Chrudim – Akcí tohoto týdne, která budila nejvíce emocí, bylo v Chrudimi představení plánů na výstavbu separačního dvora a kompostárny v průmyslové zóně nedalo Markovic. Na začátku to celé působilo jako přátelský piknik na louce, kde se sešlo spousta známých a s radostnými výrazy ve tváři se všichni zdravili a klábosili spolu. Ovšem jen do chvíle, než se začalo oficiálně mluvit o plánované výstavbě kompostárny na zelené louce. Atmosféra rázem zhoustla.

[[img:chrn_fullwidth:16374:Starosta František Pilný v obležení žen. Foto: Petra Vintrlíková]]

 Setkání připomínalo chvílemi arénu či známý pořad Michaely Jílkové. Vzduchem lítaly i zdvižené pěsti a peprná slova. Hned na úvod padla připomínka, že si úředníci „zapomněli tlampače“. Kdo stál totiž na konci shromáždění, ten rozhodně na otevřeném prostranství každé pronesené slovo neslyšel.

 „Cílem dneška je vědět, co komu na tom vadí, kdo co na tom oceňuje, aby město a zastupitelstvo s tím mohlo pracovat,“ zdůraznil na úvod starosta František Pilný (ANO 2011). Po slovu starosty a představení nezávislé facilitátorky z Vysočiny předstoupili postupně před občany odborní zpracovatelé projektu, kteří se ze své pozice snažili projekt obhájit a vysvětlit výhody separačního dvora.

[[img:chrn_fullwidth:16390:Úředník Petr Kopecký sbíral před začátkem podpisy všech přítomných. Foto: Petra Vintrlíková]]

 O projektu promluvil ředitel technických služeb Zdeněk Kolář a mimo jiné uvedl: „Co se týká dopravy, bude vedena přes průmyslovou zónu...“ „Přes rozhlednu,“ upřesnila jedna z přihlížejících žen. Přidal se i jeden z místních: „Čili popište to od středu města, to znamená, že jak je ta jediná křižovatka u Čáslavský, přes tu půjde všechno, tam i ven...“ „Momentíček, momentíček, počkejte, než pan Kolář domluví,“ vstoupila do diskuse facilitátorka, aby mohl ředitel technických služeb pokračovat. „Kapacitně je všechno spočítáno na město Chrudim, v současné době a s předpokladem do roku 2030 se počítá, že by tam mělo projet čtyři až osm kukaček denně plus dva kamiony, nic víc. Co se týká osobní dopravy, předpokládáme maximální nárůst na sedmdesát aut denně.“

Lidé chtěli slyšet hlavně důvod, proč by se měla stavba realizovat právě v blízkosti jejich domovů na zelené louce, když je při prodeji parcel na plánovanou výstavbu separačního dvora prý nikdo neupozornil. Na to reagoval Petr Kopecký, vedoucí odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim:

 „Byly zvažovány i jiné lokality, to znamená všechny průmyslové zóny v Chrudimi, a prověřovány všechny rozvojové plochy, na kterých by se to dalo stavět. Je to na územním plánu, máte tam odkaz na odboru. Prověřovali jsme možnost vybudování ve spalovnách, ve vojenském depu, naproti průmyslové zóně u benzinky MOL při cestě na Slatiňany a to je asi tak všechno, žádná z těchto lokalit není v územním plánu tak určená, aby tam mohlo vzniknout, to co teďka tady, žádná z těchto lokalit není ve vlastnictví města. Nebyli jsme schopni se dohodnout a žádná z těchto lokalit nemá tak vhodné napojení.“  

[[img:chrn_fullwidth:16388:I tato fotka dobře vyjadřuje postoj většiny přítomných. Foto: Petra Vintrlíková]]

„Vy asi všichni souhlasíte, že to někde být musí,“ křičela nezávislá facilitátorka a pomalu jí odcházel hlas. „Nebyl bych proti tomu, někde se to musí postavit,“ ozvalo se. „Ale né tady, vyberte jinou lokalitu, na Skřivánku!“ – hřmělo z davu. „Pošleme tam devět kukalů,“ znělo zase odjinud. „Tak!“ – přitakávali lidé souhlasně. „Radši nám to postavte na plochý dráze!“ – vyjadřovali se lidé nesouhlasně k vyjádření odborníků. „Pane Kopecký, kde vy bydlíte?“ – padla otázka. „Pokud by tohle stálo 200 metrů od mého domu, tak já s tím nemám nejměnší problém,“ odpověděl Kopecký.

„Tak ještě jednou, vybíralo to minulé vedení města, procházelo to některými komisemi, podílel jsem se na tom dejme tomu já, podíleli se na tom dopraváci a to, jestli to tady bude stát, nezáleží na mém odborném či neodborném názoru, není to založeno ani na vašem odborném či neodborném názoru, je potřeba to založit na průběhu nějakého řízení, to znamená: zjišťovací řízení, kde vy všichni můžete být účastníci, máte na to sdružení, můžete se toho zúčastnit a tam si věřím, že můžete obhájit svoje připomínky,“ radil Kopecký lidem, aby ho nevynesli v zubech. Však byla za nimi připravena dvě osobní auta, jejich okýnka tvořila provizorní nástěnku na plánky separačního dvora, při vzrůstajícím rozhořčení však začínala auta působit, že jsou tam spíše nachystána pro případ nečekaného odjezdu.

[[img:chrn_fullwidth:16386: Také děti by si rády hrály spíše na zelené louce místo u kompostárny. Foto: Petra Vintrlíková]]

„My tady probereme sběr všech vašich připomínek, sepíšeme na to i nějaké odpovědi, které dáme na internet, a s některými samozřejmě budete souhlasit, s některými ne, jak to tak bývá, a těmi připomínkami i tím zpracováním se bude průřezově podílet velká část úřadu. Jak naše současné vedení města, tak zastupitelstvo, rada města, případně komise,“ uklidňoval rozčilené občany Kopecký.

Když ale na zásadní otázku odpověděl: „Lokality další neprošly, protože nebyly a neexistují na území města lokality, které by byly vhodnější,“ někteří už to nevydrželi a raději odešli. Územní rozhodnutí naštěstí ještě nepadlo: „Na základě studie z roku 2017 jsme vybrali ve výběrovém řízení firmu Sweco, která má s námi podepsanou smlouvu na všechny stupně projektových dokumentací, ta smlouva je podepsaná tak, že je možné ji v jakékoliv fázi ukončit, a jedinej, kdo může rozhodnout o tom, že se něco ukončí, pro mě jako pro úředníka, je zastupitelstvo,“ řekl Kopecký a dodal: „Není vhodnější lokalita na území města, kde by to šlo stavět. Takže teď se můžeme bavit, jestli to bude buďto tady, nebo nikde.“

[[img:chrn_fullwidth:16379: Došlo na různá gesta. Foto: Petra Vintrlíková]]

 Slovo potom dostal opět Zdeněk Kolář, aby ještě zmínil, že výstavba separačního centra by snížila náklady o 800 korun na obyvatele: „Pokud neuděláme nic, tak nás vyjde poplatek zhruba na 1800 Kč.“ A na něho navázal opět Kopecký:„Provoz zařízení bude stát prý přibližně 24 milionů, když to zařízení nebude, bude to stát 33 milionů a zaplatíme to v poplatku za komunální odpad,“ řekl a ještě dodal: „Pokud nebudeme připraveni na to, že ta kompostárna se bude moct vybudovat, tak už nebudeme moct ani v budoucnu uvažovat, že by se postavila, těžko lze odhadovat, co bude v roce 2027, kdy bude víc separovaného odpadu.“

Dotaz byl vznesen také na petici, která byla na konci roku podepisována stovkami lidí, přijata byla v červnu, projednávat se bude v pondělí. Opatření vycházející ze schůze budou přijata v prosinci: „Zastupitelstvo se tím bude zabývat v pondělí, následně si udělá nějaký seminář a myslím si, že se k tomu vrátíme pravděpodobně v prosinci a tam budou přijata opatření, která mohou vzejít z této schůzky,“ řekl Petr Kopecký.

Nynější starosta František Pilný momentálně sklízí, co zaselo předchozí zastupitelstvo. To současné se bude celou záležitostí včetně petice proti plánované výstavbě znovu zabývat v pondělí 14. září a projednávání bude dále pokračovat v prosinci tohoto roku. 

[[img:chrn_fullwidth:16382:Jak to dopadne, se teprve uvidí. Ještě není rozhodnuto. Foto: Petra Vintrlíková]]

Chrudim – Nová podoba Štěpánkova domu ve Štěpánkově ulici přinutila k vyjádření snad každého Chrudimáka. Najde se mezi nimi jen málo těch, jimž se zamlouvá. Chrudimské noviny se rozhodly oslovit několik odborníků – politiků, úředníků a dalších, aby přestavbu historické nemovitosti též okomentovali.

Je totiž pravděpodobné, že v této konkrétní věci došlo k porušení zákona. Trestní oznámení však, podle všeho, prozatím nikdo nepodal.

Jako první se vyjádřil chrudimský starosta František Pilný (ANO 2011): „Celkové vyznění rekonstrukce se mi nelíbí, ale je to jen subjektivní názor, architektura je věcí umění, některá díla jsou oceněna až časem. Např. Eiffelova věž v Paříži, proti ní se tehdy demonstrovalo, dnes už asi nemá žádné odpůrce. Nemyslím však, že by to byl případ tohoto domu.

Tento dům byl proti ostatním relativně malý, právě z doby J. N. Štěpánka. Osoba J. N. Štěpánka dala název i celé ulici. I když to tak nevypadá, tak z celého domu nezůstalo téměř nic, jen přízemí, z prvního patra jen čelní stěna. Pavlačový dům ve dvoře byl zcela zbourán.

Aktuálně na domě stále chybí pamětní deska, která byla sejmuta po mých upozorněních, že hrozí její poškození. Čerstvě odštíplý roh na ni byl vidět těsně před sejmutím. Netrpělivě čekám na její zpětné osazení, protože mi není úplně zřejmé, proč nebyla osazena v době, kdy na domě stálo lešení.

Tato pamětní deska je sama o sobě dost zajímavá a je památkově chráněna. Byla odlita ve slévárně chrudimského podnikatele Františka Wiesnera,“ napsal Pilný.

[[img:chrn_fullwidth:16296:]]

Následuje místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti): „Předně musím konstatovat, že nejsem odborníkem na urbanismus a architekturu, proto je můj názor na tuto stavbu čistě subjektivním pohledem laika, občana města. Můj názor je souhrnem nejen vzhledu, ale i účelu budovy a příběhem, který tuto rekonstrukci provází.

Před několika týdny jsem měl to štěstí a možnost si prohlédnout rovněž interiér této stavby. Jsem příznivcem moderních věcí, včetně architektury, a tak se mi toto spojení starého a nového líbí a rozhodně mě to nijak neuráží. Spoléhám zde na odbornost lidí, kteří v dané věci rozhodují – tedy především pracovníků památkové péče a stavebního úřadu. Stavba ve své části respektuje historickou podobu domu a v určité části vykazuje znaky nejmodernějších trendů v architektuře, včetně použitých materiálů.

Dům má propracovaně řešený interiér a pracuje i s výhledem na dolní část města a terasami na hradbách. Bude zde umístěn hospic pro onkologicky nemocné pacienty, kteří zde budou mít veškerý zdravotní servis, který jim usnadní těžkou situaci, ve které se nacházejí, a umožní jim důstojný odchod z tohoto světa. Jsem rád, že takové zařízení nestojí jen na okraji města, ale je v jeho samotném srdci, protože smrt je součástí života a je dobré si to připomínat.

Projekt vznikl zcela bez jakýchkoliv dotací z prostředků, které dokázali investoři ušetřit na provozu hospicu za gymnáziem (především díky tomu, že ho řídí bez nároku na ředitelskou odměnu), a díky této rekonstrukci byl zachráněn chátrající objekt v této ulici. Mám radost z toho, že zde není další obchod nebo restaurace, ale právě takovéto zařízení a vzhled této budovy se mi z mého laického pohledu líbí rovněž,“ soudí místostarosta Štěpánek.

[[img:chrn_fullwidth:16294:]]

Co si o „rekonstrukci“ myslí bývalý starosta Petr Řezníček (SNK-ED)? „O měšťanský dům, rodný Jana Nepomuka Štěpánka, minulí vlastníci příliš nedbali. Jeho zchátralou podobu viděl v Chrudimi určitě každý. Pokud ovšem chtěl. Každý historický objekt by měl být nejen opraven, ale především by měl sloužit potřebám člověka. I do skanzenů se snaží jejich správci dostávat život. Jistě nutná rekonstrukce domu musela vycházet jednak z technicky špatného stavu a jistě i z potřeby provozovatele hospicu. Asi by nebylo správné při tak rozsáhlé rekonstrukci objektu přistoupit k nějakému historizujícímu napodobování. To jistě hodnotily i posudky památkářů i architekta města. Určitě je účelnější volit čistou formu rekonstrukce. Je fakt, že dostavba působí nezvykle a provokativně,“ říká Řezníček.

[[img:chrn_fullwidth:16295:]]

Redakce oslovila i městského architekta Marka Janatku: „O této kauze vím. Podle mého názoru je to velmi odvážné a pro mnohé kontroverzní řešení, ale o tom architektura často je. Zájmy města to podle mého názoru nepoškozuje, proto s tím jako městský architekt nemám problém. Pokud vím, s památkáři byl projekt opakovaně konzultován. Troufám si tvrdit, že by se našla velká část odborné veřejnosti, nezatížená místními animozitami, která by řešení označila za architektonicky kvalitní.“

[[img:chrn_fullwidth:16293:]]

Posledním, kdo se vyslovil k Štěpánkovu domu, je historik Jiří Kotyk: „Podle mého názoru by ten moderní vršek domu bylo zapotřebí zbořit. Co na to chrudimští památkáři?“ – ptá se doktor Kotyk.

[[img:chrn_fullwidth:16300:]]

Své vyjádření po týdnu nezaslali třeba historik Pavel Panoch, ředitelka regionálního muzea Klára Habartová, městský zastupitel Pavel Kobetič, architekti Vlasta Koupal a Josef Kopečný a šéfka Odboru památkové péče MěÚ Chrudim Ludmila Nováková.

Praha/Chrudim – Nebývalý zájem turistů z celého světa zaplavil pražskou Malou stranu. V Nerudově a v Mostecké ulici proudí davy návštěvníků a na rozdíl od předešlých časů, kdy se všichni kochali renesančními a barokními domy a kostely, dnes všichni hledí jenom vzhůru, k posledním patrům některých památkových domů.

V nejmalebnější pražské čtvrti, Malé straně, se neočekávaně oživil turistický ruch. Důvodem tohoto unikátního jevu jsou zbrusu nově rekonstruované domy s odvážnou moderní dostavbou.  Milovníci staré Prahy s úžasem pozorují proměny, které zařadily Prahu na světovou špici moderní památkové péče.

Neotřelým a inovátorským způsobem realizovali místní podnikatelé a městská část na místo fádních a nezáživných střech dostavby, které odvážně kontrastují s banálními renesančními a klasicistními fasádami.

[[img:chrn_fullwidth:16346:Něco pražské Mostecké ulici chybělo. Foto: fb]]

Na tiskové konferenci po slavnostních kolaudacích prohlásil tiskový mluvčí Městského úřadu Praha 1 František Odvážný: „Nové rekonstrukce budou využity především pro bohulibou činnost v sociální oblasti. Některé dostavby budou určeny jako léčebny pro mladistvé narkomany, jiné jako archivy pro rozsáhlou úřední agendu památkového odboru města.“  Na otázku novináře z Malostranských novin: Proč se léčebny staví v nejkrásnější části města, když „ubytovaní“ nebudou moci chodit na procházky uličkami města, odpověděl tiskový mluvčí: „To nevadí, i drogově závislí mají právo žít v krásném prostředí centra a ne někde na periferii města.“

[[img:chrn_fullwidth:16342:V Nerudově ulici dostavěli hned dva domy naproti sobě. Foto: fb]]

Během několika dnů, kdy se návštěvníci města i místní občané do zdařilých rekonstrukcí bez výhrad zamilovali, se začala napříč celou společností šířit otázka. Kdo ty krásné dostavby vymyslel? Který génius získal odvahu a vzepřel se navyklému staromilskému trendu, vše jen konzervovat a udržovat v původním stavu?

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Investigativní novináři brzy zjistili, že inspirací k tomuto novátorskému kroku se stalo malé východočeské město Chrudim.

V tomto krásném městečku se totiž objevil vzdělaný a nebojácný investor – místní hospic, který ve spolupráci s architekty z Havlíčkova Brodu a památkáři z radnice totálně zlikvidoval zrekonstruoval památkově chráněný dům čp. 89 ve Štěpánkově ulici a zároveň připojil na jeho střechu invenční moderní nástavbu.

 [[img:chrn_fullwidth:16350:Slavná a inspirativní chrudimská realizace. Foto redakce Chrudimských novin]]

Je pravda, že již před rekonstrukcí se v Chrudimi ozvaly nesouhlasné hlasy různých kverulantů a potížistů. Ti kritizovali zničení památkově chráněného domu, porušení památkového zákona, nelíbilo se jim stavění ve hlučné lokalitě, která je zcela nevhodná pro klid posledních dní umírajících lidí. Nelíbilo se jim zničení tradičního pohledu na historické domy s unikátním podloubím. Upozorňovali na nevyhovující dopravní obslužnost a také se jim nezdála téměř dvojnásobná cena za pořízení jednoho lůžka oproti podobným stavbám. Všechny výtky investor šmahem odmítl, dozorující orgány je ignorovaly a šéfredaktoři většiny médií překryli dekou nezájmu. V Praze se tudíž nic nedozvěděli a pak už jen stačila malá jiskra, několik inspirativních fotografií z chrudimské Štěpánkovy ulice na stole radních Malé strany a mohlo se začít.

[[img:chrn_fullwidth:16344:Dům U sv. Jana Nepomuckého v Nerudově ulici konečně prokoukl. Foto: fb]]

Mezitím se na pražské Malé straně odehrávaly slavnosti národního probuzení z malosti a zaprděnosti a realizátoři této veliké proměny si gratulovali na facebooku i jinde. Pomalu se k nim přidávali i škarohlídi, kteří zčistajasna zjistili, že jsou v menšině, nebo ti, kteří si uvědomili, že jejich na heroinu závislé děti by se také do léčebny pro mladistvé narkomany nemusely z pochopitelných důvodů dostat.

A tím celý slavný příběh končí. Dobrá věc se podařila, pokrok zvítězil a občané se opět mohou věnovat jiným záležitostem, např. přípravě na volby a výběrem vhodných kandidátů, kteří nám opět slíbí, jak se budou o ty naše české památky starat.

Jestli vám tento text nápadně připomíná aprílové články, vězte, že se nemýlíte. V Chrudimi se v oblasti památkové péče zřejmě odehrává Apríl průběžně.

Chrudim – Lešení ze Štěpánkova domu ve Štěpánkově ulici spadlo. Nemovitost ležící v samotném srdci historického centra tak měli kolemjdoucí poprvé možnost vidět po rekonstrukci a přístavbě. Tedy v podobě, na jejíž vznik Chrudimské noviny upozorňovaly několik let sérií článků k této problematice.

Diskuse, která se otevřela poté, co veřejnost zjistila, jakým způsobem došlo ke zprznění historického domu těsně spjatého s místním významným rodákem Janem Nepomukem Štěpánkem, stále pokračuje na sociálních sítích i v ulicích města. Nesouhlasné a zděšené reakce masivně převažují nad těmi, které nový vzhled budovy schvalují. Odborná veřejnost však prozatím mlčí, podle všeho ji k přispění do debaty nikdo neoslovil. Příznivci moderní přestavby se rekrutují především z řad sympatizantů místních Pirátů a také osob z okolí lékařky Marie Blažkové.

[[img:chrn_fullwidth:16300:]]

Chrudimské noviny dlouhodobě upozorňovaly na možné porušení zákona v případě přestavby domu ve Štěpánkově ulici. Nikdo ze zodpovědných politiků, v tomto případě starosta města František Pilný (ANO 211), na jehož bedrech leží starost o památkovou péči, však nezaujal rozhodné stanovisko a nepodal trestní oznámení. Znění zákona je však poměrně jasné – zájemci najdou jeho text v přílohách pod textem. Této zodpovědnosti se však politik obvykle bojí,jako čert kříže a raději bude zjišťovat, proč na fasádě chybí pamětní deska Jana Nepomuka Štěpánka. Ukazuje se, že ani Zákon o památkové péči nedokáže ochránit renesanční dům v památkové zóně města Chrudim.

[[gal:16299]]

Krajský úřad uloží pokutu až do výše 4 000 000 Kč právnické osobě, nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání
a) nepečuje o zachování národní kulturní památky, neudržuje ji v dobrém stavu, užívá ji způsobem neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu, nechrání ji před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí nebo zničí,

Bohulibá činnost majitelů nemovitosti i záměr jejího budoucího využíti nemůže být v žádném případě omluvou či „bianco šekem“ k porušování zákona o památkové péči a likvidaci kulturního dědictví. Odvaha si toto přiznat však na místní radnici zoufale chybí.

Příloha: 

zakon_o_statni_pamatkove_peci.pdf

sankce_z_pamatkoveho_zakona.doc

Chrudim – Otevření nového skateparku se blíží. Radost za šest milionů korun roste do finální podoby jen pár kroků od OC Tesco. Někteří prkýnkáři se však podle všeho nemohou dočkat a nedokončenou stavbu chtějí využívat již dnes.

Ve čtvrtek 20. srpna musela hlídka městské policie vyjíždět k oznámení, jež učinil bdělý občan. Krátce před osmou hodinou večerní se totiž na skateparku pohybovalo asi třicet lidí, které strážníci vykázali.

[[img:chrn_fullwidth:16281:]]

„Skatepark ještě není otevřen. Prosíme skatery a bikery, aby respektovali zákaz vstupu do kolaudace. Otevření areálu je plánováno na pátek 4. září. Bude zde však platit celá řada pravidel. Mimo jiné třeba nutnost platit vstupné prostřednictvím SMS a také zákaz využívat skatepar v noci a za mokra. Všichni bikeři a skateři by též měli mít nasazenu helmu a chrániče,“ uvádí místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

Chrudim – Strany tvořící současnou radniční koalici se před volbami shodly na mnohém. Společným jmenovatelem byla třeba touha po odstavení bývalého starosty Petra Řezníčka (SNK-ED) od moci. Výrazně si třeba Chrudimáci a současný starosta František Pilný (ANO 2011) notovali i v nutnosti opravovat chodníky. Několik jich opraveno skutečně bylo, ale tatam se zdá být důležitost, kterou chodníkům současní vládnoucí politici přičítali.

Mnohdy se zdálo, že právě nevyhovující povrch stezek pro pěší ve městě je tím nejpalčivějším problémem, který obyvatele města trápí. Současný starosta proto neváhal a svůj předvolební bilboard vyvěsil na plot ČSAD v místech, kde chodník opravdu pro chodce znamenal ohrožení zdraví.

[[img:chrn_fullwidth:16252:]]

Oficiální facebookový profil města sice stále mlčí o ostudně nezvládnuté uzavírce kruhového objezdu u Vestce, neopomněl se však pochlubit nově opraveným povrchem silnice v Ceregettiho ulici. Chybí zde sice obvyklý komentář starosty, případně místostarosty zodpovědného za investice, přesto jde o jednoznačnou snahu ukázat, že vedení města nerezignovalo na tento druh stavebních prací.

[[img:chrn_fullwidth:16253:]]

Zdánlivě nevinný post však odstartoval doslova smršť kritických reakcí, mezi nimiž dominují ty od Jaroslava Zemka a Jana Švadlenky. „Když byl pan starosta při zasedání zastupitelstva dotázán ze strany pana Řezníčka, kdy že začnou ty masivní opravy chodníků, které sliboval před volbami (to měl billboardy o chodnících rozvěšené po celém našem městě), odpověděl pan starosta, ať si pan Řezníček nedělá kampaň před krajskými volbami. To asi znamená, že chodníky jenom tak nebudou,“ psal Švadlenka.

[[img:chrn_fullwidth:15094:]]

Jediné zastání získal starosta Pilný v diskusi od člověka se jménem „Pavel Klvaňa“. Tento facebookový profil bez fotky a dalších podrobností se přitom objevuje vždy, když starosta dostává „sodu“ od svých kritiků. Mnozí si proto myslí, že jde o alter ego samotného Pilného, případně člověka z jeho okolí, který „hasí“ požáry tam, kde se babišovec osobně nechce angažovat.

Blogař Ladislav Větvička vyjmenovává pravidla a doporučení v rámci rafinovaného tuzemského boje proti koronavirové epidemii, jimiž nás naše vláda svědomitě chrání od letošního jara.

Přemyšlam o tym, jak hluboko pude tento test naroda. Jak daleko nas ponoři do te žumpy, aby nam ukazali, že zme nuly, neschopne myslet? Copak su lidi take ovce, že nevyhažu ty hajzly z oken?

Anebo se čeka na jakesik volby, kere stejně nemožu nic změnit? Je normalni, aby se všeci podřizovali absurdnim přikazanim minystra zpěvu, Červenačka a komisařa Drajfusa?

1. Za žadnych okolonosti nemožete opustit kvartyr, ale pokud mate duvod, opustit kvartyr možete.

2. Hader přes pysk vas před virusem neochrani, ale měli byste ho nosit, bo to može zachranit život jinym, aji když nemusi fungovat, každopadně su hadry přes pysk povinne, teda až na vyjimky.

3. Male obchody su zavřene, teda kromě obchodu, kere su odevřene. Velke obchody su odevřene, bo do velkych obchodu virus neleze, ale male obchody ve velkych obchodach su zavřene, bo co kdyby se tam virus skryval?

4. Chodit do roboty bylo zakazane, kromě těch povolani, kde to zakazane neni. Pokud vam zakazali chodit do roboty, možete se zehnat jinu robotu, kera zakazana neni.

5. Neměli byste chodit do doktora nebo do nemocnice, pokud vam teda neni tak zle, že tam jit musite. Pokud je vam ovšem tak zle, že ani chodit nemožete, pak byste ani chodit neměli.

6. Ten virus zabija lidi. Tedy ne všecky, enem ty, keři maju jinu nemoc. Ten virus vlastně nezabija lidi, to je zabije ta jina nemoc, takže virus zabija lidi, ale bat se nemusite, když nemate jinu nemoc. Ale vyskytly se aji připady, že virus zabili lidi a oni neměli jinu nemoc. Proto buďte opatrni.

7. Virus je globalni, vysoce nakažlivy a može zpusobit globalni katastrofu. Ale je možne ho potlačit a mět pod kontrolou. Pokud teda najdeme lek, kery ho potlači a pak bude pod kontrolou. A pokud to nestihnem, tak se všeci nakazi, někteři umřou a většina přežije a pak už nebude potřeba hledat lek, bo už virus nezpusobi tu katastrofu.

8. Každopadně dodržujte hygyjenycka opatřeni, hlavně se myjte ruky. Anebo noste rukavice, ony samy o sobě teda nijak nepomožu, ale mohly by, a tak je noste, hlavně v hytlermarketach. Anebo je nenoste, ale myjte si ty ruky.

9. Buďte raději doma, každopadně ale je duležite raz za čas vyjit ven.

10. Nemějte obavy, zboži v obchodach je dostatek, aji když některe zboži je dočasně nedostatkove. Nekupujte vic zboži, než spotřebujete. Třeba toaletniho papira rozhodně nespotřebujete vic, jak obvykle. Ale když už ste vyšli ven do obchoda, kupte si ho raději vic, abyste nemuseli zas zbytečně vychazat ven.

11. O děcka nemusite mět strach, bo virus děcka obvykle nenapada, kromě těch děcek, kere už napadnul.

12. Když už ten virus lapnete, poznate to podle symptomu, kerych je fakt hodně. Ale ty symptomy možete mět, aji když to ten virus nebude. Někdy možete lapnut ten virus, a přitom nebudete mět symptomy žadne. Možete nakazit kohosik jineho, aniž byste symptomy měli a on naopak može onemocnět a symptomy mět bude. Nakažlivy možete byt, ať už symptomy mate anebo ni.

13. Je dobre jest zdravě, ale je tež dobre raději nevychazat ven, abyste nakupili čerstve ovoce. Raději vařte ze zasob italskych těstovin a činskych nudli.

14. Je bezpečne zustat doma, ale tež byste měli dychat čerstvy vzduch, a tak byste měli chodit na prochazky. Třeba do parku. Ale raději si nesedejte na lavičky, pokud teda nejste staři nebo unaveni. Staři by ovšem raději neměli vychazat vubec. Když už ale vyjdou a sednou si na lavičku, nesedejte tam moc dlouho, tedy pokud nejste třeba těhotní. Ale pokud už ste staří, pak už asi nebudete těhotní, omezte tedy dobu styku s lavičkou na minymum. Pokud sedite, neměli byste svačit, pokud ovšem s sebou svačinu mate, snězte ju enem, kdybyste měli hlad. Pokud nemate umyte ruce, použijte raději rukavice.

15. Nenavštěvujte stare lidi, ale kdyby potřebovali jidlo nebo leky, přineste jim je. Nenavštěvujte ani starši přibuzne, pokud naopak oni potřebuji jit ven a navštivit vas, měli by si zebrat taxika.

16. Když ste venku, dodržujte bezpečnu vzdalenost od jinych lidi, pokud to nejde jinak, třeba při předavani peněz nebo podani ruky. Ruku byste ovšem raději nikomu podavat neměli. Raději dodržujte bezpečnu vzdalenost, pokud to jde.

17. Nesahejte na jakekoliv předměty. Virus zustava aktyvni dvě hodiny, někdy šest hodin, zaleži na druhu povrchu. Někdy zustava aktyvni aji cele dny, ale potřebuje k temu vlhke prostředi. Někdy to prostředi nemusi byt vlhke, nebezpečne je, když prostředi je suche a teple, to pak virus može byt aktyvni aji štyry hodiny. Ve vzduchu se virus rozprostira metr a pul okolo nakaženeho, pokud tedy se nakaženy nepohybuje. Někdy može byt virus aji vic jak dva metry od nakaženeho, pokud fuka věter. Každopadně dodržujte rozestupy a bezpečnu vzdalenost podle typu prostředi a směru větra.

18. Když ste doma s dětmi, neměli byste pit, aby neměly špatny přiklad. Pokud ale maju třeba internetove vyučovani a nevidi vas, pit možete klidně už od rana, pokud vas to uklidni. Pokud nemate děti doma, pit možete tež už od rana, ale pro jistotu raději nepijte, abyste si nevypěstovali zavislost. Pokud už zavisli ste, pijte klidně od rana, je to lepši, než byt nervozni nebo agresivni.

19. Počet osob, keři umřeli na koronovirus, je oznamovany denně, ale to neznamena, že ty osoby zemřely na koronovirus. Kolik lidi je opravdu nakaženych, se tež oznamuje denně, ale počet opravdu nakaženych nevime, bo se přednostně testuju enem ti, kerym je blbě a su na umřeni, aby se zjistilo, jestli korona bude opravdu ten duvod, proč brzo umřou. Pokud osoba testovana pozityvně opravdu umře, je jasne, že za to može koronavirus, kromě tych osob, kere se otestovat nepodařilo a ty pak možeme započitat jako mrtve bez koronoviru. Osoba zemřela na koronovirus, kera neni započitana, pak tedy bude ve statystyce chybět, bo nebude započitana.

20. Pokud ste se nakazili, měli byste zustat v karanteně a nevychazat, dokud budete nakaženi. To, že už nejste nakaženi zjistite tak, že vyjdete ven a nechate se otestovat. Každopadně nevychazajte, bo byste mohl infikovat jine lidi. Jine lidi možete infikovat, aji když už budete vylečeni, bo možete byt přenašečem, aniž byste měli ty symptomy.

21. Virus je nebezpečny, pokud infikuje dalši a dalši lidi, hlavně, když se tak děje rychle a lavinovitě. Proto buďte v izolaci, dokud to ide a dokud bude virus infikovat lidi. Virus bude infikovat lidi furt, ale přestane je infikovat, až už budu infikovani všeci, takže je duležite, abyzme se infikovali rychle a lavinovitě, ale zase ne všeci, k lavinovitemu infikovani by mělo dochazat postupně.

22. Kvuli samotnemu viru žadny podnik nezkrachuje a žadna ekonomika se nepoloži, kromě tych podniku, kere už zkrachovaly, nebo tych ekonomik, kere byly slabe. Tento fakt ovšem neni dusledkem koronaviru samotneho, ale spiše dusledkem teho, že zme kvuliva koronaviru ty podniky zavřeli a tym, že tam nechodili zakaznici, došlo k poškozeni podniku aji ekonomik.

Absurdní seznam je z dubna 2020 a byl vytvořen díky Richard Grannon Psychology. Bude součastí připravovane knížky „Okolo Česko-Slovenska aneb Koronovirovy podfuk“.

Mimochodem, četli jste Kafkův Zámek? Geniálni a nadčasové dílo, při jehož čtení by mě nikdy nenapadlo, že ho budeme zažívat na vlastní kůži. A pak, že se historie neopakuje... jenom jsme tomu nevěřili a nepoučili se, a tak jsme nuceni to znova zažít ...

Chrudim – Městská policie situaci nezvládla. Řeč je o uzavřeném příjezdu do Chrudimě Dašickou ulicí. Poté, co není možné využít kruhový objezd Na Bídě, se právě tato cesta stala jednou z posledních, jíž mohli řidiči jezdit. Naprosto nedostatečné dopravní značení a prapodivné priority „měšťáků“ zapříčinily chaos.

Výjezd z kruhového objezdu u Vestce směrem do Chrudimě Dašickou ulicí se uzavřel už v pátek. „Při bouřce došlo k poškození stožárů vedení vysokého napětí a probíhá jejich oprava. Bohužel dopravní značení, které je zde umístěno, je úplně na nic. A především, až začne zítra normální provoz a toto bude ještě uzavřeno, tak to bude dost velký masakr na těch pár stovkách metrů, co na ježdění po Chrudimi zbývá,“ kometoval situaci v neděli večer Michal Jinoch senior. Řidiči se však tuto nemilou informaci po celý víkend dozvídali teprve v okamžiku, kdy na „kruhák“ odbočili z obchvatu města a následně chtěli najet do Dašické ulice. Podobně nedostatečně byla značena“ uzavírka ve směru od kruhového objezdu u Lidlu.

[[gal:16216]]

Městská policie se tu zmohla jen na zákazovou značku a modrobílou plastovou pásku – páska však brzy zmizela. Časnější varování dopravním značením přímo na obchvatu nebo strážníkem městské policie s „plácačkou“ by zde automobilisté hledali marně. Informace na facebookovém profilu města rovněž po celou sobotu a neděli chyběly. Byl přece víkend. Úředníci a velitel městské policie, starosta města František Pilný (ANO 2011), nejspíše nepracují.

[[gal:16217]]

Občané městskou policii o dopravním chaosu za městem informovali prakticky okamžitě. Auta si zde hledala cestu do Chrudimě přes pole, doprava kolabovala. Reakcí vedení „měšťáků“ bylo konstatování, že ve službě není dost lidí. Priority strážníků se ukázaly v plné nahotě - dva z nich totiž, místo řešení kolapsu a informování šoférů, procházeli centrem a rozdávali pokuty za špatné parkování.

Chrudim – Rekonstrukce komunikací po stavebních pracích se nevydaří vždy tak, jak by si investor představoval. Nejčastějším investorem bývá v případě silnic v Chrudimi samotné město. Bývá však radnice v řešení nedodělků a „odfláknuté“ práce konzistentní?

Vedení města si nedávno prostřednictvím médií neopomnělo postěžovat na údajně špatně odvedenou práci před nádražím. Tady se za miliony korun buduje nový dopravní terminál, kvalita však pokulhává. Vtipnou souvislost této „kauze“ dodává komentář vedení hnutí ANO 2011 v Pardubickém kraji, které několik dní před tím, než radnice ventilovalo své zhnusení v novinách, práce na terminálu pochválilo.

[[img:chrn_fullwidth:16203:]]

Na jiných místech však nedodělky a špatně odvedená práce tolik nevadí. Připomíná to usychající květináče u Bohemky a nazdobené záhony tam, kde se koncentrují návštěvníci i samotní obyvatelé města.

[[img:chrn_fullwidth:16202:]]

Na nedodělky a šlendrián upozornil místostarostu Aleše Nunváře (Piráti), který má v gesci investice, bývalý starosta a současný městský zastupitel Petr Řezníček (SNK-ED): „Přiložené snímky mi prostě nedaly, abych vám je neposlal. Škoda že když jste natáčel PR video 100 m od místa, kde je tento šlendrián  k vidění, jste  nezasáhl. Věřím, že předvolební deklarace změny není v tom, že se spokojíme s takovýmto předání díla. Stará silnice se zbytky asfaltu, obruba okrasných výsadeb v trávníku apod. Věřím, že se postaráte o nápravu stavu,“ píše Řezníček.

Chrudim – Uzavření kruhového objezdu Na Bídě vzbudilo oprávněné vášně a podnítilo nekončící diskuse. Také pod článkem Chrudimských novin, který o tomto informoval, začali někteří diskutéři rozvíjet teorie, zda by nebylo v současné době ideální „kruhák“ zrušit a vrátit se ke klasické křižovatce.

Někteří obyvatelé města si pro změnu stěžují, že uzavírka je zcela odřízla od možnosti zajet si třeba nakupit do místních supermarketů. Ty jsou totiž, s výjimkou Lidlu, Penny Marketu a Billy, umístěny u nemocnice. Naštěstí, díky vstřícnosti několika místních podnikatelů, obavy z dlouhých objížděk částečně padly. Zkratka přes MARLO a depo je totiž průjezdná.

[[img:chrn_fullwidth:16199:]]

„Před Marlem jsme opravili největší výtluky a po skončení zase opravíme ty největší díry. Za to nám majitelé umožnili průjezd. S majitelem depa jsem telefonoval, nijak průjezd neomezuje, když je otevřená brána. Pokud by zde snad někdo dostal pokutu, tak se mi může ozvat a zkusíme to vyřešit,“ uvádí starosta města František Pilný (ANO 2011).