněji se seznámit s plány na jeho rekonstrukci. Může mě pochopitelně odmítnout, přesto si myslím, že by město mělo vidět do věcí, které financuje. Stále mám totiž za to, že zastupitelé posledně rozhodli spíše pod dojmem jednání zastupitele Jaroslava Moučky z KSČM, který upozornil na předchozí chybné využití dotace katolickou farností při opravě kostela, než aby uvážlivě zhodnotili účelnost investice, kterou umožnili z peněz občanů města. Proto podle mne také dotace prošla. Z věcných problémů by se však neměla stávat politika," uzavírá František Pilný.

Pod nejnovější příspěvek Josefa Kálese mladšího pod názvem "Zákaz kouření v restauracích? Konec klidného spaní" bych se z fleku podepsal také. Přiznám se, že jsem ho přečetl jedním dechem. Žijeme totiž v době, která je příznačná stále větším počtem zákazů, příkazů, vyhlášek a regulací, stejně jako snahou přerozdělovat co největší množství peněz, které jsme si my sami vydělali. Tohle vše vede přitom v důsledku k omezování práv občanů a k plíživé nesvobodě. Nejvíce tím trpí lidé, kteří převzali zodpovědnost sami za sebe a jsou schopni se také sami o sebe postarat, aniž čekají od státu nějaká privilegia. Proto naprosto souhlasím s Kálesem mladším, že by se neměli stávat štvanou zveří.

A to ani kuřáci nebo živnostníci provozující hospody a restaurace v Chrudimi i jinde v České republice. Náš nový soused provozuje například hospodu ve vlastním domě a velmi dobře rozumím tomu, když se pozastavuje nad tím, že mu stát začíná "kecat" do toho, co tam smí, anebo nesmí dělat. A to přesto, že respektuje kuřáky i nekuřáky oddělenými prostorami a je u něho čisto a útulno a nikdo z obou táborů si na to, co se děje pod střechou jeho domu, nijak nestěžuje. Jde tedy o názornou ukázku tolerance a fungujících principů demokracie ve společnosti, kdy se každý sám svobodně rozhodne a vybere si to, co je mu bližší, aniž by upíral právo tomu druhému. Prostě a jednoduše - kuřák jde do kuřácké hospody a nekuřák do nekuřácké. Co je na tom špatně nebo k nepochopení? Ostatně, za takovou míru svobody a tolerance jsme před lety cinkali klíči na náměstích a teď se obloukem vracíme zpět do totality, která rozhoduje za nás a pod pohrůžkou sankcí řídí naše životy. Dokonce i v našich domovech, jak ukazuje příklad z Chrudimi.

Dalším negativem tohoto sporného rozhodnutí je neúměrný tlak na provozovatele restaurací, hospod, kaváren, čajoven nebo klubů, kde se lidé scházejí a chtějí tady trávit volný čas po svém, třeba i s cigaretou v puse. Některá zařízení díky tomu v podstatě přežívají, hlavně ta na venkově a pro řadu z nich bude zákaz kouření uvnitř znamenat od příštího roku, od kdy má zákaz platit, nemalé existenční problémy. Už teď se proto někteří lidé právě kvůli zákazu kouření domlouvají, že se přesunou na své pozemky a do svých garáží, kde si v klidu a bez zbytečné buzerace státu natočí ze sudu pivko, zakouří si a prostě pokecají, protože hospoda není jen o jídlu a pivu. A přirozeně z toho neodvedou státu na daních ani korunu, což je bude těšit dvojnásob, protože navrch ještě ušetří.

Kdo tedy zakazuje v Čechách Čechům v hospodách kouřit a vnucuje jim multikulturní pojetí stolování, tak si dovolím tvrdit, že svému národu nerozumí. V hospodě se totiž odjakživa domluvilo úplně všechno - od sousedské výpomoci až po politiku, a přirozeně u toho nikdy nechyběl tabák, ať už v cigaretě, fajfce, dýmce nebo doutníku. Kdo tvrdí opak, spadl nejspíš z Marsu. Všímají si toho i v zahraničí. Setkal jsem se s tím třeba ve Francii nebo na Slovensku, kde míru naší tolerance vůči kuřákům s uznáním oceňují a spílají Evropské unii za její zhůvěřilá rozhodnutí, která chrlí jedno za druhým. Už teď například nesmíme vinou EU používat některé byliny anebo je aplikovat v různých směsích, ačkoliv to naše babičky dělávaly po celá staletí a léčily tím mnohé zdravotní neduhy, nesmíme si vypěstovat doma na zahrádce plodiny z vlastních semínek - pouze z kupovaných, prodejcům je zakázáno uvádět pod výrobky (doplňky stravy), k čemu slouží, na přetřes přišel nedávno také chystaný autorský zákon, podle kterého by média a další komerční subjekty potřebovaly ke zveřejnění fotografií budov a objektů pořízených běžně na ulici souhlas jejich autorů. Prostě by se s těmito právy kupčilo, a takhle bych mohl ve výčtu podobných nesmyslů pokračovat dál a dál.

Josef Káles mladší je sice nezkušený politik, ale ve svém příspěvku trefil hřebíček přímo na hlavičku a dokonce správně předpokládá, že nás brzy mohou čekat další absurdní zákazy. A přijdou tím rychleji, čím déle si necháme vnucovat vůli někoho jiného a zůstaneme k tomu lhostejní. Sklízíme totiž jen to, co jsme svou laxností a velkou neúčastí ve volbách zaseli - ve většině líné a neschopné politiky bez potřebné špetky pokory a moudrosti, kteří jsou těmi opravdovými parazity systému (nikoli živnostníci). Jsou to ti, kteří pozvolna utahují šrouby ve společnosti a zbavují nás svobody, aby se sami udrželi co nejdéle u moci. A dokonce i za cenu toho, že se nesmíme od příště svobodně rozhodnout, zda si v hospodě sedneme mezi kuřáky anebo nekuřáky, protože jen ovce se dají snadno ovládat, tak nač je učit demokracii. Co z toho plyne? Že má Káles pravdu, ale že si za to můžeme v podstatě sami.