Praha/Slatiňany - Populární zpěvačka Helena Vondráčková čelí exekuci na téměř celý svůj nemovitý majetek kvůli údajnému dluhu vůči módní návrhářce Daně Dobřichovské. Mezi nemovitostmi, na něž byla uvalena exekuce, je i parcela v rodných Slatiňanech.

Vyplývá to ze záznamu o exekuci a z katastru nemovitostí, v němž jsou zaznamenány exekuční příkazy k prodeji majetku Heleny Vondráčkové. Ty se vedle slatiňanských parcel vztahují především na vilu zpěvačky v Řitce u Prahy, dále na nedaleké pozemky v Líšnici a zahrady v Přísece u Světlé nad Sázavou.

Helena Vondráčková, které Slatiňany udělily čestné občanství, má mít u módní návrhářky Dany Dobřichovské údajný dluh ve výši 400 tisíc korun, a právě kvůli této pohledávce jí byly obstaveny milionové majetky. Sama zpěvačka však dluh neuznává a platit se ho prý nechystá.

Podle vyjádření, které poskytla TV Barrandov, je prý uvedená částka naprosto neoprávněná a neodůvodněná. Proti exekuci i Dobřichovské podnikla proto údajně už patřičné právní kroky, aby svůj majetek ochránila.

Chrudim - Nemocnici povede Vladimír Ninger. Krajští radní ho ustanovili nejen novým ředitelem, ale i členem představenstva chrudimské nemocnice. Ve funkci tak nahradí městského radního a lékaře Tomáše Vondráčka (ČSSD), který rezignoval na konci ledna.

Devětačtyřicetiletý Ninger má podle radních pro obě funkce všechny předpoklady. V chrudimské nemocnici pracuje už deset let a až doposud působil ve funkci přednosty chirurgického oddělení. Podle vedení kraje je celostátně uznávaným odborníkem na laparoskopickou chirurgii. Je mimo jiné členem výboru České chirurgické společnosti a působí také jako pedagog na lékařských fakultách. V představenstvu nemocnice přitom již v minulosti dva roky pracoval.

Podle Línka vyhrál Ninger suverénním způsobem
Podle náměstka hejtmana Romana Línka (KDU-ČSL) vyhrál Ninger výběrové řízení na uvolněné místo naprosto suverénním způsobem. "Splňuje erudici osobnosti lékařského formátu a zároveň je člověkem, který je schopen se podílet na transformaci akutní lékařské péče v kraji," vyjmenovává Línek důvody, pro které padla volba právě na Ningera.

Krajští radní ustanovili přednostu chirurgického oddělení do představenstva chrudimské nemocnice ale proti vůli chrudimské městské rady. Ta sem navrhovala právě Tomáše Vondráčka, který stále požívá velké důvěry zdejších komunálních politiků a především chrudimské sociální demokracie, která má velký vliv na chod města.

Rozladění chrudimské ČSSD z hejtmana Netolického
Místní politici na Vondráčkovi, který je v Chrudimi oblíbeným lékařem, oceňují zejména jeho snahu bránit stávající rozsah služeb, poskytovaných chrudimskou nemocnicí. Právě údajné spory s hejtmanem Martinem Netolickým (ČSSD), který měl upřednostňovat pardubickou krajskou nemocnici na úkor Nemocnice Chrudim, vedly Vondráčka k rezignaci. Rozladění z Netolického neskrývá v této souvislosti ani chrudimská ČSSD, kterou Vondráček zastupuje v radě města, a pro kterou znamená jeho osoba v komunálních volbách vždy značnou voličskou přízeň.

Chrudim - Rada města "posvětila" letošní rozšíření pantheonu ve vestibulu Muzea o dvě busty významných chrudimských osobností, a to průmyslníka Františka Wiesnera a dlouholetého chrudimského purkmistra Josefa Klimeše, jejichž autorem je akademický sochař Jaroslav Brož.

Záměr vytvořit Chrudimský pantheon ve vestibulu Muzea vznikl přitom z popudu dřívější městské rady už v roce 2009. „Jde o významný prostor nejen z pohledu historického, protože jím do reprezentačních prostor Muzea vstupovaly vzácné návštěvy města, jako např. prezident T. G. Masaryk, ale i současného, protože se jedná o hlavní vstup do budovy, v níž se koná velké množství důležitých kulturních a společenských akcí města,“ říká místostarosta města Jan Čechlovský (ODS).

„Bylo proto navrženo, aby, podobně jako Pantheon pražského Národního muzea, sloužil vestibul k uctění a oslavě chrudimské historie a kultury,“ dodává neuvolněný místostarosta.

První částí projektu se stalo restaurování původních mramorových pamětních desek o dokončení stavby Průmyslového muzea v roce 1901 a existenci Průmyslového a vlastivědného muzea v roce 1920. V dalších etapách byly postupně instalovány čtyři busty významných osobností, a to Viktorina Kornela ze Všehrd, Jana Nepomuka Štěpánka, Josefa Ressela a Karla Pippicha.

„Celkový koncept interiéru pantheonu podle návrhu architekta Karla Théra počítá s umístěním celkem osmi bust. Busty Františka Wiesnera a Josefa Klimeše by měly přibýt v tomto roce, další dvě busty v letech následujících. O tom, jaké osobnosti představí, se ještě povede diskuse. Stejně jako o tom, jestli prostor pantheonu finálně doplní desky s přehledem purkmistrů a starostů města a našich čestných občanů“ uzavírá Jan Čechlovský.

Chrudim - Jak jinak budeme následující víkend prožívat, než ve znamení přicházejících svátků jara - Velikonoc. Pánové, máte už upletenou pomlázku? Dámy a slečny, vajíčka jsou namalovaná?

Pokud nevíte, jak se pomlázka plete, není nic snazšího, než se to naučit. Slovo „pomlázka“ pochází ze slova „omlazit - omladit“. Význam je jasný. Naši předci věřili, možná v rámci jakési pozapomenuté pohanské tradice, že síla a život, který se ukrývá ve vrbových proutcích, právě šleháním přejde do toho, kdo je šlehán. S výpraskem taková koleda opravdu nemá nic společného. Naopak. Vyšlehat bychom měli jen ty slečny a paní, na kterých nám záleží.

Barvení a úprava vajíček je samostatnou vědní disciplínou. Přestože existuje spousta návodů a možností, jak slepičí, ale i pštrosí chloubu vyzdobit, sám mám nejradši asi ten nejprostší. Vajíčka se povaří se slupkami z cibule a získají krásnou, přírodní barvu. Zkuste to také.

Bílou sobotu si můžete ukrátit v Muzeu loutkářských kultur. Mnoho velkých i malých umělců se při své tvorbě inspirovalo živými předlohami. Přijďte si to vyzkoušet i vy! Vaši inspiraci jistě probudí živí králíčci, kachničky a jehňátko, kteří se na celou Bílou sobotu, 30. března, nastěhují do Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Po expozici vás provedou pracovní listy zaměřené k velikonočním svátkům a oslavám jara. Kdo bude mít chuť, může si na konci prohlídky v dílně vytvářet hravé loutkové podoby velikonočních zvířátek. Jsou tak jednoduché, že je zvládne každé malé dítě.

O Velikonocích se také sluší zajít do kostela. V sobotu Kristus odpočíval v hrobě a ve většině farností se proto připravují takzvané Boží hroby. Jde o sochu Krista Pána, k níž věřící chodí rozjímat a nosí květiny.

Na sváteční nedělní stůl, samotný začátek Velikonoc, patří sváteční jídlo. Krom mazanců a beránků můžete zkusit i vynikající ořechovo-makový závin. Je opravdu vynikající!

Pomlázkovou zábavu si můžete dopřát třeba v restauraci v Ochozu v neděli 31. března od 20 hodin. Já jedu opět do Prahy strávit část svátků se svými přáteli a taky v jednom z pražských kostelů. Mějte bohatou pomlázku, milí čtenáři.

Chrudim - Město podepíše novou partnerskou smlouvu s holandským Ede, a to přesto, že nizozemská strana ještě loni avizovala zájem dvacetileté partnerství ukončit. Ede, které má zhruba sto tisíc obyvatel, mělo totiž v úmyslu navázat partnerství s podstatně silnějším a atraktivnějším protějškem, než je provinční Chrudim, protože si od toho slibovalo pomoc s některými evropskými projekty.

Nakonec se ale obě strany dohodly, že budou v partnerství pokračovat. Zpráva o tom byla vydána krátce poté, co se z Ede vrátil chrudimský starosta Petr Řezníček (SNK-ED), který tu o dalším spojenectví mezi oběma městy vyjednával. Z informací, které médiím poskytli tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová a neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), by se další partnerství mezi Ede a Chrudimí mělo odehrávat především na poli výměnných pobytů.

Ede i Chrudim mají zájem na výměnných pobytech pro studenty a chtěly by spolupracovat i při pořádní některých kulturních akcí. Podle Trávníčka budou prý tyto transakce pro město Chrudim jednoznačně výhodné a připomněl zásluhy Nizozemců z minulosti, jako například pomoc při projektování a výstavbě Domu s pečovatelskou službou v Soukenické ulici nebo osázení koryta náhonu v ulici Čs. partyzánů.

Podle mluvčí radnice Drašnarové se má ale budoucí vztah obou partnerů poněkud změnit. Jestliže novou podobu prohlášení o partnerské spokupráci schválí obě městské rady, přesune se stávající spolupráce radnic na jednotlivé výbory a na komunikaci nadace města Ede s komisí pro zahraniční vztahy chrudimské městské rady.

Chrudim - Vykácené sakury a magnolie před hotelem Bohemia rozdělily chrudimskou veřejnost. Část si myslí, že dřeviny padly k zemi zbytečně, další jejich likvidaci berou jako nutnou oběť při výstavbě podzemního parkoviště.

Mezi ně patří především úředníci chrudimské radnice, kteří jako jeden muž stojí za názorem techničky péče o městskou zeleň Kateřiny Jánské. Ta tvrdí, že stromy k zemi jít musely, protože by prý technika budující podzemní parkoviště natolik poškodila jejich kořenový systém, že by stejně zahynuly.

Jánské mimo jiné přispěchal na pomoc neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). „Těžká technika by pravděpodobně poškodila chodník. Navíc nemáme nikde záruku, že stromy po přesazení skutečně přežijí.“

Místostarosta tak zcela pominul fakt, že nutnost kácet vzrostlé sakury musela být známa dávno před tím, než se vůbec dělníci pustili do práce na podzemním parkovišti. Technika firem, které nabízejí stěhování vzrostlých stromů, mohla totiž pohodlně najet přímo od hotelu přes současné parkoviště a stromy přesadit. Trávníček ale trvá na tom, že bylo lepší napučené stromy nechat zlikvidovat.

[[img:chrn_fullwidth:3769:Po stromech zbývají jen pařezy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Další, kdo se Jánské zastal, byla na tiskové konferenci mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová, která prý komunikovala s některou z firem, jež vlastní stroje, umožňující přesadit i poměrně staré stromy a dřeviny. Cena takové zakázky by prý ale vyšla podle Drašnarové na desetitisíce korun. Ve srovnání s Trávníčkovým požadavkem na nové logo města za více než milion korun tak vyznívají tato slova poněkud prázdně.

S názory městských úředníků nesouhlasí ale někteří občané města a tvrdí, že by v případě, kdyby je radnice požádala, s přesazením sakur a magnolií sami pomohli. Jakmile totiž Chrudimské noviny případ pokácených stromů před hotelem Bohemia medializovaly, ozvalo se několik nadšenců, kteří o víkendech čistí naše město od odpadků. Sakury a magnolie by prý vykopali vlastními silami a pomohli je přesadit jinam. Míst k přesazení těchto nádherných stromů je podle jejich názoru v Chrudimi víc než dost.

[[img:chrn_fullwidth:3745:Napučené větve pokácených sakur.  Foto: Chrudimské noviny]]

A co si o vykácených stromech před Bohemií myslí Chrudimáci, kteří tudy pravidelně procházejí? „Kolem stromů jsem chodil spoustu let do práce a každé jaro jsem se těšil, že vykvetou. Dnes jsou pryč. Vadí mi to, ale teď už se s tím nedá nic dělat," říká pětasedmdesátiletý chrudimský penzista Jiří Šeda. "Každé jaro to pro mne byla radost asi jako vlaštovky, které se vracejí, aby nám připomněly, že končí zima. A že se tu budou vysazovat stromy nové? Ty ale asi hned tak nepokvetou," konstatuje se smutkem v hlase invalidní důchodce Tomáš Vácha.  

Mileně je pětačtyřicet a v současnosti je bez práce. Příjmení proto uvádět nechce. Kolem sakur občas procházela, když se šla podívat na úřad práce po volných místech. „Hrozně mě to rozzlobilo. Viděla jsem to už minulý týden. Napučeným větvím a magnoliím zbývalo jen rozkvést. Copak se nedaly přemístit jinam? Peníze na zdravá města a s tím spojené náklady jsou, ale na záchranu stromů se teď nenajdou?“ ptá se rozzlobeně žena.

Petra Šafaříková se svým smutkem rovněž netají: „Já osobně s tím nesouhlasím, ale co se dá proti tomu nyní dělat?“ krčí bezradně rameny. Studentka Petra Slavíčková svou zlost nijak neskrývá. „Fakt nepochopím, proč se ty sakury nepřesadily! Pravidelně kolem chodím na autobus. Zcela určitě mi budou chybět,“ přiznává studentka.

Podle níže vložené vizualizace by pokácené stromy měly být nahrazeny novými, jen co stavební práce skončí. Dokonce se jejich množství zvýši a i druhová skladba bude pestřejší. Pokáceným sakurám a magnoliím, které mohly dělat radost svými květy jinde v Chrudimi, to už ale k životu nepomůže. 

Příloha: 

hotel_bohemia_-_parkoviste_2013.pdf

Chrudim - Po výběrovém řízení, z něhož by měli vzejít ředitelé mateřských škol, rozhodla rada města také o konkurzu, který by měl vygenerovat i nového ředitele Základní školy na Školním náměstí.

Členové konkurzní komise byli už vybráni, a nic tak nestojí v cestě případným zájemcům o post ředitele jedné z největších základních škol v našem městě. Přihlášky by měly být podány do 19. dubna a nový kormidelník školního ústavu se posadí na ředitelské křeslo prvního srpna.

Současný ředitel Jiří Loukota seznal, že čas jeho aktivní služby žáčkům a rodičům se nachýlil a rozhodl se odejít na zasloužený odpočinek. Mezi učiteli tří sloučených, dříve samostatných škol, se šeptá, že horkým kandidátem na uvolněné místo je současný zástupce ředitele pro druhý stupeň Martin Vykydal. 

Vždycky jsem měl za to, že se zeleni věnují lidé, kteří k ní mají úzký citový i odborný vztah. Je to přeci jen práce s živým materiálem, který, ať chceme nebo ne, potřebuje ohleduplnější a vlídnější zacházení než třeba údržba dlažebních kostek na chodníku. Vždyť rostliny a stromy vytvářejí spolu s člověkem a zvířaty viditelnou část živého světa, který nás obklopuje.

Tvrdé lokty městské úřednice
Dnes jsem si ale všiml ve vyjádření Kateřiny Jánské, zastupitelky, předsedkyně chrudimské ODS a úřednice zodpovědné za městskou zeleň v Chrudimi, že jí přinejmenším citová vazba ke všemu živému, co ve městě spravuje, chybí, a ohání se pouze technickými termíny, které jí v poslední době umožnily několik diskutabilních až kontroverzních zásahů do zdejšího životního prostředí.

Jánská ve svém vyjádření ukazuje tvrdé lokty a dokonce se nezdráhá nazvat některé informace novinářů, poukazující na některé sporné kroky z poslední doby, diletantstvím, které podle ní nedosahuje základních znalostí studenta střední školy se zaměřením na zahradnictví. Budiž, je to její mínění a rozmlouvat jí ho nebudu, ani nechci, protože je to především vizitka její práce, kterou za peníze občanů tohoto města odvádí.

"Citová vazba" k růžově kvetoucím stromům
Dovolím si ale nesouhlasit s jejím zdůvodněním, proč musely padnout k zemi japonské sakury před hotelem Bohemia. Jánská ve svém vyjádření mimo jiné říká - cituji doslova: "Stavba podzemního parkoviště se bezprostředně dotkne kořenového systému jak stromů, tak keřů. To znamená, že by tyto dřeviny zásahem stavby byly nezvratně poškozeny a odumřely by. Proto byly stávající dřeviny v rámci stavby odstraněny dle zákona o ochraně přírody a krajiny."

Z těchto řádků je víc než zřejmá "citová vazba" Jánské k poměrně vzácně se v Chrudimi vyskytujícím stromům, které každoročně dělaly svými nápadně růžovými květy radost všem kolemjdoucím občanům i návštěvníkům našeho města. Tyto napučené stromy byly navíc mladé a zdravé, což je předurčovalo k jejich přesazení na jiné místo v Chrudimi. Myslím, že to chápou i ti, kteří sice nedosahují znalostí studenta střední zahradnické školy, ale mají všech pět pohromadě a chovají se ke svému majetku jako zodpovědní hospodáři.

Dřevorubectví nejhrubšího zrna
Arogance, s jakou Jánská reagovala, je proto vedlejší. Je jen jakousi názornou ukázkou dřevorubectví nejhrubšího zrna, kdy je mnohem snazší povolit od stolu pokácení zdravých stromů, než se snažit o jejich záchranu, a potom odhánět novináře jako dotěrný hmyz. Času na to přitom bylo dost. A dovolím si tvrdit, že i v případě průmyslové zóny Západ (necelá čtyři volební období). A tak zatímco rozkvetlé sakury mohly dělat radost občanům v jiné části města, byly nepochopitelně obětovány. Máte proto pravdu, zastupitelko Jánská, když říkáte: "Nemáte se čím chlubit..." V případě pokácených stromů před Bohemií to sedí na víc než sto procent.

Chrudim - Kuriózní situaci zažili pracovníci zdejšího městského úřadu. Anonymní dárce se už zřejmě nemohl dívat na to, jakým způsobem je pečováno o Červenou kapličku v parku Střelnice, a rozhodl se proto vypomoci radnici finanční částkou.

Stalo se tak přesto, že stavbička byla v loňském roce nově opravena a vysvěcena, a přestavlcký výtvarník Ivan Baborák sem dodal obrazy čtrnácti svatých pomocníků, jimž je kaple zasvěcena.

Neznámý dárce, který věnoval na kapličku celé dva tisíce korun českých, způsobil pracovníkům radnice nemalé komplikace. Jelikož se rozhodl zůstat v anonymitě, nesplňovala jeho darovací smlouva zákonné náležitosti. Shodou šťastných náhod a přízně voličů nesedí na místostarostenské židli nikdo jiný než vystudovaný doktor obojího práva Miroslav Tejkl (ČSSD).

„Podařilo se nám uvedený předpis interpretovat tak, že nakonec nic nebránilo přijetí anonymního daru, který bude využit, jak neznámý dárce žádá - na péči o Červenou kapličku,“ vysvětluje s úsměvem první místostarosta Tejkl.  

V jednom z redakčních materiálů zaznělo, že část chrudimské sociální demokracie považuje jednoho z největších diskutérů na místní politické scéně - Josefa Lebdušku ze Strany svobodných občanů, za extremistu. Co ale stojí za jeho "extremismem"?

Puč, který nevyšel
Strana svobodných občanů, které je Lebduška členem, vznikala v Chrudimi takřka po revolučním rozchodu dvou znepřátelených křídel dříve jednotné ODS. Na jedné straně tedy snaha občanských demokratů implantovat do chrudimské politiky progresivnější mládí a na druhé rozladění starších "mazáků", kteří se cítili být v dané chvíli těmi vyvolenými pro vedení města. Puč jim ale nevyšel a strana se jich podle svých možností vzápětí zbavila. Jiné řešení ani nezbývalo.

Bylo kolem toho mnoho povyku a nenávistných slov. Komunální politika nebyla nikdy v novodobé historii Chrudimě rozhádanější. Na tuto partu lidí "vyděděných" z ódéesky se vzápětí nabalila doslova celá plejáda neukojených rádoby politiků, kteří se v tu chvíli začali realizovat a sdružovat na portálu chrudim.cz, který chvílemi připomínal spíše jedovatou stoku než seriózní diskusní platformu.

Třaskavá směs názorových proudů
A tak "Beránkovce", jak se zprvu nazývali, posílily hlasy nespokojenců, kteří se názorově rozešli s Chrudimskou volbou, anebo z řad místní sociální demokracie, která se cítila být zrazena "vyšoupnutím" Jaroslava Trávníčka z radnice Ladislavem Libým a Petrem Řezníčkem kvůli nesrovnalostem při stavbě bytového domu v sídlišti Na Větrníku. Z těchto názorových proudů pak vznikla doslova třaskavá směs.

A mezi těmito nespokojenými hlasy vynikal zvláště jeden - hlas Josefa Lebdušky, který exceloval neskutečně dlouhými (možná i únavnými) příspěvky, v nichž nikdy a nikoho nešetřil. Jenže jedovatá stoka na chrudim.cz ztratila záhy na významu a nespokojenci se před posledními komunálními volbami rozutekli do několika politických či zájmových subjektů, aby mohli politiku dělat po svém, což se projevilo posledně na poměry Chrudimě nezvykle velkým množstvím kandidujících stran.

Věčně nespokojené křídlo versus Machův konzervatismus
Například na "Beránkovcích" vyrostly základy Strany svobodných občanů v Chrudimi. Tedy na pilířích ukřivděnosti, nenávisti a opozice takřka proti všemu, co se ve městě vytvořilo a tvoří. Neznám horší kombinaci pro vznik party, která chce s takovým "nábojem" určovat chod svého města. Svobodní pak do sebe pochopitelně absorbovali celou řadu dalších příznivců, a to buď dalších nespokojenců nebo těch, které daleko více oslovila vize zakladatele strany než nevyřízené účty s odéesáky a dalšími na radnici.

Josef Lebduška, podle mého, tak reprezentuje spíše věčně nespokojené křídlo Svobodných než Machův konzervatismus, a jelikož se svými názory netají, tak vyčnívá. A toho už si všimli i v městském zastupitelstvu, které dalo zčásti Lebduškovi nálepku extremisty a nechce, aby je tento věčný kritik kontroloval. Lebduškův "extremismus" tedy plyne z jeho jednostranně zaměřených názorů, které jsou lidem na očích. A právě to jej z komunální politiky diskvalifikuje.