Lipka - Po celý únor probíhalo internetové hlasování o Evropský strom roku , v němž soutěžilo šestnáct nejzajímavějších stromů Evropy. Lípa z Lipky na Chrudimsku, která jako vítězný Strom roku zastupovala Českou republiku, skončila s téměř 15 tisíci hlasy na skvělém třetím místě. 

Vítězem sedmého ročníku evropské ankety se stal s více než 17 tisíci hlasy Dub Josef z polské obce Wiśniowa. Rodinu Mycielských kdysi tak okouzlila krása místa, kde roste, že si zde koupila panské sídlo. Zámek se stal kulturním a vzdělanostním centrem celého regionu. Nejen díky svému vzhledu si dub vysloužil vyobrazení na polské bankovce sta zlotých. Na druhém místě skončil další dub. A sice Brimmonský dub z Walesu, který získal 16 203 hlasů. 

Pořadatelé evropské soutěže v úterý 21. března v Evropském parlamentu odtajnili výsledky hlasování. Putovní cenu od dřevosochaře Martina Patřičného zástupcům dubu z Polska předal ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata a europoslanec RNDr. Pavel Poc, který akci v parlamentu hostil. 

Chrudim – Pondělní jednání městského zastupitelstva přineslo jednu, ne příliš překvapivou informaci. Ti bystřejší ze zastupitelů našlápli motory a jali se provádět předvolební kampaň. Ostatní, dle svého zvyku, pouze přihlíželi slovním exhibicím.

Hlavní řečníkem se stal samozřejmě nový „Málek“ - František Pilný (ANO 2011). Nikdy mu zcela nedošly nápady a podněty, jimiž by mohl apelovat na vedení města, aby se více snažilo, dávalo více peněz tam i onam. Nejprve však bylo třeba schválit program jednání, z nějž však místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) stačil stáhnout vyhlášku o pronájmu veřejných prostranství, protože prý není dostatečně připravena. 

Součástí prvního bodu jednání, v němž již tradičně exceluje nad excelovými tabulkami šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová, byl samozřejmě rozpočet, respektive rozpočtové opatření a navýšení výdajů. Po dlouhých čtyřiceti letech také mohlo město přispět padesáti tisícovkami nově narozeným trojčatům, která přišla na svět v hradecké porodnici, narodila se však Chrudimákům.

Dotace pro Centrum J. J. Pestalozziho prošla i přes to, že pánové David Kasal (ANO 2011), Richard Herbst (ANO 2011) a František Pilný (ANO 2011) se hlasování zdrželi. Prozatím jednotlivé body podpořili zvolení zástupci bez větších komentářů. S tím, jak nadcházelo schvalování kulturních a sportovních dotacích, bylo jasné, že tady už o hladké jednání nepůjde.

[[img:chrn_fullwidth:12529:Peněz na kulturu a sport je prý málo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Slovo si v diskusi vzal František Pilný a navrhl, aby dotace v oblasti „kultura“ byly výrazně navýšeny. Celkem by zastupitel vzal asi 140 tisíc korun z odboru územního plánování, které město dává na zpracování studií a rozdělil je údajně spravedlivěji mezi jednotlivé žadatele. Prakticky stejnou argumentaci zvolil člen ANO 2011 v případě dotací sportovních. Předsedající starosta Petr Řezníček (SNK – ED) byl však toho názoru, že v podobě, jakou Pilný předložil, je jeho pozměňovací návrh nehlasovatelný. Zavání prý ztrátou transparentnosti a de facto pochybuje o kompetenci členů kulturní komise rady města, případně sportovní komise, kteří navrhují, kolik se má komu poslat peněz na dotacích. Nabízí se proto otázka, co Pilný svým přístupem sleduje. Kulturní komisi předsedá jeho stranický kolega Richard Herbst, jenž již několikrát žádal o navýšení prostředků určených k rozdílení mezi jednotlivé subjekty, na druhou stranu je to právě on a jeho kolegové, kdo, podle Pilného interpretace, nespravedlivě tyto peníze rozdělují. Snaží se snad městský zastupitel Pilný „koupit“ si u veřejnosti plusové body za peníze z dotací, jež plynou subjektům sdružujícím velkou část místních voličů? Není žádným tajemstvím, že František Pilný je společně s komunisty vášnivým bojovníkem proti jiným dotacím, a sice místní katolické farnosti, jež peníze nevyužívá pro ukojení sportovních, nebo kulturních vášní, ale k opravám význačné památky, kterou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Církev však většina veřejnosti nemá ráda, takže Pilného snaha ubrat finance určené k opravám chrámu, vyznívá lehce populisticky. Stejně, jako jeho touha po navýšení financí plynoucích do kultury a sportu.

[[img:chrn_fullwidth:2621:Hledejte si hlavně vlastní zdroje, vzkazuje František Pilný ruku v ruce s komunisty místní farnosti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Bývalý předseda kulturní komise Tomáš Židek (SNK – ED) přítomné seznámil s praxí těch, kdo o městské peníze žádají. Většina žadatelů své požadavky prý nerealisticky „nafoukne“, takže je zcela zbytečné zavádět změny. Co však hodnotí jako jednoznačné plus, je snaha navýšit prostředky určené k rozdílení. Najít volné peníze určené k dotování kultury a sportu slíbil místostarosta Jan Čechlovský (ODS). František Pilný byl s tímto příslibem spokojen a oba své pozměňovací návrhy stáhnul. Původní znění obou materiálů následně zastupitelé odhlasovali a dotace tedy půjdou k těm, komu byly původně navrženy.

[[img:chrn_fullwidth:14668:]]

Plusové body se na tomto tématu snažil získat i zastupitel Josef Káles (Svobodní), jenž starostovi vmetl do tváře, že Svobodní jsou kategoricky proti dotacím. Ukázala se zde krátká paměť mladého politika, který se ještě před dvěma lety v případě hlasování o sportovních dotacích dokázal pouze zdržet a jeho kolega Petr Lichtenberg (Svobodní) zvedl dokonce ruku pro. 

Finanční podpora slíbená radnicí na opravu pilířů presbytáře kostela svaté Kateřiny a také Luboši Jelínkovi k opravě historického domu v centru města, prošla hlasováním i přes to, že většina členů ANO 2011, s výjimkou Richarda Herbsta, se hlasování zdržela.

Osobností města bude Jarmil Chládek, ke sdružení energetických manažerů se radnice přes výhrady Františka Pilného a Josefa Kálese připojí.

Dotace sportovním areálům určené k modernizaci skříněk a wellness centra byly rovněž schváleny. František Pilný pouze veřejně poděkoval jejich šéfovi Luďkovi Marouskovi za jeho práci. Dělá ji prý dobře a toho si městský zastupitel cení.

Velkým zklamáním bylo pro Pilného neschválení jeho návrhu, aby vedení města – konkrétně starosta a místostarostové - na webových stránkách radnice zveřejňovalo své programy. Od člena strany Andreje Babiše, jenž odmítal zveřejnit své příjmy a odbyl novináře známou hláškou „Sorry jako“, je tato snaha o větší transparentnost místní samosprávy minimálně zvláštní.

Následovaly informace i činnosti rady města a také volná diskuse, v níž David Kasal (ANO 2011) přinesl nejnovější informace o dění v chrudimské nemocnici. Tento materiál přinesou Chrudimské noviny ve zvláštním článku.

Chrudim – O autobusovém nádraží Chrudimské noviny informovaly již několikrát. Radnice by celý prostor ráda opravila, ale prozatím veškeré tyto snahy ztroskotávají na neochotě majitele pozemků k dohodě. Přesto by tu měl vyrůst nový dopravní terminál.

Místní obyvatelé si často stěžují na odstavené autobusy v ulici Čs. Armády. Jejich řidiči prý nechávají především v zimě puštěné motory a své okolí tak obtěžují zplodinami. Nezřídka se navíc stává, že šoféři linkových autobusů na zdejší zastávce MHD nechávají svoje stroje stát, zatímco ti, kteří sedí za volantem městských autobusů, nemají kde vyložit pasažéry. Podle výstupu z posledního jednání dopravní komise rady města se však tento problém podaří zcela vyřešit až v době, kdy bude avizovaný nový dopravní terminál vystavěn.

[[img:chrn_fullwidth:14649:Doby, kdy toto bylo moderní, jsou dávno pryč.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jisté úspěchy v jednání se Správou železniční dopravní cesty zaznamenalo vedení města v čele s místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD). Správa prý městu nabízí k odprodeji část pozemků mezi současným autobusovým nádražím a staničními kolejemi. Po dohodě s Českými dráhami také dojde ke zkrácení šesté koleje, takže zde bude možno vybudovat vjezd na plánované parkoviště. Poněkud tvrdohlavější je však Česká pošta, která zde odbavuje poštovní zásilky a město touží po jejích pozemcích rovněž. Dohoda o přesunu pracoviště pošťáků zatím „neklapla“.

Chrudim – Sokolové, Sokolky, Sokolčata. Pod Tělocvičnou jednotu Sokol patří ne desítky, ale spíše stovky sportovců. Obvykle si je představíme jako děti a teenagery, v pondělí navečer se však scházejí i dámy, které už mají často vlastní vnoučata ve věku nejmladších cvičenců Sokola. Jednou z nich je Soňa Paulusová.

Soňa Paulusová celý život pracovala jako učitelka v mateřské škole. Děti se tak staly jejím osudem, zdravá fyzická kondice samozřejmostí. Capartům je třeba stačit. Není proto divu, že od raného mládí sama cvičila. „Vlastně jsem svůj život urovnávala nedávno. Bylo třeba si v Sokole napsat životopis a mně došlo, co všechno mám za sebou,“ říká bývalá oblíbená učitelka, která dál pokračuje ve výchově dětí. Tentokráte však v pozici cvičitelky jak nejmenších, tak nejstarších.

[[img:chrn_fullwidth:14513:Soňa Paulusová, čtvrtá zleva.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Bydleli jsme v Heydukově ulici a vlastně to byli rodiče, kdo mě ke cvičení přivedl. Nejprve jako dítě, to si pamatuji moc dobře. Bylo v tom spousta radosti a také samozřejmě mnoho nových kamarádů. Sokol jako takový sice neexistoval, ale zrovna děti tohle moc neřeší. Chtějí se pobavit, protáhnout tělo a být se svými přáteli. Později mě kamarádky inspirovaly ke kurzu cvičitelky a u této pozice jsem vlastně zůstala,“ říká Soňa Paulusová. Absolvovala ho v Litomyšli a i na něj má hezké vzpomínky. „Samozřejmě jsem zaslechla, že staří Sokolové byli za své aktivity i zavření, ale politika šla spíš mimo mne. Chtěla jsem především cvičit a ono staré známé – ve zdravém těle, zdravý duch – zkrátka platilo jak dříve, tak i dnes,“ přibližuje život v totalitě Paulusová.

[[img:chrn_fullwidth:14515:]]

V roce 2007 se stala Osobností města Chrudim dlouholetá cvičitelka Sokola Věra Domkářová. Málokdo ví, že tato vitální seniorka předcvičovala i dámám scházejícím se v pondělí v Tyršově domě. „Když pak Věra nemohla cvičit, protože jí to lékaři zakázali, hledala se náhrada. Moc jsem se nebránila, takže nyní pouštím písničky z cédéčka já a předcvičuji pro ostatní. Cvičit se však musí jen do mírné únavy. Zařazují se cviky uvolňovací, které odstraňují tvrdost pohybů, a cvičení rytmická, pokud možno se zmiňovaným hudebním doprovodem. Pro zpestření cvičení využíváme různé náčiní. Dbát se však musí na zřetel etický a zdravotní. Podněty sluchové a hmatové si procvičíme ve hrách a tancích.,“ říká Soňa Paulusová. Nejstarší cvičence je sice přes osmdesát let, ale pozorný divák nevychází z úžasu, co vše tyto trénované seniorky dokáží.

[[img:chrn_fullwidth:14522:Dokážete to také?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Hodinu cvičíme a potom si zajdeme třeba na víno, společně posedět, popovídat. Používáme oblíbené nafukovací míče, dokážeme však provádět celou řadu cviků i bez nich. Holky jsou opravdu ve skvělé kondici. Udržovat se v pohybu a nesedět jen u televize, to by mělo být pro každého člověka samozřejmostí. Dnešní děti kupodivu docela zájem mají. U nás najdou celou řadu zajímavých činností, skvělé mladé cvičitele. V létě pořádáme také tábor. Dřív se jezdilo do Dolan, teď máme od Sokola v Ústí nad Orlicí k dispozici chatu v Říčkách. Není to sice už taková romantika, jako ve stanech s podsadou, ale děti i rodiče si prostředí chválí,“ popisuje současný život chrudimského Sokola Paulusová.

[[gal:14661]]

V příštím roce navíc plánují Sokolové celorepublikový slet, tradičně konaný v Praze. „Ještě nevím, jestli se místní nejstarší ženy zúčastní. Přecijen, jde o poměrně náročnou sestavu. Já sama ale určitě pojedu, zacvičím si nejspíše s ženami z Pardubic,“ vyhlíží do budoucna Soňa Paulusová.

Chrudimský Sokol má svou bohatou minulost, v níž ční jména jako Karel Pippich, Vratislav Dudych a další. „O budoucnost Sokola obavy nemám. Vlastně každá věková kategorie si tu může najít své. Stará garda mužů se schází k pravidelnému volejbalu, máme mažoretky, cvičíme na nářadí, učíme děti hýbat se. Flintu do žita nemusí házet ani nejstarší ženy. Každou z nich mezi námi rády přivítáme. Stačí přijít v pondělí v pět hodin mezi nás do Tyršova domu a samy zjistí, že jde spíše o zábavu a zdravý životní styl, než trhání rekordů,“ uzavírá cvičitelka nejstarších žen Soňa Paulusová. 

Chrudim – Další krok k likvidaci zeleně ve městě udělala začátkem března místní radnice. Nechala totiž pokácet smrky rostoucí desítky let za Divadlem Karla Pippicha. Prý už neplnily svou estetickou funkci a byly dožilé.

Lidem se pochopitelně tento krok příliš nezamlouvá. Poté, co prakticky stejně argumentovali městští úředníci ve prospěch likvidace smrků za požární zbrojnicí, nyní je tu oblíbený důvod znovu. Alespoň v tomto duchu reaguje na dotaz tisková mluvčí města Sylva Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:14665:Na divadlo prý musí být vidět.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Za divadlem se jednalo se o dva smrky a jednu borovici douglasku. Podle správy městské zeleně šlo o poškozené jedince s již částečně proschlými vrcholy, které vykazovaly stagnaci růstu a na svém místě přestávaly plnit svoji estetickou a ekologickou funkci. Architekt města k tomu doplňuje, že vzhledem k celkové koncepci úprav parku a prostorovému působení zeleně vůči již historické budově divadla by nebylo jejich dlouhodobé setrvávání vhodné, a proto na tomto místě již nebudou nahrazeny,“ říká Drašnarová. Chrudimáci se proto musí se současným stavem smířit.  

Chrudim – Projednávání Desatera problémů města sice dávno skončilo a započne zase za rok, přesto se opět vynořil dotazník, v němž mohou Chrudimáci ty nejpalčivější z palčivých otázek označit a následně odeslat manažerce Šárce Trunečkové. Ta s nimi pak naloží podle nejlepšího vědomí a svědomí.

Jak již poznamenal architekt Vlasta Koupal, není v Chrudimi nejspíše závažnější problém, než přestěhování skateparku. Potvrdit, nebo vyvrátit tuto teorii teď může každý, kdo se v desateru „najde“ a vybere z něj to, co ho skutečně trápí. Označit v seznamu lze hned dvě položky. Výsledky přijdou sečíst a určeny budou ty s největším počtem hlasů. Vzhledem k výsledku loňského Desatera problémů města se však může zdát jakákoliv aktivita v této oblasti zcela zbytečná. Opak má být podle Šárky Trunečkové pravdou. Pokud snad „vyhrají“ třeba body F a J, slibuje úřednice a městská zastupitelka Trunečková napnout všechny síly k tomu, aby došlo k výstavbě parkovacího domu na Moravově zahradě a cyklostezka na Podhůru se brzy skvěla v polích u letiště.

Dotazník obsahuje příloha pod textem a zájemci ho mohou buď vytisknout a odevzdat třeba v Informačním centru na Resselově náměstí, Mateřské škole Dr. Malíka a v Centru sociálních služeb a pomoci v Soukenické ulici. Samozřejmostí je též možnost poslat vyplněný dotazník přímo Šárce Trunečkové na mail do 26 dubna.

Příloha: 

_anketni_listek_desatero_2017.doc

Chrudim – Diskuse o podobě a především ocenění osobností města trvá už roky. Bezradnost, s níž radnice k udělování těchto cen každoročně přistupuje, letos vrcholí. Ocenění Jarmila Chládka, který si jistě zasluhuje stát se Osobností města Chrudim je v pořádku. Pokud by k němu došlo před dvěma lety, kdy Chládek ještě žil.

Chrudimáky, kteří by si zasloužili ocenit tímto sporným vyznamenáním, navrhují členové komisí rady města. Letos dorazila pouze jedna nominace. Skutečně městu chybí osobnosti, jež si za svou práci a přínos zaslouží vyzdvihnout?

Unikátní Základní škola Dr. Jana Malíka a její ředitel Zdeněk Brož, nezdolná Jitka Hlaváčová, majitel vzorně opraveného historického domu na Resselově náměstí Martin Molnár, jednatel spolku Hurá na výlet Tomáš Martínek, degustátor pálenek Petr Šlosar, restaurátor Zdeněk Šmahel, malíř Ivan Baborák, výtvarník a muzikant Jiří Sáva. To je jen několik jmen osobností, které Chrudim tak či onak proslavily, přesto se jim ocenění nedostalo. Čeká snad radnice, až také nebudou mezi živými?

Chrudim – Poslední události, jež měly za výsledek úhyn většiny rybek v jezírku městského parku, nastartovaly i diskuse daleko hlubší. Lidé se začínají ptát, jaká je vlastně koncepce celého parku, jenž v minulých letech prošel výraznou revitalizací.

Zmizely proto některé údajně přestárlé stromy, objevily se nové keře. V parku postupně vyrůstá i jakýsi koutek pro nejmenší. Posledním přírůstkem zde jsou dřevění koníci. Ještě před koníky však vznikla i „prolézačka“ určená spíše teenagerům. Město slibuje i další úpravy, diskutérům na sociálních sítích by přitom stačilo pečovat o prvky, jež si návštěvníci parku oblíbili. Mezi ně nepatří jen rybičky v jezírku, ale třeba i docela obyčejné cestičky.

[[img:chrn_fullwidth:12772:]]

„Chodil jsem přes park denně po jeho rekonstrukci do práce. Ty rostliny, co se tam vysázely, přes léto nikdo ani nezalil. Polovina jich uschla. Jediné, co se dělalo, bylo sekání trávy a vykácení několika stromů. Mimochodem, dříve v parku bylo pár chodníku asfaltovaných a zbytek tvořila antuka. Po rekonstrukci sem nějaký chytrák nechal navézt prapodivný sajrajt na cestičky, takže za mokra tam je nejlepší jít v holinkách,“ říká jeden z kritiků koncepce městského parku.

[[img:chrn_fullwidth:12933:]]

A zmiňované rybky? „Je pravda, že spodní vody klesají. Ale na to se mohlo pamatovat při rekonstrukci parku. Za ty miliony, co revitalizace stála, se město mohlo alespoň pokusit udělat vrty a v noci, kdy je elektřina levnější, částečně doplnit vodu do jezírka. Takto je z něj přes léto jen páchnoucí louže,“ uzavírá diskutér.  

Chrudim – S velkou slávou oznámilo vedení Chrudimské besedy, že sice nemusí, ale přistupuje k elektronické evidenci tržeb (EET). Už od počátku se však zdálo, že tento krok je spíše hašením požáru nespokojenosti živnostníků ve městě. Oni se registrovat musí, městská firma nikoliv.

V prosinci loňského roku tak šéf Odboru regionálního rozvoje Petr Kopecký pustil do médií vděčnou informaci – restaurace v Muzeu sama a dobrovolně k EET přistoupí, živnostníci proto nemusí mít obavy, že by jim snad v tomto podniku rostla nějakým způsobem zvýhodněná konkurence. I přesto, že zde provozovatel samozřejmě neplatí nájem.

Po vypuštění zmiňované zprávy se však začaly objevovat i informace poněkud odlišné. Restaurace v Muzeu sice terminály k registraci tržeb vlastní, ale příliš nevyužívá. Prázdné gesto Chrudimské besedy teď potvrzuje i jeden z návštěvníků plesu konaného v budově Muzea. Redakce jeho jméno zná, ale identitu čtenáře ponechává v anonymitě. „Před časem bylo uveřejněno jak se Restaurace Muzeum přidá dobrovolně k EET. Účtenka, kterou jsme zde dostali, je tak nějak číselprázdná. Sice mají nakoupeny terminály, které sem tam i využijí, ale to je jen příležitostně. Někde tato investice leží zcela nepovšimnuta, zvláště pak na provizorních stáncích,“ uvádí návštěvník plesu.

[[img:chrn_halfwidth:14621:]]

Prapodivné zacházení s EET však není jediným „hříchem“ personálu restaurace. Přestože sem pravidelně chodí na obědy politické a úřednické špičky, kvalita služeb zamrzla v osmdesátých letech minulého století. „Ještě jedna věc stojí za zmínku, pokud se rozhodnete využít pohostinství Muzea. Nechlazené nápoje se zde podávají z bedýnek, teplý alkohol přímo z poličky o kávě nelze hovořit. Překapánek hodinu odpočívající, se už ani kávou nazvat nedá. Tak repre sál máme a tak mizerné služby, které jsou snad ještě horší než ve čtvrté cenové bez větráku. V samotné restauraci při 100% obsazenosti Muzea pobíhali dva číšníci, takže jsme nechtěně strávili vetší část plesu tam s jedním drinkem. Někteří odcházeli i bez placení, protože zkrátka nepřišli na ples sedět,“ uzavírá jeden z čtenářů Chrudimských novin popisem služeb restaurace v Muzeu.  

Chrudim – Je tomu rok, co firma K2 invest místního podnikatele Milana Kušty koupila zanedbaný dům v Poděbradově ulici. Stalo se tak poté, co o historickou nemovitost ztratil zájem Martin Málek z nedalekých Slatiňan. V jaké situaci se „Pippichův dům“ nachází nyní?

„Plánujeme budovu zbourat. V současné době žádáme o demoliční výměr. Poté dojde k výstavbě nového domu, v němž se budou nacházet obchody a kanceláře. V posledním podlaží by se mohly objevit byty,“ říká Milan Kušta.

Případná demolice domu, v němž žil Karel Pippich, není v rozporu s tím, co od potenciálního kupce požadoval původní vlastník – Město Chrudim. Podmínkou však bylo, že na nové stavbě zůstane zachována pamětní deska, jež připomíná právě Karla Pippicha. Ten  Od roku 1874 působil jako advokát v Chrudimi. Zapojil se zde do kulturního života; mimo jiné zvýšil úroveň místního ochotnického divadla a pěveckého spolku, uspořádal vystoupení předních umělců a jeho zásluhou získalo město přezdívku „Athény východních Čech“. Působil i v sokolském hnutí (1885 starosta chrudimského Sokola, 1887 náměstek starosty východočeské župy, 1889 člen výboru České obce sokolské, 1896 starosta východočeské župy). Dlouhodobě zasedal v chrudimském zastupitelstvu a městské radě, tři volební období byl rovněž poslancem českého sněmu za mladočeskou stranu. Příležitostně psal divadelní hry a básně. Na celostátní úrovni byl oceňován jako příklad venkovského intelektuála, který obětavě provádí drobnou práci pro národ. Současníci oceňovali i jeho řečnické schopnosti a politickou odvahu; na rozdíl od řady jiných politiků se například nebál chodit na dělnické schůze a dokázal tam slušně, ale důrazně oponovat demagogům a marxistům.

Karel Pippich zemřel v roce 1921 a byl pohřben na hřbitově U svatého Kříže.