Praha - Host pořadu ČT 2 Na plovárně Milan Šamánek vypráví Marku Ebenovi o pití vína ...


 

Washington - Spekulace o tom, že americký prezident Barack Obama není občanem USA, jsou naprostou malicherností proti tomu, co koluje internetem nyní. Bílý dům byl nucen oficiálně popřít zprávu, že Obama byl na Marsu.

Dva údajní bývalí agenti Andrew D. Basiago a William Stillings o sobě nedávno prohlásili, že spadali do vládního programu, který vysílal „chrononauty“ napříč časem, napsal server Wired.com.

Aby toho nebylo málo, jedním z nich prý byl i Obama, který se počátkem 80. let účastnil tajné mise CIA, jež měla za cíl objevování Marsu.

Bílý dům na toto tvrzení o prezidentově cestě na Rudou planetu reagoval oficiálním dementi. „Jedině kdybyste do toho počítali sledování Marťana Marvina (kultovní animovaný mimozemšťan),“ podotkl mluvčí Národní bezpečnostní rady Tommy Vietor.

Bílý dům byl nucen už dřívě prohlásit, že nemá žádný kontakt s mimozemskými civilizacemi.

Právo

Praha – Že se nejlepší český zpěvák historie Karel Gott (72) hodně zajímal o politiku a historii, to ví leckdo. Že je příznivcem spikleneckých teorií, podle kterých světové dění už staletí ovlivňují z pozadí tajemné skupiny, to se také ví.

Avšak Gott má nyní dokonce jasno i v tom, jak to dopadne se světovou politikou. „Čeká nás celosvětová diktatura,“ říká Mistr.

„Celosvětové dění směřuje k totální globalizaci, která vyústí v jednu totalitní světovládu. Časem všechny malé banky padnou – už to pomalu začíná, bankovní giganti budou fúzovat, až nakonec zbude jediný bankovní dům, který bude všem diktovat.

Vznikne jedna světová měna, která bude všechno řídit, a pak už je jen krůček k bezhotovostnímu platebnímu systému pomocí mikročipů a laserových neviditelných kódů – nejspíš je budeme mít zabudované v těle.

A tím bude možné z jednoho vládního centra získat o každém informaci a každého kontrolovat,“ řekl Gott serveru Freeglobe.cz.

Podle něj se asi naplní všechny orwellovské vize o totální kontrole občanů systémem. Pro Super.cz v nedávném rozhovoru navíc řekl, že doba totality je nevyhnutelná.

„Není jiné zbytí. Co si budeme povídat, světová ekonomika je v totální krizi a žádný politik nebude mít šanci s tím cokoliv udělat. Přijde s nepopulárními opatřeními, které nebude mít sílu prosadit.

Nakonec dojde k tomu, že ulice nebude mít příležitost ovlivňovat stav věcí. Čeká nás nová totalita. A i přes všechny hrůzy, které provázely některé z těch předchozích autoritativních režimů, je nutné vidět, že diktátor sám rozhodl, jak se bude ubírat ekonomika, a nikdo mu do toho nemluvil. Ekonomika pak vzrůstala,“ dodal Gott.

Super.cz :)

Praha - Většina lidí si říká, že hvězdy českého showbyznysu se topí v penězích. Platí to možná v případě Karla Gotta nebo Lucie Bílé, ale třeba herci, pokud náhodou nevezmou kšeft v reklamě, mívají hluboko do kapsy. Třeba taková Bára Hrzánová si měsíčně přijde jen necelých třináct tisíc korun!

Průměrný český plat je 24 tisíc korun. A většina z předních českých herců na něj zdaleka nedosáhne. Jen hvězdy, jako Miroslav Donutil, David Matásek či Iva Janžurová podle přehledu, který přinesl Blesk, měsíčně berou v Národním divadle 31 889 korun.

"V padesáti letech jsem na vrcholu a můj plat v Národním divadle je platem asistentky začátečnice po zkušebním období v PR agentuře," postěžoval si Matásek.

Avšak až daleko za ním a jeho kolegy ze Zlaté kapličky je s částkou 24 900 Zdeněk Svěrák, který přitom Divadlo Járy Cimrmana sám zakládal. O třicet korun méně na měsíc má v Klicperově divadle v Hradci Králové Pavla Tomicová, známá ze seriálu Ulice.

Ivan Trojan či Simona Babčáková, kterou diváci dobře znají coby barmanku ze seriálu Comeback, dostávají na účet každý měsíc od Dejvického divadla 22 230 Kč. A již zmiňovaná Bára Hrzánová si na 12 500 korun přijde v Divadle Na Jezerce.

Není divu, že většina herců bere kšeftíky oběma rukama. Díky seriálům, reklamám a sice špatně placenému, ale pravidelnému dabingu si přijdou nakonec na částku, za kterou se dá žít...

Super.cz

Brno - Vědci z brněnské Masarykovy univerzity, kteří zkoumali postavení starších lidí na trhu práce, vzkazují firmám: nabízejte práci lidem starším padesáti let, v budoucnu bude tato věková skupina v Česku tou nejpočetnější. V pátečním vydání o tom informuje Mladá fronta Dnes.

Autor: MED
Práci má nyní podle statistik přibližně 60 procent lidí starších padesáti let. Podle odborníků z Ústavu pedagogických věd brání starším lidem v získání nového zaměstnání především předsudky zaměstnavatelů.

"Ti se obvykle ptají, kde mají pro straší lidí brát místa a kolik je to bude stát. Tak ale otázka vůbec nestojí. Měli by se spíše zeptat, jak se staršími lidmi nastavit spolupráci tak, aby z ní měly prospěch obě strany," upozorňuje Petr Novotný, který se na mezinárodním projektu podílel.
 
Se zaměstnáváním starších lidí mají bohaté zkušenosti například ve Finsku. Zatímco v Česku mnozí nezaměstnaní řeší svoji situaci odchodem do předčasného důchodu, Finsko se naopak snaží lidi v práci udržet a motivuje je finančními výhodami.

"Ten, kdo odejde do důchodu v 68 letech, má o více než pětinu vyšší plat než ten, kdo jde do důchodu o pět let dříve," vyčíslila výhody setrvání v pracovním poměru vedoucí výzkumu Milada Rabušicová.
 
Podle Novotného mohou starší lidé v zaměstnání využívat zkušeností, které mladí nemají. Výsledky pozorování rovněž vyvracejí mýtus, že starší lidé se obtížněji učí nové věci.

Praha - Fronta desítek lidí čekala v pražském Paláci knih Luxor na normalizačního předsedu federální vlády Lubomíra Štrougala, který tam podepisoval svou novou knihu pamětí s názvem Ještě pár odpovědí.

Ta je volným pokračováním jeho knihy Paměti a úvahy z roku 2009. Někdejší komunistický politik se na veřejnosti neobjevuje a knihy podepisoval vůbec poprvé.

Štrougal byl přes 30 let členem vedení ÚV KSČ a téměř po celou dobu normalizace předsedou vlády. Paměti prý píše proto, že o době komunistické vlády existují rozporuplné názory.

"A já se snažím do toho vnést svůj pohled, který podle mého přesvědčení odpovídá skutečnosti." Uvedl, že si nedělá nárok na to, aby s ním souhlasila většina národa.

V prvním díle Paměti a úvahy sedmaosmdesátiletý Štrougal vylíčil svůj život a působení ve vrcholné politice a zabývá se dobou, kdy stál téměř 20 let v čele československé vlády. Ve druhém svazku reaguje na nejčastější dotazy čtenářů prvního dílu. Chtěli po něm, aby se zamyslel nad výsledky i nezdary komunismu. Čtenáře zajímal také jeho názor na současný vývoj.

Názory bývalého předsedy vlády zaznamenal publicista Zdeněk Jirků a doplnil je pěticí vzpomínkových zastavení, v nichž se k politickému, ale především k hospodářskému dění za Štrougalovy éry vyjadřují členové jeho kabinetu i František Čuba, někdejší předseda legendárního Agrokombinátu Slušovice.

Štrougal v pamětech píše, že nikdo z představitelů Občanského fóra lidem nesliboval kapitalismus: "Jen si vzpomeňte na ty listopadové dny. Desetitisíce lidí stály v zimě pod balkonem Melantrichu a čekaly, co bude, co jim představitelé Občanského fóra řeknou. A oni říkali: Bude demokracie, budou volby, budou cestovní pasy, bude svoboda tisku, bude nová éra našeho hospodářství.

Ale nikdo neřekl: Bude kapitalismus! To slovo nemělo, přes všechny hlouposti, které jsme v propagandě dělali, dobrý zvuk. Všichni volali: Pryč od Moskvy, náš vzor leží u nohou sochy Svobody! Chytřejší a světaznalí věděli, co to znamená, jenomže milióny občanů si to přeložily po svém: Budeme se mít minimálně stejně, raději líp, protože vyženeme komunisty. Tak je vyhnali a čekali báječný svět. Dnes víme, jak báječný je."

Štrougal pracoval od roku 1948 v aparátu KSČ. V roce 1959 začala jeho kariéra ve vládních funkcích, když byl jmenován ministrem zemědělství. V roce 1961 se stal na pět let ministrem vnitra. V roce 1968 vystupoval proti obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy. Později se ale přidal k normalizačnímu režimu prezidenta Gustáva Husáka.

Předsedou vlády byl v letech 1970 až 1988. Rezignoval pro rozpory s generálním tajemníkem KSČ Milošem Jakešem. V únoru 1990 byl z KSČ vyloučen. V současné době se prý věnuje hlavně studiu a čtení a trápí ho nemocné kyčle.

Šokovaní kolemjdoucí na Štědrý den nevěřícně hleděli na pietní místo před Pražským hradem, kam stále chodí lidé zapalovat svíčky. Jen několik hodin poté, co se celé Česko naposled rozloučilo s exprezidentem Václavem Havlem (†75) v katedrále sv. Víta, úklidová četa házela vše, co exprezidenta připomínalo, lopatami do kontejneru.

To co se v sobotu odehrávalo veřejně před Pražským hradem nikdo nečekal. „Vrátila jsem se z rodinné procházky Prahou a to co jsem zažila já i jiní návštěvníci Pražského hradu na Štědrý den dopoledne námi dost otřáslo,“ napsala čtenářka Blesk.cz do redakce.

„Nejen cizinci nevěřícně zírali. Pokud se začne uklízet takto, kdy tam lidé ještě zapalují svíčky, nebo jen se vzpomínkou se zastaví… Stačilo jistě vše řešit jinak a v jiný čas. Styděla jsem se za to, že jsem z České republiky,“ dodala smutně šokovaná čtenářka.

Předseda českých komunistů Vojtěch Filip poslal severokorejským stalinistům kondolenci k úmrtí diktátora Kim Čong-ila. Jeho slova v dopise, který zaslal synovi Kim Čong-unovi popisují krutého samovládce jako člověka, který "přinesl štěstí korejskému lidu". Absurdní aktivita šéfa českých komunistů má na druhou stranu pozitivní význam pro naši zemi. Dozvěděli jsme se, jak by asi vypadalo "štěstí českého lidu", kdyby se u nás komunisté dostali k moci.