Ve čtvrtek má zastupitelstvo Pardubického kraje rozhodnout o tom, zda se pět nemocnic zřizovaných krajem spojí v jeden celek. Výsledkem mají být úspory, které zastaví ekonomický propad krajských zdravotnických zařízení. Posuzuji tento záměr ze tří pohledů, z pohledu lékařky pracující celý život v pardubické nemocnici, primátorky krajského města a zároveň krajské zastupitelky. Tato trojrole je pro mne přínosem, nutí mě totiž vnitřně hledat cestu, kompromis, řešení přínosné pro všechny.

Fúze jako taková má bezpochyby svá pozitiva, ale musím říci, že nejsem spokojena s její přípravou. Ani jako primátorka, ani jako lékařka, ani jako krajská zastupitelka. Troufnu si říci, že pro zodpovědné rozhodnutí zastupitelům chybí zásadní informace. To co je z pohledu kraje výhodné se nejeví stejně výhodně z pohledu lékaře pardubické nemocnice či občana Pardubic. Výhodnost připravované transakce pro pardubickou nemocnici nebyla nikterak doložena, ona totiž přímo pro ni výhodnou nebude. Hospodaření pardubické nemocnice se natolik vylepšilo, že v roce 2013 dosáhla několikamilionového zisku. Fúze v podstatě počítá s tím, že by měla krýt ztráty ostatních nemocnic.

Z titulu krajské zastupitelky však můj pohled nemůže být krátkozraký a na zdravotnictví v PK se musím dívat jako na celek, který by měl být životaschopný v našem celém kraji a měl by sloužit pro všechny obyvatele, kteří v něm žijí. K zodpovědnému rozhodnutí mi však chybí jasná analýza funkčnosti všech pěti nemocnic, jasný popis příčiny propadu u čtyř nemocnic i kroků, které budou muset být v nemocnicích v Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Svitavách a Litomyšli učiněny, aby se zvýšila jejich efektivita. V materiálu, který nám byl předložen, jsem se dočetla, že na základě centralizace, snížením počtu pracovníků a zvýšení produktivity práce se do dvou let předpokládá celkové snížení mzdových nákladů o pět procent. Ani slovo o tom, kde a proč jaké ztráty vznikají, ani jak budou řešeny, jaká je vytíženost nemocnic a jejich oddělení, kde je možno ušetřit a kde je naopak třeba „přidat“. Chybí zkrátka jak analýza současného stavu nemocnic, tak vize do budoucna. Nikde jsem nenašla zmínku o tom, kolik vlastně fúze jako taková bude stát, jaká je softwarová připravenost, kdy a jak bude řešeno to, že účetní systémy jednotlivých nemocnic nejsou kompatibilní a dokonce ani to, jaký je vlastně kompletní cílový stav a kdy nastane.

Myslím, že nejen já, ale všichni zaměstnanci nemocnic, a vlastně všichni obyvatelé našeho kraje mají právo vědět a znát jaká v budoucnu bude ta „ jejich“ nemocnice. Deklarace, že všech pět nemocnic zůstanou nemocnicemi s akutní péčí a budou dále majetkem PK je opravdu málo.

MUDr. Štěpánka Fraňková, primátorka města Pardubic a členka zastupitelstva Pardubického kraje

V těchto dnech se loučíme s občanem Slatiňan, Lubomírem Čmelíkem. Jeho život vyhasl v brzkých ranních hodinách dne 25. 1. 2014 ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové následkem těžké dopravní nehody.

Fity, jak ho ve Slatiňanech všichni znají, ke Slatiňanům patřil, měl je rád a měl zde také mnoho přátel, kteří ho nikdy nenechali na holičkách i přes jeho zvláštní způsob života, který si do značné míry sám zvolil. Jeho pojetí svobody se mnohým z nás může zdát nepochopitelné, ale byl to jeho projev, jeho život… V azylovém domě, kde mu město Slatiňany zajistilo bydlení, pobyl opravdu jen pár dní. Se svým kolem a kárkou cestoval z místa na místo připraven přespat tam, kde momentálně byl. A tak mu zůstali přátelé, kteří jeho volbu respektovali a zároveň byli připraveni mu vždy pomoci a věřte, Fity to moc dobře věděl. Věděl, kde vždycky dostane najíst, kde se může ohřát, kde se může občas umýt, kde dostane oblečení, kde si může přivydělat trochu peněz, i když poslední roky už mnoho práce nezastal, odvážel alespoň sběr.

A tak, věnujeme-li dnes Fitymu tuto vzpomínku, chci také poděkovat všem, kteří na tohoto človíčka nikdy nezapomněli svou pomocí i svým přátelstvím. Mnoho dobrých lidí ještě žije, a to pro nás může být povzbuzující i inspirující.

MVDr Ivan Jeník, starosta města Slatiňany

Vracím se k článku z minulého týdne o smrti cyklisty při nehodě u Slatiňan. Fiti, Fitinka - oblíbená jména našich miláčků. Pro naše odložené kamarády obce dotují útulky. Jsou sice za dráty, ale v suchu a dostanou nažrat. Fiti byl však také člověk. Člověk, který celý život trávil na silnicích jako závozník. Profese, jež zanikla jako mnoho jiných. Stačila na obyčejný život se střechou nad hlavou. Na silnici také svůj život skončil. Možná to bylo pro něho vysvobozením před mrazy, které by bez omrzlin nepřežil. Kolo s vozíkem byl celý jeho majetek. Bivakoval pod plachtou u Valchy na Borku.

[[img:chrn_fullwidth:6654:Vždy usměvavý Fiti, tak si ho budeme pamatovat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Železo a jablka, která sbíral podél silnic, mu muselo k životu stačit. Vždy pozdravil, nikdy si nestěžoval, nežebral. Umýt se mohl v řece a ohřát u ohně nebo v hospodě. Takovýto ozdravný týdenní lednový pobyt by měl být povinný pro různé sociální pracovníky, aby poznali životní podmínky bezdomovců. Dříve platilo dokonce domovské právo. Pro každou obec by bylo hanbou, kdyby se nedokázala postarat o lidi bez prostředků. Zajistit jim důstojné bydlení a jídlo. Málokdo si připouští, že ho může takový krutý osud potkat. Z kopce se ale někdy jede velice rychle. Možná by současným chudým pomohl výtěžek různých obecních a městských plesů, které jsou v plné sezóně. Ale to bych chtěl asi na současných měšťanech příliš. Čest tvé památce, Slatiňáku, Lubomíre Čmelíku.

Jarda Koreček, srab který ti nedokázal v životě pomoci.

O pardubických Automatických mlýnech se v posledních měsících popsaly desítky stran v řadě místních i celonstátních periodikách. Situace kolem této významné stavby zbudované podle návrhů architekta Josefa Gočára je však velmi spletitá. Následující řádky přinesou shrnutí událostí posledních měsíců.

Provoz v areálu Automatických mlýnů, jehož stávajícím majitelem je společnost GoodMills Česko a.s., začal být utlumovaný v druhé polovině roku 2012, částečně mlýn fungoval až do března 2013. To vyvolala vznik nezávislé iniciativy Mlýny městu, jejímž hlavním cílem je vést otevřenou diskuzi nad budoucností Automatických mlýnů. V červnu byly prostory mlýnů poprvé bezplatně zapůjčeny Kulturnímu centru Pardubice - Divadlu 29. Ve spolupráci se čtrnácti dalšími subjekty zde uspořádaly dva festivaly s cílem otevřít areál široké veřejnosti. Festivaly navštívilo přibližně 4300 diváků a prokázaly, že tato jedinečná stavba není jen jednou z mnoha památek ve městě, ale že jsou místem, se kterým se obyvatelé ztotožňují.

Třebaže diskuse o možném odkupu areálu mlýnů probíhaly již dříve (Rada města Pardubic vzala 23. dubna minulého roku na vědomí prohlášení areálu Automatických mlýnů za objekt veřejného zájmu), oficiální nabídku od společnosti GoodMills na jeho prodej za částku 40 milionů korun obdrželo město Pardubice až v září 2013. Tehdy byl také bod „Automatické mlýny“ poprvé oficiálně diskutován na zasedání zastupitelů města, kteří se například vyjadřovali ke zprávě koordinátora, která obsahovala výstupy z think tanku nad budoucností Automatických mlýnů. Kompletní znění zprávy je dostupné na této adrese: http://1url.cz/Pp2b.

5. listopadu schválila Rada města Pardubic vznik pracovní skupiny s názvem Mlýny, složené ze zástupců Divadla 29, iniciativy Mlýny městu!, o.s. Offcity, Odboru hlavního architekta MmP, z Odboru školství, kultury a sportu MmP a Odboru kanceláře primátora MmP. Další odbory magistrátu města byly náměstkem primátorky Františkem Brendlem vyzvány k maximální součinnosti s touto pracovní skupinou. Skupina byla radou města pověřena zpracováním vize a strategie využití areálu Automatických mlýnů pro projekt „kultur fabrik“. Svou vizi tato skupina zastupitelům představila na pracovním semináři 31. října. „Kultur fabrik“ je celosvětově používaný termín pro průmyslové objekty přetvořené na víceúčelové zóny, které nově získávají funkci veřejného prostoru s kulturním, společenským i komerčním využitím.

Zastupitelé města téma budoucnosti Automatických mlýnů opět projednávali 17. listopadu na svém zasedání. Zde byli zastupitelé seznámeni s výsledkem nezávislého odhadu ceny areálu Automatických mlýnů (17 mil). Nabídka byla vzata na vědomí a zastupitelé pověřili náměstky Františka Brendla a Michala Koláčka hledáním strategického partnera a definováním optimálního podílu města na procesu konverze areálu Automatických mlýnů na areál sloužící veřejnému zájmu. Dále byl Odbor hlavního architekta pověřen zpracováním regulativů zástavby tohoto areálu.

Pracovní skupinu Mlýn čeká v novém roce 2014 mnoho zásadních úkonů, z nichž ani jeden není zanedbatelný a každý z nich vyžaduje náležitou pozornost. Věříme, že veškeré snahy povedou k tomu, že Automatické mlýny se stanou veřejným prostorem, jejich historická, kulturní i společenská hodnota tím bude nejen zachována, ale navíc znásobena.

Za iniciativu Mlýny městu! a pracovní skupinu Mlýny www.mlynymestu.cz Šárka Zahálková

Dne 20. prosince 2013 zemřel ve věku nedožitých 88 let dlouholetý vysokoškolský učitel Pedagogické fakulty v Hradci Králové (několik let byl i proděkanem fakulty) a přední literární vědec (jeho specializací byla teorie literatury a česká literatura 20. století) doc. PhDr. Miroslav Bastl, CSc.

Po odchodu do důchodu v roce 1991 udržoval dr. Bastl i nadále odborné kontakty se svým bývalým pracovištěm (patřil k předním členům autorského kolektivu ojedinělého literárního projektu - třídílného Slovníku spisovatelů Chrudimska), ale začal také, jak sám říkal, splácet dluh i oblasti, která se stala jeho rodným krajem - v letech 1938 studoval na chrudimském Reálném gymnáziu a do Chrudimi se vrátil po vysokoškolských studiích a pedagogickém působení na několika středních školách.

Zájemci o kulturní a literární dění Chrudimska a Chrudimi jej znali z desítek jeho článků do regionálních novin, fundovaných příspěvků do Chrudimských vlastivědných listů a odborných studií do Chrudimského vlastivědného sborníku Regionálního muzea v Chrudimi, Almanachu chrudimského gymnázia (1993), jako autora publikací o dr. Karlu Pippichovi (1999) a Chrudim v literatuře (27. svazku Edice Chrudim z roku 2004) a také z jeho přednášek. V posledních letech života se badatelský zájem dr. Basta ještě více rozšířil. V Chrudimských vlastivědných listech vyšel mj. seriál článků o významu jmen a míst našeho okresu, demografickém vývoji v chrudimském okrese v letech 1850 - 2001, o historii Chrudimi za nacistické okupace a v květnu 1945, Loutkářské Chrudimi, apod.

V dr. M. Bastlovi ztrácí literární věda ale i běžní zájemci o literární dění našeho regionu erudovaného odborníka, který důstojně navázal na dílo, jež po sobě zanechali v meziválečném období prof. Jaroslav Adámek a v období po druhé světové válce dr. Josef Petrtyl.

Mgr. Pavel Kobetič

Chtěl bych tímto veřejně poděkovat starostovi města Chrudimi, panu Mgr. Petru Řezníčkovi, který přesto, že se ještě ve čtvrtek objevila na internetových stránkách města Chrudimi informace, že v objízdné trase městské dopravy přes ulici Na ostrově bude ve dnech 23. - 25. 11. 2013 zřízena náhradní zastávka pouze jen ve směru k nemocnici, což by v konečném důsledku znamenalo velké komplikace pro všechny cestující MHD, že se právě on ještě během pátečního dopoledne svým rychlým jednáním a konáním zasadil o to, že náhradní zastávka MHD byla zřízena i v opačném směru, tedy i ve směru od nemocnice k nádraží.

Všichni cestující, kteří by jinak neměli vůbec žádnou možnost v tomto směru celé tři dny MHD využít, to jistě přijali s povděkem. A to zcela určitě zaslouží uznání a velké poděkovaní.
 
Tomáš Velendorf, Chrudim

Po rychlém zásahu starosty města pana Mgr. Řezníčka bude zřízena po celou dobu uzavírky křižovatky u Guláška v objízdné trase městské dopravy, náhradní zastávka, a to v obou směrech, oproti plánované náhradní zastávce pouze jen ve směru k nemocnici, což by v konečném důsledku znamenalo, že všichni cestující ze směru od nemocnice, kteří by cestovali do oblasti U Stadionu, by byli nuceni vystoupit až na Kalábrii a cestující, kteří by naopak chtěli nastoupit do MHD v této oblasti, by byli odkázáni pouze na hodně vzdálené zastávky Kalábrie a nemocnice.

Objízdná trasa linek MHD bude po celou dobru uzavírky vedena ulicí Na Ostrově a zastávka by měla být umístěna cca hned vedle lávky přes řeku, poblíž vchodu do domu čp. 712. Zastávka bude obousměrně nahrazovat zastávky MHD stadión, sídliště U Stadionu, pivovar a Obce Ležáků od ranních hodin soboty 23. 11 do večerních hodin pondělí 25. 11. 2013. Časové odjezdy z této zastávky by měly přibližně odpovídat časům odjezdů ze zastávky sídliště U Stadionu a bližší informace budou určitě vyvěšeny na přenosných označnících.

Tomáš Velendorf, Chrudim

Dobrý den, žádám vás tímto o opravu "článku" na portálu chrudimskenoviny.cz, kde mylně uvádíte, že jsem kritizoval obsah přednášky pana Babiše. Již jsem vám psal na Facebook.

Nekritizoval jsem téma besedy s Andrejem Babišem. Kritizoval jsem to, že na besedu museli povinně přijít studenti maturitních ročníků z chrudimských středních škol velmi krátce před sněmovními volbami, přičemž besedu organizovalo hnutí ANO. Na besedě byl rovněž přítomen lídr pro eurovolby hnutí ANO Pavel Telička a lídr v Pardubickém kraji Martin Kolovratník.

S pozdravem Josef Káles ml. 

Dobrý den, dovoluji se vyjádřit k zavádějícímu článku "Babiš změnil termín návštěvy Pardubic, sejde se zde i se školáky nad tématem, které bylo v Chrudimi kritizováno", uuveřejněného v Chrudimských novinách, kde bylo mimo jiné napsáno: „a jejíž obsah napadli před volbami Roman Málek (KDU-ČSL)."

Toto je naprostá lež, nenapadl jsem obsah, ale formu - byla v rozporu se zákonem či vyhláškou města. To potvrdil i člen vedení radnice: Ačkoliv v přiložené smlouvě je v bodu 3 uvedeno, že "nájemce si zajistí veškerá povinná ohlášení", podle mých informací nebyla akce hlášena ani jako předvolební (na Odboru správním) ani jako kulturní (na Odboru školství).

Děkuji, Roman Malek