Chrudim - Audiozáznamy z veřejných zasedání městského zastupitelstva se po čase opět vrátí na městský web. Návrh o tom chce starosta Petr Řezníček (SNK-ED) předložit svým kolegům v zastupitelstvu poté, co se spolu s tajemníkem MěÚ Františkem Chmelíkem vrátili ze semináře ústavně právního výboru v Poslanecké sněmovně na téma Právo na informace versus ochrana osobních údajů. Nutno ale dodat, že o navrácení audiozáznamů už předtím dvakrát urgoval radnici zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim), podle kterého jsou věcí veřejnou.

Málek po celou dobu upozorňoval na absurdnost opatření, k němuž v lednu přistoupila chrudimská radnice v čele s Řezníčkem, a dožadoval se hned od začátku přehodnocení tohoto zákazu, kterým město zabránilo svým občanům zúčastňovat se veřejných schůzí alespoň zprostředkovaně prostřednictvím audiozáznamů na městském webu.

Přestože starosta později v tisku podle Málka přislíbil, že bude hledat možnosti, jak vrátit audiozáznamy na web, dlouho se nic nedělo, a tak Málek vznesl tento požadavek i podruhé. Na jeho základě obdržel od města osmistránkový elaborát, v němž mu radnice vysvětlovala, proč to nejde, a tak se zastupitel vypravil o radu do míst, kde to po celou dobu i přes nejednoznačnost výkladu zákona jde.

Například v Semilech považují jednání zastupitelstva z podstaty věci výhradně za veřejná a právo na informace podle nich převažuje nad právem na ochranu osobních údajů. „Bylo to jednoduché. V roce 2006 po mém nástupu do funkce starosty jsme začali zastupitelstva natáčet a pouštět v městské kabelové televizi,“ říká starosta Semil Jan Farský (TOP 09). „Pro zájemce byly připraveny i DVD se záznamem za nákladovou cenu asi 20 korun. Zhruba od roku 2010 tyto záznamy poskytujeme i na webových stránkách města. Nikdy se na nás Úřad na ochranu osobních údajů neobrátil, a tak jsme to nikdy neřešili,“ vysvětluje semilský starosta Farský dlouholetou praxi v jejich městě.

Věci se ale nakonec přeci jen pohnuly dopředu, když se po všech těchto urgencích vypravili starosta s tajemníkem na seminář, který řídil předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, s příspěvky zde pak vystoupili zástupci ministerstva spravedlnosti a vnitra, Úřadu pro ochranu osobních údajů, či obecně prospěšná společnost Otevřete.

Ačkoli jsou informace, které na semináři zazněly, podle obou zúčastněných nejednoznačné, navrhne starosta Chrudimi zastupitelstvu města, aby schválilo změnu ve svém jednacím řádu a umožnilo tak za určitých podmínek zveřejňování zvukových záznamů z jednání na webových stránkách města.

Vycházet se přitom prý bude z návrhu nového - dosud neschváleného - vládního zákona, který například ukládá za povinnost na začátku jednání zastupitelstva upozornit přítomné osoby na skutečnost, v jakém rozsahu a pro jaký účel bude záznam pořizován či kdo a jakým způsobem bude záznam užívat a komu může být zpřístupněn.

Tato povinnost neplatí, pokud si záznam pořizuje fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu. Citlivé údaje by mohly být v záznamu zveřejněny pouze s výslovným souhlasem subjektu těchto údajů.

Chrudim - Lenka Korbelová není jen krásná mladá slečna, ale především mimořádně nadaná a úspěšná klavíristka. Nic ale není zadarmo a každý úspěch je vykoupen hodinami cvičení u nástroje, který si s sebou na dovolenou jednoduše nevezmete.

Je to tak? Jak třeba trávite dovolenou u moře, když se každý den, který necvičíte, musí na vašem přednesu podepsat?

Klavír se opravdu nedá sbalit do kufru, ale to zdaleka neznamená, že si v létě nedopřeji trošku delší odpočinek. Stejně tak i v zimě. Moc ráda například lyžuji.

[[img:chrn_halfwidth:3842:Lenka Korbelová.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Delší odpočinek? Znamená to měsíc v kuse opalování a užívání sluníčka?

Kdepak! Maximálně tak týden. Už po týdnu sama na sobě poznám, že jsem necvičila.

Kolik hodin denně vůbec věnujete klavíru?

Pokud myslíte obligátní otázku „kolik hodin denně cvičíte?“, tak je to zhruba pět hodin. Víc se dá těžko fyzicky i psychicky zvládnout. Ano, existují i borci - především jde o hudebníky z Japonska, kteří cvičí i deset hodin v kuse. Nevím, jak to dělají, ale já sama si musím třeba už po dvou hodinách hraní odpočinout. Jdu se projít, vypít si čaj, trošku se protáhnout. Hlavně záda totiž dostávají hodně zabrat.

Máte nějaké speciální cviky?

To snad ani ne. Chci si ale udržet kondici, takže chodím na tělocvik.

Studovala jste konzervatoř v Teplicích, ještě před tím jste ale navštěvovala chrudimskou zušku...

Ano, v Chrudimi jsem na zušce pod vedením paní učitelky Věry Novákové s klavírem začínala. Bylo to období, kdy už jsem přesně věděla, že se chci hře na tento nástroj věnovat profesionálně - zasvětit mu svůj profesní život. Nechápala jsem například, že děti, které tam se mnou chodily, berou hru na klavír jen jako zájem, koníček. Měla jsem v tomto ohledu naprosto jasno, jakou cestou se chci vydat.

[[img:chrn_fullwidth:3846:Lenka Korbelová za klavírem.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Jak dlouho jste byla v Teplicích?

Dlouhých šest let :-). Vzpomínám na tu dobu moc ráda. Ostatně, není to tak dávno, co jsem z Teplic odešla do Prahy na AMU k panu profesorovi Ivanu Klánskému. Právě Věra Novákovou na teplické konzervatoři učila Věra Vlková, která později věnovala svůj čas a učitelský um i mně. Opravdu vynikající pedagožka, která mi dala do života hrozně moc.

Praha je přeci jen oproti Teplicím, natož Chrudimi rozdíl. Jak jste si zvykla?

Nebyl to žádný velký problém. Už v Teplicích jsem se musela dost osamostatnit, protože je to trochu daleko. Bydlela jsem tam na "intru" a domů jezdila na víkendy. Samostatný život v Praze mi doslova sednul. Jedná se o hlavní město nejen republiky, ale i hudby a společenského života.

Ale domů se vracíte stále...

Vracím. Mám tady rodinu, kamarády. Především rodina mě hodně podporuje. Tatínek byl vlastně u mých hudebních prvopočátků.

Jak to tehdy bylo?

Můj tatínek si pořídil malé pianino a zkoušel na něj hrát. Mně se podařilo sednout si občas ke klávesám a bylo jasno - tohle bude můj život.

Co vlastně říkají sousedi, když doma o víkendu cvičíte?

Mám ve sklepě místnost, která je dokonale izolovaná, takže si nemohou stěžovat :-)

[[img:chrn_fullwidth:3848:V chrudimském Muzeu.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Uvažovala jste vůbec někdy, že byste s hraním přestala?

Ne, nikdy. Samozřejmě každý přemýšlí, co by dělal, kdyby se nevěnoval zrovna tomu, co ho zrovna nejvíce zaměstnává, ale já sama bych nikdy klavír za nic nevyměnila. Nedokážu si představit, že bych musela přestat hrát.

Odpočíváte vůbec někdy?

Jasně. Při cvičení si odpočinout musím, ale nejvíc energie načerpám asi ve spánku. Ráda se také odreaguji poslechem hudby. Nemusí to být zrovna „klasika“. Naopak. Pokud máte kolem sebe stále jen vážnou hudbu, obyčejný pop, letní festivaly jsou tím správným relaxem, který mi umožňuje vypnout.

Ani nemoc vás nemůže donutit odložit koncert?

Ne. Před jedním koncertem jsem dokonce nemocná byla, ale naopak to pro mne znamenalo další motivaci vše perfektně zvládnout. Přesto je jasné, že příprava na vystoupení vyžaduje stoprocentní koncentraci. Vím, že někteří umělci žijí trošku divočejším životem, ale já bych noc před koncertem určitě neprohýřila :-)

Oblíbenými skladateli budou jistě ti, kdo psali pro váš nástroj...

Je to tak. Mám ráda Chopina a Beethovena, trojku doplňuje Rachmaninov.

Takže spíše klasicismus a romantismus. Co takový mistr Bach?

Může být. I když je pravdou, že Johana Sebastiana Bacha raději hraji. Na poslech je dost obtížný.

Zjistil jsem, že jste před rokem zkoušela štěstí jako modelka pro Evonu. Dokonce vás vybrali mezi deset nejkrásnějších dívek.

To byl víceméně vtip. Měla jsem nějaké fotky, poslala je a vyšlo to:-)

[[img:chrn_fullwidth:3844:Modeling nad hudbou nikdy nepřeváží.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Neuvažujete tedy o dráze modelky, klavír byste pověsila na hřebík?

V žádném případě! Modeling nebo jen focení nad hudbou nikdy nepřeváží.

Takže jaké plány máte do budoucna?

Určitě se dostat co nejdál v sólové dráze. Moc ráda bych taky své zkušenosti předávala dál. Učit malé hudebníky by pro mne bylo opravdovým zadostiučiněním. Myslím, že taková kombinace by se výborně doplňovala.

A co vás čeká v nejbližší době?

Koncerty v pražském Domě u kamenného zvonu, festival Prague proms a samozřejmě spousta a spousta cvičení na absolventský koncert.

Žádná charita? To je dnes hodně moderní...

O tom jsem popravdě nikdy neuvažovala. Ale kdybych měla jistotu, že pomůžu nějaké dobré věci, určitě bych se nebránila.

Děkuji za rozhovor.

[[gal:3849]]

Foto: Jaromír Zajíček

Chrudim - Stažení audio záznamů z jednání zastupitelstva letos v lednu vyvolalo vášnivou diskusi. Především zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) se nehodlal smířit s argumenty, které radnice předložila k ospravedlnění nezvyklého a v širokém okolí ojedinělého postupu.

Důvodem ke stažení materiálů měl být podle starosty města Petra Řezníčka (SNK - ED) zákon na ochranu osobních údajů. Roman Málek je ale opačného názoru. Na příštím zasedání zastupitelstva chce proto předložit materiál, který by měl zase vše vrátit po několika měsících do normálu.

[[img:chrn_halfwidth:1084:Míří tentokrát Roman Málek přesně?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Tato skutečnost je nejen podle mého názoru nesmysl. Na konci ledna jsem předal část podkladů vedení města a věřil, že svoje stanovisko přehodnotí. V tehdejším tisku to starosta města slíbil, že bude hledat možnosti. Na můj znovu vznesený dotaz mi ale po dvou měsících odpověděl osmi stránkami, proč to nelze. Dokonce mi přišly doporučeně domů za 41,80 Kč,“ podivuje se Málek, který se s odpovědí radnice nespokojil a obrátil se proto o pomoc na jiná místa.

Problematikou se pochopitelně zabývala i jiná města a některým z nich se podařilo řešení nalézt. A to zcela protikladné k tomu, které nečekaně přijala chrudimská radnice. Příkladem mohou být třeba Semily, město srovnatelné svou velikostí s Chrudimí. Na jeho internetových stránkách se dá pohodlně najít videozáznam z jednání zastupitelů.

„Podle názoru zástupců měst, která své záznamy zveřejňují, je jednání zastupitelstva města zcela a výhradně věcí veřejnou. Z podstaty věci zde musí vždy převládat zaručené právo na informace nad právem na ochranu osobních údajů, a to i v případech, kdy se třeba jedná o majetkoprávních úkonech obce,“ vysvětluje Málek.

[[img:chrn_fullwidth:1132:Vše teď záleží na rozhodnutí zastupitelů.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Také mezi odbornou veřejností nepanuje zcela jednotný názor, zda projevy osob přítomných na zasedání mohou mít povahu projevů osobní povahy, a zda proto podléhají občanskoprávní ochraně tak, jak ji stanovuje výše zmiňovaný zákon na ochranu osobních údajů,“ poukazuje současně zastupitel na pochybnosti některých odborníků.

Málek tak i přes některé výhrady zformuloval na základě zkušeností měst, která své záznamy ze zastupitelstva běžně zveřejňují, návrh usnesení, které chce předložit svým kolegům v zastupitelstvu na nejbližší schůzi, která se uskuteční 13. května. Zde by pak mělo padnout rozhodnutí, jak bude město ve zveřejňování záznamů postupovat do budoucna. 

Příloha: 

zm_zverejnovani-1.doc

Chrudim - První skutečně jarní víkend je před námi. Protože má být opravdu teplo, rozhodně nedoporučuji sedět doma a dívat se do truhlíku na kytičky, jak krásně kvetou. Kousek za městem totiž už dávno ukazuje svou žlutou hlavu podběl.

Cesty na Podhůře jsou sice ještě bahnité, ale pokud vám nevadí občas projít travou, odměnou vám budou ptačí muzikanti, kteří jako by se snažili dohnat to, co díky chladnému začátku měsíce nestihli.

[[img:chrn_fullwidth:3841:V městských lesích je teď opravdu hezky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další výlet, který stojí za to, je na rozhlednu, která se nachází jen kousek nad Trhovou Kamenicí. Zubří - tak se jmenuje vesnička i kopec, na němž se nachází zmiňovaná rozhledna. Výhledy z ní stojí za to!

Spolu s Kelty z Nasavrk se taky můžete pokusit ubránit vesnici. Přestože je o víkendovky našich Boiů velký zájem, třeba ještě nějaké místo volné zbylo.

V pátek 12. dubna v pět hodin odpoledne se už po čtyřiadvacáté otevře oblíbená hospůdka Pod Drnem v Hoješíně na břehu Sečské přehrady. Čeká vás setkání s kamarády, zpěv, hra na kdejaký hudební nástroj a jiné bujaré veselí. Těšit se můžete i na pečení selátka.

Pokud se vám z Chrudimě přeci jen nechce, nabízím víkendovou klasiku - workshop v Muzeu loutkářských kultur v sobotu 13. dubna v 15 hodin. Tentokráte se bude týkat stínových loutek. Nejen, že si je prohlédnete v expozici, ale nakonec se samozřejmě můžete pokusit nějakou vyrobit!

Čtveráci vás potěší ve Slatiňanech už v pátek 12. dubna od 16 hodin ve Společenském domě.

Uvítat konečně jaro, které snad konečně přišlo, můžete i v v sobotu 13. od 19 hodin ve Svídnici. K poslechu a tanci bude hrát Jiří Vosička a jeho host. Jako občerstvení je připraveno teplé uzené. Lákavé pozvání, co říkáte?

V neděli 14. dubna od 19 hodin zkuste zamířit do chrudimského Divadla Karla Pippicha. Zváni jsou všichni příznivci swingu a jazzu, který bude provázet posluchače celým večerem na setkání dvou velkých hudebních těles. Jako host je pozván JK band Pardubice.

Příjemný, konečně zcela jarní víkend, milí čtenáři.

Zase ten Bronx... Co na tom, že se sem nasypaly velké miliony, které budeme splácet ještě hezkou řádku let, když zde nefunguje to nejzákladnější, a to udržování veřejného pořádku. Do něho se počítá i "bordel", který se začíná nově kupit kolem opravených domů nebo objektů, které ještě přijdou zrekonstruovat. A právě tento nepořádek dává zapomenout na nedávnou slávu spojenou se slavnostním stříháním pásky při předávání jednoho z opravených vnitrobloků prováděcí firmou městu.

Bronx tak i přes masivní investice (největší v historii Chrudimě - 250 mil. Kč) zůstává dál zlým snem tohoto města, protože každý, kdo sem zabloudí, si musí uprostřed této čtvrti připadat jak ve filmu s gangsterskou zápletkou. Po ulicích létají odpadky a v zákoutích mezi domy rostou černé skládky, které ostře kontrastují se zářivě novými fasádami bytových domů uprostřed města. Člověku při tom pohledu nezbývá, než být na pozoru, zda nemá za zády nějakou partu místních výrostků nebo někoho z nepřizpůsobivých, kteří jsou takřka denně přistiženi při nějaké krádeži v nedaleké Bille.

Z výše uvedeného je patrné, že tu něco nefunguje tak, jak má, a že pokud by měla tato neradostná situace pokračovat, půjde v brzké době o zmařenou investici velkého rozsahu, protože si město není schopno svůj majetek ohlídat. Je to asi tak stejné, jako kdybyste si koupili drahé jízdní kolo za několik desítek tisíc korun a nechali ho bez dozoru celý den neuzamčené před hospodou na ulici. Také byste o něj zcela jistě přišli. A pokud se něco rychle v Bronxu nezmění, přijdeme o miliony, které tudy proletí jak bezednou černou dírou.

Je to dvakrát škoda. Přijdeme nejen o velké peníze ze společné kasy, ale promarníme i šanci vrátit této lokalitě v centru města status klidné bytové čtvrti. Ta mimo jiné sousedí s Palackého třídou, jež by si měla zakrátko díky nově vznikajícímu obchvatu oddechnout od tranzitní dopravy, která ulici a nejbližší okolí včetně Bronxu dusí. Rooseveltova, Revoluční, Přemysla Otakara a především Palackého pak mohou vytvořit zónu obchodně-bytových domů, budou-li však do té doby ulice Bronxu znehodnoceny, bude potom trvat další desítky let, než se podaří tento záměr uskutečnit, přestože ho máme takřka na dosah ruky.

S ohledem na rozsah investice považuji tento problém momentálně za nejzásadnější. Nepomohou mu však žádná Desatera, ani cesty do exotických zemí, či sběr nejrůznějších diplomů, ocenění a cinkrlátek, nýbrž cílevědomé dotahování nákladných projektů až do konce. Polovičatá řešení nejsou totiž žádným řešením. Kde nefunguje prevence ruku v ruce s represí, tam nemůže fungovat ani normální život, a pokud se nerealizuje vize, s kterou se do projektu šlo, bude se hospodařit bez zisku. Bronx je toho nejvýmluvnější ukázkou - na jedné straně drahé fasády, okna a dětská hřiště podle evropských norem, na druhé nezřízený život jak někde na Balkánu. Pokud se tyto dvě věci neuvedou do souladu, nezbaví se Bronx svého nelichotivého pojmenování nikdy a my budeme dál splácet něco, co se v praxi nepodařilo uvést do života.

Chrudim - Zastupitel města za Stranu svobodných občanů Petr Lichtenberg považuje obchod fair trade (FT) za módní výstřelek, který podle něj nepříznivě ovlivňuje svobodné tržní hospodářství a křiví trh. Výsledkem jsou pak podle zastupitele mnohdy méně kvalitní či dražší produkty pod značkou FT.

"Protože existují zastánci a odpůrci FT obchodu, nemá smysl se nyní pouštět do nějaké detailnější debaty. Nejsem ani odborník na tuto problematiku, přikláním se však k názoru, který mi je bližší a považuji ho za správný," říká na úvod zastupitel, který loni proti záměru zavést v Chrudimi fair trade obchody hlasoval.

Rozvojovým zemím více pomůže omezení byrokracie
"Pokud zastánci FT argumentují tím, že tento obchod pomáhá zaostalým zemím v boji s chudobou, tak sdílím názor, že pro tyto země bude nejlepší, pokud byrokratická EU odstoupí od své celní politiky a omezí svá přísná a mnohdy nesmyslná pravidla, která omezují rozvoj těchto zemí pod snahou boje s tzv. globálním oteplováním," dodává Lichtenberg.

Nelze podporovat vybraný obchod za peníze daňových poplatníků
"Co je ale v mém názoru na FT z pohledu občana a zastupitele města Chrudim nejdůležitější a jaksi opomíjené, je skutečnost, že město jako takové nemá vůbec přesvědčovat prodejce ani zákazníky, aby nabízeli či kupovali výrobky některých podnikatelů. A už vůbec nemá město za peníze daňových poplatníků pořádat jakékoliv akce na podporu FT obchodu či kupovat předraženou nebo méně kvalitní kávu úředníkům městského úřadu, a to jen kvůli tomu, že tím vyjadřují svůj vstřícný postoj k FT obchodu," kritizuje zastupitel Svobodných současný návrh městské rady prosadit FT obchod v Chrudimi.

Současné projekty Chrudimě stojí občany příliš mnoho peněz a zbytečně
"Tohle vůbec není úlohou města, to má plnit jinou roli. Město Chrudim se dlouhodobě ubírá cestou falešných projektů, jako je MA21, Zdravé město a nyní nově (pravděpodobně) podpora FT obchodu. Tyto projekty ve skutečnosti Chrudimi nic nepřinášejí, pouze stojí občany tohoto města dost peněz," je přesvědčen o neúčelnosti projektů města zastupitel.

"Nemám nic proti tomu, aby si jakýkoliv zastánce FT obchodu kupoval fairtradové výrobky, je-li přesvědčen o jejich kladech. Rozhodně ale není správné, aby město z veřejných financí podporovalo prodejce FT výrobků a znevýhodňovalo ty prodejce, kteří nabízejí nefairtradové zboží, které je mnohdy levnější a kvalitnější. A u těchto prodejců si zase dovolím nakupovat já," uzavírá Petr Lichtenberg.

Chrudim - Ve městě se začalo se shazováním havraních hnízd. Kolonie těchto ptáků se totiž značně rozmnožily a začaly expandovat do města, zejména do obytných sídlišť, kde způsobují velký hluk a nepořádek.

Shodit tak přijde zhruba 150 havraních hnízd, o což se postará najatý výškový arborista. Je to kvůli tomu, že jsou některá hnízda postavena v korunách stromů ve výšce až 25 metrů nad zemí a nikdo jiný než specialista je odsud nedokáže odstranit.

A jak takové shazování havraních hnízd vypadá v praxi? "Speciální lanko s těžítkem přehodíme přes větev, abychom přes ni poté mohli přetáhnout horolezecké lano a horelezeckou technikou se dostat až pod vytipovaná hnízda, která přijdou shodit dolů pomocí dlouhých teleskopických vidlí," popisuje použitou techniku výškový arborista Libor Blažek.

Cílem současného opatření není zlikvidovat početnou havraní kolonii v Chrudimi, pouze eliminovat škody, které způsobuje svým hlukem a agresivním trusem v sídlištích a v poslední době i na místních hřbitovech, kde havrani masivně znečišťují náhrobky. Proto je také sundávání hnízd v sídlištích a na hřbitovech nejintenzivnější. Shazovat se budou do té doby, než budou v hnízdech nakladena nová vejce. Poté už nebude odstraňování havraních hnízd možné.

Chrudim - Boj s černými skládkami na území města nebere konce. Po upozornění čtenářů našich novin jsme se rozhodli vypravit do ulice Přemysla Otakara, kde bují doslova ve velkém nepořádek, který nestíhají popeláři odvážet.

Diskutér Trunda, který zřejmě patří k menšině těch, kdo po sobě odpad uklízejí tam, kam patří, si pod článkem postěžoval: „Staré televizory, gauče, matrace, koberce, skutečně nádherný koutek, který je navíc hojně využíván k močení mladíků, kteří pravidelně popíjí ve vchodě městského, z větší části vybydleného domu přímo u skládky,“ popisuje čtenář situaci z místa, do kterého před časem město investovalo miliony korun.

[[img:chrn_fullwidth:3831:Odpadky poletují všude...  Foto: Chrudimské noviny]]

„Není dne, aby nám tady nelítaly igelitové pytlíky po celé ulici a havrani neroznášeli zbytky potravin. Ani každý druhý den brzo ráno lomozící popelářské vozy tomu nejsou schopny pomoci. Takový hnus jsme od města opravdu nečekali. Ach jo, už nemáme moc sil se bránit, nebo se pokusit něco řešit,“ končí neradostně svůj postřeh Trunda a další diskutér, skrývající se pod nickem „Mrazík“, mu dává vzápětí za pravdu.

Co je hnojeno, tomu se daří...
„Ano, skládka v rohu domů úspěšně kvete. Inu, co je hnojeno, tomu se daří,“ míní Mrazík. „Co bude město se skládkou dělat? Zřejmě si na to bude muset starosta udělat výlet do Bruselu, aby vyžebral nějakou dotaci na likvidaci ekologické zátěže. Bohužel, řešit by se měla příčina a ne následek, tohle je hnus. Pracující člověk může jenom skřípat zuby, nemakačenkové dál budou chlastat pivo z pet lahví a posmívat se naší nemohoucnosti,“ nebere si Mrazík servítky. 

[[img:chrn_fullwidth:3833:Nevábné zákoutí v Revoluční ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

V Revoluční ulici se opravdu nedá přehlédnout nepořádek, který kolem kontejnerů vytrvale vládne. Někteří z místních si starosti s odhazováním odpadků nedělají. Místo kolem popelnic navíc nepříjemně čpí močí.

[[img:chrn_fullwidth:3829:Každý návštěvník města může narazit na černou skládku jen pár kroků od autobusového nádraží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Obdobná situace teď vládne i ve zmiňované ulici Přemysla Otakara. Koberce a zbytky skříněk z kuchyně tvoří věrnou společnost pro zničenou televizi a staré matrace. I zde je poznat, že si občas někteří z obyvatel vyhlášené čtvrti, nebo možná i cestující z autobusového nádraží, občas odskočí vykonat potřebu do rohu zanedbaného domu.

[[img:chrn_fullwidth:3830:Ráj černých ptáků - takový je chrudimský Bronx.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na tahu je teď radnice, která už v případě černé skládky u Klášterních zahrad dokázala, že si umí s  problematikou kupících se odpadků, pokud chce, poradit. 

Je to už nějaký čas, co jsem ukončil základní školu. Chodil jsem nejprve do budovy v ulici Na Valech, druhý stupeň pak probíhal na známém „Slaďáku“. Před těmi patnácti lety, kdy jsem vycházel z deváté třídy a loučil se se spolužáky, ještě zdaleka netvořila budova u Michalského parku jeden velký celek s „Růžovkou“ a „Šedivkou“. I Valy byly stále školou.

Nemohu zapomenout na spoustu učitelů. Jako každý. Někteří mi dali do života opravdu hodně, jiní mi spíše znechutili některé předměty, jejichž smysl jsem pochopil až mnohem později na škole vysoké. Typickým příkladem je logika. V prvním ročníku na fakultě nám ji doktor Sousedík přednášel tak dobře, že mne okamžitě zaujala. Pochopil jsem základy matematiky až ve svých dvaceti letech. Možná je na vině má natvrdlost, možná taky něco zcela jiného.

České školství potřebuje zreformovat. To tuší asi každý kantor, žáček i rodič dětí školou povinných. Dělají se pokusy se slovním hodnocením, upravují se osnovy. Ředitel „Malíka“ Zdeněk Brož teď navrhnul zrušení pololetního vysvědčení. Žáci jsou prý zbytečně stresováni písemkami, zkoušením a nic kloudného z něj stejně není. Propadnout nelze. Zkoušení prý předchází bezduché biflování vědomostí.

Asi nebudu zrovna oblíbený, když řeknu, že ne tak zcela souhlasím. Nejsem kantor, to je fakt, ale přesto se domnívám, že je cosi „shnilého ve státě dánském“, když se dítě po celý půlrok neučí a nikdo si toho vlastně nepovšimne. Pokud se totiž neučí, je logické, že se pak musí před pololetím biflovat to, na co před tím kašlalo. Rovněž si nejsem jistý, zda oddálení biflování na konec roku něčemu pomůže. Snáze se jistě vědomosti soukají do malých hlaviček v době, kdy je venku ne zrovna hezky, než v čase rozkvetlých parků a pálícího sluníčka. Pololetní vysvědčení a zkoušení je pak prověrkou. Učitelům i žáčkům ukáže, jak byla jejich snaha úspěšná.

Jsem jen novinář, přesto nemohu nevidět, že vzdělanost a úroveň školství jde do háje. Profesor Petr Piťha o tom napsal a pronesl spousty textů, přednášek. Čím je to způsobeno? Nepochybně snižováním nároků na žáky a studenty. Na vysokou se dnes dostane i ten, kdo by v dobách minulých těžko prolezl učňákem. Nejsem odborník, přesto s ředitelem Brožem nesouhlasím. 

Chrudim - Ředitel Základní školy Dr. Malíka Zdeněk Brož, který je členem poradního orgánu ministerstva školství, navrhuje s několika dalšími pedagogy zrušení pololetního vysvědčení. Podle mínění tohoto kolegia nic nepřináší a prý jen žáky zbytečně od Nového roku stresuje samými písemkami a zkoušením.

Ředitel Brož je přesvědčen, že to vede v důsledku ke krátkodobému učení kvůli pofidérní známce na vysvědčení, které stejně nemá příliš velkou váhu. "Dítě si nalije do hlavy matematiku, pak napíše písemku, a potom zase matematiku vylije, aby tam mohlo nasoukat fyziku," popisuje Brož běžnou praxi před školním pololetím.

Pro některé je návrh příliš radikální
Ministerstvu školství se však prozatím zdá návrh poradního orgánu příliš radikální a ustoupilo tlaku některých kantorů a rodičů, kteří na pololetním vysvědčení trvají. Ti totiž tvrdí, že je pro část dětí hrozba špatných známek na vysvědčení jediným motivem k tomu, aby se alespoň dočasně více učily. Čím více jsou podle nich žáci klasifikováni, tím více se prý učí.

Patrik Kubas z tiskového oddělení ministerstva školství ale nevyloučil, že se ministerstvo jednou k návrhu poradního kolegia vrátí. "Je podnětný a zabýváme se jím," říká Kubas. "Než ale cokoliv změníme, je třeba nejdříve vést důkladnou diskusi z odborníky z praxe a poté zvážit dopady takových kroků," dodává tiskový mluvčí.

Informovat o prospěchu, ale méně oficiálně
Zdeněk Brož, který změnu na ministerstvu navrhl, je však stále přesvědčen o správnosti návrhu. Podle něj mají rodiče namísto vysvědčení dostávat v pololetí informace o prospěchu svého dítěte, a to méně oficiálním způsobem. Obdobně se tak děje právě v chrudimské ZŠ Dr. Malíka, kde se pedagogové pravidelně scházejí s rodiči a žákem, aby si společně popovídali o přednostech a slabinách žáka a rodina tak podrobně věděla, nikoliv z jedné známky, jak jejich dítě prospívá.

Ředitel Brož spatřuje ve zrušení pololetního vysvědčení navíc ještě jednu výhodu - snížení administrativní zátěže a ušetření peněz. Například blankety na pololetní vysvědčení stojí Českou republiku ročně více než dva miliony korun a české školství by za tyto peníze dokázalo například pořídit dvacet tisíc slabikářů.

Ve prospěch Brože hovoří i experti na školství
Za Brožův návrh se tak postavila celá řada předních expertů na školství. Mezi některými jmenujme například Oldřicha Botlíka ze společnosti Kalibro, jež se zabývá vzděláváním, nebo ředitele Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 3 a 9 Petra Klímu. Ti se mimo jiné shodují v tom, že by úplné zrušení pololetního vysvědčení umožnilo učitelům připravovat daleko podnětnější a zajímavější výuku pro žáky, a rodinám i dětem by to přineslo více klidu.

Poukazují přitom na dobré zkušenosti s obdobným systémem v Holandsku, kde školy například hodnotí, jak děti spolupracují se spolužáky, jak často potřebují pomoc, jak dokáží řešit problémy, či jak se orientují v probírané školní látce. Nutno dodat, že právě tomuto modelu se už dlouhodobě přibližuje právě ZŠ Dr. Malíka v Chrudimi pod vedením Zdeňka Brože.