Chrudim – Světská část oblíbené Salvátorské pouti se letos nekoná. Snahu o povolení „osekaného“ programu, jejž chtěl zorganizovat městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) a následně také rodina „světských“, Spilkovi, rada města smetla ze stolu. Spilkovi se však nevzdali.

Na provozování mnohdy dávno zastaralých atrakcí má veřejnost rozdílné názory. Někdo se příjezdu kolotočů nemůže dočkat, jiný tímto druhem zábavy opovrhuje, aby se pak nacpal langoši a močáky. Faktem však také zůstává, že „světští“ jsou zákazy, které souvisejí s coronavirovou nákazou, postiženi možná mnohem víc než jiní. Také oni však musí platit složenky, proto logicky hledají cesty, jak si peníze vydělat.

[[img:chrn_fullwidth:15494:]]

Právě Spilkovi si proto pronajali pozemek od místního OC Tesco a právě zde rozestaví své atrakce. Objevit by se tu měly i stánky. Od středy 5. srpna do neděle 9. srpna se proto koná „Salvátorská akce aneb Kolotoče v Chrudimi budou“. Jde nejspíše o jednu z mála možností, jak si užít pouťové veselí. Nedaleký Heřmanův Městec totiž „odpískal“ tradiční Bartolomějskou pouť také. 

Chrudim – Překrásně rozkvetlé záhony, které má v režii město, dokážou vykouzlit úsměv na tváři a mnohdy i slzičku dojetí v oku i toho největšího škarohlída. Úředníkům se zkrátka daří vybírat taková místa, jež jsou „na ráně“, a lidé se tak mohou pokochat kvetoucími rostlinami všemožných druhů.

Kvetoucí „drahokamy“ od časného jara krášlí zelený pruh před místní základní uměleckou školu, najít je lze u Divadla Karla Pippicha, před regionálním muzeem, u arciděkanského chrámu. Každá taková fotka, již tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec na facebookový profil města vloží, sbírá zasloužené desítky „lajků“. Zdaleka ne všude je však možno vidět opečovávané záhonky.

[[img:chrn_fullwidth:16165:]]

Husova ulice, respektive její zaslepené vyústění do Masarykova náměstí, je sama o sobě odstrašujícím příkladem. Křoví u hotelu Bohemia, které dle katastru patří městu, je podestláno nepořádkem. Ubohé betonové „květináče“, která snad pamatují dobu, kdy Gustav Husák vládl Československé socialistické republice, mají také nejlepší roky za sebou. Jejich „obyvatelé“ jsou seschlí na troud. Sem už oko odboru zeleně městského úřadu nejspíše nevidí.

Praha/Chrudim – Na základě datových podkladů o vývoji epidemie covid-19 a doporučení epidemiologů dochází od soboty 25. července k zavedení povinnosti nosit roušku na všech vnitřních organizovaných hromadných akcích nad 100 osob a od pondělí 27. července se snižuje maximální počet lidí na vnitřních hromadných akcích na 500 osob. Pořadatelé budou moci zpřístupnit nanejvýš pět sektorů po maximálně 500 osobách.

Epidemiologická situace na území České republiky je nadále komplexně hodnocena jako stabilní, avšak dochází k vyššímu nárůstu covid pozitivních osob v důsledku výskytu lokálních ohnisek. Objevuje se řada menších ohnisek, kde je potenciální riziko komunitního šíření. Je proto namístě přistoupit k elementárním protiepidemickým opatřením na území celé ČR, která mají preventivní charakter s cílem předejít komunitnímu šíření v populaci.

„Opatření platí jak pro veřejné, tak soukromé vnitřní akce. Takže pro organizované hudební, společenské, kulturní, sportovní akce, i pro svatby a pohřby. Co se týče roušek, na individuální návštěvu restaurace či baru se tato povinnost nevztahuje,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO 2011).

‪Důležité je, že se nám nadále daří chránit zranitelné skupiny obyvatel, což se projevuje v tom, že neroste počet hospitalizovaných a těžkých pacientů. Jejich počty hlídá dispečink intenzivní péče. „‪Naší rolí je dělat takové kroky, abychom předešli zhoršení situace. Současně bychom ale neměli občany strašit, rozhodně k tomu není důvod, situace není nijak dramatická. Opatření mají jasně preventivní charakter a vedou nás k tomu zkušenosti z posledních týdnů, kdy se setkáváme s desítkami nakažených z hromadných vnitřních akcí, kde jsou lidé blízko u sebe. Ze známého případu nákazy v pražském klubu už je skoro stovka nakažených,“ vysvětlil ministr Vojtěch.

V průběhu následujících dvou týdnů bude efekt zavedených opatření a jeho dopad na epidemiologickou situaci průběžně vyhodnocován. „Není na místě hovořit o vlnách nákazy. Neustále zdůrazňujeme, že koronavirus nezmizel a že tady mezi námi je a bude. To ostatně dokazuje nynější zhoršená situace v Izraeli. Stále platí, že nechceme dělat drastická opatření jako na jaře letošního roku. Abychom se vyhnuli radikálním krokům, je nutná prevence. A to nejen na straně naší, ale i na straně občanů. Kromě zavedených pravidel, jako je mytí rukou a dvoumetrový sociální odstup, osobně doporučuji v místech s větší koncentrací lidí nosit roušku a také se vyhýbat hromadným akcím,“ dodal ministr.

Reakce na nově zavedená zpřísňující pravidla jsou různé, převládá však rozčarování, ne-li přímo odpor. „Mám z toho rozpačité pocity... Myslím, že ten vir tady bude... Už napořád... Že nezmizí. Je logické, že případy nakažených přibývají, když nebyla žádná opatření. To si myslím, že je přirozené. V žádném případě nechci zlehčovat situaci. Zároveň si myslím, že je to i o nás a naši odpovědnosti za zdraví – dodržovat bezpečnou vzdálenost od sebe navzájem, pravidelně si mýt a dezinfikovat ruce, při kašli nebo kýchání si zakrývat ústa,“ píše třeba jedna ze zdravotně-sociálních pracovnic pracujících v Chrudimské nemocnici.

Chrudim – Kdo by si snad myslel, že s novým vedením radnice se rázem vyřeší všechny staré spory a dotáhnou staré projekty, mohl by dnes být klidně označen za naivního. Existuje jistě celá hora důležitějších akcí, než je výstavba cyklostezky na Podhůru – třeba právě budovaný sjezd do Klobásova –, přesto i tento projekt leží mnoha lidem v žaludku.

Naposledy si kvůli cyklostezce na Podhůru ve virtuálním prostoru lehce vjeli do vlasů starosta města František Pilný (ANO 2011) a místní developer Milan Kušta. Právě na dohodě města s Kuštou totiž budování stezky pro kolaře stojí. Podstatu celého problému Chrudimské noviny popsaly již v roce 2016. Od té doby sice došlo k dílčím změnám, finální výsledek – cyklostezka na Podhůru – prozatím v polích u letiště nestojí.

„O cyklostezce na Podhůru se hovoří již mnoho let, máme velký zájem ji zrealizovat. V cestě nám stojí pozemky, které vlastní pan Kušta a zatím nám je nechce přenechat. Nicméně Petr Lichtenberg je s ním v kontaktu a potřebné pozemky řeší. Ale nespoléháme na to, mám vymyšlené 2 varianty, jak jeho pozemky obejít, i když ne úplně komfortně,“ napsal na sociální sítě starosta Pilný.

Na tento „post“ reagoval, krom několika dalších Chrudimáků i podnikatel Milan Kušta. „Společnost K2 invest výstavbu cyklostezky podporuje, což jsme naposledy potvrdili 24. 5. 2018 ještě s minulou radnicí. Zde jsme se dohodli na směně pozemků. Postupně jsme navrhli tři lokality, žádná dosud nebyla akceptována. Na cyklostezku je zhruba tři roky vypracována projektová dokumentace pro zábor pozemků v našem vlastnictví a to s naším souhlasem. V současné době čekáme již tři měsíce na reakci města k ocenění případných směňovaných pozemků. Trochu mě tedy překvapuje neinformovanost pana starosty,“ psal Kušta, který později dokonce navrhl zveřejnění celé komunikace mezi ním a radnicí.

Budování cyklostezky leží v referátu místostarosty zodpovědného za dopravu, a sice Piráta Pavla Štěpánka: Obecně se dá říci, že výstavba cyklostezky na Podhůru stojí především na směně pozemků s panem Kuštou, což je spíše gescí pana Lichtenberga. V pondělí 20. července jsme shodou okolností s panem Kuštou jednali v jiné věci a tématu směny těchto pozemků se krátce dotkli. Pokud půjde vše, jak se v tuto chvíli zdá, jsme na dobré cestě vyřešit pozemkové věci na výstavbu propojky z lokality Skřivánek do ulice Olbrachtovy, podél kolejí, která s tím zdánlivě nesouvisí, ale ve skutečnosti ano. Podaří-li se, otevře to cestu ke snazší dohodě na směnu pozemků na Skřivánku za pozemky potřebné pro výstavbu cyklostezky. Pan Kušta zde vyslovil souhlas směnit pozemky podle znaleckých posudků tak, aby cena směňovaných pozemků byla sobě rovná. Pevně doufám, že tyto majetkové věci se nám podaří dojednat co nejdříve, abychom mohli samotnou stavbu cyklostezky připravit pro následující volební období,“ říká místostarosta Štěpánek.

Chrudim – Černé skládky vznikají a zase zanikají. Nepořádek se obvykle objeví na nějakém dobře zastrčeném místě, kde má tvůrce skládky dobrou šanci na únik. Pravidelně se „čurbes“ objevoval na Zlaté stezce. Nejnověji vzbudila rozruch černá skládka vzniklá v Topoli.

Prozatím neznámý pachatel v místní části Topol vysypal nepořádek, za jehož uložení se obvykle platí. Dá se však „udat“ i zdarma tam, kde je požadavek na vyrovnání terénu – třeba při zakládání stavby. V Topoli u rybníka se totiž objevila „bouračka“, tedy odpad ze přestavby nějaké budovy. Zemina, kameny, beton, prázdné plechovky od pití. To vše auto s údajně polskou SPZ vysypalo Topolákům za humny.

[[img:chrn_fullwidth:16162:]]

Vypátrat pachatele není právě snadné. Přesto je poměrně velká pravděpodobnost, že nákladní auto viděli svědci. Náklaďák může být také natočený na některou z kamer umístěných za skly osobních aut. Odpad je v každém případě domácího původu.

Chrudim – Koncem června se zdálo, že existuje naděje pro tradiční chrudimskou Salvátorskou pouť. Rada města totiž na svém zasedání řešila žádost firmy Romana Málka (Koalice pro Chrudim) o pořádání „Chrudimské retro pouti 2020“. Radní však pro tento podnik pochopení nenašli.

Situace je o to více paradoxní, že třeba v Náchodě se letošní Vavřinecká pouť začátkem srpna koná. Málek plánoval svoji „retro“ pouť pořádat od 21. do 23. srpna v takové podobě, že by zabrala celé Resselovo náměstí a část Komenského ulice. Městští radní, a sice František Pilný (ANO 2011, Pavel Štěpánek (Piráti), Aleš Nunvář (Piráti), Petr Lichtenberg (Chrudimáci), Josef Káles (Chrudimáci) a Jan Axman (ANO 2011), však byli proti.

[[img:chrn_fullwidth:15501:]]

S další Málkovou žádostí však politici problém neměli. Kromě Pavla Štěpánka, který se hlasování zdržel, jednomyslně schválili výjimku z provozního řádu města Chrudim, kterým se upravuje provozování trhu na Resselově náměstí. V rámci „Oslav příchodu nového roku – Silvestr 2020“, které opět pořádá Málkova firma R36.cz, mohou prodejci ve stáncích své zboží nabízet od čtvrtka 31. prosince do pátku 1. ledna v rozmezí od 22 hodin až do půl druhé ráno.

Chrudim – Spojnic mezi bývalým okresním městem a sousedními Slatiňany je několik a každá z nich svým způsobem čeká na všemožná omezení, která znepříjemní život řidičům. Vlčí horu touží především místní prošpikovat radary, silnici vycházející z ulice Obce Ležáků pro změnu někteří chtěli zaplnit ostrůvky.

V poslední době se zdá, že snaha o zavádění kdysi avizované „sedmdesátky“ do současné silnice I/37 se poněkud vytratila. Celá řada dopravních omezení na této v současné době stále ještě silnici první třídy byla „tlačena“ především místními zahrádkáři. Právě oni totiž měli prakticky na svých prazích důsledky několika dopravních nehod, při nichž vyhasínaly i lidské životy. Jejich příčinou byla podle nich údajně nepřiměřená rychlost. Že tudy čas od času řidiči jezdí rychleji, než je povoleno, potvrdil i před lety provedený průzkum, jejž si zadalo město.

Pozitivně se k možným omezením na této silnici stavěli před posledními komunálními volbami i místní Piráti. Věc však není tak jednoduchá, jak by se na první pohled možná zdálo – silnice je ve správě Ředitelství silnic a dálnic. „Budeme čekat na otevření obchvatu a teprve poté začneme měřit intenzitu dopravy a jednat s ŘSD o případných úpravách, i v souvislosti s plánovaným převedením tohoto úseku na kraj a tím i na silnici druhé třídy,“ říká místostarosta zodpovědný za dopravu, Pirát Pavel Štěpánek.

Chrudim/Podlažice – Vedení Vodárenské společnosti Chrudim, a. s., zveřejnilo radostnou zprávu. Díky vydatným dešťům z posledních dní zdroje pitné vody, které společnost využívá, rozhodně „neomývají“ svou spodní hranici. Sucho je tak zažehnáno.

„Určitě by se teď hodila Kemrova legendární hláška o dešti, ale tu znáte a my vás chceme informovat o skvělé události. Zdroj vody Podlažice, který je jedním z významných zdrojů Východočeské vodárenské soustavy, byl intenzivní srážkovou činností doplněn na stav, který nebyl zaznamenán za minimálně deset let. V měsíci červnu vzrostla hladina podzemní vody o cca 1,5 metru oproti dlouhodobému monitorovanému stavu. Byl tak doplněn pětiletý deficit vody v křídových geologických vrstvách. Vodní zdroj Podlažice je v provozu již od konce šedesátých let minulého století,“ uvádí VS Chrudim.

„Jsem rád, že se plní podzemní zásoby vody. Červen byl na srážky nejvydatnější za posledních 60 let. Najednou novinové titulky o suchu vystřídaly titulky o povodních. Některé obce v našem ORP nedopadly úplně nejlépe, ale základ je, že nikdo nezemřel. Jsem však zvědav na další vývoj. Když jsem vloni, když bylo sucho, říkal připravme se na povodně, tak si někteří ťukali na čelo,“ komentuje radostnou zprávu starosta města František Pilný (ANO 2011).

Chrudim – Dlouhá patová situace je snad u konce. Poté, co do nejužšího vedení společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim nebyl zvolen starosta města František Pilný (ANO), došlo na kooptaci místostarosty Petra Lichtenberga (Chrudimáci). Ten, přestože původně o tom nechtěl ani slyšet, změnil názor. Jeho nominaci totiž původně navrhoval opoziční zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim).

Kooptaci prvního místostarosty navrhlo městské zastupitelstvo na svém posledním jednání. Svobodný politik Petr Lichtenberg v průběhu jednání zastupitelů tvrdil, že jeho změna názoru na tuto nominaci vyplynula z jednání uvnitř koalice a také z vývoje v Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:15951:]]

„Je mi líto, že starosta s Piráty osočoval každého, kdo pro něj ve volbě do vedení VaKu nezvedl ruku. Je vidět, že akcionáři neměli problém se zvolením zástupce Chrudimi, ale chtěli alespoň trochu seriózního partnera. Osobně věřím, že nově zvolený Petr Lichtenberg se rychle bude orientovat v této nelehké problematice a zabojuje za město. Kvůli urputnosti Babišova muže na chrudimské radnici Františka Pilného město přišlo možná o 20–30 milionů investic,“ okomentoval Roman Málek situaci.