Dašice – Závěry archeologického průzkumu budou možná překvapivé. Archeologové Východočeského muzea při výzkumu na obchvatu v Dašicích odkrývají neznámé pohřebiště, které se využívalo kontinuálně více než 3 600 let. Archeologický průzkum probíhá jižně od Dašic od začátku března. Přesný plošný rozsah nekropole určí geofyzikální průzkum. V budoucnu tudy povede napojení silnice II/322 na dálnici D35. První nález kostrového hrobu vzbuzuje mnohé otázky.

[[gal:17848]] Zdroj: Východočeské muzeum

Ze zahloubených linií zemních žlabů se vyklubalo jádro mohylového pohřebiště pravděpodobně ze 7. nebo 8. století: „Postupně jsme narazili na podstatně starší žárové pohřby v nádobách a jamkách, ukládali je sem příslušníci takzvané lužické kultury popelnicových polí, z mladší doby bronzové, mezi lety 1250 a 1000 před naším letopočtem,“ vypověděl archeolog Tomáš Zavoral. V zalesněných terénech ve 4 kilometry vzdálených Dvakačovicích na Chrudimsku bychom našly obdobný unikát, ale na Pardubicku je podobně rozsáhlá nekropole zcela jedinečná, protože díky intenzivní zemědělské činnosti veškeré nadzemní památky zanikly:  „Chrudimsko je v tomto opravdu unikátní, do Dvakačovic se proto půjdeme podívat i kvůli zaměření a způsobu archeologizace mohyly," vysvětlil Tomáš Zavoral.

Hrob princezny bojovnice?

„Velkou zajímavostí je nález zatím jediného kostrového hrobu, který pochází z pozdní doby kamenné – eneolitu. Podle způsobu uložení pravděpodobně patří ke kultuře se šňůrovou keramikou, z období 2800 až 2500 před naším letopočtem, ale nenacházejí se v něm žádné další artefakty, kromě kamenné čepele,“ zmínil Tomáš Zavoral.

Zemřelý, u kterého archeologové zatím definitivně neurčili pohlaví, v ruce svíral nůž s kamennou čepelí s nedochovanou dřevěnou střenkou. Muži se sice u této kultury pohřbívali striktně na levém boku s hlavou k západu, ale v nedávné době museli archeologové vzít na vědomí i výjimky potvrzující pravidlo.

Výjimky se najdou poměrně často

Je znám totiž i konkrétní případ naleziště kostrového hrobu kultury se šňůrovou keramikou, odhaleného před deseti lety v Praze, kdy byla mužská kostra pohřbena na pravém boku jako žena, s ženskou výbavou, tudíž si archeologové zatím nechávají možná otevřená zadní vrátka. A fanoušci seriálu Xena už jistě sní o tom, jak se z nálezu stane další senzace, tentokrát v podobě ženy pohřbené jako válečnice. Na závěry si zatím budeme muset počkat.

Změny v určování pohlaví kosterních hrobů potvrzuje i Jan Musil

„Díky genetice se u řady pravěkých hrobů ukazuje, že původní antropologický posudek byl špatně, když se po moderních genetických testech zjistilo, že místo muže se z genetického hlediska jednalo o ženu. Máte i v dnešní populaci ženy s gracielními, robustními rysy, ženy, které jsou hrubší, a muži, kteří jsou jemnější," vysvětlil k určování pohlaví koster Jan Musil dnešní badatelské postupy a dodal: „Opravdu existují hroby, které byly původně interpretovány jako mužské, a když se udělala genetika, zjistilo se, že šlo o ženy."

Podle moderních výzkumů posledních desetiletí víme, že genetika nemusí nutně souviset s genderovou rolí ve společnosti ani se vzhledem, protože na vývoji sekundárních pohlavních znaků se podílejí hormony: „Samozřejmě známe hroby z raného středověku nebo doby římské, ženské hroby, ve kterých jsou zbraně. Jednou z hypotéz jsou ženy bojovnice a druhá hypotéza, známá z etnoarcheologie, říká, že to mohly být svobodné dívky, které neměly děti, tak aby dostaly do vínku, aby se jim třeba na tom onom světě narodil chlapec," zmínil námi oslovený archeolog Jan Musil z Regionálního muzea v Chrudimi různé pohledy na věc.

Tomáš Zavoral možnost nevyvrátil a potvrdil existenci hrobů žen bojovnic

Tomáš Zavoral z Východočeského muzea v Pardubicích, které se výzkumem v Dašicích zabývá, odhaduje, že výsledky genetického testu budou známy příští rok, pokud se podaří odebrat vhodný vzorek: „Ano, mohla by to být žena, která byla pohřbena na způsob pohřbu muže, s dnešním světem by to rezonovalo, proč ne, i muži byli pohřbíváni jako ženy, stává se to docela často," nevyvrátil spekulace. „Samozřejmě existují hroby, kde má žena v hrobu artefakty spojované s mužem, nátepní destičky, lukostřeleckou výbavu a tak dále. A tyto informace právě potvrzují, že v minulosti opravdu existovaly ženy bojovnice, nacházejí se i jejich pohřebiště."

 Pardubický kraj/Chrudimsko – Sčítání 2021, které už je možné po počátečních výpadcích vyplnit i online dokonce až do mezního termínu 11. května, kdy končí i možnost vyplnit papírový formulář, běží už více než dva týdny. Už jste se sečetli? Mezi top 10 z celého kraje zatím není ani jedna obec v okrese Chrudim! Vytvořili jsme pro vás přehlednou tabulku top 10 obcí ve Sčítání 2021 na Chrudimsku i seznam všech obcí podle prozatímního zapojení do sčítání, více najdete v příloze.

[[img:chrn_fullwidth:17784:]]

„Z údajů o počtu odeslaných elektronických sčítacích formulářů na 100 bytů za každou obec si lze udělat obrázek, jak to v kraji vypadá z hlediska zapojení jednotlivých obcí do sčítání. Mezi nejaktivnější obce v rámci Pardubického kraje patří Němčice, Černá u Bohdanče a Koruna. Na opačné straně žebříčku pak je Hartinkov, Čenkovice a Hluboká,“ uvádí pardubická rodačka Jolana Voldánová, která je mluvčí Sčítání 2021.

My přinášíme přehled TOP 10 z Chrudimska 

Absolutně nejlepší v kraji ze všech 452 obcí jsou z Chrudimska momentálně ve sčítání na krajském 13. místě v Sobětuchách, Chrudim zaostává na 19. místě za Lány. Přinášíme top 10 chrudimského okresu i s údaji, jak si vedou v žebříčku celého kraje.

Hned za nimi by byly Bylany (46,0/81. místo), Hrochův Týnec (45,8/85. místo), Orel (45,4/94. místo) a Hlinsko (45,3/97. místo), které se ještě umístily do první stovky ze všech obcí v kraji. Protože ale za jeden byt je možné odeslat více než jeden formulář, uvedený ukazatel nepředstavuje podíl sečtených bytů v dané obci.

Vytvořili jsme pro vás kompletní seznam, který najdete v příloze. Jak si jednotilivé obce v chrudimském okrese vedou v poměru k ostatním obcím v kraji, kterých je 452?

Obce umístěné od 104. do 198. místa v kraji

104. Stolany 45,0, /za okres 15.

106. Rozhovice 44,9 

121. Jeníkov 44,1 

137. Dřenice 43,3 

138. Tuněchody 43,0 

140. Trhová Kamenice 42,9 

145. Načešice 42,5 

147. Rosice 42,4

148. Úhřetice 42,4 

165. Svídnice 41,5 

166. Rabštejnská Lhota 41,5 

184. Proseč 40,7

186. Smrček 40,6

191. Lukavice 40,4 

197. Ostrov 40,3 

198. Předhradí 40,1 /za okres 30.

Obce od 201. do 300. místa v kraji podle pořadí

201. Chrast 40,0 /31. za okres

202. Skuteč 39,9 

203. Morašice 39,8 

206. Seč 39,7 

212. Trojovice 39,3 

214. Zaječice 39,2 

215. Úherčice 39,2 

226. Čankovice 38,8

228. Vápenný Podol 38,8 

230. Bojanov 38,7

231. Hošťalovice 38,7

232. Otradov 38,7

237. Nasavrky 38,5

248. Ronov nad Doubravou 37,7

251. Tři Břichy 37,6

252. Liboměřice 37,5

256. Zderaz 37,4

258. Kladno 37,3

266. Vysočina 36,9 /50. za okres

267. Křižanovice 36,8

269. Tisovec 36,7

270. Kostelec u Heřmanova Městce 36,6

271. Řestoky 36,6

276. Vyžice 36,4

278. Bítovany 36,3

281. Prosetín 36,1

282. Běstvina 36,0

283. Pokřikov 36,0

293. Kameničky 35,5

298. Krouna 35,2

300. Chroustovice 35,2

Obce na 310. až 398. místě v pořadí v kraji

310. v kraji: Krásné 34,4

311. Luže 34,4

312. Perálec 34,4

315. Jenišovice 34,2

317. Míčov-Sušice 34,1

319. Bořice 34,0

320. Mladoňovice 34,0

327. Horka 33,8

329. Podbořany u Ronova 33,3

330. Přestavlky 33,3

331. Vejvanovice 33,3

337. Bousov 33,0

338. Bor u Skutče 33,0

341. Nabočany 32,8

344. Holetín 32,7

345. Vítanov 32,6

346. Biskupice 32,6

349. Lozice 32,5

351. Raná 32,5

353. Miřetice 32,4

364. Hodonín 31,9

367. Hamry 31,6

371. Vrbatův Kostelec 31,2

376. Všeradov 30,8

377. Horní Bradlo 30,4

378. Kněžice 30,3

380. Ctětín 30,2

384. Libkov 29,8

387. Svratouch 29,3

394. Zájezdec 28,8

397. Honbice 28,7

398. Dvakačovice 28,4

Patnáct obcí, kde se zatím lidé sečetli nejméně z celého kraje

402. v kraji: Lipovec 27,7

407. Vojtěchov 27,5

410. Leštinka 26,8

416. Hroubovice 26,1

420. Dědová 25,3

427. Žumberk 24,4

429. Studnice 24,3

430. Mrákotín 23,6

431. Žlebské Chvalovice 23,6

435. Včelákov 23,0

436. České Lhotice 22,9

437. Licibořice 21,6

443. Střemošice 21,1

444. Vortová 20,7

450. Hluboká 16,9 /108. za okres

Příloha: 

Sčítání-2021-Chrudimsko-stav-12.duben

Chrudim – I když si nikdo nemůže být jist, co nastane od zítra, dneškem skončil nouzový stav a ve víru rozvolňování se točí momentální dění v Chrudimi. Prý díky příznivému vývoji pandemie je možné znova mnohé otevřít. Demontován byl včera i stan, kde trávili naposledy tři lidé bez domova karanténu a izolaci.

[[img:chrn_fullwidth:17781:]]

Jak sdílel s veřejností ministr Karel Havlíček už 6. dubna, od pondělí 12. dubna se otevírají „papírnictví, dětské oblečení a obuv, aby mohli rodiče v klidu poslat své děti do škol. A také čistírny a prádelny, farmářské trhy, zámečnictví, opravny zařízení pro domácnosti nebo prodej náhradních dílů pro auta,“ jmenoval schválená uvolnění ekonomických aktivit platících od dnešního dne. Je také opět možné skládat i zkoušky v autoškole.

[[img:chrn_fullwidth:17783:]]

Pod podmínkou dodržování hygienických opatření a rozestupů se v Chrudimi znova otevře i skatepark, kam ještě donedávna mohli díky pozměněnému opatření od 18. března oficiálně jen profesionální sportovci. Otevřená bude od úterka do soboty pro výpujční služby i knihovna. Dokonce i středeční a sobotní trhy na Resselově náměstí se znovu uskuteční. Z patnácti možných prodejních stanovišť jich bude podle aktuálních informací prodejci využito devět. Sortiment se prý bude převážně skládat ze sadby a jarních květin. 

Demontován byl dokonce i stan Českého červeného kříže, který stál vedle sídla SOPRE ČR v Tovární ulici. Někdo by tak vzhledem ke všem těmto událostem mohl dojít k mylnému dojmu, že koronavirus jednoduše mizí, což ale není pravda. 

Chrudim – Na mezinárodní den žen Rada města Chrudim rozhodla o nákupu dvou zbrusu nových elektromobilů. Kdo v nich bude jezdit, ale není tak jednoznačné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Před týdnem jsme oslovili mluvčího Aleše Prokopce, který dnes odpověděl, ale více informací si schovává do tiskové zprávy, kterou město v brzké době vydá. 

„Jde o vozy Škoda Citigo-e iV, jeden elektromobil poslouží odborům, které sídlí na radnici na Resselově náměstí, především odboru investic a odboru správy majetku, jejichž pracovníci se po městě pohybují intenzivně,“ naznačil mezi řádky tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec, kdo bude hlavně nový vůz využívat.  „Druhý vůz bude určen pro úředníky z velké budovy úřadu v Pardubické ulici, a to napříč odbory, pro jejich cesty po městě a kratší cesty v rámci naší ORP.“

Součástí koupě dvou nových elektromobilů v celkové hodnotě přesahující milion korun (1 029 459,56 Kč vč. DPH) je i příslušenství v podobě dvou dobíjecích stanic. Společnost Auto – Hybeš v Dřenicích, která pro zajímavost v roce 2018 sponzorovala SNK-ED patnácti stovkami, se zavázala, že městu oznámí dodání tři dny předem, lhůtu na předání elektromobilů měli až do konce června.

Chrudim – V letošním roce shodou okolností u příležitosti 300. výročí blahořečení Jana Nepomuckého, přistoupilo město k realizování oprav sochy v Presích, jejímž cílem má být zabránění další destrukce a oživení výtvarné hodnoty sochařského díla.  Restaurátorský záměr k soše světce byl zpracován 30. dubna 2018. Původní vzhled ale bude obnoven jen částečně.

[[img:chrn_fullwidth:17708:]]

„Na jeho základě vyzveme několik restaurátorů k podání nabídky...“ uvedla mezi řádky mluvčí radnice Sylva Drašnarová doplňující informace k záměru zrestaurovat sochu světce. Restaurování bude zahrnovat 7 kroků, mimo doplnění chybějících části sochy a čištění pískovce i jeho nástřik voduodpudivou vrstvou bude korodovaný vzhled pískovce, na kterém zapracoval čas, zachován. Novou svatozář vystříhají soše Jana Nepomuckého z plechu a pozlatí ji plátky ze 24 karátového zlata.

[[img:chrn_fullwidth:17713:]]

Zvláštní mohou být pro někoho zbytky polychromie, jejíž fragmenty by měli restaurátoři rovněž obnovit. Vzhhledem ke zbytkům barev na některých místech totiž socha sice pochází z 19. století, ale budit měla možná starší dojem, aby barevně odpovídala barevnému vzhledu soše světce v barokním období, kdy měly sochy barevný vzhled stejně jako od antiky běžně. Od polychromování soch se masivně upustilo až na konci století devatenáctého, do té doby barevné vrstvy v případě venkovních soch a obnovování nátěrů plnily i ochrannou funkci.

[[img:chrn_fullwidth:17714:]]

Jan Nepomucký byl blahořečen roku 1721 a svatořečen 19. března 1729. 

Chrudim – Za současný stav nejen hřbitovů si mohou občané sami? Město opravuje, co mu kdo navrhne. Kdo z turistů zavítá na chrudimské hřbitovy, musí být místy překvapen. Někde to totiž už několik let vypadá jak po řádění vandalů, a dokud se iniciativně nezapojí občané, nic se nezmění. Socha v Presích čekala na opravu tak dlouho, až Ježíš ztratil hlavu. Město ji opraví letos. A co hřbitov U svatého Václava v Chrudimi, jak to s ním vypadá po 140 letech od jeho vysvěcení?

[[gal:17686]]

„Město se snaží zajistit důstojnou péči o hroby významných osobností,“ říká mluvčí radnice Sylva Drašnarová a zároveň dodává: „Všechny návrhy projednává Historická a letopisecká komise, a když vysloví doporučení, musí město postupovat v souladu s příslušnou legislativou.“

Všechny chrudimské hroby nejsou ve vlastnictví města, některé vlastní církev. Město schvaluje buď přijetí vlastnictví hrobu darem, nebo na úřední desku vyvěsí výzvu pro vlastníky, a pokud se do tří let neozvou, stává se hrob majetkem města. Potom se čeká, až někdy někdo vznese návrh na opravu, a podle toho to na hřbitově vypadá.

Jak potvrdila mluvčí radnice Sylva Drašnarová, město se o hroby stará buď na doporučení pracovníků památkové péče bez ohledu na to, zda se jedná o památkově chráněný objekt, nebo na návrh vlastníků hrobů či samotné veřejnosti.

Přístup občanů se různí

Většinou občané chodí rádi obdivovat staré náhrobky, které jim umožňují autentický zážitek: „Myslím si, že je pořád lepší nechat ležet náhrobky ladem, než z toho dělat uniformní králíkárnu, jen bych některé otočila, aby se zachovala důstojnost a šlo nápisy přečíst bez vykroucení hlavy,“ podotkla místní žena na hřbitově U svatého Václava, zatímco o kousek dál si někdo jiný krátil cestu přes hřbitov venčením nic netušícího psa. Hřbitov byl slavnostně vysvěcen před pouhými 140 lety. Na území města už v minulosti zanikly čtyři hřbitovy, tento zatím unikl před třiceti lety zániku jen o vlásek.

[[img:chrn_fullwidth:17670:]]

Letos se bude restaurovat socha v Presích

Na opravy hrobů bere město finanční prostředky z položky na obnovu hodnot místního kulturního a historického povědomí. Na otázku, jaké hroby se budou letos opravovat, jsme nedostali odpověď: „V letošním roce budeme z této položky restaurovat sochu Jana Nepomuckého v Presích. Na akci bylo zažádáno o dotaci z Pardubického kraje,“ prozradila mluvčí Sylva Drašnarová. Dotační podporu z kraje se prý město snaží získat vždy. Oprava pomníku Viktorina Kornela ze Všehrd vyšla minulý rok skoro na milion (909 227 Kč).

Město se pyšní hlavně opravou Popperovy hrobky. Nebo adopcí a opravou hrobu rodáka Jana Nepomuka Štěpánka na pražských Olšanských hřbitovech. Původní hrob jiné významné chrudimské osobnosti, Bohumila Markalouse alias spisovatele Jaromíra Johna, byl v Pardubicích nenávratně zničen. Právě proto, že se o něj včas nikdo nezajímal.

Chrudim – Protestovat proti současnému marasmu se dá různými způsoby. Není to tak dávno, co neznámý „výtečník“ svůj názor na vládní opatření a ministerského předsedu Andreje Babiše formuloval na jedné z místních výlepových desek. V minulých dnech však jeden ze zhnusených mužů spáchal sebevraždu. Přímo v Chrudimi.

Pokus se mu však nezdařil, protože Policie ČR reagovala bleskově. Poté, co od Milana N. dostala mail, v němž tento svůj úmysl oznámil, vyrazili policisté a hasiči na místo v Tovární ulici a život muži zachránili. „Pán byl naprosto normální, ptal se, zda je možné pronajmout i nějaký kancelářský nábytek. Chtěl mít prostory jako kancelář pro své podnikání. Nicméně mi včera odpoledne volala Policie ČR a ptala se, zda jsem panu N. kancelář pronajal a zda tam mohu hned jet. Jel jsem tam a policisté mi řekli, že mají informace, že chce spáchat sebevraždu. Skutečně se tak stalo. Hasiči vylomili zámek u kanceláře, zavřeli propanbutanové lahve, otevřeli okna a vytáhli pána z kanceláře do chodby. Byl živý, hodně omámený, po příjezdu záchranky a jejich zásahu si ho odvezli do nemocnice. Dokonce s oporou šel po svých,“ popisuje drama jeden z očitých svědků nešťastné události.

[[img:chrn_fullwidth:17656:]]

Co přesně Milan N. napsal ve svých, jak věřil, posledních řádcích? „Důvodem mého odchodu z tohoto světa je moje osobní rozhodnutí, které jsem učinil zcela svobodně, vědomě a bez nátlaku jako absolutní nesouhlas! se způsobem organizování celospolečenského života vládou ČR. Tímto tichým a konečným činem vyjadřuji absolutní a bytostní nesouhlas s přístupem české vlády, vlády EU, vlády USA a Deep state k činům, které vedou ke zbavení osobní svobody jednotlivce, také osobní svobody národů a zločinům, které jsou páchány na nevinných obětech i dětech, vše pomocí daní, peněz a vydírání na nejvyšších místech. Rovněž tímto činem vyjadřuji svůj hluboký a bytostný nesouhlas s operací s vědomím mas s názvem covid-19. Tato byla účelově spuštěna, není fyzického charakteru, pouze mentálního, rovněž kvůli omezení osobních a kolektivních svobod národů světa, především občanů České republiky. Vyzývám tímto českou společnost a nejen českou společnost k tiché, ale razantní občanské neposlušnosti. Nechť se šikují tiché živé proudy lidí na Prahu ze všech končin republiky, bez transparentů, hesel, povyku a násilí,“ píše Milan N. ve svém dopise na rozloučenou. Redakce Chrudimských novin ho má k dispozici, ale z pochopitelných důvodů ho nebude celý zveřejňovat.

Zoufalá doba si žádá zoufalé činy, praví jedna stará pravda. Milan N. se mohl stát stejným druhem mučedníka jako kdysi Jan Palach a Jan Zajíc. Díky rychlému a pohotovému zásahu integrovaného záchranného systému však svůj pokus o sebevraždu přežil. Jaké budou jeho další kroky, ukáže čas.

I když tam vůbec neměl být, vypadá to, že v pardubické nemocnici řádila bouře Klaus. Už při vstupu si nebylo možné nevšimnout netradiční podívané. V areálu nemocnice to vypadalo jako po větrné smršti, spoušť u informačního centra i kolem vodární věže vodojemu vyváděla některé příchozí z míry více než fronty na antigenní testy, v nemocnici zdarma.

[[img:chrn_fullwidth:17627:]]

Že se všude okolo nás kácejí stromy, není bohužel dávno nic neobvyklého... V Pardubicích dlouho běží spor o lipovou alej v ulici K Vápence, kácelo se nedávno na Haldě, podél břehů Labe, i za Hypernovou u nádraží, právě se snaží u Podkovy o záchranu posledního jasanu a zdá se, že se nad tím vším pořád pozastavují bohužel pouze aktivisté. Ale kdo navštívil dnes pardubickou nemocnici, ten se nestačil divit.

Všude byly poházené kmeny vzrostlých stromů, zrovna tak, jak dopadly na zem po přeřezání motorovou pilou. Jen hbití pracovníci v zahalených tvářích schovaných pod bílými respirátory kmitali okolo, aby práce nestála.

[[img:chrn_fullwidth:17608:]]

Když se v minulém týdnu vytvořila tlaková níže nad Atlantikem, meteorologové, kteří jí dali pojmenování „Klaus“, věštili, že bude dosahovat nárazů 100 až 170 kilometrů za hodinu, ale že střední Evropě se vydávání červených výstrah vyhne.

[[img:chrn_fullwidth:17610:]]

Než opravdu dorazil Klaus do vnitrozemí, zeslábl. Český hydrometeorologický ústav vydal 12. března výstrahu kvůli silnému jihozápadnímu větru o síle už jen 55 až 70 kilometrů za hodinu. Ale Pardubickému kraji se měl vyhnout. Necháme se překvapit, jakou rychlostí k nám doletí vyjádření z nemocnice.

[[gal:17622]]

Chrudim/Podhůra – Před časem, kdy jen pár dnů po naší iniciativě najít autora jedinečné funkcionalistické zastávky, které by jinak nejspíš brzy hrozil zánik, protože se o ni dlouhá léta nikdo nezajímal, a do které se posléze zapojili po našem dotazu také památkáři, se ozval člověk, který věděl víc než ostatní. Tehdy jsme oslovili přímo syna architekta, Cyrila Luhana mladšího.

[[gal:17588]]Fotografie z archivu Cyrila Luhana mladšího. Zdroj: Postbellum 

O autorovi nevěděli ani památkáři

Město vyznamenalo Cyrila Luhana staršího in memoriam oceněním Osobnost města Chrudim v roce 2018. Po vydání článku o zastávce na Podhůře v Chrudimských novinách se do té doby všeobecně neznámé informace o autorství zastávky dostaly i k památkářům z Územního odborného pracoviště v Pardubicích, kterým do té chvíle tyto informace v památkovém katalogu scházely.

Protože s věcí obeznámený člověk na výzvu Chrudimských novin, které to celé iniciovaly, bohužel ani po měsíci nezareagoval, nebudeme jej tedy jmenovat. Ale aby našim čtenářům neuniklo, kdo je znovuobjeveným významným autorem zmíněné zastávky, využíváme nových informací, dostupných už i v aktualizovaném památkovém katalogu, a také našich kontaktů a přidáváme pár souvislostí k dobru navíc, po té, co se nám podařilo oslovit přímo architektova syna, Cyrila Luhana mladšího.

Zášť některých spolupracovníků se mu podepsala na zdraví

Autorem zastávky na Podhůře byl významný chrudimský architekt a stavitel Cyril Luhan (1904–1973), který v Chrudimi vystavěl více než sto obytných a úředních budov a jehož syn Cyril (*1929) se věnoval dopravnímu inženýrství.

Soukromý podnik architekta Cyrila Luhana staršího byl po komunistickém převratu znárodněn mezi prvními. Jeho syn uvedl v rozhovoru pro Paměť národa v roce 2016: „Šlo ale o obyčejnou krádež. Mohl sice v nějaké formě dělat stále svou práci, jen byl mnohem hůře placen a stále ho ponižovali, že je bývalý kapitalista a vykořisťovatel. Otec to velmi špatně nesl.“ A dnes pro Chrudimské noviny znovu potvrdil: „Je to skutečnost a ta záštiplná nevůle zkrátila mému tátovi život.“

Kde je těch 400 piv, 200 buchet, 66 bochníků chleba a tisíc cigaret?

Funkcionalistickou zastávku vyprojektoval Cyril Luhan starší v rámci takzvané Akce Z někdy před rokem 1961. K dalším jeho architektonickým dílům patří budova městského úřadu: „Tehdy se to stavělo pro tehdejší finanční ředitelství,“ doplňuje Cyril Luhan,  dále budova okresního soudu, Husův sbor církve československé husitské a mnohé další výstavní stavby i rodinné domy: „I činžáky, které jsou v tom bloku pod nádražím, to celé postavil táta, Čs. armády, Přemysla Otakara Druhého, Revoluční a Rooseveltovu,“ vyjmenovává Cyril Luhan namátkou stavby z let 1932–1938: „Poslední dva vzhlížejí k tomu autobusovému nádraží. Po slavnostní glauše těchto domů konané 13. května 1939, které se účastnilo 60 osob, si stavitel Jirka zapsal: ‚Kde je těch 400 piv, 200 buchet, 66 bochníků chleba a tisíc cigaret?‘“ – přiblížil okolnosti dostavby Cyril Luhan mladší. Jeho otec prý do každého okna nových domů obstaral i truhlík kvetoucích pelargonií.

Letos se Cyril Luhan mladší chystá vydat knihu

„Pracuji už pět let na publikaci, takové technické hospodařské studii o výstavbě chrudimských domů, nejsou to domy jen mého tatínka, ale všechny domy, co se postavily do znárodnění v roce 1948,“ řekl dnes pro Chrudimské noviny architektův syn, stavební inženýr Cyril Luhan mladší (92). „Už jsem o tom informoval starostu pana Pilného a počítám při vydávání knihy s podporou města,“ doplnil. Jeho oblíbenou budovou v Chrudimi je dům číslo 580 naproti bývalé tkalcovně, na rohu ulice Dr. Peška a Obce Ležáků, a pak ještě jedna stavba, dům číslo 572:  „Kdyby měl někdo fotografie původní podoby toho domu číslo 572, ať se mi ozve,“ říká Cyril Luhan. Bohužel prý jeden z nových majitelů domu nastavil ještě jedno patro: „A tím tu původní pěknou stavbu architektonicky pokazil. Marně sháním fotografie ještě před tou přestavbou, kdyby je někdo měl a ozval by se, byl bych mu moc vděčný.“