Chrudim - Jarní práce na polích v regionu Chrudimska začaly se zpožděním tří až čtyř týdnů, což prý negativně ovlivní letošní úrodu. Alespoň to tvrdí šéf chrudimské agrární komory Jaroslav Kopista.

Podle Kopisty zhorší letošní úrodu především pozdní setí, jen pro srovnání - loni touto dobou měli už zemědělci v zemi polovinu brambor a zaseté jařiny. Největší propad se proto očekává u jarní pšenice a jarního ječmene, což by mohlo všeobecně ceny těchto komodit zvýšit, neboť situace je obdobná v celé České republice.

Chrudimský senátor a prezident Agrární komory ČR Jan Veleba předvídá v této souvislosti také zkrácení tržeb zemědělců zhruba o tři týdny, protože se především česká zelenina dostane na trh s tímto zpožděním. "Evidentně to způsobí ekonomické ztráty," konstatuje senátor Veleba.

Agrárník Kopista přesto nevidí prognózu tak černě jako jeho šéf. "Ozimé plodiny vypadají zatím dobře a výnosy z nich by mohly být dobré," míní Jaroslav Kopista. Jak dodává, jestliže bude po zbytek sezóny dostatek vláhy, nedojde k výkyvu teplot a bude dostatečný počet slunečných dnů, dokáže se příroda se ztrátou rychle vyrovnat a tím i zmírnit případný propad produkce zemědělských komodit.

Slatiňany/Škrovád - Ve slatiňanské místní části Škrovád začala v sousedství výletní restaurace Monaco fungovat nová vodní elektrárna, kterou bude provozovat Vodárenská společnost Chrudim. Potvrdil to její ředitel Petr Kavalír.

Společnost začne elektrárnu využívat k pokrytí spotřeby vlastní úpravny vody pro Chrudim a Pardubice, kterou zde provozuje už dvaatřicet let. Přebytek vyrobené energie pak půjde do společné sítě. K výrobě elektřiny bude přitom využívána voda přivedená do Škrovádu pod tlakem prostřednictvím potrubí z Křižanovické přehrady.

A kolik energie nová elektrárna o výkonu 142 kW vyrobí? Podle ředitele Petra Kavalíra je koncipována tak, že ročně vyrobí až 510 megawatthodin, přičemž samotná úpravna vody spotřebuje za rok jen 150 megawatthodin. Podle tohoto srovnání přijde tedy větší část vyrobené elektřiny do energetické sítě.

Chrudim - Pořádnou dávkou trpělivosti a tolerance se musí obrnit všichni motoristé, kteří se momentálně pohybují v Topolské či Družstevní ulici. Neméně pochopení bude vyžadováno i od chodců, kterým pokládka nového plynového potrubí rovněž komplikuje život.

Pracovníci stavební firmy, která se specializuje na výstavbu plynovodů, zde totiž zahájili práci rozkopáním chodníků. Nebude to však dlouho trvat a dostane se i na silnici. Už teď je provoz v Družstevní ulici omezen a přibyly tu nové značky.

Práce však nebudou probíhat jen ve zmiňovaných ulicích. Uzavírky čekají i obyvatele Slezské a Příčné ulice o několik desítek metrů dál. Od pondělí 8. dubna totiž firma Gasco pracuje na rekonstrukci plynovodu i tady.   Práce budou pokračovat v sedmi etapách až do 15. června.

Po dobu uzavírky bude změněn režim dopravy a zaveden obousměrný provoz v přilehlých úsecích ulice Slezská tak, aby bylo možné zajistit dopravní obslužnost v neuzavřených částech ulice. Investorem akce je východočeská pobočka firmy RWE. 

[[gal:3901]]

Chrudim - Nejúspěšnejší česká olympionička Věra Čáslavská navštíví v neděli 21. dubna Chrudim. V komponovaném pořadu si bude povídat od 18 hodin v Divadle Karla Pippicha s moderátorem Zdeňkem Tulisem.

Věra Čáslavská zahájila svoji kariéru v 16 letech na mistrovství světa gymnastek v Moskvě. Od roku 1960,  byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě až do roku 1968, kdy ukončila svoji sportovní kariéru, se stala sedminásobnou olympijskou vítězkou, čtyřnásobnásobnou mistryní světa, jedenáctinásobnou mistryní Evropy a čtyřnásobnou Sportovkyní roku Československa.  V témže roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.

Po sametové revoluci se stala předsedkyní Československého olympijského výboru a později také členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Již během olympijských her v Mexiku upozornila celý svět na sovětskou okupaci Československa. Během slavnostního ceremoniálu předání medailí gesty protestovala proti okupaci Československa, když stála společně na stupínku se sovětskou závodnicí a nakonec při hraní sovětské hymny odvrátila hlavu a dívala se do země.

Moderátor Zdeněk Tulis si bude s paní Věrou vyprávět o její sporovní kariéře, o tom, jak podepsala petici 2000 slov, proč byla vyloučena z ČSTV i o jejím působení v týmu prezidenta Václava Havla nebo těžkém osobním životě.

Vyprávění Věry Čáslavské zpestří vystoupení 1. taneční třídy TŠ InDance. Mladí tanečníci předvedou pod vedením Lenky Preslové své choreografie na hudbu Call Me Maybe a Drive by.

Vstupenky na setkání je možné objednat v předprodeji (tel. 469 622 298), případně před představením přímo v divadle.

[[img:chrn_fullwidth:3857:Plakát k pořadu Věry Čáslavské. Reprofoto archiv Chrudimských novin.]]

Chrudim - Ač se to nezdá, stále se nacházíme v době Velikonoční. První mláďata se rodí zvěři v lesích, začíná doba, kdy mnozí z nás odzimují své chaty a pustí se do pravidelné údržby. Přestože se teprve blíží konec dubna, nástup jara byl doslova raketový. I ve Slatiňanech si toho všimli a oblíbené stánky se zmrzlinou jsou tu opět otevřeny.

Festival masa si můžete přijet užít do Luže od pátku 19. do neděle 21. dubna. Restaurace Vídeň totiž připravila kulinářský svátek pro všechny, kteří lívance nepovažují za oběd. Restaurant Na Kovárně taktéž v Luži pak zve všechny na Bramborákové hody od pátku 19. do neděle 21.dubna. Připraveno zde bude 12 druhů bramborákových specialit. Neexistuje snad jediný Čech, který by nemiloval tuto česnekem ochucenou lahůdku.

Na ukázky práce sokolníků se můžete zajet podívat v sobotu 20. dubna na hrad Lichnici. V nádherném prostředí nádvoří hradu v Podhradí u Třemošnice předvedou sokolníci krmení, poslušnost dravců i spoustu dalšího.

Od pátku 19. do neděle 21. dubna vás také čeká další víkendovka s nasavrckými Kelty. Občanské sdružení Boii připravilo projekt osmi víkendových akcí, které vám umožní naplno nasát atmosféru keltské vesničky se vším, co k ní patří. Součástí programu je práce na stavbě vesničky, přednášky, řemeslné workshopy, výpravy do okolní krajiny a mnoho dalších zážitkových i poznávacích aktivit. Je možné se zúčastnit libovolného počtu akcí - pouze je nutné se předem přihlásit, neboť počet účastníků je omezen. Účast na všech akcích je zcela zdarma.

U příležitosti Mezinárodního dne památek a historických sídel, který připadá už od roku 1984 na 18. dubna, můžete ve Slatiňanech mimořádně navštívit hned dvě pozoruhodná místa zámeckého areálu. Ve dnech 20. - 21. dubna bude totiž prohlídka zámecké expozice rozšířena o panskou oratoř s vysutou krytou chodbou, spojující zámek s kostelem sv. Martina a vůbec poprvé pak budete moci nahlédnout do roubených objektů dětského hospodářství v zámeckém parku.

„Tento nevelký soubor dřevěných staveb vyrostl v těsné blízkosti zámku po roce 1876 z iniciativy majitele zámku - Františka Josefa knížete z Auerspergu. Byl zamýšlen jako místo pro vzdělávání malých princů a princezen, kteří se zde měli pod dohledem učit zodpovědné péči o drobné domácí zvířectvo a osvojit si tak návyky dobrých hospodářů,“ vysvětluje kastelán zámku Jaroslav Bušta. Prohlídka tohoto ojediněle dochovaného „dětského edukačního centra“ se uskuteční v sobotu a v neděli v 11, 13 a 15 hodin.

Co by to bylo za víkend bez akce pro děti v Muzeu loutkářských kultur? Jako vždy si bude možné také v sobotu 20. dubna ve tři hodiny odpoledne (až vám a potomstvu slehne oběd) zkusit vyrobit malou korálovou marionetu.

Vrcholem chrudimského víkendu bude jistě nedělní setkání s legendární Věrou Čáslavskou. Beseda s tanečním vystoupením mladých tanečnic proběhne od šesti hodin večer v Divadle Karla Pippicha. Zkuste se paní Věry přijít například zeptat, proč jednu ze svých medailí věnovala Dubčekovi.

Chrudim - Rukám nenechavce neuniknul další ze stromů v centru města. Doslova pár kroků od Resselova náměstí zlikvidoval zatím neznámý vandal jednu z dřevin takovým způsobem, nad nímž zůstává rozum stát.

Jelikož nemohl vandal strom ve Filištínské ulici pokácet, rozhodl se pro rafinovanější likvidaci. „Na kmeni stromu je po celém odvodu řezem přerušen floém, lýko,“ popisuje činnost nenechavce Kateřina Jánská, technik údržby městské zeleně.

„Lýko je systém pletiv, kterým cévnaté rostliny rozvádí organické živiny do všech částí rostliny. Tímto činem je nevratně přerušeno vedení živin do koruny stromu, který pak logicky uschne,“ doplňuje Jánská. „Samozřejmě se neví, kdo za podříznutím stromu stojí. Nikdo totiž nebyl chycen při činu za ruku,“ vysvětluje chrudimská úřednice, proč nepadly zatím žádné postihy.

[[img:chrn_fullwidth:3864:Strom je prakticky podříznutý.  Foto: Chrudimské noviny]]

Při plánování nového vzhledu Filištínské, se platan vybíral proto, že jde o tradiční chrudimský strom, kterých je po městě několik. Například hned nad náměstím Josefa Ressela rostou úctyhodné exempláře. V tomto případě šlo o kus zeleně, která měla nově zrekonstruovanou ulici oživit. 

Kromě kmenu, který je prakticky podříznutý, je patrné, že strom byl i necitlivě ořezán. Místní tvrdí, že právě jeden z obyvatel Filištínské ulice se dlouhodobě snažil o jeho odstranění stromu, protože mu prý překážel. Město však bylo neústupné a odmítalo listnáč pokácet. Teď už mu ale nic jiného nezbývá, protože po úpravách, kterých se mu z ruky neznámého pachatele dostalo, platan nepochybně uschne.

Chrudim - Nedaleko centra města se v Lázeňské ulici nachází domek, v němž dlouhodobě bydlí jedna z místních sociálně slabých žen. Nedá se říci, že je to bezdomovkyně, protože má střechu nad hlavou. Bohužel, dům není jejím vlastnictvím.

Po nahlédnutí do katastru nemovitostí je zřejmé, že domek patří městu. Místní obyvatelka, která tu často hostí návštěvy podobně situovaných lidí, zde však pravidelně dělá nepořádek a okolí domu si navíc upravuje podle vlastní vůle - vytrhává radnicí vysazené rostliny a dělá si z nich vlastní „zahrádku“.

Nechybí zde ani drobné zvířectvo, například zapáchající slepice. Právě nelibá vůně linoucí se z výběhu drůbeže nutí chodce ulicí doslova prolétnout. Ani v zimě nejsou sousedé „squatterky“ ušetřeni. V kamnech děravého domu se totiž zatápí tím, co ulice dá - plastové lahve, odpadky shoří a barevný dým často zamoří celou Lázeňskou ulici.

[[img:chrn_fullwidth:3862:Domek má nejlepší léta za sebou.  Foto: Chrudimské noviny]]

Manažerka prevence kriminality Radka Pochobradská o žádných squatterech nic neví. „O žádných bezdomovcích ani squatterech v Lázeňské ulici nevíme, ani nám nic nehlásila městská policie,“ přiznává Pochobradská. Přesto přislíbila vyslat na místo terénní pracovníky a zjistit skutečný stav věci.

[[img:chrn_fullwidth:3860:Výzdoba místní umělkyně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Faktem zůstává, že v úterý 16. dubna v 10 hodin dopoledne se na místě nacházela jak zmiňovaná žena, tak jeden z jejích přátel. Po terénních pracovnících ani stopy. Odpovědí na dotaz, proč využívá dům, který jí nepatří, byly jen vulgární nadávky. Jak se nám však podařilo zjistit, město už s chrudimskou „squatterkou“ komunikuje a snaží se ji přimět k vystěhování. 

Že je česká legislativa nejednoznačná, ohebná a má mnoho výkladů, je známá věc. Je odrazem nekvalitní práce našich zákonodárců a snahy mnoha lobbistů (dnes je modernější říkat kmotrů) vytvořit z právního rámce džungli, v níž se vyznají jen oni a jejich drazí advokáti, které si nemůže běžný smrtelník dovolit. A právě s těmito úmyslnými zmatky a protimluvami se potýkají všichni, kterých se dotýkají.

Výjimkou nejsou ani radnice, natož ta v Chrudimi. S tou zmatečná legislativa zacloumala v poslední době hned dvakrát. Poprvé se kvůli ní konaly ve městě hotové manévry, to když na začátku loňského prosince nechal starosta Řezníček narychlo svolat vcelku nezvykle a v nezvyklou hodinu zastupitelstvo, aby schválilo část nájemní smlouvy s klubem AFK a ten mohl na základě této formality získat úvěr. Jen co se ale zastupitelé sešli, mohli se zase po deseti minutách rozejít, protože byl účel jejich shromáždění nezákonný.

Následovala pochopitelně ostrá slovní rozepře mezi starostou a jeho tradičním oponentem, zastupitelem Málkem, který na Řezníčkovi nenechal nit suchou, když mimo jiné označil už samotný způsob svolání zastupitelstva za nezákonný. Zkrátka jeden právní výklad stíhal druhý, ale co naplat - sportovci vyšli naprázdno a zůstali bez kýžené dotace. Újma byla tedy kvůli legislativní nejednoznačnosti finanční (šlo o dva a půl milionu), přestože Málek říká, že byla způsobena především liknavostí vedení chrudimské radnice.

Ale tím to neskončilo. Už za pár dní - na začátku letošního roku, radnice stáhla ze svých webových stránek zvukové záznamy z veřejných zasedání městského zastupitelstva s odkazem na stanovisko právníků Úřadu pro ochranu osobních údajů, kteří údajně podle tehdejšího vyjádření mluvčí chrudimské radnice Sylvy Drašnarové město upozornili, že je tento způsob zveřejňování zpráv právně napadnutelný. Reakce města tedy na sebe nenechala dlouho čekat, a co bylo veřejné, bylo rázem neveřejné.

A jak už se stalo v poslední době v Chrudimi tradicí, našel se kverulant, který za to radnici řádně sepsul. A nebyl jím nikdo jiný než zastupitel Málek, který se na veřejných schůzích zastupitelů situuje do role nemilosrdného kritika práce starosty Řezníčka a jeho party, a tak mu na zveřejňování audiozáznamů nejspíš hodně záleží. Málek proto radnici dvakrát urgoval a radnice mu nezvykle odpověděla podáním doporučeného dopisu za 41,80 Kč, které zaplatila z městské kasy, přestože mohla zastupitele informovat jednoduše a zdarma mailem. Situace tedy dospěla až do těchto krajností a nutno poznamenat, že jistý podíl na nich mají obě znesvářené strany.

Co je však důležité, že městu a jeho občanům vznikla další újma - tentokrát ne finanční, ale informační. Starostovi tedy nezbylo než se s tajemníkem vypravit do Prahy pro další právní "rozumy" a na jejich základě vydat prohlášení, že zastupitelům navrhne vrátit audiozáznamy z veřejných schůzí zpět na městský web. Převedeno do řeči právních kliček: "Co bylo neveřejné, bude zase veřejné aneb Odvolávám, co jsem odvolal." To je guláš, co!? Uvařili nám ho naši zákonodárci a místní samosprávy v něm plavou až po uši. Možná by příště stačilo přistupovat k věcem s větší rozvahou a nestahovat kalhoty dřív, než se přiblíží brod. Jinak budeme dál svědky úsměvných "mobilizací" našich zastupitelů nebo absurdních zákazů nezveřejňovat to, co je z povahy věci veřejné.

Chrudim/Ede - Spolupráce mezi partnerskými městy bude mít pokračování, i když na odlišné úrovni než v uplynulých dvaceti letech. Chrudimští radní vyjádřili totiž souhlas s návrhem Nizozemců, že se už nebude odbývat na nejvyšší úrovni mezi radnicemi, nýbrž že spolu budou odteď komunikovat už jen chrudimská komise pro zahraniční vztahy a Nadace partnerství na straně města Ede.

Nové prohlášení o této podobě partnerské spolupráce odjedou nyní za chrudimskou radnici podepsat do nizozemského Ede starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a spolu s ním také neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS). K podpisu prohlášení by přitom mělo dojít 11. května u příležitosti dvaceti let od okamžiku, kdy se na Resselově náměstí objevili první Holanďané v dřevácích.

Zajímavostí je, že Nizozemci v současnosti usilují, podobně jako Chrudim, o zapsání mezi města, která podporují "spravedlivý obchod" - tzv. fair trade. Podle všeho to může být jedna z oblastí, která by mohla obě města v budoucnu spojovat. Návrh na připojení se k fair trade je totiž tařka na stejnou dobu městskou radou načasován k projednání v chrudimském zastupitelstvu, které však už jednou tento projekt zamítlo. Nutno ale dodat, že loni, kdy se o fair trade hlasovalo, vládla městu jiná radniční koalice než dnes, a tak je pravděpodobné, že bude návrh napodruhé schválen.

Jaké ale budou další konkrétní kroky spolupráce mezi Ede a Chrudimí, není doposud známo. Více by mohlo napovědět zveřejnění samotného prohlášení o nové podobě spolupráce mezi oběma městy, dále povaha již zmíněné Nadace partnerství v Ede a konečně koncepční záměr komise pro zahraniční vztahy při MěÚ Chrudim.

Chrudim/Medlešice - Na trase budoucího obchvatu u Medlešic našli archeologové kosterní pozůstatky, které jsou dokladem rituálního kanibalismu v okolí Chrudimě v době 1800 až 1550 let před naším letopočtem. Potvrdil to archeolog Regionálního muzea v Chrudimi Jan Musil. Nález však nebude mít na stavbu žádný vliv.

Podle jeho sdělení byly při předběžném průzkumu nalezeny opálené a pořezané kosti, jež dokladují, že dotyčnou oběť uvařili nebo upekli a potom snědli. Jak chrudimský archeolog dodává, šlo v daném případě s největší pravděpodobností o lidojedectví z náboženských nebo kultovních důvodů, které bylo v uvedeném období naprosto běžné. Jediné, co už nelze podle Musila dohledat, zda byly v těchto případech obětováni členové vlastního kmene nebo zajatci z jiných kmenů či etnik.

Část nálezů pochází z období eneolitu a spadá do jordanovské kultury, další část pak do starší doby bronzové a kunětické kultury z výše uvedeného období, kdy byl kanibalismus dokladem kontaktu s tehdy vyspělými civilizacemi z Egejské oblasti, kde se tyto rituály prováděly. Pokud jde ale o východní Čechy, je tento objev ojedinělý, nejvíce jich bylo zatím nalezeno na Moravě. To ale podle Musila nevylučuje, že se ve východních Čechách vyskytoval kanibalismus přibližně stejně, protože tu nebyl dosud proveden tak podrobný průzkum.

A jak se vůbec dostaly na některé kosti stopy po porcování? Podle archeologa to bylo způsobeno tím, že se pekla například stehna a z nich pak byly odřezávány jednotlivé porce. To nasvědčuje v tomto případě spíše kanibalismu z hladu, ale i při rituálním kanibalismu či magii, které byly vždy spojeny s nejrůznějšími obřady, docházelo k pojídání obětí, protože mezi předky převládalo přesvědčení, že jim to dodá jejich sílu. Podvědomě si tak vlastně doplňovali potřebné bílkoviny a vitamíny. Vlastní rituály a obřady tehdejší civilizace byly pak projevem přesvědčení, že je člověk druhou nejvyšší bytostí hned po božstvech a má duši. Měli tedy za to, že pokud jeho život obětují bohům, budou jim nakloněni.