Veřejná podpora jednoho z kandidátů v senátních volbách současným senátorem Pithartem může mít pro dotyčného dvojí efekt - mediální výhodu před ostatními anebo pověstný polibek smrti. To, že senátor podpoří člověka z vlastních řad, je víc než pochopitelné. Jeho partaj by mu neodpustila, kdyby prosazoval před volbami někoho jiného, a to přesto, že se Pithart chystá do politického důchodu a podobné reakce ho mohou nechat v klidu.

Petr Pithart úřadoval ve volebním obvodu č. 44 (Chrudimsko a Havlíčkobrodsko) celé tři volební období. A dá se říct, že si tu žil vcelku spokojeně. Z politického suterénu a zapomnění se po nepříliš vydařeném období ve funkci českého premiéra a angažování se v Občanském hnutí, které mělo jepičí život, dostal díky zdejšímu obvodu složenému z dvou naprosto rozdílných regionů a s novou politickou stranou za zády (KDU-ČSL) zpět na politické výsluní.

Dokázal sice hned na začátku odrazit mediální útoky typu: "Nevolte Pražáka, víckrát už ho tady neuvidíte," a porazit jednoho z nejvážnějších protikandidátů, tehdejšího poradce premiéra Miloše Zemana, Miroslava Šloufa, který v předvolební kampani přivedl do Chrudimi mobilního operátora Vodafone a sliboval další investory a pracovní místa, ale později už takové úsilí Pithart vynaložit nemusel. Volby se pro něho staly doslova pohodovou selankou, neboť persony typu Trávníčka a dalších regionálních politiků nemohly s jeho pozicí nijak otřást.

Pithart se navíc dopředu distancoval od toho, že by pro svůj volební obvod měl získávat potřebné investice, což si z politiků dovolí málokdo, a pokaždé tvrdil, že jeho funkce spočívá pouze v dohledu nad legislativou a v prosazování dobrého jména Senátu ČR. Jako vystudovaného právníka ho chápu, jako komplexního politika už nikoli. Nejenže je stav české legislativy v mnohém tristní a pověst Senátu mezi občany hrozivá, ale co víc si může politik přát pro region, který ho volí a vkládá do něj důvěru, než aby mu zajistil nejen kvalitní legislativu, ale také kvalitní podmínky pro život? V tom má Petr Pithart vůči svému volebnímu obvodu bezesporu velký dluh. Nejen teorií je totiž člověk živ. V tom spočívá i podstata jeho doporučení, jak budou současní voliči vnímat jeho "nicnedělání", když stále více vyžadují od politiků konkrétní činy. A v tom také může spočívat onen zmiňovaný polibek smrti...

Pardubice - Radnice chystá evakuaci svých obyvatel v části města v souvislosti se sanačními pracemi v areálu Parama, kde se předpokládá nález většího množství nevybuchlé munice z druhé světové války.

Magistrát na opatření spolupracuje s policisty, pyrotechniky a hasiči a v těchto dnech rozesílá dotčeným organizacím a občanům evakuační plán. Sanační práce přitom začnou v Paramu někdy na přelomu září a října a vzhledem k tomu, že byla tato rafinérie podrobena za druhé světové války častému bombardování letectvem spojenců, existuje velký předpoklad, že tu dělníci narazí na nějakou nevybuchlou leteckou pumu.

[[img:chrn_fullwidth:1888:]]
Evakuační plán je s ohledem na možný stupeň ohrožení rozdělen do několika zón - první zóna ve vzdálenosti do 600 metrů od místa sanačních prací se týká více než dvou stovek lidí, druhá do vzdálenosti 1100 metrů už asi 2100 obyvatel. A zóna podél celé trasy se pak dotýká dokonce asi 10 tisíc obyvatel.

Občané Pardubic získají potřebné informace o možné evakuaci podle vedoucího krizového odboru radnice Jiřího Kyncla včas a už teď mají možnost zjistit vše potřebné na internetových stránkách města nebo v radničním zpravodaji. 

Příloha: 

evakuace.pdf

Do poslanecké sněmovny ho v roce 2010 katapultoval z 19. místa na kandidátce společenský happening protestující "kroužkováním" proti kmotrům české politiky. Z pohledu důležitosti a hierarchie strany se tam vlastně dostal omylem. V tom roce mu bylo teprve třicet let (nar. 17. 12. 1980) a v ČSSD byl necelé tři roky. Vystudovaný právník s minimálními životními a pracovními zkušenostmi, který drtivou část svého mladého života prožil na Vysočině v Hlinsku a současně studoval.

[[img:chrn_fullwidth:1886:Poslanec Jan Chvojka]]

Teprve až loni se přestěhoval do Chrudimi, aby "okysličil" stárnoucí krev chrudimské sociální demokracie. I tak se tu zdržuje minimálně, protože má povinnosti především v Praze. Řeč je o poslanci ČSSD a budoucím šéfovi finančního výboru města Janu Chvojkovi, který se už teď prezentuje jako pomocník "našeho krásného města". Ano, taková jsou jeho slova o Chrudimi.

Přijde mi to celé úsměvné, avšak z hlediska budoucího směřování města a možných budoucích politických koalic na radnici podstatné. Tato "náplava" bez znalosti potřeb Chrudimě je vhodnou alternativou ať už k levicově nebo pravicově zaměřené části zdejší politické komunální sféry. A možná právě proto se s tímto "politickým turismem" dopředu kalkulovalo - buď v hlavě samotného poslance nebo ve stranickém aparátu jeho mateřské strany. A pokud budeme konspirovat dál, možná přišla taková pobídka nebo nápad i odjinud. Nikdo přeci za čas nepostřehne, že Chvojka žije v "našem krásném městě" teprve rok i s cestou a ještě k tomu na přestávky. Důležité je, aby byl hodně vidět.

[[img:chrn_fullwidth:1880:Poslanec Jan Chvojka oslavuje MDŽ]]

A o tom to celé je. Asi tak se připravuje budoucí politická garnitura k převzetí moci nad městem. Nebo se mýlím? Vůbec bych se nedivil, kdyby se poslanec Chvojka stal za dva roky lídrem ČSSD ve volbách v Chrudimi. Ale to už spekuluji. Důležitá jsou fakta, která jsem předeslal - raketová kariéra vzniklá z momentální rebélie voličů, minimální životní a pracovní zkušenosti a tudíž absence uvážlivosti a nadhledu, a především 99% životní pouti prožité na Vysočině v Hlinsku. Takový je můj postřeh o tom, jak si chrudimská radnice nechává pozvolna importovat do svých řad další "náplavu" a ještě s výraznými ambicemi. Nemůžeme si za to, Chrudimáci, tak trochu sami?

Chrudim - Druhý zářijový víkend bude bezesporu patřit dobrovolným hasičům. V sobotu zaplaví střed města se svými hadicemi, vodou a modrými uniformami. Přesto nejen hašením je člověk živ.

Je to tak. Už celých 140 let se obyvatelstvo Chrudimě může spolehnout na rychlou pomoc mužů (a žen), pro něž ohnivý kohout není sprostá nadávka, ale výzva, k níž se postaví s odvahou a rázností.

Dnes začnou hasiči oslavy velkou schůzí, ale zítra už se od brzkého rána - což sobotní půl osmá nepochybně je, začnou řadit k slavnostnímu průvodu do centra města. Chcete-li dospat noc trávenou v samotném Pekle, doporučuji důkladně utěsnit okna.

Přesně v deset už začne oficiální část oslav. Promluví zástupci místní samosprávy, předvedou se krotitelé ohně z holandského Ede.

[[img:chrn_fullwidth:1862:Hasičský potěr v akci.]] 

Nejdůležitější část dne je však stanovena na 13. hodinu. Přesně v jednu by měl začít 26. ročník tradiční soutěže „O pohár města Chrudimi v hasičském útoku.“ Mířit takovou hadicí pod plným proudem není žádná legrace, takže o legraci bude jistě postaráno.

Po celou dobu konání se centrum města uzavře. Motoristé nemají šanci.

Na druhý zářijový víkend také připadají Dny evropského dědictví. Jednou za rok nám Evropská unie dovolí být hrdým obyvatelem země, která má slavnou a skvělou minulost. V neděli 9. září se tak můžete vypravit do Pardubic a prozkoumat památky, které jsou běžně nepřístupné. Mým osobním favoritem je pak Janákovo krematorium. Možná trošku morbidní, ale za prohlídku určitě stojí. Kdo viděl Spalovače mrtvol, dá mi jistě zapravdu.

 [[img:chrn_fullwidth:1863:Krematorium jako cukrárna.]]

Pardubice doplní i zámek ve Slatiňanech. Ve stejnou neděli zde můžete navštívit prostory, které běžně otevřené návštěvníkům nejsou. V rámci prohlídky navštívíte gotická sklepení pod zámkem s výkladem nejstarší historie, prohlédnete si nejhezčí a nejprostornější koupelnu na zámku a zakončíte ji v panské oratoři v kostele sv. Martina. Začíná se v deset.

V sobotu vás také čeká posvícení na Veselém Kopci. Ochutnávka posvícenského pečiva též.

Novou tradicí pak asi bude Chrudimská vinařská desítka. Kromě běhu ulicemi slibuje kulturní program na náměstí Josefa Ressela a vínečko v Klášterních zahradách. Bude-li běžcům místo minerálek nabízeno právě „mléko starců“, je stále nejasné...

Rána už jsou studená a Železné hory za pomoci tisíců lístků padajících z bříz hlásí, že podzim je za dveřmi. Přesto právě toto období, kdy příroda vybarví krajinu modříny, buky, duby a javory patří k nejkrásnějším vůbec. Melancholická nádhera Vysočiny okouzlila nejednoho malíře, básníka. A věřte, že šumění lesních velikánů dokáže člověka nejen uklidnit, ale i postavit vlastní život do správné perspektivy. Těm stromům je totiž úplně jedno, jestli Tonda zvolí Pepu a Jindra ostrouhá.

Příjemný víkend, milí čtenáři.

Chrudim - Nečekané pohyby zeminy způsobily v tomto týdnu už čtyři poruchy na vodovodním řadu ve městě. Naposledy v ulici Slovenského národního povstání a v sídlišti U Stadionu. Vzhledem k těmto haváriím a výpadkům vody bylo nutné v postižených místech přistavit lidem dočasně cisterny s pitnou vodou.

Podle vyjádření Vodárenské společnosti Chrudim, která opravy těchto havárií zajišťuje, se muselo ve všech případech začít s výkopovými pracemi, aby byla zjištěna místa, odkud voda uniká. Teprve až poté ji bylo možné uzavřít. Naposledy se tak stalo u vodovodní přípojky v sídlišti U Stadionu, jehož jedna část zůstala ve čtvrtek bez pitné vody. Byla proto zásobena s pomocí cisteren.

Chrudim - Město si nechce nechat zaneřádit ulice likvidací staré ekologické zátěže v areálu bývalé Transporty a vyjednává pro odtěženou kontaminovanou půdu nové úložiště, než které bylo dohodnuto. Důvodem je co nejvíce zkrátit transit náklaďáků městem. Chrudimským novinám to potvrdil první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD).

"Původně bylo dohodnuto, že se vše bude odvážet na skládku firmy A.S.A. v Lodíně u Hradce Králové, což by ale znamenalo zatížení už tak předimenzovaného centra města nákladní dopravou, u které se navíc počítá s ohledem na přepravovaný náklad s určitým podílem znečištění místních komunikací," vysvětluje Tejkl.

Jak dodává, ve hře jsou proto nyní další varianty, kam a kudy nebezpečné jedy z města odvézt. "Snažíme se dohodnout k využití vhodné prostory na Kutnohorsku, což by trasu nejen zkrátilo, ale zejména by to ušetřilo starosti s úklidem Čáslavské ulice, Masarykova náměstí, kruhové křižovatky na Bídě či Pardubické ulice. Pokud by došlo k dohodě o novém úložišti jedů, vyvedli bychom těžkou nákladní dopravu prakticky hned z města ve směru na Čáslav a úklid by se tak týkal jen jeho okrajové části," pokračuje místostarosta.

A kdy začne samotná sanace? "Začít se mělo už na začátku letních prázdnin a zdržení nastalo v souvislosti s projektovou dokumentací, kterou momentálně posuzuje ministerstvo životního prostředí a vyjadřují se k ní i spoluvlastníci pozemků - firmy Onivon a Kompat Dědov, jichž se sanace dotýká. Podle informací, které mám ale k dispozici, je už vše na dobré cestě a kladné vyjádření bychom měli obdržet ještě v tomto měsíci. Počítám proto, že by se akce měla rozeběhnout v říjnu," uzavírá Miroslav Tejkl.

Chrudim - Mnohatunové kolosy projíždějící Chrudimí zaznamenal asi každý. Málokdo ale už tuší, co vlastně náklaďáky převážejí. Jde o komponenty k větrným elektrárnám, které vyrábí chrudimská pobočka firmy Siag AG.

V dubnu však pronikla na veřejnost zpráva, že německá centrála - matka poboček rozmístěných od Egypta, přes Německo, Českou republiku po USA vyhlásila insolvenci. I na takového giganta, jakým výrobce tubusů k větrným elektrárnám je, dopadla ekonomická krize.

Zajímavostí také je, že do insolvence centrálu nedostal nikdo z věřitelů, ale samotná firma se dohodla se svým největším věřitelem Deutsche Kreditbank a vyhlásila insolvenci sama. Banka poté jmenovala předsedu představenstva.

[[img:chrn_fullwidth:1859:Kolona putujících tahačů.]] 

Důvodem pro vyhlášení insolvence byla nenaplněná výrobní kapacita některých závodů.

„Na chrudimskou pobočku Siagu nedopadla krize nejhůře. A jelikož jsme vlastně společnost s ručením omezeným, problémy matky v Německu se nás tolik nedotkly,“ vysvětluje vedoucí projektů Siag CZ Chrudim David Souček.

„Centrála by se z insolvence měla dostat do konce letošního roku. Je prakticky jisté, že dopadne dobře. Znamená to ale, že některé závody se zavřou. S největší pravděpodobností to bude pobočka v USA, Egyptě a jeden v Německu. Nám nic takového nehrozí. Máme dost zakázek, ideální polohu k zásobování odběratelů ve střední a východní Evropě,“ nastiňuje Souček budoucí vývoj firmy.

„Navíc právě do naší pobočky proudily velké peníze na modernizaci - stavěla se tu celá nová lakovna a takové závody se opravdu nezavírají,“ doplňuje Souček.

[[img:chrn_fullwidth:1858:David Souček.  Foto: Chrudimské noviny]]  

Rušení pracovních míst tedy nepřichází podle něj v úvahu. V Siagu mají prý někdy trochu opačný problém. Je stále obtížnější najít kvalitní zaměstnance, kteří by byli ochotni se učit novým věcem a s pokorou přijímali podnikovou strategii.

„Asi je to současný trend, že mladí lidé po škole chtějí vše hned a honem. Přitom se nezamýšlejí nad tím, že stanovené postupy práce byly vymyšleny a vyzkoušeny proto, aby jim usnadnily práci a umožnily osobní rozvoj. Pokora se zkrátka nenosí,“ uzavírá David Souček.

Chrudim - Zranění tesaře pracujícího na opravě krovů a dalších dřevěných částí půdních prostor nad klubem Agora posune dokončení prací o celé tři týdny.

Občanské sdružení Šance pro tebe, které se nízkoprahový klub provozuje, bere však zpoždění sportovně.

„Vzhledem k tomu, že horní část budovy nebudeme moci využívat ještě minimálně další rok, tak pro nás jako Šanci pro Tebe to vlastně až taková komplikace není. Na pohyb dělníků po domě jsme si zvykli. O posunu termínu víme. Se zástupci realizační firmy jsme řešili to, že práce by neměly narušit aktivity v přízemí domu Agora, protože zde se obnovuje plný provoz nízkoprahového klubu Áčko a prostor pro komunitní úterky," uvádí ředitel neziskovky Milan Štorek.

"O prázdninách jsme měli omezený provoz v domě, ale nezaznamenali jsme žádné komplikace. Nyní uvidíme, jak to bude vypadat v září a říjnu, kdy bude Agora opět v plném provozu,“ uzavírá ředitel.

Chrudim - Asi nikdo z obyvatel města by si nepomyslel, že zrovna tady žije člověk, jehož pálenky získávají ocenění v soutěžích v celé České republice. Od slovenského Radimova, přes Tvarožnou Lhotu po Jelínkův vizovický košt válcují produkty Chrudimáka Petra Šlosara své soupeře.

Inženýr Petr Šlosar je povoláním chemik. Celý život se zabývá organickou chemií a organickou technologií.

[[img:chrn_fullwidth:1855:Petr Šlosar.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak jste se dostal k svému oboru? 

„Když jsem v polovině sedmdesátých let končil studium na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, dostali jsme se jednou se spolužáky - kamarády i do pálenice. Protože jsem chemik, zaujal mne postup, kterým se ze zkvašeného ovoce získává kýžená pálenka. Jako mladému inženýrovi plnému elánu mi došlo, že by se dal uplatnit efektivnější způsob, který by zákonitě znamenal i výrobu kvalitnějších produktů,“ popisuje Petr Šlosar své začátky.

„Po této zkušenosti jsem celých třicet let vyvíjel technologii, která by pomohla lépe reagovat na děje, jež v palírenské koloně probíhají,“ dodává chrudimský znalec pálenky.

Šlosarovi se podařilo získat více než 190 diplomů s nejrůznějšími oceněními ze soutěží, na nichž se hodnotí kvalita vzorků pálenek, což samo o sobě stačí už k potvrzení, že jeho způsob výroby má skvělé výsledky.

Co vlastně obnáší vaše práce? 

„Já sám nevyrábím destiláty přímo z ovoce, ale upravuji ty, které jsou nějakým způsobem pokažené. Dokážu opravit prakticky vše. Jen připálený kvas a kontaminaci saponáty vylepšit neumím,“ směje se chemik.

Prosazují se změny snadno?

„Pálenice jsou dost uzavřené světy, v nichž se jakákoliv změna, modernizace prosazuje jen velmi obtížně. Nic by mi neudělalo větší radost, než kdybych mohl svou metodu uvést do praxe ve spolupráci s některou z našich pěstitelských palíren. Zákazník kvalitu pozná. Třeba už jen díky tomu, že ho ráno po konzumaci kvalitní pálenky nebude bolet hlava. Bolest hlavy způsobují právě nejrůznější příměsi, které se do destilátu dostávají,“ vysvětluje Šlosar.

A čím je „kontaminace“ způsobena?

„Nejčastěji je na vině spěch. Vše se v pálenicích dělá moc rychle. Přitom zákazník pozná, když se mu za dodané ovoce prodá kvalitní alkohol, nebo nedobrá náhražka.“

[[img:chrn_fullwidth:1856:Na své trofeje je chrudimský šampion poprávu pyšný. Foto: Chrudimské noviny]]

Inženýr Šlosar je zastáncem hlavně dvoukolového způsobu zpracování ovocných máčů (zkvašené ovoce nebo jiný materiál připravené k vypálení), který je z energetického hlediska mnohem úspornější než-li jednokotlový. Podrobnější informace je možné najít na stránkách, které popisují přesný postup výroby i systém technologie navržené Petrem Šlosarem. Ta se samozřejmě hodí i pro jednokotlový způsob zpracování.

Neuvažoval jste o výrobě nějaké specificky chrudimské kořalky?

„Ne, to mě nikdy nenapadlo. Já sám totiž přímo pálenky nevyrábím. Pouze upravuji, vylepšuji ty, které jsou mi dodány. Pokud by se ale domluvili místní výrobci destilátů, nebránil bych se spolupráci. Mohla by to být zajímavá místní kuriozita,“ uvažuje chemický technolog.

Závěrečná otázka nemohla směřovat jinam, než k nejkurióznější pálence, kterou chrudimský chemik pil.

S jakou zajímavou, zvláštní kořalkou jste se setkal při degustacích? 

„S největší pravděpodobností to byla řepovice. Tento zvláštní druh alkoholu se vyrábí, jak název napovídá, z cukrové řepy. Pokud bych měl její chuť k něčemu přirovnat, tak by to nejspíše byla hlína. Chutná jako tekutá hlína.

Další kuriózní pití se nazývá ´lízátkovice´ a ta se pro změnu pálí ze zbytků, které vznikají při výrobě lízátek a cukrovinek. Neméně zvláštní jsou pak třeba výrobky z lesního ovoce,“ usmívá se chrudimský výrobce úspěšných destilátů.

A co by si Petr Šlosar přál do budoucna?

„Aby nebyly upřednostňovány destiláty z modrého ovoce nad všechny ostatní a i netradiční pálenky měly svoji kategorii (netýká se Jelínkova vizovického koštu). Zvláště se přimlouvám za vínovice - brandy,“ končí rozhovor několikanásobný šampión soutěží ovocných destilátů.

Děkuji za rozhovor.

Chrudim - Ve městě vzniká petice za zachování areálu bývalého letního kina v takové podobě, v jaké se nachází nyní. Organizuje ji občanské sdružení MaChr - Za Chrudim malebnou, které letní amfiteátr letos provozuje. Listina jde tak proti záměru radnice, která počítá s proměnou stávající plochy za budovou Muzea na víceúčelový park.

Podle těchto plánů má přijít zbourat současné hlediště, promítací zázemí a jeviště se zastaralým plátnem, které umožňuje pouze promítání filmů staršího data výroby. Kompletní rekonstrukce areálu tu následně počítá s rozšířením stávajících parkovacích ploch a zřízením kyvadlového parkoviště ve všední dny a dále pak pro potřeby kulturních a společenských akcí v Muzeu, které vlastním parkovištěm nedisponuje.

Vedle toho se má plocha proměnit v odpočinkový park s hracími prvky pro děti a zbouráním promítacího plátna by se mělo docílit vizuálního otevření prostoru směrem k řece Chrudimce tak, jako tomu bylo v období před padesátými lety minulého století, kdy za Muzeem letní kino vyrostlo. Areál má současně svou multifunkčností sloužit také jako zázemí pro konání nejrůznějších akcí včetně promítání filmů na mobilním plátně.

Jenže MaChr s tím nesouhlasí a vyzývá chrudimskou veřejnost, aby stávající areál svými podpisy zachránila. Zatím se mělo sdružení podařit soustředit asi na 400 podpisů lidí. MaChr především namítá, že dojde zejména ke zničení sesvahovaného hlediště, které umožňuje nerušeně sledovat program na jevišti z kteréhokoliv místa. Vedle toho by sdružení rádo také zachovalo v areálu promítací plátno.