Chrudimské noviny Z médií

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Z médií

Názor: Vítejte ve Vakcistánu (Pavel Páral)

Z původně legitimního boje s novou, neznámou a mnoha lidem smrtelně nebezpečnou chorobou se v posledních měsících stává nástroj zásadního suspendování občanských práv pro významnou část populace jen na základě nesdílení jediného „správného“ názoru.

Novak Djoković má po žížalkách. Protinožci mu sice jako neočkovanému nejprve dali výjimku a vízum, ale pak si to rozmysleli a poslali ho domů. Po této příhodě vyznívá název turnaje Australian Open poněkud orwellovsky, což části veřejnosti ve světě i u nás pranic nevadí a Novakovi tu „potupu“ přejí. Stejně jako to, že na dalším turnaji v Paříži si možná také nezahraje, protože ve Francii neočkovaní nesmějí na sportoviště. Dobře jim tak. Mají poslouchat. Že se jim nechce a vakcinaci nevěří? Koho to zajímá? Jen podléhají dezinformátorům. My taky posloucháme.

A tak se tváříme, že dezinformací je prokázaný fakt, kdy na končící deltu vakcíny v případě nákazy a dalšího šíření viru fungovaly jen omezeně a v případě aktuálního omikronu nefungují prakticky vůbec.

Přece fungují k zabránění hospitalizaci a vážnému průběhu, namítnete. Opravdu? Omikron už vážné průběhy prakticky nezpůsobuje. V Británii už mají po vrcholu vlny a za celou dobu, kdy v zemi vykazovali čtyřikrát až pětkrát vyšší počty nakažených oproti předchozím rekordům, zůstaly počty pacientů na JIP zřetelně pod úrovní klidného loňského léta. Že ve Francii je to jinak? Ano, ale jen opravdu neznatelně. Tam stavy hospitalizovaných drobet stouply a na jipkách jsou čtyři tisíce lidí, což ve skoro sedmdesátimilionové zemi s 300 tisíci nakaženými denně není mnoho.

Nicméně je zde v této souvislosti ještě jedna zajímavá skutečnost. Francouzi mají naočkovaný větší díl populace než Britové, takže vakcinační stratégové by si měli nad tím rozdílem trochu drbat hlavu. Zdarma prozradíme důvod. Britů prodělalo covid více, takže mají přirozeně získanou imunitu, která funguje lépe. Kde je pak ten zásadní přínos vakcín pro nepřetížení zdravotnických zařízení? Mimochodem, Švédové mají na JIP jen sto lidí a nakažených 25 tisíc denně. Ale oni testují jen ty s příznaky a vůbec všechno dělají jinak. Asi taky podle dezinformátorů.

Všichni ostatní to dělají správně. Třeba Rakušané, kteří už zavedli povinné očkování pro všechny. Nebo Němci, kteří se na to chystají. Rakušané zavedli na podzim lockdown a měli výsledky stejné jako Češi, kteří ho nezavedli. Nyní s covidem odhodlaně bojují vakcinací každého, kdo neuteče na strom. Jen ten covid nebojuje s nimi. V nemocnicích mají v době vrcholícího omikronu něco přes dvě stovky obsazených postelí. Asi jako při silnější chřipce. Až se povinné očkování prosadí ve více zemích, jak to bude se vstupem neočkovaných občanů EU do povinně očkujících zemí? To bude asi Schengen jako víno. Europe Open.

Je naprosto zjevné, že vakcinační apartheid, který se prosadil nejen v Evropě, nemá žádné medicínské odůvodnění, které by bylo podepřeno něčím jiným než slepou vírou. Agresivní tlak státní moci na masové očkování lidí s výjimkou známých rizikových případů vakcínou s významně omezenou účinností je neospravedlnitelný. Z původně legitimního boje s novou, neznámou a mnoha lidem smrtelně nebezpečnou chorobou se v posledních měsících stává nástroj zásadního suspendování občanských práv pro významnou část populace jen na základě nesdílení jediného „správného“ názoru. Vítejte ve Vakcistánu.

(Autor je očkován třemi dávkami vakcíny proti covidu.)

 Zdroj: https://www.tydenikhrot.cz/clanek/vitejte-ve-vakcistanu-djokovic-omikron-ockovani

Názor: Varianta omikron je rýma (Jiří Šinkora)

Tzv. varianta omikron není žádná přirozená vakcína a není to ani dar z nebes, i kdybychom za nebesa považovali matičku Přírodu. Ze svého lidského hlediska ji naopak považuji za zbytečné prodloužení současné agónie a další trumf do ruky nedoukům, kteří dnes vládnou zdravotnictví naší části světa a zlatokopům z farmaceutických firem i jejich poskokům a slouhům, pro něž je současná politická situace zdrojem báječných zisků. Zcela vědomě píšu politická situace, s nějakým virem to má jen málo společného. Kdyby býval omikron  nepřišel, bývalo by to slušně skončilo deltou. Takže žádné oslavy, přátelé, je to zbytečné a prodlužující. Současná reakce na výskyt omikronu mi trochu připomíná skockholmský syndrom.   

Varianta delta prošla českou populací a vzala si pár tisíc životů seniorů, z nichž většina byla ve velmi špatném stavu. Mimochodem zemřelo mnohem méně lidí, než na varianty předchozí, a překonali jsme ji v relativním poklidu za naprostého nedodržování nablblých a naprosto neúčinných opatření bývalé vlády, která současná vláda v tichosti převzala, i když je před tím kritizovala. Ze slušnosti musím dodat, že nablblost opatření našich vlád se snad ani nedá srovnat s tím, co předvedli například v Rakousku, na Slovensku a, půjdeme-li dál, v Austrálii. 

Varianta omikron je blízko konečných vývojových stadií nové rýmy zvané SARS Cov-2. Je to plně adaptovaný pátý lidský koronavirus, který známe. Nejspíš v nás bude kolovat, dokud se navzájem nepozabíjíme anebo nezničíme planetu tak, že pro nás nebude obyvatelná, na čemž pilně pracujeme. Otázkou zůstává, jak dlouho ještě budeme královsky živit Diana Biotechnologies a další firmy vyrábějící a dodávající testy, kolik peněz ještě věnujeme Pfizeru a dalším firmám za nefunkční a zastaralé vakcíny a jak dlouho se necháme strašit a držet v kleci lidmi, kterým současná situace náramně vyhovuje. Stačí se podívat do matičky demokracie, Velké Británie, kde se v době nesmyslné a kruté uzávěry, ničící životy dospělých lidí a vzdělání dětí, pořádaly v Downing street mejdany těch, kteří byli součástí té špinavé hry s celým národem, při které se všem, včetně naprosto neohrožené mladé generace, vykládaly pohádky o novém smrtícím viru. Ti pařící VIP pánové a dámy si byli velmi dobře vědomi toho, že nákaza naprostou většinu z nich pošle na dva týdny do pohodlné domácí iziolace, kde se ze své kocoviny v pohodě vyspí a jede se dál.

Když jsem pochopil, že jakákoli snaha o švédský anebo i lepší přístup je marná a že vakcíny pro moji generaci budou někdy v létě 2021, úmyslně jsem se alfou nakazil, izolaci prožil školeními zákazníků on-line a pěkně se u toho vyspal, protože jsem nemusel nikam jezdit a létat. Od té doby jsem to podle příznaků a protilátek chytil ještě několikrát, nicméně ani časté testování nic neodhalilo. Až loni na podzim, kdy začala být zaváděna nesmyslná opatření, kdy nejvíce průkazné testy nestačily a kdo nebyl očkován nefunkční vakcínou, byl občanem druhé kategorie, použil jsem osvědčenou techniku podruhé a teď mám pokoj do půlky května. Takhle totiž probíhá tato nová rýma u skoroseniora se zbytky dětské imunity.      

[[img:chrn_fullwidth:19656:]]

Varianta omikron je rýma. Rýma, kterou jsem nazýval SARS Cov-2 od počátku, a ta rýma, za kterou mi bylo tak často nadáváno, a to i lidmi, kteří věděli, že musím vědět, o čem mluvím. Protože opakování je matka moudrosti, připomenu, že jsem též od úplného začátku psal a říkal, co bude odvrácenou tváří nové infekce a proč zemře poměrně velké množství seniorů a budou i malé počty obětí mladších, včetně několika dětí. Důvodem je novost této rýmy, která si náhodně vybere pár promile zemřelých mezi mladšími smolaři a pozabíjí poměrně hodně seniorů, kteří již ztratili významnou část dětské imunity zprostředkovanou buněčnými zabíječi CTL (cytotoxic T cells). Při napadení novým slizničním virem se tělo primárně a prakticky okamžitě brání mechanismem rozpoznání napadené buňky a její zabití CTL. Tohle je známá věc, byla za ni udělena Nobelova cena, takže by to měl každý imunolog, který je při smyslech, vědět. Ze začátku a po dlouhou dobu to vypadalo, že jsem v Česku při smyslech jenom já, teď už o tom mluví dokonce i protilátkoví a vakcinační fanatici, jako jsou dr. Hel nebo prof. Hořejší, a dokonce i Pfizer připustil, že něco takového existuje.

 

A teď to, co píšu dva roky, abych naučil veřejnost základům dokonalé adaptivní imunity obratlovců:

Protilátky jsou totiž sice účinné, ale příliš pomalé. Tvorba účinných protilátek proti novému viru trvá týdny, a kdybychom museli spoléhat jen na ně, už bychom tady dávno jako druh nebyli. Možná ani jako obratlovci. Bylo tomu tak i v evoluci. Nejdříve vznikl systém CTL (cytotoxic T-cells), který kontroluje, jaké bílkoviny se v každé jednotlivé tělní buňce vyrábějí, a buňky, v nichž se vyrábí něco cizorodého, tento systém okamžitě a bez dalších rozhodovacích kroků zabíjí. Protože výskyt cizorodého úlomku bílkoviny (zvaného peptid) na povrchu jakékoli buňky znamená nebezpečí infekce anebo rakovinné přeměny a je lepší něco takového zabít než riskovat nekontrolovaný růst a množení cizorodého materiálu. Imunitní podsystém CTL nemá žádnou inteligenci. Je evolučně naprogramován zabít vše, co má na svém povrchu nezmámý peptid, a tím nás bez prodlení chrání proti virům a rakovině. Protilátky vznikly později a jsou nejspíš dalším vývojovým stádiem rozpoznávacích mechanismů CTL. Při opakovaných infekcích se ušijí na míru, zůstanou s námi po dlouhou dobu anebo po celý život a budou nás chránit jako dospělé až do smrti. Jsou jedním z nástrojů, který zaručuje relativní dlouhověkost obratlovců, a to i ve fázích života, kdy se CTL systém postupně vypíná, až nakonec úplně zanikne. A také nás chrání proti většině baktérií, ale to je jiná část příběhu, vraťme se k virům žijícím uvnitř našich buněk. Ale teď také k otázce, proč systém CTL zaniká: CTL vznikají v brzlíku a jejich výroba je strašně náročná. Na každý jeden funkční CTL připadá nejméně 99 dalších, které se musí vyhodit, protože nedokáží poznat naše vlastní buňky, anebo naopak poznávají naše vlastní peptidy a zabíjely by všechno kolem. Brzlík opravdu není žádná levná továrna, když má zmetkovistost vyšší než 99 procent. Jenže to, co vypustí, je dokonale a okamžitě účinné. Novorozenec produkuje okolo 1 miliónu CTL denně, což znamená, že denně vyhodí 99 miliónů zmetků. To je opravdu hodně materiálu, železa a energie, ale stojí to za to. Protože novorozenec začíná postupně potkávat všechny lidské viry a musí se s nimi vypořádat. Protilátky předané pupečníkem a kolostrem od maminky vydrží tak 6 týdnů a potom je děťátko odkázáno samo na sebe, a když to nedá, tak jsou dvě možnosti − přežije se skoro stoprocentní pravděpodobností, anebo na jich 20 procent zemře. A proč se to vlastně vypíná? Protože evoluce nepočítala s globalizací. Ve dvanácti letech a později byste měli znát celé své virové okolí, měli byste být chráněni proti všem běžným nádorovým mutacím a je potřeba začít sbírat, lovit a množit se, což taky vyžaduje spoustu energie. Začneme tedy postupně tlumit továrnu na pár vynikajících nástrojů a spoustu zmetků a uvidíme, můžeme tomu říkat imunitní puberta. Dobře víte, že imunita puberťáků je i vizuálně zajímavá věc se všemi těmi uhry, změnou postoje k angínám atd. A zůstane nám tedy pomalu vyhasínající brzlík a skoro nesmrtelný, i když reakcí pomalejší protilátkový systém 

Závěrem: pokud potkáte pro vás nového rýmového vira jako malé dítě, tak se s ním, až na několik jednotlivých případů, vypořádáte a při dalších a dalších setkáních s títmo virem si vytvoříte protilátky, které vás po pubertě budou chránit tak, že namísto poslední návštěvy krematoria budete smrkat a kašlat. Pokud potkáte nějaký nový koronavirus jako senioři, je pravděpodobnost poslední pouti mnohem větší, i když ne převažující, zbytky brzlíku produkují i po padesátce, často po šedesátce. Tímto naposled vysvětluji, proč SARS Cov-2 znamenal takový masakr mezi seniory a proč mladé nechal v naprosté většině celkem v klidu a proč to vůbec byla pandemie hodná zmínky. V podstatě jsem shrnul všechno svoje know how o virech, které nás "nechtějí" zabít, a o imunitě, kterou proti nim máme. Vím toho ještě o dost víc, ale to už není tak důležité a jdu si lehnout, jsem unavený.

Šiřte dál, fb mě zablokoval, protože jsem několikrát zpochybnil svinstvo zvané očkování dětí proti rýmovému viru naředěnou, zastaralou a málo funkční experimentální vakcínou od Pfizeru podle protokolu, který musí být neustále upravován, až bude nakonec prohlášen za neplatný.

P.S.: Na svém postoji, že ty věci od Pfizeru a dalších společností nemohou zabránit infekci, ale může zachránit seniory před JIPkou, jsem nezměnil ani slovo. Ale taky jsem přestal věřit tomu, že se mnozí nenechali od Pfizeru koupit.  

 

Matematik Fürst: Zrušme všechna „protiepidemická“ opatření, přestaňme lidi děsit, přestaňme je nesmyslně testovat, přestaňme je nutit k vakcinaci

„Přínosy očkování známe docela dobře, na základě věku, BMI, komorbidit a tak dále jsme docela dobře schopni odhadnout riziko vážného průběhu či smrti v případě nákazy a přepočítat ho pomocí účinnosti vakcín, kterou taky známe docela dobře. Problém je, že toho víme žalostně málo o nežádoucích účincích vakcín,” varuje matematik Tomáš Fürst, spoluzakladatel Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků. Ten ParlamentnímListům.cz sdělil, že celková úmrtí jsou v covidové době na dlouhodobém průměru, PCR test nevypovídá o ničem a volby nic nezměnily. Orgány dle něj odmítají vydat podrobná data o pacientech a úmrtích.

 

Co vám o vývoji koronavirové epidemie pro příští týdny u nás ukazují statistiky posledních dnů?

 

Jednak mi čísla vždy znovu připomenou, jak nevyzpytatelná epidemie je. Veřejný prostor je plný zaručených expertů na epidemiologii, ale správně predikovat neumí nikdo. Dále se při pohledu na ta čísla nemohu ubránit pocitu absolutního zmaru co se týče oficiální koronavirové response. Těžko vymyslet systém, který by se ke zvládání epidemie hodil méně než ten, který vláda zavedla. Napřed jsme namluvili očkovaným, že se nemůžou nakazit. Potom, když se ve skutečnosti nakazili, jsme je nechali roznosit infekci po celé zemi, protože očkované v opatřeních úplně ignorujeme. Místo toho, abychom chránili ohrožené – tedy staré a nemocné bez ohledu na jejich vakcinační status, vyhazujeme spoustu času a peněz na buzeraci neočkovaných a zejména dětí, kterých se epidemie v podstatě netýká. Vypadá to, že vláda nebojuje s virem, ale s neočkovanými. A na statistikách je to vidět.

 

Jaká data či ukazatele související s nemocí Covid-19 považujete za klíčové sledovat, aby nová opatření proti šíření nákazy byla co nejúčinnější a dávala co nejvíce smyslu?

Z oficiálně zveřejňovaných dat se já osobně už dívám v podstatě jen na celková úmrtí. Ta jsou ale zveřejňována s šestitýdenním zpožděním, takže teď v datech vidím, že během léta až do 10. října 2021 se celková úmrtnost u nás nijak nelišila od dlouhodobého průměru. Dívat se na počty „nově nakažených“ za den nemá smysl – jednak to nejsou nakažení v tom smyslu, že by měli živý virus na sliznici, ale – skutečně či falešně – pozitivní, a navíc je testovací strategie těžce vychýlená. U neočkovaných totiž provádíme několikanásobně více testů než u očkovaných. Dívat se na počty PCR pozitivních hospitalizovaných taky nemá moc smysl, protože nemocnice testují každého neočkovaného, ať už do nemocnice přišel z jakéhokoliv důvodu. U úmrtí platí to samé. Takže data zveřejňovaná ÚZISem jsou podivuhodnou směsí výsledků testů, které mají neznámé parametry, aplikovaných záměrně vychýleným způsobem na populaci neznámých charakteristik.

Jaká data bychom tedy podle vás potřebovali, abychom se konečně něco smysluplného dozvěděli?

Potřebovali bychom pro každého člověka – samozřejmě anonymně, bez rodných čísel – pohlaví, BMI, hlavní diagnózy, se kterými se léčí, a potom časovou řadu dat a výsledků všech PCR a antigenních testů, dat očkování a typů vakcín a dat a příčin hospitalizací a úmrtí. Z takové datové sady by bylo možné odpovědět na mnohé palčivé otázky, například kdo bude benefitovat z třetí dávky vakcíny, jaké jsou skutečně nežádoucí účinky vakcín, co mají společného lidé, kteří po druhé či třetí dávce vakcíny končí na JIP, a tak dále. Ale tato data dle mého názoru ÚZIS nikdy nevydá. V pátek ÚZIS odmítl paní senátorce Dernerové vydat i mnohem méně podrobné údaje, o které požádala.

Pravděpodobný příští ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v rozhovoru pro Echo24 řekl, že pokud by koncem listopadu vystoupaly počty pozitivně testovaných na 15–20 tisíc, bude na Vánoce zavřené skoro všechno. Ty počty opakovaně překročily 20tisícovou hranici, takže pokud bude chtít držet slovo, čeká nás na Vánoce lockdown. Je 20 tisíc pozitivně testovaných v matematických modelech sloužících ke sledování covidové situace hranicí, při které začne blikat varovná kontrolka, že je třeba sáhnout k těm nejrazantnějším opatřením?

Jak jsem zmínil výše, počty pozitivních testů neříkají vůbec nic. Pozitivní test neznamená dokonce ani to, že virus je na sliznici přítomen. Rozhodně neznamená, že je člověk nemocen nebo že může někoho nakazit. Pokud se politici rozhodnou, že všechno zavřou, a my jim to dovolíme, tak to udělají. Budou se u toho vymlouvat na počty pozitivních testů, ale to nic neznamená. Ten problém není medicínský, je politický a filozofický. Mé zdraví není majetkem státu a stát tu není od toho, aby dělal reklamu vakcínám, vozil lidi autobusem nebo vlakem, zavíral a otevíral stánky s punčem či testoval na mých dětech genovou terapii. Dokud si tohle lidé v naší společnosti neuvědomí, nic se nezmění. Všimněte si, že ani volby nic nezměnily. Jeden mančaft s totalitním myšlením nahradil jiný mančaft s totalitním myšlením. Dvacet tisíc pozitivně testovaných s tím souvisí docela málo.

 

Kdybyste měl přesvědčovat lidi k očkování, jaké argumenty a na základě jakých dat byste zvolil? A v opačném gardu, jaká čísla či ukazatele by mohly posloužit ke zdůvodnění, proč se nenechat očkovat?

 

V rámci standardní medicíny založené na důkazech je třeba pro každého pacienta zvlášť srovnat přínosy a rizika očkování a na základě toho, jak tento výpočet vyjde, pacienta poučit a nechat jej se svobodně rozhodnout. Přínosy očkování známe docela dobře, na základě věku, BMI, komorbidit a tak dále jsme docela dobře schopni odhadnout riziko vážného průběhu či smrti v případě nákazy a přepočítat ho pomocí účinnosti vakcín, kterou taky známe docela dobře. Problém je, že toho víme žalostně málo o nežádoucích účincích vakcín.

 

Co je toho příčinou?

Vytvořili jsme totiž atmosféru, ve které nahlásit nežádoucí účinek je pomalu akt občanské statečnosti. Já osobně odhaduji, že nahlášeno je u nás něco kolem jednoho procenta nežádoucích účinků – tedy jedna setina! SÚKL například eviduje 122 úmrtí po vakcíně. Vakcinační roztleskávači vám řeknou, že většina z těchto úmrtí s vakcínou nesouvisí. Takže dolní odhad počtu úmrtí po vakcíně je třeba někde kolem deseti lidí. Pokud by to byla pravda, mělo by smysl očkovat asi skoro všechny, možná s výjimkou dětí do 12 let, kde očkování nelze dle mého názoru racionálně zdůvodnit nijak. Ovšem pokud je na SÚKLu nahlášeno jen 10 procent úmrtí, tak ve skutečnosti po vakcíně zemřelo kolem tisíce lidí a risk-benefit začne vycházet úplně jinak. A pokud si myslíte, že je nahlášeno spíše pouze jedno procento, vyjde vám, že jsme vakcínami zabili skoro tolik lidí, co zemřelo na covid! Pak by asi mělo smysl očkovat jen staré a nemocné. Ta nejistota u nežádoucích účinků je přes tři řády. Jak chcete rozumně počítat risk-benefit analýzu, když máte na straně rizika nejistotu přes tři řády? Jak je ale možné, že téměř rok po začátku vakcinace máme na straně rizika nejistotu přes tři řády?

Tak na to já vám určitě neodpovím. Před chvilkou jste upozornil, že pro každého pacienta zvlášť je třeba srovnat přínosy a rizika očkování. Existují data, z nichž vyplývá, jaké věkové skupiny by s vakcinací neměly váhat a do jakého věku je očkování proti Covid-19 prakticky zbytečné?

Rozhodnutí, zda se očkovat, či nikoliv, je svobodným rozhodnutím každého člověka, které by mělo být učiněno poté, co se svým praktickým lékařem projde a pochopí přínosy, rizika a jejich vzájemný poměr. Informace, je-li člověk očkován, je soukromá a nikdo není povinen ji sdělovat ani svému zaměstnavateli, ani číšníkovi, ani kadeřníkovi, ani žádnému ouřadovi, který se zrovna zeptá. Já na otázku „jste očkován“ reaguji dotazem „máte syfilis?“ Nechtějte – myšleno vy, novináři – po matematicích, biochemicích, parazitolozích, politicích, herečkách, zpěvácích a kuchařkách, aby lidem v novinách radili, jestli se mají očkovat.

Na nynější stav v zemi už se nemohly dívat některé vědecké kapacity a kolem dvou tisíc z nich v čele s imunologem Václavem Hořejším se podepsaly pod petici za povinné očkování proti koronaviru v Česku. Měli bychom jako stát jít touto cestou, a pokud ne, na koho bychom měli ještě více dát než na autority z Akademie věd?

Tuhle petici považuji za nehoráznou. Prostřednictvím petice se většinou lidé dožadují nějakých práv a svobod pro sebe. Jen lidé s totalitním myšlením píšou petice, aby uvalili povinnosti na někoho jiného. Petici jsem veřejně kritizoval na stránkách SMIS v článku Anticharta na Akademii, kde signatářům krom výše uvedeného vyčítám neuvěřitelně totalitní jazyk a také poněkud úsměvný fakt, že se text petice neustále za pochodu mění. Jako by ani nešlo o to, co vlastně podepisují, jako spíše o to, že podpisem ukazují, a to především svým nadřízeným, že jsou v té správné, progresivní části společnosti. Proto tomu říkám Anticharta.

Podle autora petice „menšinová skupina odmítačů očkování protidemokraticky blokuje návrat k normálnímu životu nás všech“. Jak pravděpodobné je, že se při povinné vakcinaci a proočkovanosti pár procent pod sty procenty vrátíme k normálnímu životu?

Je to téměř vyloučené. Podívejte se například do Portugalska. Tam je přes 90 procent obyvatel očkovaných, a přesto počet případů strmě roste. Takové míry očkovanosti u nás nelze dosáhnout patrně ani za cenu občanské války. Míra proočkovanosti nijak nesouvisí s dynamikou epidemie – ta se řídí zcela jinými hledisky, kterým moc nerozumíme.

Navíc povinná vakcinace u nás na Balkáně dopadne jako vždycky všechno: Najde se tisíc a jeden způsob, jak systém obejít a podvést. Nakonec budou mít potvrzení všichni, ale skutečná míra proočkovanosti se nijak zásadně nezmění. Organizovaný zločin už se těší...

Společnost se rozdělila v pohledu na Covid-19 na nesmiřitelné tábory, které nešetří nenávistnými a urážlivými výpady na své oponenty. Co by mohlo ten jejich střet ukončit a rýsuje se podle vás nějaké rozuzlení nynější situace, když očkování to zřejmě nebude, ačkoli jsme této víře na nějakou dobu podlehli?

Ano, samozřejmě je možné tento střet okamžitě ukončit. Je třeba, aby nás vrchnost konečně nechala na pokoji. Jsme svobodní občané demokratického státu, umíme se o sebe postarat sami, nepotřebujeme na to hordy pražských ani bruselských úředníků. Zrušme všechna „protiepidemická“ opatření, přestaňme lidi děsit, přestaňme je nesmyslně testovat, přestaňme je nutit k vakcinaci. Začněme lidem v klidu podávat pravdivé informace o nemoci, její léčbě a prevenci a nechme je, ať se sami rozhodnou, jak se chovat. Pojďme spojit síly, abychom pomohli starým a nemocným. Tímto směrem by mohl stát – když už si neumí dát pokoj – napřít své úsilí. Distribuovat mezi staré a nemocné informace, vitamíny a profylaktika, pravidelně je kontrolovat, uklidňovat a zařídit, aby se jim dostalo adekvátní lékařské péče včas.

Matematik René Levínský, který je členem Mezioborové skupiny pro epidemické situace, bývalého poradního orgánu vlády, pro Aktuálně.cz řekl, že se dostaneme do situace ještě horší, než která tu kdy byla, a že jednotky intenzivní péče nebudou za několik týdnů stačit náporu pacientů s covidem-19. Hrozí nám to?

S dovolením se nebudu vyjadřovat k práci kolegů Ludwiga, Levínského, Kulveita, Flegra, Konvalinky, Hajdúcha ani jiných. Každý svoji společenskou odpovědnost vnímáme jinak a každý se snažíme dělat to, co považujeme za rozumné. Lidé mají dost vlastního rozumu, aby zhodnotili, jak mají se všemi těmi radami a proroctvími naložit.

 Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Tajena-data-1-umrti-po-vakcinach-hlaseno-Cesky-matematik-citi-zmar-685018

Jak Prahu odšpuntovat? Zavést plošnou třicítku. Terno pro řidiče, chodce i cyklisty

V českých městech se problémy s dopravou stále nedaří řešit. Soužití chodců, cyklistů a řidičů zůstává silně problematické. Jízda na kole je riskantní, pruhy pro kola bývají úzké a mizející...
 
Doprava ve městech je jedno velké společenské i politické kolbiště. Jak ji vyřešit? Jak ji vyřešit v Česku, kde auto zůstává symbolem nezávislosti, i když vás činí závislým? Jak najít zdravou rovnováhu, rozumnou dohodu mezi chodcem, cyklistou a řidičem? Jak zklidnit centra měst, jak je zbavit těch nekonečných zácp, věčných kolon stojících a čoudících aut? Jak vyhovět představám řidičů, pěších a lidí jezdících na kolech či jiných samohybech, a nemuset přitom přestavět celou Prahu, Brno a další města za stovky miliard? Jednou z cest, která už je ve světě běžně používaná a která se projevila jako vysoce účinná i úsporná zároveň, je třicítka.
 
[[img:chrn_fullwidth:18670:]]
 
V pondělí o zavedení více méně plošné rychlosti 30 kilometrů v hodině ve městech psal na Seznamu Zprávy Peter Bednár, architekt a urbanista, který studoval a pracoval v USA, Nizozemsku a v Číně, věnuje se převážně plánování městských struktur, krajině a veřejnému prostoru. Jeho práce s různými týmy získaly přes 30 ocenění. Text se jmenuje Třicítka ve městech má smysl. Větší než 26 pruhů a je pečlivě, perfektně argumentovaný, vyfutrovaný. Vřele doporučuji si ho přečíst.
 
[[img:chrn_fullwidth:18668:]]

Často píšu o cyklistech v Praze a v Česku vůbec, také o pěších ve městě. Pohled ze sedla kola a přes řídítka má jednu slabinu – cyklistů u nás není tolik jako třeba v Berlíně, Paříži, Gentu či v jiných západních městech. Je to podobné, jako kdyby homosexuální menšina říkala heterosexuální většině, jak má spolu žít. Motoristická majorita prostě pohled cyklisty velmi často nebere, má dost svých starostí a vzteků, když trčí v zácpě, a nemá zájem se ještě omezovat kvůli šlapajícím spoluobčankám a spoluobčanům. Navíc má utkvělý pocit, že jim cyklisté překážejí, zdržují je, a dokonce i ohrožují.
Peter Bednár se ve svém textu dívá na problém auty ucpaných měst očima urbanisty, ale zároveň také očima řidiče. Zajímá ho totiž i cosi, co bychom mohli nazvat „řidičským komfortem“, píše: „Místo pomalého popojíždění v zácpě na velkých silnicích za desítky miliard je možná lepší jet plynule třicítkou v menších ulicích za desítky milionů.“
Tohle zná každý automobilista: na silnici se vytvoří zácpa a pro řidiče je skoro nejhorší ta pasivita, stání v koloně, bezmoc a pocit, že se chytil do pasti a nemůže nic dělat. Na dálnicích řada lidí ucpaný úsek raději objede po delší trase, moc času často neušetří, pokud nějaký, ale nemusí stát, jede, jede. Auto bylo vynalezeno, aby jelo, ne aby stálo.
 
Houston, nebo Helsinky?
 
Peter Bednár nabízí dva naprosto opačné přístupy, jak přibývající množství aut řešit. V textu ukazuje, že proti zácpám na dálnici Katy Freeway v Houstonu nepomohlo ani rozšíření na fascinujících, pro nás nepředstavitelných 26 pruhů(!); stejně se „rychlost ve večerní špičce na Katy Freeway nezadržitelně blíží třicítce“.
 
Jako opačný, evropský příklad uvádí Helsinky (mají asi 650 tisíc obyvatel, jsou tedy o něco méně obydlené než česká metropole). Je tam zavedena plošná třicítka a Helsinky „skvěle ukazují dopad výměny nižší rychlosti za méně zácp, a tedy celkově průjezdnější město. Místo očekávaného dopravního kolapsu je v Helsinkách s plošnou třicítkou na většině silnic průměrná rychlost auta vyšší než v současném centru Prahy. Zatímco v Praze typický řidič stráví v zácpách přes padesát hodin ročně, v Helsinkách to je jen hodina. I podle těch nejskeptičtějších měření tráví helsinští řidiči v zácpách skoro o polovinu méně času než Pražané“.
 
[[img:chrn_fullwidth:18671:]]

Bednár vysvětluje, že třicítka je sice nízká rychlost, ale když je zavedena, nemusíte jako řidič tak často zastavovat. Navíc: „Výhodami pomalejší dopravy jsou vyšší bezpečí, menší spotřeba benzinu v autech, méně hluku, větší autonomie dětí, starších a handicapovaných obyvatel, zrychlení MHD, větší tržby obchodů, nižší kriminalita, méně asfaltových ploch, méně nepropustných povrchů, lepší zachytávání srážek ve městech, víc zeleně, méně stresu, méně dětské i dospělé obezity i duševních chorob.“
Autor textu všechno doplňuje odkazy, kde si můžete jeho tvrzení ověřit. Píše, že třicítka „možná zní jako příliš málo, ale je to rychlost, která není ve městech samozřejmá. V celé Praze je během dne průměrná rychlost vozidla sotva čtyřicet. Ve vnitřní Praze to je jen lehce přes dvacet“.
 
Bez odvážných politiků to nepůjde
 
Když jsem byl kluk, žil jsem v Praze (tramvají asi třicet minut od centra) a běžně jsme hráli na ulici fotbal nebo tenis. Jezdili jsme sami na kolech a různých kárách, aut bylo podstatně méně a prostoru pro děti podstatně víc, rodiče se o nás nebáli. Trávit čas venku, i na ulici, bylo normální. Aut je dnes řádově víc, ale v zónách s třicítkou si děti mohou hrát i na ulici, řidič má mnohem víc času sledovat situaci, než když jede povolenou padesátkou (nebo spíš 50+).
Bednár vysvětluje, že nižší rychlost umožňuje mnohem snazší soužití řidičů s chodci a cyklisty (či koloběžkáři, skateboardisty, longboardisty, bruslaři atd.), najednou není potřeba tolik prostoru, najednou pěšák či kolo mnohem méně „překáží“ a zdržuje, všecko je bezpečnější a taky čistší. „Emise z motorů jsou sice nižší jen o málo a jen některé, ale nejvýraznější environmentální dopad je méně částic z brzd a pneumatik. Ty tvoří za běžných okolností 70 procent znečištění z automobilů při rychlosti nad padesát kilometrů za hodinu,“ čteme v textu.
 
V Praze se problémy s dopravou stále nedaří vyřešit. V posledních letech přibyly pruhy pro cyklisty, zároveň však přibylo aut. Soužití chodců, cyklistů a řidičů zůstává silně problematické, jízda na kole je riskantní, pruhy pro kola bývají úzké a mizející (což je zcela absurdní, nesmyslné a nebezpečné). Skutečných cyklostezek je málo a čím blíž k centru, tím nemožnější je zřídit je. Chodci, ti nejodstrčenější a nejpřehlíženější účastníci městského pohybu, zase trčí na semaforech a musejí trpělivě čekat na zelenou.
Zavést tedy třicítku, která sice auta neodstraní z ulic, ale s vysokou pravděpodobností umožní plynulejší a bezpečnější průjezd a pohyb všem? Vůbec se o tom u nás nemluví. Pokud vím, nikdo se tím nijak zásadně nezabývá. Neexistuje žádná „třicítková“ kampaň. Je jasné, že řidiči (tedy obří masa voličů) by se bouřili. Nejsme ani Paříž, ani Berlín. Takový krok by vyžadoval velkou odvahu ve městech vládnoucích politiků. Najdou ji? Benefitů by bylo zřejmě hodně i pro „autaře“. A pro města desítky miliard ušetřených korun.
 
                                                  Martin Fendrych, Aktuálně.cz
 

NKÚ: Počet zaměstnanců státu zatěžuje rozpočet, výkonnost přitom klesá

Přestože roste počet státních zaměstnanců, výkonnost veřejného sektoru v posledních letech klesá. Se zvyšujícím se objemem peněz na platy zaměstnanců státu současně roste i podíl těchto výdajů na příjmech státního rozpočtu. Ve svém stanovisku k loňskému státnímu závěrečnému účtu na to poukázal Nejvyšší kontrolní úřad. Už dřív vývoj označil za alarmující.
 
[[img:chrn_fullwidth:18605:Počty úředníků stoupají, výkonnost klesá, Foto: internet]]
 
Z peněz, které loni stát získal do rozpočtu, si platy zaměstnanců vyžádaly 15,8 procenta. O rok dřív to bylo 13,8 procenta a v roce 2016 jen 11,8 procenta.
NKÚ upozorňuje, že pokud by v důsledku ochlazení ekonomiky klesly příjmy rozpočtu, pak bez změny zákonů zůstanou platy ve veřejné sféře nezměněny a podíl výdajů na ně ve vztahu k příjmům státního rozpočtu poroste.
Na platy pracovníků veřejného sektoru šlo loni v absolutním čísle 232,5 miliardy korun, což je proti roku 2016 nárůst o 81 miliard. Meziročně šlo asi o desetinový nárůst.
 
Počet zaměstnanců státu vzrostl od roku 2016 o víc než 41 tisíc a z toho téměř 34 tisíc lidí představoval přírůstek v regionálním školství, uvádí NKÚ. 
Úřad poukazuje na to, že zatímco 82 procent nárůstu počtu zaměstnanců se vztahovalo ke školství, zvýšení výdajů na platy souviselo se školstvím pouze z 58 procent. „Necelá polovina růstu platů v období 2016–2020 tak připadla na ostatní zaměstnance státu,“ stojí ve stanovisku NKÚ.
 
Průměrný hrubý plat zaměstnance státu se loni zvýšil meziročně o 2 686 korun na 39 747 měsíčně. Podle Českého statistického úřadu představovala průměrná hrubá mzda na přepočtené počty zaměstnanců v celé ekonomice 35 662 Kč. V regionálním školství překročil průměrný plat 37 000 korun, státní zástupci a odvozené profese pobírali měsíčně přes 129 000 korun.
Celkový počet zaměstnanců státu vzrostl o 14 632 takzvaně přepočtených míst na 463 648 lidí.
Za loňským zvýšením objemu peněz na platy státních zaměstnanců stálo hlavně rozhodnutí vlády zvýšit tarifní plat na každé rozpočtované místo o 1 500 korun a navýšení peněz na platy učitelů.
„Během roku bylo také vynaloženo více na osobní náklady pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, a to celkově o 15,22 miliardy Kč. K navýšení platových prostředků došlo ještě u pracovníků Vězeňské služby ČR a Celní správy ČR, vojáků a bezpečnostních sborů, a to celkově o 1,37 miliardy Kč,“ uvádí NKÚ.
 
                                                                                              ČTK

Jiří Šinkora: Nechat se očkovat po prodělané nemoci není moudré

Chrudim – V Chrudimi narozeného vědce Jiřího Šinkoru netřeba příliš představovat. Svými názory, které mnohdy příliš nekorespondují s převládajícím proudem slova řinoucím se z obrazovek a rozhlasových přijímačů, si získal celou řadu příznivců a odpůrců. Jedno mu upřít jistě nelze. Nebojí se. A to v době všeobecného strachu, autocenzury a boje o základní lidská práva je významným plusem. 

„Počet SARS Cov-2 nakažených je už jen Orwell. Když budete PCR testem takhle masívně sledovat výskyt jakéhokoli jiného respiračního viru, dojdete ke stejným, nebo i vyšším číslům. Lžou vám a straší vás. Ty zrůdy z epidemiologické a vakcinologické společnosti a všechny další obskurní spolky chtějí zůstat viditelní a někteří na tom chtějí ještě vydělat. A hlavně v okamžiku, kdy už máme prokazatelnou kolektivní imunitu, nezastavili očkování dětí, za což snad přijde nějaký trest. Když ne tady, tak potom, pokud nějaké potom je,“ říká Šinkora. 

„„Jsem bezmocný – můžu o tom jen psát a poukazovat na to. A teď všem, kteří mě kdy četli nebo poslouchali a byli prokazatelně imunní anebo nemocí prošli, přesto se nechali očkovat a měli a budou mít potíže – jste dospělí a příčetní. Můžete si za to sami. Jen idiot se nechá očkovat po prodělané nemoci,“ myslí si Jiří Šinkora. 

Imunolog Jiří Šinkora varuje před nepromyšleným očkováním

Chrudim – Druhé největší město Pardubického kraje se může pochlubit nejrůznějšími osobnostmi, které jsou s jeho opukovými hradbami spjaty. Jan Nepomuk Štěpánek a Josef Ressel si na svou rodnou hroudu nejspíše nikdy nevzpomněli. Z Chrudimě však pochází třeba i známý imunolog Jiří Šinkora.

V souvislosti s nejnovějším rozvolňováním opatření, která prý měla zkrotit covid, Jan Šinkora svými názory poněkud plave proti proudu většinové společnosti. „Tak je tady ještě někdo, komu nedošlo, že proti SARS Cov-2 máme kolektivní imunitu? První dávku dostalo přes 3 800 000 lidí, ukončené očkování má 1,4 milionů. Přes 1,6 milionů infekci prokazatelné mělo, nejméně jednou tolik se k tomu nepřiznalo,“ píše na facebook doktor Šinkora.

Dá se také předpokládat, že přes děti to většinou nepozorované přešlo. Takže klidně můžu napsat, že kýžených 70 % populace je již imunní. Stejně tady budou zavádět diskriminaci neočkovaných a pokusí se naočkovat děti. I s rizikem komplikací, i bez znalosti dlouhodobého účinku experimentálních vakcín. A budeme nosit respirátory, abychom si nemohli posílit získanou imunitu. Pamatujte si, kdo to prosazoval,“ varuje Jiří Šinkora.

O psychopatu Zemanovi, situace kolem covidu a jak z toho všeho ven

Rozhovor v časopise Přítomnost s MUDr. Janem Hnízdilem, moderuje MUDr. Martin Jan Stránský 
 
MJS
Půjdu rovnou trošku do tvrdého. Jste kontroverzní.  Baví Vás to? Proč si myslíte, že to tak je?

JH
Nemyslím si, že jsem normální. Dokonce jsem kdysi pro jistotu navštívil psychiatra, paní Dr. Čechovou. Řekla mi, že trpím spasitelským komplexem, grafomanií, sklony k depresím a řadou dalších poruch a nemocí…, že ale ráda čte moje články a nebude mě tlumit, abych v tom pokračoval. Vím, že se chovám nestandardně. V nestandardní situaci se ale standardně chovat nedá. Pokud narazím na nějaký problém, ať už v medicíně, nebo ve společnosti, mám nutkavou potřebu se k němu vyjádřit. Snažím se ho pochopit, popsat. Dát lidem třeba informace,  jak souvisí naše společenská situace s tím, že nám vládnou psychopati. Tímto způsobem se snažím lidi inspirovat, tu společenskou situaci měnit, problém řešit. Možná je to naivní, marné. Mám alespoň čisté svědomí, že jsem se o něco pokusil, že jsem nešel jako ovce, nenasadil si náhubek, nenechal se testovat, nenastavil paži na očkování, že jsem se tomu pokusil čelit. Ne že by mě to bavilo. Myslím si ale, že je to potřeba.
 
[[img:chrn_fullwidth:17944:Martin Jan Stránský]]
 
MJS
Mým hlavním cílem je otevřít diskuzi kolem těch věcí, o kterých si myslím, že jsou pro nás všechny důležité. Nyní jste vydal zajímavou knihu „Všichni jsou psychopati, jenom já jsem letadlo“. Na obálce je Miloš Zeman, Václav Klaus a Andrej Babiš, knížka se dostala na černou listinu, což jí zřejmě strašně pomůže. Miloš Zeman je nemocný člověk, je buran, ožrala, je vulgární, ponižuje ženy a rozděluje společnost.  Důvody jeho psychopatického chování jste popsal. Mě ale zajímá, proč jsme to my, kteří dovolujeme, aby nám vládli psychopati?

JH
Označení psychopat odmítám používat jako diagnostickou nálepku. Nechci nikoho urážet. Psychopatie není nemoc. Nedá se operovat, nejsou na ni léky. Je to osobnostní porucha, zmrzačení charakteru. Stejně jako se může narodit člověk s nevyvinutou končetinou, tak se může narodit člověk, který má postižený charakter. Nemá stud, soucit, empatii, svědomí, smysl pro zodpovědnost, spolupráci. On to nemá a podle toho se chová.
Na TV Prima jsme viděli hulvátské chování pana prezidenta vůči kultivované, citlivé moderátorce Terezii Tománkové. My se divíme, že se nestydí, že se může tak chovat, a on se diví, čemu se divíme. V důsledku svého mentálního postižení, v kombinaci s konzumací alkoholu a dalšími problémy to není schopen pochopit. Když může lidi urážet, ponižovat, rozeštvávat, tak to prostě udělat musí. Je to jeho životní strategie. Otázka je, proč to tolerujeme.
 
MJS
No právě, to mě zajímá. Když dle průzkumu na Seznamu 70 % lidí považuje Zemana za nereprezentativního prezidenta, proč nevznikne společenský bojkot? Proč tolerujeme jeho zjevně proruskou politiku, deformaci národních zájmů, opilství a hulvátství, včetně osobních urážek moderátorky, která s ním vedla rozhovor?

[[img:chrn_fullwidth:17945:Jan Hnízdil]]

JH
Paní moderátorka Tománková je hendikepovaná tím, že je velmi citlivá a kultivovaná. Ona nemůže vzdorovat aroganci a agresivitě mentálně narušené osoby, která navíc zastává funkci prezidenta republiky. To musí udělat televizní nebo rozhlasové společnosti, svaz žurnalistů, instituce právního státu… Vedení TV Prima se mělo za moderátorku rázně postavit, dát Zemanovi červenou kartu, do vysílání ho už nikdy nepozvat. Největším trestem pro psychopata je, že si ho nikdo nevšimne, v médiích nedostane prostor.
 
MJS
To, co říkáte, je sice zajímavé, senát se o něco takového pokusil, ale zatím to nevyšlo. Jinak, co se týče institucí, je ticho po pěšině.

JH
Prezident Zeman, stejně jako premiér Babiš, nejsou v těch funkcích náhodou. Byli do nich zvoleni v řádných volbách, prezident  Zeman dokonce ve volbě přímé. Je mi to líto, on je ale skutečně obrazem mentality velké části našich občanů. Jeho hulvátství, opilství a arogance jim imponuje.
Prezident republiky je symbol, arbitr elegance. Svým chováním, noblesou, vzdělaností má  být morálním vzorem. Pokud činí pravý opak, dává lidem povolení: „Můžete chlastat, urážet, napadat, osočovat, mluvit sprostě.“ A oni si řeknou: „Když může prezident, můžu já taky, tak je to správně.“ To má obrovský dopad na kulturu, vzdělanost a noblesu národa. Prezident šíří nákazu negace. Vulgarizuje a debilizuje celou společnost.
Lidé volí psychopaty hlavně z lenosti. Nechtějí se o nic starat, nést zodpovědnost. Psychopat jim naslibuje, že vymýtí korupci, nepustí k nám migranty, zajistí zdravotní péči zadarmo, zvedne důchody, ujistí, že bude líp…, k tomu přidá koblihu. Kdo by ho nevolil?  Tak mu to tam lidé hodí, odevzdají se mu a pak už jen čtyři roky bezmocně sledují, co provádí, diví se, jak si to může dovolit, vždyť to nám přece nesliboval. On jim jen vzkáže: „Zvolili jste mě, čtyři roky budete mlčet, uvidíme se u dalších voleb.“  No a u nich ten samým psychopat, nebo ještě nějaký horší, zase naslibuje modré z nebe a lidé ho zase zvolí. Pořád dokola…
Představte si, že by do voleb šel člověk, který by mluvil pravdu. Lidem pověděl: „Vážení spoluobčané, je nás mnoho, máme obrovskou spotřebu, energetické zdroje docházejí, je nedostatek pitné vody, zničili jsme životní prostředí… Tímto způsobem už dál žít nemůžeme, čeká nás zásadní společenská změna, líp už bylo, koblihy došly.“  Takový člověk je u voleb bez šance. Naprostá většina lidí upřednostní psychopata, který jim poví: „Vy nic měnit nemusíte, já se o vás postarám.“ To je klasická ukázka manipulace. A lidé chtějí být manipulováni, klamáni.
 
MJS
Takže prezident manipuluje. Ale taky uráží. Je společenská reakce adekvátní? Anebo jsme si na něj zvykli a řekli jsme si, že vydržíme do voleb, že přeci musí být líp?
JH
Prezident Zeman na Primě urážel moderátorku. On z lidí vycítí slabost. Slabostí  moderátorky je její slušnost. Jsme v situaci, kdy slušnost, pravda, láska jsou relativizovány, vysmívány, nálepkovány výrazy sluníčkáři, pravdoláskaři, vítači, chřipečkáři… Slušnosti, ale také nedostatku sebevědomí, sebedůvěry, občanské statečnosti…, dokáží psychopati mistrně využít ke svému prospěchu, lidi použít a zneužít. Přesto je lidé volí. Jako malé děti se upínají k otci, ke státu, který se o ně bude celý život starat, ochrání je před nástrahami světa.
 
MJS
Takže máme absenci sebejistoty a jsme ochotni volit lidi, kteří nás budou nadále ponižovat.

JH
Je to  vlastně „stockholmský syndrom“. Jako většinová společnost si v tom týrání, ponižování, zneužívání a urážení libujeme. Svoje tyrany máme rádi.
 
MJS
Jak z toho ven?

JH
Kdybychom se nenechali psychopaty vést a svést, nemuseli bychom řešit, jak z toho ven. Žasnu, jak disciplinovaně a pokojně se lidé vzdávají svobody, nechají se nahnat do kotců totalitní firmy zvířat velkofarmáře Babiše. To byl hlavní motiv, proč jsme s Michalem Třískou napsali knížku o psychopatech v politice, o jejich zničujícím vlivu na společnost. V jejím závěru jsme stihli zmínit i téma  koronahysterie. Jsem přesvědčený, že se primárně nejedná o medicínský problém. Psychopatům se díky obrovskému mediálnímu vlivu podařilo rozšířit epidemii strachu. Už v březnu 2020 jsem na blogu varoval před zneužitím viru k politickým a mocenským účelům, před  omezením občanských práv a svobod. Občas si připadám jako Jules Verne…
 
MJS
Teď jste se dotkl důležitého téma koronaviru a světové společnosti.  Než se k tomu dostaneme, musím se zdvořile ještě jednou zeptat: Je z tohohle společného marasmu cesta ven?

JH
Zdraví a spása nepřijde shora. Je naivní si myslet, že na podzim zvolíme nějakého spasitele. A ono se jich zase objeví. Neměli bychom volit toho, kdo slibuje, že udělá, zařídí, postará se, ale toho, kdo už něco udělal, za kým je vidět jednak kus profesní práce, ale také občanské angažovanosti. Ten rok ukázal, co v kom je. Kdo vystoupil proti těm šíleným vládním nařízením, naprosto nedůvodným lockdownům, respirátorům, testování, očkování… Pod záminkou ochrany zdraví stát zdraví občanů systematicky ničí. Nejvíc mě děsí dopad na děti. Zavření škol, rozpad sociální vztahů, návyků, přikování dětí k digitálnímu světu, a tím i jejich snadné manipulovatelnosti.
 
MJS
Naprosto souhlasím. Vrhly děti do toxického prostředí izolovaného digitálního světa.

JH
Rozbití  mezilidských vztahů není vedlejší produkt koronahysterie, je to záměr.  Psychopat je predátor, vlk. Vlk funguje tak, že rozežene stádo a vybere si nejslabšího jedince. Psychopati rozehnali lidi, izolovali je a poštvali proti sobě. Teď systematicky likvidují nejslabší kusy.
 
MJS
Skutečně bychom měli o sobě uvažovat tak, že můžeme situaci zlepšit na základě rozumných úvah a upřednostněním určitých věcí, o kterých jste mluvil. Čímž se dostáváme k posledním tématu – covid a celosvětová situace. Každý život je samozřejmě cenný. Jenže dnes méně než 0,04 jednoho procenta celosvětové populace zemřelo na covid, zatímco nepromyšlená opatření postihla každého, takže je tu značná disproporce. Všechno se vším souvisí, souvisí to s technologií naší doby, s globalizací, s komercializací, s upřednostnění falešného štěstí. Buďme ale pozitivní. Co byste radil lidem, aby si zlepšili kvalitu vlastního života? Pokud se necítí šťastní, co můžou udělat pro to, aby dali věci do perspektivy?

JH
Naprostá většina pacientů ke mně přichází se zakázkou, ať už vědomou, nebo podvědomou: „Pane doktore, udělejte něco, abych byl šťastný.“  V situaci, ve které se nacházíme, je ta zakázka nesplnitelná. Já jim nemůžu říct „nebojte se, bude líp“, věšet jim bulíky na nos. To bych byl jako Babiš. Čím dál víc pacientů je těžce depresivních, vystresovaných z vládních opatření, přišli o práci, podnikání, o radost, o budoucnost. V ordinaci se mnou chtějí řešit společenskou krizi. To odmítám. Právě proto píši články, knihy, aby si to lidé přečetli a nečekali spásu od doktora.
Pro psychopaty ve vedení států  je koronavirus darem z nebes. Neumějí řešit zásadní problémy civilizace: přelidnění, migraci, devastaci životního prostředí, korupci, zadluženost… Máme 3 biliony státního dluhu. To už nikdo nikdy nezaplatí. Protože si nevědí rady, aby odvedli pozornost, tak dokázali mistrně zneužít koronaviru ke změně civilizace. Část lidí to nepřežije, část zlomíme, neposlušné izolujeme, všechno svedeme na koronavirus.  Změníme globální mocenské a politické poměry. To není konspirační teorie, to je konspirační praxe. Kdo za tím stojí? Ten, kdo z toho nejvíc profituje: farmaceutické firmy, výrobci testů, respirátorů, IT firmy, banky. To vše pod dohledem nadnárodních virtuálních médií, která se nikomu nezodpovídají, nikdo je nekontroluje. Rozhodují přitom, jaké informace lidem pustí, kdo je informátor, kdo dezinformátor, koho zablokují, koho vymažou. Takový Velký Bratr Covid. George Orwell by žasl.
 
MJS
Jak si tedy mohu pomoci?

JH
Donedávna jsem věřil, že funguje parlamentní demokracie, právní stát. Na podzim jsme s kolegy dali dohromady petici proti nesmyslným opatřením vlády. Je doložená přesvědčivými medicínskými argumenty. Uvádíme škodlivost roušek, mizivou výpovědní hodnotu testů, nevyzkoušenost vakcín, nedoloženost efektivity lockdownů a zavření škol. Podepsalo ji 77 000 lidí.
Petiční výbor sněmovny, pod vedením JUDr. Válkové, ji 30. března v on line režimu projednal a jednomyslně přijal. S kolegy jsem se radovali, že naši argumentaci poslanci okamžitě zapracují do svého rozhodování. Nestalo se vůbec nic. Tajemnice petičního výboru nám sdělila, že petice skončila v šuplíku. Sněmovna by o ní jednala, jen kdyby s ní nějaký člen petičního výboru interpeloval. I kdyby ji podepsal milión lidí, je to fuk. Tak funguje petiční právo… Ještě než proběhlo slyšení před petičním výborem, udělali jsme s kolegy generálku prezentace, kterou režisér Igor Chaun natočil a pověsil na svůj kanál. Youtube mu kanál zrušil, protože šíří zdravotní dezinformace. Tak vypadá svoboda slova, tak funguje právní stát…
Podle mě nadešel čas na důraznou občanskou neposlušnost. Vláda nemůže občanům ukládat nařízení, která poškozují jejich zdraví. Nutit zdravé lidi, aby venku nosili respirátory, nechali se testovat, očkovat nevyzkoušenou vakcínou, o které nikdo neví, jaké může mít v dlouhodobém horizontu nežádoucí účinky. Celý život dělám medicínu a teď to mám všechno popřít, protože to nějaký psychopat nařizuje? To odmítám! Lidé se musí vzepřít, otevřít živnosti, obchody, divadla, sportovní centra…, školy. Tak jako to udělal ředitel waldorfské školy v Semilech. Sice ho vyhodili, ale zachoval si čest, má čisté svědomí. Šel do toho. Takové lidi je potřeba podpořit, jít do toho s nimi. Někdo musí ten respirátor zahodit, poslat je do háje s testy a vakcínami, strhnout ostatní. Jinudy cesta nevede.

www.pritomnost.cz

KŘIČME: „Bijí naše matky, otce a dospívající děti! A co na to média? Politici? Člověk…?“

Právě sleduji videa na zpravodajských serverech: V Uherském Hradišti policisté napadají tatínka, povalí ho, zaklekají mu na krk a vedle pláče jeho tříletý synek. V Ostravě stejným způsobem „zpacifikují“ maminku jiného malého děcka. V Českých Budějovicích sedm policistů „hrdinně“ obkličuje mladíka, jeden z nich ho chvatem skolí a zakleká mu na krk.
 
Zaklekávání na krk je zdraví a životu nebezpečné. Kvůli tomu je zakázali v USA. Jak to, že v Česku je to přípustné? Jak to, že v Česku se kvůli tomu nebouří novináři, široká veřejnost a všichni, kterým není lhostejné surové násilí?
 
[[img:chrn_fullwidth:17640:Uherské Hradiště, březen 2021]]
 
Jsem zdrcen policejní zvůlí v zemi, kde snad máme demokracii, nicméně svoboda je očividně každodenně znásilňována.
 
Jsem znechucen tím, že Vy, novináři, neprotestujete proti bezpráví, které nelze ospravedlnit nenošením respirátoru v poloprázdných ulicích. Cožpak Vám nevadí ty na smrt vyděšené děti, které jsou svědky násilí páchaného na rodičích?
 
Novináři! Ozvěte se!
 
Jsem znechucen tím, že Vy, jako novináři demokratické země, zobrazujete otevřené policejní násilí na občanech jako nezaujatí a nestranní pozorovatelé, jako by se vás to netýkalo. Jak je možné, že takové policejní praktiky neodsoudíte a nevoláte k odpovědnosti ty bezduché policisty, jejich nadřízené, příslušné politiky a nepožadujete jejich odstoupení?
 
[[img:chrn_fullwidth:17641:České Budějovice, březen 2021]]
 
Jsem znechucen z toho, co se v těchto dnech děje na českých ulicích a náměstích. Cožpak Vám, redakcím novinářů, je to skutečně jedno?
 
To Vy jste přispěli k vytvoření atmosféry, kdy je „normální“ tolerovat policejní bezpráví. Neustálým chrlením textů a obrazů šířících strach a paniku jste přispěli k nepřátelskému rozdělení společnosti na „my“ a „oni“.
 
Jsme spolupachatelé.
 
Je strašné, že lidé v sobě uzamkli elementární lidství. Je strašné, že v sobě potlačili soucit s napadenými rodiči a zoufale plačícími dětmi. Svým mlčením jsme se stali spolupachateli.
 
Selhala většinově novinářská obec, která jako první měla bít na poplach.
 
Selhali většinově demokratické strany a politici, kteří k těmto událostem nevydali odsuzující prohlášení.
 
Selhala pandemií zdecimovaná a unavená občanská společnost a její lídři, kteří neprotestovali proti neomalené surovosti policie.
 
Ostrůvky pozitivního jednání zůstaly nebezpečné malé. Mezi nimi iniciativa Zdravé fórum. Můžeme si být jisti, že dříve nebo později se nám naše lhostejnost a zavírání očí před násilím vrátí jako bumerang.
 
Kam jsme se to dostali jednatřicet let po Listopadu 1989? Zatím ještě davy netleskají policejní zvůli, ale už se zveřejňují první dopisy uvědomělých spoluobčanů, kteří píší, že oběti násilí si za své napadení mohou samy.
 
Svatá válka proti koronaviru – selhala!
 
Na jaký okraj propasti nás dovedla dvanáct měsíců trvající pandemie a s tím spojená všudypřítomná hysterie a médii vyvolávané vlny strachu a paniky?
 
Násilí na bezbranných lidech nelze svádět na pandemii, nelze svádět na potřebu ochránit zdraví a životy lidí. Jak absurdní! 
 
Policejní napadení rodičů s dětmi v poloprázdných ulicích je neomluvitelné. Kdo další – a kdy – přijde řadu? A pod jakou záminkou?
 
Svatá válka proti koronaviru selhala.
 
Proticovidová opatření ve svém celku a způsobu uplatňování začínají „požírat“ ty, které měla chránit. Místo toho způsobují všem věkovým skupinám nadměrnou strast a nevratné škody, a to i na zdraví a životech.
 
Kolikrát se již stalo v dějinách, že šíření všeobecného blaha za pomoci násilných prostředků končilo obrovskými tragédiemi? Dnes je v ulicích 20 000 policistů a 5 000 vojáků a celníků dohlížejících na „neposlušné“ občany. A pořád je to málo. Co bude dál? 
 
Milicionáři, nebo snad vodní děla?
 
Jsme na rozcestí. Je třeba se naučit s viry žít a neničit přitom základy naší civilizace, v první řadě naše lidství. Že to jde, ukazuje nejen Švédsko, ale i sousední Rakousko.
 
Každý neseme svůj díl spoluzodpovědnosti za stav naší země.
 
prof. Michal Klíma
rektor
Metropolitní univerzita Praha

Martin J. Stránský: Přestaňte šířit hysterii

Výzva médiím, vládě a ministrům k ukončení šíření hysterie a k zamyšlení nad psychikou národa

Příklad:
„Nejvíce nakažených na milion. ČR má za minulý týden nejhorší čísla na světě.“ (Mladá Fronta Dnes 4. 1. 2020)

Ve článku evidují „rekordních“ 932 nakažených na milion obyvatel. To znamená 93 na 100 000, 9,3 na 10 000, a tedy 0,9 na 1000 obyvatel. Tedy v městě s 10 000 občany je nakaženo devět z nich.

Takže pane šéfredaktore Plesle, tady máte správný titulek: „Přestože momentálně vedeme v počtu nakažených covidem-19 ve světě, stále to vychází na jednu osobu z tisíce.“

[[img:chrn_fullwidth:17100:Neurolog Martin J. Stránský]]

Další příklad:
„Krematorium Ostrava nestíhá zpopelnit všechny zemřelé, jejich počet kvůli koronaviru narůstá.“ (Lidové noviny 4. 1. 2021)

Teprve po dočtení prvního odstavce se dozvíme to podstatné: „V Ostravě je jediné krematorium v kraji, který je jedním z nejlidnatějších regionů České republiky.“

Kdo chce, snadno zjistí, že v Moravskoslezském kraji žije 1,2 milionu občanů, zatímco v sousedním Olomouckém kraji, (kde mají taky jediné krematorium), žije 632 000 občanů. Tam vše stíhají. O tom, že krematoria nejsou alikvotně umístěna dle počtu občanů, nenajdete v článku ani slovo.


Takže pane šéfredaktore Léko, tady máte správný titulek: „Zpomalení při zpopelňování zemřelých v Ostravě odhalilo, že v regionu (oproti ostatním) chybějí krematoria.“

Další příklad:
Ve všech novinách: „Země se stále drží v pátém, tedy nejhorším stupni PES.“

Když se podíváte na stránky MZ ČR, tak zjistíte, že se ke dnešku covidem-19 nakazilo 746 714 občanů, tedy 7 % populace, a že dnes (4. 1. 2021) je 119 561 občanů aktivně nakažených. Jedná se tedy o 1 % nakažených z celé populace (rozumí se jedno procento, tedy jeden ze sta lidí). Dále tamtéž zjistíte, že ke dnešku (4. 1. 2021) zemřelo 12 070 lidí, tedy 0,1 % (rozumí se jeden člověk z tisíce). Když dělíme počet nakažených covidem-19 počtem zemřelých, tak šance, že někdo nakažený CoV zemře, je 1,6 %.

Takže dámy a pánové, kteří toto šíříte, tady máte správný titulek: „Přestože jsme v nejhorším stupni PES, je úmrtnost nakažených stále pod 2 %.“

Vybral jsem pouze dva deníky, považované za „seriózní“. Ve všech ostatních mediích to ale není o nic lepší, o televizním zpravodajství vůbec nemluvě.

A co se týče politiků, tak si stačí poslechnout vystupování odborníků, střídajících se ministrů a dnes samozvaného „hlavního vakcinologa“ A. Babiše – každodenně s urputnou análností taktizují, modifikují vyhlášky tak, že ze všeho zbývá kočkoPES.

Jako lékař se ptám:

Kolik lidí zemřelo a zemře následkem mediální a vládní hysterie?

Jsme svědky rekordního nárůstu úzkosti a deprese, což zhoršuje všechny rizikové faktory pro tzv. „rychlé“ smrti, jako jsou mozkové mrtvice a srdeční infarkty.

Počet sebevražd se ztrojnásobil (9. 11. 2020 Medical Tribune).

Dále je tu omezení lékařské péče „běžných“ nemocí, jako je cukrovka, zvýšený krevní tlak atd.

Dále je tu odložení předem objednané péče, například vybavení ortézy či operace kyčle, takže pacienti žijí dál v bolestech.

Dále jsou tu poškození dětí, které jsou ponořeny do toxického prostředí digitální výuky na dálku, omezení příjmů matek, které s nimi musí zůstávat doma, a rozklad podnikatelského prostředí a všeho s tím spojeného.

Netvrdím, že se nemáme epidemii věnovat. Ale pánové a dámy, takhle ne.

MUDr. Martin J. Stránský, MD FACP
Asistentní klinický profesor neurologie, Yale
ředitel, Poliklinika Na Národní