Při zasedání zastupitelstva dne 16. září 2019 chrudimská koalice schválila změnu jednacího řádu zastupitelstva, která umožní podávat dotazy na jednání zastupitelstva elektronicky. Byť se to může jevit jako snaha o větší otevírání radnice veřejnosti, nemyslím si, že je to dobrý nápad.

Zasedání Zastupitelstva města Chrudimě v pondělí 16. září bylo poměrně dlouhé, trvající déle než pět hodin. Většina jeho bodů byly vcelku nesporné provozní či majetkové záležitosti, na nichž se shodli víceméně všichni zastupitelé. Určitým zpestřením bylo pouze projednání zdravotního plánu města, při němž se rozhořela více než půl hodiny trvající debata, zda mulčování trávy po posečení bez následného odvozu způsobuje nárůst počtu alergiků. Jakožto biolog a zároveň dlouholetý alergik právě na pyl z trav jsem byl překvapen, jak si někdo může myslet, že když se posekají deseticentimetrová stébla trávy, rozsekají se a nechají se ležet, může to zhoršit jeho alergii na pyl (kde se tam ten pyl vezme?).

Vyskytlo se ovšem také několik spornějších bodů, u nichž koalice hlasovala na sílu a opozici zpravidla přehlasovala i za pomoci dvou hlasů od komunistů. Takto může být například zklamán pan Kušta, který se zasedání zastupitelstva rovněž zúčastnil. Koalice se zřejmě rozhodla trochu mu jeho podnikání znepříjemnit, jakkoli to může vést k omezení výstavby tolik potřebných bytů (jelikož prakticky nikdo jiný v Chrudimi byty nestaví). Rozhodla se proto změnit územní plán a na pozemcích na Větrníku, na nichž se pan Kušta chystal postavit nové bytové domy, umožnit pouze výstavbu rodinných domků. Další pozoruhodný moment se odehrál, když současný pan starosta Pilný konstatoval, že nebude dostatek peněz na větší čištění a opravy chodníků. Poté, co mu bývalý pan starosta Řezníček připomněl jeho vlastní billboardovou kampaň, v níž kritizoval předchozí koalici za nedostatečnou údržbu chodníků a sliboval změnu, pan starosta toto neplnění vlastních volebních slibů přešel a požádal pana Řezníčka, ať si nedělá kampaň před krajskými volbami. Inu, asi už přišel na to, že kritizovat je jednoduché, avšak realita je složitější.

Asi nejvíce mě ovšem zaujal záměr radniční koalice umožnit podávat dotazy k zastupitelstvu přes internet. Zastupitelstvo je poté bude muset projednat a vyjádřit se k nim. Proto byla nyní, navzdory mnohým námitkám, schválena změna jednacího řádu zastupitelstva. Byl to nápad Pirátů, který se dostal i do koaliční smlouvy. Největším obhájcem byl tedy kromě pana starosty i pan předseda Pirátů v Chrudimi a místostarosta Štěpánek. Podle nich se jedná o unikátní záměr, který ještě nikde jinde v České republice nefunguje. Umožní to lépe zapojit občany, kteří se zajímají o dění ve městě, ale nemají čas chodit na zasedání zastupitelstva. Pan starosta ujistil, že nehodlá zastupitelstvo zahlcovat nesmyslnými dotazy. Ty prý budou předem filtrovány. Totožnost občanů, kteří podali dotaz, prý navíc bude ověřována, protože bude požadováno uvedení jména a kontaktních údajů. Pan Štěpánek se zároveň snažil bagatelizovat námitky, že těch nesmyslných dotazů může přijít opravdu hodně a ten, kdo je bude třídit, bude zcela zahlcen. Prý se stejná námitka objevila už u rozhodnutí koalice otevřít zasedání komisí rady města veřejnosti. Přesto komise zahlceny nejsou, veřejnost se jejich zasedání zúčastňuje pouze zřídka.

Námitek v diskuzi zaznělo více a s většinou z nich souhlasím. I proto se domnívám, že tato změna jednacího řádu zastupitelstva není dobrý nápad. Lze je shrnout do dvou bodů:

1) Hrozba zahlcení je zkrátka reálná. Překvapuje mě, že Piráti, kteří se prohlašují za znalce informačních technologií, neznají prostředí českých internetových diskuzí, které jsou plné trollů. Tyto osoby se vyžívají pouze v tom, že mohou provokovat a narušovat diskuzi. I kdyby těchto podivínů bylo pouhé promile v populaci, tak je třeba počítat. Město Chrudim má přibližně 23 000 obyvatel. Kolik je promile? 23 lidí. Mnohé může napadnout, že by to snad šlo nějak zvládnout, že ne všichni budou psát na internet, atd. Jenže to rozhraní pro podávání dotazů bude otevřené úplně pro všechny. Česká republika má přibližně deset milionů obyvatel. Kolik je promile z deseti milionů? Deset tisíc. Argument pana Štěpánka, že podobná obava zazněla i při otevření zasedání komisí rady města pro veřejnost, je zcela nesmyslný. Je rozdíl někam osobně přijít a účastnit se zasedání, anebo sednout k počítači, napsat pár vět a odkliknout je. Mimo to se nemusí jednat pouze o trolly. V Chrudimi se může vyskytnout nějaká sporná záležitost (jako třeba u diskuze o tom, kdo smí zůstat čestným občanem města a kdo ne – pan místostarosta Štěpánek se například domnívá, že blízký spolupracovník Gottwalda Zápotocký nemá na rukou krev, a proto na rozdíl od Gottwalda čestným občanem smí zůstat, ale jsou mnozí, kteří si myslí, že byl Zápotocký stejný masový vrah jako Gottwald, jemuž dělal premiéra právě v době nejhorších politických procesů). Poté mohou podávat dotazy lidé z celé republiky a zastupitelstvo se jimi bude muset zabývat (i po ověření kontaktních údajů se ukáže, že se jedná o reálné osoby). Je si koalice tohoto rizika vědoma? Nejsem si jist.

K čemu to může vést? Osoba určená k třídění došlých dotazů a prověřování identit jejich pisatelů tím stráví velké množství času, a tím bude zanedbávat své ostatní pracovní úkoly. Nebo k tomu bude nutné najmout dalšího úředníka, a tím dále zatížit rozpočet radnice. Zastupitelé se pak budou muset zabývat velkým množstvím podnětů, a tím se nedostanou k bodům důležitějším pro řízení města.

2) Nebezpečí nepřípustné cenzury. V čem bude spočívat? Jednoduše v tom, že někdo bude mít tu pravomoc třídit došlé dotazy. Co když ta osoba bude mnohem více aktivistická a bude vyřazovat nejenom nesmyslné dotazy, nýbrž také ty nepohodlné? Potom se můžeme dočkat toho, že bude zastupitelstvo projednávat pouze pochvalné dotazy, jak to koalice dělá dobře, a na ty kritické se vůbec nedostane. Taková Potěmkinova vesnice, zvláště za situace, kdy má být nově při zasedání zastupitelstva pořizován audiovizuální záznam dostupný on-line. Jak se tomu vyhnout? No, asi jedině tím, že by všechny dotazy dostávali všichni zastupitelé, aby si mohli ověřit, že nebyl vyřazen nějaký důležitý dotaz, ale to by pak znamenalo i jejich zahlcení. Nebo by dotazy nikdo netřídil a zastupitelé by museli projednat úplně všechny. To by pak asi zasedání netrvalo „jenom“ pět hodin, nýbrž by se mohlo protáhnout až do rána…

Jsem proto přesvědčen, že by tato výše uvedená změna být zavedena neměla. Možná to souvisí s mým konzervativním založením, které říká, že je třeba každou změnu důkladně zvážit, a pokud není jisté, že přínosy převažují nad náklady, raději ji nezavádět. Už nyní má každý občan, který se zajímá o dění ve městě, možnost zúčastnit se zasedání zastupitelstva. Potřebuje-li, aby jeho záležitost byla projednána, má právo vznášet dotazy přímo při zasedání, jak vyplývá i ze zákona. Jestliže se zasedání nemůže zúčastnit, má stále možnost poslat za sebe někoho, kdo vznese dotaz za něj. Anebo se klidně může obrátit na zastupitele, jemuž věří, aby tento dotaz vznesl on. Nevyužije-li těchto možností, asi jeho záležitost zase tak důležitá není, když mu nestojí za tu trochu úsilí. Nevidím proto důvod, proč zavádět nevyzkoušenou novinku, a tím z městského úřadu i zastupitelstva dělat pokusného králíka.

Jan Švadlenka, Chrudim

Společnost VAK Chrudim na rekonstrukce a obnovu vodohospodářské infrastruktury za období 2006–2018 investovala více než jednu miliardu korun. Z uvedené částky bylo více než 428 milionů investováno na Chrudimsku, 352 milionů na Hlinecku a více než 222 milionů v oblasti Heřmanova Městce.

V současné době VAK ročně investuje do rekonstrukcí a obnovy částku přibližně 70–80 milionů korun. Jen za posledních 5 sledovaných let bylo na Chrudimsku investováno více než 214 milionů Kč, Hlinecku 134 mil. Kč a Heřmanoměstecku 54 mil. korun. V žádném případě tak není pravda, že by Chrudim a okolí byla investičně zanedbávána.

Pokud jde o investiční akce za poslední období necelého roku realizované přímo v Chrudimi, je nutné připomenout provedení rekonstrukce vodovodu v ulici Vrchlického, rekonstrukci kanalizace v ulici Topolské, výměny technologie na ATS Stromovka, rekonstrukce realizované na čistírně odpadních vod nebo ve spolupráci s městem Chrudim prováděné rekonstrukce vodovodního a kanalizačního potrubí při revitalizaci parku Střelnice, dokončené v první polovině roku 2019.

Jen v posledním měsíci srpnu se naše společnost na území města Chrudim podílela na rekonstrukci několika armaturních uzlů, které v budoucnu umožní provádět rekonstrukce a opravy vodovodních řadů, aniž by bylo nutné přerušit dodávku pitné vody současně tak velkému množství odběratelů.

A jak je to s plánovanými investicemi v Chrudimi – z hlediska společnosti VAK je připravena na letošní rok rekonstrukce části kanalizace v sídlišti V. Nejedlého. Na další období je projektově připravena rekonstrukce vodovodu a kanalizace v ulici Víta Nejedlého (za cca 19 mil. Kč), rekonstrukce kanalizace v Malecké ulici (za více než 55 mil. Kč), rekonstrukce kanalizace v ulici V Tejnecku (za více než 6 mil. Kč), rekonstrukce vodovodu v ulici Česká (více než 1,5 mil. Kč) nebo zokruhování vodovodu od ATS Stromovka (zhruba za 6 mil. Kč).

V úhrnu tedy již nyní víme o investicích za více než 85 mil. Kč. Na doplnění je třeba uvést, že je v současné době zpracovávána projektová dokumentace k rekonstrukci hlavních přivaděčů na trase Podlažice – Slatiňany – Mikulovice (náklady na rekonstrukci se odhadují na 300 mil. Kč). Z tohoto přivaděče je mimo Chrudim a jeho okolí zásobena i část VSVČ (Vodárenské Soustavy Východní Čechy).

Vážení občané Města Chrudim.

Jak mnozí z Vás víte, dne 16.7.2019 museli pracovníci naší společnosti provést odstávku zásobení vodou v poměrně velké části Města. Co však již nevíte je fakt, že v jednom okamžiku museli pracovníci, kteří prováděli opravu, opustit výkop, a to z důvodu nepředpokládaného výtoku vody (cca 10 až 15 litrů za vteřinu) potrubím ze směru od kateřinského kostela. Poruchu se poté podařilo úspěšně odstranit díky jejich mistrovství a nasazení těžké odsávací techniky. Ještě jednou jim za to děkuji.

Díky zjištěné skutečnosti (netěsná, 35 let stará podzemní šoupata) musíme bohužel provést odstávku ještě jednou, a to za účelem výměny dvou šoupatových uzlů. Jeden uzel (čtyři šoupata) bude vyměněn v ulici Husova, za Borznou a druhý uzel (dvě šoupata) bude vyměněn na křižovatce ulic Havlíčkova a nábřeží Karla Čapka. Při této příležitosti vyměníme i uzávěr vodovodní přípojky pro bytový dům v ulici Palackého č.p. 86 až 89. Odstavení zásobování pitnou vodou proběhne od 8:00 hodin do cca 18:00 hodin – tak jako u havárie vodovodu před Centrálem se však budeme snažit tuto dobu podstatně zkrátit.

Termín provedení odstávky: 20.8.2019, od 8:00 do 18:00 hodin
Seznam „zasažených“ ulic: Československé armády, Husova (od hotelu Centrál po kostel S. Kateřiny), Fibichova (mezi Husovou a Palackého), Palackého třída (pouze č.p. 73, 79, 75-77, 86-89, 805, 48, 806, 801, 802), Radoušova, Soukenická, nábřeží Karla Čapka, Havlíčkova, Koželužská, U Vodárny, Sv. Čecha, Široké schody, Na Sádkách, Na Kopanici, Úzká, Jungmannovo nábřeží, Dostálova, Vrchlického, V Průhonech.

Seznam ulic, kde budou umístěny cisterny s pitnou vodou: Čs. Partyzánů (před hotelem Alfa), Husova (za Českou spořitelnou), Husova (u kateřinského kostela), Havlíčkova (před VZP, Vrchlického x Palackého (u č.p. 70), Soukenická (dům seniorů). Dle aktuální potřeby (parkování automobilů, aj.) se může umístění cisteren mírně změnit.

Za naši společnost mohu prohlásit, že se na akci snažíme velmi dobře připravit a uděláme vše proto, aby vlastní odstavení trvalo, pokud možno, krátký časový úsek. Z tohoto důvodu budou práce započaty již v příštím týdnu, kdy provedeme vlastní výkopy a zjištění přesných parametrů starých šoupat (stavební délky, normy ČSN/DIN, aj.). I těmito a dalšími kroky se chceme připravit na případná „překvapení“, která nás v zemi mohou očekávat.

Možná by Vás zajímalo, že vodovodní síť ve Městě Chrudim je docela složitá, neboť se sestává ze 14 tlakových pásem, přičemž prakticky všechna tlaková pásma jsou „odvozena“ od výšky vodní hladiny ve vodojemu Slatiňany. Přikládám obrázek, který tlakovou situaci v Chrudimi dokumentuje. Zasažená oblast (tedy pouze její část) je v mapce označena světle hnědě, zde je však tlak odvozen od výšky hladiny vody ve vodojemu Skřivánek.

Na závěr bych Vás chtěl ještě pokud možno požádat o alespoň základní samozásobení vodou v domácnosti, provozovnách a kancelářích, např. do kbelíku, konvic, hrnců, atd. S poděkováním za porozumění a s omluvou za způsobené omezení.

Václav Kloboučník, VS Chrudim

Poslední dobou se na mě obracejí občané s dotazy na dopravní situaci v Chrudimi. Někteří z nich jsou značně roztrpčeni a dopravní komplikace vzniklé rekonstrukcemi vyčítají městu. Pojďme si tedy odpovědět na ty nejčastěji se opakující dotazy a vysvětlit si aktuální situaci v širších souvislostech.

Začněme tím, jaké druhy silnic zde máme, a kdo jsou jejich vlastníci. Kromě místních komunikací ve vlastnictví města prostupují naším územím i silnice druhých a třetích tříd patřící kraji. O ně se stará Správa a údržba silnic (SÚS). Do třetice zde procházejí silnice státní, tedy silnice první třídy, o které pečuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Zatímco stát disponuje nyní velkým objemem investičních prostředků, kraje a obce se potýkají naopak s jejich velkým nedostatkem. Výsledkem je, že zatímco ŘSD opravuje relativně zdravé silnice (například mezi Chrudimí a Pardubicemi), krajské a obecní komunikace chátrají a vyspravují se pouze provizorně. V ideálním světě by každá komunikace měla projít obměnou živičného krytu zhruba každých 5 let. Oprava je pak relativně levná a rychlá. Pokud však poškození zasáhne i spodnější vrstvy vozovky (tzv. kufr), je oprava náročnější (to je případ současné rekonstrukce ulice Obce Ležáků, pod správou ŘSD).

Uzavírky a objížďky však nezpůsobují pouze rekonstrukce komunikací jako takových, ale také přeložky inženýrských sítí, které jsou pod nimi uloženy. Takovým příkladem je současná uzavírka v Rubešově ulici u Lídlu. Probíhá zde rekonstrukce plynovodu. V Rooseveltově ulici u divadla je uzavřený most přes Chrudimku z důvodu opravy mostu, povrchu komunikace a umístění kanalizační vpusti.

Také město Chrudim má své projekty. V letošním roce došlo k výměně veřejného osvětlení a rekonstrukci chodníku v ulici Václavská. Tato stavba se stala rovněž terčem velké kritiky. Pojďme si na ní vysvětlit, jak do „selského rozumu“ vstupují normy. Stavba proběhla ve třech etapách, přičemž pouze při té poslední je umožněn kyvadlový průjezd pomocí světelné signalizace. Ve dvou předchozích byla ulice uzavřena v obou směrech. Není to však tím, že by město vyšlo vstříc stížnostem lidí, ale proto, že teprve poslední etapa umožňovala pustit chodce „obchůzkou“ (Vlčnovskou ulicí), zatímco v předchozích dvou bylo nutné pustit chodce na vozovku, a tudíž se tam už nevešel jízdní pruh pro vozidla. Pracovní prostor pro rekonstrukci chodníku se laikům může zdát jako zbytečně veliký, je však striktně dán normami. Ty musí stavebníci dodržovat, jinak se vystavují nebezpečí postihu.

Je mi líto všech, kterým uzavírky spojené s rekonstrukcemi komplikují život. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že opravovat silnice, sítě, chodníky nebo parkoviště je nutné a s tím spojená dopravní omezení jsou nevyhnutelná. Neumím si představit, že by město neumožnilo ŘSD opravit jejich silnici v našem městě proto, abychom nemuseli jezdit po objížďkách. Ty jsou vždy plánované, zvlášť pro osobní a nákladní dopravu tak, aby co nejméně zatěžovaly okolí. Bohužel mnoho řidičů značené objízdné trasy nerespektuje, zkracuje si cestu přes zákazy vjezdu, pěší zóny (například skrz Píšťovy) nebo přes pole. Tím způsobují potíže dalším lidem, kteří se na mě obracejí s prosbami o pomoc. Myslím, že bychom měli k sobě navzájem být ohleduplní, a těch pár týdnů, co rekonstrukce zpravidla trvají, to prostě vydržet. Snažme se respektovat objízdné trasy a nepřenášet tak vlastní komplikace na další. Berme na vědomí, že každá stavba má své technologické pauzy a práce o víkendech stavbu značně prodražuje. Krom toho i silničáři mají často své rodiny a nemohou tak trávit celé týdny v zaměstnání.

Rád bych tedy zakončil svůj text výzvou, abychom k sobě byli ohleduplní. Respektujme objízdné trasy a během stavební sezóny určité dopravní komplikace vydržme, a to nejen u nás v Chrudimi. Silnice se v létě opravují po celé zemi a všude jsou tím způsobeny jisté komplikace. V několika příštích letech čeká Chrudim a blízké okolí poměrně mnoho zásadních rekonstrukcí, ať už to bude most u Tesca, ulice Čáslavská až do Heřmanova Městce, ulice Pardubická, Masarykovo náměstí, Palackého třída a další. Nebuďme těmi, kdo si stěžují, že jsou silnice rozbité, a pak si stěžují, že se silnice opravují. Mnohdy může pozitivní přístup ukázat, že se vlastně tolik neděje, když musím na nákup na čas o něco delší cestou. Třeba se zamyslíme i nad tím, zda to nejde jinak a auto je možné protentokrát nechat doma.

V případě dotazů či připomínek k dopravní situaci v Chrudimi je možné kontaktovat odbor dopravy nebo přímo mě. Kontakty jsou uvedeny na webu města Chrudim.

Pavel Štěpánek, místostarosta Chrudimě

Po úmorných vedrech vyrazil v pátek odpoledne Okrašlovací spolek Škrovád na Sečskou přehradu. Po dlouhém čase se hladina dostala na normál. Břehy nejsou přeplněné jako o prázdninách a tak se nechá i soutěžit. Uskutečnila se výprava na ostrůvek pod mohutnou skálou, na které je zřícenina hradu Oreb. Bahýnko u břehu však mělo úspěch největší. Pro někoho to byla první noc po širákem, ale všichni větrnou noc přežili a následující den i vlnobití které se na hladině vytvořilo.

Byl příjemný, květnový nedělní podvečer. Na Škrovádský most nad Chrudimkou přicházeli první diváci letošního závodu a Benátské noci. Po výkladu trati a pravidel byl odstartován závod lodí. Závodilo se vyřazovacím způsobem. Zvítězil Robert Koblížek s Lucinkou a převzali si putovní pohár Okrašlovacího spolku Škrovád.

Byla již úplná tma, když zazněly první tóny Smetanovy Vltavy. Hasiči ze Svidnice a Trpišova vytvořili vodní fontánu, ozvučení a hlavně nasvícení zajistil loutkářský soubor Ahoj z Chrudimi. Po Zmrzlých se počasí snad umoudřilo a hodně přispělo k úspěchu celé akce - již desáté Benátská ve Škrovádu. Na závěr zazpívali "Tu naši písničku českou" Marek a Jirka a většina účastníků se přidala. Měli jste to lepší než v Praze, říkal jeden, který se loňské pražské účastnil.

Pod kvetoucími kaštany, které navíc celý večer provoněly, se  spokojení diváci pomalu rozcházeli. Chtěl bych tímto hasičům a členům spolku poděkovat za jejich práci. To je také jejich jediná odměna. Večer již na to nezbyl čas. 

V neděli v podvečer v 19 hodin začíná ve Škrovádu "Benátská noc - závody rodičů s dětmi na lodích". Již tradičně se závodí o putovní pohár Okrašlovacího spolku Škrovád. Ten také zapůjčí lodě, pádla a vesty. Nutné jsou boty do vody a každý závodník startuje na vlastní nebezpečí.



Po setmění začíná barevná fontána na známou Vltavu od Bedřicha Smetany. Hasiči ze Svidnice a Trpišova během hudební produkce fontánu umělecky zastříkají. Nasvícení a ozvučení zajistí principál loutkářského souboru Ahoj Chrudim.

Srdečně zveme a už se těšíme na rodinné posádky ze Škrovádu, Slatiňan i Chrudimě.

Poslední informace o zrušení linky do Londýna společností Ryanair a rušení letů v rámci letního provozu do čtyř destinací společností SmartWings naznačuje, že pardubické letiště může s vysokou pravděpodobností klesnout ještě v letošním roce na úplné dno. Rok 2018 ukázal, že pouze shoda různých okolností, částečně způsobená vyjednávací strategií některých dopravců, kteří se Pardubicemi snažili nahradit nedohodu s letištěm v Praze, znamenala stabilitu pro civilní část letiště provozovanou společností EBA.

Připomínám, že od počátku chyběla ekonomická strategie a business plán pro období po dostavbě terminálu. Proto jsem upozorňoval, že rozhodnutí o investici musí obsahovat také informace o tom, co bude znamenat nejen provoz terminálu pro oba akcionáře, ale především také nakolik bude ze strany dopravců o investici zájem. Namísto toho, aby se podařilo vést pragmatickou diskusi a podpořit investici v hodnotě 300 milionů korun potřebnou strategií, došlo spíše k politickým útokům a osočování, že chci bránit pardubickému letišti v rozvoji a dokonale vykreslené růžové budoucnosti. Opak se však stává pravdou. Dopravci totiž nepotřebují pouze krásné zázemí, VIP salonky a výhodnou polohu, ale také další bonusy. V České republice je pouze jedno letiště, které trhá rekordy v počtu odbavených cestujících, a tím je Letiště Václava Havla v Praze s ideální polohou v centru republiky. Toto letiště má v letošním roce atakovat rekord 17 milionů odbavených cestujících, a proto letiště v Pardubicích může existovat pouze za předpokladu spolupráce s Letištěm Praha.

O této alternativě jsem s generálním ředitelem tehdy ještě samostatného Českého aeroholdingu Václavem Řehořem jednal na přelomu roku 2015 a 2016 v době před stavbou terminálu. Pan ředitel Řehoř mi v této době řekl, že z jeho odborného hlediska bude situace s provozem pardubického letiště velmi složitá, a bylo by dobré provoz zaměřit spíše na přepravu zboží a general aviaton, což jsou například soukromé a business lety. Bohužel politici se shlédli ve výstavbě terminálu, který citově zabarvenými argumenty prosazovali i přes nejasné vidění budoucnosti. V tomto případě si rozhodně nelze myslet, že by se letiště v Praze obávalo konkurence v podobě Pardubic. Neplatí tedy, že by se i velký obchodní řetězec bál malého pekaře. Nyní nastává doba, kdy si musíme nalít čistého vína, pokud nechceme nadále platit ztráty vycházející z nízkých tržeb a přitom narůstajících nákladů na provoz terminálu.

Po společnosti EBA budeme jako menšinový vlastník a samospráva Pardubického kraje požadovat krizový plán, ze kterého bude jasné, zda půjde provozovat civilní část letiště v současné podobě, tedy společností EBA vlastněnou dvěma akcionáři, nebo zda bude nutné hledat strategického partnera, kterým je pro mne jednoznačně státem vlastněná společnost Letiště Praha a.s., do které se v roce 2018 začlenil také Český aeroholding.

Času není nazbyt, proto v nejbližších dnech požádám generálního ředitele Letiště Praha o názor k situaci regionálních letišť v České republice a budu chtít otevřít myšlenku spolupráce s letištěm v Pardubicích. Ovšem pokud bude mít ještě zájem. Mrzí mne, že nastává scénář, na který jsem upozorňoval, tedy že hrozí krásný nový terminál bez cestujících. Je to něco podobného jako dálnice bez aut, škola bez žáků nebo nemocnice bez pacientů.

V neděli 17. března měl Okrašlovací spolek Škrovád, který organizoval Dětský karneval, velkého konkurenta. Krásné jarní počasí. Účast proto nebyla taková, jaká se očekávala. Teprve když začala kapela hrát, začal se i sál hospody u Půhoných plnit. Tanec pořadatelé doplnili soutěžemi a vítězové mimo diplomů obdrželi i sladké ceny. Celý karneval se nesl v rázu Cesta do pravěku. Někdo měl masku pravěkého mamuta, někdo šel za pravěkého lovce. Naštěstí vyrůstají ve Škrovádě i mladí divoši. A to je dobře.

Jedním z bodů únorového jednání chrudimských zastupitelů byl návrh Pirátů na odejmutí čestného občanství města Chrudim Josifu Vissarionovičovi Stalinovi a Klementu Gottwaldovi. Návrh byl po krátké debatě přijat většinou hlasů zastupitelů.

Občanští demokraté pro tento návrh nehlasovali, a to rozhodně ne z důvodu, že by byli z těchto jmen nadšeni. Stejně jsme se totiž zachovali i před dvanácti lety, kdy se toto téma objevilo v Chrudimi naposledy. Po debatě s historiky jsme se už tehdy shodli na tom, že udělení čestného občanství (nejen) těmto dvěma politikům je nutné vnímat jako otisk dané doby, že vyškrtnutím některých ze seznamu čestných občanů historii stejně nezměníme a raději ji proto necháme historikům.

Krom toho, chrudimský seznam čestných občanů skrývá i další exponenty z komunistické éry, jako například bývalé prezidenty Zápotockého nebo Svobodu a další … Ti byli lepší? Anebo je vyloučíme v další vlně, až radniční koalice bude znovu potřebovat nějaké „nosné“ téma?

No nic, jak již bylo řečeno výše, předložený návrh byl přijat a od pondělního večera má Chrudim o dva čestné občany méně. Tak snad budeme mít klidnější spaní …

Už jenom pro zajímavost doplňuji dva články z dubna 2007 – prvním je zpráva k tématu z Chrudimského deníku, druhým potom komentář Karla Steigerwalda v celostátním vydání MF DNES. Obojí je vypovídající více, než naše případné další komentáře …

Chrudimský deník, 2. dubna 2007

Gottwald i Stalin nadále čestnými občany

Když se před lety ztratila kniha čestných občanů města, historik a nynější místostarosta Pavel Kobetič vynaložil spoustu mravenčí práce, aby jména za uplynulé století shromáždil. Mnohá jsou na dnešní dobu velmi kontroverzní.

Pavel Kobetič hledal v různých záznamech, například ve starých zápisech ze zasedání městských zastupitelstev. Jména čestných občanů jsou zapsána v před několika lety vydané drobné publikaci, ale jsou obsažena i ve Vlastivědné encyklopedii Chrudimě. „Otázkou je, co jsou to kontroverzní čestní občané. Například Klement Gottwald tento titul získal v roce 1946, kdy byl ještě předsedou vlády. Antonín Zápotocký ho obdržel v roce 1949 jako předseda vlády a Ústřední rady odborů.

Čestným občanem města Chrudimě se v červenci roku 1945 stal Josif Vissarianovič Stalin, který byl tenkrát předsedou Rady lidových komisařů Sovětského svazu,“ jmenuje Pavel Kobetič některé poválečné čestné občany. Posledním „předsametovým“ chrudimským titulem byl obdarován v roce 1988 Michail Timofjejevič Domnenko, příslušník partyzánského pluku Ludvíka Svobody, který se podílel na osvobození města Chrudimě.

Jak místostarosta Kobetič tvrdí, tituly se neodebírají. Patří k historii města. „Udělali to jen nacisti, a to v případě Edvarda Beneše. Ten se stal čestným občanem města Chrudimě v roce 1936, pak mu byl odebrán a v roce 1945 vrácen,“ vysvětluje. „Nejčerstvějšími“ čestnými občany jsou slavní rodáci: lékař Zdeněk Dientstbier a mezzosopranistka Dagmar Pecková. Těm v roce 2005 město věnovalo titul u příležitosti 950. výročí první písemné zmínky. Dientstbier se narozdíl od Peckové zúčastnil slavnostní ceremonie a rád na své dětství v Chrudimi zavzpomínal.

Mladá fronta DNES, 5. dubna 2007

Pochvalte Chrudim, nejde s dobou

Čestnými občany Chrudimi jsou Stalin s Gottwaldem. Pozoruhodné je, že město je škrtnout nezamýšlí. To je třeba pochválit – v době, kdy se každý už hodlá omluvit komukoliv za cokoliv, co se v dějinách stalo, je to postoj nezávislý. Obdobně odolní jsou v Lanškrouně – tam je čestným občanem sám Hitler – a město s tím nebude hýbat. Předělávání historie, vylučování, bourání soch, škrtání jmen, navracení či odnímání všelijakých pomíjivých titulů patří k největším pošetilostem dnešní doby. Rehabilitace milovali komunisté. Nejen jiným, ale i sami sobě ustavičně páchali v neobvyklém množství křivdy. Pak je odvolávali, napravovali a páchali další. Omluva za dějiny je velká moderní fikce, která má nahradit pochopení těch dějin. Omlouvají se lidé, kteří křivdy nespáchali, lidem, kterým se nestaly. V Chrudimi říkají, že oba zločinci, Stalin i Gottwald, jsou vyčpělé téma. Mají v tomto smyslu pravdu – jejich zápis mezi čestné občany je jev doby. Ten nezmizí, ať by kdokoliv škrtl cokoliv. Nechme fakta ze starých časů být, jak jsou, ať k nám i budoucím mohou mluvit jasnou řečí. Gauner byl čestným občanem. To je téma! V Chrudimi je mají. My je máme taky. Škrtnutím či zbořením je nezrušíme.

Mgr. Jan Čechlovský – předseda místního sdružení ODS