Chrudim – Sportovní utkání i občasné kulturní akce. To vše se koná na hřišti TJ Sokol Topol. Ne všichni obyvatelé této bývalé samostatné obce však patří k těm, kdo tuto činnost vítají s nadšením. Nespokojenost dvou obyvatel Topole šla tak daleko, že si najali právníky a předložili svoji stížnost zastupitelstvu, respektive radě města.

Tito dva občané z Topole svou stížnost za pomoci právníka formulovali už koncem léta, a sice 31. srpna letošního roku. Vadí jim provoz na hřišti, a vyzvali proto vedení města, aby s tím něco udělalo. Radní vzali dokument na vědomí a doporučili zastupitelstvu několik bodů, jak s připomínkami Topoláků naložit.

Vydat vyhlášku, která by provoz na hřišti regulovala, město nemůže. V tomto směru tedy radnice stěžovatelům nejspíše nevyhoví. Starosta města obyvatele místní části nejspíše vyrozumí o vyřízení podnětu zastupitelstvem a ve spolupráci s osadním výborem bude jednat s vlastníkem a provozovatelem hřiště tak, aby došlo k vydání provozního řádu. Dále starosta, pokud budou městští zastupitelé souhlasit, doporučí TJ Sokol Topol vydání provozního řádu s ohledem na stížnosti na hluk ze strany majitelů domu číslo popisné 32.

Podle místních jde v tomto případě o chronické stěžovatele, kterým najednou začal vadit údajný hluk z hřiště. Celé roky totiž bylo vše v pořádku.

Chrudim – Podle všech předpokladů se mělo po sjezdu do Klobásova jezdit už koncem listopadu. Nyní to vypadá, že oficiální předání řidičům proběhne až začátkem prosince. Čekalo se roky, těch pár dnů už vlastně nehraje roli. I tady prý zaúřadoval coronavirus.

„Sjezd bude dokončen v novém termínu, a sice 10. prosince. K posunu původně avizovaného termínu 20. listopadu došlo z důvodu nedodání stožárů pouličního osvětlení včas – osvětlení je nepřekročitelná podmínka pro kolaudaci a bez něj není možné otevřít sjezd pro veřejnost. Prováděcí firma M-Silnice zpoždění dodávky odůvodňuje vyšší mocí, a to konkrétně pandemií virové choroby CIVID19 na straně dodavatele osvětlení,“ říká k posunu termínu místostarosta Aleš Nunvář (Piráti).

Nunvář také optimisticky komentuje situaci, která se týká letošních velkých investicí ve městě. Je prý úspěchem, že se nakonec „zasekla“ jen jedna. „Když na jaře vypukla pandemie COVID19, tak jsem měl velké obavy o dokončení plánovaných investic města na rok 2020. Je třeba si připomenout, že tento rok byl výjimečně investičně našlapán. Náročná stavba rekonstrukce MŠ U Stadionu za cca 30 mil. Kč byla dokončena včas, tak aby byl zajištěn začátek nového školního roku. A i největší akce sezóny, dopravní terminál na nově pojmenovaném Popperově náměstí, za souhrnných cca 64 mil. Kč, se také stihla dokončit včas a již je hojně využívána. Souhrnně vzato covidové zpoždění postihlo až třetí největší projekt sezóny a to nakonec považuji za dobrý výsledek,“ uzavírá místostarosta Aleš Nunvář.

Chrudim – Štěpánkův dům ve Štěpánkově ulici už nic nezachrání. Jeho historická podoba vzala za své. Majitel domu a budoucí provozovatel hospicu ve stavebních úpravách žádnou chybu nevidí. Samotný hospic v centru města měl být otevřen již v říjnu, ale „pandemie“ coronaviru udělala i zde „čáru přes rozpočet“.

„Vzhledem k šíření koronavirové nákazy jsme se oproti původnímu záměru rozhodli zrušit slavnostní otevření Hospice Štěpánkova 89 a Besedu s nezávislými novináři Jaroslavem Kmentou, Pavlem Šafrem a Markem Wollnerem, které jsme plánovali na 12. října 2020. Zatím jsme neurčili náhradní termín,“ uvádí lékařka Marie Blažková.

[[img:chrn_fullwidth:16300:]]

„S pocitem bezmoci vnímáme zmatek a chaos ve státních opatřeních, která mají zabránit šíření koronaviru. S úzkostí sledujeme problémy v okolních nemocnicích. Proto v této nejisté době odkládáme i zahájení provozu Hospice Štěpánkova 89 a paliativní ambulance. Jsme rádi, že nový hospic je dostavěn a že máme uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Kromě přípravy na kolaudaci nyní především uklízíme a vybavujeme interiéry. A samozřejmě dál hledáme zaměstnance – zdravotní sestry, ošetřovatele a pracovníky v sociálních službách,“ doplňuje informace na webovkách hospicu Blažková.

[[img:chrn_fullwidth:16294:]]

Dostavba, respektive faktická přestavba a destrukce jádra historické nemovitosti v samotném centru města vzbudila velké kontroverze. Otevřenou například zůstává otázka, kde budou zaměstnanci hospicu a rodinní příslušníci jeho klientů parkovat. Míst je v okolí Resselova náměstí málo a ani platící rezidenti často nemají kam své auto odstavit.

Chrudim – Ředitelství silnic a dálnic z Pardubic se snaží předcházet si chrudimskou radnici. Je však také možné, že jeho vedení podlehlo vyjednávacímu šarmu místostarosty zodpovědného za dopravu, Piráta Pavla Štěpánka. Na místní poměry se chystají poměrně zajímavé rekonstrukce silnic v Chrudimi a okolí.

ŘSD dosadilo nové stromy do okolí silnice, která v budoucnu klesne o třídu. Spojnice mezi městem a Medlešicemi navíc dostane v blíže nespecifikované budoucnosti nový povrch a následně přejde pod správu kraje jako silnice II. třídy. Rekonstrukce čeká také Pardubickou ulici v samotné Chrudimi. Od kruháku Na Bídě až ke značce se jménem města. To snad již v příštím roce. Poté by měly následovat opravy poněkud unaveného asfaltu na Masarykově náměstí.

„Na žádost města Chrudim vzniknou v rámci tohoto projektu v celé délce cyklopruhy po obou stranách komunikace v Pardubické ulici. Cyklopruhy se napojí na cyklostezku do Medlešic, za Masarykovým námětím se zase připojí na stezku pro pěší a cyklisty směřující jednou větví do průmyslové zóny, druhou větví podél řeky směrem na Slatiňany. Tím se spojí cyklotrasa z Medlešic až do Vrchlického ulice. Odtud by v nejbližších letech měly vést cyklopruhy přes ulici Na Ostrově a napojit se na cyklostezku vedoucí do Slatiňan,“ uvádí radostnou zprávu pro cyklisty, méně pro motoristy tiskový mluvčí města Aleš Prokopec. Cyklisté totiž již dnes v Pardubické ulici jen neochotně opouštějí silnici a najíždějí na cyklostezku, přestože jim tuto povinnost zákon ukládá.

Chrudim – Na chrudimském přednádraží ladí dělníci poslední maličkosti a veřejnost stále čile diskutuje, zda projekt nešlo udělat jinak a lépe s ohledem na vynaložené náklady. Jedním z těch, kteří mění tvář našeho města a zajímají se o veřejné dění, je místní developer Milan Kušta. Co si myslí o rekonstrukci Popperova náměstí?

 „Nechci se primárně vyjadřovat k architektuře a designu, to je vždy otázkou vkusu každého z nás. Navíc by zájmy města v tomto ohledu měl hájit městský architekt Marek Janatka. Osobně ale nepovažuji celkové pojetí revitalizace území za zdařilé. Mimochodem přístřešek před nádražní budovou je podle mě zcela nepřiměřená a nabubřelá stavba“ říká Milan Kušta.

[[img:chrn_fullwidth:16745:]]

Projekt byl odstartován minulým vedením města. V radniční koalici tehdy zasedali zástupci SNK-ED, ČSSD, ODS, Koalice pro Chrudim. Právě na hlavu bývalého starosty Petry Řezníčka (SNK-ED) se současné vedení radnice snaží zodpovědnost za rekonstrukci hodit. V době, kdy se k moci dostali současní vrcholní politici, nešla prý již rozjetá akce zastavit. Podle našich informací však jde jen o jakési alibi nového vedení radnice a o vhodnou výmluvu.

[[img:chrn_fullwidth:16747:]]

„Celý projekt v době, kdy na radnici zasedlo hnutí ANO 2011, Piráti, Chrudimáci a ČSSD, ještě stopnout šel. Byla sice schválená dotace zhruba 30 milionů korun, vysoutěžený dodavatel, ale starosta Pilný mohl projekt pozastavit a nechat přepracovat. Jistě, přišlo by se o dotaci, ale i za zhruba 40 milionů korun, které město do akce investovalo, by se dalo přednádraží zrekonstruovat. Domnívám se, že vkusněji a účelněji,“ uvádí Kušta.

[[img:chrn_fullwidth:16744:]]

Developer si navíc myslí, že projekt je předražený, jak už to v případě využívání dotací často bývá. „Zdá se mi, že cílem projektu bylo utratit co nejvíce peněz. Povrchy ze žuly, která se tu nikdy nevyskytovala a nevyskytuje, fontána z obrovského žulového monobloku, jakési prosklené slunečníky... Obdobnou funkci za méně peněz by splnili například moderní betonové materiály. Ty se dají pořídit za mnohem zajímavější peníze,“ tvrdí Milan Kušta.

[[img:chrn_fullwidth:16746:]]

Velkým problémem zde bude parkování. Absolutně zde chybí parkování pro taxi a „obrátkové parkování“. „Když přijedete autem a vyložíte toho, kdo chce odjet vlakem, nebo naopak musíte počkat na někoho, kdo vlakem přijíždí, kam odstavíte svůj vůz? Počet míst klidového parkování byl také snížen o desítky vinou nesmyslných vjezdů a sjezdů, které místa ubrala,“ připomíná Kušta.

[[img:chrn_fullwidth:16743:]]

Z hlediska nové zeleně je situace také tristní. „Autoři projektu zde fakticky rezignovali na umístění nových stromů. Jistě, lípy v jakýchsi bazéncích zůstaly zachovány, jestli tedy zásah přežijí. Ale nové zeleně je zoufale málo. Jeden ze stromů navíc připomíná spíše zákrsek, chudáka, který někde v zahradnictví zbyl a nikdo ho už nechtěl. Celý prostor šel rozhodně využít účelněji,“ říká Milan Kušta.

[[img:chrn_fullwidth:16749:]]

Nějaká nová zeleň se zde ale časem třeba objeví. „Zajímalo by mne, jak bude za pár let vypadat prosklený portál před nádražím – zda jeho skla nepokryje mech a řasa. Přednádraží mělo svoje kouzlo i potenciál, který ale nebyl vinou nepovedené rekonstrukce za zbytečně mnoho peněz vyčerpán. To mě mrzí a myslím, že je to velká škoda,“ uzavírá developer Milan Kušta.

Jméno Lukáše Pleskota zná většina Chrudimáků díky firmě OMEGA plus, kde má na starosti internet. Nebo jako vedoucího internetových projektů. Málokdo už ale ví, že jeho koníčkem je už téměř 20 let let hraní počítačových her a s tím související postupné pořádání herních turnajů, a to dokonce už i na celorepublikové úrovni: mistrovství ČR v počítačových i mobilních hrách. Hraní počítačových her bylo jeho vášní a dnes se z toho stal velmi zajímavý byznys. V ČR je meziroční nárůst zájmu o esport 25 procent. Kromě samotného hraní her čím dál více fanoušci sledují turnaje zejména na platformě Twitch. Jubilejní ročník 10. mistrovství v počítačových a 5. ročník v mobilních hrách se konají letos v listopadu. Mistrovství ČR můžete sledovat dokonce už i na TV Prima COOL. Chcete vědět, co s tím má společného Lukáš?

[[img:chrn_fullwidth:16710:Lukáš Pleskot. Zdroj: Archiv Lukáše Pleskota]]

Střední školu studoval v Chrudimi, na obchodní akademii ale, jak sám říká, ještě neměl vůbec tušení, čemu se bude v budoucnu věnovat. Časem ho začalo zajímat programování a marketing: „Původně jsem si ale myslel, že se vydám spíše ekonomickým směrem.“ Ve volném čase někdy hrál s přáteli na Soptíkově pařeništi, které pro tento účel sám naprogramoval, jak se ale základna hráčů rozšiřovala, postupně vznikl nápad, který se na konci května 2008 proměnil oficiálně v dnešní herní portál PLAYzone. Platformu, která nemá v ČR ani na Slovensku obdoby a o kterou o několik let později projevila zájem i TV Prima, která aktuálně vlastní poloviční podíl firmy.

 Platforma PLAYzone, která vznikla shodou okolností skoro ve stejnou dobu jako Mezinárodní esportová federace se sídlem v Jižní Koreji, je určena jak profesionálním hráčům, tak těm, kteří hrají pro zábavu, bez ambicí stát se mistry světa. Profesionálové jsou často zároveň streamery, od kterých se učí ostatní, údajně každý stráví průměrně 2,5 hodiny denně sledováním jiných hráčů a aktivním hraním 3 hodiny. Ti nejlepší musí trénovat i 8 až 12 hodin denně. O tom, jak si zároveň při takovém nasazení udržet zdravý životní styl, se bude konat online přístupná konference 3. listopadu a můžete ji sledovat i Vy. Odpůrci hraní počítačových her možná namítnou, že není zdravé sedět pořád doma a hrbit se za stolem, to už ale není realita dnešní doby. Koupit se dají speciální herní židle, brýle filtrující modré světlo nebo monitory s možností dokonalých úprav vyváženosti obrazu. A zahrát si díky LTE datům dnes můžete mobilní hru třeba klidně i na Sněžce!

Nejdřív bych se chtěla zeptat na vaše dětství, na dobu, kdy jste se poprvé dostal k počítači.

To je dobrá otázka. Myslím, že první počítač jsem měl někdy ve třinácti, čtrnácti letech. Začal jsem hrát hry, které v té době byly k dostání, to jsme ještě vůbec nevěděli o nějakém online hraní nebo soutěžení. Byla to doba ještě bez internetu, takzvané single player hry. To byl asi nějaký rok 1995. Soutěžnímu hraní jsem se věnoval až od roku 2002.

Na obchodní akademii v Chrudimi, kam jste chodil na střední, už jste věděl, čím se chcete v budoucnu zabývat?

Vůbec. Původně jsem měl ambici mít ekonomické vzdělání a pokračovat na Vysokou školu ekonomickou.

Kdy vás začalo bavit programování?

Souviselo to právě s rozvojem počítačů, internetu a webových stránek a dalších technologií.. Ponořoval jsem se do toho čím dál víc a začalo mě bavit na tom počítači sám něco tvořit. To byl možná třeťák, čtvrťák.

Soptíkovo pařeniště vzniklo asi v roce 2004, od roku 2002 jsem hrál Counter-Strike a to už mě začalo bavit všechno kolem esportu. Tenkrát to ještě nebyl esport, ale takzvaný progaming. Nejdřív jsem byl čistý hráč a konzument, ale pak mě začalo bavit organizovat to. Vytvořil jsem si vlastní herní server, na který se připojovali ostatní hráči, a pak, právě v roce 2004, jsem k tomu spustil i web.

Souviselo vaše rozhodnutí založit herní portál i s tím, že už jste byl takzvaně věkově za hranou, protože údajně rychlost reflexů důležitých pro přesnou hru po 26. roce významně klesá?

Nikdy jsem nehrál s ambicí, že budu nejlepší. Mě to prostě bavilo. A rozhodně jsem k tomu neměl předpoklady. Možná to byl důvod, proč jsem se dal na tu druhou stranu těch organizátorů. Ale nesnažil jsem se být jedním z nejlepších hráčů.

Jakou roli momentálně hrajete v PLAYzone, poté co poloviční podíl koupila televize Prima?

Jsem výkonný ředitel, to znamená, že fakticky tu společnost dál vedu, a příliš se toho pro mě nezměnilo, jen mám k sobě silného partnera.

PLAYzone je určena pro zábavu, nebo se tam registrují i profesionální týmy?

Vytváříme esportový obsah pro všechny. Organizujeme soutěže jako esportové médium, snažíme se komunitu informovat o tom, co se na scéně děje. Naše aktivity směřují jak k těm nejlepším, profesionálním hráčům, tak pro hráče, kteří je sledují a hrají jen pro zábavu. 

Patří esport na olympiádu?

Zatím na to nemám vyhraněný názor. Ano i ne. Z krátkodobého hlediska by to esportu pomohlo, protože by došlo k určité legitimizaci našeho odvětví a zvýšení jeho popularity u mainstreamového publika. Většina her je týmových, takže se dají hrát s přáteli. Snažíte se dostat do profesionálního týmu pod kterým hrajete a trénujete na výhru. Systém je úplně stejný jako ve sportu, má svoje pravidla a jestli budete nejlepší záleží na tom, kolik času tomu věnujete. Akorát místo vyvíjení fyzické aktivity využíváte u hraní hry tu psychickou. Z dlouhodobého hlediska si ale myslím, že to esport nepotřebuje, že ho čeká ještě větší zájem publika než je tomu u sportu.

Ovlivnila letošní sezónu celosvětová pandemie?

Tak je samozřejmě taky ovlivněna covidem. Na jednu stranu esport se dokáže velmi rychle transformovat do digitálního prostředí, takže nás to zase tak neovlivňuje, protože soutěže můžeme pořádat dál. Na druhou stranu esport je z velké části eventový byznys a to nás zasáhlo hodně, když lidi nemohou přijít na stadiony a výstaviště, kde ty soutěže pořádáme.

Věnuje se esport charitě?

V roce 2020 proběhlo několik charitativních aktivit, do kterých se zapojují hlavně streameři, populární osobnosti esportu nebo obecně gamingu, nebo podtextem soutěže je charitativní stream, ve kterém mohou fanoušci přispět nějakou částkou na správnou věc.

Zbohatl už nějaký Čech nebo Slovák výhrou v esportu, když si například každý vítěz ve hře DOTA 2 odnesl více peněz než hráč Wimbledonu?

To se děje ve světě, kde se opravdu hraje o desítky až stovky milionů korun, u nás v ČR jsou to deseti tisíce, maximálně sta tisíce.

Českou asociaci esportu jste založil v roce 2017 za účelem začlenění a reprezentace v mezinárodním prostředí a také boření mýtu a děláním osvěty. Jaké konkrétní předsudky o esportu kolují a jak se je snažíte vyvracet?

Obecně, že sezení u počítače a hraní her rovná se ztráta času, rodiče nebo širší veřejnost tomu úplně nerozumí, co se tam přesně děje a o co se ti hráči snaží. Vrcholové hraní se týká pouze malé skupinky hráčů, kteří jsou skutečně nejlepší, a všichni ostatní se je buď snaží dohnat, anebo hraním tráví čas, protože je to baví. Chceme esport zpřístupnit lidem a ukázat jim jeho pozitiva. Zároveň pracujeme i na projektu Zdravý hráč, který by se měl snažit vyvážit čas strávený u počítače pohybem. Je to boj s předsudky a vysvětlování, chceme ukázat, že i hráči počítačových her mohou žít aktivně a sportovat.

Ve které fázi se nachází projekt věnovaný zdravým návykům hráčů?

Projekt se jmenuje Zdravý hráč a online tisková konference se bude konat v úterý 3. listopadu v 10:00. Můžete se podávat na www.zdravyhrac.cz a skutečně jednoduše říkáme: dělejte to, co vás baví, ale zároveň nezapomeňte na pohyb na čerstvém vzduchu. Různými aktivitami a spolupracemi se budeme snažit rozhýbat hráčskou komunitu.

Panuje v esportu diskriminace, když je to z 89 procent mužská záležitost?

Myslím si, že to vychází z přirozenosti, že ženy hraní her obecně méně baví, asi stejně jako auta. Vidíme obrovský nárůst ženských hráček na asijském trhu, tam už je to opravdu pomalu padesát na padesát. V Evropě nebo Americe je to 9:1. Ale myslím si, že to číslo bude růst, a to hlavně v mobilním esportu, mobilním gamingu. Podíl žen v esportu bude určitě stoupat.

Jak si vysvětlujete, že jediný mužský hráč si vydělal v esportu více než 400 nejlepších ženských hráček?

To je možné, ale není to tím, že by byly nastavené nějaké diskriminační podmínky. Je to tím, že muži jsou momentálně v esportu lepší než ženy. Ale samozřejmě existují výjimky.

A dá se přes esport seznámit?

Určitě. Celé to prostředí soutěžního hraní probíhá online, hráči spolu komunikují na různých platformách, na sociálních sítích. Rozhodně to je určitá forma i socializace. Byť ne ta kontaktní, ale jste celý den online a s někým komunikujete, takže ano. Ale jestli se tam dá seznámit a navázat nějaký vztah i mezi mužem a ženou, to úplně nevím, i když samozřejmě asi taky.

Myslíte si, že v budoucnu bude běžné, že se lidé spolu domluví a půjdou si společně zahrát online hru, stejně jako když se třeba dřív domluvili, že zajdou třeba na bowling?

Ono už se to děje. Možná do budoucna se to bude odehrávat ve specializovaných hernách a barech, kde se budou moct sejít se společností a zároveň si tam zahrát, nebo se dívat a pobavit se. Tak jako jsou sportbary, myslím, že to je něco, co se může dál rozvíjet.

Zrovna mám v paměti jednu takovou počítačovou hernu v jiném okresním městě na severu Moravy, která zkrachovala, místo ní tam později otevřeli vinotéku…

Herny už dříve chvíli byly, jenže se to přežilo s rozvojem internetu. Ale dneska mám pocit, že to místo na trhu mají. Že ten zážitek ze hraní, když sedí vedle sebe, může být o to zajímavější.

Chrudim – Autobusová zastávka před místním vlakovým nádražím je opět v provozu a cestující tak mají příležitost se „pokochat“ novými prvky, které zde vznikly. O tom, že část z nich je přijímána s rozpaky, Chrudimské noviny již informovaly. Jedním z diskutabilních vylepšení je nový „portikus“.

Portikus, zkrátka po česku „stříška“, je součást mobiliáře, kterou nelze přehlédnout. Svými rozměry do koncepce maloměstského nádraží nezapadá, diskutabilní je i jeho funkce. Pokud snad autor portika myslel na ty, kdo čekají na vlak, nejspíše dostatečně nezná chrudimskou realitu – na vlak se tu odjakživa čekalo buď uvnitř budovy, nebo pod stříškou na peróně. Před samotnou budovou stávali snad pouze opilci a bezdomovci loudící drobné, které by v nádražní restauraci směnili za pivo.

[[img:chrn_fullwidth:16673:]]

Možná je však i funkce stříšky k zastávce autobusu. I v tomto případě jde o výrazně naddimenzovaný pomník architekta. 

„Ten rám, potažmo osvětlení. To se opravdu nepovedlo. V Chrudimi jsou krásné, víc jak sto let staré budovy, které však novodobou renovací ztrácí svůj glanc,“ myslí si třeba Jiří Pochobradský. Podobná a mnohdy i podstatně kritičtější slova volí i další Chrudimáci, jimž portikus připomíná třeba neodstraněné lešení.

Sám starosta města František Pilný (ANO 2011) se k projektu rekonstrukce přednádraží v minulosti několikrát vyjadřoval také kriticky. Když se však dostal k „veslu“, nešlo stavbu zastavit.

Začíná čas dušičkový. Upravují a čistí se hroby našich blízkých. Většina je slavnostně vyzdobena již na státní svátek vzniku ČSR. Ten se sice letos neslaví, ale na výzdobu hrobů to nemá vliv. Na den Památky zesnulých je málo těch, kteří nenavštíví hroby svých předků.

Když jsem přišel k našim hrobům na slatiňanském hřbitově, nevěřil jsem svým očím. Poslední dvě lípy, které hřbitov rozvoněly, když kvetly a poskytovaly stín v horkých dnech, byly poraženy. Pokud radnice nechtěla provokovat křesťany a pozůstalé, stačilo, aby počkala týden po dušičkách. Vykopat pařezy a zasadit nové, co nejvíce vzrostlé stromy. Takto dělali staří hospodáři. Místo toho byl centrální kříž, znamenitá práce škrovádských kameníků, zavalen nařezanými špalky, pilinami a větvemi poražených stromů.

[[img:chrn_fullwidth:16703:Křesťanský kříž na slatiňanském hřbitově. Kresba: Jaroslav Koreček]]

Takto znevážit křesťanský symbol je neomluvitelné. Je to urážka všech věřících. Urážka zesnulých, kteří zde odpočívají. Své kosti zde složily slavné rody mlynářů, kovářů, sedláků, hostinských a dalších řemeslníků, kteří se o rozvoj Slatiňan zasloužili. Co by tomu říkal největší slatiňanský rodák František Schmoranz, který je zde pohřben s celým rodem?

Nedivím se reakcím těch, kteří tu hrůzu na hřbitově uviděli. Budu citovat tu slušnou. To se těm šupákům zas něco povedlo. Do dušiček mnoho času nezbývá. Třeba budou pařezy vykopány, nové stromy vysazeny a nepořádek na zemi uklizen.V tomto případě se všem na radnici hluboce ukloním a omluvím se.

Chrudim – Městská hromadná doprava v celé řadě obcí představuje pouze černou díru na peníze. Jen samotné druhé největší město Pardubického kraje ji na svém území dotuje ročně částkou, která převyšuje devět milionů korun. Nastal tedy čas, pořádně si na MHD posvítit a případně též zredukovat počet spojů?

Někteří Chrudimáci si myslí, že je pět minut před dvanáctou. Katalyzátorem k rozsáhlé diskusi, která se rozproudila na facebookovém profilu starosty Františka Pilného (ANO 2011), byla prostá informace: „MHD v Chrudimi jezdí beze změny. Platí běžný jízdní řád.“

[[img:chrn_fullwidth:15226:]]

Jaroslav Zemek k tomu poznamenává, že „kdyby se totiž upravil jízdní řád, jezdily by už asi jen dva autobusy“. Zhruba taková je prý nyní vytíženost MHD v Chrudimi. Zdaleka přitom nejde jen o důsledek současné „koronavirové krize“. Lidé autobusy využívají mnohem méně i v době, kdy „čínská chřipka“ neřádí.

[[img:chrn_fullwidth:15225:]]

Starosta Pilný Zemkův komentář potvrzuje: „Máte v zásadě pravdu. Jezdí celkem pět autobusů a ročně stojí MHD město Chrudim devět milionů korun,“ sděluje starosta. Podle Jaroslava Zemka je tedy na čase, aby se koncepce autobusové dopravy v Chrudimi zásadně aktualizovala. I s tímto postojem starosta František Pilný souzní.

[[img:chrn_fullwidth:15228:]]

Současná smlouva s dopravcem, kterým provozuje městskou hromadnou dopravu na území města, platí do roku 2022. Město již dnes připravuje výběrové řízení na provozovatele nového. Pracuje na tom i speciální skupina založená v rámci dopravní komise rady města. V ní se „realizuje“ i Tibor Schwarz. „Bohužel jsou linky nevytížené, ani senioři necestují tolik, jak bychom si přáli. Pokud bude více podnětů, jak MHD zlepšit, potřebujeme od občanů zpětnou vazbu, možnosti jsou v rámci Desater problémů apod. Pokud podněty nemáme, je velmi těžké cokoliv zlepšit. Proto jsou zasedání komise dopravy veřejná,“ tvrdí Schwarz a dodává: „Obecně jezdí poslední roky chrudimskou MHD velmi málo obyvatel, což je škoda. Pokud bude poptávka, bude nabídka.“

Řešení situace je přitom poměrně prosté – lidé autobusy nejezdí, protože mají svá vlastní auta. Počet automobilů ve městě zkrátka roste a tím i logicky ubývá těch, kdo chtějí čekat na zastávce na autobus. Redukce počtu linek, a tím i snížení nákladů se zdá být správným řešením.

Chrudim – V rámci boje proti viru, jenž tu, dle některých odborníků, s námi však zůstane už napořád, zavírá se kdeco. Zrušeny jsou trhy na náměstí, do restaurací se lidé také nedostanou, kultura jako by neexistovala. Město teď dokonce zavřelo nový skatepark.

Ještě před volbami se zde političtí představitelé nechávali fotit při stříhání stuhy, Piráti zde uspořádali dokonce závody. Dnes je ale vše jinak. Skatepark strážníci městské policie obkroužili svými páskami, vstup je zakázán. „Nový skatepark osiřel, a to až do odvolání protiepidemických opatření. I pro toto sportoviště platí zákaz shromažďování vyššího počtu než šesti osob.Prosíme zklamané uživatele, aby zákaz respektovali. Ani my z tohoto opatření nemáme radost. Nyní je však opravdu důležité zdržet se větších společenských kontaktů. Děkujeme za pochopení,“ uvádí tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec.

[[img:chrn_fullwidth:16654:]]

Velká část obyvatel města, k nimž se toto diskutabilní rozhodnutí doneslo, jen nechápavě kroutí hlavou. „Jaký je rozdíl mezi skateparkem a dětskými hřišti? Pyramida, prolézačky a podobně všude po Chrudimi také budou zapáskovány,“ ptá se jedna z nespokojených Chrudimaček. Další poukazují na to, že volně přístupný skatepark strážníci jen těžko uhlídají. Pohyb na čerstvém vzduchu přitom imunitu spíše posiluje, než aby způsobil nějaké explozivní šíření viru ve skupině, která zdaleka nepatří mezi rizikovou.