Chrudim - Hádky a nekonečné diskuze poznamenaly pondělní zasedání městského zastupitelstva i tentokrát. Atmosféru v sále dokonale vystihuje povzdech neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS): „Čím větší ptákovina, tím větší diskuze.“ Neúnavný opoziční bojovník Roman Málek (Koalice pro Chrudim) byl totiž opět ve formě, avšak často pálil vedle.

Ještě před hlasováním o programu upozornil starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) přítomné zastupitele, že se průběh jejich schůze bude znovu nahrávat a po anonymizaci bude zvukový záznam zveřejněn na internetových stránkách města. Tato změna se však kryla s bodem čtrnáctým, který předkládal k tomuto problému zastupitel Málek. Ten ho totiž odmítnul stáhnout, protože si k němu potřeboval říci své.

[[img:chrn_fullwidth:4067:Vedení chrudimské radnice, zleva Trávníček, Tejkl a Řezníček.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po schválení jednacího řádu bylo na řadě obvyklé rozpočtové opatření, tedy „parketa“ neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) a šéfky finančního odboru Hany Vránové. Zastupitelé se tak mimo jiné dozvěděli o přesunech peněz, z nichž některé půjdou na nákup nového auta, které při havárii zcela odepsal jeden z úředníků, nebo za ně město pořídí nové promítací zařízení do městského kina. To přijde městskou kasu na milion a jedno sto tisíc korun. Další finance na digitalizaci kina - zhruba čtyři sta tisíc korun, pak zaplatí Chrudimská beseda z vlastních zdrojů.

Jásat mohou také šoféři, neboť se „rozbombardovaná“ Václavská ulice dočká po letech konečně opravy. Tlačítka byla vzápětí stisknuta a tento bod prošel hlasováním stejně hladce jako ten, který následoval. Týkal se spolupráce mezi městem a Ředitelstvím silnic a dálnic při výkupu pozemků na výstavbu silničního obchvatu Chrudimě.

Zastupitel David Kasal (Nez.) vznesl vzápětí námitku k šestému bodu programu, který se týkal předání Domu na půli Centru J. J. Pestalozziho. Podle Kasala se v předložených materiálech objevily nesrovnalosti v nákladech na ostrahu objektu. Vysvětlení od Miroslava Tejkla (ČSSD) však Kasala neuspokojilo, a tak musel přispěchat na pomoc Jan Čechlovský, aby Kasalovi vysvětlil, jak to bude s dalším financováním bezpečnostní agentury, která Dům na půli cesty střeží. Jeho vysvětlení mělo tentokrát "hlavu a patu", a tak se nezávislý zastupitel uklidnil a i tento bod mohl hladce projít hlasováním.

[[img:chrn_fullwidth:4066:David Kasal žádá od města víc informací.  Foto: Chrudimské noviny]]

Očekávanou vášnivou diskuzi mezi příznivci a odpůrci přineslo projednávání Fair trade, které už jednou zastupitelstvo smetlo ze stolu. Jde o projekt spravedlivého obchodování. Podle jedněch naprostá hloupost, podle druhých solidarita s vykořisťovanými, kteří jsou zneužíváni ve výrobě a obchodu. Návrh sepsul tradiční kritik radnice Josef Lebduška (Svobodní), ale to jako by zastupitele pobídlo k tomu, aby nakonec připojení k této obchodní strategii podpořili.

Dlouhá rozprava se vzápětí rozvinula kolem možnosti úspor energií v objektech vlastněných městem. Zastupitel Málek v této souvislosti upozornil na Muzeum barokních soch, které se podle něj nemůže k tomuto úspornému programu připojit. Argumentoval tím, že na to nepamatuje smlouva o přidělení evropské dotace, a město by tak o ni mohlo nadobro přijít. Následovala přetahovaná mezi Málkem a Čechlovským, kterou se Čechlovský rozhodl ukončit vcelku šalamounsky návrhem ve stylu "aby se vlk nažral a koza zůstala celá". Poupravil návrh tak, aby se v případě, že město nepřijde o dotaci, mohlo Muzeum barokních soch k úspoře energií připojit. Zastupitelé s tím souhlasili.

Investice do městského kina nevyvolala překvapivě žádnou reakci. Všem zastupitelům se zdá být modernizace nezbytná, a proto peníze kinu schválili. Trochu více vzruchu přineslo Málkem předložené téma na zveřejňování zvukových záznamů z veřejných schůzí zastupitelů. Přítomní však tento bod neschválili a tak nebyl zařazen do programu jednání. Málek si přesto vzal slovo a poděkoval starostovi Řezníčkovi, že umožnil zrušenou praxi obnovit po jeho několika urgencích. V této chvíli se naprosto zřetelně ukázalo, nakolik si jdou někteří místní politici po krku. Řezníček totiž usadil opozici slovy, že při "jeho" rozhodování hrály Málkovy podněty zcela podřadnou roli.

Další Málkova připomínka nadzvedla ze židle i jindy klidného místostarostu Jaroslava Trávníčka. Týkala se finančního výboru zastupitelstva a několika požadavků, které Málek vznesl. Podle Málka totiž výbor pracuje v jakési poloilegalitě. Trávníček v této souvislosti přednesl Málkovi dlouhé „kázání“, které zakončil výchovnou douškou. Zapojili se i Čechlovský a šéf výboru Jan Chvojka (ČSSD). Ten se dokonce snažil situaci odlehčit několika vtipnými poznámkami na Málkovu adresu, protože vzduch byl cítit střelným prachem, a tento bod byl zakončen všeobecným posměchem, který Málek od svých kolegů v zastuputelstvu sklidil.

Ani očekávaná volba člena zmiňovaného výboru nepřinesla kýžené uklidnění a měla tentýž výsledek jako minule. Kandidát Svobodných Josef Lebduška nebyl opět zvolen a nepomohlo mu ani vystoupení zastupitele a stranického kolegy Petra Lichtenberga, který se snažil své kolegy přesvědčit o jeho kvalitách. Nebyl ale vyslyšen, vyjma sedmi zastupitelů, kteří Lebduškovi přisoudili svůj hlas. To bylo v konečném součtu málo.

[[img:chrn_fullwidth:4065:Zklamání Svobodných z nezvolení Josefa Lebdušky bylo patrné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Schůze se sice chýlila k závěru, ale kdo by v tu chvíli čekal uklidnění atmosféry, tak by se šeredně mýlil. Málkovi totiž zbyla ještě trocha střelného prachu a tak tvrdě zaútočil na vedení města. Podle něj se totiž radnice nedostatečně angažuje v problematice chrudimské nemocnice a její dozorčí rady. Zastupitel Chvojka na to reagoval slovy, že Málek svými slovy prokazuje až směšnou neznalost principů fungování zmiňované dozorčí rady.

Rozzlobený starosta Řezníček pak opozičnímu „rýpalovi“ sdělil, že jsou jeho slova čirá spekulace a o problému údajně vůbec nic neví. To však nedalo Davidu Kasalovi, aby se Málka zastal, a žádal od vedení radnice lepší informace o situaci v nemocnici. Jako primář dětského oddělení prý totiž často neví, co má svým kolegům říci a jak je uklidnit.

Závěrečná volná rozprava byla završena Málkovou hrou pro přítomné novináře. Nabízel totiž láhev vína tomu, kdo najde na internetových stránkách záznam z lednového jednání zastupitelstva. A protože se nikdo po dlouhých hodinách strávených ve vydýchané místnosti neměl k účasti na jeho hrátkách, starosta zasedání ukončil.

Chrudim - Realizace nové zastávky ve Škroupově ulici rozvířila debatu, která se zabývala navýšením ceny této stavby na dva miliony korun z původních 600 tisíc.  

Za navýšením ceny není špatný odhad městských úředníků, ale rozšíření celé akce o některé další stavební práce. Ty pak podle vyjádření mluvčí chrudimské radnice Sylvy Drašnarové cenu dlouho očekávané zastávky pochopitelně zvedly.

„Cena za realizaci zastávky zůstává stejná, to znamená 600 tisíc korun,“ říká Sylva Drašnarová. „Avšak zařazením do projektu Integrovaného plánu rozvoje města byla akce rozšířena ještě o rekonstrukci přilehlých chodníků, silnice a okolního prostranství. Proto tedy výsledná cena vzrostla,“ vysvětluje mluvčí radnice rozdílnost obou cifer.

Chrudim - Konkurzní řízení na vedoucí pracovníky některých z chrudimských školek a škol je u konce. Městští radní jmenovali čtyři pedagogy, kteří budou nejvyšší funkce ve svých vzdělávacích zařízeních zastávat.

Pravidelné vyhlašování konkurzů na ředitele škol a školek přikazuje jejich zřizovateli zákon. Ten musí po uplynutí určené doby - obvykle se jedná o šest let, vyhlásit na místo ředitele konkurz.

Základní školu v ulici Dr. Peška tak znovu povede Jaroslav Víšek, Mateřskou školu v ulici Strojařů Milena Pokorná, „mateřinku“ v ulici Na Valech Lenka Marková a konečně Radka Lebdušková usedne na ředitelské křeslo v Mateřské škole Dr. Malíka.

Spolu s jmenováním nových ředitelů, schválila městská rada i platové výměry pro všechny úspěšné kandidáty konkurzního řízení. 

Chrudim - Josef Lebduška zkusí své štěstí v kandidatuře na uvolněné místo v kontrolním výboru městského zastupitelstva znovu. Jeho kolegové ze Strany svobodných občanů ho totiž opět navrhli jako jediného kandidáta.

Lebduška byl už přitom jednou chrudimskými zastupiteli "vypoklonkován" a od sociálních demokratů se mu dokonce dostalo nálepky extremisty. Minulé zasedání zastupitelů, kteří o jeho nominaci rozhodovali, tak skončilo pro Lebdušku naprostým pokořením a neúspěchem.

Jeho spolustraník a zastupitel Petr Lichtenberg v této souvislosti spekuloval o možnosti, že jméno známého kritika chrudimské radnice některým zvoleným zástupcům „nevonělo“ právě proto, že se Lebduška nebojí veřejně a pod svým jménem poukázat na nejrůznější nešvary.

Rozhodnutí, zda Josef Lenbduška zasedne v kontrolním výboru, padne nyní na pondělní schůzi zastupitelů. 

Chrudim - Cestující městskou hromadnou dopravou se konečně dočkají kýžené zastávky, která by měla zkrátit trasu autobusů směřujících k nádraží. Vybudování nové zastávky ve Škroupově ulici nyní „posvětila“ i městská rada.

Spolu s vybudováním nové zastávky ve Škroupově ulici zanikne dočasné stanoviště autobusů na Palackého třídě. Právě zde hromadná doprava občas komplikovala dopravu a nedočkaví řidiči si stěžovali na zrovna ne smysluplné umístění stání do jednoho z pruhů před rušnou křižovatkou.

Nová zastávka by oproti původním předpokladům, které počítaly s náklady kolem 600 tisíc, měla stát víc než dva miliony korun. Takovou částku alespoň předpokládá projektantský rozpočet, který ale vždy operuje s hodnotami podstatně vyššími.

Stavební akce bude zahrnovat odstranění stávající zeminy, zhotovení nových konstrukčních vrstev, obrub a krytu zálivu a nového chodníku. Součástí bude i kryté stání pro cestující s lavičkou. K realizaci by mělo dojít letos na podzim. Práce budou probíhat od 25. září do 6. prosince. 

Chrudim - Po týdnu nabitém událostmi se zdá, že nadcházející víkend je ponechán zcela a jednoznačně v režii každého z nás. Někdo se vrhne do úprav zahrádky, jiný vyrazí s rodinou na výlet, pro dalšího bude ideálem nedočtená kniha. Kam patříte vy, milí čtenáři?

V pátek 10. května od 18 hodin udělá především seniorům radost májové posezení s heligonkami v restauraci Monaco u Slatiňan. Stejná restaurace bude o den později hostit všechny, jimž učarovalo šustění karet a klasická česká hra, kterou je křížový mariáš. Už devátý ročník této populární hry startuje na Monaku v osm hodin ráno v sobotu.

Co by kamenem dohodil od výletní restaurace leží slatiňanský zámek. I tady se na vás o víkendu připravili a v rámci projektu národního památkového ústavu Oživlé památky se v měsíci květnu věnují tématu Půdy, krovy, aneb Jak se stavělo. Slatiňanský zámek si proto přichystal mimořádné otevření připravovaného prohlídkového okruhu Pokrok nezastavíš, který se věnuje doposud opomíjeným částem této technicky unikátně vybavené budovy. Začíná se v sobotu 11. května a v neděli 12. května vždy v deset hodin dopoledne.

Když už budete mít cestu do bývalého sídla Auerspergů, určitě si zde nenechte ujít výstavu rhododendronů. Stojí za to. A do třetice zámek ve Slatiňanech. Zváni jste na koncert na zámku konaný v rámci Roku francouzské kultury, který připadá i na významné výročí týkající se přímo rodu, jenž zámek kdysi vlastnil. Letos si totiž připomínáme 150. výročí úmrtí kněžny Gabriely z Auerspergu La Brisede France. Na koncertu se představí Jitka Baštová na akordeon a Jindřich Macek na loutnu. Koncert je pořádán v knihovně v sobotu 11. května od 19 hodin.

[[img:chrn_fullwidth:2634:Opustit na čas město se zdá být dobrý nápad.  Foto: Chrudimské noviny]]

Úžasné barvy a vůně nabízí samozřejmě rozkvetlá příroda. Vydáte-li se třeba na rozhlednu, která se tyčí jen pár desítek metrů od Českých Lhotic, možná vás překvapí, kolik žlutých polí obklíčilo Chrudim. Záplava řepky je neklamným znamením, že doba biopaliv jen tak neskončí. A pokud zaparkujete u kostela v Hradišti a vydáte se směrem ke Lhoticím, určitě si od města zaplněného auty a hlukem krásně odpočinete. 

Jestli mohu doporučit i zmiňovanou knihu - hrozí nám totiž o víkendu bouřky, určitě sáhněte po něčem od Jamese Herriota. Komu prozatím unikaly humorné i hluboce dojímavé příběhy veterináře na počátku dvacátého století, o mnoho přichází. Zaručuji vám, že po přečtení několika stránek vás jistě opustí trudomyslnost nad některými akcemi regionálních politiků.

Chrudim - Léta vyjednávání s radnicí se nyní chystá vzdát firma Onivon, jež sídlí v prostorách bývalé Transporty. Tři roky se totiž snažila s městem dohodnout na odkupu části pozemků, které jsou využívány především chodci, kteří se pohybují ve směru od vlakové zastávky k sídlišti Rozhledna.

Předseda představenstva uvedené společnosti, Zdeněk Harapát, se teď rozhodl vleklá a nikam nevedoucí jednání ukončit. Město prý podle něj nemá zájem situaci řešit.

„Už tři roky vedeme jako společnost Onivon s radnicí v Chrudimi diskuzi o pozemcích Na Rozhledně u vlakové zastávky, jež nám patří, ale zároveň slouží lidem z celé Chrudimi,“ popisuje Harapát nekončící dohadování s vedením města.

„Radnice s námi udělala několik dohod o možnosti užívání pozemků ze strany občanů. Dohodnuté podmínky jsme samozřejmě dodrželi, přičemž výsledkem mělo být konečné vyřešení situace. V úvahu připadalo například odkoupení našich pozemků městem,“ pokračuje předseda představenstva Onivonu. 

[[img:chrn_fullwidth:3952:Zdeněk Harapát.  Reprofoto: Chrudimské noviny]] 

I přes mnohé přísliby nakonec k žádné finální dohodě mezi firmou a chrudimskou radnicí nedošlo a město si tak patrně zadělalo na pořádné nepříjemnosti. „Koncem dubna jsem představitelům města odeslal dopis, v němž sděluji, že od dohod pro nezájem o vyřešení z jejich strany odstupujeme,“ tvrdí Harapát.

„Výsledkem bude nejspíš uzavření komunikací pro pěší a auta od vlakové zastávky směrem na Rozhlednu. Chápu, že se to dotkne mnoha lidí, ale situace už byla v tomto stavu neudržitelná,“ obhajuje nepopulární krok firmy Zdeněk Harapát.

Z výpisu katastru nemovitostí je zřejmé, že plocha, o níž se jedná, sousedí právě s místem, kde Chrudimáci často nastupují do vlaku. Pokud by tedy došlo k jejich znepřístupnění, neexistuje možnost, jak se na zastávku dostat.

Obdobné problémy by mohli mít i řidiči užívající některou z komunikací, spojující Pardubickou ulici se sídlištěm Na Rozhledně. Požádali jsme proto v této souvislosti vedení chrudimské radnice o vyjáření, ale do uzávěrky tohoto materiálu nám nebyl schopen nikdo odpovědět. Přesto se nám podařilo zjistit, že jednání s Onivonem stále probíhají a město se bude snažit s firmou uzavřít novou dohodu.

"Mohli jste mít pěknou travičku na pikniky a k tomu bylinkovou zahrádku, ale my jsme řekli ne." Ne, to není narážka na oblíbenou televizní reklamu, nýbrž skutečnost, která poznamenala současnou tvář Klášterních zahrad. Skutečnost, která je na hony vzdálena ideovému zadání celého projektu Muzea barokních soch a právě této přilehlé plochy, jež spolu měly tvořit jeden funkční celek. Konečný výsledek je proto přinejmenším rozpačitý.

A není se čemu divit. Ptáte se proč? Klášterní zahrady doplatily především na to, že najatý architekt, podpořen některými hlasy na radnici, nedodržel, jak jsem již výše uvedl, zadání projektu, a nastěhoval nám doprostřed města louku. K čemu? Natruc autorům? Bez ohledu na koncept, který pamatoval především na potřeby lidí, tak vznikl v centru další statický park, kterých je v Chrudimi bezpočet.

Jenže k tomu nebyly Klášterní zahrady určeny. Měly se stát především živou zahradou, pulsující sportem, zábavou a odpočinkem. Měly mít dokonce i výchovný ráz v podobě bylinkové zahrádky s popisnými údaji a možností si bylinky natrhat. Měly být také místem pro svatby a místní svatebčany, aby nemuseli kvůli fotografiím v přírodě do sousedních Slatiňan. Měly být rovněž místem pro pořádání kulturních akcí či pro promítání filmů pod širým nebem. To se ale vinou narušení původní koncepce nestalo a z Klášterních zahrad je dnes němý skanzen s bující luční vegetací a klíšťaty.

Klášterní zahrady a Muzeum barokních soch jsou bezesporu spojené nádoby, jejichž propojení někdo neprodyšně zašpuntoval. Snad z neuvážlivosti, zlomyslnosti, hlouposti nebo pocitu vlastní důležitosti. Každopádně ten někdo rozbil koncept za desítky milionů korun, protože funguje jen na půl plynu a co chvíli hrozí, že se zadrhne úplně. A právě z toho plyne ona rozpačitost chrudimské veřejnosti, která dodnes neměla možnost pochopit, jaké možnosti areál bývalého kostela sv. Josefa a Klášterních zahrad do budoucna otevírá.

Kam se vlastně poděl ideový záměr celého komplexu? Proč ještě v muzeu nefunguje badatelna pro studenty? Proč se propásla příležitost zřídit zde restaurátorskou dílnu barokních soch? Proč se město nesnaží spolupracovat s agenturami, které by do muzea přivážely zahraniční turisty? Vždyť z Kutné Hory, kam jich z Prahy vozí ročně stovky, ne-li tisíce, je to do Chrudimi, co by kamenem dohodil! Proč Klášterní zahrady zejí prázdnotou? Proč, proč, proč... Vždyť, kdo by se chtěl dívat na nudnou louku?

Vrcholem marnosti nad situací v Klášterních zahradách je pak dopis určený všem chrudimským přátelům hry pétanque, kteří zde pro sebe nalezli v souladu s původním záměrem odpovídající zázemí, avšak nenašli pochopení u radní Kateřiny Jánské, a poukazují v dopise na to, že jim zakázala navážet pomůcky pro soutěže až k hřišti autem prý s ohledem na "jedinečný trávník" v zahradách. Copak nikdo paní radní neseznámil s tím, že jsou zdejší přístupové cesty právě k takovému účelu určeny? Že jsou koncipovány tak, aby snesly i větší zatížení, například nákladních aut s hudební aparaturou, v případě pořádání koncertů?

"Ano, mohli jste mít pěknou travičku na pikniky a k tomu bylinkovou zahrádku, ale my jsme řekli ne." Kdo ale vyřkl ono ne? Kdo bourá nekoncepčními kroky záměr, který sklidil mezinárodní uznání a stál Chrudim velké peníze? Kdo ubírá plyn slibně nastartovanému projektu? Kdo nahrává hlasům, které projekt už předem odsuzují k zániku? Otázek je příliš mnoho. Nemohu se však zbavit dojmu, že "ten někdo" v zájmu své ješitnosti ani neví, že resuscituje něco, co už ani oživit pomalu nejde. Každopádně projekt Muzea barokních soch a Klášterních zahrad (dvou spojených nádob) ještě dýchá. Bude-li však dál skomírat pod tíhou rozhodnutí, která jdou proti původnímu konceptu, zahyne.

A to jen proto, že nejsou chrudimští politici schopni dohody a kompromisu, a i přes veškeré výhrady jeden k druhému sledují spíš jen vlastní zájmy než zájmy celku, který do těchto míst po letech zapomnění nainvestoval desítky milionů. Problémem je, že jsou jak muzeum, tak i zahrady udržovány při životě uměle a chybí jim onen počáteční srdeční zápal a fundovanost. A právě to jsou důvody toho, proč se lidé těmto místům zatím vyhýbají. Dokáží totiž od sebe rozpoznat pozlátko a opravdový život. Ten ale Klášterní zahrady s muzeem, které jsou stále udržovány pod narkózou, rozhodně nepřipomínají.

Chrudim - Jarní oteplování s sebou přineslo hrozbu, na kterou mohou mnozí doplatit svým zdravím. To hrozbou jsou klíšťata, kterých je po dlouhé a studené zimě překvapivě hodně a zdaleka neparazitují jen na zvířatech. Setkat se s nimi lze nyní překvapivě i v samotném centru Chrudimě, kde mají v městských parcích a zahradách dostatek potravy a ideální podmínky pro život. Město samotné přitom patří podle Státního zdravotního ústavu k nejrizikovějším místům v ČR, kde lze přijít k onemocněním přenášených klíšťaty.

[[img:chrn_fullwidth:4036:Chrudim se drží na předních příčkách ohrožení infikovanými klíšťaty.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Typickým příkladem rizikové lokality s množstvím vhodných úkrytů pro krev sající roztoče jsou teď Klášterní zahrady, kde se město rozhodlo experimentovat a oproti původnímu plánu na krátce střižený piknikový trávník určený k odpočinku a zábavě občanů, a bylinkovou zahradu, zde nechalo vysemenit luční traviny, které vytvářejí díky drobným rostlinným zbytkům a hrabance vlhké prostředí, jež umožňuje klíšťatům nejen přežít, ale především s pomocí vysoké luční trávy nepozorovaně z úkrytu na procházející občany zaútočit.

[[img:chrn_fullwidth:4030:Neprostupná džungle v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přístup města v Klášterních zahradách je proto s ohledem na varování Státního zdravotního ústavu překvapivý, neboť vystavuje spoustu Chrudimáků nebezpečí nákazy klíšťovou encefalitidou či Lymeskou borreliózou. Jde přitom o choroby, které zanechávají v lepším případě trvalé následky, v tom horším mohou končit i smrtí. Jak tedy zabránit tomu, aby si klíšťata mohla v klidu vybrat svou oběť například mezi dětmi, které tu nechávají maminky bezstarostně běhat?

[[img:chrn_fullwidth:4031:Bude se tu někdy sekat?  Foto: Chrudimské noviny]]

Účinnou obranou proti invazi klíšťat je pravidelné sekání přerostlých travin společně s odvozem posekaných zbytků. Důležité je i zastřihávání keřů, neboť na jejich větvičkách mohou klíšťata číhat na své hostitele. Rozšíření těchto roztočů mohou zabránit i dlážděné, štěrkované a kamínkové plochy, musí být ale udržované, bez prorůstající vegetace, což se nyní o Klášterních zahradách rozhodně říci nedá. Zdejší cestičky totiž na mnohých místech pohlcuje vysoká tráva.

[[img:chrn_fullwidth:4033:Není snadné rozlišit, kde začíná cestička.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaká je tedy současná koncepce Klášterních zahrad? Technik úseku údržby zeleně, kterým je městská radní Kateřina Jánská (ODS), svoji strategii boje s klíšťaty v této lokalitě tají. Na naši otázku, jak se zde s nimi vypořádá, vůbec neodpověděla. Odpověď neznáme ani na to, proč došlo v Klášterních zahradách ke změně původního projektu, který zde počítal se zcela jinou, vhodnější skladbou rostlin, než je přerůstající louka uprostřed centra města. Místo mělo být totiž oseto obyčejným travním semenem, aby se dal trávník pravidelně sekat a udržovat, a mohl tak sloužit občanům. Teď je z něj ale doslova "minové pole", hrozící újmou na zdraví.

[[img:chrn_fullwidth:4034:Nejen slunéčka sedmitečná přebývají v Klášterních zahradách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kdo tedy o tomto avanturismu, který nemá v jiných městech obdoby, rozhodl? Kdo chce do Chrudimi implantovat věci, které jsou běžné v Krkonoších, Jeseníkách nebo na Šumavě? Kdo svévolně riskuje zdraví svých spoluobčanů? Politici nebo odborníci? Toť otázkou. Soudobá architektura, vyučovaná na českých vysokých školách, každopádně s loukami v centrech měst nepočítá, protože do měst nepatří. Proti jsou i statistiky výskytu infikovaných klíšťat, kterým se právě v takové vegetaci mimořádně daří.

[[img:chrn_fullwidth:4032:Idylka, nebo horor?  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle předpovědí aktivity klíšťat na území České republiky, jež pravidelně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav, se dá poměrně spolehlivě určit, kdy bude ohrožení nejvyšší. Poslední dny se na stupnici pohybují kolem čísla devět, což znamená nejvyšší riziko. Tedy o důvod víc, proč se Kláštěrním zahradám v současnosti vyhnout.

Chrudim - Město hodlá ze svého rozpočtu uvolnit 1,1 milionu korun na pořízení nového digitálního promítacího zařízení do městského kina. Dalších 400 tisíc poskytne na tuto techniku Chrudimská beseda, která kino provozuje. Pokud uvedenou investici schválí zastupitelé, stane se Chrudim jediným městem v Pardubickém kraji, které bude provozovat dva digitální kinosály.

Už nyní totiž funguje ve městě malé kino Biobaroko v Muzeu barokních soch pro 35 diváků, které však nebylo koncipováno pro komerční zábavu s občerstvením, nýbrž jako informační součást expozice barokních soch. Od loňského října prozatím ale supluje za větší městské kino, které nebylo schopno včas zareagovat na změnu současných technologií a muselo proto pravidelný program dočasně zrušit.

To by se teď mělo změnit. Pokud zastupitelé zvednou pro výše uvedenou investici ruku, začne městské kino Svět s kapacitou 150 míst plnit opět svoji funkci a nabídne navíc návštěvníkům promítání ve formátu 3D. Vedle promítání filmů se zde počítá také s přenosy z oper, přednáškami a koncerty a vše by mělo vygradovat v příštím roce, kdy si Chrudim připomene 100 let od založení biografu. "Chystáme pro rok 2014 programová překvapení," slibuje při této příležitosti místostarosta Jan Čechlovský (ODS).

"Chceme tuto službu pro své obyvatele zkvalitnit a nabídnout jim větší kapacitu, velké plátno a větší divácké pohodlí. Potvrzuje to mimo jiné zvýšená poptávka lidí po přenosech z opery, kdy je v současnosti o kino skutečně velký zájem," zdůvodňuje Čechlovský plánovanou investici.

Městské kino Chrudim čekají vedle digitalizace i další novinky. "Ještě letos bychom rádi zadali studii řešení venkovního prostoru u kina, tedy celého průchodu od ulice Svatopluka Čecha včetně průjezdu až do Koželužské ulice. Tento prostor by si zasloužit rekonstruovat nejen proto, že se jedná o předprostor kulturního zařízení, kam chceme dostat co nejvíce diváků, ale i proto, že se jde o tradiční historický průchod v této části města," uzavírá Jan Čechlovský.