Letní kino je v Pardubicích už tradicí, kterou si místní ale i návštěvníci města užívají. Já sám do něj s rodinou rád zajdu, potkávám tam i své kamarády a známé. Jsem rád, že zde letní kino funguje. Uznávám, že v Tyršových sadech má své kouzlo, letos však musí ustoupit stavbařům.

O tom, že letní kino považujeme za významné akce, svědčí i nemalá finanční podpora, kterou této akci každoročně poskytujeme. Nicméně revitalizace pardubického centrálního parku, kterými Tyršovy sady bezesporu jsou, je pro město v tuto chvíli prioritou. Na tento pátek je plánovaný podpis smlouvy o dílo se stavební společností BAK, do deseti dní poté jim předáme staveniště.

Letní kino zůstane v Tyršových sadech pravděpodobně do 19. července. Poté se bude muset stěhovat na louku vedle skateparku. Již se zde jednu sezonu promítalo, takže to mají organizátoři i diváci vyzkoušené. Nechceme lidem brát promítání pod letní oblohou, proto jsme předem připravili i tuto záložní variantu, se kterou provozovatel souhlasil.

O tom, že proběhlo nějaké jednání mezi panem starostou Menšíkem a nejmenovaným zástupcem BAKu o možnosti ponechat kino v sadech do konce prázdnin, jsem se dověděl až z médií. Takové jednání nepovažuji za směrodatné. Jak jsem již uvedl, pro město je prioritní revitalizace Tyršových sadů. Abychom na ni získali dotace z Evropské unie, musí být dokončena do konce června 2015. Proto je důležité, aby začala co nejdříve. S ředitelem BAKu budeme samozřejmě o možnosti setrvání kina v Tyršových sadech hovořit, předem však říkám, že si nemyslím, že by to z bezpečnostních důvodů bylo možné.

František Brendl, náměstek primátorky Pardubic

V sobotu 7. června jsem se domů do Škrovádu vrátil až večer, a o havárii v Píšťovech jsem neměl tušení. Vylezl jsem na strom, abych natrhal nějaké třešně. Byl jsem ve výšce asi čtyř metrů. Po chvíli mi zduřely sliznice v nose a začalo se mi těžko dýchat. Přičítal jsem to terpentýnu, protože jsem v Železných horách maloval. Teprve později jsem se z místního rozhlasu dozvěděl, že je havárie a  lidé se mají zdržovat doma a nevětrat. Protože vím, že máme na úřadě zkušeného vojáka, čekal bych jasnou a stručnou instrukci, jak se mám chránit, abych došel domů a mohl zavřít okna a chránit třeba i domácí zvířata. Protože bylo rozhlas mizerně slyšet, celé jsem to pochopil až po třetím poslechu. Nevycházet, zavřít okna. Sousedé nebyli doma a na internetu - na městských stránkách, jsem nic nenašel. Budu asi špatný spojař. Ze stadionu zněla hudba, do toho varoval rozhlas. Jak na Titaniku, kde také hrála kapela až po kolena ve vodě.

V tomto kontinentálním počasí, které zde vládne, vzniká ranní a večerní bríza, kterou využívají po staletí rybáři. Je to někdy poměrně silný vítr tvořený rozdílem teplot mezi vodou a pevninou, nebo mezi horami a nížinou, kdy sjíždí chladný vzduch dolů. Což přispělo k rychlému rozšíření úniku mraku výparů z kyseliny do okolí. Díky Bohu snad bez následků.

Vidím to jako několikanásobné selhání státní správy, která neustále bobtná a veškerou energii spotřebuje na hlídání koryt, kterých je stále málo. Připadá mi to jako v době, kdy se odehrála Černobylská tragédie. Tenkrát všichni věděli ze Svobodné Evropy, že se šíří radioaktivní mrak na naše území. Přesto se občanům lhalo, že žádné nebezpečí nehrozí. Učitelé tehdy vedli ničím nechráněné děti do prvomájového průvodu. Zatímco se tribuny urychleně velice pečlivě zakrývaly před případným radioaktivním spadem.

Nyní je polovina týdne a neznám žádné vyjádření odpovědných k sobotní havárii. Báchorky o tom, jak byl mrak pod kontrolou, nebo o záměně šroubu, by byly úsměvné, pokud by nešlo o tak nebezpečnou záležitost. O tom, že se nemá kombinovat nerez s ocelí, se učí už zámečníci v druhém ročníku. Jestli jsou takto zajištěny ostatní nádrže, měl odejít ředitel v želízkách.

[[img:chrn_fullwidth:4715:Jak ochránit v případě havárie domácí zvířata? To je dodnes záhada.  Foto: Chrudimské noviny]]

Protože je zde zvykem vše ututlat a nikdy nic nevyšetřit, hodí se to na triko skladníkovi, který tuto svinsky nebezpečnou práci za čtrnáct tisíc korun dělá. A je rád, že ji má. Stále není jasné, že po takových hasičských manévrech, navíc pod kontrolou našich kormidelníků, kteří mají starost o občany v názvu své funkce, se po několika hodinách havárie opakuje jak přes kopírák.

Místo zbabělého mlčení bych rád slyšel z úřadu nebo od hygieniků, zda byla některá oblast zamořena či nikoli. Ticho jsou ochránci přírody a divokých zvířátek, kteří demonstrují kvůli každé přejeté žabičce. Jsme v době, kdy dozrávají třešně a jahody. Zda-li je mohu s klidným svědomím nabídnout svým vnučkám? Nebo jim snad podám jedy do jejich tělíček? Nakolik je kontaminovaná voda v bazénech a koupalištích?

[[img:chrn_fullwidth:4714:Je možné konzumovat vlastní zeleninu a ovoce bez starostí, nebo je snad vše kontaminováno? Opět žádné odpovědi z patřičných míst.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zaráží mě hrobové mlčení ze Slatiňan, které jsou k místu havárie mnohem blíž než Chrudim. Jako by se jich to netýkalo. Na druhé straně města je další, mnohem větší sklad chemikálii. Co vlastně tyto sklady  přinášejí občanům, mimo obrovského rizika? A zabýval se vůbec někdo tím, jak se chemikálie převážejí? K takovému uvolnění uzávěru může dojít i při drobné nehodě uprostřed neustále ucpaného města. Jak by se tam dostávali v takovém počtu hasiči, si neumím představit. K tomu ještě současný špatný varovný systém a vychází mi z toho hromady obětí, zvláště nevinných dětí, které se samy neochrání.

Největší nebezpečí však vidím v tom, že státní a obecní správa ztratila pud sebezáchovy. On totiž jedovatý mrak sežehne nejen lůzu, ale i vyvolené, ten si nevybírá. O tom se lidé přesvědčili před sto lety, kdy byl jedovatý plyn poprvé použit. Tenkrát stačilo, že se obrátil vítr. Třeba se opravdu nic nestalo, to však musí někdo zodpovědný říct a pokud se prokáže, že lhal, měl by být potrestán. Současné temné mlčení k důvěře nepřidá.

Jaroslav Koreček, Škrovád

Dobrý den. K celému případu vám mohu sdělit následující:

v cca 13.30 hod. došlo k úniku kyseliny dusičné z poškozeného kontejneru na podlahu skladu, která tvoří nepropustnou jímku. Při úniku došlo k výronu nitrózních plynů. Po zjištění úniku byla kyselina, ve spolupráci s HZS, zneutralizována a bylo rozhodnuto, že po zchladnutí (při neutralizaci se uvolňuje teplo) bude přečerpána do náhradních obalů. Asi 2 hodiny po ukončení zásahu došlo v cca 19:50h k obnovení výronu nitrózních plynů. Při opakovaném zásahu byla dokončena neutralizace, naředění směsi a směs byla přečerpána do náhradních obalů bez spodní výpusti. Směs bude předána k odstranění prostřednictvím oprávněné firmy.

Z hlediska dopadů na bezpečnost a ekologii nedošlo, dle mého názoru, k žádnému ohrožení osob a životního prostředí. Nebylo zaznamenáno žádné zranění osob. Prokazatelně nedošlo k žádnému úniku nebezpečných látek do vod nebo půdy. Výron nitrózních plynů byl viditelný (plyny jsou zbarveny hnědooranžově), ale mimo vnitřní prostor zmíněného skladu nebyla jejich koncentrace nebezpečná.

Věřím, že informace je pro vaší potřebu dostatečná.

S pozdravem Ing. Petr Kára, ředitel výrobní divize, Penta, s.r.o.

V rozpočtu Pardubického jsou na vzdělávání každoročně určeny dvě položky, pro zaměstnance a samosprávu, schvaluje je stejně jako celý rozpočet Zastupitelstvo Pardubického kraje.

Z položky pro samosprávu lze hradit vzdělávání zastupitelů. Z tohoto byl poskytnut příspěvek na studium náměstku hejtmana Romanu Línkovi v letech 2010-2011. U něj bylo přihlédnuto k tomu, že byl uvolněným členem zastupitelstva a po ukončení jeho mandátu se předpokládá jeho návrat do Krajského úřadu Pardubického kraje. Ivo Tomanovi byl v letech 2009-2010 poskytnut příspěvek na studium ve výši poloviny finanční částky vzhledem k tomu, že byl v té době členem Zastupitelstva Pardubického kraje, předsedou výboru pro dopravu a členem výboru NUTS II Severovýchod.

Pardubický kraj uhradil studium zakončené tituly MBA/MPA v plné výši také 11 zaměstnancům s ohledem na zájem zaměstnavatele na trvalém zvyšování kvalifikace těch nejperspektivnějších pracovníků. Pro zaměstnance vyplývá ze smlouvy závazek po skončení studia 5 let pracovat pro Pardubický kraj, nebo část nákladů vrátit.

Krajský úřad Pardubického kraje věnuje zvyšování kvalifikace pracovníků velkou pozornost, což ostatně vychází ze zákona o úřednících, který tuto povinnost ukládá. Za dobu existence úřadu 39 zaměstnanců úspěšně dokončilo vysokoškolské studium a dalších 20 studuje. Počet vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců se od roku 2007 zvýšil z 53 procent na 70 procent. Podpora vzdělávání je jedním z benefitů, které může státní správa nabídnout schopným lidem s tabulkovými platy.

PhDr. Zuzana Nováková
oddělení komunikace a vnějších vztahů
kancelář hejtmana

Když jsem viděl prořezávat nejstarší škrovádský strom, nevěřil jsem svým očím. Strom chráněný státem se prořezává těsně před květem. Rány tohoto velikána se ani neošetří po řezech motorovou pilou, která do nich zanese olej a zapříčiní hnilobu a brzký konec tohoto stromu. Přemyslovská lípa, typický strom českých návsí, musí ustoupit třešničkám, které živoří uprostřed návsi na pevném podkladu ze škrovádského pískovce. Lípa, která zanedlouho rozkvete, přiláká stovky včel a její omamná vůně, hlavně v podvečer, se bude linout celým Škrovádem. 

Již v biblických dobách bylo největším trestem pro poražené otrávit studně a skácet stromy. To vždy byly a jsou největší cennosti pro člověka, které se nedají ničím nahradit. Vojáci po lokte zatřísnění krví nepřátel to odmítali dělat. Nastoupili vyvrhelové a zločinci, kteří se vždy přidávají na vítěznou stranu. Ve středověku se kati zakrývali kápí, když vykonávali konečný  rozsudek. Nyní se ti, kteří vykonávají konečné rozsudky nad likvidací stromů, zakrývají do různých komisí, odborů na ochranu zelení a péče o životní prostředí. Naši hlídací psi demokracie mi spíše připomínají mopslíky, kteří pod stolem olizují páníčkovy nohy. Jinak by už dávno zveřejňovali jména těch, kteří tato nevratitelná rozhodnutí dělají, kteří vypracovávají odborné posudky i jména těch, kdo hlasují.

[[img:chrn_fullwidth:3749:V Chrudimi se bezohledný městský úředník nezastavil ani před vykácením napučených sakur.  Foto: Chrudimské noviny]]

Musím se ještě vrátit ke stromům, němým svědkům minulého století, které toto řádění nepřežily. Dominanta Škrovádu byl tis, který zpevňoval základy Bartůňkovy chaloupky. O jeho likvidaci se usilovalo více než třicet let. Jeho kmen s dutinou větší než dva metry odolal nedávnému orkánu Kiril. Dutinu, kterou odhalí každý hajný pouhým poklepem, odborníci nepoznali. Jinak by už dávno museli korunu tohoto stromu odlehčit. Strom mohl žít dál a zpevňovat základy. Hlavně ale měl mít vedle sebe třicetileté brášky. V olšině také nemuselo padnout tolik olší. Opět se nikdo nehlásí k ortelu, který byl na nich vykonán.

Před více než padesáti lety se rozhodl profesor Přibyl strávit důchod ve Škrovádu. V této době měla být olšina vykácena. Stromy už byly rozděleny podle zásluh. Protože o dřevo jde, stejně jako nyní, až v první řadě. Dokázal přesvědčit tehdejší vedení národního výboru o významu a přínosu stromů k životnímu prostředí a hlavně lidem. Tenkrát se občanům na úřadu ještě naslouchalo. Profesor byl člověk vážený a nebál se žáků jako ti současní. Hlavně však olšina měla před sebou padesát let života. Nyní je zde díra jak po dobře mířeném direktu do předních zubů. Za sokolovnou ohrožovaly občany také dvě lípy. Lípy, které sázeli sokolové za německé okupace, přežily i okupaci ruskou. Za Němců byli hrdinové ti, kteří tyto stromy, symbol československé státnosti, sázeli. Nyní se považují za hrdiny ti, kteří je kácí. Na návsi vadila více než stoletá mohutná krasavice. Okolo jejího pařezu se válely větve plné pupenů a sám pařez znovu obrůstá. Vzpomeňme na Jiráskovu Lucernu, jak museli lípu před vrchností bránit. Jakoby se historie opakovala.

[[img:chrn_fullwidth:7309:V Nerudově ulici šly k zemi lípy, o něž se město roky nestaralo. Záměrně?  Foto: Chrudimské noviny]]

Nechápu, proč se nevysazují na návsi stromy desítky let staré, jako se vysazovaly při zakládání zámeckého parku. Už slyším, jak by to bylo drahé. Kdyby se nerealizovala betonová nesmyslná kreace „božích prstů“, která zlikvidovala jediný veřejný prostor ve Slatiňanech, mohly si dnes děti hrát ve stínu lip.

Jsou lidé, kteří mají beton rádi, dokonce si fotografiemi New Yorku vyzdobí interiéry. Těm doporučuji je doplnit barevně vyvedenou rakovinou vyžraných dětských plic. O králi zámeckého parku, mohutném buku, toho bylo napsáno tolik, že bych se opakoval. Opět mi nejsou známí ti, kteří se ho rozhodli poslat k zemi. Jsem přesvědčen, že by i s několika větvemi byl okrasou parku. Parku, který už dávno neodpovídá původním plánům. Stromy rostou tam, kde ořech vypadl vráně ze zobáku.

V Chrudimi ohrožovala občany lípa nedaleko sokolovny, ale hlavně alej lip k městskému nádraží. Když jsem stromy v dubnu prohlížel, z jedné dutiny po odřízlé větvi rostl více než šestiletý stromek. Nejméně tak dlouho se o toto stromořadí nikdo nestaral. Lípy zmizely. Mají je snad nahradit javory. Nedovedu si představit, že by někdo v Kanadě vykácel alej národních symbolů javorů a nahradil by je lípami. Na toto musí být hodně drzé čelo.

Když jsem minulou zimu viděl na skládce obrovskou hromadu listnáčů, zajímal jsem se, odkud ty stromy jsou. Byly z Vaňkových školek. Musely ustoupit hale japonského investora. Pochybuji, že by si doma dovolil vykácet stromy a postavit tam halu. A kdyby, tak až by vylezl z vězení, by si nikde ani neškrt. V kolonii Česko si však může dovolit všecko.

V chátrajícím areálu bývalé Transporty, která dříve zaměstnala půl okresu, by se místo jistě našlo a nemusela se nenávratně ničit další půda. Nedávno mi psala známá z cesty po Novém Zélandu. Ten navštěvují turisté a obdivují aleje stromů podél silnic. Nejdražší pokoje mají okna přímo do korun stromů. U nás stromy ohrožují řidiče a stíní do oken. Proto musí padnout.

Před léty jsem mohl doprovázet Markétu na její výstavě soch v Paříži. Denně jsem chodil podél parčíku, kde bylo vykáceno sedm stromů, asi takových jako ve Vaňkových školkách. Pobouření Pařížané svůj hněv obrátili proti firmě, která zde měnila eskalátory. Ta to lehce vyvrátila tím, že technologii výměny změnila až po vykácení stromů. Demonstranti svůj hněv obrátili proti starostovi tamnějšího obvodu. Ještě koncem týdne se pan starosta poroučel. Jak jsem se později dozvěděl, zanedlouho ho následoval i prefekt. Vyšlo najevo, že stromy stínily při ranní toaletě starostově milence. Hlavní heslo demonstrantů bylo: "Kdo nemá rád stromy, nemá rád lidi." Připomínám, že Paříž má zhruba tolik obyvatel jako naše republika.

Musím uznat, že ti naši jsou jiní držáci. Hlavně však pro naprostou apatii občanů, všelijakých kavárenských zelených, ochranářů přírody, zdravotníků, vlastně nás všech, kterým je jedno, jaký vzduch budou dýchat naše děti. Všichni umožňujeme svou nečinností řádění lidí, kteří mají na starosti péči o veřejnou zeleň a kterým chybí sociální cítění, což dnes není in.

Jaroslav Koreček, Škrovád

Hnutí ANO představilo 26. 5. 2014 v Pardubicích v prostorách krajské kanceláře pardubického lídra hnutí do podzimních komunálních voleb společně se základními body volebního programu. Už nějakou dobu bylo přitom veřejným tajemstvím, že zmiňovaným lídrem na pardubickou velkou radnici je Ing. Martin Charvát. Ten je v současné době ředitelem Rozvojového fondu Pardubice a.s.

Martin Charvát během tiskové konference představil základní body volebního programu. Jeho konstrukce je jasná: každý konkrétní problém města bude řešit odborná pracovní skupina, kterou zaštiťuje jeden garant - osoba kvalifikovaná jak svou odborností, tak zkušenostmi. "Garant bude vždy zodpovědný za správné a akční řešení dané problematiky,“ dodal Martin Charvát. Přehled oblastí a jednotlivých garantů volebního programu naleznete v závěru tiskové zprávy.

Současně by však pardubičtí lídři ANO rádi do tvorby programu zapojili širokou veřejnost. ,,Ano, program dotvoříme v diskusi a spolupráci s občany Pardubic. Ke každé z programových oblastí svoláme veřejnou debatu. O postoje našich občanů jde v první řadě.“ doplnil sám pardubický lídr. Zároveň upozornil na nově vznikající webové stránky ANO pro Pardubice, které budou veřejnosti představeny v červnu. "Ty vytváříme právě za účelem efektivní výměny informací mezi námi a občany Pardubic.“

Během konference byl zároveň představen nejužší základ kandidátky na velkou radnici statutárního města Pardubice. Vedení kandidátky tvoří už zmiňovaný lídr Ing. Martin Charvát, oblastní předsedkyně hnutí ANO Ing. Helena Dvořáčková a oblastní místopředseda hnutí ANO Ing. Jan Řehounek. Lídři kandidátek městských obvodů budou představeni veřejnosti taktéž během následujícího měsíce.

Co se samotných městských obvodů týká, během konference byl též diskutován postoj hnutí ANO v Pardubicích směrem k zachování / rušení obvodů. Bylo konstatováno, že v danou chvíli nevnímá pardubické vedení hnutí ANO rušení obvodů jako vhodné. Jejich efektivita však bude analyzována a bude také předmětem další diskuze jak interně v rámci hnutí, tak směrem k široké veřejnosti.

V poslední části konference vedení oblastní organizace informovalo o struktuře hnutí v Pardubickém kraji (oblasti Pardubice, Svitavy, Chrudim a Ústí nad Orlicí) a také o historickém vývoji členské základny ANO v Pardubicích, která k dnešnímu dni čítá několik desítek členů a stále nabývá na síle díky masivnímu zájmu o členství.

Oblasti a garanti volebního programu ANO – Pardubice:

* strategický plán – Ing. Martin Charvát – ředitel Rozvojového fondu Pardubice a.s.

* územní plán - Ing. Arch. Jaroslav Menšík – architekt a starosta Městského obvodu I

* rozvojové studie - Ing. Helena Dvořáčková – majitelka projekční kanceláře

* rozvoj města – čerpání dotací Ing. Jan Řehounek – ředitel zahraniční finanční společnosti

* funkční a úsporné město + doprava Ing. Gabriela Křížková – dopravní inženýrka a tajemnice MO I

* děti – koncepce školství a volnočasové aktivity - Mgr. Bc. Radek Hejný - ředitel ZŠ Polabiny 1

* život v našem městě

* koncepce kultury - MgA. Jaromír Krygel – šéfdirigent

* koncepce sportu - Ing. Miroslav Herudek – podnikatel a předseda TJ Tesla Pardubice, Dušan Salfický – sportovní manažer HC ČSOB Pardubice

* sociální oblast - p. Iva Dolečková - ředitelka České abilympijské asociace, o. s.

* provoz města - Ing. Lea Tomková - ředitelka Služeb města Pardubic a.s.

* bezpečnost – Jiří Chmelík - voják z povolání a velitel JDH MO VI

Mgr. Tomáš Krátký
Krajský manažer hnutí ANO 2011 - Pardubický kraj

Zúčastnil jsem se jednání na Stavebním úřadu Chrudim, který se nachází nahoře v posledním patře Městského úřadu Chrudim v Pardubické ulici. Chtělo se mi tady na WC, ale jaké bylo moje překvapení, že jsou na dveřích záchodků zvenčí koule, aby nešly otevřít. Seběhl jsem proto rychle o patro níž, tady ale koule na dveřích byly také. Ptal jsem se tedy úředníků, kam si mohu odskočit, kam chodí na městském úřadě na WC občané, tedy jejich zákazníci. A oni mě odkázali do přízemí. Tvářili se přitom soucitně, chtěli mi půjčovat klíče od "svých" záchodků a když jsme se o této situaci bavili, moc ji nechápali. Prý tam lidé dělají nepořádek, tak je to tak prostě nařízeno. V přízemí nakonec otevřeno bylo. Celé mi to ale přijde dost hloupé a vůči občanům minimálně netaktní.

Čtenář Chrudimských novin

P.S. Adresu čtenáře má redakce k dispozici.

[[img:chrn_halfwidth:7691:Většina záchodků na Městském úřadu Chrudim v Pardubické ulici slouží výhradně úředníkům. Poznáte je podle toho, že jsou opatřeny zvenčí koulemi na dveřích. Občanům je určeno jediné WC v přízemí, a to bez ohledu na to, že má budova několik podlaží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tak přesně takto to v Chrudimi dlouhodobě funguje: Široká ulice za 17 milionů korun, tribuna na fotbalovém stadionu za 30 milionů, Lesovna za 12, sportovní hala za 150, Muzeum barokních soch za 100, 2 mega profesionálním sportovcům, které se vypařily do neznáma, parčík u kina za 500 tisíc a výsledek?

[[img:chrn_fullwidth:7505:Podivné priority chrudimské radnice si na paškál vzal městský zastupitel za Stranu svobodných občanů Petr Lichtenberg. Místo oprav chodníků se prý budují pomníky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim je zadlužena nejvíce za dobu své existence a občané tohoto města dále klopýtají na neopravených chodnících. Nemá to být náhodou obráceně? Nejdříve opravené chodníky, město bez dluhů nebo alespoň s podstatně menšími a pak si teprve mohou politici stavět své "pomníky" (když už tedy musí...). A jak vůbec místní politik? Pohoda, klídek a tabáček. Nenese žádnou zodpovědnost ...občané to přeci vše zaplatí.

Musím se důrazně ohradit proti vyjádření pana Jana Linharta pro Českou televizi. Tvrzení, že projekt revitalizace Tyršových sadů už nelze realizovat, není podložen reálnými fakty. Jedná se pouze o zbožné přání některých lidí. Je pravda, že antimonopolní úřad prošetřoval výběrové řízení a rozhodl o jeho zrušení. Doufáme, že brzy zasedne rozkladová komise předsedy a já pevně věřím, že ta toto prvoinstanční rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zruší. Pokud by se tak nestalo, jsme připraveni vypsat nové otevřené jednokolové výběrové řízení. I v tomto případě jsme přesvědčeni, že budeme moci evropské peníze vyčerpat.

Rád bych podotknul, že podání, na jehož základě začal antimonopolní úřad šetřit Tyršovy sady, bylo anonymní. Můžeme proto jen spekulovat, kdo za tím stojí, komu revitalizace sadů nejvíc leží v žaludku a komu je lhostejné, že případným zastavením projektu budou nejvíc trpět obyvatelé Pardubic. Ve spolupráci s odborem hlavního architekta a odborem majetku a investic a po vyslechnutí námitek ze strany veřejnosti jsme připravili propracované projekty revitalizace, kterou si Tyršovy sady, park Na Špici i Vinice bezesporu zaslouží. Pokud se nezrealizují, bude to mít velmi negativní vliv pro rozvoj našeho města.

František Brendl, náměstek primátorky Pardubic

Dostal jsem e-mailem odkaz: Radní nebyli z návrhů na udělení cen Osobnost města Chrudim ve stylu “já na bráchu, brácha na mě” příliš nadšení | Chrudimské noviny. Samé nepravdy. Narodil jsem se a mám trvalé bydliště v Chrudimi.

Nejsem smutný, že nedostanu ocenění Osobnost města Chrudim, jako se dostalo malíři panu Alexovi a malíři panu Lušovskému. Ze srdce jim ocenění přeji. Nominaci od pana arch. Kopečného (CHRPAT), kterou zpracovala paní Mgr. Dostálková, jsem chápal jako odměnu za mou práci i za to, že jsem navrhl dva kandidáty, o kterých si myslím, že si titul zaslouží - F. Nový a ing. L. Štěpán, ketří byli oceněni. Myslím si, že když někdo někoho navrhne, nemůže trpět obludnou vlastností, které se říká závist. Jsem rozhodnut, s lehkým úsměvem na rtech, dožít bez medaile jako Anton Špelec ostrostřelec.

PS. Jako člen kulturní komise na její zasedání pravidelně docházím a pokud se hlasuje o věcech, které se mne dotýkají, nehlasuji.

Čtenářům Chrudimských novin i Vám přeji vše dobré.

Ivan Baborák