Chrudim - Bývalý dlouholetý primář dětského oddělení v Ústí nad Orlicí Luděk Ryba ukázal prstem na čtyři krajské nemocnice, které jsou podle něj zbytečné a měly by se nechat dosloužit. Mezi nimi i na nemocnici v Chrudimi, která dlouhodobě generuje ztrátu.

Ryba v této souvislosti vyzývá krajské politiky, aby našli dostatek odvahy a přestali ji dotovat. Jak dodává, mnohem účelnější pro Pardubický kraj bude, když začne poskytovat kvalitní péči pouze v Pardubicích a vedle toho vybuduje druhou takovou nemocnici v České Třebové. 

Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Litomyšl by bývalý primář nechal nejen dosloužit, ale přestal by do nich takřka okamžitě pumpovat peníze. Podle Ryby to přinese pacientům daleko kvalitnější péči a kraji zároveň ubydou starosti, jak zafinancovat tolik prodělečných nemocnic. Jak dodává, dvě nemocnice by si už mohly dovolit špičkové vybavení a dobré týmy lékařů, což by bylo pro pacienty daleko přínosnější než jako doposud fungování tolika průměrných zdravotnických zařízení.

S Rybou si v tomto názoru notuje řecký podnikatel a majitel společnosti Multiscan Sotirios Zavalianis, který v minulém volebním období vedení kraje nabízel, že jeho nemocnice odkoupí. Ten navrhuje zrušit dvě nemocnice, a to v Chrudimi a v Litomyšli, kde by podle něj měly zůstat jen ambulance, interny a běžné chirurgie. Veškerou specializovanou péči o pacienty by pak soustředil do Pardubic a zachoval by stávající rozsah služeb v Ústí nad Orlicí a Svitavách.

Krajští politici podle všeho tak radikální řešení zatím nesdílí, a to jak ti koaliční, tak i opoziční. Náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj) už avizoval, že všech pět nemocnic zůstane majetkem Pardubického kraje a že se je pokusí všechny postupně oddlužit a vyjednat pro ně se zdravotními pojišťovnami co nejvýhodnější podmínky. Bývalý krajský radní pro zdravotnictví Josef Janeček (ODS) zase Rybovi se Zavalianisem vzkazuje, že v České republice existují kraje s daleko větším počtem nemocnic (průměr činí 12 nemocnic na kraj) a právě jejich počet by se měl redukovat, nikoli v Pardubickém kraji, kde je pouze pět nemocnic.

Chrudim - Výstavní síň Divadla Karla Pippicha představí 8. listopadu v 17 hodin poprvé v našem městě autory, jejichž dílo kvůli svému provokativnímu vyznění bylo v jiných městech cenzurováno. S negativními reakcemi organizátorů nebo návštěvníků výstavy se setkali všichni ze tří prezentovaných umělců, Markéta Korečková, Alena Kupčíková a Ján Macko.

Chrudimské rodačce, absolventce pražské Akademie výtvarných umění Markétě Korečkové (1975), zahalovali plátnem objekty z cyklu BLOODY STORY, protože pobuřovaly svatebčany na pardubické radnici. Výstavu nazvanou ESTROGEN, která proběhla v roce 2008 v tamním Mázhausu, dokonce zavřeli. Autorka nyní pracuje na cyklu nazvaném „Zakleté princezny“, který představuje figury zahalených bytostí. Ty lze vnímat jako ideální propojení mužského principu s ženským v dvojjedinou bytost nebo jako militantní feministické samice.

[[img:chrn_fullwidth:2972:Markéta Korečková-Princezna. Foto: Archiv]]

S cenzurou umění se setkala i další absolventka Akademie výtvarných umění, Alena Kupčíková (1976), která proslula i v  zahraničí svými subtilními pracemi vytvořenými z chloupků vytržených z ženských pohlaví. Kvůli prudérnosti publika čelila na nejedné z výstav invektivám, které vyvrcholily udělením mezinárodní ceny Louis-Vouitton Moët-Hennessey ve Francii, již však zcenzurovala samotná madame J. Chirac. Přesto se některé z jejích „Chlupatic“ dostaly do sbírek Národní galerie v Praze a řady privátních kolekcí v mnoha státech. Po zkušenosti s cenzurou autorka ale i nadále pokračuje ve své provokativní tvorbě, kterou inovovala o techniku malby na plátno jediným ženským chloupkem, který je pak jako relikvie instalován u každého obrazu. Začala také vytvářet obrazy ženských těl sestavené z broušených křišťálových kamenů značky Preciosa, jež jsou zalité do Aralditu nebo kresby, v nichž chloupky od svých dárkyň zlatí, stříbří a nakonec je osazuje diamanty. Jakoby si portrétované ženy i materiál z jejich těl zasloužil speciální zacházení.

[[img:chrn_fullwidth:2973:Alena Kupčíková-Snění. Foto: Archiv]]

Dvojici autorek doplňuje Ján Macko (1969), jehož objekty simulující lidi stažené z kůže vzbudily kontroverzní reakce už na pražské Akademii výtvarných umění. Ztvárnil člověka staženého z kůže jako předložku, což sám vnímal jako šok nad ztrátou veškeré humanity během holocaustu. Svým profesorem Karlem Neprašem byl sice navržen na cenu ateliéru, ale klauzurní komise naopak navrhla jeho vyloučení ze školy za „cynismus.“ Na současné výstavě představí kromě prací na téma užitkových objektů-těl i figurální alegorii nazvanou „Neviditelná ruka trhu.“

[[img:chrn_fullwidth:2974:Ján Macko-Missky a krystal. Foto: Archiv]]

V dnešní době je obtížné přijít s něčím tak kontroverzním, aby se podařilo publikum překvapi a zároveň nešokovat pouze pro šokování. Výstava se snaží nejen cenzurované práce svobodně představit, ale také zhodnotit jejich význam. Kritický náhled pak autoři doplňují o tvorbu, která vznikala po oněch silných cenzurních momentech a kterou na původní díla navazují.

Fotografie z vernisáže

[[gal:2996]]

Chrudim - Průmyslová zóna Západ pravděpodobně získá dalšího zahraničního investora. Zajímá se o ni totiž česká pobočka japonské firmy KYB Manufacturing Czech s. r. o. (KMCZ), která se tu chystá prozkoumat vybrané pozemky a následně rozhodnout, zda začne ve městě podnikat.

KMCZ se přitom zabývá především výrobou automobilových tlumičů. Česká pobočka japonské firmy byla založena v srpnu 2003 a samotnou výrobu zahájila v prosinci roku 2006. Důvodem byla snaha pokrýt čtyři hlavní automobilové trhy. Mezi hlavní zákazníky Kayaby patří kolínská automobilka TPCA, maďarská pobočka Suzuki a Renault ve Slovinsku. Součástí firemního portfolia je i výroba náhradních dílů pro celou Evropu. Ty jsou distribuovány prostřednictvím sesterské společnosti KGE. V současné době firma zaměstnává v České republice přibližně 330 pracovníků.

Rada města nyní schválila dohodu s firmou o vstupu na pozemky v zóně Západ. Před nákupem je totiž nutné provést průzkum pozemků a také, nezvykle, sondážní vrty. Pomocí nich se zjistí, zda je geologické podloží vhodné pro plánovaný provoz. Důkladné Japonce přitom zajímali podle starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) i takové podrobnosti, jako je datum poslední povodně v místě možné výstavby nebo věcná břemena na místních komunikacích.

„Jelikož se firma realizuje v různých evropských zemích, je jasné, že chce být připravena na vše. Perfektní průzkum podmínek je proto jistě na místě,“ vysvětluje Řezníček pečlivost zahraničního investora. Pokud se pro výrobu v Chrudimi rozhodne, plánuje v první fázi výroby vytvořit v průmyslové zóně Západ až 100 nových pracovních míst.

Chrudim - Není snad jediného Chrudimáka, který by alespoň nezahlédl, neminul nebo jinak nepřišel do kontaktu s některým místním bezdomovcem. Nejčastěji jsou k vidění u obchoďáků, na nádraží, v blízkosti restaurací, nebo v parcích, ale i na odlehlejších místech, jako je lesík vedle sídliště U Stadionu.

Setkání s nimi je mnohým z nás nepříjemné. Většinou jsou odsuzováni za to, že nic nedělají, flákají se, dělají nepořádek, jsou špinaví, polehávají a popíjejí laciné víno a pivo. Žijí si prostě ve svém světě.

Největší starost mají o přežití, jak získat peníze na jídlo, pití a když se zadaří, tak i na tabák, v lepším případě na cigarety. Mezi nimi samotnými převládá ale solidarita: „Nemáš-li dnes ty, budeš mít třeba zítra, dnes mám já, tak si vezmi.“ V zimě pak mají starost najít trochu místa na zahřátí.  

[[img:chrn_fullwidth:2941: U kontejneru v sídlišti Na Šancích na sběru papíru.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bezdomovci nejsou nikterak atraktivním tématem. Řada z nás je raději, když je nevidí, nebo když se o nich moc nemluví. Jsou to však lidské bytosti jako my a jsou součástí tohoto světa. Mnohé zahnala do jejich situace ztráta zaměstnání, nebo partnera, střechy nad hlavou, nedostatek peněz, dluhy, sklon k alkoholu či i jiným návykovým látkám. Na druhou stranu jsou mezi nimi i tací, kteří si život "pod mostem" zvolili sami, dobrovolně, a rozhodně nemají zájem svoji situaci nikterak měnit.

Když je nepotkáváme, klademe si otázku: „Kde jsou, když tu nejsou?“ Když se někde objeví, jsou nám na obtíž. Obloukem se jim raději vyhýbáme. S přibývajícím chladem je začínáme vnímat jako anonymní oběti mrazů. Je nám jich možná i líto a často přemýšlíme, zda se o ně někdo postará a jestli nadcházející, kvapem se blížící zimu vůbec přežijí.

Jsou však mezi námi i tací, kteří jsou ochotni jim poskytnout dobrovolně to, co jim přijde nejvíce vhod. Ať už jde o drobné peníze, jídlo, teplý čaj, polévku, nebo teplé oblečení. Je to dobře nebo špatně? Co o nich ve skutečnosti víme?

Položili jsme proto několik otázek manažerce prevence kriminality a vedoucí oddělení prevence chrudimského městského úřadu Radce Pochobradské, která se mimo jiné zabývá i problematikou bezdomovců v našem městě.

[[img:chrn_fullwidth:2962:Radka Pochobradská, vedoucí oddělení prevence chrudimského městského úřadu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Co byste nám řekla o situaci bezdomovců v Chrudimi v souvislosti s blížící se zimním obdobím? Zajímá se veřejnost o to, co dělá pro bezdomovce město?

Lidé našeho města, ale i návštěvníci odjinud, vídají celoročně sociálně nejslabší jedince - bezdomovce posedávat či polehávat na lavičkách na mnoha místech v Chrudimi. A nyní přichází období, kdy se většina lidí začíná obvykle o tyto lidi zajímat. V době mrazů mi denně volá několik tazatelů a ptá se, co s těmi lidmi na ulici, případně před supermarkety, bude, proč s nimi něco neuděláme.

Každoročně, vždy na podzim, jim každému zvlášť předáváme ve spolupráci s chrudimskou městskou policií dopis, v němž mají všechny potřebné informace, kam se schovat, kam se dostavit a na koho se případně obrátit, když potřebují pomoc. Tento dopis od nás dostává do ruky každý osobně. Komunikace s nimi nám nedělá žádný problém, protože s nimi udržujeme kontakt v průběhu celého roku. Naprostou většinu z nich navíc velmi dobře známe a oni zase znají nás.

Můžete nám sdělit, kolik v našem městě přežívá v současnosti lidí bez střechy nad hlavou?

Našich bezdomovců máme kolem deseti. To číslo se ale mění podle toho, kdy k nám kdo doputuje odjinud. Většinou jsou to Pardubičáci. Ty se v rámci možností snažíme přesvědčit, aby se vrátili zpátky.  Občas se k nám zatoulají i bezdomovci z okolních obcí. Naši jsou převážně už v důchodovém věku, i když dneska pracujeme už i se čtyřicetiletými a staršími. Pardubičtí jsou většinou mladší, hádala bych kolem třiceti let, což je tak trochu problém. Jsou vitálnější, silnější a tím pádem i agresivnější.

[[img:chrn_fullwidth:2944: Polední siesta na autobusové zastávce v sídlišti U Stadionu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaký je váš názor na to, že jim mnozí lidé dobrovolně dávají zejména peníze na přilepšenou? Nemá to podle vás negativní důsledky?  

Samozřejmě, že má. Každý bezdomovec má obvykle připravenou dojemnou historku, která mnohé kolemjdoucí přiměje šáhnout do své peněženky a dát jim nějakou tu dvacku na přilepšenou. Často si o peníze říkají i sami: „Hele, nemáš prosím tě dvacku na chleba,“ nebo „Dej mi prosím bůra na rohlík.“ Stejně si nakonec za takto získané peníze ve většině případů kupují něco úplně jiného, ať už laciný alkohol, nebo tabák či dokonce i cigarety.

Pro vaši představu - převážná většina z nich pobírá důchod či dávky. K nim si ještě dokážou denně vyžebrat dalších až 700 korun. To ale není všechno. Když si na takto velké kapesné zvyknou a vy jim pak řeknete, že už jim nic nedáte, zasypou vás nebo vaši rodinu hromadou neslušných slov.

A když jim nebudou lidé chtít dát peníze, ale něco jiného, třeba jídlo nebo ošacení, jak zareagují?

Stává se, že jsou i tací, kteří jim dají polévku, čaj, nebo nějaké jídlo. Ovšem i za takový dobrý skutek se vám může dostat odměna v podobě různých hanlivých výkřiků a výhrůžek, pokud pro ně nebudete chtít napříště realizovat takto navyklý servis.

V takovýchto případech nám mnoho lidí, kteří chtěli bezdomovcům pomoci jinak, než penězi, volá a stěžují si, jaké je to strašné, jak se k nim chovají a žádají, abychom to nějak napravili. Bohužel, náprava žádná neexistuje. Pokud si některý dobrosrdečný dobrotivec v uvozovkách svého bezdomovce rozmazlí, je to jenom a jenom jeho zodpovědnost, jaká se mu za to dostane odplata a vděk.

[[img:chrn_fullwidth:2955:Obyvatelé chrudimské noclehárny v Tovární ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaké konkrétní možnosti poskytuje město bezdomovcům? Projevují o poskytované služby sami zájem?

Pro naše sociálně slabé klienty máme připravenou noclehárnu, denní centrum, mají možnost se umýt zdarma a spoustu dalších možností, které by jim mohly pomoci stabilizovat jejich situaci. Někdy se nám s nimi ale jen obtížně vyjednává. To když mají silnou pozici, kterou u nich dokáží někteří z nás postupně vybudovat právě již zmiňovaným servisem. Ve chvíli, kdy vám vypráví, že mezi ostatní bezdomovce na noclehárnu nepůjdou, mohou jít do jiných, třeba i komerčních zařízení, která je ubytují. Samozřejmě že neexistuje lepší a horší bezdomovec, o čemž se vás snaží kolikrát sami přesvědčit.

V praxi to vypadá tak, že z deseti oslovených mají zájem o ubytování pouze dva. Ostatní, i přes naše naléhání, zůstávají stále venku. Je to proto, že mají takto nastaven svůj život, který si sami zvolili. Nechtějí a ani sami nemají naprosto žádný zájem ho měnit.

Osobám bez přístřeší poskytuje základní podporu a pomoc noclehárna v Tovární ulici. Poskytovatelem je obecně prospěšná společnost SOPRE CR. Noclehárna je otevřená denně od 18. do osmé hodiny ranní druhého dne. O službu mohou žádat jak muži tak ženy ve věku od 18 let a je poskytována za úhradu. Podrobnější informace o noclehárně je možné získat na telefonním čísle 461 100 749 případně na internetových stránkách poskytovatele www.soprecr.cz.

[[img:chrn_fullwidth:2960:Noclehárna v Tovární ulici 1114, SOPRE CR o.p.s..  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak by mohla veřejnost přispět ke zlepšení situace bezdomovců v Chrudimi? Co by vám pro další práci s nimi prospělo nebo pomohlo?

Budeme rádi, když se nám o těchto lidech budou dostávat potřebné informace. Například, kde se vyskytují, kde přespávají, ale i jak se chovají. V rámci terénní práce je pak budeme opět kontaktovat a nabízet jim služby, které mohou využít. Volat je možné zdarma na městskou policii prostřednictvím linky 156 nebo i přímo ke mně na telefonní číslo 737 230 767. Případně je možné sdělit nám informace písemně na mail: prevence@chrudim-city.cz.

[[img:chrn_fullwidth:2945:Obyvatelé sídliště U Stadionu si často stěžují na nepořádek po bezdomovcích v nedalém lesíku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaké máte zkušenosti se sdělovacími prostředky, pokud jde o problematiku chrudimských bezdomovců?

Nejchytřejší jsou zvláště reportéři televizních stanic. Volají, hledají problém, chtějí drama, když například natáčejí pořad, kde jsou stěžejním tématem právě bezdomovci. Mají stále stejné připomínky a dotazy. Například, že se nám někde povaluje bezdomovec a jak to, že ho nemáme v noclehárně, když venku mrzne! Ať už jde o redaktorku či redaktora, vždycky jim řeknu: „Tak pro něho dojeďte, přesvědčte ho a přivezte nám ho, budeme jenom rádi.“ Nakonec se žádné drama neděje, bezdomovec zůstává pod mostem a celý televizní štáb odjíždí do jiného města.

Chtěla byste veřejnosti závěrem něco vzkázat?

Určitě ano. Nerozmazlujte nám prosím bezdomovce. Ono je to totiž tak, že se do našeho města postupně začínají stahovat bezdomovci i odjinud, zvláště pak z Pardubic a okolních obcí. Proč tomu tak je? No, protože tady mají žně a mají se tu mnohem lépe než jinde.

Děkuji vám za rozhovor.

Chrudim - Současní představitelé chrudimské radnice se shodují na tom, že provozování trhů soukromou firmou na Resselově náměstí musí skončit. Vzali především v úvahu, že tu dochází v rozporu se smlouvou k prodeji nekvalitního zboží pochybného původu a nejasného zdanění, které likviduje místní obchodníky. Z uspořádání těchto trhů je jasné, že nepodporují domácí trhovce s vlastními výrobky a výpěstky, jak bylo na začátku dohodnuto.

S nápadem postoupit pořádání některých trhů v centru soukromé firmě přišel podle starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) bývalý místostarosta Roman Málek (v Koalici pro Chrudim za KDU-ČSL). "Bývalá rada mu to odsouhlasila. Tato forma se mi ale vůbec nelíbí a jsem rád, že takto organizované trhy v Chrudimi skončí a bude zachována podoba trhů, kterou zajišťuje a organizuje ve středu a v sobotu město. Stejně tak zůstanou zachovány tématické trhy pořádané Chrudimskou besedou," říká Petr Řezníček.

Málek si však nechce nechat máslo na hlavě a oponuje. "Žádost uvedené firmy dostal už několik týdnů přede mnou na stůl místostarosta Tejkl, který jí ale zapomněl odpovědět. Primárně totiž patří tato žádost do kategorie správy majetku. Žadatel se tedy obrátil na mne jako na dalšího člena vedení města a žádal mě o odpověď. Protože nemám rád nedodělané věci, tak jsem si to vzal jako jeden z dalších úkolů, které jsem dělal za kolegy. V mojí kompetenci však nebylo vydání souhlasu či nesouhlasu, což bylo na radě města, a proto jsem také žádost firmy radě předkládal," popisuje situaci ze svého pohledu Málek.

[[img:chrn_fullwidth:2892:Radní ruší své rozhodnutí a ukončují pondělní trhy na Resselově náměstí. Foto: Chrudimské noviny]]

Podle nedávno odvolaného místostarosty schválila podnikání firmě nakonec městská rada nadpoloviční většinou. "Bylo to však za určitých podmínek, přičemž jednou z nich byl zkušební provoz. Potom se ale Řezníčkovi podařilo, že se mne zbavil, a tak už jsem u následného vyhodnocování přítomen nebyl. Pan Tejkl pravděpodobně následně předložil nové radě vyhodnocení těchto trhů a firma zřejmě získala prodloužení termínu k pořádání trhů na náměstí. To se ale musíte zeptat těch, co tam jsou. Jinak můj názor zůstal stejný - nemám s těmito trhy problém," vzkazuje zastupitel.

Problém s nimi ale má místostarosta Jan Čechlovský (ODS), který kontroverzního Málka ve funkci vystřídal a který už před lety přišel na radnici s později úspěšným konceptem podpory domácích pěstitelů, chovatelů a výrobců při pořádání trhů na Resselově náměstí. Nemalou měrou se rovněž zasloužil o tématické jarmarky ve spolupráci s Jiřím Kadeřávkem z Chrudimské besedy a stejně tak o zrušení trhů s asijským zbožím a jiným pochybným sortimentem v centru města. "Byl jsem u toho, když jsme podobné trhy na náměstí zrušili a usilovali o zavedení trhů a jarmarků, které se svým charakterem včetně nabízeného zboží hodí do historického centra," uzavírá místostarosta a poslanec Čechlovský.

Chrudim - Nový útulek pro psy a kočky provozovaný Techickými službami (TS) Chrudim má za sebou první rok existence. Po počátečních problémech se z něj nakonec podařilo zaměstnancům vybudovat fungující instituci, jež se může pochlubit vysokým počtem psů a koček, které se podařilo umístit k novým majitelům.

„Když se něco nového uvádí do provozu, vždycky jsou nějaké problémy,“ přiznává ředitel TS Zdeněk Kolář. Nelze totiž nevzpomenout na bývalou zaměstnankyni, Ivu Palečkovou, a ne zcela dosud vyjasněné důvody jejího odchodu z místa vedoucí útulku pro opuštěná zvířata. Na její podporu vznikla dokonce facebooková stránka, která už ale v současnosti připomíná spíše memento a aktivita příznivců této sympatické milovnice psů je dnes ta tam.

[[img:chrn_fullwidth:2947:Budova útulku v Sečské ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Přesto ale hodnotím uplynulý rok kladně,“ pokračuje Kolář. „Podařilo se nám dosáhnout opravdu skvělých úspěchů v umísťování psů a koček novým majitelům. Za první rok jsme se starali celkem o 194 zvířat. Z toho bylo psů 164, zbytek tvořily kočky. Průměrná doba pobytu v útulku se přitom pohybuje kolem 18 dní, což je vynikající číslo,“ pochvaluje si ředitel TS Chrudim.

Nové páníčky podle něj našlo 94 psů a 25 koček, celkem tedy 119 zvířat, z nichž se teď těší noví majitelé. Pro opuštěná zvířata není totiž nic horšího, než dlouhodobý pobyt „za mřížemi“. Jakákoli péče pracovníků útulku nemůže nahradit milujícího člověka v domácím prostředí.

„Původním majitelům jsme vrátili 55 zvířat. Šlo bohužel vždy jen o psy. Velkou pomocí nám je při hledání původních a nových majitelů facebook. Systém, v němž tyto stránky fungují, je přímo uzpůsoben pro sdílení obrázků a popisků k nim. A právě přes sociální sítě nacházejí zvířata nové majitele ze všech koutů České republiky,“ vysvětluje Kolář způsob, jakým se hledají noví lidští přátelé svěřenců chrudimského útulku.

[[img:chrn_fullwidth:2952:Většina výběhů je momentálně prázdná.  Foto: Chrudimské noviny]]  

Před rokem se v souvislosti s novým psím útulkem hovořilo také o vybudování psího hotelu. Jedná se o místo, kam je možné za poplatek zvířata odložit na určitý čas, třeba v době dovolené. Můžeme se v Chrudimi těšit do budoucna i na tuto novinku?

„Kapacity bychom opravdu měli, ale vzhledem k doporučení veterinářky není realizace možná. Nejsme totiž prozatím schopni zajistit odblokování psů z útulku od těch potenciálních v psím hotelu. Je totiž nutné zajistit, aby se jedni od druhých nenakazili. Nechceme proto riskovat, i když přilepšení k rozpočtu by to bylo příjemné. Pokud se finanční situace trochu zlepší, je možná výstavba kotců mimo areál současného útulku,“ popisuje Kolář svoje budoucí plány.

Příznivci opuštěných psů a koček zaregistrovali jistě zprávu, která před nedávnem proběhla po modro-bílé sociální síti. Šlo o informaci o záškodnické akci nenechavce, který napadl facebookové stránky útulku Technických služeb Chrudim. „Ano, stalo se to už poněkolikáté. Tento poslední útok proběhl asi před měsícem a byl natolik silný, že jsme byli nuceni vytvořit zcela nové stránky. Ty teď fungují bez problémů. Nechci se pouštět do spekulací, kdo za tím stojí, protože odhalit původce je prakticky nemožné,“ stěžuje si Zdeněk Kolář.

[[img:chrn_fullwidth:2967:Najdou nové pány? Foto: Chrudimské noviny]]

A jaké plány má ředitel Kolář s psím útulkem do budoucna? „Potřebuji více zaměstnanců,“ usmívá se šéf TS. „Ve dvou lidech, což je současný počet pracovníků útulku, se 24hodinové služby opravdu držet nedají. Pokud by se podařilo navýšit rozpočet, rozhodně bych uvažoval o přijetí dalších dvou pracovníků. Služby by pak byly kvalitnější. Třeba se podaří najít nějakého štědrého sponzora. V současnosti nám hodně pomáhají firmy i jednotlivci, ať už jde o krmení nebo nejrůznější vybavení kotců. Lidskou sílu však nahradit nelze, proto jsme vděční i za každého dobrovolníka, který nám pomůže třeba s venčením psů,“ uzavírá Zdeněk Kolář.

Útulku pro psy a kočky se tedy daří naplňovat poslání, které má ve vínku - navracet čtyřnohé kamarády zpět lidským páníčkům. Naše společnost jim to jistě dluží.

Chrudim - Mnoho povyku pro nic. Asi tak by se dalo charakterizovat páteční blokové čištění města v sídlišti Na Větrníku. Přestože jsou zdejší komunikace před zimou naprosto čisté, byla tato městská část Technickými službami (TS) zařazena překvapivě do seznamu míst určených k úklidu.

Větrník tak zažil podruhé v roce masový exodus motoristů, kteří museli se svými auty dočasně "emigrovat" za jeho hranice, protože zákaz parkování platil pro celé sídliště. Až dosud se totiž Na Větrníku uklízelo strojově vždy jen na jaře, aby byly z komunikací odstraněny posypové materiály, které tu zůstaly po zimě, tedy štěrk nebo písek. Tentokrát ale nebyl účel úklidu zřejmý, neboť zde poletovalo jen spadané listí, o které se tradičně postará na tomto nejvýše položeném místě ve městě vítr. Jste přeci Na Větrníku...

[[img:chrn_fullwidth:2929:Technické služby provádějí blokové čištění Na Větrníku. Všichni majitelé aut včetně handicapovaných proto zaparkovali mimo sídliště. Je devět hodin ráno a stále nic se tu neděje...  Foto: Chrudimské noviny]]

Účel úklidu neozřejmil v Chrudimském zpravodaji ani ředitel TS Chrudim Zdeněk Kolář, který se omezil pouze na strohé konstatování, že se v blokovém čištění města pokračuje i v listopadu, a připojil seznam míst, kterých se to dotkne. Jakou má ale tento úklid logiku, ví snad jen on sám. Příkazovými značkami, které nechal v sídlišti rozmístit, každopádně docílil toho, že uvedl veškeré místní obyvatelstvo do pohybu. Auto či hned několik aut tu totiž vlastní takřka každá rodina. Někdo je proto raději přeparkoval už ve čtvrtek, kdo ale přijel z práce později nebo v noci, musel chtě nechtě s vozidlem na zablácené pole. Nikdo nechtěl riskovat odtažení nebo zbytečnou pokutu od strážníků.

[[img:chrn_fullwidth:2931:Obyvatelé z Větrníku přesunuli vzorně své automobily na příjezdovou komunikaci k sídlišti. Někteří si kvůli pohrůžce odtažení museli i přivstat.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak dopadl samotný úklid? Byl víc než úsměvný. Přestože zákaz parkování v sídlišti platil už od sedmi ráno a někteří si kvůli tomu museli přivstat, aby se vyhnuli případným problémům s městem, první vůz Technických služeb Chrudim se objevil Na Větrníku až v půl deváté ráno. Šlo o zelenou Škodu Fabii s emblémy firmy na předních bočních dveřích. Její mladý řidič sídlištěm ale pouze projel a pak se opět několik hodin nic nedělo...

[[img:chrn_fullwidth:2930:Jelikož bylo na příjezdové komunikaci už plno, nezbylo některým, než zaparkovat na rozbláceném poli nebo promáčeném trávníku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Rozuzlení celé úklidové akce přišlo zhruba v půl dvanácté dopoledne, kdy přijel Na Větrník čistící vůz s kartáči. Jeho řidič zběžně prohlédl z kabiny prázdné parkovací plochy a některé úplně minul, neboť bylo zřejmé, že je zdejší úklid zbytečný. Věnoval se pouze zablácenému vjezdu na polní cestu, kde někteří parkovali svá auta a odkud se po "úklidu" bláto zase roztahalo na pneumatikách po okolní vozovce. Následné zrychlené čištění největšího parkoviště podél celé severní strany sídliště zabralo čistícímu vozidlu odhadem dvě až tři minuty a bylo po všem. Během další půlhodiny zmizely i příkazové značky hrozící motoristům odtahem. Život v sídlišti se mohl zase vrátit do normálu.

[[img:chrn_fullwidth:2928:Jediné bláto, které zaneřádilo komunikace v sídlišti, bylo z pneumatik aut, jež musely provizorně parkovat na poli.  Foto: Chrudimské noviny]]

Z výše uvedeného děje vyplývá, že Technické služby dopředu strojové čištění Na Větrníku moc dobře nevyhodnotily a například v hasičské hantýrce by se dalo nazvat jako planý výjezd. Zatímco v takovém případě hradí náklady s tím spojené oznamovatel, za "úklid" v sídlišti fakturují peníze městu TS Chrudim, s kterými mají Na Větrníku prozatím spíše negativní zkušenosti.

Stačí například zmínit jarní zmatečné značení na místních parkovištích (viz. snímek dole), v důsledku čehož zde dodnes panuje místy chaotické parkování, které nemůže stoprocentně využívat některé zdejší parkovací plochy. Místním samosprávám rovněž vadí nepřiměřeně dlouhé administrativní vyřizování některých žádostí o úpravy dopravních značení. Například schválení zvýraznění nájezdů před některými bytovými domy vodorovným zákazem stání trvalo v jednom případě Technickým službám a městu takřka tři čtvrtě roku. Vzájemnou korespondenci i s termíny má redakce k dispozici. Páteční neopodstatněný blokový úklid pak negativní dojem místních lidí jen umocňuje.

[[img:chrn_fullwidth:2926:O zmateném parkovacím značení jsme psali již před půl rokem. Zatím se nic neděje.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bloková čištění města se teď přestěhují do dalších částí Chrudimě. Hned v pondělí 5. listopadu se uskuteční na Palackého třídě před domem čp. 76 a ve Vrchlického ulici před objektem čp. 70. O den později bude provedeno v Rubešově ulici. Ve středu 7. 11. se bude strojově čistit v Pardubické ulici na Legumě, poté 8. 11. v Průmyslové ulici v zóně Západ, 9. 11. v sídlišti v Topolské ulici, 12. 11. v Čáslavské ulici před domem čp. 1160, 13. 11. v Poděbradově a Tovární ulici, a konečně 14. 11. na Tyršově náměstí a ve Svěchyňově ulici. Věřme, že v těchto případech budou už čištění opodstatněná a že si Technické služby Chrudim nebudou z lidí dělat srandu tak jako z obyvatel Na Větrníku.

Jan Čechlovský nezažívá právě nejšťastnější období. Už samotný vstup do předvolební kampaně mu zcela určitě nevyšel podle jeho představ, když si to rozházel s proslulým českým houslistou Pavlem Šporclem. Ten se od něho veřejně distancoval kvůli své fotce, jež byla bez jeho vědomí použita ve volebních materiálech ODS. Čechlovskému tak nezbylo, než se houslovému virtuosovi omluvit.

Druhá sprcha přišla hned po sečtení volebních hlasů v krajských volbách, v nichž se poslanec propadl z třetího místa na kandidátce na poslední šesté volitelné místo. Z pozice krajského šéfa ODS se tak stal krajským zastupitelem doslova jen o prsa. Jenže jeho životnost v této funkci měla jepičí život. Ještě než se stačilo nové krajské zastupitelstvo vůbec poprvé sejít, zasáhla dotřetice do jeho životního osudu soudní instance, která jeho zvolení zrušila, když se ukázalo, že byly špatně sečteny preferenční hlasy.

Právě ty hlasy, které ho v posledních volbách do poslanecké sněmovny katapultovaly z Chrudimi do Prahy a přestřihly pupeční šňůru s městem, které Čechlovského "udělalo". Kdo by v té chvíli řekl, že začíná jeho hvězda v Chrudimi pozvolna uhasínat. První kopanec přišel s komunálními volbami, když se nepostavil do čela kandidátky a místní ODS za něho neměla adekvátní náhradu, protože si žádnou nevychovala.

Poté následovalo dlouhé Čechlovského mlčení, přestože měl jako správný opoziční politik bít na poplach proti zhůvěřilostem, které předváděla v předchozích dvou letech městská rada. Ani jeho vstup do nové radniční koalice nebyl příliš přesvědčivý a z Málkova odvolání tak nakonec těžil úplně někdo jiný než ten, který na radnici přicházel v tichosti s tím, aby dal věci zase do pořádku.

Jenže preferenční euforie mezitím vyprchala. Částečným výsledkem toho je propad v krajských volbách a smutným dovršením pak zrušení zvolení Čechlovského krajským zastupitelem. Trošku hořký konec bývalého starosty, který zpřetrhal na čas pouta se svým městem a jehož politika v čele radnice mě opravdu stejně jako řadu dalších bavila. Dobrý politik musí ale uzrát, a to je to, oč tu běží. Předčasné vyklizení pozic a odchod od rozdělané práce totiž nikdy nikomu ještě voličskou přízeň nepřinesly - o to víc, chce-li uspět doma. Čím dříve na to Čechlovský přijde, tím lépe pro něho, už proto, že je to stále perspektivní politik.

Chrudim - Nadcházející první listopadový víkend se jednoznačně ponese ve znamení vzpomínek na zemřelé - Dušiček. Mnozí, zvláště mladší čtenáři, to možná budou považovat za přežitek a zbytečnost, ale já tento názor nesdílím.

Zkusme si udělat čas a na místa posledního odpočinku našich předků, příbuzných nebo i přátel se v pátek 2. listopadu vydat. Nemusí to být jen nudná tradice, kterou se zaťatými zuby přetrpíme. Pánové často u novin v autě, potomci čekající doma, často se nudící u nejrůznějších sociálních sítí. Svoje předchůdce si každý neseme v sobě. Ne jen jako součást vlastní genetické výbavy. Zrovna tak jako modré oči po dědečkovi má každý z nás v sobě část i jejich nadějí, plánů a myšlenek. Jsme jim dlužni a dluhy by se platit měly.

[[img:chrn_fullwidth:2913:Kam povedou naše kroky?  Foto: Chrudimské noviny]] 

V sobotu 3. října se určitě vypravím do Nasavrk. Místní Keltové se chystají oslavit Nový rok. Samhain, jak se tato slavnost nazývá, začne už ve 14 hodin v nasavrckém zámku a na náměstí před ním. Právě dvě hodiny po poledni se zaposloucháme do podmanivých tónů keltské harfy, kterou rozezvučí Jana Šouflová. Ve tři se dozvíme něco zajímavého o symbolice dřeva z úst druida Lugara. Přednáška to bude jistě nadmíru zajímavá. Lampionový průvod je připraven na 17 hodinu.

Po celou dobu trvání programu si děti mohou na místě vyrobit z přírodních materiálů masky strašidel, hejkalů, bludiček, možná přijde i Cernunnos. Pokud nemáte vlastní lampion, nevadí. I ten je možné vyrobit na místě. Akce bude zakončena po 17. hodině druidským novoročním obřadem u kamenného kruhu u Nasavrk. Na oslavách samozřejmě nebude chybět ani občerstvení. Příjemnou podzimní atmosféru pak doplní keltská hudba.

V tutéž sobotu, ve tři hodiny odpoledne je v Muzeu loutkářských kultur připraveno loutkové představení s názvem „Andělé z lesa.“ Zájemci by se měli co nejdříve objednat, protože počet míst je omezený.

V sobotu 3. října má svátek Hubert. Netřeba připomínat, že se jedná o patrona všech myslivců a lesníků. Není proto od věci zužitkovat nasbírané kaštany, žaludy, stará jablka a přinést je zvěři k lesním krmelcům. Určitě vám budou vděční i myslivci, kteří se o ně v nadcházející zimě budou také starat.

[[img:chrn_fullwidth:2922:Možná přijde i jelen.]] 

Děkuji všem, kdo mi posílají tipy na víkend. Sám vše nikdy nestihnu a jsem za takovou pomoc opravdu moc vděčný.

Uvidíme se v Nasavrkách!

Pardubice/Chrudim - Pětka na kandidátce ODS Jana Smetanová podala pardubické pobočce krajského soudu návrh na neplatnost krajských voleb, neboť v nich nezískala ani jeden preferenční hlas, přestože si byla jista minimálně dvěma hlasy - svým a svého manžela. Soud ji nakonec ve středu 31. října dal za pravdu a zrušil zvolení Jana Čechlovského, kterého teď Smetanová nahradí v krajském zastupitelstvu. Opakování voleb soud ale zamítl.

Z rozsudku vyplývá, že komise z volebního okrsku č. 66 na pardubické Dukle špatně spočítala hlasy, neboť přepočítáním preferenčních hlasů vyšlo najevo, že Smetanová obdržela v tomto okrsku ve skutečnosti 12 preferenčních hlasů a nikoli žádný. Právě tyto hlasy stačily nové krajské zastupitelce k tomu, aby z volitelného místa vyšachovala poslance a chrudimského místostarostu Jana Čechlovského rozdílem čtyř hlasů v její prospěch. "Došlo k pochybení při přenosu sčítacích formulářů," upřesňuje chybu volební komise regionální manažer ODS Pavel Uhlíř.

Smetanová neskrývá nad rozhodnutím krajského soudu nadšení. Zejména ji potěšilo, že dokázal rozhodnout ve velmi krátké době. Sama prý byla o své pravdě přesvědčena. Dala totiž sama sobě preferenční hlas a zakroužkoval ji i její manžel. Věděla také o dalších lidech, kteří jí měli dát svůj hlas.

Soud ve svém rozsudku současně odmítl nařídit opakování voleb, neboť nemohou být podle jeho verdiktu věrnou kopií původně projevené vůle voličů a v opakovaných volbách by podle něj mohla být vůle voličů naprosto jiná než v těch původních.