Chrudim - Socha Kalliopé v Městském parku podle všeho opět přijde zkrátka. Z peněz, které radnice na opravu památky uvolnila, přijde hned celých 113 tisíc korun převést na opravu tribuny letního stadionu. Jednat by o tom mělo v pondělí městské zastupitelstvo.

Vedení města se v poslední době potýká s několika problémy, které se přímo týkají financí. Ať už jde o odloženou opravu chodníků a komunikací na Novém městě nebo stornování rekonstrukce sportovní haly na Tyršově náměstí, prakticky všude se do hospodaření radnice promítá pokles ve výběru daní.

Momentálně tak došlo na sochu Kalliopé, na níž město uvolnilo 170 tisíc korun. Další peníze pak měly připutovat z prostředků pardubického krajského úřadu. O přesuny peněz v rámci rozpočtu se chce zajímat opoziční zastupitel František Pilný (ANO 2011), který v poslední době působí jako „hlídací pes“ městské kasy a každý z výdajů podrobuje důkladnému zkoumání. „Na pondělním zasedání zastupitelstva se má hlasovat o přesunutí částky 113 tisíc krun z položky Restaurování sochy Kalliopé do položky Rekonstrukce tribuny Letního stadionu a stavební úpravy ve druhém nadzemním podlaží. Budu se ptát, proč to tak je, zda to je úspora a pokud ano, čím je způsobena,“ říká Pilný. Klidné jednání městských zastupitelů se tedy nedá očekávat.  

Chrudim - Městského zastupitele za ANO 2011 Františka Pilného zaráží před pondělním zasedáním zastupitelstva skutečnost, že se kvůli nízkému výběru daní zastavují ve městě některé investiční akce a už podruhé v krátké době za sebou se přitom radnice chystá investovat miliony korun do místních fotbalových areálů. Právě pondělní schůze zastupitelstva má totiž rozhodnout o přijetí třímilionové státní dotace na rekonstrukci tribuny na bývalém stadionu AFK a současně také o tom, že město kvůli tomu sáhne hluboko do svých finančních rezerv.

"Zatím nevím, co si mám o těchto masivních investicích do zdejšího fotbalového klubu myslet, pokud vezmu v úvahu ještě novou tribunu na stadionu Za Vodojemem, kterou platilo město celou ze svého. Není to totiž tak dávno, kdy pan starosta v médiích ´naříkal´, jak je na tom náš městský rozpočet kvůli nízkému výběru daní špatně a že se kvůli tomu budou muset letos zastavit investice do oprav chodníků a další infrastruktury ve městě, kterou všichni užíváme," namítá městský zastupitel. "V případě fotbalového klubu to ale evidentně takový problém není, proto mi přijde upřednostňování jedné zájmové skupiny na úkor všech občanů minimálně dost podivné," dodává vzápětí.

K dotaci bude třeba přihodit takřka šest milionů

"Rovněž třímilionová dotace od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), o které máme jednat, je žalostně nízká v porovnání s celkovou investicí, kterou se město chystá do rekonstrukce tribuny vložit," poukazuje František Pilný. Jen pro úplnost - město bude muset totiž k získané dotaci přihodit dalších takřka šest milionů, aby se mohlo do akce pustit a dotaci od státu získat. "Ověřoval jsem si proto u MŠMT, kolik peněz bylo možné prostřednictvím dotace na takovou akci obdržet a zjistil jsem, že v případě rekonstrukce či modernizace sportovního areálu ve vlastnictví klubu nebo města a obce to mohlo být až 70 procent z celkové částky, zatímco Chrudim získala pouze 33,9 procenta z celkového objemu této investice," dokladuje Fratišek Pilný svá zjištění.

Pilného zároveň mrzí, že město nezačalo stavět s pomocí dotace také tribunu na hřišti Za Vodojemem. "V případě této tribuny nám někdo z vedení radnice neříkal pravdu, když tvrdil, že na její výstavbu nelze získat žádnou dotaci. U MŠMT jsem si teď ověřil, že Chrudim mohla obdržet na tuto novostavbu až polovinu všech nákladů z celkových 17,5 milionu korun, které radnice na tuto stavbu vynaložila. Podle všeho bylo tedy město v tomto případě poškozeno. Kdyby totiž vedení radnice před posledními komunálními volbami se stavbou této tribuny tolik nespěchalo, nemusela být Chrudim chudší o několik milionů, a to je další věc, o kterou se budu zajímat," tvrdí zastupitel Pilný.

Dojde k vyčerpání víc než poloviny finančních rezerv

František Pilný se nechal před pondělní schůzí zastupitelstva informovat městskými úředníky také o tom, kolik peněz z letošních finančních rezerv spolkne plánovaná rekonstrukce tribuny na bývalém stadionu AFK, protože se bude hlasovat i o rozpočtové změně, za kterou se skrývá právě spotřeba rezervního fondu města. "Tato investice spotřebuje víc než polovinu všech letošních finančních rezerv," upozorňuje městský zastupitel. "Chápu, že je tribuna ve špatném technickém stavu, měli bychom si ale také umět spočítat, zda město něco získá z pronájmu těchto prostor, aby neneslo na svých bedrech jen samé finanční mínusy, a klub MFK Chrudim, který tento areál využívá, zase jen samé plusy. Měli bychom se v této souvislosti ptát, jak moc se klub snaží získávat na svou činnost sponzory, anebo zda se jen spoléhá na pomoc města. Všechny tyto informace by přitom měli mít zastupitelé před hlasováním k dispozici," říká městský zastupitel.

Rekonstrukce tribuny na bývalém "Emiláku" byla městem vysoutěžena za částku 8 854 044 Kč včetně DPH. Tři miliony z této částky by měla nyní pokrýt dotace. Zvednou pro ni tedy zastupitelé hnutí ANO 2011 nakonec ruku? "Nejprve je třeba zmínit, že už z principu naše hnutí vítá, že chce město investovat do údržby svého majetku. Na druhé straně je ale třeba zvážit, zda v tuto chvíli peníze v městské pokladně máme, nebo nemáme, a jestli je tato investice opravdu prioritou, když jsme nuceni další akce kvůli nedostatku financí zastavit. Zastupitelé ANO 2011 se proto nad tímto tématem sejdou na konci tohoto týdne, aby se mezi sebou poradili a dohodli, jak budou během pondělní schůze postupovat," uzavírá František Pilný.

Chrudim - Stav střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie nenechává v klidu jak obyčejné obyvatele města, tak místní politky. Naposledy se k současnému „kočkopsu“ na střeše chrámu vyjádřil městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), jemuž se nelíbí investice do nového střešního pláště, jímž má být pálená taška.

„Věže kostela Nanebevzetí Panny Marie z tašek nikdy neuděláte, takže to pořád bude ten ´kočkopes´, o kterém se teď ve městě mluví. A přestože byly tašky na střeše kostela ještě dříve než v 18. století, je nutné rovněž připomenout, že i kostel vypadal tenkrát jinak," tvrdí napřiklad Fratnišek Pilný, jehož profesí je stavebnictví a je tedy odborníkem na slovo vzatým. Minimálně z neznalosti ho však usvědčuje několik starých fotografií, které nedávno zvěřejnil facebookový projekt „Vzpomínky na starou Chrudim“. Právě zde se objevily obrázky gotického kostela z doby, kdy už byla Františkem Schmoranzem provedena regotizace a na střeše se nachází Pilným kritizované tašky. Pravděpodobně se tu po taškách objevila i břidlice, která je tradiční krytinou užívanou k pokrytí střech kostelů už od středověku. Ukázkou takové břidlicové střechy je monumentální chrám svaté Barbory v nedaleké Kutné Hoře. Podle všeho byla stejná krytina užita v Chrudimi ještě v roce 1950.

[[img:chrn_halfwidth:11725:Břidlice byla jednou ze střešních krytin, kterou nesly dokonce i věže kostela.  Foto: Věra Šlosarová Kajzrlíková]]

V opozici k názoru Františka Pilného tak stojí třeba výtvarník Ivan Baborák, jenž je zcela jednoznačně pro návrat břidlice na střechu arciděkanského kostela. „Požadavek, dát střechu do původní podoby - břidlice - vítám. Mimochodem, pokud dobře počítám, tak na kostele je už třetí střešní krytina za jeden lidský život. O čem to asi svědčí? Kde asi pokrývači udělali chybu, kdo je kontroloval a kdo to platil?“ ptá se přestavlcký malíř s chrudimskými kořeny. Zdejší katolická farnost opravuje významnou kulturní památku za výrazné finanční pomoci státu i města. Naposledy tak radnice schválila třeba sedmdesát tisíc určených na instalaci sítí proti holbům.

Chrudim - Městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), který přiměl vedení radnice k větší aktivitě při zajištění bezpečnosti obyvatel sídliště Na Šancích po nedávných povodních, si teď chce více "posvítit" také na další často diskutovaný problém, jímž je střecha kostela Nanebevzetí Panny Marie, které se ve městě začalo kvůli dvojí použité střešní krytině přezdívat hanlivě "kočkopes".

Pilný, který je vlastní profesí stavitel, se chce zajímat hlavně o to, zda jsou peníze použité z městské kasy na výměnu střešní krytiny kostela vynaloženy účelně. "Mrzí mě, že se z celé záležitosti stala spíše politika, než uvážlivá investice," poukazuje Pilný na nedávnou schůzi zastupitelstva města, kterou se snažil marně přesvědčit, aby odložila rozhodnutí o poskytnutí půlmilionové dotace katolické farnosti na opravu kostela s tím, že jde o zbytnou investici. Už proto, že v městské pokladně schází miliony a Chrudim zůstala na financování rekonstrukce střechy kostela v podstatě sama. "Výměna střešní krytiny má přijít ještě asi na šest milionů, přičemž stát prostřednictvím ministerstva kultury na ni přestal přispívat úplně a kraj se zúčastňuje této akce finančně už jen symbolicky, takže veškeré břímě zůstává na městu," argumentuje zastupitel. "Obávám se proto, že budeme o dotacích pro kostel jednat znovu a znovu, aniž víme, zda jsou tyto peníze vynaloženy účelně," dodává vzápětí.

"A co mne k tomu vede? Dostáváme se totiž do situace, kdy měníme na střeše kostela obrazně řečeno mercedes s ojetými gumami za novou Škodu Fabii. Co tím chci říct? Že měděná krytina, pokud je správně položena, vydrží celá staletí a je prakticky nezničitelná, zatímco tašky, které tam jsou pokládány, mají maximální životnost 80 let," upřesňuje svoje pochybnosti František Pilný. "Také mne nepřesvědčily argumenty, že jsou tašky šetrnější ke gotickým krovům kostela, protože případné teplo, které měď vytváří, se dá poměrně snadno a levně odvézt izolací, jež se vloží pod plech, který je navíc oproti taškám asi tak desetkrát lehčí. U měděného plechu lze totiž počítat se zátěží čtyři až pět kilogramů na metr čtvereční, zatímco u pálené tašky zhruba 50 kilogramů na metr," vypočítává Pilný. "Proč myslíte, že mají všechny významné chrámy ve větších městech v České republice na střeše měď? Protože je praktičtější, takřka nezničitelná a dotváří od 18. století, kdy se začala měď používat, jejich monumentálnost," tvrdí zastupitel města. "Navíc věže kostela Nanebevzetí Panny Marie z tašek nikdy neuděláte, takže to pořád bude ten ´kočkopes´, o kterém se teď ve městě mluví. A přestože byly tašky na střeše kostela ještě dříve než v 18. století, je nutné rovněž připomenout, že i kostel vypadal tenkrát jinak," podtrhuje městský zastupitel.

"V situaci, kdy má výměnu střešní krytiny na kostele zafinancovat v podstatě celou město, mi přijde taková investice zbytečná. Kostel totiž vyžaduje z mého pohledu jiné nutnější opravy, než je střecha, protože je zabezpečena velmi kvalitním střešním pláštěm. Měnit měď za tašky je z mého pohledu opravdu krok zpátky. I proto bych se chtěl v dohledné době sejít s panem arciděkanem Hebltem, abych si mohl kostel v jeho doprovodu prohlédnout a detailněji se seznámit s plány na jeho rekonstrukci. Může mě pochopitelně odmítnout, přesto si myslím, že by město mělo vidět do věcí, které financuje. Stále mám totiž za to, že zastupitelé posledně rozhodli spíše pod dojmem jednání zastupitele Jaroslava Moučky z KSČM, který upozornil na předchozí chybné využití dotace katolickou farností při opravě kostela, než aby uvážlivě zhodnotili účelnost investice, kterou umožnili z peněz občanů města. Proto podle mne také dotace prošla. Z věcných problémů by se však neměla stávat politika," uzavírá František Pilný.

Chrudim - Kdo by na posledním zasedání městských zastupitelů před prázdninami čekal pohodu a věcné, rychlé jednání, ten by se mýlil. Celé čtyři hodiny se místní politici nemohli rozhodnout, zda svoji diskusi nepojmenují spíše „Na Šancích si chci udělat dobré jméno“.

Důvodem byly ustavičné snahy především opozičních zastupitelů, mezi nimiž vynikal městský zastupitel František Pilný (ANO 2011). Z prakticky jakéhokoliv bodu jednání sklouzli totiž k záplavám a řešení neutěšené situace v tomto sídlišti. Dělo se tak přesto, že právě dnes se má Pilný sejít se starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED) a o zaplavených panelových domech diskutovat. Zda se Pilný snažil opravdu najít věcné řešení, nebo „vytřískat“ pár levných politických bodů z neštěstí druhých, není zřejmé.

Zastupiteli Pilnému vadí exekuce, kterou město provedlo u nezletilého dítěte
Prvním bodem jednání byl už tradičně rozpočet města a hodinová přednáška šéfky Finančního odboru MěÚ Chrudim Hany Vránové. Také do ní se František Pilný, jenž si v poslední době osvojil dřívější roli neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) a prakticky v každé diskusi se snaží hrát prim, pustil. Podle opozičního zastupitele totiž město ne zcela korektně vymáhá své pohledávky. Jako příklad uvedl postup exekutora vůči nezletilému dítěti, jemuž byl kvůli dluhu za odvoz odpadu obsstaven majetek. Hana Vránová však ataky Pilného odmítla a navrhla mu soukromé jednání, kde si mohou o těchto případech pohovořit. Samozřejmě bez přítomnosti novinářů, což Pilný nakonec přijal.

Padl návrh věnovat raději půl milionu postiženému sídlišti než na kostel
V pokračující diskusi k záplavám Na Šancích se Františku Pilnému zdálo jako dobrý nápad přesunutí půlmilionové dotace katolické farnosti právě na řešení případných protipovodňových opatření v této lokalitě. Problematice se Chrudimské noviny budou věnovat ve vlastním materiálu. Už teď je ale možné říci, že jeho návrh se nesetkal s pochopením kolegů zastupitelů a byl smeten ze stolu.

Následovala diskuse nad železniční zastávkou nedaleko sídliště U Stadionu a životním stylem chrudimských školáků. Rovněž Desatero problémů města se dostalo „pod palbu“ opozice a městská zastupitelka a manažerka projektu Zdravé město Šárka Trunečková (SNK-ED) měla co vysvětlovat. Katolická farnost dotaci určenou na opravu jedné ze střech dostane, přestože Františka Pilného (ANO 2011) prý střecha kostela nezajímá. Arciděkan Jiří Heblt se také může vypořádat s holuby, protože šedesát tisíc korun na sítě a ochranné prostředky mu zastupitelé rovněž přiznali. Tentokrát se k souhlasnému stanovisku připojili i komunisté, kteří jinak veškeré dotace církvi bojkotují.

Rozčarování obyvatel sídliště Na Šancích z jednání politických špiček
Do závěrečné diskuse se zapojila i přítomná veřejnost. Než ale mohlo jednání začít, upozornil zastupitel Pilný na to, že se někteří lidé nemohou dostat do budovy městského úřadu, protože jsou zavřené dveře. Šlo především o zástupce bytových družstev a obyvatel sídliště Na Šancích, kteří přítomným sdělili své rozčarování z jednání politických špiček, které se prý nedostatečně věnují problematice opětovných záplav této lokality. Starosta proto přítomné ujistil, že je naplánována schůzka se všemi zainterovanými a poté se už všichni mohli rozejít v klidu do svých domovů. 

Chrudim - "Spojení jména Andreje Babiše se zatopením sídliště Na Šancích mi přijde od starosty Řezníčka hodně trapné," namítá městský zastupitel František Pilný (ANO 2011). "Mojí zásadou je hledat řešení, nikoli se vymlouvat a svádět vinu na někoho jiného, natož z toho dělat politiku, jak to nyní předvádí pan starosta," nebere si Pilný servítky.

Rozladila ho totiž starostova slova pro média, v nichž nařkl Babišovu firmu Oseva Agri z toho, že kdyby dělala, co má, tak by se víkendové záplavy v sídlišti Na Šancích nestaly. "Vyzval jsem na základě toho starostu, aby mi doložil smlouvu nebo znění dohody, kterou, jak říká, uzavřel se společností Oseva Agri Chrudim. A pokud tak doopravdy učinil, pak se budu ptát, jak město dbalo na to, aby byla tato dohoda naplňována v praxi," říká městský zastupitel. "Pokud se totiž prokáže, že byla dohoda firmou porušována a město na to nijak nereagovalo, pak by měla odpovědná osoba zvážit svoji rezignaci," dodává zastupitel Pilný.

Že je to dost přísný závěr? "Naopak, šlo by o odpovědný přístup konkrétních osob. V sídlišti Na Šancích je poměrně velká koncentrace lidí a nachází se zde značné majetky občanů města, které, jak se ještě teď po devíti letech ukazuje, jsou pořád v ohrožení. A stále trvám na tom, že svůj podíl viny na tom nese i město, které se zastavilo na jediném problému, kterým je nemožnost postavit zde protipovodňový poldr kvůli vysoké výkupní ceně pozemků. Za tu dobu mělo ale udělat mnohem víc. Mohlo se například pokusit prosadit protierozní omezení na sousedních polích anebo se zasadit o navýšení kapacity zdejší kanalizace. To vše dohromady mohlo lidem Na Šancích pomoci," vyjmenovává příklady František Pilný.

"Obávám se však, že dohoda s Osevou byla učiněna jen ústně někde u kafe nebo po telefonu a že ji nepůjde nijak uplatnit. Kdyby totiž měla všechny náležitosti, mohla se například Oseva Agri Chrudim podílet poměrnou částí na úhradě vzniklých škod. A jsme zase u toho, kdy je potřeba říct, co dělá nebo dělalo město špatně a proč pod vedením starosty Řezníčka nedotahuje věci do konce. Chápu, že je snazší svádět to na někoho jiného, než převzít vlastní odpovědnost, ale bez takových vlastností nelze město řídit. Byl jsem mezi lidmi Na Šancích a mimo jiné jsem zde zaslechl - ´ukazuje se, že nás cena z Dubaje před povodněmi neochrání´. To, si myslím, že vypovídá o mnohém v našem městě," uzavírá zastupitel František Pilný.

Chrudim - Podle zdejších zastupitelů ANO 2011 Davida Kasala a Františka Pilného vedení města situaci v sídlišti Na Šancích podcenilo a nese na obou víkendových záplavách v této lokalitě svůj podíl viny. "Už proto, že povodně a drobnější lokální záplavy budou obyvatele České republiky trápit stále častěji a je tedy zapotřebí přijímat taková opatření, která by mělá škodám, k jakým nyní došlo v sídlišti Na Šancích, zabránit," říká zastupitel a poslanec David Kasal.

„Je škoda, že město tuto situaci neřešilo hned po první povodni v roce 2006,“ pokračuje Kasal. „Za tu dobu se mohly jistě najít prostředky na realizaci nějakého protipovodňového opatření," dodává vzápětí. „Je nutné hledat účinná řešení a nejsou to jen ta drahá, jako třeba suchý poldr. Možná by stačilo zrekonstruovat stávající kanalizaci v Malecké ulici nebo upravit niveletu silnice. Stačí jen chtít,“ navazuje na svého předchůdce další městský zastupitel ANO 2011 František Pilný. „Bohužel se stále více setkáváme s tím, že vedení města neřeší běžné problémy svých občanů, my to však považujeme za hlavní smysl samosprávy,“ podotýká Pilný.

"Říká se, že neporučíme větru, dešti, ale měli bychom se alespoň poučit z historie a snažit se škodám předcházet, to především. Konkrétně v ulici Na Šancích sice funguje, i když špatně, systém varování pomocí SMS, kdy v sobotu 13. 6. nepřišlo žádné varování a v neděli přišlo až ve 20.37 hodin, kdy už voda dávno kulminovala, ale je to určitě lepší než nic," dokládá Pilný svoje zjištění přímo z místa záplavy, kam se přijel osobně přesvědčit o vzniklé situaci. "Nejlepší ochranou je prevence. Je proto nutné dbát už při zpracování návrhů územních plánů, aby velká voda mohla proudit svými přirozenými koridory a nestavět jí do cesty například zmiňované bytové domy. Ovšem tam, kde už stojí, jako v tomto případě Na Šancích, je nutné hledat jiná ochranná opatření a nevzdávat to hned při prvním nezdaru," míní městský zastupitel, podle kterého bude zapotřebí překontrolovat také v místě stávající kanalizaci, zda v ní v důsledku zanesení nebo špatné údržby nedochází ke zmenšenému průtoku vody.

"Velký dík patří všem složkám Integrovaného záchranného systému, které v lokalitě postižené o víkendu velkou vodou zasahovaly," vzkazuje zastupitel a poslanec Kasal, který je prý připraven se zabývat všemi podněty občanů z postiženého sídliště a přijmout je ve své poslanecké kanceláři na Masarykově náměstí.

Chrudim - Součástí rozpočtového opatření, které schvalovali městští zastupitelé, byla i částka téměř půl milionu korun, za něž by radnice ráda pořídila 3D model města. Překvapivě se proti této aktivitě nezvedly ani ruce protestujících opozičních politiků, přestože je přínos zmíněné akce diskutabilní.

Jedinou kritiku, kterou za zadání výroby modelu rada města „schytala“, byla paradoxně ze strany vedení Finančního odboru MěÚ Chrudim. Ekonomům pečujícím o městskou kasu se nelíbilo, že radní vybrali firmu, která má model vyrobit, bez výběrového řízení. Celou akci uhráli na podlimitní zakázku a vyhnuli se tak regulérní soutěži, v níž by se musely firmy předhánět s výhodností, která se týká především finanční náročnosti akce. Tato výtka však městským zastupitelům vrásky na čele nepřidělala a peníze firmě VIZarch s.r.o. přiklepli.

Byl to však nový „nezmar“ pravidelných schůzek zvolených zástupců František Pilný (ANO 2011), kdo toužil po větším objemu informací k projektu 3D modelu města. Městští úředníci mu tak třeba vysvětlili, že celá plastika bude podsvícena a návštěvníci si budou právě pomocí žároviček umístěných pod jednotlivými budovami zvýraznit, o které městské památce chtějí podrobnější informace. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) neopomněl zdůraznit, že data získaná při 3D tisku budou do budoucna patřit městu. Pokud by se některý z modelů rozbil nebo ztratil, nebude prý problém do budoucna vyrobit nový.

Kam však bude 3D model městské památkové zóny umístěn, není ještě rozhodnuto. Ve hře je jak Muzeum barokních soch, tak třeba vestibul staré radnice na Resselově náměstí.

Chrudim - O téměř tříhodinovou kratochvíli se postarali na pondělní schůzi městského zastupitelstva zástupci opozice z hnutí ANO 2011 a Strany svobodných občanů, kteří svými častými diskusními příspěvky nenechali předkladatele jednotlivých bodů prakticky vydechnout.

Ještě před samotným hlasování o programu jednání došlo však k milé události, kterou bylo předání obrazu těmi, jimž někteří ze zastupitelů pomohli finanční částkou a umožnili zakoupit postiženému dítěti polohovací postel. Obraz chrudimského panoramatu byl milou pozorností pro zastupitele jako celek.

Následně „ostrouhal mrkvičku“ se slzou v oku zástupce Pirátů, který chtěl z jednání veřejné schůze pořídit videozáznam. Zastupitelé se totiž usnesli, že mu to neumožní, a to dokonce ani tehdy, když člen Pirátů slíbil anonymizaci záznamu a jeho následné užití pro soukromé účely. Podrobněji se ale tomuto problému věnujeme v jiném materiálu. Evergreenem schůzí zastupitelů se už pomalu začínají stávat snahy Svobodných o větší transparentnost v jednání města, které se však daří radnici zatím "likvidovat". Svobodní si slibují větší průhlednost městského úřadu třeba od pravidelného zveřejňování podkladů k jednání městského zastupitelstva na internetu. Přestože podle Josefa Kálese (Svobodní) byly tentokrát splněny všechny náležitosti a doplnění programu jednání proběhlo v zákonném termínu, nebyl tento bod vůbec do programu schůze zařazen. Při následném hlasování o jeho zařazení ho opět zastupitelé většinou smetli ze stolu. Otevřená radnice kontra občané tedy prozatím "0:2".

Následovala také již tradiční tahanice nad informacemi z Finančního odboru MěÚ, které odprezentovala jeho šéfka Hana Vránová. Největší diskusi vzbudil model města za půl milionu korun. Tomuto bodu se Chrudimské noviny budou věnovat v jiném článku.

Sportovní i kulturní dotace prošly bez větších problémů. Pouze se tu ukázala nekonzistence místních Svobodných, kteří městu vytkli sponzorování „soukromé zábavy“, jakou jsou podle Josefa Kálese třeba koncerty vážně hudby, jež město prostřednictvím dotací spolufinancuje. Zatímco v otázce kulturních dotací „šil“ Káles do radnice více než hlasitě, obdobné finanční prostředky rozdělované podle stejného mustru v případě sportovců mu jeho žíly politologa „netrhaly“. Že by Machovy příručky v této otázce mlčely?

Změny v územním plánu, které se týkají pozemků v místní části Vlčnov, a o nichž Chrudimské noviny už také informovaly, a určení zástupce města ve firmě Vodovody a kanalizace (VaK) prošly též bez větších problémů. Ve VaKu opět zasedne starosta Petr Řezníček (SNK-ED), který prý za tuto funkci nedostane ani korunu.

Problematice osadních výborů se Chrudimské noviny také budou věnovat ve zvláštním textu. Jejich složení však zastupitelé schválili stejně jako návrh odstranit stavby z bývalé provozovny sběrných surovin v Malecké ulici. Kdo však celou akci zaplatí, zůstává prozatím velkou neznámou, protože na znehodnocení tohoto pozemku má svůj podíl hned několik subjektů.

Otočné hodiny, které spíše nefungují, než fungují a stojí na Masarykově náměstí stejně jako u nádraží, město neodkoupí podobně jako neodkoupí zpět sporné pozemky ve Vlčnově, které vlastní firma Miloše Chudáčka. O celé kauze jsme nedávno obšírně informovali zde.

Volná diskuse začala přednáškou komunisty Jaroslava Moučky, jemuž nedá spát střecha na kostele Nanebevzetí Panny Marie a ukončilo ji až závěrečné slovo předsedajícího Petra Řezníčka.

Ať jen pořád nepíši o politice, tak dnes ryze technicky. Cituji z článku Chrudimských novin: "Samotná demolice dosluhujícího objektu začala nejprve rozebráním dvou dvanáctimetrových komínů, které zde původně sloužily k odvětrávání sušičky sladu. ´Komíny byly netypické v tom, že u obou byly nahoře umístěny velké plechové ´čepice´, které pravděpodobně usměrňovaly proudění vzduchu do objektu pod nimi. Museli jsme tedy nejdříve začít jejich odstraněním,´ říká Tomáš Mysliveček."  To ale není tak docela pravda.
[[img:chrn_fullwidth:209:Větrací hlavice, tady už bez korouhviček, na komínech chrudimské sladovny, o nichž je v příspěvku Františka Pilného řeč, jsou dnes minulostí.  Foto: Chrudimské noviny]]
"Velké plechové čepice" se správně nazývají větrací hlavice nebo též trošku starší češtinou korouhvičky. Nesloužily k proudění vzduchu do objektu pod nimi, ale naopak. Otáčely se po větru tak, aby vždy boční vyústění této hlavice bylo po větru. Prouděním větru docházelo ve vlastním komíně k vytvoření podtlaku, který nasával dole vlhký vzduch a komíny jej vypustily ven. Dole muselo být přisávání vzduchu z venku do objektu. Zřejmě tento podtlak (nebo-li tah komína) nebyl dostatečný, proto byly komíny doplněny ventilátory pro zlepšení proudění vzduchu.

Název "korouhvička" pochází původem od ozdoby na střeše - plechového kohouta, který se podobně, jako tyto větrací hlavice, otáčel po směru proudění vetru. Tento kouhout se umisťuje na hřeben střechy. Zatímco tyto hlavice měly praktický účel, tak kohout na střeše je ryze ozdoba. Společné mají jen právě ono natáčení podle směru větru. Odtud též pochází krásné české přísloví "otáčet se, jak korouhvička", které trefně použil například Vlasta Burian ve filmu Katakomby.

Čtenáře Chrudimských novin zdraví František Pilný