Chrudimské noviny Z médií

Dnes: 2°C
Zítra: 4°C
Pozítří: 3°C

Z médií

Petr Robejšek: Není uskutečnitelné, aby si lidé ve statisících přicházeli vyzvednout do Evropy to, co jim chybí

Novinky.cz - Podle politologa Petra Robejška migrační krize znovu ukázala, že elity západoevropských společností občanům odňaly významnou část vlivu na politická rozhodnutí, říká v rozhovoru pro Právo.
 
Žijete v Německu, klíčové zemi evropské uprchlické krize. Jaká je momentálně nálada ve společnosti a jak na ni reagují němečtí politici?
 
Těžko říci, protože neexistuje dost spolehlivých informací. Výzkumy veřejného mínění ukazují jasný pokles popularity CDU/CSU a kancléřky Merkelové a na nízké úrovni stagnující preference jejího sociálně-demokratického koaličního partnera. CDU/CSU ztratila proti minulému týdnu 1,5 procenta a pohybuje se okolo 34 procent.
Naproti tomu opoziční strana AfD (Alternativa pro Německo), která migrační politiku vlády kritizuje, poprvé v celé zemi dosáhla na desetiprocentní preference. Tato čísla ukazují jiný obraz společnosti, než jaký zprostředkovávají hlavní tisková a elektronická média.
Je to pouze můj dojem, ale zdá se mi, že se obyčejní lidé na veřejnosti k tématu migrace vyjadřují velmi opatrně, anebo vůbec ne. Faktem jsou naproti tomu rostoucí rozpory uvnitř špičky CDU, v níž se v posledních dnech vytvořil silný tandem ministra vnitra Thomase de Maiziéra a ministra financí Wolfganga Schäubleho, který se staví proti politice kancléřky.
 
Souvisí s tím podle vás i nejnovější vyjádření ministra vnitra de Maiziéra, že Německo bude vracet syrské uprchlíky do zemí, odkud přišli do EU?
Počet těch, kteří jsou takto vráceni zpět, je zanedbatelný a význam má pouze skutečnost, že se tak de Maiziere a Schäuble vymezili proti kancléřce.
 
Německý ministr financí už oznámil, že zemi docházejí kapacity pro přijímání uprchlíků. Je to až tak zlé?
Wolfgang Schäuble se dosud projevoval jen velmi málo, nebo vůbec ne. Jeho mlčení však neznamenalo souhlas, nýbrž právě naopak. A to, co zasvěcení již dlouho tušili, se v posledních dnech ukazuje velmi zřetelně. Před pár dny Schäuble použil v souvislosti s migrací slovo lavina – v politicky korektních kruzích tabuizované – a metaforu dotáhl zmínkou o neopatrném lyžaři, který ji vyvolal.
 
[[img:chrn_fullwidth:12084:Petr Robejšek je český politolog, ekonom, publicista a komentátor žijící v Německu. Foto: Ulrike Schmidt]]
 
Jestli a jak zlá situace skutečně je, se Němci dozvídají pouze postupně a většinu dlouhodobých důsledků vůbec nelze odhadnout. Příznačné je, že vláda dlouhé měsíce hovořila o osmi stech tisících migrantů za tento rok. V tu dobu již specialisté a bezpečnostní složky počítali minimálně s miliónem.
Mně se nyní, kdy vláda hovoří o jednom miliónu, zdají pravděpodobnější odhady okolo 1,5 miliónu migrantů. Ani toto číslo však nemusí být konečné, protože Německo nekontroluje své hranice tak, aby vědělo, kolik migrantů přichází mimo přechody.
 
Kancléřka Angela Merkelová nedávno navrhla zpřísnit podmínky azylového řízení a naopak urychlit repatriaci. Uvědomuje si tedy, že na začátku udělala politickou chybu?
Kancléřka jedná již delší dobu z defenzivy jak vůči rozměru migrační vlny, tak vůči rostoucímu odporu uvnitř vlastní strany a německé společnosti. Její aktuální taktické tahy jsou důsledkem jejího stylu vládnutí. Pro ni je dlouhodobě příznačné, že se rozhoduje poměrně velmi pozdě. Tento styl byl také některými českými analytiky považován za důkaz toho, že má strategický plán. Já jsem se vždy přikláněl k těm, kteří se domnívají, že její váhavé rozhodování svědčí spíš o opatrnosti a snaze vyvarovat se jakékoliv chyby a tím i ohrožení své mocenské pozice.
V případě migrační vlny reagovala přes opakovaná a včasná varování bezpečnostních organizací podle stejného vzorce, ale negativní důsledky tohoto rozhodnutí jsou viditelné okamžitě. Rozhodnutí, které zmiňujete, je důkazem toho, že dnes kancléřka jedná z defenzivy a v časové tísni.
 
Dá se říci, že kancléřka, na jejíž hlavu prší trestní oznámení kvůli přílivu uprchlíků, spěje ke svému politickému konci kvůli migrační krizi?
Každá politická kariéra někdy skončí a nenapadá mě žádný politik, který se vzdal moci dobrovolně. Zdá se, že Merkelovou potkalo to, co se stává dlouho vládnoucím politikům: víra ve vlastní neomylnost a neochota revidovat svoje rozhodnutí. Příznačná je její odpověď na výtky z parlamentního klubu CDU/CSU: „Je mi jedno, jestli mám vinu na přílivu utečenců, ale teď tady prostě jsou.“
 
EU nedávno oznámila, že migrační krize bude kulminovat až v roce 2017, a že v příštím roce přijdou další tři milióny běženců. Dá se to vůbec zvládnout?
EU říká mnohé a o většině z toho platí, že „řeči se vedou a voda teče“. Nevím, odkud tato čísla pocházejí a na základě jaké příčinné závislosti došli zástupci EU na tři a ne třeba na pět nebo naopak na dva milióny migrantů.
Západoevropské mocnosti se zatím chovají tak, jako by měl právo na vstup do EU každý, v jehož zemi panují nepokoje. Pak je ale potenciál migrantů několikanásobně vyšší. Nejde již jen o „pár“ miliónů, nýbrž o stovky miliónů lidí na celém světě. Odhadovat počty a připravovat tak občany na to, že budou muset přijímat migranty ve velkém počtu a trvale, to není úloha ani národních, ani evropských vůdců. Jejich povinností je v první řadě starat se o občany a stabilitu svých zemí.
Místo toho se ale chovají tak, jako by hodnotový a od něj odvozený právní systém Evropy platil všude na světě a jako by evropští občané měli globální odpovědnost za jeho uskutečnění, respektive důsledky neuskutečnění. Faktem ale je, že západní hodnoty, práva a také blahobyt patří v první řadě občanům tohoto kontinentu, kteří po generace tvrdou prací a disciplinovaností vytvářeli evropský civilizační projekt.
Jakási kosmická představa spravedlnosti a humanismu je sice teoreticky myslitelná, ale není v žádném případě realizovatelná. Není prakticky uskutečnitelné, aby si lidé z méně úspěšných společenských systémů ve statisících přicházeli vyzvednout do Evropy to, co jim chybí. A podle toho se musí evropské vlády chovat.
 
Česku se zatím migranti spíš vyhýbají. Kdy čekáte, že se tato situace změní? Až přeplněné Německo vyhlásí stop stav?
To není vyloučené. Česká republika má díky zásadové a energické politice vlády při uplatňování mezinárodních dohod mezi běženci „špatné“ jméno. To migranty odrazuje. Až Německo vyhlásí a hlavně prosadí stop stav, tak se s největší pravděpodobností ukáže, že migrantů obecně výrazně ubyde.
Pak se znovu potvrdí to, co se domnívám již od samého počátku migrační vlny, že totiž většina migrantů hledá především ekonomické výhody. Kdyby prchali opravdu o život, tak by totiž mohli zůstat kdekoliv na cestě do Německa.
V zatím hypotetické situaci radikálního ztížení přístupu do Evropy si umím představit, že ještě vzroste tlak na přijetí kvót migrantů ze strany EU. Jsem si jist, že česká vláda se na tuto eventualitu již připravuje ve spolupráci s ostatními středoevropskými státy. Příznivou okolností je to, že polští občané si zvolili vládu, která chápe jak reálnou situaci, tak i skutečnost, že její úlohou je především sloužit vlastním občanům.
 
Myslíte, že Česko by v případě masivního přílivu ilegálních běženců bylo vůbec schopno tuto vlnu nějak zadržovat?
Již jsem řekl, že neočekávám, že by vlna migrantů měla vzhledem k jejich skutečné většinové motivaci a k zásadovosti přístupu Sobotkovy vlády směrem do Česka rozměry byť i jen vzdáleně srovnatelné s německou situací. Případný pohyb migrantů směrem do Česka by se zvládnout dal. Zmíním jenom to, že ve světě protkaném internetem může dobře posloužit vhodně laděná mediální komunikace k tomu, aby tlak na české území oslabila.
Ale jisté je, že politici budou mít i v budoucnosti šanci ukázat, že opravdu slouží svým voličům a brání je i za použití násilí. Stát neexistuje, když není schopen kontrolovat svoje hranice.
 
Často se uvádí, že v řadách běženců mohou být i bojovníci Islámského státu. Proč by ale riskovali tak náročnou cestu, když by je sem jejich vůdci mohli vyslat i jinak a pohodlněji?
Domnívám se, že „pohodlnější“ cesty jsou více kontrolované. To, že do Německa vstupuje část migrantů přes zelenou hranici, je pozvánka pro ty, kteří mají vytvořit pátou kolonu – tzv. spáče, které lze podle potřeby aktivovat. Stratégové teroru si tuto příležitost k masové infiltraci území nepřítele samozřejmě nenechají ujít. Obávám se toho, že se o tom přesvědčíme již v příštích dvou až třech měsících.
 
Jan Martinek, Novinky.cz

Václav Klaus ml.: Zoufalci

Novinky.cz - Na útocích zástupců primitivnější civilizace na náš západní svět není nejstrašnější brutalita nebo počet obětí. Nejstrašnější je zoufalost a bezradnost evropských elit.

Představíte si třeba Winstona Churchilla, že by byl po náletech na Londýn především „otřesen“? A mektal by něco ve smyslu: „Kvůli pár agresivním pilotům nemůžeme soudit celý německý národ. Většina Němců je slušná ... Je věcí Němců, jestli vyznávají nacismus, nebo ne, to my nemůžeme soudit...“
A další by se přidávali: „Největší nebezpečí je teď nárůst xenofobie a protiněmeckých nálad mezi prostými Brity...“ Rektor Oxfordu by varoval: „Hlavně teď nezneužít studentské shromáždění na nějaké patriotické projevy a tupé národovectví...“

Státníky ale nemáme od toho, aby byli otřeseni, ale aby něco dělali.

Vidíme výsledky. Německo má přes 80 miliónů lidí a pozice jeho vůdců za poslední měsíc „Přijmeme každého“; za týden: „Každého již nezvládneme – bude nutno přerozdělit“; nově „Budeme všechny vracet do místa vstupu do EU s výjimkou Řecka“. Názorové kotrmelce o 180 stupňů, ale oni asi nemyslí vážně ani jedno z těch stanovisek. To je jen taková hra, média hrají s nimi, tak se to třeba ještě chvíli nějak zvládne.

Evropské špičky se dokážou před kamerami – chráněny policisty – maximálně projít po bulváru. Někteří zástupci Francie – jako Marine Le Pen – však do průvodu nesmějí, protože hlavní nepřítel není islámský radikalismus, ale demokratičtí odpůrci současné podoby Evropské unie.

Čeští aktivističtí novináři a komentátoři už jedou tuhle nalejvárnu v plné palbě, „Uprchlíci jsou naši spojenci proti terorismu“, „Hrozí zhnědnutí veřejného prostoru“ a obecně každý s opačným názorem je fašista.
Řada českých politiků a celých stran si myslí to samé. To se střetává s naprosto opačnými názory obyvatelstva. A tak tyhle naše „elity“ lidi prostě radikalizují a ženou je do náruče někoho, kdo skutečně zavelí „Takhle dál ne“. A čím to bude déle trvat, tím to bude menší dobrák.

V téhle atmosféře už fakta nejsou důležitá.
Že někteří z pařížských vrahů přišli teď do Evropy přes Řecko jako uprchlíci – no a co „Refugee welcome“ a „Hate free“.

Že většina běženců přichází přes Turecko, kde není žádná válka, je tam demokracie a je to země kulturně jim daleko bližší? Tedy jako by v Čechách byla válka, kdežto na Slovensku by byl mír a klid, ale my masově táhli někam na Island. No a co?

Že když se díváte na dokumenty o válce (třeba II. světové), tak uprchlíci jsou většinou starci a stařeny, matky s dětmi na rukou, rodiny s uzlíky majetku, zbídačení vězni z koncentráků, kdežto teď si křepce vykračují mladí, dobře a zdravě vypadající muži s chytrými telefony. No a co, to je fašismus, co tady naznačuješ, komentátore!

Že většina uprchlíků není vůbec ze Sýrie. No a co.

a

Ale teď nám budou radit, že se máme uklidnit a jako se tak nějak „semknout“. Ale okolo čeho a koho? Okolo Merkelové, Schulze, Hollanda, Junkera a jejich českých pomahačů? Tedy architektů rozvratu Evropy, zániku demokracie v evropském superstátu a lidí, kteří vidí v masách islámských běženců své nové voliče, protože na staré už není spoleh?

NE! Tuhle eurogarnituru je nutno poslat k čertu, protože přináší ryzí brachiální zlo.

Václav Cílek: Přijde až miliarda běženců. A ti lidé se nikdy neintegrují. Bude nutné nové národní obrození

Parlamentnilisty.cz - Známý klimatolog a filozof Václav Cílek poskytl obsáhlý rozhovor Právu, ve kterém pohovořil o dramatických změnách, jež náš svět nepochybně čekají. Celkem jsme prý dospěli ke čtyřem zásadním zlomům současně, a to už je skutečně velká bouře.

Na úvod se rozpovídal o svých zkušenostech z muslimského světa. „Orientálci jsou většinou milí, mají děti s krásnýma očima a tak podobně, ale vnímáte, že titíž lidé klidně přijdou zapálit křesťanský kostel,“ prozradil Cílek. Podle něj je navíc nepochybné, že tito lidé zásadně změní Evropu. Když Cílek mluví s vědci zabývajícími se evropskou historií, všichni jsou prý neobyčejně vážní a zasmušilí. „To trauma je doopravdy hluboké a pramení z pocitu, že se opravdu něco děje se samotnou podstatou Evropy,“ varuje.

To, co se děje s Evropou, lze podle Cílka nazvat „perfect storm“. Tak anglosasové říkají obrovské bouřce, ve které se spojí třeba čtyři bouře najednou. A to je případ současné Evropy, kde vygradovalo ve stejnou dobu hned několik problémů.

Začínají narůstat problémy s klimatickými změnami, Evropa má navíc děsivý demografický vývoj, kdy mladých lidí ubývá a ti, kteří zůstávají, nemají zájem téměř o nic. A tito lidé budou v horizontu dvaceti let konfrontováni s miliardou mnohem pracovitějších Asiatů. A navíc se nebudou moci opřít o tradiční evropský sociální systém, který zkolabuje. A do toho všeho ještě přicházejí statisíce imigrantů.

Cílek upozorňuje, že hlavní imigrační vlna přijde kvůli suchu. To se již nyní projevuje v Sýrii a Afghánistánu, ale stamiliony lidí se prý dají na pochod, až se podobné problémy objeví v Africe. „Množství lidí, kteří se mohou dát na cestu, je podle UNESCO miliarda,“ dodává k tomu klimatolog. Evropští politici si to podle něj neuvědomují, protože už jsou dávno odtržení od normálního života. A navíc se sami ucházejí o hlasy imigrantů, které si nechtějí rozházet.

Co se týče integrace těchto lidí do evropských společností, Cílek je skeptický. „Pokud vznikne ghetto, tak když se podíváme na historii evropských ghett, ti lidé nikdy nesplynou,“ říká Cílek. I v „evropsky předpisové“ Belgii je podle něj integrace Vlámů a Valonů nulová, žijí vedle sebe v prakticky oddělených zemích. Totéž platí o Maďarech na Slovensku nebo o Řecích v Turecku. „V Německu budou ještě za tři sta let syrské nebo afghánské čtvrti,“ prorokuje.

Na dotaz, jak tomu čelit, Cílek odpověděl, že národním obrozením. Musí samozřejmě probíhat v podmínkách jednadvacátého století, ale základem by mělo být uvědomění si vlastní identity.

Zdroj: www.parlamentnilisty.cz

Horoskop na listopad 2015 pro jednotlivá znamení

Astrolife.cz - Horoskop pro jednotlivá znamení na listopad 2015 od astroložky, numeroložky, kartářky a spisovatelky Martiny Blaženy Boháčové.

BERAN 20. 3. - 20. 4.

Protože se během listopadu ještě stále bude planeta Mars posunovat znamením Vah a bude v blízkosti Černé Luny, je potřeba neustále být opatrný na různé smlouvy a dohody. Může se objevit nějaká karmická zkouška. Většinou takové zkušenosti prožíváme díky lidem, které potkáme. Pozor na vztahy. Co vás má partner naučit? A co máte naučit vy jeho? Listopad bude pro Berany hlavně o financích, investicích, bankách, úřadech, pojistkách a smlouvách. Dne 11. 11. 2015 proběhne novoluní ve znamení Štíra. To je ale jedniček! Ve vzduchu se hrotí emoce. Berani, nenechte se vytočit. Peníze moudrému slouží a hloupému vládnou. A jak to mají Berani s financemi? Většina z nich projde v první polovině života finanční krizí. Jak velkou? To záleží na vzorcích duše. A jak to bude probíhat dále? Ti chytřejší se poučí a budou zažívat stabilitu a ti hloupější to nedokážou a budou nadávat na celý svět a tvrdit, že za všechno mohou ostatní a že je špatná doba. Mezi které Beránky patříte právě vy?  Takže, co se máte naučit? Investovat rozumně. Nechat si poradit. Neriskovat. Přemýšlet, když se řeší majetek. Pohlídat si banky, nebo různé společnosti. Hlídat si vlastnění. V den novoluní se bude objímat Slunce, Luna a také Merkur. Co to znamená? Bud dostanete zprávu, která se bude týkat financí, úřadů, smluv, majetku, anebo je čas, abyste sami začali řešit. Hypotéky a půjčky dobře promýšlejte, ale chcete –li něco v této oblasti řešit, je nyní ten správný čas. V listopadu se možná ozvou úřady, tam si také Berani mohou vyzkoušet asertivní jednání. Sexuální apetit Beranům nechybí a velká spousta těchto jedinců se zamiluje rychle a dramaticky. Jenže jak se rychle zamilují, tak se rychle odmilují, a proto pozor na Berany, hlavně na muže. Ženy jsou stálejší a jsou nejen partnerky, ale také výborné přítelkyně, které rády ve vztahu pomohou. Často na to doplatí. Když pomohou nějakému muži finančně, dopadne to většinou špatně. Dne 26. 11. 2015 se Berani budou muset připravit na úplněk v Blížencích. Berani, blíží se vánoce. Ano, uběhlo to jako voda. Jaké máte vztahy s rodinou? Naplánujte velké rodinné setkání. Velká a spokojená rodina je obrovský majetek. Jsou to hodnoty. Klidný domov a pevné zázemí. V životě se nic nemůže brát jako samozřejmost. Protože ten kdo je dneska večer bohatý, zítra se klidně může stát chuďasem. A proto je důležité každé ráno poděkovat za život, občas si říci nějakou tu modlitbu, anebo mantru. Člověk je tak velký, jak velké jsou jeho myšlenky. Berani, dozvíte se věci, nad kterými je potřeba se zamyslet.

BÝK 20. 4. - 21. 5.

Žijeme jen jednou! Býci by se měli přestat rozčilovat. Býci mají vždycky pravdu, i když ji nemají. V tomto období by je nikdo neměl o ničem přesvědčovat. Kdo žije vedle Býka, měl by mu nyní vše odkývat. Jinak vznikne problém. Býci? A co děláte pro druhé? Je čas si uvědomit, že ten kdo pomáhá ostatním, pomáhá hlavně sobě. Myslet jen na sebe, přináší pocit izolace. Samota je problém a tak je třeba ostatní lidí ve svém okolí hýčkat. Býci, pohlídejte si silné novoluní ve znamení Štíra, které proběhne dne 11. 11. 2015. Vidíte kolik jedniček je v tom datu? To bude silné. Býci, u vás se to promítne ve vztazích. Budete si muset uzavřít dohody. Někteří Býci budou podepisovat nové smlouvy. Rozhodně by to chtělo stanovit si jiné podmínky. Že by do života vstupoval nový pracovní partner? Nebo nová firma? Nebo budete řešit jiné podmínky ve vašich osobních vztazích?  At je to, co je to, vše si vyžádejte písemně. Bude platit jen to, co je sepsáno. V životě je důležité vytýčit si cíl a jít za ním. Lidé, kteří se životem prodírají bez konkrétního cíle, se musí připravit na to, že jejich život bude komplikovanější. Každý člověk by si měl sednout a udělat si rozbor svých dovedností. Uvědomit si, kam v tomto světě zapadá. Které oblasti jej zajímají a ve kterých může vyniknout. Tomu, kdo si neví rady, stačí jednoduchá věc, poslouchat svoje nápady a být připraven vnímat podněty z okolí. Každý den, každý měsíc a každý rok přichází mnoho informací, které pomáhají člověka formovat a přinášejí mu informace, jak a kam má ve svém životě postoupit. Nezapomeňte na to, že se blíží vánoce a že je potřeba už pomalu ale jistě dělat přípravy. Ani nákup vánočních dárků nenechávejte na poslední chvíli. Býci, prosím vás, já vím, že jste spíše na praktické věci. Ale na vánoce klidně ostatním udělejte radost tím, že jim koupíte něco bláznivého. Zvládnete to? I když vám konec měsíce přinese nějaké překvapení v oblasti financí, tak se klidněte, praštěte přes kapsu. Peníze byly, jsou a budou. To jen vy se pořád bojíte, že máte málo. Anebo že by se tak choval někdo kolem vás? Dne 26. 11. 2015 prožijete zajímavý úplněk ve znamení Blíženců a zase budete řešit peníze.

BLÍŽENCI 21. 5. - 21. 6.

Blíženci, jestli nejde všechno podle vašich představ, tak se nestresujte. Věci se dějí tak, jak se dít mají. Vše přichází v ten pravý čas. Nevíte, jestli máte řešit nejdříve situaci v rodině? Nebo kolem bydlení? A co partner? A co děti? Blíženci buďte rádi, že řešíte a že máte co řešit. Hodně lidí by si to s vámi vyměnilo. Trápí je totiž samota. Ale to by vám hrozit nemělo. Vy máte dar řeči. Hlavně prosím vás vycházejte dobře s partnerem a s dětmi a přiberte i kamarády. Nikoho jiného totiž nemáte. Hlídejte si zdraví, to je důležité. Kdo má zdraví, má všechno. Na novoluní, které proběhne dne 11. 11. 2015 ve znamení Štíra si udělejte rituál na dobré zdraví. Zajděte si na preventivní prohlídky. Hlídejte se. Toto novoluní bude emocionálně vypjaté. Vidíte ty jedničky? A jak to máte se spolupracovníky? Blíženci si měli uvědomit, čeho chtějí dosáhnout a kam chtějí jít. Kdo jim vadí a koho naopak obdivují. Měli si uvědomit, že okolí, které je obklopuje, je obrázkem jejich mentální úrovně. Většina Blíženců už pochopila, že když se člověk pohybuje v kolektivu, který mu nevyhovuje, tak je to třeba změnit. Člověk se ale hlavně musí zaměřit sám na sebe. Protože to, jak se k nám chová naše okolí, je informace o tom, jak nás lidé vnímají. Každý z nás k sobě přitahuje lidi, kteří jsou nám v něčem podobni, nebo kteří nás mají něčemu naučit. Jak se říká: „Vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá.“ Takže, co to znamená? Když máme kolem sebe lidi, kteří si nás váží a kteří nás mají rádi, vyzařujeme ze sebe lásku. Když je to ale jinak, musí se člověk nad sebou zamyslet. Blíženci, doufám, že nekritizujete a nenadáváte na své spolupracovníky? Jestliže se nedokážete v kolektivu domluvit, zkuste se zamyslet nad sebou. Dáváte do svého snažení dostatek energie? Pracujte na plno? Pohybujete se mezi lidmi, kteří mají stejný cíl jako vy? A navíc se nezadržitelně blíží vánoce, tak si nenechávejte nakupování dárků na poslední chvíli. V prosinci vás totiž čeká hodně náročný měsíc. Dne 26.11.2015proběhne nejdůležitější úplněk v roce. Je to úplněk ve vašem znamení. Tak co jak se cítíte. Dosáhli jste toho, čeho jste chtěli? Moc se neradujte. Čekají vás tři perné roky. Jestli je zvládnete, stanete se hvězdou. Pozor na to, co podepisujete.

RAK 21. 6. - 22. 7.

Raci, jestli nejde všechno podle vašich představ, tak se nestresujte. Věci se dějí tak, jak se dít mají. Vše přichází v ten pravý čas. Nevíte, jestli máte řešit rodinu, děti, nebo peníze? Nechte věci volně plynout. Někteří lidé řeší věci, které vůbec řešit nemusí. V listopadu se soustřeďte na kupování dárků. Myslíte, že je to brzy? Kdepak v prosinci budete mít klid. Dne 11. 11. 2015 vás čeká úžasné novoluní ve znamení Štíra. Vidíte kolik je v tom datu jedniček? Všímejte si partnera. Udělejte si nový plán.  Jak spolu více prožívat život. Protože je v tomto období také ve Štíru planeta Merkur a navíc v těsném spojení se Sluncem a Lunou, je čas na lásku. Na hovory o lásce. Na vysvětlování stanovisek. Ten, kdo je sám, měl by udělat aktivní kroky a jít se seznámit. Ten, kdo má partnera, měl by zorganizovat romantický večer.  Raci a co vaši potomci? Jak to máte s dětmi. Nezapomínejte, že jejich projevy jsou informace o vaší rodové linii. Vaše děti se chovají podobně jako vy, anebo jako některý z vašich předků. A děti jsou budoucnost. Víte to Raci, že? Je čas plodit a tvořit. Jestli máte nějaký nápad, tak ven s ním. Raci, zkuste se zeptat, jestli vaše dítě něco nepotřebuje? Je mu dobře? Jestliže máte dítě Ráčka, potřebuje hodně citů. Tyto děti jsou závislé na reakci svých rodičů. A poroto je pro ně důležité žít v láskyplném prostředí. Raci by si měli užívat doby, kdy s nimi jejich děti budou chtít být. Protože jednou řeknou, že už je to nebaví a odejdou. Bude to těžká doba, ale čeká každého rodiče. Důležité je mít dobré vztahy. Raci, kteří ještě nemají děti, tak po nich zatouží. Možná jen tak o dětech budou mluvit. Někdo se dozví, že se dítě řeší jako téma v rodině. Listopad je vhodné období vzpomenout si na děti, které nemají rodiče a žijí v dětských domovech. Chtěla bych dát důležitou radu. Jestliže si váš potomek najde partnera, kterého miluje, nekritizovat! Nikdy nekritizovat. I když jste se svým dítětem jako rodiče vycházeli výborně, na kritice jeho partnera byste si mohli zlomit vaz. Dne 26. 11. 2015 proběhne úplněk ve znamení Blíženců. Raci, tak co? Jak se cítíte? V životě už nikdy nevěřte tomu, kdo vás zklame. A nezklamte toho, kdo vám věří. Vše řešte s chladnou hlavou. Někteří lidé vstoupí do vašeho života a zase odejdou. Ale někteří lidé do vašeho života vstoupí a navždy změní váš život. A pozor Raci, nezapomeňte, že celý rok si máte hlídat zdravíčko. Doufám, že nikdo, koho máte rádi, nemá zdravotní problém. Těšte se na prosinec, budou vánoce. Hurá.

LEV 23. 7. - 23. 8.

Rok 2015 uběhl jako voda a blíží se k závěru. Tento měsíc si nakupte dárky a připravte si s předstihem, to co budete potřebovat na vánoce. Uvidíte, že vám dobře radím. Hlídejte si finance, ale protože se planeta Jupiter posunuje znamením Panny, tak jestli jste chytří, bude se vám dařit. Investuje do svého domova. Děláte to? Mnoho Lvů bude řešit bydlení. Hledat nový dům, anebo opravovat prostor, ve kterém fungují. Že by se investice týkaly tohoto tématu? Pro některé Lvi je domovem jejich pracovna. Lvi potřebují pracovnu a v ní kožené křeslo. Velmi málo Lvů je opatrných na finance. Je zajímavé, že i když se jim stane, že nemají, vždy se objeví situace, která jim pomůže. Jsou v jádru velcí hráči. Ovšem každá velká hra má svoje pravidla. Víte, jak to chodí? Nejdříve vyhrajete velkou částku. Je to jen proto, abyste se namlsali. Potom o vše můžete přijít. Doufám, že vy to tak nemáte.  Lvi nesnášejí situace, ve kterých si musí půjčovat. A nesnášejí situace, ve kterých by mohli selhat. Proto by se měli o svých financích poradit. Partner Lvů by měl být solventní. Dne 11. 11. 2015 proběhne novoluní ve znamení Štíra. Vidíte ty jedničky? No to budou emoce. Slunce, Luna a Merkur se budou objímat a s vámi to zatřese. Milujte rodinu, milujte svůj domov, chovejte se láskyplně ke svému tělu. Dejte lásku sobě, dětem, partnerovi a zkuste odpustit i těm, kteří vás prudí. Doufám, že nemáte starosti s nějakou ženou v okolí? Odpustit můžete, ale pozor na některé lidi. Když jim podáte prst, chtějí potom, celou ruku. Rok 2015 chce po vás nejen, ať si vytvoříte dobré vztahy s partnerem, s dětmi, a sami se sebou. Chce po vás, abyste vynikli a ukázali, jak jste tvořiví. Svou tvořivost uplatněte také doma. Čeká vás zkouška. Kdo je přítel a kdo se jen tak tváří. Heslo, důvěřuj, ale prověřuj, padne na úrodnou půdu. Už víte, kam chcete patřit, do které skupiny se chcete zařadit?  Jestliže vám to nevyjde nyní, příště to vyjde určitě. Na nějakého důležitého člověka si v listopadu dejte pozor. Dne 26.11.2015 proběhne úplněk v Blížencích. To zase budou informace. Jste pozváni? Jděte? Nepozvali vás? No a co?

PANNA 23. 8. - 23. 9.

Rok 2015 uběhl jako voda a blíží se k závěru. Tento měsíc si nakupte dárky a připravte si s předstihem, to co budete potřebovat na vánoce. Uvidíte, že vám dobře radím. Možná budete přemýšlet o škole o kurzu, budete toužit se učit nové věci. Zdrojem informací jsou knihy a také internet. Může se stát, že si na vás vzpomenou úřady, ale nic si z toho nedělejte, každý se musí nějak živit. Listopad bude měsíc, ve kterém byste si měli vzpomenout na rodinné příslušníky. Podívejte se, ať už se svými sourozenci vycházíte nebo ne, krev není voda. Nezapomeňte, že každá rodina má svou rodovou karmu a že by měla držet při sobě. A tak zorganizujte nějakou akci, anebo možná budete na nějakou akci pozváni. Panny prožijí úžasné novoluní, které proběhne dne 11. 11. 2015 ve znamení Štíra. Tak to bude mela. Emoce budou jiskřit všude ve vzduchu a v den novoluní se bude objímat Slunce, Luna a vaše vládnoucí planeta Merkur. Bud se dozvíte něco, co s vašimi emocemi zacloumá, anebo byste měli udělat nějakou ráznou akci. A protože je ve hře Merkur, tak něco napište, zavolejte na důležitá místa, zavolejte blízkým, pošlete SMS, pošlete maily. Jděte na přednášky, na školení, do kurzu. A když nepůjdete přímo na novoluní, tak si alespoň takovou akci naplánujte. Kdo má autíčko, bude asi investovat. Můžete klidně i naplánovat výlet s rodinou, anebo za rodinou. Jestli máte nějaké nevyřešené situace se sousedy, nebo s někým s okolím, tak to dejte dohromady. Dobré vztahy s okolím jsou základem spokojeného života. A nezapomeňte, že od září musíte být ještě více opatrní na své finance. Na druhé straně na dárcích, které budete kupovat pro blízké, nešetřete. Ale nezadlužujte se, kupujte jen to, na co máte. Dne 26. 11. 2015 proběhne úplněk ve znamení Blíženců. A už zase ta práce. Pořád dokola to člověk řeší. Kariera, postup, práce. Mít či nemít? To je otázka. Něco se začne šuškat. Zbystřete. Platí to i pro důchodce. Když se to nebude týkat jich, tak někoho v okolí. A navíc řešení rodina, bydlení.

VÁHY 23. 9. - 23. 10.

Rok 2015 uběhl jako voda a blíží se k závěru. Tento měsíc si nakupte dárky a připravte si s předstihem, to co budete potřebovat na vánoce. Uvidíte, že vám dobře radím. Listopad se zeptá, jak jsou na tom Váhy s financemi. Jak se umí pohybovat v oblasti finančnictví a jak se umí postarat o majetek, který vlastní. Všechno se bude točit kolem témat. Jak umějí Váhy hospodařit se svým majetkem? Jak si vydělávají? Váhy budou přemýšlet jak nově získat peníze. Jak si je vydělat? Finanční inteligence je něco, co potřebuje každý člověk. Zabrání v tom, aby se lidé dostávali do područí lichvářů a podvodníků. Lidé se budou muset čím dále tím více učit, jak zacházet s financemi a zvykat si na vlastnění. Proto je potřeba ovládat vlastní mysl. Jen ten, kdo se naučí ovládat vlastní mysl, získá kontrolu nad emocemi srdce a silou myšlení. Tato metoda dokáže překonat handicap, který mají někteří lidé kvůli svému vzdělání. Protože i vzdělání je téma, které budou Váhy řešit.  I když je škola velmi důležitá, není přeci všechno. Váhy by si neměly připustit k tělu žádnou situaci, která by jim mohla snížit sebevědomí. Soustředit se na finance, naučit se vlastnit, umět si vydělat. To je jejich úkol, který mají řešit. A ještě jedna rada, Váhy! Když vám někdo staví na vaší cestě překážky, vytvořte si vlastní cestu a jděte dál. Dne 11. 11. 2015 proběhne novoluní ve znamení Štíra. Váhy? Vidíte ty jedničky? To budou ale emocionální dny. V den novoluní se bude objímat Slunce, Luna a Merkur a Váhy se dozvědí, jak v budoucnu více vydělat. Kdo něco prodává, nebo kupuje, může se mu zadařit. Navíc se také planeta Venuše pohybuje ve znamení Vah a to znamená, že Váhy budou nejen přitažlivé, ale také, že jim to bude pálit. Váhy nyní vám energie přejí. Ukažte své kouzlo. Kouzlo osobnosti je velice důležité, víte to, že? Váhy mají výborný vkus a tento měsíc by mohly využít také svého sexappealu. Dne 26. 11. 2015 proběhne úplněk ve znamení Blíženců. Váhy se dozvědí něco o někom, kdo žije v cizině. Nebo že by si připomínali svůj pobyt v cizině? Nebo že by touha?  Rozhodně ten, kdo touží cestovat, může v těchto dnech udělat nejen plány, ale i rozjet akci. Kdo nemůže odjed hned, může si koupit letenku, nebo si začíst číst o cizích zemích. A víte, že někteří lidé cestují astrálně? A Váhy jak to máte s rodinou? Co sourozenci? Nechcete uspořádat nějakou akci? V listopadu vás budou lákat kurzy školení, budete mít chuť se učit. Navíc vás osloví úřady. Také vám jde na nervy, že se pořád musejí vyřizovat papíry?

ŠTÍR 23. 10. - 22. 11.

Rok 2015 uběhl jako voda a blíží se k závěru. Tento měsíc si nakupte dárky a připravte si s předstihem, to co budete potřebovat na vánoce. Uvidíte, že vám dobře radím.  V listopadu byste si milí Štíři, měli všímat všech, kteří vás obklopují. Je potřeba se připravit na to, že budete probírat s okolím důvěrné věci. Prosím vás věnujte nyní dostatek pozornosti všem osobám, se kterými máte důvěrný vztah. Něco se totiž bude dít. Že by někdo nebyl spokojen a musel žít ve vztahu, ve kterém se mu nelíbí? Každý partnerský vztah, by měl být postaven tak, že se v něm oba partneři cítí spokojeni. A proto je důležité neustále si vysvětlovat své postoje, Jestliže to tak nefunguje, partnerské vztahy končí. Doufám, že to není váš případ? Štíři? A že právě neřešíte s partnerem, jak si rozdělíte majetek.  Dne 11. 11. 2015 prožijete nejdůležitější novoluní v tomto roce. Je to nejdůležitější novoluní, protože je ve vašem vlastním znamení. Začíná vám nový život. Je potřeba udělat si nové plány, je potřeba zahájit nové projekty. Přihlásit so konkurzu. Jít do nové práce, začít podnikat, prostě to, v čem cítíte, že chcete fungovat jinak, to je potřeba zahájit, nebo rozšířit v tomto období. I když bude ve vašem okolí ještě stále někdo, kdo vás bude trápit, vy už nastartujte život v novém. V době novoluní se bude ve Štíru objímat Slunce, Luna a Merkur. Je čas všem říci, jak si to představujete dál. Je čas na reklamu. Je čas se prosadit. Něco napsat. Udělat přednášku. Štíři! Musíte si více věřit. Nejen mluvit, ale jednat. Někteří lidé toho namluví a skutek utek. Listopad a jeho vliv je potřeba využít. Protože se blíží prosinec a vy zase budete řešit peníze. Dne 26. 11. 2015 proběhne úplněk ve znamení Blíženců? Nevyšlo vám jednání s bankou? Nedohodli jste se na splátkách? Nedohodli jste se na majetkovém vyrovnání. Nebo takové věci řeší někdo z vašeho okolí? Štíři! Jestli uvažujete o půjčkách, není vhodné období. Ještě jednou, dobře se půjčuje, špatně se vrací. Na vaše finance po celý rok 2015 dohlíží přísný Saturn a každý nerozumný krok, který učiníte, tak Saturn potrestá. Je tedy lepší přemýšlet a dobře zvažovat. Prostě než investuje a než uděláte cokoli kolem financí, musíte se poradit a vše promyslet. Saturn je přísný a oblasti, na které působí, chce uvést do pořádku. Štíři! U vás jsou to finance.

STŘELEC 22. 11. - 22. 12.

Rok 2015 uběhl jako voda a blíží se k závěru. Tento měsíc si nakupte dárky a připravte si s předstihem, to co budete potřebovat na vánoce. Uvidíte, že vám dobře radím.  V listopadu byste si milí Střelci měli zkontrolovat svůj zdravotní stav. Zdraví je potřeba si hlídat během celého roku, během celého života. Zkuste si udělat takový plán. Každý den udělejte něco, čím přispějete k tomu, abyste se cítili lépe. Je vhodné si zajít na preventivní prohlídky. Nachlazení nepodceňujte a zalezte si do postele. Vypoťte se. Protože se někdy Střelci chovají lehkomyslně nejen k životu, ale také ke svému zdraví, listopad jim připomene, že je třeba o zdraví pečovat. Vyhýbat se prochladnutí. Nechodit ve větru a po dešti. Hlavně Střelci sportovci si musí hlídat končetiny. Znám hodně Střelců, kteří díky sportu řeší kolena, klouby nebo kyčle. Takže všeho s mírou. Ženy by si měly hlídat křečové žíly. Pro Střelce je důležitý pohyb. Když se hýbou, je vše v pořádku. Látková výměna funguje tak, jak má. Nespokojeni jedinci mohou mít problém s cukrovkou. Kdo se narodil ve znamení Střelce, měl by si celoživotně hlídat játra, žlučník, slinivku a slezinu. Játra jsou velmi důležitý orgán, a i když mají velkou schopnost regenerace, je třeba si je hlídat. Střelci, omezte kafe, alkohol a vhodně se stravujte. Máte dostatek hořčíku? Jestliže se dozvíte, že někdo ve vašem okolí řeší problémy, tak ho podpořte. A co v rodině jsou všichni v pořádku? Dne 11. 11. 2015 proběhne novoluní ve znamení Štíra. Střelci? Vidíte ty jedničky? To bude nervák. Někdo vás bude chtít vykolejit. Že by něco prasklo? Nějaké tajemství? Nebo se nepodařilo vše podle představ? Střelci, jestliže vám něco, nebo někdo nevyhovuje, tak to změňte. A stanovte nová pravidla. Domluvte nové podmínky. Dne 26. 11. 2015 proběhne úplněk ve znamení Blíženců. Střelci, dávejte pozor, co podepisujete. Dohody dělejte zásadně písemně. Snažte se, aby byly spokojeny všechny strany.

KOZOROH 22. 12. - 20. 1.

Rok 2015 uběhl jako voda a blíží se k závěru. Kozorohové, pořád nepočítejte peníze a neřešte co je praktické a co ne! Tento měsíc si nakupte dárky a připravte si s předstihem, to co budete potřebovat na vánoce. Uvidíte, že vám dobře radím.  Kozorohové, hlavní téma, které se během celého roku 2015 máte naučit, je nic od nikoho neočekávat. Máte totiž takovou vlastnost, že pokud něčemu, nebo někomu věnujete svůj čas, očekáváte za to odměnu. Musím vám říci, že jste „spadli z višně.“ Prostě děti, partner, ale také lidé v práci berou to, co pro ně děláte, jako samozřejmou věc. Vy jste ale Kozorohové! Žádáte odměnu! Dne 11. 11. 2015 proběhne novoluní ve znamení Štíra. Emoce budou vypjaté a i Kozorohové, kteří tvrdí, že mají vše pod kontrolou, budou muset zamáčknout slzu, anebo zklidnit rozjitřené emoce. V den novoluní se bude objímat Slunce, Luna a Merkur. Kozorohové, jestli si dodáte odvahu, měli byste říci všem svým přátelům, jak vám na nich záleží. Dále byste měli podat žádost o povýšení. Jestli chcete jít do politiky, v těchto měsících je vhodná doba. Ale klidně se můžete zařadit i do jiné skupiny. Určitě toužíte potkat nové lidi, mezi kterými se budete chtít pohybovat. A navíc se ve vašem okolí objeví významný člověk, který vás může posunout dále. Kozorohové, někdo si vás všimne. A to bude voda na váš mlýn. Sebevědomí vám nechybí. Doufám, že nepatříte mezi ušlápnuté Kozorohy, kteří nic nedokázali a tak nadávají na celý svět a stále hledají, kdo za to může! Jenže, lidé by měli hledat hlavně u sebe. A zklidněte se, protože je potřeba se připravit na příští měsíc. Budou vánoce a silvestr, jde o to, abyste svátky neproleželi v posteli. Dne 26. 11. 2015 si udělejte rituál na zdraví. Proběhne úplněk ve znamení Blíženců. Na tyto dny nikdy nezapomenete. Zpráva, kterou se dozvíte, vás může zaskočit. V den úplňku se bude objímat Slunce, Saturn a Merkur. Pro vás to bude silné období. Saturn je totiž vaše vládnoucí planeta. Kdo má slabé nervy, měl se držet v tomto období v ústraní.

VODNÁŘ 20. 1. - 19. 2.

Rok 2015 uběhl jako voda a blíží se k závěru. Podíváme-li se na člověka Vodnáře, vždy je závislý na nějakém společenství, anebo je společenství závislé na něm. Domov Vodnářů, většinou bývá otevřen pro mnoho přátel. A v tom může být také kámen úrazu, protože doma se člověk musí cítit nejen v bezpečí, ale také mít hodně soukromí. Vodnáři si budou muset udělat v tomto roce revizi, kdo je opravdický a přítel a kdo se jen tak tváří. Vodnáři dávejte si pozor, koho si pouštíte do domu. Protože mají Vodnáři velké srdce, je jim blízká filantropie a humanistické ideály. A tak by mohli občas pomoci i lidem, kteří svůj domov nemají. Vodnáři neradi žijí sami. A je pro ně velice důležitá rodina. Velká rodina je pocit bezpečí. Proto je vhodné se naučit sladit práci a čas věnovaný rodině. Je důležité si uvědomit, že tam kam člověk zaměřuje svou energii, tak to posiluje a to roste. Když zaměřuje svou energii na zachování vztahů v rodině, porostou a budou posilovat. Naopak, když se bude chovat nevšímavě, tak se vztahy v rodině rozpadnou. Stejné je to i s partnerem. Vodnáři? Jak to máte? Posilujete partnerské vztahy? Snažte se, protože je čas upevnit vztah. Není nad to mít pevný vztah s někým, s kým si rozumíte. Dne 11. 11. 2015 proběhne novoluní ve znamení Štíra. A to je čas, ve kterém si mohou Vodnáři naplánovat novou práci, novou akci a mohou si posunout pracovní laťku o něco výše.  Povýšit. Jít na konkurz. Zúčastnit se soutěže. Je čas si uvědomit, jak důležitá je kariera a co udělat pro svůj karierní růst. V den novoluní se bude objímat Slunce. Luna a Merkur, takže se zadaří hlavně těm jedincům, kteří se nebudou bát říci si o svá práva. Jak se říká: „ Líná huba, holé neštěstí.“  Protože se blíží závěr roku a Vodnáři mají za sebou a před sebou období, ve kterém se budou hodně měnit, je stále potřeba vědět, že člověk se musí učit nové věci. Reagovat pružně a nedržet se jen toho, co je zavedené a na co je zvyklý. Otevřeným lidem patří svět. Vodnáři budou muset udělat osudové rozhodnutí, které se týká partnerského vztahu. A také si budou muset sednout a rozebrat si svůj dosavadní život. Jestli jsou spokojeni a jestli se jim volně dýchá mezi lidmi, se kterými se stýkají. Dne 26. 11. 2015 proběhne úplněk ve znamení Blíženců a Vodnáři si budou kolem tohoto období muset více všímat partnera a dětí. V těchto dnech se bude objímat Slunce, Saturn a Merkur a budou svou silou působit na emotivní prožívání Vodnářů. Vodnáři! Jestli máte dobře zpracovány své vzorce duše, čeká vás úspěch a budete někam přijati. Jestli jste ale na svých programech nezapracovali, tak naopak se dozvíte, že končíte. Budete muset změnit prostředí. Jste vy? Koho čeká změna? Anebo někdo z vašeho okolí? Neměli byste situaci příliš hrotit, blíží se vánoce. Nedělejte v životě zmatek ani sobě, ani svému okolí. Emoce držte na uzdě.

RYBY 19. 2. - 20. 3.

Rok 2015 uběhl jako voda a blíží se k závěru. Celý tento rok byl pro Ryby velmi náročný, protože většina z nich měla najít nové pracovní uplatnění. A někteří z těchto jedinců přemýšleli, proč tady vlastně jsou a jaké je jejich poslání. V listopadu si Ryby uvědomí více než kdy jindy, jak důležité je vzdělávání. Některé budou řešit vysokou školu. Vážně si myslíte, že kdo nemá titul, je hloupý?  Není to tak. V dnešní době je velká možnost neustále se vzdělávat. Dlouhodobě, krátkodobě. Každý si může vybrat. Dnešní doba je úžasná v tom, že se lidé mohou i samo vzdělávat. Ještě nikdy nebyl v historii tak volný přístup k informacím. Každý si může pořídit knihy a každý má přístup k internetu. Internet. Obrovský fenomén! Někdo ho používá k seznamování, nebo k tlachání o ničem! A ti chytřejší jedinci, jej využívají k tomu, aby získali informace a následně je zpracovali a využili ve svůj prospěch. Jak jste na tom vy? A přemýšlíte o nějakém vzdělávání? Pšenka pokvete těm Rybám, které se v oblasti vzdělávání pohybují pracovně. Také je to vhodná doba pro spisovatele, novináře, anebo pro ty, kteří pracují kolem tisku, či sdělovacích prostředků. Dne 11. 11. 2015 proběhne novoluní ve znamení Štíra. To je ale jedniček v datu, že? A to znamená, že v okolí bude rušno. Vše bude o emocionálnějším prožívání a nevyrovnaní jedinci se budou chovat hystericky. Ten kdo si v tomto období dokáže zachovat chladnou hlavu, je borec, který umí ovládnout své vášně. V den novoluní se bude objímat Slunce, Luna a Merkur a tak by si Ryby mohly naplánovat nějaký výlet a nejlépe do zahraničí. Že by pracovní cesta? Anebo touha poznávat cizí kraje? V dnešním otevřeném světě patří cestování zelená. Ryby cestují rády. Měly by si ale vybrat teplejší destinaci, aby se mohly čvachtat ve vodě. Ryby a voda k sobě patří. Ti jedinci, kteří se zatím nikam nechystají, mohou o tom, alespoň snít. Je potřeba si udělat revizi ve své paměti, jestli někdo nežije v cizině. A co takhle mu napsat a pozvat ho? Rybičky? Třeba potom on pozve zase vás. Kolem novoluní, je potřeba si pohlídat úřady a dopis na poště si vyzvednou včas. A protože se blíží vánoce, s nákupen vánočních dárků by neměl nikdo otálet. Ryby! Nenechávejte nic na poslední chvíli. Potom se zbytečně budete rozčilovat. Anebo že byste všechno nechali na partnerovi? Neradi věci řešíte! To by vám bylo podobné. Pozor na rodinné vztahy. Ať nenaštvete partnera!  Protože 26. 11. 2015 prožijete úplněk v Blížencích a ten před vámi otevře téma rodina a bydlení. Rybičky! Že byste chystaly investice do domu?

Autor: Martina Blažena Boháčová, astroložka, numeroložka a kartářka
Zdroj: www.astrolife.cz a časopis Ve hvězdách & Lidový léčitel
Poradna Ve hvězdách, Čáslavská 366, Chrudim (objednávky na tel. 777 157 435)

Časopis Ve hvězdách & Lidový léčitel si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz  (roční předplatné 350 Kč, půlroční 175 Kč), pro Slovensko na telefonním čísle + 421 244 458 821, e-mail: predplatne@abompkapa.sk

Stát se chová jako velký bratr a bere nám zbytky svobody

Svobodné fórum - Rčení, že „svoboda je nedělitelná“, ztrácí na významu, náš stát se rozhodl, že naši svobodu rozdělí na malé kousky a ty nám pak postupně, salámovou metodou, vezme. Lídrem v omezování osobních práv a svobod je Chovancovo Ministerstvo vnitra. Zde přinášíme přehled toho, co nás podle jejich záměrů čeká. 

Policie koupila šmírovací software od zločinců
Policie a vnitro chtějí o nás vědět všechno. Dokonce nakupují softwary od hackerů, které mají prolomit naše soukromí nejen v elektronické korespondenci, ale i na sociálních sítích, na internetu vůbec. Policie si objednávala vývoj virů na míru pro špehování ve velkém. Česká policie spolupracovala se společností Hacking Team několik let. Ochránci zákona si od Italů nechali doslova šít počítačové viry na míru, aby je mohli využít k šmírování. Mezi několika tisícovkami e-mailů, které si vyměňovala technická podpora Hacking Teamu s klienty z celého světa, budí největší pozornost ty, ve kterých se objevuje firma Atos IT Solutions and Services, ta, podle všeho, nakupovala šmírovací programy pro českou policii.

Povinnost uchovávat všechny stránky, které navštívíte, včetně porna
Česká policie Vás chce na internetu sledovat na každém kroku. PČR chce „preventivně“ uchovávat údaje o vašich připojeních. Policie žádá, aby poskytovatelé připojení k internetu museli preventivně uchovávat informace o tom, na jaké servery se jednotliví zákazníci připojují.

Kontrola virtuálního prostoru je už dnes značně rozbujelá
Policie odešle denně až 500 žádostí mobilním operátorům, kteří jí musejí sdělit, kdy a kam jejich klienti volali, komu psali SMS a kde zrovna byli. Ročně je to přes sto tisíc žádostí. Policisté přitom využívají zákon, který měl původně pomáhat v boji proti terorismu.

a

Registr přestupků - nástroj, jak šikanovat občany
Zahodili jste nedopalek, křičeli před hospodou, šlapali po trávě, špatně parkovali? Policie zřídila centrální registr přestupků a za více přestupků budete více pokutováni. Centrální registr přestupků prošel v červenci Senátem. Podle zastánců by měl pomoci v boji proti drobné kriminalitě, podle kritiků ale v praxi příliš nepomůže. Za opakované přestupky má jejich pachatelům hrozit vyšší pokuta, trestným činem se nestanou, byť to požadoval Svaz měst a obcí. Přestupky a další správní delikty jsou nyní rozptýleny ve 250 různých zákonech. V těchto zákonech se nachází 2200 skutkových podstat přestupků a 5100 skutkových podstat jiných správních deliktů, k jejichž projednání je příslušných více než 50 odlišných správních orgánů. Znáte všech 7300 přestupků a správních deliktů, kterých se můžete dopustit a za něž vás stát může trestat??

Vnitro chce odebrat občanům možnost odvolat se proti pokutám za přestupky
Úředníci chtějí, aby řidič neměl možnost se odvolat v případech, kdy je provinění zdokumentováno například radarem nebo odborným lékařským vyšetřením. Dalším návrhem je rozšířit možnosti policie při zabavování řidičských průkazů.

Domovní svoboda? Zapomeňte!
Prolomení domovní svobody? Klidně, stačí podezření  a policie by k vám mohla vtrhnout i bez povolení od soudu. Prý je to reakce na události v Uherském Brodu, ale v souvislosti s ostatními novelami zákonů to bude znamenat bezprecedentní možnost policejní šikany: Vnitro chce rozšířit pravomoci policie, která by mohla v některých případech vstoupit do obydlí držitele zbrojního průkazu a zajistit mu zbraně. Vyplývá to z materiálu zveřejněného na vládním webu. Návrh je v připomínkovém řízení.

a

Policejní udavač - nový nástroj policie
Zřizování policejních asistentů je podobné funkci tzv. domovních důvěrníků z dob komunismu, lidí povinných udávat policii vše, co se děje v jejich okolí. Asistenti se trvale pohybují přímo v lokalitě, monitorují situaci obyvatel zde žijících, všímají si problémů, komunikují s lidmi a nabízí poradenství a pomoc. Usilují o navázání důvěry a kontaktu obyvatel sociálně vyloučených lokalit s Policií ČR, oficiálními úřady a dalšími institucemi. Kromě pomoci svým klientům poskytují asistenti policie pomoc také policistům. Svou znalostí prostředí a lidí v něm žijících pomáhají asistenti policistům v lepší a rychlejší orientaci ve specifickém prostředí. Během realizace projektů se ukázalo, že využívání asistenčních služeb má v policejní práci své opodstatnění, neboť představuje pro PČR účinný nástroj k výrazné eliminaci kriminality v problémových lokalitách. Policisté jsou díky fungování asistentů schopni lépe se orientovat v dané lokalitě, získávají možnost navázání kontaktů „zevnitř“ komunity.

Povinnost hlásit každé místo pobytu, i přechodné, jinak hrozí stotisícové pokuty
Stát chce mít přehled, kde se jeho obyvatelé reálně zdržují, plánuje proto obnovit přechodné pobyty. Hlásit druhou adresu vedle té trvalé by musel úřadům každý, kdo své bydliště opustí na více než 90 dnů. To bývají případy lidí v podnájmech, dělníků na služebních cestách, studentů na kolejích nebo třeba chatařů. Podle ministerstva vnitra má opatření městům pomoci například s výběrem poplatků nebo získáváním peněz na údržbu.

Bankovní tajemství - zrušeno
Trend prolamování bankovního tajemství, tedy udělování oprávnění orgánům státu zjišťovat bez souhlasu a vědomí majitele informace z jeho peněžního učtu nebo účtu pro obchodní transakce, potvrzuje také dokument pracovní skupiny Progres, když zdůvodňuje nutnost zavedení centrálního registru účtů občanů a firem. Stávající systém, kdy je nutno v rámci prolomení bankovního tajemství i tzn. finančního šetření postupem dle § 8 odst. 2 trestního řádu dotazovat všechny finanční instituce, je časově a administrativně náročný pro všechny zainteresované strany. Existence CRÚ by celou proceduru vyžadování údajů podléhajících bankovnímu tajemství (jedná se zejména o následující typy subjektů finančního trhu – banky, pojišťovny, stavební spořitelny, družstevní záložny, investiční společnosti, investiční fondy, podílové fondy, burza cenných papírů, RM-systém, centrální depozitář cenných papírů atd.) nepochybně urychlila a dovolila by orgánům činným v trestním řízení následně oslovit pouze konkrétní finanční instituce, u kterých mají zájmové subjekty vedeny účty. Účelem centrálního registru účtů tedy není prolamovat bankovní tajemství, nýbrž již existující prolomení nahradit přímou a rychlou cestou k cíli – informacím o účtech a transakcích občanů. Na posílení pravomocí tajných služeb už kývli senátoři.

a

Vnitro chce zrušit právo veřejnosti účastnit se řízení o povolování kontroverzních staveb
Ministerstvo změnu zdůvodňuje tím, že „platný správní řád se někde jeví být velmi demokratickým a pokrokovým, například v tom, že trvá na zjištění tzv. materiální pravdy, tedy skutečného stavu věci, což v praxi znamená možnost některých účastníků neustále předkládat další a další důkazy, respektive je navrhovat, a takovým obstrukčním jednáním poškozovat jak ostatní účastníky, tak veřejný zájem…“ Zákon žadatelům o povolení ekologicky kontroverzních staveb vychází vstříc také na mnoha dalších místech. Přichází například s koncepcí omezení tzv. zásady materiální pravdy, tedy pravidla, které ukládá úřadům „vycházet ze spolehlivého stavu věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí“. Nové znění ukládá zjišťovat pravdivost tvrzení pouze tak, aby o nich nebyly „důvodné pochybnosti“, a to v rozsahu, který si úřad sám definuje jako „nezbytný pro rozhodnutí“.

A perlička z těch úplně absurdních: Města budou pro cyklisty, auta budou po městě jezdit 20 km/h
Stát chce výrazně zpříjemnit cyklistům jízdu po městech. Kromě peněz na budování cyklostezek a nových cyklopruhů chce dát městům možnost vybudovat i cyklistické zóny, kde budou mít auta výrazně sníženou rychlost na 20 km/h.

Vnitro i policie se vymykají kontrole
Před příchodem Milana Chovance na vnitro by bylo nepředstavitelné, že by vás policista v civilu povalil na zem za to, že jste na přechodu vstoupili do ulice, když ještě 2 vteřiny svítila červená. Rovněž by bylo zcela nemožné chování policie, která nechá radikální pravičáky pochodovat se šibenicemi po městě a vykřikovat hesla o tom, jak budou věšet na oprátky své odpůrce, a přitom bude zatýkat aktivisty, kteří proti takovému chování protestují. BIS klidně vyzradí své agenty i know how, předseda Nejvyššího správního soudu je přesvědčen, že stát není schopen dodržovat své vlastní zákony, policisté zkopají řidiče motorky, který havaroval, protože jim ujížděl, vnitro obchází účastníky řízení a snaží se prosadit zákony bez nich. Zcela kuriózní je situace, kdy si policie vykládá zákon tak, že je pouze na jejím uvážení, zda je něco dle zákona nebo protiprávní, viz například měření hloubky dezénu pneumatik pomocí „mozkového myšlení“ daného policisty. 

A do toho všeho zuří válka policistů, jedni zatýkají druhé, ty druhé zase třetí
Nejprve operace Vidkun, při níž si Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) došlápl na klientelistické vazby v Olomouci a obvinil při tom i dva policisty. A pak tah inspekce, která si došla pro detektiva ÚOOZ. Jasná válka policajtů. Jenže: kdo je ten čistý a kdo prohnilý?

Všechna naše omezení a restrikce a naopak nové pravomoci policie, vnitra a tajných služeb se dle politiků „dějí v náš prospěch“, ve prospěch občanů, abychom byli lépe chráněni. Ale může nás lépe chránit instituce, která si začíná vykládat zákony po svém, a tajné služby jsou děravé? V určitém okamžiku je svoboda více než fiktivní pocit bezpečí. 

Jan Jetmar, Svobodné fórum

Zdeněk Pohlreich o hospodských: S poctivostí dojdou nejdál ke krachu!

Živnostenské listy - Už šest let s pořadem Ano, šéfe! objíždí restaurace napříč republikou. Viděl kde co, poznal kdejaké způsoby řízení i provozu. Z takřka sedmdesáti podniků, které se štábem navštívil, už většina neexistuje. Sám provozuje tři vyhlášené restaurace, a tak pokud má někdo ke gastrobyznysu co říct, je to ZDENĚK POHLREICH (58). Zeptali jsme se ho, jak je to s těmi podvody v restauracích, kolik toho zlikviduje elektronická evidence tržeb, jak se vůbec daří českým restauratérům a jak to chodí ve světě…

Na rovinu, pane Pohlreichu, kradou restauratéři?

Ale tak všichni přece vědí, jak to je. V gastronomii pracuje asi dvě stě tisíc lidí. Myslím si, že je hromada těch, kteří to nemohou dělat poctivě. Zkrachovali by. Máme jednadvacetiprocentní zdanění a lidi chtějí meníčka za sedmdesát korun. Tak si to spočtěte. I kdyby chtěli, nemůžou být poctiví.

Schvalujete to?

Ne, ale chápu je. Hospod jsem viděl hromady a jsem přesvědčený o tom, že kdyby se některé podniky měly začít chovat poctivě, tak je to jejich konec. Ti, co kradli, budou krást dál, žádná elektronická evidence tržeb (EET) tomu nezabrání. Hlavně nevím, jakým způsobem bude účinnost tohoto opatření vynucena. U nás v ulici je pět večerek, myslím, že ty se na to krásně vykašlou. Docela by mě zajímala některá místa, do takové Sapy (vietnamské obchodní centrum v Praze) bych se chtěl podívat, jak se tam bude zavádět EET.

Jak se na EET díváte vy?

Já to považuju za diskriminační vůči našemu průmyslu. Nevím, proč hotely a restaurace ano a ostatní ne. Je to nespravedlivé opatření a nemyslím si, že je to dobře. Chápu, že někdo chce kontrolovat tržby a chce mít víc peněz na rozhazování, tomu rozumím. Myslím si ale, že se tady i v jiných oborech rozkradou tak obrovské peníze, takže vůbec nechápu, proč pro jedno průmyslové odvětví mají platit nějaká nařízení a pro jiná platit nemají. Hospodským, řezníkům, zelinářům, taxikářům a pinglům se tady závidělo vždycky. Už za „komárů“. Závist, závist, závist. A stát to přiživoval.

Tedy s EET nesouhlasíte…

Přijde mi principiálně divný, že se tady budou zavádět nějaké balkánské nápady. Ve vší úctě k Chorvatsku, učit se zrovna od něj, mi přijde zvláštní. A opravdu nesnáším opatření, která jsou jen pro někoho. Ať to platí pro všechny. Ale ono je to ještě mokrý a už je k tomu vymyšleno pět výjimek.

 a

Ale zase se vám za to prý sníží DPH z jednadvaceti procent na patnáct…

Tak já si hlavně myslím, že by DPH mělo být jednociferný. Tady se hřímá, že náplast na to všechno bude snížení na 15 %, není to pravda. Je to čistočistá účelová lež. To se přece bude vztahovat jenom na nealko a na potraviny, ne na alkoholické nápoje. Když budu provozovat bar, kde 90 % prodejů tvoří alkoholické nápoje, tak mi to přece žádnou úlevu nepřinese.

Máte pocit, že gastro-průmysl je pod větším drobnohledem, než jiná odvětví?

Já mám spíš pocit, že od nás někdo pořád jenom něco chce. Ti, kteří sem přichází vytvářet byznys pro cvičené opice, tady mají otevřenou náruč, investiční pobídky, daňové prázdniny a bůhvíco ostatního. Proč by měly mít zahraniční firmy, ve kterých naši lidé přenášejí balíky z jednoho regálu do druhého nebo tahají čínské pneumatiky, lepší podmínky? Lidé, kteří se snaží podnikat vlastním úsilím za vlastní peníze, nemají nic. Nemyslím si, že by to tak mělo být.

V příštím roce se restauratéři pravděpodobně mohou „těšit“ na celou řádku legislativních změn. Vedle EET ještě zákaz kouření, hracích automatů, do toho kontrolní hlášení k DPH. Považujete některou z úprav za správnou?

Jednoznačně zákaz kouření. Zrušit kouření v restauracích bez výjimky! Tečka.

Počkejte, je jasné, že ve špičkových restauracích, jako jsou ty vaše, kouření nikomu nechybí. Ale co typické vesnické hospody, kterých není málo?

Čtyřky nebudou nikomu scházet, věřte mi. Kdo chce sedět v zaflusané putyce a kouřit jednu za druhou? Před dvěma týdny jsem byl ve Španělsku, a to je ultra kuřácká země. Tam zákaz zavedli a vůbec nevnímám, že by to někomu vadilo. Majitelé restaurací naopak říkají, že mají větší tržby, protože si lidé koupí víc jídla a pití. Ale tady zase někdo šalamounsky vymýšlí způsoby, kde to povolit a kde ne. To je jako s tím zavíráním velkých obchodů o víkendu. Ten, kdo má velký krám, bude muset zavřít, a lidi se nahrnou do malého? Co je to za logiku?

Dobře, ale není to tak dávno, co si řada restauratérů musela horečně předělat provozovny na kuřácké a nekuřácké části…

Každému je fuk, co musíte a co nemusíte. Ideálem občana je tady někdo, kdo chodí dělat do fabriky a na podnikatele z vysoka serou. A to kontrolní hlášení, to je prostě další věc, kterou musíme udělat, tak ji uděláme. Je to stejný, jako když jsme museli psát do jídelních lístků ty idiotské alergeny. Prostě jsme to udělali a myslet si o tom můžeme, co chceme. Pro mě jsou tyhle věci nepochopitelný, docela dobře by stačilo, kdyby se dodržovala stávající nařízení. Ale tady se udělá dvacet dalších. Je to jako perpetuum mobile, kde si furt někdo vytváří nějakou práci. Začínám mít podezření, že tady o toho člověka vůbec nejde.

Během vašich cest s pořadem Ano, šéfe! Jste musel v restauracích vidět kde co. Jak jsou na tom restauratéři s dodržováním těch stávajících nařízení?

Pravidla se nedodržujou. Žádná norma nic neřeší. Dokud to nikdo nekontroluje a není za to postih, nařízení může být, kolik chce a stejně to nefunguje.

Nemůže to být právě tím pocitem, že celá řada norem je nesmyslná? Zvláště pak EU-normy bývají častým terčem polemik…

Nenávidím EU jako takovou. Myšlenka dobrá, ale co se z toho stalo za poslední roky, je zoufalé. Sedí tam parta totálních idiotů. Ale hygienické normy EU jsou podle mě normální. Jen u nás se na to hledí víc než v Evropě. Ale v restauraci má být čisto. To by měl dodržovat každý i bez EU. Na druhou stranu, nikdo si neuvědomuje, že dodržovat podnik čistý a mít kvalitní vybavení stojí obrovské peníze. A když jste v modelu, že prodáváte dvou nebo tříchodové menu za 80 Kč, kde vám na to mají zbýt peníze? Klientela chce nějakou kvalitu za nějakou cenu a není vytvořen dostatečný finanční prostor, aby se to dalo zvládnout.

Jak se vůbec daří průměrným českým restauracím?

Restaurace, ve kterých natáčím, přežívají proto, že vedou cenovou válku. Udělám to, co funguje Frantovi vedle, ale o korunu levnější. Stojí to na principu, že lidi nemají peníze. Já si myslím, že lidi mají peněz, že neví, co s nimi.

Máte ponětí, kolik restaurací, které jste se štábem navštívil, už zavřelo?

Myslím, že jsem zavřel drtivou většinu restaurací. Máme docela drsné skóre.

A přesto si vás zvou další?

Zoufalí lidé dělají zoufalé činy.

V čem ti neúspěšní restauratéři zpravidla dělají chyby?

Myslím, že podnikatelům často chybí finanční gramotnost, neumí základní Má dáti - Dal, jsou sentimentální a nejsou na výši manažersky. Nerozumí tomu, nemají představu, neuvědomují si, že potřebujou kvalitní personál, nemají zhodnocený byznys. Prostě nemají jasno v tom, co chtějí dělat. Devět z deseti řekne, že chce, aby tam chodili lidi a byli spokojení. Myslím, že by si nikdo neměl otvírat restauraci, dokud nemá v oboru odpracováno 10 let. Tenhle byznys se dělá s papírem a tužkou, a pokud vám to nehraje na papíře, musíte jít od toho.

Překvapí vás v restauraci ještě vůbec něco? Působíte už mnohem klidněji…

To víte, člověk za ty roky vyměkne. Nemám žádné právo na někoho křičet, to už musí být hodně náročný, abych na někoho spustil jako zamlada. Ale pořád mě překvapují. Tenhle byznys je těžce nestálý. Končíme šestou sérii a já jsem pořád z něčeho překvapený. Bolestně jsem se na tom pořadu naučil o tom, jaký život mají lidé v Česku, to není hezký pohled.

Promiňte, jak to myslíte?

Bolí mě, v jakém stavu jsou některá města, jak lidi žijou, jaký mají životní styl. Nedělal jsem si iluze, věděl jsem, co mě čeká. Ale úroveň restauračního podnikání je hodně špatná. V Praze dobrý, za Prahou bída. Ale většina to asi vyžaduje, tak to podle toho vypadá. Pro mě je lepší koncept mít hlad, než jíst blbý jídlo.

Mluvil jste o potřebě kvalitního personálu. Jak těžké je sehnat v Česku opravdu dobré kuchaře a opravdu dobrý servis?

Strašně těžké. Nejsou. V našem oboru je nulová nezaměstnanost, tady neseženete člověka. Lidi nechtějí dělat. My jsme tady nikdy neměli žádnou velkou pracovní morálku, ale teď je to snad ještě horší. Snazší je určitě sehnat dobrého kuchaře, ale někoho schopného na plac, je zázrak.

No vidíte, a teď se vymýšlí, jak zaevidovat číšníkům spropitné…

To je úplně mimo mísu. Kdyby to nebylo tak, jak to je teď, tak by tu práci prostě nikdo nedělal. Zdanit dýška se pokoušeli chvíli v Německu, za rok a půl se vrátili k původnímu postupu, protože to prostě nikdo nechtěl dělat. Dýško je přece motivující. Každý číšník má mít nízkou výplatu a zbytek si vyběhat sám. Je to tak všude, a to, kolik vydělá peněz, ho odlišuje od toho, jestli tu práci dělá dobře, nebo blbě. Asi nepotřebujeme, aby nám nějaký poslanec radil, jak se dělá tenhle byznys. Ať nás nechají být, nehnuli pro nás za 25 let prstem, tak ať se do nás teď nemontují. Z hospodských se stává štvaná zvěř. Tady se vtlouká lidem do hlavy, že když se podaří vybrat do halíře daně, budeme všichni šťastní a za rok doženeme Švýcarsko. To je přece blbost.

Vy máte koneckonců se Švýcarskem zkušenost. Jaký je rozdíl ve vedení restaurace tam a tady?

Diametrálně odlišný. Tam všechno stojí zásadně víc peněz. Každá chyba je o nulu větší. Podniká se tam ale jednodušeji než tady, má to pravidla, řád, víte, na čem jste, co potřebujete, je tam čitelný daňový systém, nízká daň, takže nikomu nestojí za to pokoušet se o podvod. DPH je tam 7,5 % a ceny úplně někde jinde. Všechny hospody mají jeden až dva zavírací dny v týdnu. V pondělí se nenajíte nikde. Miluju zavírací dny a má to velikou logiku. Tady mám pocit, že restaurace mají pocit, že to musí drtit pořád kvůli vysokým nájmům. I na vesnici jedou 7 dní v týdnu. To je naprostý nesmysl. Neděle jsou mrtvé.

A jak je to tam s personálem?

I ve Švýcarsku je to v tomhle ohledu hodně těžké. Oni už nechtějí moc dělat rukama. Navíc je tam úplně nesmyslná minimální mzda, 4 500 franků (112 000 Kč) měsíčně plus odvody. To je šílené.

Jak se daří vaší restauraci ve Švýcarsku?

Za týden zavíráme.

Co to?

Není jednoduché vést podnik na dálku. Cizinec to nemá už vůbec jednoduché. Pokaždé, když jsem tam přijel, jenom jsem přemýšlel, jak to tam udělat lepší. Byla to nejkrásnější restaurace, jakou jsem kdy měl. Na zavíračku nepojedu, protože by mi to utrhlo srdce. Navíc chystám v Praze nový projekt, a tak nechci tříštit síly. Otevřeme restauraci uvnitř hotelu. Bude to bomba, ale ještě je brzy říkat víc. Nemám ještě ani název. Čeká nás spousta práce.

Vaříte vůbec ještě, nebo už jste to definitivně přenechal zaměstnancům?

Vařím a jsem při tom úplně šťastnej. Vařím i doma, ale to je jiné vaření než v Imperialu. Teď jsem napsal domácí kuchařku. Říkám o ní, že je blbůvzdorná. To fakt zvládne každý.

Kdy ještě jste úplně šťastnej?

Při cestování. V Madridu jsem byl před dvěma týdny a už mě zase svědí nohy, jak bych někam jel. Asi se vypravím do Barcelony, tam mají senzační gastronomii.

Máte nějaký sen?

To mám! Že podnikatelé nebudou občané druhého řádu, ale budou hrdí na to, že se živí podnikáním. Přeju si jenom, abychom měli podmínky pro práci jako ostatní. 

Kateřina Kotalová, Živnostenské listy

Evakuace vodky z převrženého kamionu se zdařila, vesničané slaví už týden

iDnes, ČTK - Nebývalá nehoda se stala v zapadlé ruské vesnici Maloje Perekopnoje, která leží na řece Volze tisíc kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Na dálnici ve směru na Moskvu se převrátil kamion naložený vodkou. Krabice s alkoholem začali místní okamžitě odnášet. do vesnice se začali sjíždět příbuzní a známí z okolí.
 
Většina z 20 tisíc lahví havárii přežila, ale přivolaní dopravní policisté už v okolí nehody nenašli žádnou. Obyvatelé malé vesnice podle ruského serveru vesti.ru nejprve přispěchali na pomoc řidiči kamionu, ten ale z místa nehody utekl. Když ho nenašli, začali „zachraňovat“ náklad.

a 
Podle starosty obce „místní aktivisté vodku evakuovali na bezpečné místo“, protože auto, jemuž praskla pneumatika, začalo po nehodě hořet. Zpráva o havárii se bleskem rozšířila do širokého okolí a do malé vesnice se začali sjíždět příbuzní a známí obyvatel.
V obci Maloje Perekopnoje žije přibližně 600 lidí. Podle webu pravda.ru jim nabyté zásoby vydrží zhruba do Nového roku.
Nehodu a zmizení lahví vodky sice začala vyšetřovat policie. Vyslaní kriminalisté se však zatím do své centrály v nedalekém Saratově navzdory urgencím nevrátili.
 
Autoři: ČTK, iDNES.cz

Kult dítěte musí skončit

Blog.idnes.cz - Větu „dobro dětí je důležitější, než dobro dospělých“ považují mnozí za odvěkou pravdu, ale nejen, že tomu tak není, ale hlavně platí, že čím důsledněji se tato věta uplatňuje, tím nesamostatnější ty děti bývají v dospělosti.

Pamela Druckerman, Američanka, která žila jako expat ve Francii, napsala vynikající knížku, která se jmenuje „Bringing Up Bébé: One American Mother Discovers the Wisdom of French Parenting“, tedy volně přeloženo „Výchova bébé: O americké matce, která objevila moudrost francouzské výchovy“. Francie je totiž jednou z posledních zemí civilizovaného světa, která je vůči kultu dítěte imunní, což musím kvitovat volaje zřetelně a nahlas: Vive la France!

Uznat dětem autonomii, dát jim práva, uznat, že mají vlastní názory a postoje a respektovat je, to všechno je v pořádku a to je vývoj, který považuji za velmi dobrý, protože výchova v tomto duchu produkuje budoucí dospělé, kteří jsou zdravě sebevědomí, nejsou ustrašení a nečekají pasivně v koutě ze strachu, že když udělají omyl, následky budou bolestné. Bohužel, u toho to neskončilo. Děti byly postaveny na piedestal, a, k jejich vlastní škodě, se z nich staly objekty kultu. A běda, když se toho kultu někdo neúčastní, barbar jeden! Určitě je minimálně potenciální násilník – tahle logika se nese většinou současného západního světa.

Coby civilizovaný svět jsme udělali za posledních pár desetiletí několik hrubých chyb. Jednak jsme přijali za svou logiku, že dítě je v podstatě jen malý dospělý, ale protože vidíme, že je slabší, chceme ho, logicky, chránit více, než dospělé. Problém je v tom, že buďto řekneme, že dítě potřebuje zvláštní ochranu, a tudíž budeme do určitého stupně rozhodovat za něj (což musíme, protože dítě se nemůže kvalifikovaně rozhodnout ve všem zodpovědně samo za sebe), s čímž ovšem ruku v ruce jde to, že dítě nemůže být autonomní ve všem, a ano, jeho práva jsou menší, než práva dospělých. Nebo řekneme, že dítě je jako malý dospělý (to říkáme většinou tehdy, když chceme zabránit jeho trestání, ať už fyzickému či psychickému s dodatkem, že vůči dospělému by si to také žádná soukromá osoba nedovolila), ale v takovém případě by dítě muselo převzít i dospělou zodpovědnost, což nedělá, protože z principu to dělat nemůže.

a

Druhou velkou chybou, kterou jsme učinili, je naše společenská posedlost bezpečím za každou cenu. V angličtině se výchově v duchu této posedlosti říká „helicopter parenting“, v norštině se takovým rodičům říká „curlingforeldre“, protože rodič v takovém případě „obletuje“ svého potomka ze všech stran jako vrtulník, popřípadě mu „umetává“ cestičku jako při curlingu. Hlavně aby se mu nic nestalo, hlavně aby ho něco nezranilo, nebo aby se nedej Bože nezranilo samo. To je samozřejmě důležité dělat, ale u dítěte dvouletého, ne desetiletého a už vůbec ne u „dítěte“ patnáctiletého – a divili byste se, ale s tímhle „obletováním“ například ve Spojených státech či v Kanadě spousta rodičů pokračuje ještě v době, kdy tyto „děti“ jdou na univerzity. Dítě se musí potkávat se stresem, nebezpečím a rizikem, protože pokud si na něj nezvykne v dětství, nebude se s ním umět vypořádat v dospělosti.

Třetí velkou chybou je, jak jsem zmiňoval už v úvodu článku, je náš nezdravý vztah k dětem jako skupině spoluobčanů, tedy k dítěti jako kategorii, ne nutně ke konkrétním dětem. Naše společnost začala děti uctívat, stavět na piedestal, dělat z nich alfu a omegu společnosti, kolem které se vše točí, a pro jehož dobro se vše musí dělat. To je ten bod, v němž Francouzi, jako jedni z mála, se dosud drží racionality. Děti se ve Francii vychovávají tak, že následují své rodiče, kteří jejich narozením rozhodně neobracejí svůj život vzhůru nohama, ale je to dítě, které se musí (za pomoci rodičů) přizpůsobit rodičům, nikoliv naopak. Francouzské děti bývají ve srovnání se svými britskými, americkými či skandinávskými vrstevníky daleko kultivovanější, umějí se lépe pohybovat ve společnosti dospělých. Proč? Protože Francouzi své děti socializují, tedy nechávají je naučit se, jak se v normální společnosti chovat. Zbytek západního světa, jak se zdá, jde opačnou cestou – vytváří dětem umělou bublinu, slonovinovou věž idealizovaného, bezpečného „Dětství“ s velkým D, o němž jen dospělí vědí, jak má správně vypadat. Běda komukoliv, kdo by takovéto růžovoučké Dětství nechtěl svým dětem dopřát, jakož i běda dětem, které o něj nestojí a chtějí se zapojit do světa skutečného.

a

Dítě totiž není důležitější než dospělý. To říkám jako milující rodič, jako člověk, který si se svým synem hraje, učí ho, ukazuje mu svět a učí ho být samostatným člověkem. V diskusích se objevuje až příliš často argument „na dospělých/rodičích nezáleží, udělejte to pro ty děti“ – pominu-li, co autoři takových tvrzení asi mohou vědět o tom, co ty samotné děti mohou chtít, považuji za skandální, že tito lidé nastolili atmosféru, v níž nesouhlas s takovým tvrzením dělá z člověka pomalu Heroda. Představme si etické dilema. Hoří. V domě jsou dva dospělí a dítě, všichni spí. Hasiči přijíždějí na místo, vědí, kdo v domě je. Bude-li velitelem zásahu někdo, kdo podléhá nesmyslnému kultu dítěte, bude záchranná akce probíhat stylem „zachraňte dítě, a když bude čas, zachraňte i rodiče“. Bude-li velitelem zásahu někdo normální, přikáže „udělejte co je ve vašich silách, abyste zachránili, koho se dá, a musíte-li se rozhodnout, klíčem budiž to, kdo má v dané situaci větší šanci se z toho dostat“.

Naše současná posedlost dětmi, coby doslova objekty kultu, ovšem škodí samotným dětem; bereme jim možnost si přirozeně hrát, bereme jim fantazii, bereme jim svobodu, kterou jsme sami měli, když jsme vyrůstali, jakož i šrámy, které nás to stálo; to všechno ve jménu jejich údajného bezpečí a „psychické pohody“. Jak je možné, že ještě za mého mládí bylo standardem mít klíč na krku a být, coby devítileté dítě, sám doma, a přitom nejenže nepodpálit dům, ale ještě i umýt nádobí, vyvenčit psa, jít si ven hrát a počkat na příchod rodičů? Ne, nejsem tak starý, aby se muselo argumentovat tím, že „časy se zásadně změnily“. Udělat tohle jako rodič dnes, tak v Evropě mám na krku sociálku a v Americe kromě sociálky sedím rovnou v kriminále. Proč? Kvůli kriminalitě? Ale vždyť je nižší, než kdy předtím, obzvlášť výrazně nižší, než například v těch devadesátých letech! A rozhodně jsem, jako dítě, nestrádal, bavilo mě to, a protože podobně samostatné byly všechny děti v okolí, vždy byli kamarádi, s nimiž se dalo něco podnikat. A dnes? V době, kdy rodiče vozí děti autem pomalu až do třídy a musejí najímat někoho na hlídání každou chvíli? Co jsme to, jako společnost, udělali? Proč ta panika? Odkud se bere ten strach, že každou chvíli, kdy nevíme přesně, kde naše dítě je a co dělá, určitě bude minimálně někým unesené, ne-li rovnou mrtvé?

Jednou z žen, kterých si nesmírně vážím za práci, kterou dělají, je Lenore Skenazy, americká novinářka, guru projektu Free Range Kids, autorka stejnojmenného blogu a moderátorka televizního pořadu World’s Worst Mom (Nejhorší matka na světě), která se proslavila tím, že nechala svého dvanáctiletého syna dojet ze školy domů newyorským metrem samotného a napsala o tom na internet. Po velmi bouřlivé reakci, která logicky následovala, se pustila do vyvracení jednoho mýtu za druhým a boje za to, aby naše děti měly možnost zažít dětství takové, jako jsme zažili my sami; s fantazií, kamarády, nikým neorganizovanou hrou, lezením po stromech místo po certifikovaných superbezpečných prolézačkách (s jakou láskou vzpomínám na to, jak jsem jako dítě visel hlavou dolů z takové té kovové konstrukce o tvaru duhy, pod níž byl beton), aniž by jejich rodiče riskovali, že je za to zavřou a jejich děti dají pěstounům. V Americe totiž jde, pokud jde o to, dětem dovolit takové „skandální ohrožení jejich bytí“ jako třeba jízdu na kole do školy vzdálené jednu míli, opravdu o kriminál.

a

Vypadá to, že jsme, jako rodiče, čím dál více nuceni státem a společností kolem nás, médii a „opinion makery“ nuceni do opičí lásky vůči svým dětem, místo do lásky skutečné, „lidské“, která je spojena s tím, že je ve jménu té lásky potřeba někdy chtít po dítěti, aby udělalo to, co rodič chce, byť dítě chce něco jiného, popřípadě s tím, že by opravdu mělo být na rodičích, aby rozhodli, když už za své děti mají zodpovědnost, co jim dovolí, a co už ne. Místo toho, abychom děti vedli k tomu, aby si dokázaly poradit s životem, jaký je doopravdy, to vypadá, že velká část generace dnešních rodičů vzala soubor všeho, co se jim na jejich vlastním dětství nelíbilo (a co přitom bylo pouze důsledkem nedokonalosti našeho světa), a negací těchto „negativ“ se rozhodla to „napravit“ a vlastním dětem „dopřát“ život v nekonečné pohodě a nekonečném snění.

Jenže sen má smysl jen tehdy, existuje-li i syrová realita, podobně, jako poznání dobra se neobejde bez poznání zla, či vychutnání si krásné dovolené se neobejde bez kontrastu v podobě každodenní rutiny. Tak či onak, ostatně soudím, že současný kult dítěte, tedy tato kolektivní opičí láska, musí být zničen, zadupán do země a zapomenut.

Pro dobro našich dětí.

Andrej Ruščák, blog.idnes.cz

Pět důvodů, proč je naše civilizace bezbranná a aktivně spěje k záhubě

Ozbrojeneslozky.cz - Zejména generace narozené po roce 1990 se vyznačují charakteristikami, která z nich činí jehňata na louce obklopené vlky. Jde o lpění na pohodlí, zhýčkanost a změkčilost. Iracionalitu z lenosti studovat a přemýšlet. Hodnotovou neukotvenost, spíše pocitovost než cit. Pohrdání občanskými povinnostmi a naopak činění gest "globální" zodpovědnosti. A v neposlední řadě závislost na moderních technologiích a ztrátu řady tradičních dovedností.

1. Zhýčkanost a změkčilost

Zaznělo to v jednom z předchozích článků a můžeme se od toho odrazit: Dnešní (západní) mládež se těžko vyrovnává s čímkoli negativním, včetně toho, že se s ní na facebooku někdo odmítne přátelit. To není domněnka, tomuto jevu se věnují přední sociologové a psychologové a dokládají jej na datech rozsáhlých výzkumů. Jde o nechuť nebo dokonce neschopnost snášet sebemenší nepohodlí, ať fyzické či psychické. Jako by se jednotlivé stupně Maslowovy pyramidy potřeb shlukly do jedné – osobního komfortu.

Většina z tzv. generace Y (narozeni do r. 1995) a zejména Z (a čím víc na západ, tak i ti starší z generace X) se musí nacházet v optimální teplotě, nasycenosti, dostatečně rychle připojena na internet a trendy oblečena, aby byla vůbec schopna nějaké elementární existence. Na tyto „cíti“ nesmí být kladeny nepříjemné požadavky (třeba školní a pracovní), vyžadují a očekávají ochranu od všeho nepříjemného a zlého (proto facebook maže fotografie zachycující násilí). Tím jsou ovšem zcela odtrženi od reality, což dál posiluje jejich nerealistická očekávání a přecitlivělost, a tudíž oslabuje schopnost snést diskomfort a adaptovat se na méně příznivé podmínky.

Přitom se zdá, že dnešní děti, aspoň do určitého věku, se projevují stejně jako jejich vrstevníci před sto lety. Do nějakých cca osmi let se stejně dobře vyrovnají se smrtí babičky jako s ledovou vodou v bazénu, kde se koupají až do promodrání. Dovolenou strávenou ve stanu kontra v pětihvězdičkovém hotelu hodnotí stejně kvalitně. Atp. Dříve či později u nich ale přírodní přirozenost končí převálcována technologickými výdobytky, stádností kolektivu a především rodičovskou výchovou. Ta již dříve problematizovaný model laissez fair rozšířila do podoby „ať si dělá, co chce/ cokoli udělá špatně, si pro sebe zdůvodním a jeho omluvím/ k absolvování školy stačí čtyřky/ hlavně jej do ničeho nenutit a nevystavit nepříjemnostem.“ Je neuvěřitelné, že některé státy (jako Norsko) tento model přivedly k dokonalosti, když z něj učinily normu vymahatelnou sociálkou.

2. Iracionalita

Aby se člověk plně a správně socializoval, je třeba, aby dokázal ve svém životě sladit či alespoň vyvážit rozum a cit. Řadě lidí jednodušších, ovšem nejmladším generacím již téměř nezávisle na vzdělání, činí zásadní problém racionální uvažování, tak jak jej definovali světoví myslitelé 17. a 18. století. Bez ohledu na to, zda přikládali větší váhu empirismu nebo racionalismu (jejich syntézu provedl až Kant). To prvé se týká zkušenostního poznání. Jak známo, chybami se člověk učí, a co tě nezabije, to tě posílí. Jenže dnes jsou západní občané od zažití negativních zkušeností chráněni.

To druhé se týká rozumu, přičemž Spinoza trefně definoval tři stupně poznání: z doslechu / z neurčité zkušenosti / a právě z rozumu, tj. poznání pravé, vzniklé z podstaty, vytvořením názoru. Co dnes většina lidí uvozuje jako „podle mého názoru“ či „já si myslím“ ve skutečnosti spadá do prvních dvou kategorií, jakési dojmologie. Ke skutečnému názoru je třeba dojít přes analýzu zvažovaného jevu, zpochybňování jeho částí a kritické zhodnocení. Teprve na základě tohoto procesu pak také dokážeme podložit názor argumenty, de facto vysvětlit, jak jsme k němu dospěli. Toho je na internetových diskusích schopen sotva jeden ze sta. Ti ostatní totiž nepřemýšlí, myšlení bolí, je to námaha, je to nepříjemné…

Zjednodušení myšlení, ba dokonce oproštění se od něj, souvisí s pohodlností. Většina lidí je jednak líná věnovat čas studiu jevu, o němž si chtějí(?) něco myslet, především se ale bojí, že v průběhu narazí na poznatky, které do jejich původní představy a pocitu nezapadají, popř. neodpovídají dojmům nejbližšího sociálního okolí, takže za jejich prosazování by hrozilo vyloučení ze skupiny. Tento jev se označuje jako kognitivní disonance (poznávací nesoulad). Tím se ostatně vysvětluje, proč putinovec čerpá informace z webů placených Kremlem, aby se ve svém bludu ještě více utvrdil, proč má nácek tendenci popírat Holocaust a vyhýbá se exkurzi do Osvětimi jako čert kříži atd.   

3. Hodnotová neukotvenost

Nejedná-li člověk racionálně, jedná tedy iracionálně. Vítězí pocity. Což není nutně totéž, co cit – jako jsou názory degradovány na dojmy, tak cit je degradován na pocit. Generace Y a Z se orientují v rozsahu „To se mi líbí“ anebo? Nic, co se mi nelíbí, nevidím, neslyším, nemluvím. Nepříjemný pocit je třeba vytěsnit, nikoli se zabývat jeho příčinou a jejím řešením. Léčba je pouze symptomatická, povrchní. Je vám nepříjemné vidět uprchlíky na maďarských hranicích? Fajn, vyrazíte tam na víkend a v místě, které znáte z televizních zpráv, jim rozdáte vodu a ovoce. Jednu rodinu kousek popovezete smáčklou na zadních sedadlech. A dál? Cítíte se dobře. Jako Moláček si to pověsíte na zeď. Bezesporu si myslí, že tím napomohl k řešení – smutnou realitou je, že tím vyřešil jen své psychické nepohodlí.

Mizí hodnoty a s nimi ukotvenost dnešního člověka. Je to, jako když budete sledovat řeku z jednoho břehu a uvidíte, že teče zleva doprava. Nejste-li ukotveni a necháte se proudem unést na druhý břeh, dost možná to ani nepostřehnete, budete s vervou tvrdit, že řeka teče zprava doleva. Vše je otázkou perspektivy a tu je žádoucí si podržet a uvědomovat. Opak vede ke zmatenosti, z níž pokračuje cesta relativizaci: Je to žluté i modré, resp. nijaké. Byl Hitler padouch nebo hrdina? Byli bratři Mašínové padouchy nebo hrdiny? Jsou migranti bezpečnostní hrozbou nebo darem z nebes? Odkud kráčíš, člověče, a kam?

Tradiční hodnoty jsou bagatelizovány, vysmívány, ba rovnou zatracovány. Aniž by je nahradily nové. Ty původní se utvářely v průběhu staletí. Nové snadné rychlé recepty jsou laciné jako ty od Ládi Hrušky. Husovo přikázání „žij v pravdě, mluv pravdu…“ se proměnilo v „mluv politicky korektně a pokud možno tak i mysli.“ Desítky tisíc našich předků padly při obraně Evropy proti muslimským ofenzivám – proboha, to byli hlupáci, že neobjevili multikulturalismus a světový mír! „Pro boha?“ Jakého? Musíme být humanisty, ale jaksi se zapomíná, že k této ctnosti nabádal Ježíš, v praxi vedl vynález knihtisku, rozšíření gramotnosti a zrod občanské společnosti. Ta dochází do stadia, kdy nevěří, nečte, o politiku se nezajímá – jen tím humanismem se zaklíná, sic neschopna jeho definice.

4. Nezodpovědnost

Zodpovídat se… komu, čemu. Jakoby leckomu nebylo nic svaté. Vyjma sama sebe, což ovšem v praxi znamená zodpovědnost vůči vlastnímu komfortu. Ovšem postarat se sám o sebe, toho kvůli státnímu paternalismu už západní občanstvo také není zdaleka schopno. Rostoucí očekávání si vynucují expanzi občanských práv a záměnu s právy lidskými. Tak se v Německu stalo lidským právem imigrantů bezplatné bydlení a kapesné až 400 euro měsíčně. Podle Merkelové je třeba standard v Evropě sjednotit, zatímco u nás na něj nedosahuje jediný důchodce. To i komunisté proklamovali ve svém sociálním programu, že kdo nepracuje, ať nejí – evidentně k socialismu vedl jiný recept. Dnes se zdá, že v Listině práv a svobod je ukotveno především právo na pohodlí a svoboda dělat cokoli.

Jenže nemůže být svobody bez zodpovědnosti. Zodpovědnosti přispívat ze všech sil k zachování a rozvoji systému, který garantuje svobodu právě toto činit. Willi Brandt: „Demokracie nesmí jít tak daleko, aby se v rodině hlasovalo, kdo je otec.“ Benjamin Franklin: „Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně hlasování odmítne.“ Charles de Gaulle: „Demokracie je zákonnost, přísné dodržování zákonů jak mocenskými orgány a organizacemi, tak i všemi občany.“ Michail Sergejevič Gorbačov: „Demokracie bez veřejné informovanosti neexistuje a existovat nemůže.“ Winston Churchill: „Dějiny učí, že demokracie bez hodnot se snadno promění ve zjevnou nebo kamuflovanou totalitu.“

Je tedy non-sense tvrdit, že vaším nezadatelným právem je svoboda, současně však odmítat se na jejím zachování podílet. Výstižnou ukázkou této zvlčilosti byla hysterie kolem záměru obnovit vojenské odvody (což je úkon administrativní, nešlo zdaleka o znovuzavedení povinné vojenské služby). Jiný příklad - není správné pomáhat imigrantům, kteří svoji svobodu uplatňují ilegálním přechodem hranic a nezaslouženým pobíráním německých sociálních dávek, namísto bojem a budováním lepšího místa pro život tam, kde jsou doma. Kam se vytratila zodpovědnost, jejich i naše?

Absenci pravé zodpovědnosti za sebe, svou rodinu, místní i národní pospolitost, maskují zodpovědnosti jiné. Zejména ta za globální klima. Jezděte na kole a v MHD místo autem a naši potomci ještě za 200 let budou schopni žít tak jako my, aniž by se i v Praze brodili po kolena v oceánu. Vážně? Budou žít na souši, za to v chalífátu. To nevadí, to je rovnocenné. Všechny kultury, právní a vládní systémy od nich odvozené, jsou přeci stejně hodnotné. Všichni lidé jsou stejně hodnotní. Hodní jako zlí.

Všichni broučci a syslové jsou také stejně hodnotní jako lidé, proto je v pořádku nechat obyvatele řady obcí dusit se automobilovým kouřem, než vyasfaltovat kus louky… Vzdor korektnosti, vznešeným globální cílům, proklamovanému humanismu a rovnosti, ti lidé, zejména mladí lidé, kteří takto uvažují, si vydávají za hodnotnější, než lidské kreatury, které jejich usilování o všeobecné planetární dobro zpochybňují. Veskrze jde o hodnotovou plochost, nikoli její opak. Myšlení, pardon, cítění, sorry, vlastně „dojmění“ je černobílé. Vše, co je barevné, patří do přihrádky galaktické temnoty. Dělení my – světlo, a oni – Temná strana Síly. V tom případě ať žije Darth Vader.

5. Závislost na technologii

Vítězí zjednodušení, a to ve všech myslitelných oblastech. Zmínili jsme již zjednodušení myšlení a hodnot. Ale zjednodušení proniká všude jako rakovina, do docela banálních záležitostí. Projevuje se třeba i nahrazováním výuky psacího písma Comenia Scriptem, Pohlreichovou mantrou „odlehčete svíčkovou“ a rojením nepřeberného množství mobilních aplikací. (Jedinou výjimkou jsou snad jen ministři financí – zaklínají se zjednodušením daňového přiznání, leč statečně činí správu daní stále složitější.) Vše je hnáno snahou ulehčit si práci, aby měl člověk více volného času. V tom případě se ptám: Kde je? Jak to, že ještě nepracujeme jen od pondělí do čtvrtku?

Skutečnost je zřejmě taková, že všechny ty moderní technologie fungují na stejném principu jako cigarety, Coca Cola a jídlo v McDonalds – obsahují příměsi, které vás nutí poručit si další porci. A také komplementy, což v ekonomické teorii znamená, že ze spotřeby jednoho statku vyplývá spotřeba jiného. Když si koupíte auto, musíte si kupovat také benzín, servisní služby a pojištění. Rozšiřuje se tak portfolio produktů a služeb, na nichž jsme závislí. Smartphony by byly samy o sobě k ničemu, kdybyste do nich nestáhli aplikace a aktualizace těch aplikací.

Kdyby ale šlo jen o to, že tento druh činnosti nám čas nepřidává, nýbrž bere, s každou další možností dělat něco navíc. Problém je rovněž v tom, že zapomínáme, jak to či ono udělat postaru, bez nejnovější technologie, offline. A generace Y a Z to ani nevědí, nezažily to. Možná se aspoň zvídavě někdo z jejich řad zeptá:

„Mami, jak jste si s tátou domlouvali rande, když nebyly mobily?“

„Na předcházející schůzce. Nebo jsme si zavolali z telefonní budky, případně od sousedů, kteří byli v pořadníku před námi a už měli svoji linku.“

„A mami, jak jste si dali vědět, když do toho jednomu z vás něco přišlo a zdržel se?“

„Buď mohl od někud zavolat třeba do toho podniku, kde jsem čekala, a číšník mi to vyřídil. Nebo jsem čekala hodinu a pak šla domů.“

„Mami, jak ale mohl zavolat, dejme tomu z nějaké budky, když neměl mobil a v něm internet, aby si našel číslo do toho podniku?“

„V té budce byl velký tlustý telefonní seznam. Nebo šlo o podnik, kde jsme se scházeli často, takže si tatínek číslo pamatoval.“

Nebo jiný příklad - opravdu už jen stateční se brání používání navigace. Když plánují cestu, podívají se na mapu (kromě online zvládají i papírovou, kterou vozí v autě, tzv. autoatlas), vypíší nebo zapamatují si klíčové a orientační body (projedu městy A, B, C a v D zahnu na třetí křižovatce doprava). Když v průběhu cesty zapomenou či ztratí orientaci (mimo ty, kdo ještě pořád vědí, že směřují na nějakou světovou stranu, což lze učit podle slunce), jsou schopni zeptat se kolemjdoucích. Tyto přirozené elementární schopnosti dávno ztratili ti, kdo naslouchají pokynům „Za sto metrů odboč vpravo.“  Končí to vjetím, v lepším případě, do pole, v horším do vrat něčí stodoly, tupým a bezradným uvíznutím v dopravních zácpách atd.

Mnohé moderní technologie nás tedy nejen připravují o čas, ale také o dovednosti, které jsou důležité, ba podmínkou k přežití. Jednoduchou věc vyřizujeme s kolegou (mnohdy sedícím ve vedlejší kanceláři) výměnou e-mailů několik dní, ačkoli ústně by se vyřešily v řádu minut. Závislost na technice, u některých jedinců patologická jako závislost na drogách, lidi také odcizuje. Zkratkovité komentování na facebooku a ještě kratší tweetování neučí stručnosti a věcnosti, jak se tvůrci těchto sítí alibisticky vymlouvají, nýbrž plochosti a zkratkovitosti, černobílosti a afektovanosti, v souhrnu zaostávání komunikačních schopností. Stejně tak vygooglovat neznamená vědět a myslet. Kdyby ano, mohla by povinná školní docházka končit druhou třídou, kdy se člověk naučí číst. Mnohým by to jistě vyhovovalo.

Vraťme se ale ještě k odcizení v důsledku rozvíjení technologií. O porážku naší živočišné potravy se postarají jatka, o její zpracování do úhledných kousků a kousíčků masokombináty. A i v nich už spíše stroje než řezníci. Zřejmě již většina tuzemské populace by měla problém, nejen neznalost, porazit a naporcovat prase, natož králíčka. Většina výsledné produkty pořád ještě sní, ale v generacích Y a Z přibývá morálních vegetariánů. V krizové situaci by hodně z nich pomřelo hladem, ať už by si neuměli nic ulovit a připravit k snědku, nebo nebyli psychicky schopni se o to ani pokusit. O tom, že technické zabíjení nepřítele – stisknutím tlačítka k odpálení rakety, drží západní armády bojeschopné, ani nemluvě. I tak se piloti amerických dronů potýkají s psychickými problémy. Do boje povolaní civilisté z generace Z tváří tvář nepříteli po skluzu do stejného zákopu by sotva tasili nůž.

Důsledky

Předcházející rozvaha, jistě ne zdaleka vyčerpávající, vede k závěru, jenž byl deklarován v názvu tohoto článku. Naše civilizace, ta západní, severo-atlantická, západní, křesťanská… – jakkoli chcete, zejména pak její evropská část, se nachází ve stadiu naprosté nepoužitelnosti a bezbrannosti. A také bezradnosti, proti níž bojuje, zacyklena a polapena v sérii vlastních omylů, utvrzováním sebe samé v opaku. Ztratila schopnost sebereflexe. A přes zjevnou popularitu dalajlámy se vzpírá jeho proslulému doporučení: „Jakmile zjistíte, že jste učinili chybu, konejte kroky k její nápravě.“ Chyby jsou re-definovány na ne-chyby, leckdy na ctnost a stále opakovanou humanitu. Z „chybovat je lidské“ se stalo „chyby jsou lidskost“, za lidskost se nemusíte omlouvat, natož ji napravovat.

Očekávání, jež bývala vždy spojována s nastupující generací, se tentokrát nenaplňují. Proklamované zásluhy euro-politiků druhé poloviny 20. století, že totiž ušetřili generace (W), X, Y, Z válečných konfliktů, a od X je navíc i vyprostili z bipolárního rozdělení světa (Studené války), dopřáli jim volnost a blahobyt, se ukazují kontraproduktivní. Svým ochranářským přístupem vychovali mrzáčky po stránce psychologické i fyzické. Za to v bláhové nevědomosti, v níž mír, bezlimitní svobodu a blahobyt pokládají za samozřejmé.  A k bezbřehé sebestřednosti a aroganci, jež je vedou k absolutnímu nezájmu o zodpovědné podílení se na budování společnosti. Slovo „zodpovědné“ je třeba podtrhnout, protože euro-mamánci se zhusta cítí povoláni v rámci uspokojování svých potřeb přispívat k nastolování dobra všehomíra, a to totalitními metodami, jež sami právě nepoznali.

Nejdále v tomto směru došlo Německo. Je zřejmé, že program 4D se zvrhl někam úplně jinam. Z demilitarizace, denacifikace, demokratizace a demonopolizace se zrodilo něco úplně jiného, než bylo zamýšleno. Dnes by Německo potřebovalo desocializaci, demultikulturizaci, dekorektivizaci a detabuizaci řady důležitých společenských témat. Bez toho není důvod, aby k němu zbytek Evropy vzhlížel a následoval jej.

Že jsou výše popsané jevy podmíněny prostředím a nemusí jít nutně o nezastavitelný trend, jenž s dalšími generacemi povede k nevyhnutelnému pádu evropské civilizace, ostatně svědčí docela jiný národ. Podívejte se na Izrael, na jeho mládež. I kdyby ve všech jiných ohledech již byla zvlčilá, zpohodlnělá, na technice závislá, tak jedno vypustit nemůže – vojnu, v níž s velkou pravděpodobností zažije ostré operace. Z čehož se ovšem neplaší a nedezertuje, protože na občané rakety je uvyklá, na svůj národ je hrdá a dobře ví, že jej celý udržuje jen permanentní připravenost a ochota k boji.

Je to paradox – před pouhými sedmi dekádami Němci málem vyhubili Židy a ovládli celou Evropu. Dnes jsou z nich slaboši, kteří si vyšlapují na porážku, kdežto Židé jsou jediným životaschopným národem vyspělé civilizace.

Babišova logika: Malým brát, velkým odpouštět?

Živnostenské listy.cz - Před takřka jednou a půl miliardou korun údajně zavřel oči ministr financí Andrej Babiš ve prospěch firem holdingu Agrofert Andreje Babiše. Takovou sumu měl vloni sám sobě odpustit na daních. Andrej Babiš nařčení odmítá.

Urputná snaha Andreje Babiše po lepším výběru daní a snížení daňových úniků má podle předsedy senátu Milana Štěcha (ČSSD) vskutku geniální taktiku.

Systém popsal na svém blogu: „Aby se snížily daňové úniky, stačí firmám dlužné částky prostě odpustit a je vymalováno. Jistě je pouhá náhoda, že významný podíl z odpuštěné částky tvoří 1,48 miliardy, které na daních za minulý rok díky dobráctví finanční správy nemusely zaplatit firmy patřící do holdingu Agrofert. Proč krást, když stačí odpouštět.“

Podle deníku E15 finanční správa firmám vloni prominula daně v celkové výši 5,82 miliard korun. To zvedlo ze židle i pražsou zastupitelku Alexandru Udženija (ODS). „Odpustil na daních celému koncernu Agrofert necelých 1,5 mld. z celkových 5,8 mld. daňových úlev pro celou ČR. To je 25 %!,“ napsala pro Svobodné fórum.

a

Andrej Babiš obvinění odmítá. „Je to sprostá lež,“ napsal stručnou zprávu bez dalších vysvětlení na dotaz Živnostenských listů.Jenomže informace o odpuštění daně ve výši 1,476 miliardy korun vychází z oficiálních čísel ministerstva financí.

Daňové úlevy firmám nejsou ničím výjimečným (předtím, než se stal ministrem financí, získala jeho firma úlevu ve výši 2,15 miliard, to bylo ovšem za celých patnáct let dohromady) a nikdo by se nad tím možná ani nepozastavoval, nebýt toho paradoxu, že právě výběr daní je alfou a omegou jeho programu. „Co vybere od živnostníků, odpustí svým firmám,“ špačkuje Miroslav Kalousek.

Kateřina Kotalová, Živnostenské listy