Chrudim - Zdejší stavební úřad povolil konečně provozovateli Domova pro seniory v areálu bývalého pivovaru na okraji města formou částečné kolaudace provozovat v nedokončené budově vstupní část v prvním nadzemním podlaží souběžně s celým třetím patrem. Potvrdil to vedoucí Stavebního úřadu Chrudim Vladimír Bálek.

Do rozestavěného objektu se tak bude moci co nejdříve nastěhovat prvních 60 klientů, kterým bude sloužit v třetím nadzemním podlaží lůžková část a fungovat zde budou rovněž prostory pro personál. V prvním patře pak uznala kolaudační komise za způsobilou provozu vstupní halu, ordinace pro lékaře a jídelnu s kuchyní.

Nezkolaudována tak zůstala část prvního nadzemního podlaží budovy a celé její druhé poschodí. Jelikož všechny prostory v objektu spojuje společné schodiště, musely být nefunkční části areálu z rozhodnutí komise zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob. Udělit částečnou kolaudaci bylo však možné na základě funkčního výtahu a venkovního požárního schodiště.

Přestože se do rozestavěné budovy nyní nastěhuje prvních 60 lidí, není zatím jasná registrace služeb poskytovaných Domovem pro seniory. Dosud platné povolení se totiž vztahuje pouze na ubytovnu v sousedství, kde jsou senioři dočasně umístěni nad diskotékou Inferno.

Chrudim - Nová autobusová zastávka vznikne ve Škroupově ulici. Pro cestující to bude znamenat ušetření času, protože autobusy tak nebudou muset definitivně zajíždět až ke kruhovému objezdu u hotelu Bohemia.

Realizace nové zastávky přijde přibližně na 600 tisíc korun, což bude obnášet vybudování zálivu pro autobus, dále zhotovení chodníku, zastávky a veřejného osvětlení. Kdy bude stavba zahájena, záleží na doprojektování, získání stavebního povolení a v návaznosti na to také na výběrovém řízení dodavatele stavby, které se uskuteční nejdříve v srpnu, spíše ale až v září. Hotovo by mělo být do konce letošního roku.

„Zřízení autobusové zastávky je připravováno ve Škroupově ulici před prostorem prodejny. Plánujeme zastávku v zálivu, která bude opatřena přístřeškem,“ popisuje umístění a vzhled nové zastávky šéf odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek. „Umístění zastávky linky městské hromadné dopravy ve směru od nemocnice znamená, že skončí zajíždění autobusů až na kruhový objezd u hotelu Bohemia. Zároveň nebudou muset cestující, kteří jedou na polikliniku, přecházet u Fibichovy ulice přes silnici první třídy,“ upřesňuje výhody nové zastávky Klimek.

[[img:chrn_fullwidth:3551:Zajíždění autobusů k "Bohemce" bude konec.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Projekt byl odsouhlasen odborem dopravy, architektem města, Technickými službami města Chrudim, kde se jednalo především o nové osvětlení a úpravě chodníků,“ vysvětluje postup realizace šéf odboru investic MěÚ Petr Pecina. Se záměrem souhlasila i manažerka Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM), protože budování zastávky do IPRM patří. „Odbor správy majetku ještě řeší břemeno části zastávky na cizím pozemku se spotřebním družstvem Jednota Hlinsko. Jinak na projednávání záměru stavby se dostavila pouze jedna občanka města, která však k projektové dokumentaci neměla žádné připomínky,“ uzavírá Pecina.

[[img:chrn_fullwidth:3553:Místa je dostatek.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Chrudim - O návštěvě ministra dopravy Zbyňka Stanjury (ODS) v Chrudimi a o tom, zda sem přijel podpořit či nepodpořit výstavbu obchvatu města, se toho napsalo poměrně hodně. Podle jedněch názorů neslíbil vlastně nic, podle dalších se s radnicí dohodl na konkrétních krocích, které mají letitý projekt rozdýchat a uvést do života. Jak tedy bylo a bude s obchvatem do budoucna, jsme zjišťovali u neuvolněného místostarosty a poslance Jana Čechlovského (ODS), který návštěvu ministra zprostředkoval.

"Pan ministr nám potvrdil, že obchvat bude zahájen ještě letos a pokud vše dobře půjde, tak se začne v příštím roce stavět plným tempem, což bude vyžadovat odhadem částku někde mezi 300 až 500 miliony korun," rozptyluje na úvod všechny pochybnosti Čechlovský, který se ve prospěch silničního obchvatu města angažuje v Poslanecké sněmovně. Jak ale dodává, konečná cena díla není ještě určena. Ministr Stanjura chce ještě jednat se zhotovitelem stavby, mimo jiné i proto, že je projekt už nějaký čas vysoutěžen,a tak ještě může dojít k jeho aktuálnímu přecenění. Podle Čechlovského to ale nebude mít žádný vliv na to, že stavba obchvatu začne ještě v letošním roce.

Letos bude proinvestováno 150 až 160 milionů
Na samotné zahájení výstavby obchvatu je určena v současnosti částka 100 milionů korun. "Tyto peníze už v rozpočtu jsou a jsou určeny na zahájení prvních prací, které obsahují asi třicet položek, počínaje nějakými přeložkami, mostky, a konče třeba zakládáním mostu přes řeku Chrudimku," vysvětluje místostarosta. "Rozhodnutí, čím se začne, ještě nepadlo, protože je to zcela čerstvá věc, která teprve nedávno prošla v Poslanecké sněmovně díky usnesení hospodářského výboru, který peníze uvolnil na základě mého pozměňovacího návrhu. S touto stavbou totiž nikdo nepočítal. Nyní tedy bude následovat diskuse mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a zhotovitelem díla o podrobnostech výstavby obchvatu, a jak potvrdil pan ministr, neexistuje důvod, proč by se nemělo se stavbou letos začít," podtrhuje znovu Čechlovský.

Ministr dopravy diskutoval s představiteli chrudimské radnice také o další částce, která je nutná k tomu, aby se stavba obchvatu rozeběhla. Jde zhruba o necelých 60 milionů korun, které půjdou na některé přípravné práce včetně přeložení horkovodu u Vestce, který trasu budoucího obchvatu křižuje. Právě tyto peníze se nepodařilo loni proinvestovat a vrátily se tak zpátky do státního rozpočtu. "Bylo to z několika objektivních příčin - k překlopení horkovodu musí dojít v létě, kdy je technologická odstávka, a vzhledem k tomu, že bylo nutné tuto zakázku vysoutěžit, nestihlo se to do léta udělat," vyjmenovává některé důvody poslanec.

A jak získat ztracené miliony nazpět? "Tyto peníze jsem poslal dalším pozměňovacím návrhem na hospodářský výbor a pan ministr následně podpořil myšlenku, že se oněch 50 až 60 milionů vrátí na jaře prostřednictvím rozpočtového opatření zpět do rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic. V tuto chvíli se tedy bavíme o celkové částce 150 až 160 miliónů korun, aby mohla stavbu obchvatu za miliardu a půl, byť po malých krocích, začít," popisuje složitou proceduru chrudimský místostarosta.

Stavět se bude prozatím jen první etapa, a to plné tři sezóny
"Bavíme se celou dobu o první etapě obchvatu," upozorňuje během našeho rozhovoru Čechlovský, který se odkazuje na podklady ministerstva dopravy, z nichž vyplývá, že doba výstavby první etapy potrvá plné tři sezóny a proto na jednání v Chrudimi padl termín dokončení v roce 2016. "Je to reálné datum a nemá cenu se teď dohadovat, jestli by to šlo stihnout o půl roku dříve nebo později. V tuto chvíli vycházíme z předpokladu, že když vše půjde dobře, budou na první část obchvatu poskytnuty peníze ve třech etapách tak, aby se nestavělo po sto milionech, ale skutečně po nějakých logických třetinách z celkové částky," doufá Jan Čechlovský.

První etapa obchvatu však není úplným řešením pro město, protože odkloní jen část dopravy. "Ano, je to pravda. Zbývající část vozidel, která nepojede na Vysoké Mýto, tak projede jinou částí města. Tento stav potrvá do doby, než se definitvně vyřeší i druhá etapa obchvatu," přiznává místostarosta. A proč nepůjde realizovat obě etapy najednou? "Projekt také nevznikal najednou, a to ze zcela objektivních důvodů. Každá stavba musí totiž být na svém začátku zanesena do územního plánu, a vzhledem k tomu, že celá první část leží na chrudimském území, a druhá jen z části, zbytek v katastru obcí Orel a Slatiňany, tak Chrudim pochopitelně nechtěla čekat na zbývající část a dělala vše pro to, aby první etapa pokračovala rychleji. A protože jsme byli připraveni dříve a na projekt bylo vydáno územní rozhodnutí, podařilo se s požehnáním ministerstva dopravy dospět do situace, kdy byla stavba vysoutěžena a byla uzavřena smlouva s dodavatelem stavby. To u druhé části ještě není," vysvětluje Čechlovský důvody, pro které se začne prozatím jen s výstavbou první etapy.

Druhá etapa obchvatu prozatím stojí, ale i tady se prý už rýsuje řešení
A v jakém stádiu je nyní druhá etapa obchvatu? "U druhé části bylo pokračováno vydáním územního rozhodnutí a byly zahájeny i výkupy některých pozemků, nicméně někdy v letech 2009 až 2010 se tyto práce zastavily. Byly k tomu dva důvody - pochopitelně finance, protože směřovaly ze státního rozpočtu tam, kde byly stavby více připraveny, a tím druhým důvodem bylo, že ještě ani nezačala první část obchvatu a tím pádem se neřešila ani ta druhá. Byla to kombinace obou těchto faktorů," přibližuje poslanec, proč se práce na přípravách druhé etapy obchvatu zastavily.

"Optimální by v tuto chvíli bylo, kdyby ministerstvo dopravy respektive další jeho podřízené orgány odblokovaly stopku na výkup pozemků a začalo se znovu vykupovat, protože se bavíme o částce asi 35 milionů, které jsou na to potřeba," míní Čechlovský. Jak dodává, Stanjura s tím předběžně souhlasil, ale vrátil míč na stranu hřiště Chrudimě. "Navrhl městu, aby začalo výkup pozemků řešit s obyvateli samo, protože místní lidé budou podle něj k jednání s ním vstřícnější. Město má také podle pana ministra větší kapacitu než stát, který řeší v tuto chvíli daleko větší počet staveb," říká místostarosta.

Výkup pozemků začne za několik týdnů
Představa ministra podle Čechlovského je, že by se stát mohl s městem během několika týdnů dohodnout, jak bude výkup pozemků technicky probíhat. "Uzavřeme proto spolu dohodu o pravidlech, za kolik a v jakých termínech pozemky vykoupíme, které pak od nás stát odkoupí," tvrdí poslanec. "Máme o to zájem, a tak jsem o tom s panem ministrem od jeho návštěvy v Chrudimi mluvil ještě jednou. Vidím to tak, že dohodu uzavřeme zhruba do dvou měsíců, abychom věděli, v jakých mantinelech se můžeme pohybovat a Ředitelství silnic a dálnic pro nás mohlo být při odkupu pozemků partnerem," pokračuje v objasňování procedury zástupce starosty.

Jak ale dodává, tento krok musí ještě odsouhlasit zastupitelé. Podle Čechlovského by to Chrudimi umožnilo začít s výkupy pozemků ještě letos. Důležité budou také finanční možnosti města. "Jestli půjde vše dobře, a my se domluvíme, tak v příštím, maximálně v přespříštím roce by se mohla většina výkupů realizovat. Nevylučuji ale, že se výkupy mohou někde zadrhnout - máme to ověřeno už z první etapy, kde byly nějaké závěti, či nedohledatelní vlastníci, což samozřejmě působí komplikace. Vyřizování těchto situací může řádově trvat i měsíce. Bylo by proto dobré, abychom o nich od začátku věděli a vyřešili je tak, aby potom nebránily celkovému záměru," argumentuje Čechlovský.

Boj o každou korunu a každý termín zahájení výstavby
První etapa výstavby je podle Čechlovského už vysoutěžena a byla podepsána smlouva s dodavatelem stavby. S ohledem na to už na ni proto nebude možné čerpat evropské peníze. "Musí být postavena výhradně z národních zdrojů, proto se vede tak dlouhá diskuse o těchto penězích, protože je národních zdrojů relativně málo a rozpočty napjaté. Pro druhou etapu je klíčová jiná věc, a to právě evropská spoluúčast, tudíž se svádí tak velký boj o každé zahájení stavby. Podle pana ministra by financování z evropských peněz situaci zjednodušilo, protože by se s výstavbou druhé etapy počítalo ve státním rozpočtu a nebylo by tak komplikované hledat pro ni ve státní pokladně doslova každou korunu," nastiňuje Čechlovský možné financování celého díla.

"Přestože je obchvat probírán ze všech stran a dlouho se o něm diskutuje, jsme, byť po dílčích krocích, už hodně daleko. U první etapy zcela určitě, a to je relativně dobrá zpráva, protože když k nám do Poslanecké sněmovny přišel návrh letošního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, tak tam chrudimský obchvat vůbec nebyl," přibližuje poslanec situaci z konce loňského roku. Nyní už se v případě první etapy hovoří o jejím možném dokončení v roce 2016, přičemž ještě loni na jaře tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM) tvrdil, že její stavba letos rozhodně nezačne. "Hospodářský výbor sněmovny na ni uvolnil prvních sto milionů a teď se k němu připojil i ministr Stanjura, který si uvědomuje, že parlament tuto stavbu podporuje," dokresluje místostarosta aktuální situaci.

Žádná velká gesta, jen střízlivý pohled...
"Během našeho setkání v Chrudimi jsme si ujasnili všechny kroky, které budou následovat. Proto bylo vystoupení pana ministra po skončení tohoto jednání velmi střízlivé. Nebylo tedy o žádných velkých gestech, neházel tady žádnými čísly a vysvětloval jen svoje představy o projektu, který, aby se mohl reálně uskutečnit, potřebuje předtím ještě učinit nějaké kroky, aby mohla stavba letos začít, v následujících letech se v ní pokračovalo normálním tempem a v roce 2016 skončila," uzavírá Jan Čechlovský.

A že mě šéf Chrudimských patriotů Josef Kopečný nařkl, že spolu s mým předchůdcem - Ladislavem Libým, můžeme za to, že obchvat ještě nestojí? "Nepochybuji o tom, že kdyby byl pan Kopečný na mém místě, tak už ten obchvat stojí. Víc se nechci k těmto komentářům vyjadřovat," odpovídá místostarosta předsedovi občanského sdružení.

Chrudim - Sezóna plesů ještě zdaleka nekončí. Přesto jsme se podle staré tradice dostali do doby „předpostní“. Co to znamená? Pro křesťany připomínka, že velký půst, který předchází Velikonocím, je za dveřmi.

Pro všechny ostatní jasné znamení, že se blíží doba masopustů, zabijaček a tuhých mrazů.

A právě tuhé mrazy (spíše ale déšť a vítr) budou prubířským kamenem všech táborníků na Lichnici. Už 38. ročník Zimního táboření se tu koná od pátku do neděle. Celá akce začíná v pátek v 17 hodin a od 18. hodiny program pokračuje zajímavými přednáškami v nedalekém občerstvení. V rámci doprovodného programu pak připraví záložáci z klubu Patriot sportovní soutěže pro děti, střílení z luku, ukázky vojenské techniky, polní kuchyni v provozu a mnoho dalšího. Přednášky a program jsou přístupny i neubytovaným. Zájemci o romantické přenocování v troskách hradu potřebují vlastní stan se spacákem a zásoby jídla.

V sobotu si v lužské sokolovně zatančí na svém 45. společenském plese všichni místní i přespolní lidovci. Začínat by se mělo ve 20 hodin a hrát bude Josef Fuxa a František Vaňásek. V Mrákotíně to pro změnu v sobotu večer roztočí místní dobrovolní hasiči v Hospodě u Dušků.

Nasavrčtí Sokolové si vás dovolují pozvat na 19. Sokolský ples. Tančit se začne už v pátek 1.února ve 20 hodin v nekuřáckém prostředí nasavrcké sokolovny. Vstup hlavním vchodem ze Slatiňanské ulice. K tanci a poslechu hraje skupina Chorus.

Tradičně bohatou tombolu nabízí ples stavařů v Třemošnici. Parket Kulturního domu v Třemošnici se zaplní v pátek 1. února ve 20 hodin. K tanci hraje kapela Březovanka

V sobotu druhého února můžete své ratolesti vzít na tradiční víkendovku v Muzeu loutkářských kultur. Tentokrát vás od tří hodin odpoledne čeká výroba miniaturních maňásků a poté i divadelní představení. Nezapomeňte se objednat!

Od devíti hodin ráno se ve slatiňanském hřebčíně můžete podívat na hráče petanque, jak vrhají své koule směrem k prasátku. Občerstvení pro diváky je zajištěno.

Sobota 2. února patří na Vysočině masopustním obchůzkám - o půl osmé ráno ve Všeradově, v devět ve Studnici, v osm ve Vortové, o půl osmé v Hamrech.

V neděli třetího února se maškary vydají na masopustní obchůzku v Hlinsku. Začíná se v sedm hodin ráno v místní části Blatno.

O víkendu má být ještě docela teplo, proto vyrazím se psím kamarádem do přírody. V týdnu snad každý den jezdíme do městských lesů na Podhůře. Pokud vám nevadí, že co chvíli potkáte podobně „postiženého“ člověk, zkuste se tam vypravit. Obdivuji, jak si psi dokáží užívat života. Pro mnohé jsou spíše smradlavým stvořením plným blech, ale já v nich vidím nezáludného přítele, který člověka nikdy nezradí. Máme moc rádi cestu do Habrova a procházku po zapomenutých loučkách obklopených stromy. Jak asi vypadala krajina před lety, když většinu našeho území pokrývaly stromy? Kdepak, člověka napadají nejrůznější myšlenky.

Únor bílý sice pole sílí. Panující obleva spíš mění zmrzlou zeminu v bahnité laguny. Dobré boty a stejně i náladu vám přeje Jakub.

O větrolamu v sídlišti Na Větrníku se intenzivně mluví z podnětu občanů nejméně dva roky. Jeho zřízení přitom spočívá ve vysázení vzrostlých stromů po okrajích sídliště (na severu a východu), aby svými korunami ochránily zdejší obyvatele před častými poryvy větru. Ve skutečnosti má jít o stromořadí tvořené z platanů nebo dubů a mezi nimi má vést cesta pro pěší. Celý tento záměr byl proto zakomponován do projektu revitalizace sídliště, který se skládá hned z šesti etap, a na který bude radnice postupně usilovat o přidělení několika dotací.

Celé mi to přijde zbytečně zdlouhavé a neprozíravé, když si město v případě větrolamu může pomoci z vlastních zdrojů už řadu let samo. Vlastní totiž stovky vzrostlých, až šest metrů vysokých stromů v lokalitě průmyslové zóny Západ, která je z části pozůstatkem proslulých Vaňkových školek, na nichž uvedené stromy bez většího zájmu (vyjma zlodějů) rostou. Odhaduji, že má Chrudim v tomto geofondu uloženo pěkných pár stovek tisíc korun, aniž o tom možná někdo z úředníků či odpovědných lidí ví, nebo přemýšlí.

Zkrátka, ty stromy tu leží ladem, aniž by je město dokázalo zužitkovat - buď prodejem anebo jejich výsadbou tam, kde je to v Chrudimi třeba, jako nyní v sídlišti Na Větrníku. Namísto toho se vypisují soutěže na poměrně drahé projekty, několik let se pak čeká na absolvování celého schvalovacího procesu a případné dotace, zatímco lidem v nejvýše položeném chrudimském sídlišti odnáší vítr pokrývky z hlav i vše uskladněné z balkónů, či rozmetává komunální odpad do širokého okolí.

Řešení se tedy nabízí a takřka okamžitě. Dokonce i za velmi málo peněz. Věřím totiž, že se vhodné stromy v zóně Západ najdou, pokud nemají bez užitku padnout časem za oběť rozrůstající se průmyslové výrobě. Budou zdarma, platit se bude jen jejich přemístění a výsadba. Cesty mezi stromy mohou pak vzniknout tehdy, až na ně budou peníze. Stačí tedy jen chtít, trochu přemýšlet a myslet na lidi, které mohly už dávno chránit před větrem stromy z bývalých Vaňkových školek.

Chrudim - Historicky první přímá volba prezidenta České republiky rozproudila ve společnosti diskuzi o dalších možnostech jejího využití, například při volbě poslanců nebo starostů měst a obcí. Za tímto účelem vzniklo hned několik občanských iniciativ, které prosazují myšlenku přímé volby, od které si slibují samoočistný proces ve všech oblastech politiky.

A co si o tom myslí Chrumáci? Také se jim nelíbí nejrůznější handly v poslanecké sněmovně a kandidátky s lidmi, které osobně neznají? Pociťovali snad rozpaky po posledních komunálních volbách ze zdlouhavého licitování o podobě nové radniční koalice a osobě starosty? Nastal podle nich čas zamezit přímým hlasováním bojům o nejrůznější "korýtka"? Otevřela jim prezidentská kampaň, při které se nezřídka pralo špinavé prádlo, oči? Přesně to jsme zjišťovali v ulicích města a ptali se: "Uvítali byste přímou volbu starosty v Chrudimi?"

Pětasedmdesátiletý chrudimský penzista František Tichý na to má jednoznačnou odpověď. „Jsem pro. Přímá volba prezidenta se ukázala být dobrou možností pro všechny - jak pro voliče, tak i pro kandidáty,“ míní vitální důchodce. Zato mladé maminky s kočárky - Iveta, Markéta a Andrea se v odpovědi neshodnou. Iveta si není jistá korektností případné předvolební kampaně. „Nevím, spíš mi přijde, že se díky tomu začala vytahovat kdejaká špína,“ říká Iveta. Markéta si ale myslí úplný opak. „Zavedla bych přímou volbu úplně všude. Strany jsou stejně jen o kamarádíčkování a domluvách,“ je přesvědčena Markéta. Sedmadvacetiletá Andrea by nebyla proti, pokud by bylo podle ní z čeho vybírat. „Já jsem volit prezidenta nebyla. Nevybrala jsem si žádného z kandidátů a nejdůležitější je právě nabídka - vybírat si ze zajímavých a poctivých lidí, což mi v politice chybí,“ zdůrazňuje Andrea.

Dvojice nezaměstnaných Jiří (45) a Jitka (42) má prý v životě trochu jiné priority, než jsou volby. Jiří by spíše uvítal větší nabídku pracovních míst. „Nevím, čemu to pomůže. Já hledám práci už čtyři roky a žádný prezident, poslanec nebo starosta mi k místu nepomohl,“ stěžuje si Jiří do diktafonu. Podle Jitky se dá obejít i přímá volba. „Oni si to stejně zase nějak domluví a nebude to mít žádný smysl,“ argumentuje Jitka.

Markéta Filípková je osmnáctiletá studentka. Nejen, že by přímou volbu uvítala, ale má už dokonce i svého favorita na starostu. „Volila jsem Karla a přímou volbu starosty bych také uvítala. Volila bych asi zase pana Řezníčka, protože je to hezkej chlap. Hezky se usmívá na volebním plakátu u výjezdu z Chrudimi na Pardubice,“ vyzdvihuje Řezníčkovy přednosti studentka Markéta.

Třiačtyřicetiletá žena s nákupním košíkem nechtěla své jméno prozradit. Přesto i ona ví, kdo by si zasloužil její hlas v případné přímé volbě. „Volila jsem teď Zemana a těší mě, že i můj hlas měl váhu. Přímou volbu proto určitě chci i tady ve městě nebo do poslanecké sněmovny. Jako starosta města by se mi líbil třeba pan Trávníček a poslancem by mohl být zase pan Tejkl,“ vyjmenovává zákaznice obchodu svoje favority.

[[img:chrn_fullwidth:3501:Miroslav Tejkl míní, že by přímá volba starosty v Chrudimi prospěla klimatu ve městě.  Foto: Chrudimské noviny]] 

A právě první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) by proti přímé volbě prý rozhodně nebyl. Dokonce si myslí, že taková změna prospěje klimatu ve městě. „Neuznávám polovičaté řešení. Myslím, že pokud už, tak by měla být zavedena přímá volba všech starostů i primátorů - přičemž nemusíme vymýšlet vymyšlené a lze použít prostě model od nám nejbližšího státu - Slovenské republiky. V partnerském městě Svídnik samozřejmě mají přímo voleného primátora - jako jinde na Slovensku, a podle informací, které jsem získal při osobní návštěvě, jednáních s ostatními místními politiky a podle svých vlastních dotazů vůči obyvatelstvu na toto téma, se mi zdá, že to tamějšímu klimatu ve městě prospělo,“ myslí si Tejkl.

 [[img:chrn_fullwidth:3542:Petr Lichtenberg je pro v případě, že změně systému bude předcházet diskuze.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Stejně tak opoziční zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) se myšlence na přímou volbou starosty nebrání. „Nemám problém s přímou volbou starostů, ale v této souvislosti je nutné se nejdříve zamyslet nad úlohou starostů a jejich pravomocemi - starosta volený v přímé volbě by měl mít větší kompetence než ve volbě nepřímé. Takže nejdříve by se měla zahájit diskuze a na jejím základě stanovit kompetence starostů. A teprve až poté je možno zavádět přímou volbu starosty,“ uzavírá Lichtenberg.

Chrudim - Jednání mezi městem a pardubickou pobočkou firmy KYB Manufacturing Czech, s.r.o., jež spadá pod japonský koncern Kayaba Industry, od loňského podzimu zase o něco pokročila. Městští radní se totiž během pondělního mimořádného zasedání shodli na vstupu tohoto výrobce automobilových tlumičů do průmyslové zóny Západ. Jestli se obchod podaří, vydělá na něm město 14 miliónů za pozemky a Chrudimáci se budou moci těšit v první fázi až na stovku nových pracovních míst.

Firma si ještě před tímto obchodem lokalitu důkladně prověřovala, než vyslovila konečný zájem pozemky koupit. Provedla zde například několik sondážních vrtů, s jejichž pomocí zjišťovala geologické podloží pro plánovaný provoz. Zástupci firmy se zajímali i o takové podrobnosti, jako jsou případná věcná břemena váznoucí za zdejšími pozemky a místními komunikacemi, datum poslední povodně v místě zvažované stavby, či dokonce možnosti pádu dopravního letadla na pozemek, nebo zda Chrudim někdy zažila zemětřesení.

Česká pobočka japonské firmy byla založena v srpnu 2003 a samotnou výrobu zahájila v prosinci roku 2006. Důvodem byla snaha pokrýt čtyři hlavní automobilové trhy. Mezi hlavní zákazníky Kayaby patří kolínská automobilka TPCA, maďarská pobočka Suzuki a Renault ve Slovinsku. Součástí firemního portfolia je i výroba náhradních dílů pro celou Evropu. Ty jsou distribuovány prostřednictvím sesterské společnosti KGE. V současné době firma zaměstnává v České republice přibližně 330 pracovníků.

O celé transkaci nyní rozhodnou zastupitelé města, kteří se kvůli ní mimořádně sejdou 11. února. Doufejme proto, že se schůze nezvrhne v slovní exhibici některých jedinců, jak jsme zvyklí vídat v posledních měsících, a že se debata ponese v duchu věcné diskuze ve prospěch města a jeho občanů, nikoli v zájmu těch, kteří se potřebují stůj co stůj zviditelnit. Takové excesy mohou totiž celý záměr ohrozit, protože jsou z pohledu zahraničních investorů mnohem škodlivější než případné zemětřesení.

Zastupitel Roman Málek si řádně naběhl, když přišel na zastupitelstvo s požadavkem, aby bývalý radní Jelínek zaplatil škodu, která měla údajně vzniknout při realizaci Muzea barokních soch. Oprášil tak v podstatě svůj letitý volební slovník, kterým strašil voliče už před posledními komunálními volbami. Nyní tohle téma vytáhl jako králíka z klobouku znovu - navíc s požadavkem na exemplární potrestání konkrétního viníka.

Člověk si často říká, co to do toho chlapce (Málka) vjelo, že vidí při každé zmínce o Muzeu barokních soch rudě. Je ale nutné znát nejprve všechny souvislosti. Málkova politická kariéra na komunální úrovni odstartovala v podstatě s odchodem dřívějšího lídra KDU-ČSL v Chrudimi Miloslava Macely do Prahy, tedy v době, kdy bylo třeba v zájmu koaliční spolupráce s ODS, SNK-ED a Volbou pro město dosadit někoho z lidovců pod značkou Koalice pro Chrudim do pozice místostarosty. Volba tehdy padla na Málka jako na nadějného mládežnického aktivistu, pohybujícího se v sektoru neziskových organizací.

[[img:chrn_fullwidth:2764:Roman Málek mezi svými nejbližšími. Foto: archiv Chrudimských novin]]

Už od začátku této volební spolupráce se přitom schylovalo k realizaci projektu Muzea barokních soch v odsvěceném kostele sv. Josefa, který patří městu. Jak se ale záhy ukázalo, své zájmy tu měl i Roman Málek, který přišel hned s několika koncepty na možné využití chátrajícího objektu. Mezi mnohými jmenujme například muzeum hlavolamů či jakési vesmírné středisko. Jeho návrhy ale městská rada pokaždé vetovala a dala zelenou již zmíněnému Muzeu barokních soch s daleko variabilnějším využitím pro veřejnost.

A jak šel čas, začal se Roman Málek vůči zbytku městské rady stále zřetelněji vymezovat. Podle některých jazyků prý proto, že přicházel se stále bizardnějšími návrhy, na které takřka nikdo z tehdy odpovědných politiků neslyšel. Čtyři roky tak uběhly jako voda a na konci minulého volebního období bylo už všem jasné, že z kdysi nesmělého tichošlápka bude jeden z nejhlasitějších kritiků jeho dřívějších spolupracovníků. Snad nejvýmluvněji to vyjadřovaly Málkovy bilboardy na hospodě U Slejšků směrem ke vchodu do kavárny Picollo, kam chodil tehdejší radní Jelínek a duchovní otec projektu Muzea barokních soch debatovat nad problémy u kávy.

[[img:chrn_fullwidth:1098:Roman Málek a jeho billboard na hospodě U Slejšků. Foto: Chrudimské noviny]]

Vše pak vyvrcholilo proti všem zvyklostem a zásadám podáním inzerátu na titulní straně místních novin v den konání komunálních voleb, ve kterém Málek osočoval Jelínka z nekalostí na radnici. Protistrana už nemohla na tuto podpásovku nijak reagovat a co vedlo redakci oněch novin k takto neobvyklému kroku, se dnes už jen můžeme dohadovat. Ostatně ani později to nedokázala uspokojivě vysvětlit (korespondenci mezi čtenářem těchto novin, šéfredaktorkou a jejím tehdejším nadřízeným má naše redakce k dispozici). Důležitější však je, že se Málek tímto inzerátem veřejně projevil a zasel tak mezi spoluobčany (voliči) semínko nedůvěry jak k výše uvedenému projektu, tak i k jeho autorům. Nakolik to ovlivnilo průběh samotných voleb a poškodilo nařčené aktéry, se dnes můžeme opět jen dohadovat.

A co následovalo dál? Po zdlouhavých vyjednáváních bylo vytvořeno v novodobé historii Chrudimě politicky a početně snad nejbarevnější seskupení koaličních stran odleva až k nejkonzervativnějšímu křídlu, kde z jedné strany tahal za provaz starosta Řezníček a z druhé tehdejší místostarosta Málek, který se nechal nominovat do čela školství, kultury a památkové péče. Už od začátku bylo ale přitom zřejmé, že se Málkova "tak trochu jiná politika" na chodu radnice projeví. A projevila - výsledkem byly nejpočetnější personální změny v úseku, za který nesl Málek zodpovědnost, a odchody některých odborníků. Také projekt Muzea barokních soch nabral značný časový skluz a Málek si rád během této doby vyměňoval prostřednictvím médií názory s příznivci muzea a osočoval je z nehospodárnosti. Samotný rozjezd a provoz muzea pak budily přinejmenším rozpaky veřejnosti, protože se částečně odchýlily od původního záměru.

[[img:chrn_fullwidth:3538:Roman Málek ve svém nejoblíbenějším prostředí. Foto: archiv Chrudimských novin]]

Kalich trpělivosti s Málkem ale záhy přetekl a dvě nejsilnější politické strany v koalici - ČSSD a SNK-ED, s ním vypověděly koaliční smlouvu. Málek byl tedy nucen se přestěhovat z radnice do zastupitelských lavic, odkud teď pravidelně bombarduje svoje kolegy neustálými požadavky a dotazy i na sebemenší záležitosti. A jelikož z toho vznikl za necelý půlrok jakýsi Málkův folklór, s kterým už každý dopředu počítá, oprášil z mého pohledu staré téma, od něhož si nejspíš sliboval, že na sebe znovu strhne ztracenou pozornost.

Podle mě však přestřelil, nebo ještě lépe - jak jsem uvedl na začátku, si řádně naběhl. Jelínek totiž od začátku tvrdí, že má svědomí čisté a být v jeho kůži, zachoval bych se stejně - připojil bych se k požadavku, aby bylo hospodaření během realizace Muzea barokních soch řádně prošetřeno a případný viník potrestán. Tolik tedy na závěr poměrně dlouhého postřehu, kterým se jak červená niť táhne nenávist k projektu i jeho autorům, a jehož prostřednictvím jsem se snažil ozřejmit některé souvislosti, které prohloubily příkopy mezi některými politickými subjekty v Chrudimi. Už v zájmu jejich zakopání je nutné záležitost projektu muzea jednou provždy uzavřít a případně potrestat i ty, kteří tohle téma zneužili či zneužívají ke svému politickému prospěchu.

Chrudim - Pondělní zasedání městského zastupitelstva mělo na svém programu sice jen čtrnáct bodů, přesto to opozičnímu zastupiteli Romanu Málkovi (Koalice pro Chrudim) opět bohatě stačilo k tomu, aby se celé pozdní odpoledne i podvečer nesly v duchu jeho nekonečných dotazů.

[[img:chrn_fullwidth:3537:Zastupitelé města se pomalu scházejí k pondělní schůzi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ještě než zastupitelé stačili odhlasovat program schůze, přihlásil se Málek s připomínkou, že zápis z minulého zasedání zastupitelů obsahuje usnesení, které však, podle jeho názoru, nebylo schváleno. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) se mu pak snažil vysvětlit, že zápis byl ověřen Málkovými kolegy v zastupitelstvu, tudíž je omyl prakticky vyloučen. Nato si vzal opoziční zastupitel znovu slovo a jal se řešit členství v dozorčí radě chrudimské nemocnice. Řezníček ho ale usadil s tím, že rozprava ještě nezačala.

V rozpočtu přibylo sedm miliónů díky dražším poplatkům za odpad
Po schválení členů návrhové komise a programu jednání předložil neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) návrh na rozpočtové opatření, avšak tradičního vysvětlování se ujala vedoucí finančního odboru MěÚ Hana Vránová. Podle ní se městský rozpočet navyšuje o sedm miliónů korun, a to díky zvýšeným příjmům z poplatků za svoz a likvidaci komunálního odpadu. Zastupitel David Kasal (VV) proto vznesl dotaz, proč se na minulém zasedání uváděla částka podstatně nižší. Vránová se mu pak snažila vysvětlit, že finanční odbor počítal původně s příjmy nižšími, protože nebylo jisté, zda projde schválení výše poplatků v částce 600 korun a ne všichni poplatníci také skutečně zaplatí.

Málek protestoval proti záměru vytvořit nové logo města
Rozpočtové opatření se ale týkalo i výdajů. A právě jeden z nich - sto tisíc korun na vytvoření nového loga města, popudil Romana Málka. Podle jeho názoru není koncepční logo vytvářet, protože má město svůj znak. Není podle něj také zcela zřejmé, na co peníze ve skutečnosti půjdou. Poté začal Málek žonglovat s čísly. Když skončil, pohybovaly se náklady na realizaci a implementaci nového loga kolem dvou miliónů korun. Málek tedy navrhnul, aby zmiňovaných sto tisíc bylo rozděleno z části na granty a z části na dotace v odboru školství, kultury a památkové péče. Tento jeho pozměňovací návrh ale zastupitelé neschválili narozdíl od původního rozpočtového opatření.

Žádost klubu AFK LS o dotaci na dobudování druhého podlaží tribuny byla schválena bez problémů. Pouze David Kasal se přihlásil s připomínkou, že podle jeho zaručených zdrojů z ministerstva se dotace pro stejný objekt prakticky neudělují. Chtěl tedy vědět, zda je ověřeno, že peníze na tribunu skutečně přijdou. Starosta Řezníček ho ale ubezpečil, že ano a zastupitelé mu vzápětí dali svým souhlasem za pravdu a žádost o dotaci schválili.

Město přispěje na parkoviště před hotelem Bohemia půldruhým miliónem
Následovalo schvalování dodatku ke smlouvě s dodavateli některých prací Sportovním areálům města a prodej pozemku společnosti Homa holding na výstavbu parkovacího domu, o němž jsme podrobněji informovali zde. Předseda finančního výboru zastupitelstva Jan Chvojka (ČSSD) poté představil jedinou změnu, kterou návrh oproti původnímu znění obsahoval. Částka jeden a půl milionu, kterou se město bude na výstavbě parkoviště podílet, nebude rozdělena na dvě, ale hned na tři části. Nebylo totiž zcela jasné, z čeho se budou částky platit, protože podle Chvojky nebyly zakomponovány do rozpočtu města.

[[img:chrn_fullwidth:1387:Peníze z města přijdou na účet společnosti Homa holding natřikrát.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bývalý místostarosta nezvládl emoce a označil finanční výbor za anonymní bandu
Slovo si následně vzal znovu Málek, který rozhořčeně prohlásil, že je finanční výbor anonymní bandou. Výstupy, které produkuje, prý neobsahují informace o tom, kdo jak hlasuje a kteří členové se ho vůbec účastní. Žádal proto podrobnější informace. Osočený předseda Chvojka kontroval prohlášením, že Málek, jako skoro vždy, nemá pravdu.

Pokud chce opoziční zastupitel nějaké změny ve výstupech z výboru, musí je Málkovi schválit kolegové v zastupitelstvu. Podle Řezníčka má navíc Málkova Koalice pro Chrudim svého zástupce i ve finančním výboru, takže si klidně může dělat poznámky. Málek ale opáčil, že už dva roky tam nikdo z jeho souputníků nesedí. Do emotivní debaty se následně zapojila i šéfka finančního odboru MěÚ Hana Vránová, která se členů finančního výboru zastala a teprve až poté, když vášně opadly, mohl být schválen jak prodej pozemků, tak i finance na předložené záměry.

Vášně kolem prodeje domu Karla Pippicha v Poděbradově ulici
Pozemky ve Vlčnově a Sobětuchách se na návrh prvního místostarosty Miroslava Tejkla (ČSSD) prodávat nebudou. V případě toho vlčnovského by se někteří z majitelů ostatních pozemků k nim nemohli dostat a v Sobětuchách se dá zase očekávat, že cena lukrativní části pole poroste. Zastupitelé tak s důvody předkladatele Tejkla souhlasili a s prodeji obou pozemků nesouhlasili.

Mezi další projednávané pozemkové záležitosti patřila známá kóta 303 - tedy pozemek, který chce město získat od ministerstva obrany. Ten bude na Chrudim převeden už po zaplacení první splátky. Zástavní právo pak zaručí, že se peníze z účtu radnice skutečně dostanou do pokladny ministerstva. Prodej domu Karla Pippicha v Poděbradově ulici, který byl projednáván vzápětí, budil vášně už na minulé schůzi zastupitelstva, a ne jinak tomu bylo i v pondělí. Nakonec ale, jen co se vyřešily problémy s porouchaným hlasovacím zařízením, prošel i tento bod a záměr prodeje domu byl přeci jen schválen. Vstup Chrudimě do projektu „místních akčních skupin“ se po diskuzi mezi předkladatelem Tejklem a odborníkem na neziskovky Málkem nakonec také podařil.

Nečekaně hladká shoda na regeneraci sídliště Na Větrníku
Regenerace sídliště Na Větrníku, kterou by měla z části pokrýt dotace, získala jednohlasou podporu zastupitelů. Dokonce i věčný rebelant Málek našel v tomto bodě jednání společnou řeč s radniční koalicí. Zastupitelé si oddechli a záměr byl tak schválen stejně jako následující spolupráce radnice s římskokatolickou farností na úpravě vojenského pohřebiště na hřbitově u svatého Kříže. Starosta Řezníček v této souvislosti připomenul, že nás čeká výročí začátku do té doby největšího ozbrojeného konfliktu v dějinách - první světové války. Důstojně upravené místo posledního odpočinku vojáků, kteří v Chrudimi zemřeli, bude podle něj jistě čitelným poselstvím ostatním městům a samozřejmě také všem pozůstalým.

[[img:chrn_fullwidth:3536:"Co tady ten Jelínek chce?" jakoby se ptal Málek sám sebe při pohledu na nečekanou návštěvu za svými zády.  Foto: Chrudimské noviny]]

Shromažďuje starosta kompromitující materiály na své politické oponenty?
A pak přišel strhující závěr v režii opozičních zastupitelů Málka a Kasala, z nichž se v poslední době stala na zastupitelstvu nerozlučná dvojice. Oba totiž dali podnět kontrolnímu výboru města pro podezření, že starosta Řezníček porušil během předvolební kampaně usnesení městské rady, protože prý vyvěsil svoje plakáty v rozporu se zmiňovaným rozhodnutím městských radních. Řezníček na to zareagoval prohlášením, zda bude výbor prošetřovat všechny, kdo se zmiňovaného prohřešku dopustili.

Kasalovi přitom ukázal fotografii, na které byl právě Kasal zachycen v situaci, kdy se zmiňovaného prohřešku sám dopouští. Ozval se i potrefený Petr Lichtenberg (Svobodní), jenž si byl másla na své hlavě také vědom. Argumentoval však tím, že po upozornění předvolební materiály okamžitě odstranil a prošetření výborem se prý rozhodně nebrání. Také Kasal s Řezníčkem uvedli, že s tím nemají žádný problém. Do debaty se zapojil rovněž starostův stranický kolega Tomáš Židek, aby Málkovi připomněl, že byl Řezníček v senátní kampani jejich společných kandidátem a že si tak Málek doslova kálí do vlastního hnízda. Návrh, který podali spolu s Kasalem, byl při následném hlasování smeten zastupiteli ze stolu.

[[img:chrn_fullwidth:3534:Zastupitel Roman Málek a bývalý radní Luboš Jelínek.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bývalý radní sebral věčnému rebelantovi vítr z plachet
Zlatá tečka měla ale teprve přijít. Málek se totiž vytasil s požadavkem, aby byla po bývalém radním a autorovi myšlenky Muzea barokních soch (Mubaso), Luboši Jelínkovi (Volba pro město) či projektantovi Mubasa vymáhána škoda, jež měla údajně vzniknout při samotné realizaci tohoto projektu. To mimo jiné také vysvětlovalo, proč byl Jelínek zhruba od poloviny jednání v sále přítomen. Přestože zpráva, kterou Málek předložil, působila zmatečně a neměla všechny náležitosti - chyběla například jedna z příloh, Jelínek si vzal slovo a k velkému překvapení všech se k Málkovu podnětu připojil. Vysvětlil to vzápětí tím, že i on touží konečně vědět, kdo soustavně poškozuje projekt Muzea barokních soch v Chrudimi.

Chrudim - Michal Jinoch je vycházející hvězdou mezi sportovními komentátory. Svým profesionálním přístupem překvapil nejen své blízké, ale především zasloužilého televizního matadora, jakým je Jiří Nikodým. 

Jsem úplně obyčejný kluk, který letos končí studium Informačních technologií na SOŠ a SOU obchodu a služeb v Chrudimi. Kromě studia mi hodně času zabere práce manažera distribuce dvou televizních pořadů - Indian a Filmové novinky na televizi Pětka. Dále pak vytvářím a moderuji internetový pořad o sportovních hrách EA Sports TV. No a také se věnuji sportovní žurnalistice.

Tradiční polehávání u televize vás asi moc nenaplňuje, viďte?

To opravdu ne. Baví mě sledovat sporty jinak než tradičního českého fanouška doma u televize s pivem v ruce. Snažím se to dění probírat do hloubky. Samozřejmě zapojuji i emoce a mám své oblíbené kluby, takže občas vyjde na povrch čistě subjektivní názor, ale snažím se vždy veškeré dění objektivně zhodnotit. Ke komentování mě to táhlo od mala. Nemám tedy žádný problém mluvit před lidmi, takže práce za mikrofonem mi určitě problém nedělá. Dostat se ale k profesi sportovního komentátora není v Česku vůbec lehká záležitost.

Byla těžké dostat se za pultík komentátora?

Měl jsem to štěstí, že se shodou okolností dostala ve Zlíně za komentátorský pultík Marie Rezáčová a nedopadlo to moc slavně - ačkoliv Marii uznávám, že do toho vůbec šla bez jakékoliv přípravy. Společnost Tipsport podle mého názoru poté dala šanci i nám ostatním si tuto profesi vyzkoušet. Mně se podařilo vyhrát hned první kolo soutěže Staň se komentátorem, ve které bylo za úkol okomentovat minutový úsek hokejového zápasu mezi Zlínem a Kometou Brno. Dostal jsem tedy možnost loni 9. prosince usednout na komentátorské stanoviště spolu s profesionálním komentátorem Jirkou Nikodýmem, s ním projít přípravou a následně samotným zápasem mezi Pardubicemi a Českými Budějovicemi.

Prý jste si řekl o práci, jak to bylo?

Tak věta - tenhle kluk si řekl o práci - mě samozřejmě potěšila. Obzvlášť proto, že byla vyřčena diváky na Streamu. Když jsem přijel do Pardubic do ČEZ Arény, čekala mě příprava s Jirkou Nikodýmem. Ten mi udělil pár užitečných rad, čemu se při komentování vyhnout a co by se naopak používat mělo. No a pak se šlo na komentátorské stanoviště. Byl jsem seznámen s tím, jak celý přenos probíhá, kdy mám sledovat monitor a tak podobně. V první třetině zápasu jsem se ale rozjížděl celkem pomalu.

Měl jste nějaké předchozí zkušenosti?

Moje dosavadní komentátorská zkušenost bylo komentování zápasů při soutěžích FIFA či NHL u mě doma v pokoji před obrazovkou, a pak ještě jedna štace, kdy jsem komentoval zápasy na Mistrovství České republiky v PC hrách.

[[img:chrn_fullwidth:3503:Tak vidí zápas komentátor.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Jaké byly bezprostřední reakce na váš výkon?

Po první třetině mi přišlo pár textových zpráv s pozitivními reakcemi. Martin z Tipsportu mi dal přečíst chat, kde nebylo jediného křivého slova a mně se samozřejmě zvedlo sebevědomí. Navíc, když vás skutečná persona, jako Jirka Nikodým, také vychválí, jde vše hned lépe. Dostal jsem od něj tedy důvěru zbytek zápasu dokomentovat sám. Jiří by se zapojil pouze v případě, kdybych už náhodou neměl co říct.

A zapojil se?

Jediná situace, kdy jsme se s Jirkou zapojili do komentování oba, bylo snížení Pardubic na jedna ku dvěma. Václav Kočí vypálil od modré čáry a puk z našeho pohledu jasně orazítkoval horní tyčku a vyletěl mimo. Rozhodčí však naznačil, že se bude telefonovat videorozhodčímu. Po přerušení hry jsme pak zkoumali videozáznam i my na komentátorském stanovišti a s jistotou našich záběrů jsme jasně konstatovali, že o gól nejde. Jaké pak bylo naše překvapení, když rozhodčí vyjel z boxu časoměřičů a ukázal směrem ke středovému kruhu na znamení, že gól padl. Samotnou akci jsem pak rozluštil až doma z videozáznamu, kdy Robert Kousal puk tečoval do zadního oblouku v brance, a od té se puk odrazil. Hodně kuriózní situace, kterou člověk nezažije, dokud si to sám nevyzkouší.

 [[img:chrn_fullwidth:3505:Michal a Jirka Nikodým.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]  

Co se dělo po zápase?

Po skončení mě samozřejmě čekalo ještě zhodnocení akce z mého pohledu a bylo mi řečeno, že jsem se líbil. Proto pak možná padla i věta - tenhle kluk si řekl o práci, která byla obsažena i v článku na webu Tipsportu. Jak už jsem říkal, reakce byly vesměs pozitivní. Rodina i přátelé mě neuvěřitelně podporovali a podporují i nadále. Kdybych mohl poděkovat osobě, která mi nejvíce pomohla hlavně celou soutěž vyhrát, tak je to Jakub Váňa - děkuji mu ještě jednou! Nejvíce mě ale potěšila slova Jirky Nikodýma. Nebudu to nijak popisovat, ať to řekne sám - Michal mě opravdu překvapil, nečekal jsem, že si povede tak dobře. Měl jsem obavy, jak zvládne atmosféru a rychlost hokeje. Většinou takové první pokusy nedopadají nejlépe, komentátorský nováček odpadne po několika minutách. Jenže tentokrát mi připadalo, že vedle mě seděl profesionální komentátor. Nebylo potřeba, abych do toho jakýmkoli způsobem vstupoval. Myslím, že to nebylo Michalovo poslední vystoupení.

[[img:chrn_fullwidth:3504:Příprava byla důkladná.  Reprofot: Chrudimské noviny]]

Jak dlouho trvá taková příprava na zápas a co všechno obnáší?

Příprava na zápas zabere několik hodin. V prvé řadě si musíte obstarat sestavy obou týmů. Jediné dostupné informace na internetu je však aktuální marodka. Takže tak jako tak musíte jen odhadovat. Ve většině případů si postavíte pětky tak, jak hrály v minulém zápase a potom si k nim doplníte základní informace. Nesmí chybět číslo, ideální je aktuální stav kanadského bodování, u golmanů pak statistiky úspěšnosti zákroků. Ke každému hráči jedna či dvě zajímavosti, které se používají většinou při přerušení a detailu na hráče. Příprava na zápas Pardubic s Budějovicemi mi trvala asi čtyři hodiny s tím, že Pardubice znám jako své boty a v Budějovicích v tu dobu hráli ještě hráči z NHL, takže jsem to měl ulehčené.

Proč komentujete zrovna hokej?

Je to prosté - komentuji to, k čemu se dalo v danou chvíli dostat. Pokud budu v budoucnu opravdu vykonávat tohle zaměstnání, tak bych chtěl určitě komentovat fotbal nebo hokej. U fotbalu má člověk větší klid. Akce nejsou tak rychlé, hřiště je větší a než se nějaká rozvine, tak člověk v poklidu dořekne to, co má zrovna na jazyku. Hokej je přesný opak. Tam to frčí strašně rychle, a jak občas člověku připadají tři hodiny u televize strašně dlouhé, mně celý zápas připadal jako dvacetiminutová epizoda. Je to hukot sledovat led, monitor, statistiky, zápis o utkání, čas, střídačky - prostě všechno.

Jak jste na tom po takovém výkonu s hlasivkami? Musejí dostat zabrat...

Jsem zvyklý křičet, za což mě doma občas nejraději zalepili ústa, když si komentuji virtuální sport nebo fandím, každopádně emoce k tomu patří. Nesmí to však být takové, že budu celý zápas vyřvávat. Mám radši dramatičnost - postupně přidávat na důrazu vzhledem k vážnosti situace. Možná i to šetří moje hlasivky. Kdybych se však dostal k reprezentačním zápasům, určitě bych nějaký ten výraznější góóóóóóóóóóóóól vypustil.

Máte už nějaké další nabídky na komentování?

V neděli 6. ledna jsem měl premiéru už jako řadový komentátor. Na TV Tipsport jsem komentoval již sám lahůdku v podobě zápasu Pardubice - Kometa Brno. Byl jsem překvapen, že mi zazvonil telefon. Bez váhání jsem nabídku jet zase komentovat přijal. Jakmile se uvolní místo a dostanu možnost znovu, tak mě diváci zase uslyší.

Kdo je pro vás největší podporou, kde berete sílu?

To je těžká otázka. Největší podporou jsem si asi hlavně já sám. Vysnil jsem si povolání, ke kterému se není jednoduché dostat. A dokázal jsem to, i když zatím jsem komentoval jen dva zápasy a pouze jeden sólo. Každopádně neznám jiného chlapce, který by v mém věku dostal důvěru komentovat. Tímto se omlouvám, pokud někdo takový je. Jinak samozřejmě rodina - máma, táta, sestra, babička, sestřenice a taky náš pes, i když ten tomu zas až tolik nerozumí. A pak nejbližší přátelé - ať už ze školy či z médií, pro které pracuji.

Děláte aktivně nějaký sport?

Momentálně ne. Pár let jsem strávil u házené. Dneska si maximálně jdeme s kamarády začutat, nic profesionálního bych v tom nehledal.

Kromě profi účinkování za mikrofonem máte ještě nějaký další sen?

Přání to asi nebude, ale v prvé řadě chci odmaturovat, dojít si pro vyskoškolský titul a současně s tím pokračovat v komentátorské kariéře. Za tu krátkou praxi jsem se přesvědčil, že je tato činnost opravdu to, co chci dělat! A jestliže pro sportovce je vrchol účastnit se vrcholových akcí, pro mě taky. Rád bych si okomentoval nějaký ten zápas Ligy mistrů, nejlépe přímo z některého z evropských stadionů či České reprezentace - jak tu hokejovou na mistrovství světa nebo olympiádě, tak i tu fotbalovou na mistrovství Evropy, mistrovství světa či v kvalifikaci.

Děkuji za rozhovor.