Chrudimsko – Od spolku Naše Třibřichy přišla městu Chrudim petice s nesouhlasným stanoviskem k variantě 3 severozápadního obchvatu, na kterou starosta František Pilný (ANO 2011), oproti dřívějším smířlivým komentářům, zareagoval nekompromisně. Představa, že za pár let budou kvůli obchvatu koukat na silnici plnou kamionů, děsí mnoho obyvatel obce Třibřichy. Obyvatelům Chrudimi se zase nelíbí kamiony v Čáslavské ulici, kterou by mohl právě obchvat vyřešit, i když by se našla i jiná možnost.

Město Chrudim chce všem petitentům vzkázat, pokud se na tom ovšem zastupitelé shodnou, že považuje přeložku silnice za významnou veřejně prospěšnou stavbu. Té by musely zájmy obyvatel dotčených vesnic zkrátka ustoupit. „Bylo mi doručeno několik petic, třeba od zapsaného spolku Naše Třibřichy,“ potvrdil starosta František Pilný (ANO 2011), který neskrýval rozladění. „Ať už varianta 1, 2 nebo 3, prostě nesouhlasí, mají pocit, že to je zbytečné zabírání zemědělské půdy, a tak dále,“ řekl jedním dechem.

[[img:chrn_fullwidth:19659:Zdroj:Vyhledávací studie M-Projekce]]

„Na můj návrh k té odpovědi k petici bylo doplněno, že přesně v opačném duchu, než je ta petice, město Chrudim požaduje co nejrychlejší postup ve věci a co nejrychlejší postavení a zprovoznění severozápadního obchvatu,“ dodal starosta, který ještě v červnu minulého roku zachovával klid, vyjadřoval se smířlivěji a byl ochotný hledat dokonce kompromisy. Vjezd do města Chrudim by viditelně negativně ovlivnila varianta 1, proti které dlouhodobě vystupuje. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) se naopak v minulosti vyjádřil, že pro něj je stará známá varianta 1  neschůdnější.

[[gal:19663]]

Situaci v Čáslavské ulici by mohl zklidnit třeba i úsekový radar nebo zákaz vjezdu vozidlům nad 12 tun, na což by býval i starosta také kývl, ale bohužel prý o tom mezi koaličními partnery nepanuje shoda. Varianty obchvatu se ještě budou upravovat podle posouzení vlivu na životní prostředí, po další veřejné diskusi budou následovat výkupy pozemků, možné změny územních plánů obcí a teprve potom realizace stavby. Tento proces může trvat i přes deset let.

Chrudim − Zatím se tu jen někdo zřídil, ale brzy by se mohl i zřítit, z preventivních důvodů proto město Chrudim zahájilo podlimitní veřejnou zakázku na generální opravu: Lávka v Moravské ulici dostala přednost před obnovou lávky v Úzké, s předpokládanou cenou 10,6 milionu korun.

Oprava lávky v Moravské nad ulicí Rubešovou a Topolskou by mohla začít v dubnu a potrvá celý rok. „Možná půjde dolů i nosná konstrukce, to se uvidí. Předpokládaná cena projektantského díla je 10 milionů 627 tisíc korun,“ uvedl Aleš Nunvář. „Tato lávka už nám z technických posudků vychází jako potenciálně nebezpečná, tak chceme radši preventivně včas přistoupit ke generální opravě, abychom předešli nehodám, co byly jinde po republice,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:19657:]]

Okolnosti zřícení lávky v pražské Troji z roku 2017, také z předepjaté konstrukce, se budou řešit před soudem znovu právě zítra. Zranili se 4 lidé. Skok z lávky v Moravské si chtěl zkusit poprvé a naposled opilec v Chrudimi 17. listopadu, ale městská policie mu jeho plány naštěstí překazila. 

A co lávka v Úzké? Město je ve sporu se společností Cetin o tom, kdo má zaplatit přeložku kabelů. „Vyhodnocovali jsme, jak je ta lávka potřeba, jak je využívaná, a došli jsme k tomu, že v tuto chvíli lávka v Moravské úplně křičela z těch technických posudků,“ uvedl Aleš Nunvář. Žádné viditelné varování na to ale přecházející občany neupozorňuje, takže to snad znamená, že do oprav ještě vydrží.

Chrudimsko − Peníze vybrané na pokutách z radaru už nebudou jen, jak se říká, plnit městskou kasu. Po odečtení provozních nákladů je město Chrudim převede na nadační fond určený na investice do dopravní infrastruktury. Informoval o tom na tiskové konferenci místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:18304:]]

Radary se zřizují primárně kvůli bezpečnosti, než aby plnily městskou kasu. Jeden radar prý podle místostarosty Štěpánka z pokut v hodnotě 600 korun bez správního řízení vydělá až 3,5 milionu korun ročně. „My jsme hledali návratnost financí z pokut ideálně formou investic do dopravní infrastruktury,“ uvedl. „Přišli jsme s poměrně unikátním řešením, zřízením Nadačního fondu města Chrudim pro bezpečnost silničního provozu.“

 [[img:chrn_fullwidth:19268:]]

Veškeré prostředky budou po odečtení nákladů za pořízení softwaru, za mzdy a provoz kanceláře vkládány do fondu. O investicích do dopravní infrastruktury  bude rozhodovat správní rada a ovlivnit to budou moct i zapojení starostové a starostky z příslušných obcí. Radar už stojí v Hrochově Týnci a zřízení dalších radarů bude následovat i v Kočí nebo v Rabštejnské Lhotě.

Chrudim – Součástí příprav velkého sběrného dvora v průmyslové zóně západ je i zhotovení průzkumného geologického vrtu. Starosta František Pilný (ANO 2011) se na jednání Rady města Chrudim hlasování o průzkumném vrtu zdržel. Prý by raději místo separačního dvora na tomto pozemku umožnil výstavbu nějaké perspektivní firmě, uvedl pět dnů po zveřejnění dokumentace EIA k separačnímu dvoru. Radní ale průzkumný vrt, který by se do budoucna mohl využívat pro zkrápění bioodpadu v kompostárně, odhlasovali.

[[img:chrn_fullwidth:19592:Vizualizace separačního dvora.  Zdroj: SWECO]]

Jak padlo už i na červnovém jednání zastupitelstva minulý rok v diskusi o petici markovických občanů proti vybudování kompostárny, kapacity sběrného dvora v ulici Obce Ležáků jsou nedostačující a je nutné co nejdříve nějaký typ dalšího sběrného dvora postavit. Zastupitelstvo se s peticí vypořádalo tím, že odhlasovalo, aby se do hodnocení vlivů EIA nechala zpracovat ještě varianta bez kompostárny.

Už tehdy korigoval starosta František Pilný (ANO 2011) svoje dřívější vyjádření o možné, ale komplikované realizaci separačního dvora ve slévárně. „Byl jsem takový propagátor té myšlenky ‚pojďme do té slévárny‘, ale vzhledem k nevyjasněným vlastnickým vztahům na to nelze čekat, samozřejmě jde i o dotaci z ITI. Takže čekat další rok, dva, tři, jak se to vyvine, za mě nepřipadá dost do úvahy,“ uvedl zároveň.

[[img:chrn_fullwidth:19640:Stále se spekuluje o vzniku kompostárny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Realizace vrtu firmou Ekomonitor by měla stát 1 183 429 Kč a dlouho se odkládala. Radní ji odhlasovali 20. prosince 2021.  „Jednak z důvodu, že se tam měnila ta zadání i vzhledem k odporu občanů z Markovic,“ vysvětlil starosta František Pilný k 88. jednání Rady města, pět dnů po zveřejnění dokumentace EIA k separačnímu dvoru, a dodal, že podle něj je místo pro sběrný dvůr i vzhledem k průmyslové zóně a ceně pozemků zvoleno nevhodně. Raději by prý pozemky nabídl dalším investorům, a proto se hlasování zdržel. „Příjde mi, že takový pozemek se zbytečně zabije stavbou sběrného dvora,“ řekl, když už se jen čekalo, jestli se někdo proti zveřejněné dokumentaci EIA k výstavbě separačního dvora ozve. Nakonec to před koncem zákonné lhůty stihl spolek Naše zdravá Chrudim.

Chrudim – Na konci listopadu, místo do dvou měsíců od podpisu smlouvy z 26. července, dorazila konečně zásilka opakovaně omyvatelných kelímků, ale bez potřebné myčky. Termín jejího dodání se posunul na magické datum. Za prodlužováním dodávky kelímků přitom stojí i samotné město Chrudim. Kvůli novému vizuálnímu stylu prý včas nedodalo podklady pro potisk.

[[img:chrn_fullwidth:19628:Chrudimská beseda 1. ledna 2022, kde stále čekali na myčku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) už začíná být tato záležitost trošku evergreen. V létě vysoutěžili zakázku u společnosti Nicknack, která měla dodat vratné, opakovaně použitelné kelímky a k tomu myčku. „Kelímky byly dodány 25. listopadu a myčku se zavázali dodat do konce roku,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011). „Ještě jsem si z toho tady dělal srandu na Silvestra, jestli někdo nezazvoní, že nám veze myčku.“ Co však stálo v prvním dodatku k původní smlouvě, to starosta raději nezmínil.

Podle dodatku číslo 1 ke smlouvě, z toho důvodu, že „kupující nebyl schopen, s ohledem na nově vytvořený vizuální styl města Chrudim a jeho implementaci do vlastní činnosti, poskytnout podklady pro potisk kelímků“, se termín z původních dvou měsíců od podpisu smlouvy z 26. července posunul na 24. listopad. V manuálu k jednotnému vizuálnímu stylu, který čítá se vším všudy 115 stran, se nakonec dočtete, že „celobílý, jednoduchý, znovupoužitelný plastový kelímek o obsahu 0,5 l a 0,33 l využívá transparentního motivu městské orlice, který se plní s obsahem tekutiny v kelímku“.

[[img:chrn_fullwidth:19630:Z manuálu k vizuálnímu stylu města Chrudim.  Zdroj: Město Chrudim]]

Celková cena zakázky vychází na 615 515 korun, z toho za gastro myčku více než 94 tisíc, 15 tisíc kusů půllitrových (bez DPH 16,90,- za kus), 3 tisíce třetinkových (22,30,-/ks) a 2 tisíce „dvojkových“ kelímků (28,90,-/ks), včetně 150 kusů přepravních boxů za 63 525 korun.

Město nově obdrželo vyrozumění, že italský výrobce myček prý momentálně nemá součástky kvůli materiálové krizi v důsledku covidu, rada města proto tedy termín pro dodání gastro myčky prodloužila na magické datum 22. 2. 2022. „V datu je šest dvojek, tak jim to třeba přinese štěstí,“ dodal starosta.

Chrudim – Hlavním tématem na včerejší Radě města Chrudim bylo hospodaření v městských lesích. Radní vzali včera na vědomí hospodaření za rok 2021 a seznámili se s výhledem hospodaření Městských lesů, které vyázaly zisk 54 tisíc korun. Odsouhlasili plnou odměnu jednateli i navýšení platů zaměstnancům.

Městským lesům se sice nedaří jako v minulosti, přesto vykázaly mírný zisk 54 tisíc korun a zaměstnanci mají více práce a úroveň jejich platu tomu přitom neodpovídala. „Po dlouhé diskusi jsme schvalovali výplatu roční odměny řediteli a dále jsme schválili navýšení základních mezd zaměstnanců o šest procent,“ uvedl místostarosta Petr Lichtenberg (Svobodní). Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) doplnil, že hlasování nebylo jednomyslné a Piráti s plnou odměnou nesouhlasili, ikdyž s navyšováním platů nakonec ano. „Tam tu potřebnost vidíme, ale s plnou odměnou, v situaci, kdy není společnost a celý sektor úplně v kondici, jsme nesouhlasili, nicméně Rada města Chrudim nakonec rozhodla o jejich udělení i bez našich hlasů,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:19627:Rekreační lesy Podhůra z pohledu od skládky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Městské lesy jsou také specifické tím, že kromě komerčních hospodářských lesů provozují rekreační lesy, které ze zisku z těžby dotují. Produkci peněz z těžby v hospodářských lesích ale narušila kůrovcová kalamita, ze které se lesy jen tak nevzpamatují, jak se snažil vysvětlit starosta František Pilný (ANO 2011). „Než vyroste strom k těžbě, trvá to 80 let. Vy se o něj prvních 20 let staráte v podobě výsadby, vyžínání, údržby a v okamžiku, kdy vyrostlo spodní patro, už velkou péči o něj nemáte, maximálně kácíte suché stromy. Po 80 letech provedete těžbu a to je příjem, zisk, zaplacení nákladů za první dvacetileté období, a 81. rok zasejete znova,“ vysvětlil starosta celý koloběh, který se do ročního účetního období logicky nedá promítnout.

Chrudim – Další reportáž, tentokrát z prostředí chrudimského letiště, se u příležitosti úvodního informačního setkání zájemců o získání pilotní licence v sobotu 8. ledna 2022 po školení v učebně a prohlídce hangáru proměnila v nečekaně názornou ukázku.

[[img:chrn_fullwidth:19616:]]

Volný let větroněm by měl trvat asi čtyři minuty, zní odpověď. „Pokud se nestane něco mimořádného,“ doplnil těsně před startem jakoby mimochodem Josef Ročák. „Bude to poměrně svižný vzlet, když se kouknete před sebe, vidíte, jak se napíná lano,“ byla poslední slova, než jsme se odlepili od země a dostali se do výšky asi 300 metrů vysoko nad Chrudim. Byl to zvláštní, vlastně nepopsatelný zážitek. Už jsem se viděla hlavou dolů, když mi pár desítek vteřin před startem řekli, ať si pořádně zapnu kromě pásů taky kapsy. No, nebylo už úniku, když mě pevně sevřeli kovovými přezkami v kabině větroně s Josefem Ročákem na zadním sedadle. Během půl minuty jsme už plachtili vzduchem vysoko nad zemí. Když navijákař stáhl plyn, letadlo se ve vzduchu zabrzdilo, čumák se sklopil dopředu a následoval propad, jak jsme letěli dolů.

[[img:chrn_fullwidth:19625:David Línek při školení zájemců o pilotní průkaz.  Foto: Chrudimské noviny]]

Následoval samozřejmě klouzavý let a byl to úžasný zážitek. Vývrtky se naštěstí nekonaly. Následovala ale ostrá zatáčka, abychom se přesvědčili, že vlečné lano je opravdu vypnuté. „Můžeme udělat pád,“ ozval se ze zadního sedadla Josef Ročák. „Až letadlo zpomalí, tak se změní zvuk, řízení změkne, a takhle to spadne,“ popisoval znalecky pilot manévr, chvíli před tím, než jsme se propadli ještě jednou dolů, ale jen trochu. Slova během úvodního školení ještě v učebně Aeroklubu o tom, že někdy rozdávají místo pilotních průkazů asi spíše poukazy na drogy, byla dost výstižná. Létání je opravdu návykové.

[[img:chrn_fullwidth:19617:]]

Zažít první sólo je neuvěřitelná euforie

Absolvování prvního letu byl teprve začátek, k dalším významným okamžikům patří pilotování na vlastní pěst, což je prý ještě větší zážitek. A co teprve vézt jiného člověka na palubě než instruktora! I američtí piloti prý nejdříve celý den létají okruhy, než vezou prezidenta. „Pilot s čerstvou kvalifikací může svézt jinou osobu než letového instruktora, až po odlétání určitého množství letových hodin samostatně. Zjednodušeně řečeno, létat je potřeba pořád a udržovat si správné návyky," vysvětlil Josef Ročák, že to není jako s řidičákem na auto, kde nikdo nezjišťuje, kdy jste řídili naposled. U letadla je potřeba mít neustále "nedávnou praxi" a každý let se zapisuje do příslušné dokumentace.

Tomu všemu ale samozřejmě nejdříve předchází teorie, která se vyučuje tři měsíce a tvoří ji kromě přednášek také samostudium. Po absolvování teorie se při praktickém výcviku nejdříve létá ve dvou. Žák sedí na předním sedadle a za ním instruktor. Minimální výcvik pro kluzák je 15 hodin letové doby. Vše určují letové předpisy. „První samostatný let je ohromným skokem v létání. Když letíte poprvé sami v letadle, které sami řídíte, je to úžasný pocit. Nedá se popsat, musíte to zažít. Těšte se na to, je to ohromný okamžik a každý pilot si na své první sólo pamatuje,“ popisoval Adam Línek. Každý aeroklub má svůj vlastní rituál, co následuje po takovém přistání.

[[img:chrn_fullwidth:19623:]]

Plachtění je především sport

Na chrudimském letišti praktikují navijákové starty i aerovleky. Kromě prokázání zdravotní způsobilosti k létání musíte získat také průkaz radiotelegrafisty. Plachtařský výcvik bezmotorového létání neboli plachtařina se v Chrudimi létá na L 13-Blaník a K-7, který se hodí pro základní výcvik. Průkaz na tento typ letadel vás opravňuje i ke sportovnímu létání. „Máme tady závodníky, kteří létají 300 až 500 kilometrů přelety na dálku, bez motoru, za použití termických proudů,“  sděloval nováčkům Adam Línek. Učebna byla plná zájemců i zvědavců. Plachtění je prý relativně finančně nenáročné a je to dobrý základ pro jakýkoli další typ létání. „Nejlevnější výcvik - na větroně je zároveň časově nejnáročnější. Je to dané množstvím lidí a lidské práce, která s plachtěním souvisí," vysvětlil Josef Ročák. „Je to velmi vhodný typ výcviku pro studenty. Kdo ale propadne létání, nejspíš u jedné kategorie nezůstane."

[[img:chrn_fullwidth:19615:]]

Poslední disciplínou plachtařského výcviku, podle schválené učební osnovy, jsou „pády a vývrtky“. Po složení teoretické i praktické části pilotní zkoušky dostanete kartičku, že jste držitelem pilotní licence. Není to ale stejné jako mít řidičák, spíše je to prý poukaz na celoživotní vzdělávání. Jedna věc je platnost kartičky a druhá je platnost kvalifikace. Musíte se tomu věnovat pořád. „Když jste držiteli stříbrného C, znamená to, že jste sportovní letci, plachtaři-přeletáři,“ vysvětlil Adam Línek a Josef Ročák k tomu dodal: „Vaším cílem by mělo být létání přeletů na kilometry, závody.“ Dobré výkony začínají od 300 kilometrů. Nejkratší vypsatelná trať je 100 kilometrů. Dnes z ekonomických důvodů většinou závod začíná i končí na letišti vzletu. „Dříve to byly často i cílové lety do zahraničí, třeba do Budapešti, a pak se závodníci tři dny vraceli, protože nebyly mobilní telefony,“ vyprávěl Josef Ročák.

[[img:chrn_fullwidth:19619:]]

Na vše se připravit nedá

Zajímavou a pravdivou historkou je, že jednou se letadlo nevrátilo dokonce vůbec a pilotovalo se samo. Bylo to v roce 1953, kdy musela posádka vyskákat padákem nad Skutčí, protože se zdálo, že letadlo havaruje. To ale vydrželo v letu zaletět až do Polska, tam se samo obrátit o 180 stupňů a letět až do Šumperka, kde teprve na konci města, po dvou hodinách samostatného letu, havarovalo.

U plachtařiny se cvičí nouzové postupy u selhání vypuštění, kdy třeba praskne lano na navijáku, nebo jsou zablokované vztlakové klapky, u motorových letadel se cvičí i selhání motoru. „Nemůžete ale v žádném případě obsáhnout všechno, co se může stát. Protože stát se může ledasco. Čím to letadlo je složitější, tím je větší šance, že v něm něco fungovat nebude, ale zásadní věci nevysazují často. Nejčastěji motor přestane fungovat, v důsledku nedostatku paliva,“ děsil záměrně nováčky Josef Ročák. „Dva motory nejsou vždy výhoda z hlediska nouzové situace. Těch řešení je u dvoumotorových strojů víc než jedno a některá z nich jsou smrtící.“ 

[[img:chrn_fullwidth:19614:Chrudim z výšky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ale pro odlehčení, k hospodským povídačkám mezi zkušenými piloty letadel patří třeba ta o zrádnosti používání funkce autopilota nezkušenými začátečníky, při čemž někteří údajně skončili nad šumavskými lesy jen se svačinou v ruce, protože nedokázali včas převzít velení nad letadlem, nebo ta o nutnosti zpomalit na poloviční rychlost z 300 kilometrů za hodinu při vysouvání podvozku u letadla Sting, což také není pro každého, kdo ještě nemá ovládání letadla pevně zažito, hračka.

Kategorie ultralehkých letadel (ULLa) je nesmírně obsáhlá jak z pohledu pořizovací ceny, tak z pohledu rychlosti a provozních vlastností. Tento typ letadel může být maximálně dvoumístný, létat jen ve dne a pilotní průkaz je omezený národní legislativou. Při letech do zahraničí je proto třeba obezřetnost. Je to ale levná a poměrně jednoduchá možnost létání. 

[[img:chrn_fullwidth:19613:Chrudim z výšky. Foto: Chrudimské noviny]] 

Jak to žije na chrudimském na letišti?

Absolvováním výcviku na pilota se člověk stává zároveň členem Aeroklubu. Výsadkový prapor a paragáni občas obsadí letiště, což trochu v jarních měsících členům komplikuje výcvik, ale na všem se prý dá domluvit. „Aeroklub je spolek jako každý jiný. Jsme spolek nadšenců. Žijeme tady, spousta z nás tu i vyrostla. Udržujeme celý areál sami, včetně plochy našeho krásného letiště,“ přibližoval pospolitost nováčkům Adam Línek. Než začala doba covid-19, každoročně se jezdilo třeba i na plachtařské soustředění v Žamberku. Mimo to se pořádají i různé menší akce, a když se koná večírek, dá se tu i přespat.

Tradičním zakončením sezóny bývá soutěž Zlatý racek, která zahrnuje přistání na přesnost, zaletět houslový klíč a tak podobně. „Nejlepší je, když přijede deset minut před západem slunce kamarád voják, Leošek, sedne do letadla, skočí tady jeden okruh, trefí se toaleťákem přímo do kříže, přistane přímo na čáru, všechny předběhne a zase odjede,“ vystihl Adam Línek. „I takoví tady jsou a ti mají to letecké nadání od Boha.“ 

Chrudim – Smutný výlov čekal při nedělním výjezdu, ve spolupráci s městskou policií, na profesionální i dobrovolné hasiče. V parku vedle finančního úřadu zasahovali v neděli před polednem. Vylovit museli několik kilogramů mrtvých ryb, které převezli ke zmrazení do Technických služeb Chrudim. Kdyby město Chrudim jako vlastník od začátku při rekonstrukci Městského parku předvídalo, co by lidem udělalo větší radost, mohly být místo okrasných jezírek v parku rybníčky uzpůsobené pro chov ryb. Ty tam ale nejsou a osud každé malé rybičky vypuštěné do jezírka je tak předem zpečetěn.

[[img:chrn_fullwidth:19579:Okrasné jezírko v městském parku po neplánovaném výlovu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Druhého ledna chrudimští profesionální a dobrovolní hasiči už neměli z místního rybníčku v městském parku koho zachraňovat. V rybníku byla zřejmě zkažená voda a v ní bohužel uhynulé ryby. Hasiči ryby sesbírali a odvezli. Na místo byl povolán zástupce města. Příčiny úhynu ryb jsou vyšetřovány,“ uvedla k případu v neděli mluvčí hasičů Vendula Horáková. Mrtvé ryby byly před následnou likvidací v kafilerii převezeny do mrazícího boxu Technických služeb Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:19580: Jezírko není pro ryby uzpůsobené.  Foto: Chrudimské noviny]]

Za úhyn nemůže jed

Vodu v jezírku nikdo neotrávil, neštěstí způsobilo nevhodné prostředí. „Konzultoval jsem to před Vánoci s paní Jánskou, která má toto na starosti, a primárně to jezírko není určené k tomu, aby tam ty ryby byly, což si myslím, že je zásadní věc, město jako vlastník nádrže tam žádné ryby nevysadilo,“ odpověděl vedoucí oddělení vodního hospodářství, Pavel Koreček, co vedlo k úhynu ryb v Městském parku. „Úhyn byl jednoznačně způsoben nedostatkem kyslíku,“ potvrdil. Voda byla výrazně zakleslá.

[[img:chrn_fullwidth:19578:Osud karasů nelegálně vysazených do  jezírka v Městském parku nikoho nezajímá?  Foto: Chrudimské noviny]]

Počet ryb v jezírku se těžko reguluje

Kateřina Jánská, která má na starosti úsek údržby zeleně, vysvětlila, že se před Vánoci nebavili o žádné katastrofě a vodní prvek měli opět odlovit rybáři. I když už jednou rybáři výlov podnikli, udržet vodu bez ryb je ale problematické. „Bohužel nám už jednou sdělili, že se tam někde v bahně mohly schovat nějaké malé rybičky, které nejsou schopni pochytat a ryby se tam mohou objevit znovu,“ odpověděla. Potvrdila také, že určitě uvažují, že k vodnímu prvku tentokrát umístí i nějakou ceduli jako upozornění, že ryby sem nepatří.

[[img:chrn_fullwidth:19581:Ryby vylovené při nedělním zásahu hasičů.  Zdroj: Hasičský sbor města Chrudim]] 

Proč nedávat ryby do vodního prvku v parku

Hospodář Českého rybářského svazu městského obvodu Chrudim 2 Roman Janáček potvrdil, že do neprůtočného jezírka s malou hladinou vody se ryby opravdu nehodí. Je to pro ně dříve či později rozsudek s jasným koncem. „Je tam prašná vrstva sedimentu a v zimě, když to zamrzne, anebo v létě, když je nízký stav vody a teplý vzduch, tak ta ryba v podstatě nemá šanci přežít,“ uvedl. Barevný karas, leckdy prý křížený se závojnatkou a dalšími rybami, je ale hodně odolný. „Je to moc pěkné na pokoukání. Chápu, že lidi, když tam vidí ty krásné červené rybičky, že jim srdéčko jenom plane, ale bohužel to dřív nebo později vždycky skončí úplně stejně,“ vysvětlil. „Ty ryby vydrží strašně moc, ale čas od času dojde k tomu, že to nedají. Rozhodně není rozumné tam ty ryby mít.“ Za stávající situace, bez filtrace a čeření vody v jezírku, není ani jak jinak to vyřešit. 

Chrudim – Už delší dobu kolují městem zvěsti o nepříjemných pocitech některých občanů z lokality u chrudimského nádraží. Strážníky městské policie ale o tom údajně nikdo z občanů přímo neinformoval. O bezpečnosti u podchodu z Olbrachtovy do ulice Čs. armády jednala v prosinci i Rada města Chrudim. Starosta František Pilný (ANO 2011) se po tomto jednání k situaci v lokalitě u nádraží vyjádřil, že se nezakládá na pravdě. Po sobotním útoku ze silvestrovské noci v Rooseveltově ulici se však ukazuje, že starosti některých občanů o jejich bezpečnost v lokalitě u nádraží byly možná na místě, ale měli včas informovat městskou policii. Co se bude dít dál, aby další občané nepřišli k újmě?

[[img:chrn_fullwidth:19565:]]

Komise prevence kriminality podala jeden podnět Radě města Chrudim už před Vánoci. Jednalo se o řešení nedostatečné bezpečnosti podchodu, který vede ke gymnáziu z ulice Československé armády do Olbrachtovy ulice. Starosta František Pilný (ANO 2011) vše okomentoval tak, že k nebezpečnosti podchodu obdrželi prý několik podnětů. „Asi to všichni lokálně znáte. Někteří si stěžují, že jsou tam některé nešvary,“ uvedl neurčitě. „Rada města Chrudim uložila vrchnímu strážníkovi městské policie zajistit pravidelné kontroly dané lokality a v případě protiprávního jednání nás o tom informovat, abychom mohli učinit další kroky,“ řekl starosta a dodal, že jeho návrhem by bylo lokalitu i více nasvítit, protože jak řekl, „to minimálně pocitově vypadá bezpečněji“.

U podchodu ke gymnáziu působí strážníci preventivně

Na pocit nebezpečí v okolí nádraží si občané stěžují dlouhodobě. Tyto názory si předávají mezi sebou, sdílejí je i na sociálních sítích, ale přímo městské policii ani podle vrchního strážníka emaily prý nikdo neadresuje. Potom to vypadá, že se v této lokalitě nic opakovaného neděje. „Z vyjádření vrchního strážníka plyne, že to, co psali ti tazatelé nebo pisatelé, se úplně nezakládá na pravdě, protože městská policie tam je poměrně často. Ne že by ji tam někdo přímo volal k zásahu, ale v rámci běžné pochůzkové činnosti se tam vyskytují několikrát denně. Osobně jsem viděl i rozpis těch pochůzek a myslím si, že tam jsou často,“ bránil starosta František Pilný strážníky po posledním prosincovém jednání Rady města.

Vrchní strážník Lukáš Dvořák dnes slova starosty o bezpečnosti podchodu potvrdil. „Už někdy od srpna až do současnosti jsme tam každý den v různých časech. Strážníci tam provádějí takzvané opakované dvacetiminutové kontrolní body, na které je vysílám. Za celou dobu jsme tam nic nezjistili a nikoho jsme tam neviděli, ani v těch nočních a ranních hodinách, na které se upozorňovalo,“ uvedl a dodal, že kontroly budou i nadále pokračovat. 

[[img:chrn_fullwidth:19569:]]

Strážníci posílí svoji činnost i na lokalitu v Rooseveltově ulici

Z vyjádření vrchního strážníka Lukáše Dvořáka vyplynulo, aby se občané obraceli v případě zaznamenání jakýkoliv přestupků vůči občanskému soužití přímo na něj. „Občané se na mě jako na velitele městské policie neobracejí, maily mi nechodí, nikdo mi nevolá, že by ta lokalita byla extrémně problémová ve srovnání s jinými,“ uvedl. Městská policie samozřejmě nemůže být přítomna na všech místech 15 rajónů města současně, ale u nádraží se hlídkuje podle vrchního strážníka častěji než jinde. Strážníci jsou v lokalitě u nádraží každý den. „Je to tam obsazené i kamerami. Samozřejmě takovým nahodilým situacím se bohužel předejít vždy nedá,“ vyjádřil se Lukáš Dvořák k útoku v Rooseveltově ulici.

[[img:chrn_fullwidth:19557:]]

V době silvestrovských oslav byly ve městě přítomny dvě hlídky městských policistů. „Od kolegů, co byli ve službě, vím, že kromě toho incidentu, u kterého jsme přítomni nebyli, byl po městě klid. Nic co by připomínalo oslavy z let minulých, pět až deset let zpátky, kdy to bylo divočejší. Silvestr probíhal v poklidu.“ V současné chvíli by v lokalitě měla být podle jeho slov hlídková činnost posílena.

[[img:chrn_fullwidth:19568:]]

Chrudim – Stávající ceník je platný už deset let a kumulovaná inflace 22,6 procent, klesající tržby za úbytek cestujících a zvyšování cen za dopravní hmoty způsobila, že dopravce oznámil městu Chrudim zvýšení cen za dopravní výkon. Cena za dopravní výkon neboli součet ekonomicky odůvodněných nákladů a čistých příjmů se zvyšuje o 3,40 korun. Lidé by si kvůli tomu měli od ledna připlatit za jednotlivé jízdné a znatelně i za vícedenní zlevněné jízdenky. V pondělí se pro to hlasovalo na městské radě. K odsouhlasenému návrhu dopravní komise původně z 24. listopadu se vyjádřil starosta František Pilný (ANO 2011) a místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). 

V roce 2021 autobusy dodavatele Arriva Východní Čechy najely celkem 238 290 kilometrů, ale počet cestujících podle tržeb klesá. Zatímco v roce 2019 činily tržby z přepravy zaokrouhleně 3,1 milionů, v roce 2021 klesly ještě z 1,8 milionu na 1,7 milionu korun. Cena za dopravní výkon na 1 kilometr neboli součet ekonomicky odůvodněných nákladů a čistých příjmů se z loňských 49,40 korun zvyšuje na 52,80. A běžní cestující by si měli připlatit od ledna o dvě koruny, tedy nově 10 korun při platbě čipovou kartou a za platbu v hotovosti 12 korun, což nezní tak hrozně, ale jak starosta uvedl, z materiálu předkládaného dopravní komisí „příliš nadšen nebyl“, nicméně prý „respektuje rozhodnutí Pavla Štěpánka (Piráti), gesčně příslušného místostarosty za dopravu“. Záhy se ukázalo, že si o dost připlatí i ti, kterým přísluší 75procentní sleva na zlevněné vícedenní jízdné.

[[img:chrn_fullwidth:19509:Cestující si od ledna připlatí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pavel Štěpánek (Piráti) potvrdil, že na radě pro zavedení dražšího jízdného hlasoval a čtenářům vysvětlil důvody. „Pokud si dobře pamatuji, hlasovala rada města jednohlasně pro. Důvodem jsou především neustále se zvyšující mzdy a také aktuálně výrazný růst ceny pohonných hmot. Cena za jízdné se nenavyšovala dlouhá léta a tyto ekonomické faktory zkrátka nelze přehlížet do nekonečna,“ uvedl. Sice zatím stále platí, že lidé nad 70 let budou dál jezdit zdarma, jak odsouhlasila rada v roce 2015, stejně jako třeba předškoláci, nicméně z vyjádření starosty vyplývá, že se viditelné zdražení nejvíce projeví právě i na zlevněném jízdném pro osoby nad 60 let pobírající plný invalidní nebo starobní důchod. „Pokud bych měl zmínit na opačném spektru ty dražší částky, tak třeba zlevněné jízdné 580 na devadesát dnů stálo 473 korun,“ zmínil přesně, když namátkově vyjmenovával, čeho všeho se týká zdražení. „Je to způsobeno jednak inflací a jednak tím, že chtě nechtě klesají přepravní výkony,“ uvedl starosta a k dalšímu vývoji dodal:  „Uvidíme, co nám přinesou další roky.“

Příloha: 

Nový ceník

Stávající ceník