Chrudim - Výstavba cyklostezek se městu příliš nedaří. Ať už jde o stezku pro cyklisty „odnikud nikam“ v ulici Čs. armády nebo cyklostezku na Podhůru. Dalším takovým „mrzáčkem“ je cyklostezka v Dašické ulici, o níž Chrudimské noviny už informovaly.

Přestože stezka pro cyklisty a chodce v této ulici měla spojovat město s jeho místní částí Vestec, vše je nyní jinak. Na vině je chybějící spojení cyklostezky s městem, protože tato končí u železničního přejezdu a dál ke kruhovému objezdu u čerpací stanice Shell už nepokračuje. Toho si všimli i opoziční zastupitelé a ústy Františka Pilného (ANO 2011) atakovali starostu města Petr Řezníčka (SNK-ED) dotazy.

[[gal:12483]]

Pilného především zajímalo, proč chybí přejezd cyklostezky přes koleje a kdy dojde k jejímu prodloužení až do města. Městský zastupitel se domnívá, že někdo z vedení města nebo zodpovědných úředníků doslova „zaspal“ a nepřipravil projektovou dokumentaci. Podle starosty Řezníčka jde o komplikace, které souvisí s železničním přejezdem. Každé koleje mají kolem sebe ochranné pásmo a toto je třeba prý brát na zřetel při výstavbě přechodů a přejezdů pro cyklisty. Na projektové dokumentaci k tomuto prodloužení stezky do města se však prý usilovně pracuje a hotova by měla být už letos. Starosta během pondělního jednání městských zastupitelů připustil, že mělo být postupováno s větší důsledností a zmiňovaná dokumentace tak mohla být hotova i dříve.

Foto: František Pilný

Chrudim - Klidné a věcné. Takové bylo pondělní jednání městského zastupitelstva. Program obsahoval pouze deset bodů a přes několik delších diskusí se podařilo místním politikům zvednout virtuální ruce v pravý čas a nestrávit ve velké zasedací síni městského úřadu více než dvě hodiny.

Nejzajímavější byla tradičně závěrečná volná rozprava, v níž „bodovala“ především opozice v čele s tradičním kritikem postupů vládnoucí koalice Františkem Pilným (ANO 2011). Sekundoval mu jeho stranický kolega Ondřej Kudrnáč, jemuž se nelíbil nový vzhled Chrudimského zpravodaje a s informacemi ze zdravotnictví přišel i městský zastupitel a poslanec David Kasal. Komunista Jaroslav Moučka přítomné „obšťastnil“ monologem a téma odpadové hospodářství.

Program však začínal obvyklými body týkajících se rozpočtu a hospodaření města vůbec. Tentokráte se však přítomní obešli bez fundovaného přednesu šéfky Finančního odboru MěÚ Hany Vránové, která se před nedávnem stala nechtěnou „hvězdou“ v souvislosti s údajně prolomenými mailovými schránkami vrcholných představitelů státu. Část z údajné konverzace mezi Vránovou a poslancem a městským zastupitelem Janem Chvojkou totiž skončila na stránkách pravicových hackerů a je veřejně přístupná na internetu.

Schvalování přísedících Okresního soudu Chrudim proběhlo poněkud odlišně, než bylo avizováno. Předkladatel, neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), totiž objevil formulaci v patřičném zákoně, která v první fázi umožňuje zastupitelstvu pouze navrhnout soudu kandidáty a po jeho souhlasu teprve odsouhlasit jejich funkce. Toto téma se proto na program ještě vrátí.

Věcná a mnohdy i nechtěně humorná diskuse se strhla nad plánem odpadového hospodářství, jenž po měsících mlčení předložil neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Opoziční zastupitel Petr Lichteberg (Svobodní) se děsil představy, že by snad ve městě mohla vzniknout „odpadová policie“. Tomuto tématu se budou Chrudimské noviny věnovat ještě ve zvláštním materiálu.

Výstavba vodovodu v části Medlešic přes uštěpačnou poznámku neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) také prošla bez problémů. Výstavbu vodovodní přípojky pro několik málo domů závislých na studních by měla předejít situaci, která se stala loni v létě. V době velkého sucha neměli zdejší obyvatelé vodu a podle Trávníčka si za tento stav prý mohou sami. Město zde v červenci a v srpnu pomohlo vysláním cisteren s pitnou vodou.

Zastupitelé s blížícím koncem rokování schvalovali také spoluúčast města při žádosti o dotaci na financování doskočiště a vržiště na letním stadionu MFK a závěr patřil již zmiňované volné diskusi.

Chrudim - Podváděl Roman Málek (Koalice pro Chrudim) při hlasování o návrhu Svobodných, nebo šlo o náhodu? Tato otázka zůstane nejspíše navždy nezodpovězena. Na co však odpovědět lze, je dotaz po jmenovitém hlasování jednotlivých zastupitelů při pondělním jednání osudu neuvolněného místostarosty.

Ještě před tím, než se vůbec mohlo hlasovat o návrhu Svobodných, který zněl jasně a obsahoval zmínku o tajné volbě, z níž mělo být zřejmé, jaký bude Málkův osud, navrhl totiž městský zastupitel Tomáš Židek (SNK-ED), změnit formu hlasování na veřejnou. Po krátkém přetahování, zda je možné o personálních otázkách hlasovat veřejně, dostalo se Židkovi nelichotivého komentáře právě z lavice Svobodných. Evropský demokrat by prý neměl navrhovat takové nedemokratické postupy, jako je veřejné hlasování a tím de facto tlačit městské zastupitele k držení stranické linie. Nakolik je však nedemokratické stát si za svým názorem i proti početní převaze a pod dohledem svých politických lídrů, zastupitelé Svobodných už nevysvětlili. Svobodní tak v podstatě chtěli podpořit zbabělost a neschopnost protlačit vlastní postoj navzdory vnějším tlakům. Diskutér Chrudimských novin Zbyněk Kotúč to okomentoval ještě tvrdšími slovy „Jestli někomu vadí veřejné hlasování, nemá v politice co dělat. Obzvláště ten, kdo se ohání transparentní politikou,“ říká Kotúč.

[[gal:12212]]

Kritikou na adresu Romana Málka nešetřili komunisté. Ústy Jaroslava Moučky (KSČM), který výjimečně vyměnil téma, jímž pro něj v poslední době jsou dotace místní katolické farnosti, neopomněli „rudí“ konstatovat, že Málek rozhodně nesplňuje profesionální předpoklady, které by měl místostarosta mít. Záměrem opozice tak podle všeho zůstává narušit postupně současnou vládnoucí koalici. Závěrečným tahem má být podle informací, které prosakují z kuloárů stranických klubů, odstranění starosty Petra Řezníčka a vytvoření koalice nové, v níž by prim hrálo hnutí ANO 2011 a jeho nejaktivnější člen, jímž je městský zastupitel František Pilný (ANO 2011). Ten si přitom výborně notuje třeba právě se zmiňovaným komunistou Jaroslavem Moučkou. Oba politici během nedávné diskuse k dokončené první části městského obchvatu v kině Muzea barokních soch seděli vedle sebe a důvěrně si špitali jako nejlepší přátelé. Podporu komunistické strany tak má podle všeho Pilný jistou.

Jak ale jednotliví politici hlasovali při pondělním zasedání městského zastupitelstva? Jmenovité screany hlasování obsahují obrázky výše.

Chrudim - Poslední letošní setkání městských zastupitelů mělo na svém programu celou řadu více i méně zajímavých bodů. Tím nejzajímavějším však bylo hlasování o odvolání neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim). Nejdéle se však hovořilo o rozpočtu města a rozpočtových opatřeních. V sále tentokrát chyběli Piráti se svou webovou kamerou.

Přestože se opozice semkla jako jeden muž a pro odvolání mlčícího politika Málka se vyslovili i zástupci komunistů, mohl nakonec místostarosta slavit úspěch a dál spokojeně pokračovat v nastoupeném kurzu. Více o této kauze přináší článek šéfredaktora Romana Zahrádky.

Přestože v sále v Pardubické ulici chyběli někteří z úředníků, kteří právě „dovolenkovali“ v italských Alpách, řady veřejnosti a především novinářů byly nebývale početné. Zájem však Chrudimáci neměli ani tak o „zlatý hřeb“, tedy hlasování o odvolání místostarosty, ale o schvalování prodeje pozemků, na nichž stojí garáže a po nichž vedou silnice. Přesto se řada z nich neubránila údivu nad tím, jak zasedání místních politických špiček vypadá.

Na úvod šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová seznámila přítomné se schvalovaným městským rozpočtem a po téměř hodině vysvětlování se dostalo i na diskusi. Městský zastupitel Josef Káles ml. za Stranu svobodných občanů konstatoval, že se jim po letech rozpočet zdá střízlivý a poděkoval i za seminář, který město právě ke schvalovanému městskému rozpočtu uspořádalo. Městský zastupitel David Kasal (ANO 2011) zase toužil vědět, proč rostou investice do Místní agendy 21 a konstatoval, že náklady na pořízení 3D modelu města oproti původně schváleným 300 tisícům narostly na půl milionu. Přesto bylo následné hlasování bez problémů a vyrovnané hospodaření města na příští rok prošlo jako po másle.

Jako červená nit se celým jednáním táhly občasné připomínky městského zastupitele Ondřeje Kudrnáče (ANO 2011), jenž si stěžoval na formální stránku předkládaných materiálů. Úředníci města podle něj málo dbají na úpravu, která by nadělala z pravidel českého pravopisu jen nepotřebnou knihu stojící v poličce. Velká a malá písmena v názvech městských institucí jim podle Kudrnáče dělají pramalé problémy. Předsedající starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) slíbil do budoucna zjednat nápravu.

Schvalování prodeje chalupy v místní části Medlešice a opětovného prodeje domu v Poděbradově ulici prošlo bez potíží a jednomyslně zastupitelé schválili i vznik nového klubu Klubíčko pod záštitou Centra sociálních služeb a pomoci. Bylo to právě Centrum sociálních služeb a pomoci, kdo si vysloužil uznání za hospodaření s finančními prostředky, protože jeho vedení se podařilo za letošek ušetřit dva miliony korun, které se tak vrací zpět do rozpočtu města.

Následovalo jednání o materiálu předloženém městským zastupitelem a horkým kandidátem na příštího starostu města, pokud by se opozici podařilo „odstřelit“ koalici starosty Řezníčka, Františkem Pilným (ANO 2011). Ten chtěl svěřit rozhodování o dotacích pouze do rukou městského zastupitelstva. Jednání pak ukončila všeobecná rozprava s přáním příjemných svátků a úspěšného vstupu do nového roku 2016.

Chrudim - Městský zastupitel František Pilný (ANO 2011) podal starostovi města Petru Řezníčkovi (SNK-ED) písemný návrh, aby pravomoc při poskytování všech dotací přešla z rady města na zastupitelstvo a všechny tyto peněžní dary byly projednávány veřejně. Pilný tím sleduje větší transparentnost finančních toků na radnici a zamezení klientelismu ve prospěch vybraných skupin lidí a organizací, k němuž podle zastupitele v Chrudimi evidentně dochází. Doposud přitom zákon umožňuje radním rozhodovat o darech do 20 tisíc korun a o dotacích do výše 50 tisíc Kč bez souhlasu zastupitelstva.

"Je to moje odpověď na sdělení člena sportovní komise Zdeňka Kubaly (Piráti), který vyjádřil marnost nad fungováním tohoto poradního orgánu rady města. A jelikož je tento poradní orgán bez jakýchkoli pravomocí, bude pro město i jeho občany prospěšné, když se začne o svěřených financích rozhodovat za přítomnosti veřejnosti," říká zastupitel Pilný. Naráží tím především na nedávnou kauzu prioritních sportů, která dokonce otřásla základy současné radniční koalice, když zastupitel SNK-ED Jozef Lörincz poukázal na údajnou manipulaci s městskými penězi ve prospěch některých sportů ve městě. Informaci nepřímo potvrdil i šéf sportovní komise Tomáš Vondráček (ČSSD). "To je druhý důvod, proč návrh podávám," dodává František Pilný.

Znamená tedy podání tohoto návrhu, že opozice už upustila od snahy svolat mimořádné zastupitelstvo na téma prioritních sportů? "Pan starosta nás o tuto možnost minule připravil, když nás o ní informoval se zpožděním, takže už nebylo možné k tomuto kroku přistoupit. Nicméně otevřeme uvedené téma na příštím řádném zastupitelstvu, protože je zapotřebí některé věci rozkrýt. Jsem přesvědčen, že když se nám pro začátek podaří přenést pravomoc schvalování veškerých dotací z rady na zastupitelstvo a umožníme tím lidem více kontrolovat, na co jdou jejich peníze, změní se spousta věcí k lepšímu. Pak už se nebude moci například stát, že do prioritních sportů bude narychlo zařazen fotbal a hokej, přestože už předtím obdržely v průběhu roku oba sporty poměrně velké dotace, zatímco futsal ani korunu. V zastupitelstvu by mělo být na všechny tyto finanční toky vidět a podle toho by měly být veškeré žádosti o dotace i posuzovány. Mám za to, že by si všechny sporty a další občanské aktivity ve městě zasloužily spravedlivé financování," uzavírá městský zastupitel.

Chrudim - Jak tomu bylo v minulosti už několikrát, je přicházející zima vyhrazena řešení areálu bývalého letního kina v lokalitě za budovou Muzea v Lázeňské ulici. Veřejná diskuse na toto téma má přitom už několik měsíců i veřejný výstup a jde o čtení podobné všem minulým výstupům.

Radnice se po letech bojů rozhodla ustoupit ze svých požadavků a v případě řešení „Co dál s letním kinem“ připustila restart celého projektu. V minulosti se tu například diskutovalo o vybudování parkoviště, multifunkčního prostoru nebo parku v místech, kde momentálně korozi podléhá obrovité betonové promítací plátno a socialismus pamatující sedačky pro diváky. Mezi kategorické odpůrce budování parkoviště patří jak Chrudimští patrioti - sdružení okolo architekta Josefa Kopečného, tak i spřízněný spolek pro Chrudim malebnou. Tito lidé zase vzývají pletenou čepičku městského zastupitele Richarda Herbsta (ANO 2011) a snaží se udržet bývalé letní kino při životě prostřednictvím promítání filmů, pořádáním bleších trhů a dalších kulturních akcí. Obě množiny příznivců letního kina se však v mnoha případech protínají.

Veřejná diskuse o budoucnosti přírodního amfiteátru proběhla v letošním roce. Koncem května se více než stovka zájemců sešla v jeho areálu a živě diskutovala o využití zelené plochy u jednoho z ramen řeky Chrudimky. Architekt Petr Klápště pak na základě závěrů z požadavků veřejnosti vytvořil výstup zveřejněný na webových stránkách města. Tento výstup si potom vzala za podklady i pracovní skupina a sestavila z něj podklady pro zadání nového projektu. Pracovní skupinu zastupovali na jedné straně příznivci spolku MaChr ve složení Richard Herbst (ANO 2011), Stanislav Novotný, Jan Axmann a městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), a na straně druhé zástupci města - architekt města Marek Janatka a vedoucí Odboru územního plánování a regionálního rozvoje Petr Kopecký. Nezávislým koordinátorem byl při pracovních schůzkách opět Petr Klápště.

Pracovní skupina ve vzájemné shodě vypracovala materiál, z něhož by teď měl vycházet starý známý, architekt Václav Škarda. Ten nyní vypracuje dvě varianty budoucího řešení areálu bývalého letního kina.

Příloha: 

ns_lk_chrudim_participace_vyhodnoceni_analyticke_casti_2015-08-23.pdf

s20c-415113008320.pdf

Chrudim - Na postu jednatelů Technických služeb Chrudim došlo po posledním jednání městské rady k překvapivé rošádě. Jakmile totiž skončila valná hromada této společnosti a její účastníci odešli z radnice, odvolali radní bez jejich vědomí z pozice jednatele Františka Pilného (ANO 2011) a nahradili ho Romanem Málkem (Koalice pro Chrudim). Podle lidí zasvěcených do problému jde o nesystémový krok. Za vším je podle všeho sbližování Málka se starostou Petrem Řezníčkem (SNK-ED) a blížící se krajské volby, kde by se oba politici mohli objevit na jedné kandidátce. Jde zatím ale jen o spekulace z radničních kuloárů.

Podle důvěryhodného zdroje se proti jmenování Roman Málka jednatelem Technických služeb postavil první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který Málka už dlouhodobě považuje za nespolehlivého partnera s mizivými pracovními výsledky. Také další lidé, kteří mají blízko k vedení této městské firmy, nejsou z Málka nadšeni. "Takového ´odborníka´ Technické služby Chrudim určitě potřebovaly," říká v nadsázce jeden z nich a poukázal v této souvislosti na Málkův web, kde udělal rozhovor sám se sebou o tom, co hodlá v čele této společnosti podnikat. Mimo jiné se v něm zamýšlí nad otázkou, co s odpady v době, kdy už je nebude možné takřka nikde skládkovat, a zároveň slibuje, že se bude zabývat problematikou odpadů ve městě v horizontu příštích deseti let. Jenže takových prohlášení vydává Málek ročně desítky a mnozí už je proto neberou nijak vážně. Svoji důvěryhodnost pošramotil navíc tím, že si jako místostarosta přivydělává na akcích trháním vstupenek.

A co na to odvolaný jednatel František Pilný? Ten se nechtěl zprvu k záležitosti vyjadřovat, přestože se o jmenování Málka dozvěděl nejprve z novin a nikoli od nikoho z vedení města. "Pokud chtějí mít Romana Málka ve vedení této firmy, je to jejich věc a odpovědnost. Zaráží mě ale ta skutečnost, že se valná hromada společnosti ničím takovým nezabývala a o věci údajně rozhodla bezprostředně po jejím skončení městská rada. Nejsem si v tuto chvíli jistý, zda byl tento krok vůbec zákonný a vyčkám proto na stanovisko právníků, podle kterého se budu dál řídit," uvádí městský zastupitel, který se před časem s Málkem názorově rozešel. Jak se bude celá kauza dál vyvíjet, pro vás budeme i nadále sledovat.

Vážený pane Zahrádko,

máte pravdu, nechápu postup radnice ve vztahu k místním podnikatelům. Jak jste správně nastínil, je třeba hledat řešení, jak vyjít firmám podnikajícím v Chrudimi vstříc, aby se dále rozvíjely, případně, aby se o Chrudimi ve světě říkalo, že umí najít "přátelské" řešení a třeba by k nám přišlo více firem, které by zde zrealizovaly svůj podnikatelský zájem. Je to jednoduché kolečko - více firem - více pracovních příležitostí - vyšší mzdy - vyšší výnos z daní - vyšší příjem městské pokladny - více upravených ploch, parků, chodníků, ulic, sportovišť... Zkrátka, pak by to bylo město, kde stojí za to žít.

Bohužel aktuálně je stav přesně opačný a máte pravdu, že to může nové investory odradit. Přijde mi to, že snad ani vedení města nechce, aby se tu podnikalo nebo, že by to bylo ve stylu já jsem starosta (místostarosta, radní, úředník ....) a kdo je víc? I když nerad bych paušalizoval, znám hodně lidí z městského úřadu, kteří to takto nechápou, těm patří pochvala a uznání. V pondělí mě na zastupitelstvu města potěšil vrchní strážník, protože podle toho, co říkal, to opravdu vypadá, že městská policie si přivlastnila a naplňuje heslo republikové policie "pomáhat a chránit" v praxi.

Mám ale obavu, že se takto macešsky radnice nechová jen k podnikatelům, ale i k běžným občanům. Pokud srovnám Pardubice a Chrudim, tak ten rozdíl je citelný.

Příkladem může být případ pana Chudáčka, který si v dobré víře koupil od města pozemek za účelem postavení své výrobní a skladovací haly, dokonce si město dalo podmínku, že než mu to prodá, tak musí předložit návrh řešení haly. V době prodeje už však bylo hotové zadání nového územního plánu, kde se tyto pozemky mění na zeleň, případně zemědělské plochy. Pro mě osobně neuvěřitelné a kdyby mi to někdo vyprávěl, tak bych tomu nevěřil. Kdo jiný by měl být zárukou řádného obchodu, než město, obec, stát. Jak pak chceme budovat nějakou etiku, podnikatelskou kulturu? Jak věřit radnici a jejím tvrzením? Radnice dnes tvrdí, jak nikde nepochybila, jak to je problém jen pana Chudáčka, atd. Kdyby toto udělal jeden nejmenovaný chrudimský developer, tak by ti samí lidé z radnice tvrdili, jaký je to podvodník, co si to dovolil, atd...

Firmě Siag by se jednoznačně mělo pomoci a firma Siag by měla pomoci městu, dokud toto všichni zúčastnění nepochopí, tak to nikam nepovede a řešením skutečně není každý týden opravovat kruhové objezdy. Mimochodem, nebylo by už levnější místo oprav upravit je tak, aby jimi nadměrný náklad projel bez problémů?

Ve svém článku píšete, že "A právě tato výroba je přirozeně spojena i s nutností přepravy těchto nadměrných těles po místních komunikacích, které ale nejsou na něco takového ve většině vůbec připraveny." K tomu bych rád dodal, že ale kdysi připraveny byly - než se začaly masivně budovat kruhové objezdy. Sám mám zkušenosti s nadměrnou přepravou (nikoliv však s tubusy, které vyrábí SIAG, pro ně nejezdíme), proto vím, že každá trasa nadměrného nákladu musí být pečlivě naplánovaná, aby nedošlo ke kolizím (mosty, elektrické vedení, šířka komunikace, poloměry oblouků atd.), přesně se ví, kudy projedeme a kudy už ne a Chrudim je zrovna město, přes které často jezdí nadměrné náklady (nejen SIAGu), tak mi není zcela jasné, kdo při plánování a zejména povolení kruhových objezdů mohl opomenout tyto průjezdy zahrnout do stavebnětechnického řešení. Samozřejmě někteří namítnou, že za poškození kruhových objezdů může i neopatrný nebo neschopný řidič, ano, je to tak, ale to je až druhotný problém, kamion do garáže pro osobní auto nevměstná ani pánbůh.

Zdraví František Pilný

Chrudim - Boj mezi příznivci nejrůznějších sportů připomínalo chvílemi pondělní zasedání městského zastupitelstva. Na programu jednání byly totiž i body týkající se prioritních sportů a sportovních dotací vůbec, na něž mají místní politici rozdílné názory.

Ještě před samotným zahájením jednání bylo zřejmé, že dnes „ostrouhají“ všichni ti, kdo spoléhali na internetový přenos ze zasedání, který už dvakrát přinesli místní Piráti. Kameraman v sále tentokrát chyběl. Důvodem absence není však malá sledovanost on-line přenosů, nýbrž snaha zajistit jejich větší kvalitu. Piráti totiž do budoucna připravují přímé přenosy s pomocí dvou kamer, z nichž jedna bude pokaždé zabírat z bezprostřední blízkosti hovořícího politika. Dvakrát proto škoda, že se kamery prozatím poslední schůze zastupitelstva nezúčastnily. Lidé by jinak v přímém přenosu viděli, jak to v SNK-ED, které vede starosta města Petr Řezníček, skřípe, právě pokud jde o tzv. prioritní sporty.

Zastupitel Lörincz proti starostovi Řezníčkovi?

Městský zastupitel a významný chrudimský podnikatel Josef Lörincz (SNK-ED) se totiž přihlásil o slovo ještě před hlasováním o programu jednání a požadoval stažení bodu, v němž se mělo hlasovat o rozdělování dotací prioritním sportům. Lörinczův Era-Pack Chrudim, tedy futsalový klub dělající městu dobré jméno v celé České republice, totiž prý opět přišel zkrátka. Lörincz proto pohrozil vedení města, že se svými firmami opustí Chrudim, pokud nebude výběr prioritních sportů a přidělování dotací náležitě revidováno. Nepřímo se tak už podruhé postavil proti starostovi Řezníčkovi, když předtím na mimořádném srpnovém zasedání odmítl zvednout ruku pro přijetí třímilionové dotace na opravu tribuny stadionu MFK Chrudim. Zastupitelův návrh, aby se o tomto bodu vůbec nejednalo a byl z programu jednání schůze stažen, nakonec ale neprošel.

Jaroslav Moučka navrhoval zastavit dotace katolické farnosti

Jako tradiční se pomalu ukazuje také připomínkování dotací místní katolické farnosti komunistou Jaroslavem Moučkou. Přestože finanční úřad dal v minulosti za pravdu faráři Jiřímu Hebltovi v tom, jakým způsobem peníze z dotací využívá, Moučka dál sveřepě vede boj proti vyznavačům „opia lidstva“ a nehodlá slevit ani o píď. Městští zastupitelé jeho slova vyslechli, ale podle výrazů v tvářích vůbec nepochopili, o co komunistovi jde. Souhlas tak Moučka při hlasování o svém návrhu stáhnout dotace farnosti našel třeba u opozičního městského zastupitele Františka Pilného (ANO 2011), který patří rovněž ke kritikům způsobu oprav střechy nejvýznamnější chrudimské dominanty, kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Pakt starostů a primátorů podroben tvrdé kritice

Zajímavostí, která se do rozpočtových opatření ukryla, je třeba 18 tisíc korun, jež by měly pokrýt financování nového webu místní městské policie. Internetové stránky totiž strážníkům citelně chybí a mohly by zpopularizovat jejich práci. Pakt starostů a primátorů podrobili důkladné kritice jak Svobodní, tak třeba již zmiňovaný František Pilný. Podobný problém s bodem informujícím o projektu EMAS (systém ekologického řízení a auditu) měli za několik okamžiků stejní lidé. Oběma tématům se budou Chrudimské noviny věnovat podrobněji v samostatných článcích.

Přestěhuje se firma Era-Pack Chrudim na protest jinam?

Rovněž diskuse o prioritních sportech byla dlouhá a vyčerpávající, protože slovo si vzal opět městský zastupitel Josef Lörincz, kterého podpořil třeba milovník futsalu a fotbalu, městský zastupitel a poslanec David Kasal (ANO 2011). Další městský zastupitel Josef Káles (Svobodní) se naopak postavil do opozice, který prohlásil, že se Lörincz pokouší město vydírat, když si vynucuje změnu podmínek pro prioritní sporty a vyhrožuje odchodem svých firem z města. Jinak si však Káles podnikatele váží a o to víc ho prý jeho jednání mrzí. Majitel Era-Packu však kontroval, že si jako podnikatel může sídlo své firmy přenést, kam se mu zlíbí. Nebude prý první ani poslední. Usnesení k tomuto bodu nakonec přijato nebylo. Není však jasné, zda se městští zastupitelé zalekli Lörinczových argumentů, nebo jim celá koncepce prioritních sportů přišla podivná a neprůhledná.

Neprodejná chalupa v Medlešicích je už jen za sto tisíc

V dalších bodech prošla „jako po másle“ změna ceny za chalupu v Medlešicích, kterou prozatím žádný z kupců nechce. Město proto doufá, že nová cena 100 tisíc korun a větší pozemek navíc už nějakého kupce zláká. Radnice také prodá kryty civilní obrany a dům čp. 2 na Palackého třídě. O všech těchto kauzách už Chrudimské noviny přitom informovaly v jiných článcích. Zasedání zakončila tradičně závěrečná diskuse o nejrůznějších tématech, která městským zastupitelům často svěřili jejich voliči.

Chrudim - Zastupitel města za ANO 2011 František Pilný považuje zvažovanou proměnu vcelku frekventované silnice I/37 mezi Chrudimí a Slatiňany v pomalejší městskou trasu za nezbytnost. Není to ale podle něj samospasitelné řešení, neboť projekt má podle jeho mínění ještě rezervy. Chybí mu v něm například odbočovací pruh k zahrádkářské kolonii za kasárnami a bezpečnější výjezd z této kolonie, a vedle toho mu v projektu schází podél silnice také trasa pro pěší a cyklisty, kteří tudy každý den míří domů a do zaměstnání.

"Sedmdesátka nic neřeší, když se tudy dá jet klidně i 120 kilometrů za hodinu," říká městský zastupitel. "S chystaným projektem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jsem se detailně seznámil a vedle ostrůvků namísto současných zeber, které mají tvořit optickou překážku, bych tu uvítal i prvky, o kterých jsem hovořil," pokračuje František Pilný. A proč vést právě tudy novou trasu pro pěší a cyklisty? "Pokud porovnáme statistiky dopravních nehod v tomto rizikovém úseku s úsekem z Chrudimi na Podhůru, kde se město chystá stavět cyklostezku, tak se většina rozumně uvažujících lidí nejspíš přikloní k první variantě, pro kterou hovoří hned několik pádných argumentů. Silnice I/37 z Chrudimi do Slatiňan vede po rovině, v přímém úseku a navíc má obrovské příkopy. Ty jsou ve vlastnictví ŘSD, s nímž by asi nebylo tak složité vyjednávat o výkupu těchto pozemků jako v případě trasy na Podhůru, kde je více vlastníků půdy a někteří ji přitom nechtějí městu za nabízenou cenu odprodat. Z toho je zřejmé, že se tady město znovu pouští do megalomanského projektu, který bude stát hromadu peněz a výsledek je zatím v nedohlednu. Vedle toho si myslím, že trasa mezi Chrudimí a Slatiňany by nebyla stavebně tak náročná a vyšla by daleko levněji než na Podhůru. Také výkup pozemků by byl snazší, čímž se by se zároveň urychlil i termín realizace stavby. Co je ale hlavní, vedle turistického přínosu by trasa především co nejrychleji chránila životy a zdraví obyvatel," vyjmenovává plusy navrhované stezky městský zastupitel.

Kolik Chrudimáků dojíždí do Slatiňan denně za prací?

Podle Pilného by vedení radnice mělo nyní ze všeho nejdříve tlačit na urychlení výstavby druhé etapy silničního obchvatu města až za Slatiňany, což by uvedený úsek I/37 proměnilo na silnici druhé třídy a bylo by ji možné zúžit právě o cyklostezku a chodník, které by od vozovky oddělovala svodidla. "Je to další z možných řešení a komunikace by tím rázem dostala zcela jiné parametry. Čím užší by byla, tím pomaleji by se tudy jezdilo a ještě by zbylo místo na cyklostezku s chodníkem," míní zastupitel. "Něco takového by ŘSD za současného stavu nejspíš nepřipustilo. Až po dokončení obchvatu," dodává hned vzápětí. "Vím například o již vyprojektovaném chodníku ze Slatiňan až k průmyslové zóně v bývalém areálu ZZN, kde spousta lidí ze Slatiňan pracuje a každý den tam dochází. A mám zato, že tam pracují i někteří Chrudimáci. Nebylo by tedy od věci začít komunikovat s vedením slatiňanské radnice o možnosti propojení tohoto chodníku s naším městem a zjistit si statisticky, kolik Chrudimáků pracuje ve Slatiňanech a naopak. Obávám se, že o tom vedení chrudimské radnice nemá žádný přehled a s těmito čísly vůbec nepracuje. Asi bychom se divili, kolik Chrudimáků dojíždí každý den za prací do Slatiňan," poukazuje zastupitel Pilný. "Obě radnice by mohly také více spolupracovat na propojení současných cyklotras. Pak by se nestávalo, že by se jako nyní sjíždělo ve Slatiňanech z cyklostezky vedoucí podél řeky Chrudimky ´natvrdo´ u mostu na silnici I. třídy. Proto by to chtělo tuto trasu zokruhovat třeba podél slatiňanské radnice dál k hřebčínu nebo k Podhůře a do Chrudimi," navrhuje František Pilný. "Podle mne to má za současného stavu daleko větší smysl, než ze všeho nejdříve začít stavět vcelku krátkou a drahou cyklostezku na Podhůru, která nebude navazovat na jinou cyklotrasu, tedy po té samé se bude jezdit tam a zpět," doplňuje František Pilný svoje představy, jak začít rozplétat složitou a nebezpečnou situaci na silnici I/37 z Chrudimi do Slatiňan.