Pardubice – Další skandální ničení historických hrobů možná bude mít pokračování. Město v únoru zadalo objednávku s požadavkem, který se oficiálně tvářil jako oprava pomníku, za kterou zaplatilo 200 tisíc, ale v podobě nicneříkajících žulových monobloků. Původní historický pomník byl odstraněn. Institut hrobů má aktuálně ve správě další, již osmý hrob.

[[img:chrn_fullwidth:16980:Původní podoba pomníku.  Zdroj: Facebook/Linda Orlik]]

Před pár dny zveřejnil tiskový úsek zprávu, že se do jejich „péče“ dostal další hrob, tentokrát ředitele cukrovaru Matouše Jezbery (1841–1893). Institut hrobů v péči města vznikl v roce 2016 s cílem zachovat místa posledního odpočinku slavných osobností: „To je to nejmenší, co můžeme udělat pro to, aby tito lidé nebyli zapomenuti,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát.

Institut hrobů nepečuje o pomníky, ale pouze zachovává drahá označení hrobů, zatímco staré náhrobky bez piety a úcty odstraňuje.

[[img:chrn_fullwidth:16981:Nová podoba místa posledního odpočinku spisovatele.  Zdroj: Facebook/Linda Orlik]]

Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous (1882–1952), byl absolvent chrudimského gymnázia a později docent dějin umění, novinář, pedagog a spisovatel a od roku 1943 partner řestocké spisovatelky Heleny Šmahelové. Zemřel v roce 1952 v Jaroměři a pochován byl do rodinného hrobu v Pardubicích. Ten se dostal v roce 2017 do „péče“ města, které ho nechalo za 200 tisíc „opravit“. Podle primátora šlo o velmi citlivé zpracování a důstojnou náhradu.

Nebyl čas, lámat si hlavu, kdo je kdo, aneb rozkaz, ten zněl jasně

Pro kameníka Tomáše Vamberského, který dostal tuto zakázku od města na starost, to tak skutečně bylo: Oprava neměla stát více než 195 tisíc korun, čímž byl prakticky odsouzen pomník ke zkáze.

Toto rozhodnutí schválila Rada města a také se svolením památkářů i ministerstva obrany. Byla to zároveň památka na hrob válečného veterána, spisovatelova bratra Jaromíra (1884–1915), vyznamenaného ještě za jeho života „pro neohrožené a vynikající výkony před nepřítelem“ nejvyšším uznáním „Signum laudis“. Byl zraněn šrapnelem do páteře u Wasóva a zemřel o tři měsíce později ve vídeňské nemocnici. Původní pomník byl zničen. Jiný kraj, jiný mrav? Lidé se o jeho novou podobu ani nemohli zajímat včas. Tisková zpráva vydaná v únoru již po započetí destrukce se tvářila, že pomník se bude pouze opravovat. Konkrétně bylo použito slovo „obnova“.

A proč například secesní pomník Bohdana Jelínka z roku 1907 stále stojí, ale pomník rodiny Bohumila Markalouse zachován nebyl? No protože přece nebyl oficiálně prohlášen za kulturní památku: „Jak je to prosté a jednoduché, milý lide!“ bude znít na oplátku.

O odstranění náhrobku stále mnoho lidí neví

Mnoho lidí se o přístupu města k opravě pomníku dozvídá s rozhořčením teprve teď: „Tak už vím, proč naše anařské vedení nedovedu pochopit. Náš primátor celkovou demolici nazývá jako citlivou rekonstrukci. To pak, když má každý jiné názvosloví, se nesejdeme,“ uvedl například F. S.: „A je to tedy naprostá ukázka nevkusu a absence citlivosti v takových věcech.“ Ostatní už jen suše poznamenávají, že je to asi nový historický sloh, „anoismus“.

Hroby i se svými náhrobními kameny zanikaly v minulosti a bude tomu tak pokaždé, když se lidé přestanou o zemřelé zajímat. Ne náhrobky, ale činy, ty po nás zůstanou. Právě takový pohled do minulosti nám zmizel před očima a zároveň se další příběh už tvoří. Ještě že po sobě Jaromír John nezanechal jenom ten starý náhrobek, ale že si mohou kulturní přívrženci připomenout jeho zajímavou osobnost a ryzí myšlenky v textech, které po něm zůstaly v časopisech a v knihách.

Pardubice/Stéblová – Dvoukolejná vysokorychlostní trať povede do dvou let konečně ze zastávky Pardubice-Rosice nad Labem do Stéblové. Před šedesáti lety se právě na této jednokolejné trati stala tragická nehoda, kdy po srážce dvou vlaků zahynulo 115 cestujících a tři zaměstnanci Českých drah a 110 lidí bylo zraněno.

V roce 1960, 14. listopadu, přesně v 17 hodin 44 minut se srazil v mlze na jednokolejné trati vinou lidského faktoru motorák se zpožděným osobním vlakem z Pardubic. Nejtragičtější nehoda v dějinách české železnice od roku 1894 si vyžádala 118 mrtvých a 110 zraněných. 

Správa železnic vyhlásila 7. prosince 2020 výběrové řízení na rekonstrukci sedmi a půl kilometrového úseku tratě s předpokládanými náklady 2,6 miliardy korun. Modernizace by měla být hotova do roku 2023. Dvoukolejný úsek ze Stéblové do Opatovic nad Labem je v provozu už pět let. Součástí této modernizace bude i stavba nového mostu přes Labe, který nahradí ten původní. U nechráněného železničního přejezdu ve Stéblové, který je častým místem dopravních nehod, vznikne nová zastávka a na zastávce v Pardubicích-Semtíně postaví dvě nová nástupiště a přístřešek, přechody budou nahrazeny podchodem.

Pardubice – Poprask okolo kácení aleje v ulici K Vápence pokračuje. Nejsou toho plné noviny, ale kdo chce, informace si najde. Stromy se většinou kácí v tichosti, jen zvuky motorových pil jim hrají poslední requiem. Vánoční stromy, poškozené stromy, jindy jdou pod pilu i stromy, na jejichž skácení máte schválenou odůvodněnou žádost.  Takové se kácejí beztrestně. Mělo by být ale důvodem k oprávněnému kácení stromů rozšiřování silnice k parkovacímu domu, kterou lemuje alej zdravých vzrostlých lip?

[[img:chrn_fullwidth:16966:Pardubická lipová alej v ulici K Vápence.  Zdroj: Facebook]]

Alej lip vysazených v ulici K Vápence v městské části Pardubice V byla vysazena asi před třiceti lety. Na facebooku této městské části o ní nenajdete, na rozdíl od parkovacího domu, jedinou zmínku. V blízkosti aleje jsou firmy jako Chládek a Tintěra nebo Stavebniny Deko, či budova s nápisem Dřevěné podlahy. Stromy byly na této ulici dřív než existoval projekt parkovacího domu. Lípa srdčitá není jen naším státním stromem, ale z lipového dřeva se samozřejmě vyrábí kromě loutek třeba i soudky na uchování medu.

 Nezisková organizace Arnika, která se záchranou stromů v republice před nesmyslným kácením zabývá dlouhodobě a spolupracuje i s Univerzitou Palackého v Olomouci, vydala před pár dny statistiku získanou podle doručených odpovědí jednotlivých úřadů, ze které vychází, že se v Pardubickém kraji kácí více stromů, než je vysazováno. Kvůli malému počtu došlých odpovědí (ze 46 obeslaných úřadů odpovědělo 19) je tato informace některými politiky zpochybňována. Olga Kudrnová, členka spolku Chráníme stromy a hnutí Rebelové proti vyhynutí, včera odeslala za spolek i obyvatele pardubické Dukly otevřený dopis žádající vyjádření zodpovědných lidí k problematice aleje v ulici K Vápence.

Důležité kromě vysazování stromů je také umět předvídat a sázet je na bezpečné místo. Lípa srdčitá se dožívá při svých 30 metrech výšky věku 400 až 500 let a její příbuzná lípa velkolistá až 1000 let s rozpětím kmene až čtyři metry. V tu dobu už budou možná Pardubice vypadat asi jako v seriálu Futurama. Bude tam i ta lipová alej a s ní život, nebo jen prázdná ruina parkovacího domu?

[[img:chrn_fullwidth:16968:Hlavní část dopisu adresovaného 7. 12. 2020 zastupitelům města Pardubice.  Zdroj: Facebook]]

Pardubice – Už uběhl rok od schválení rekonstrukce letního stadionu za 430 milionů a zhotovitel je stále neznámý. Zatímco některé představa moderního fotbalového stadionu uprostřed města dráždí jako povinná karanténa, jiným je tato představa pro smích, protože ani nevěří, že k tomu vůbec někdy dojde. Radní znají od čtvrtka dvě jména možných zhotovitelů.

[[img:chrn_fullwidth:16956:Dobrá zpráva pro všechny sportovně založené ženy. Zdroj: Twitter]]

Radní minulý čtvrtek otevřeli obálky, které prozradily dva ucházející se zhotovitele na zakázku na nový letní stadion v centru města, více informací je zatím drženo v tajnosti. Zadávací podmínky městská rada schválila 22. října, protože první zadání z června se muselo 5. října zrušit, jelikož se po mnoha připomínkách zjistilo, že za takových podmínek se stadion prý postavit nedá. „Že to vůbec někoho překvapuje? Tady už se žádný nový fotbalový stadion nikdy nepostaví," komentoval dění fotbalový fanoušek na twitteru.  První výběrové řízení zrušili dřív, než se do něj vůbec stačil kdokoliv přihlásit. Limitní cena však zůstala stejná. Společnost, která zvítězí, bude mít na starost projekt i stavbu.

[[img:chrn_fullwidth:16957:Vizualizace možné podoby  fotbalového stadionu z výšky.  Zdroj: Internet]]

Po vyhlášení nových zadávacích podmínek se na twitteru objevila hláška: „Nikdo Vám nepostaví takový stadion, jaký mi vám slíbíme.“ Na internetu visí i nezdařený pokus o vyvolání referenda a s tím sovisející sběr sedmi tisíc potřebných podpisů. „Tak když to neumí vypsat na poprvé správně, není se čemu divit,“ napsal Michal Barták k vypisování nového tendru. Milan Sejkora prohlásil, že na ten rok dva to pro Pardubice stejně nemá cenu. Nejodvážnější byl komentář uživatele pod přezdívkou Lord McRashley, který tento postup přirovnal rovnou k soutěži na nemocnici v Náchodě nebo hřebčín v Kladrubech: „Tak dlouho vypisovali soutěž, až ty úředníky sebrali a odsoudili…“ zaznělo novodobé pořekadlo, „A po šesti letech se koplo do země.“ 

[[img:chrn_fullwidth:16958:Pohled na severní tribunu.  Zdroj: Město Pardubice]]

Primátor Martin Charvát měl v roce 2015 vizi, že by se město mělo vyhnout megalomanským projektům a stávající letní stadion zachovat. Původní stadion v roce 1931 otevíral Masaryk. Zůstane východní tribuna spolu s bránou Borců, které jsou národní kulturní památkou. Snad už se konečně občané Pardubic opravy dočkají. Už před rokem se ve městě objevily rozhořčené vzkazy zastupitelstvu, že slibují opravu stadionu už třicet let.

Pardubice – Pamětnící naštvaně vzpomínají. Kdo to nezažil, ten se jen diví, co aktuálně zamýšlí město Pardubice s bývalou diskotékou U Bobra. Objekt zeje prázdnotou, stejně jako budova v rekreačních lesích na Podhůře, kde se taky konaly vyhlášené diskotéky. Na rozdíl od objektu na Podhůře je ale Bobr naštěstí už pět let majetkem města. Někteří pamětníci, kteří s nostalgií po letech místo navštívili, pociťují zlost a aktuální stav budovy hodnotí jako před demolicí. Revitalizace okolního lesoparku z evropských fondů byla dokončena v roce 2015. Místo prázdné budovy možná bude psí útulek.

[[img:chrn_fullwidth:16952:Pohled do interiéru objektu.  Zdroj: Prázdné domy]]

O novém využití místa se právě diskutuje. Momentálně přichází v úvahu podle primátora Martina Charváta přesunout sem psí útulek z pardubické Štrossovky. Stále tu ale chybí i něco jako lesní občerstvovna. K obojímu se vyjádřili Piráti, kteří by prý s přesunem útulku do lesoparku souhlasili, pokud by jeho součástí byla i kavárna. Revitalizaci lesoparku z roku 2015 za 20 milionů nehodnotí Piráti kladně: „V jeho středu ležela jedna výrazná vada na kráse – léta vybydlená budova, které se říká Bobr," jak uvedli na svém facebookovém profilu, kde vyzývají svoje stoupence k vyjádření, co by U Bobra zbudovali oni. Zatím bez odpovědi.

 [[img:chrn_fullwidth:16954:Budova U Bobra.  Zdroj: Prázdné domy]]

Ale podle nostalgických reakcí mnohých pamětníků,  kteří se jezdí k ruině fotit a zavzpomínat na staré dobré časy, by se zde kromě útulku s kavárnou uživilo i pamětnické centrum, jen by bylo potřeba více místa. Nebo času? „Člověk se párkrát vyspí a z hospody je ruina,“ shrnul Tom Pejter. „Já to pamatuji v 70. letech jako starou vodárnu, kam si kdekdo odskočil nejen na malou, a taky tam údajně dělal striptýz úchylák,“ zavzpomínala Ivana Tichá.

Jestli stěhování do lesoparku na Dukle městský útulek v Pardubicích kvituje, se zatím nepodařilo ověřit. Útulek prošel rekonstrukcí v roce 2003, aby vyhovoval směrnicím EU, ale kapacitní problémy řeší neustále a město hledá řešení už bezmála dvacet let.

 [[img:chrn_fullwidth:16953:Umístění objektu uprostřed lesoparku na Dukle.  Zdroj: Prázdné domy]]

Pardubický kraj – Poklidnou vánoční atmosféru můžete načerpat i jinde než na Pernštýnském náměstí, kde se letos tradiční vánoční trhy konat nebudou. Podle některých to tam stejně „stálo za prd“. Trhy jsou poblíž i jinde. A někam přijde i čert a Mikuláš!

Lidé si umí poradit a adventní časy rozhodně všude nechtějí vyměnit za dobu kovidovou. Třeba v areálu Automatických mlýnů to žije od 28. listopadu až do 20. prosince. Každý den si od 11:30 do 18:30 můžete vychutnat vánoční atmosféru i Medyho punč s překvapením, pivo z Pivovaru Beránek nebo další nejrůznější dobroty z Epifany Patisserie, Pekaře Optimisty, nebo Vinařství Bítovany. Pro nejmenší je tu pro svezení i dřevěný vláček. Do čtvrteční půlnoci si můžete rezervovat sms ticket i na Mikulášskou nadílku, na kterou sem zve moštárna Zdrcené jablko.

A jak probíhá advent mimo krajské město? Třeba ve Skutči už trhy proběhly 28. listopadu a v Chrasti, kde se v létě „pařilo o sto šest“, trhy vůbec nebudou, ale od sedmi do desíti dopoledne budou mít ještě v sobotu 5. a 12. prosince otevřeno Rosické trhy. Holické trhy proběhnou v pondělí 7. a 14. prosince.

 [[img:chrn_fullwidth:16930:Známá parta čertů z Proseče letos nevytáhne paty z pekla.  Zdroj: Čerti Proseč]]

Známí čerti a Mikuláš z Proseče, kteří měli přijet i do Kočí, to prozřetelně zabalili a letošní nadílku si budou škudlit na příští rok: „Bohužel z důvodu všeobecně známých a platných nařízení jsme nuceni po 20 letech poprvé zrušit náš čertovský průvod po obcích a městech v okolí Proseče,“ vzkázali z pekla. O průvod čertů tak letos přišli v Dětřichově u Svitav, na náměstí v Poličce, ve Včelákově i v Kočí u Chrudimě.

 V sobotu večer ale oficiálně vyrazí „mezi ploty“ čerti s Mikulášem a andělem ve Stolanech. Tím vás v žádném případě nenabádáme, abyste uspořádali hromadné nájezdy do této obce. Protože zatímco ještě dnes má Pardubický kraj stále nejhorší statut šíření nákazy virem v republice, od zítra jako mávnutím kouzelného proutku to už neplatí a opatření se rozvolňují celorepublikově.

[[img:chrn_fullwidth:16959:Aktualizace: Od středy 9. prosince platí nové restrikce.  Zdroj: Pardubický kraj]]

Pardubice – Nebezpečný radon i po deseti letech stále ohrožuje, protiopatření se řeší každý rok. Už jste možná slyšeli tu hlášku od člověka držícího cigaretu u pusy, jak svůj zdraví škodlivý zlozvyk obhajuje tím, že někteří celý život ani nekouří, a stejně tu rakovinu plic dostanou. A právě hned na druhém místě po kouření cigaret je podle Státního ústavu radiační ochrany (SURO) příčinou dýchání radonu, který se uvolňuje na některých místech víc, než bychom si přáli.

[[img:chrn_fullwidth:16322:Ilustrační foto: Chrudimské noviny]]

Právě na koncentraci radonu a délce jejímu vystavení potom záleží, zda se rakovina projeví, nebo ne. Pokud byste žili v zamořeném prostředí, trvalo by to prý 10 až 30 let. Roční pobyt v objektu s koncentrací 400 Bq/m³ prý odpovídá hodnotě ozáření z 440 rentgenových snímků plic. Riziko při krátkodobém pobytu i při vysokých koncentracích je prý ale podle SURO zanedbatelné.

Podle celosvětové studie bylo statisticky prokázáno, že rizikovou pro vznik rakoviny je už koncentrace radonu vyšší než 150 Bq/m³, přičemž při každém zvýšení o 100 Bq/m³ se zvyšuje riziko rakoviny plic o 16 %. Více o zdravotních účincích RADONU — Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. (suro.cz) Že okres Pardubice a Chrudim jsou na tom v celorepublikovém měřítku relativně dobře, si můžete prohlédnout na regionální radonové geologické mapě zde.

 [[img:chrn_fullwidth:16929:Ilustrační obrázek přstrojů měřících radon.  Zdroj: Pixabay]]

Ředitelky ozařoval radon ve zdivu a kanál

Podle informační zprávy o měření radonu ve školských zařízeních při kontrolách za rok 2019 a 2020 odhalily přístroje vyšší hodnoty radonu na 23 místech, protiradonová opatření ale budou zvažována až po dlouhodobé detekci vyšších hodnot. Někdy vedou alarmující hodnoty k zásahu prakticky ihned. V roce 2019 v ředitelně MŠ K Polabinám vyřešilo zvýšené koncentrace radonu kvůli starému energetickému kanálu odsávací zařízení TERA.

Letos při pololetní kontrole v MŠ Brožíkova přístroje naměřily přímo v ředitelně hodnoty radonu ve výši 600 Bq/m³, ve špičkách až 2000 Bq/m³, přičemž limit po dobu pobytu je 300 Bq/m³. SURO označil za zdroj záření zdivo z plynosillikátových tvárnic z roku 1976 a doporučil starou zeď i podlahu vybourat. Stavební úpravy i protiradonová izolace se v těchto dnech dokončují, hotové by měli být do 15. prosince.

[[img:chrn_fullwidth:16321:Ilustrační foto: Chrudimské noviny]]

Impulsem k měření radonu byly přístavby

Koncentrace radonu se mohou měnit po zateplení nebo jiných stavebních úpravách souvisejících se změnou izolace nebo ventilace, jako je třeba výměna oken nebo dveří a různé přístavby. To byl právě impuls, proč se v Pardubicích začaly touto problematikou více zabývat: Při sběru podkladů pro stavební povolení kvůli přístavbám v MŠ Brožíkova, Mladých, Pospíšilovo náměstí, K Polabinám, Raisova a Popkovice byly v roce 2010 naměřeny významně vyšší koncentrace a muselo se začít jednat. Následovaly instalace měřících přístrojů na detekci radonu i jeho odsávaní a protiradonové izolace.

Harmonogram detekce radonu existuje od roku 2019 a týká 199 tříd ZŠ a MŠ. V současnosti je chráněno protiradonovými opatřeními 456 dětí v 18 třídách z MŠ Brožíkova, MŠ Odborářů, MŠ Rumunská, MŠ Pospíšilovo náměstí, MŠ K Polabinám a MŠ Raisova. Za rok 2019 se otestovalo 112 a letos se stihlo kvůli koronaviru otestovat 68, zbývající měření budou probíhat v příštím roce. Při přestupcích v souvislosti s nestanoveným radonovým indexem a nezajištěním protiopatření hrozí školským a zdravotnickým zařízením i zařízením sociálních služeb pokuty od 500 tisíc do jednoho milionu korun.

Chrudimsko – Omezení provozu a s ním související uzavírky na silnici směřující do Skutče už si řidiči užili minulý podzim. Když se objevili silničáři na vozovce mezi Přibylovem a Podlažicemi, vtipkovali někteří, že spravují silnici, aby to tam méně klouzalo, nebo zda nemají silničáři kam „ulít peníze“ na konci roku. Důvodem oprav je zničená silnice kvůli objížďkám souvisejícím s modernizací silničního mostu přes Anenský potok u Štěpánova u Skutče, které měly trvat od srpna do listopadu.

„No to jsem zvědavá, za jak dlouho to ty nákladní auta zničí,“ komentovala obyvatelka ze Štěpánova v červenci avizovanou objížďku kvůli opravám mostu. Opravy objížďky probíhají od 25. listopadu. Lidé se také podivovali nad celkovou délkou oprav. Celou akci zaštiťuje přímo Pardubický kraj, který je i vlastníkem nyní opravdu rozbité silnice, po které objízdná trasa vedla: 

„Firma MADOS začala od 25. listopadu opravovat objízdnou trasu Skuteč - Podlažice - Radim - kruhový objezd Luže. Mezi obcemi Přibylov - Podlažice byla provedena na třech místech velkoplošná výsprava vozovky a to vyfrézování v tloušťce 5 centimetrů a následovně strojní pokládka ACO 11,“ uvedl náměstek Správy a údržby silnic Pardubického kraje Marian Cvrkal.

 [[img:chrn_fullwidth:16925:Podoba mostu, který je prý potřeba celý zdemolovat a modernizovat, duben 2018.  Zdroj: mapy.cz ]]

Vedoucí úseku dopravních staveb Krajského úřadu Pardubického kraje, Dita Svobodová Koldrová, k tomu dodala: „V rámci výspravy by také mělo proběhnout prořezání a zalití spár, čekáme na vhodnější klimatické podmínky, které by měly být od čtvrtka, to znamená, že do konce týdne by i toto mělo být hotové s minimálním dopadem na omezení provozu.“

Pardubice – Technická univerzita v Liberci (TUL) testovala šest ochranných prostředků, u všech třech zahraničních potvrdila, že neobsahují vůbec žádná nanovlákna, která by chránila před viry. Mezi ně patří bohužel i roušky nakoupené Magistrátem města Pardubice. Celou záležitostí už se zabývá i Česká obchodní inspekce. 

„Magistrát nakoupil celkem 5500 roušek TNG za cenu 125 korun za kus bez DPH. Aktuálně máme na skladě cca 1 700 kusů roušek TNG, přičemž bezprostředně po uveřejnění aktuálních mediálních výstupů jsme zastavili jejich výdej,“ uvedl vedoucí kanceláře primátora města Pardubic, Radim Jelínek. 

[[img:chrn_fullwidth:16923:Roušky TNG neobsahují podle testů žádná nanovláka. Podle dodavatele využívají tajuplnou technologii NANO YARN. Zdroj: vivantis.cz]]

Roušky, které město v několika vlnách nakoupilo, vykazují i podle zveřejněné studie AV ČR velmi vysokou propustnost virionových částic, srovnatelnou s bavlněným tričkem: „Podezření, že jsme mohli nakoupit zboží, které nesplňuje deklarované parametry, jsme získali především na základě článku portálu seznamzprávy.cz. S dodavatelem se snažíme komunikovat. Jaké budou další kroky v tuto chvíli nelze přesně specifikovat,“ dodal vedoucí odboru.

Zastupitelé obdrželi na čtvrteční schůzi pouze informativní zprávu, která kromě shrnujících údajů z testování roušek nastínila několik návrhů, jaké další kroky by město v této věci mohlo podniknout.

Emotivně se místo toho řešil Hockey Club Dynamo Pardubice. Existuje prý totiž možnost, že by Petr Dědek nebyl právoplatným spolumajitelem Dynama, a to kvůli chybějícím zápisům v registru smluv, což bude muset pravděpodobně rozřešit soud.

Skuteč – Ze dvou budov SeniorCentra ve Skutči je od 16. listopadu vyhlášena celková karanténa na jedné z nich a ve druhé budově panuje tento režim na jednom oddělení ze tří. Od pondělí nastoupí na pomoc dalších šest profesionálních vojáků, kteří zde budou zasahovat až do 10. prosince. Zlepšit náladu pomáhají zdejším seniorům i chrudimské děti.

I když to vypadá, že už jsou ve Skutči z nejhoršího venku, ředitel Josef Tumpach stávající situaci nepodceňuje: „K datu 25. 11. máme na Covid-19 pozitivních 46 klientů a 30 zaměstnanců, dalších 13 zaměstnanců je v běžné pracovní neschopnosti nebo čerpají OČR. Situace je tedy velmi vážná. Předpokládáme, že od 30. 11. se nám budou postupně vracet zaměstnanci.“

 [[img:chrn_fullwidth:16922:Dalších šest vojáků bude ve Skutči pomáhat do 10. prosince.  Zdroj: SeniorCentrum Skuteč]]

Na začátku potvrzené nákazy COVID-19 bylo ze 145 klientů bezmála 30 procent nakažených a zároveň ze 126 zaměstnanců mimo pracovní nasazení v tu dobu z různých důvodů okolo 45 procent. Z toho důvodu ředitel Josef Tumpach požádal už 10. listopadu o nasazení pomoci studentů: „Studenti pracují v přímé péči u klientů jak pozitivních na Covid-19, tak i u dalších klientů. Zajistili jsme jim samozřejmě ochranné prostředky, ubytování, stravu,“ popisuje. Armáda přišla na pomoc sedmi studentům až o devět dní později. Původních 12 vojáků bude v pondělí vystřídáno novou skupinou v polovičním počtu, která tu zůstane až do 10. prosince.

 „Studenti i vojáci jsou naprosto úžasní. Ale i pro ně je tato situace velmi stresující a velmi fyzicky náročná. Patří jim náš velký dík. Stejně jako všem zaměstnancům a dobrovolníkům,“ vyjádřil se ředitel a na závěr ještě dodal: „Jedna MŠ z Chrudimi pro nás vyrábí přáníčka a drobné dárečky. Ozval se nám i Červený kříž Chrudim s nabídkou dobrovolníků. Potřebu dobrovolníků vyhodnocujeme každý den.“