Chrudim - Osamělý boj neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD), který se pustil do křížku s Ředitelstvím silnici a dálnic (ŘSD) kvůli záhadně zrušenému sjezdu z budovaného obchvatu města, přináší své výsledky. Podle posledních vyjádření starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) se ale zdá, že starosta nechal „špinavou práci“ na místostarostovi a sám se teď chce podle všeho na jeho úspěších mediálně přiživit, zvláště nyní před komunálními volbami.

Trávníček je sice místostarostou zodpovědným mimo jiné za dopravu ve městě, avšak v záležitosti zrušeného sjezdu z obchvatu u Medlešic se od loňského října angažoval jako sám voják v poli. Když se například snažil zjistit, kdo z odpovědných lidí na radnici sjezd z dokumentace vlastně vygumoval, nepodařilo se mu to. Pomocná ruka od starosty Řezníčka totiž nepřišla, přestože v době, kdy se projekt připravoval, byl tehdejší místostarosta Petr Řezníček jedním z těch, kdo o projektu obchvatu věděl takřka první i poslední. Investice měl totiž tehdy ve své gesci. Loni v říjnu přitom i sám ředitel ŘSD Bohumil Vebr připustil, že lví podíl na navrácení projektu sjezdu, který by měl umožnit třeba snazší zásobování průmyslové zóny Západ, má právě místostarosta Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:5787:Vznikne zde obousměrný sjezd? Podle Trávníčka by to bylo ideální řešení dopravní situace.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Někdy v letech 2000 až 2001, kdy se řešil projekčně celý tento úsek, tak se tam nějakým způsobem tato záležitost ztratila. Mohla by být při použití tohoto sjezdu u Medlešic komfortnější, to bezesporu,“ tvrdí dnes starosta Řezníček. Je přitom známým faktem, že starosta Řezníček nebyl svého času narozdíl od Trávníčka vůbec pozván na stavbu obchvatu v okamžiku, kdy si celé dílo přijel prohlédnout dnes už bývalý ministr dopravy Zdeněk Žák (Nez.) a neschopnost města vypátrat v té době viníka zmizení projektu sjezdu u Medlešic se ukazovala v celé své nahotě. Proto jsou současné komentáře starosty do médií překvapivé a vyznívají spíše jako snaha získat snadno politické body u neinformovaných voličů, přestože v minulých měsících byla jeho angažovanost ve výstavbě sjezdu u Medlešic prakticky nulová.

[[img:chrn_fullwidth:5770:Kdo může za zmizení projektu sjezdu, město do dnešního dne netuší. Je však zájem na vypátrání viníka?  Foto: Chrudimské noviny]]

Ještě počátkem loňského září argumentoval ve prospěch zrušení sjezdu jeden z mluvčích ŘSD Jan Studecký. Ve své odpovědi uváděl několik důvodů, proč sjezd nemůže vzniknout. Jedním z nich byla mimo jiné i studie územního plánovače Jindřicha Kmoníčka. „Již při projednávání dokumentace k územnímu řízení konstatoval zpracovatel dopravního generelu Jindřich Kmoníček, že hlavní přivaděč do města se má realizovat pomocí radiály Dašické ulice na malou okružní křižovatku, nikoliv z prostoru u Medlešic po stávající I/37. Stalo tak na základě dopravně inženýrské analýzy a posouzení všech variant,“ uváděl tehdy Studecký, který musel mít pro svá tvrzení k dispozici nějaké podklady. Kde ale ke Kmoníčkovu doporučení přišel a kdo jej schválil, se údajně doteď neví.

Smetlo se vše pod stůl a viník zůstane navždy neznámý? Jsou dnes tyto argumenty liché? Podle výsledků jednání, která vedl místostarosta Trávníček, se zdá, že ano. Podaří-li se ale dotáhnout věc do konce a zmiňovaný sjezd bude nakonec obousměrný, jak město neustále slibuje, půjde o jedinečnou ukázku silné vůle a neutuchající snahy místostarosty Jaroslava Trávníčka, který, přestože je ve vedebí radnice věkem nejstarší, ukazuje v současnosti z odpovědných lidí nejvíce smyslu pro realitu.

Chrudim/Vestec - Stavba obchvatu města pokračuje zdárně kupředu a podle všeho se zdá, že její první část skončí tak, jak bylo naplánováno. Příští týden bude totiž otevřen most poblíž Vestce, jehož výstavba komplikovala život šoférům a nutila je tuto chrudimskou místní část objíždět.

V úterý 10. června bude v dopoledních hodinách most otevřen a první motoristé tak dostanou příležitost dostat se do Vestce přímou cestou bez objížděk. Uzavřena však pro změnu bude silnice z Chrudimi do Ostřešan. Neprůjezdná by měla být od Dašické ulice. Plánovaná uzavírka započne 16. června a skončí 31. července, takže na oblíbenou zkratku do Pardubic mohou šoféři chvíli zapomenout. Objížďka by měla být značena klasicky oranžově a povede směrem z Ostřešan na Tuněchody, Vestec a pak do Chrudimi.

Práce na samotné stavbě obchvatu pokračují podle plánu a chrudimská část, která skončí u výpadovky na Vysoké Mýto, by měla být hotova koncem příštího roku. Až tehdy bude tedy zřejmé, jak hluboko se podařilo uložit vozovku v polích kolem sídliště Na Větrníku a zda je odhlučnění, které dělalo vrásky na čele místním obyvatelům, dostatečné. Navazující část, vedoucí kolem města Slatiňany, podle všeho také nečeká žádné zdržení. Výkup pozemků, který pomáhá urychlit spolupráce mezi městem Chrudim a Ředitelstvím silnic a dálnic, probíhá prý zatím bez větších zádrhelů.

Chrudim/Medlešice - Stranou jakéhokoliv zájmu veřejnosti i lokálních politiků byl v pátek odpoledne otevřen nadjezd, který v budoucnu překlene obchvat města. Tolik oblíbená zkratka, kterou využívají řidiči často při své cestě od Medlešic do města, je tak opět v provozu.

A jak otevírání stavby probíhalo? Kdo by čekal slavností střihání pásky nebo řečnění politiků, byl by zklamán. Na místo křižovatky u Medlešic přijelo pouze auto stavební firmy, posbíralo nyní už nepotřebné zákazové dopravní značky a za deset minut poté už po mostě svištěli první řidiči směrem na Vestec. „Je to už otevřené, mohu tudy jet?“ ptala se přes stažené okénko řidička bílého citroënu. Jen několik okamžiků před ní projel po mostě bloudící polský šofér s dodávkou nebo úplně první cyklista.

Původně bylo otevření nadjezdu plánováno na pondělní odpoledne, ale společným úsilím zástupců chrudimské radnice a Ředitelství silnic a dálnic se podařilo termín dokončení o několik dní urychlit. Fotogalerii z prvních chvil po otevření nového nadjezdu najdete zde. 

Chrudim - Záhada zrušeného sjezdu ze silničního obchvatu města u Medlešic má pravděpodobně řešení. Ředitel pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Bohumil Vebr totiž přislíbil, že se ho podaří přeci jen ještě letos postavit. Velkou zásluhu na tom má podle všeho má neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který při jednáních s ŘSD dokázal prosadit svou.

„Bude to ale znamenat novou soutěž, protože do současného projektu se už zapracovat nedá. Přesto doufáme, že spojka mezi Medlešicemi a silnicí Chrudim - Ostřešany bude zprovozněna ještě v letošním roce,“ říká Vebr. Nejpravděpodobnější varianta, která pak přichází v úvahu, je ta, v níž věřil chrudimský místostarosta Trávníček a zastupitel Karel Thér (Volba pro město), a to že bude odbočka určena jen pro tranzit do tří a půl tuny, tudíž nebude hrozit, že by se po Pardubické ulici opět proháněly těžké náklaďáky.

[[img:chrn_fullwidth:5299:"Ano, pane ministře, tam v poli povede obchvat," vysvětluje ministrovi dopravy v demisi Zdeňku Žákovi šéf ŘSD Bohumil Vebr.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Udělám pro postavení sjezdu u Medlešic všechno.Už dnes vedu jednání s ŘSD a věřím, že dopadnou dobře,“ prozradil nám už před dvěma týdny místostarosta Trávníček. Podle ředitele Vebra byla Trávníčkova snaha nakonec korunována dohodou. Nakolik se stavbu skutečně podaří stihnout ještě před příchodem letošní zimy, ukáže ale až čas. Tajemstvím však i nadále zůstává předchozí zrušení stavby sjezdu. Ani ŘSD ani chrudimská radnice se k tomu totiž nehlásí. Ukrývají snad odpověď na tuto otázku archivy města nebo Ředitelství silnic a dálnic?

[[img:chrn_fullwidth:5300:Někde v těchto místech by měl sjezd vzniknout. Pustí se do něho stavaři ještě letos?  Foto: Chrudimské noviny]]

Přesto ještě počátkem září argumentoval ve prospěch zrušení sjezdu jeden z mluvčích ŘSD Jan Studecký. Ve své odpovědi, kterou má redakce Chrudimských novin k dispozici, uváděl několik důvodů, proč sjezd nemůže vzniknout. Jedním z nich byla mimo jiné i studie územního plánovače Jindřicha Kmoníčka. „Již při projednávání dokumentace k územnímu řízení konstatoval zpracovatel dopravního generelu Jindřich Kmoníček, že hlavní přivaděč do města se má realizovat pomocí radiály Dašické ulice na malou okružní křižovatku, nikoliv z prostoru u Medlešic po stávající I/37. Stalo tak na základě dopravně inženýrské analýzy a posouzení všech variant,“ tvrdil tehdy Studecký, který musel mít pro svá tvrzení k dispozici nějaké podklady. Kde ale ke Kmoníčkovu doporučení přišel a kdo jej schválil, se údajně neví. Tak jako tak to nyní způsobilo komplikace v projektu obchvatu a možné vícenáklady. Proto nezbývá než dál pátrat a viníka najít. 

Chrudim - Další kontrolní den má za sebou jedna z částí budovaného silničního obchvatu města. Stavební dozor se tentokrát vydal kontrolovat stav budoucího mostu u Medlešic, kam se spolu s ním vydal za vedení chrudimské radnice pouze neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který má dopravu ve městě ve své kompetenci.

Spekulace, které v minulých dnech prosákly na veřejnost a týkaly se vyjednávání zástupců města Chrudim s investorem stavby, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), nikdo ze zúčastněných komentovat nechtěl. Přesto ale zdroj blízký vedení radnice neoficiálně potvrdil, že debaty o možné výstavbě zrušeného sjezdu z obchvatu u Medlešic skutečně probíhají, avšak nechtěl dosavadní stav těchto vyjednávání komentovat.

[[img:chrn_fullwidth:5178:Most u Medlešic utěšeně roste.  Foto: Chrudimské noviny]]

Hlavní stavbyvedoucí Zdeněk Jakubský po prohlídce map a stavebních plánů provedl přítomné po staveništi, na němž vystupuje z hromad hlíny novostavba mostu, který překlene komunikaci s obchvatem. Přítomní si pochvalovali, že nikde není vidět stojící dělníky a práce jdou hezky podle plánu.

[[img:chrn_fullwidth:5179:Neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček obléká vestu a míří za skupinkou kolem stavbyvedoucího Zdeňka Jakubského.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dalšího kontrolního dne by se měl zúčastnit i ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák a náměstek hejtmana zodpovědný v kraji za dopravu Jaromír Dušek, což prý jako můry k lampě přitáhne i další zástupce vedení chrudimské radnice. Proslýchá se ale, že návštěva ministra s náměstkem hejtmana, kteří oba kandidují v mimořádných volbách do Poslanecké sněmovny za Zemanovce, má být ve skutečnosti spíše jejich předvolební agitací než přínosem pro samotnou stavbu. 

Chrudim - V těchto dnech došlo k navýšení rozpočtu výstavby chrudimského obchvatu, a to o dalších 124 milionů korun. Stalo se tak díky rozpočtovému opatření Státního fondu dopravní infrastruktury, který navrhl tyto peníze na stavbu do konce roku uvolnit.

Dohromady má být tak letos za přípravné práce na silničním obchvatu města utraceno téměř 290 milionů korun. Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS), který se ještě nedávno jako poslanec zasadil o rozhýbání celého díla, je to maximální možná částka, kterou lze letos proinvestovat, neboť nepůjde z časových důvodů více prací zvládnout. "Je to dobrá zpráva, protože stavba bude moci v příštím roce nabrat normální tempo," komentuje Čechlovský rozhodnutí Státního fondu dopravní infrastruktury.

Chrudim - Mimoúrovňová křižovatka, která měla na budovaném obchvatu města vzniknout poblíž Medlešic, se z plánovaných staveb přesunula do staveb "výhledových". Stavět se tak v nejbližší době nebude a zda vůbec někdy vznikne, je ve hvězdách. 

Současný obchvat Medlešic bude přímo napojen na budovaný obchvat Chrudimi. Most, který se dnes u této chrudimské místní části staví, povede silnici třetí třídy, tedy oblíbenou zkratkou do města směřující mezi poli na Vestec. Pod ním budou slibovanou osmdesátkou svištět auta objíždějící město.

[[img:chrn_fullwidth:5056:Bude, anebo nebude?  Foto: Jindřich Balous]]

„Ve starém územním plánu je neplnohodnotné napojení sjezdem od Pardubic, chybí však napojení od Ždáru, což ale i tak považuji za dostatečné a vhodné řešení. V nově vyhotoveném plánu připraveném ke schválení však napojení sjezdem od Pardubic chybí úplně, což nepokládám za šťastné,“ říká architekt Karel Thér.

„Pokud se nevybuduje přeložka silnice 1/17 v úseku od křižovatky u Vestce po Pardubickou ulici, či ještě lépe do části bývalé Transporty zvané Korea, tak myslím, že neplnohodnotné napojení u Medlešic se jeví jako potřebné. Je tomu tak proto, že město zde připustilo vybudování průmyslové zóny Sever a nově přispělo nemalou částkou na zbudování kapacitního napojení bývalého Depa. Jinak se bude i zde velmi podobně opakovat situace napojení  areálu Transporty - respektive průmyslové zóny Západ. To znamená zbytečnou zátěž Masarykova náměstí a k němu přiléhajících kruhových křižovatek,“ popisuje situaci Thér. 

„Otázkou je, zda nemá být v Pardubické ulici z důvodu zklidnění dopravy po zprovoznění sjezdu z obchvatu na Dašickou ulici dopravní omezení pro těžkou nákladní dopravu. Jistě by to pomohlo i bližšímu napojení sídliště Leguma na Městský park,“ spekuluje architekt Karel Thér. 

[[img:chrn_fullwidth:5055:Výhledově je křižovatka v plánu.  Foto: Jindřich Balous]]

Komplikace by ale absentující křižovatka mohla přinést podnikatelům v průmyslové zóně Sever, která je už dnes tak trochu stranou zájmu. Pokud by se do zdejších obchodů dostávalo zásobování jen s komplikacemi, mohlo by to být pro řadu podnikatelů likvidační. Rovněž zákazníci budou jen těžko hledat cestu z Dašické ulice k obchodům v Pardubické ulici.

Také Chrudimáci pociťují vzrůstající komplikace a nedodělky při stavbě doslova vymodleného obchvatu. Vzrůstají obavy, zda ze stavby nezůstane jen několik rozestavěných nadjezdů a archeologická naleziště. Vypuštění křižovatky u Medlešic je po "slavobráně" z vedení horkovodu už jen další pomyslnou částí mozaiky necitlivých a nedomyšlených zásahů.

Příloha: 

up-vysek-napojeni-u-medlesic1996.pdf

up-vysek-napojeni-u-medlesic-navrh2013.pdf

Každé řešení je ve své podstatě špatné a proto má přirozeně své zastánce a odpůrce. Stejné je to i v případě severovýchodní varianty silničního obchvatu Chrudimě, která si začíná pozvolna klestit cestu prozatím nedotčeným terénem. Kdo z vás někdy viděl americký film Šaman v hlavní roli s charismatickým hercem Seanem Connerym, který pojednává mimo jiné o nemilosrdném mýcení amazonského pralesa na úkor budoucí dálnice, může se vcítit do obyvatel sídliště Na Větrníku, kteří stejně jako indiáni ve filmu vyhlížejí s nelibostí postupující stavební práce, jež se přibližují k jejich domovům. Momentální řev buldozeru, který tu odkrývá zeminu mezi vytýčenými kolíky, pak dává tušit, že to s proklamovanou bezhlučností obchvatu nebude zase tak pravda, jak se často uvádí. Berme to ale jako určitou daň dané situaci, která odklonění tranzitní dopravy z města dlouhodobě vyžaduje.

[[img:chrn_fullwidth:2640:Sídlišti Na Větrníku hrozí výstavbou severovýchodní varianty obchvatu města úplné "odstřižení" od okolní přírody, kterou místní obyvatelé považují za to nejcennější ve svém bydlišti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Spíše bych se chtěl zamyslet nad prvopočátkem celého projektu, který původně zvažoval dvě varianty silničního obchvatu Chrudimě - tzv. jihozápadní a severovýchodní, přičemž hned od začátku vše hovořilo ve prospěch prvně jmenované varianty, tedy jihozápadní. Ta byla nejen o něco kratší, ale především méně stavebně náročnější a tudíž i finančně podstatně levnější. Řekněme asi o půl miliardy na počátku 90. let minulého století, odkdy se o výstavbě obchvatu vážně hovoří. Od té doby ceny přeci jen krapet poskočily směrem nahoru. Pro levnější variantu jihozápadní trasy přitom hovořily tehdy i další podpůrné argumenty, jako například svedení obchvatu do areálu dřívější Transporty, kde by byl veden tzv. Koreou, tj. nejindustriálnější částí megalomanského strojírenského komplexu, v němž v současnosti sídlí několik zdejších významných zaměstnavatelů. Obchvat by odsud pokračoval dál do velké průmyslové zóny Západ a umožnil by nejen snadnější napojení místních firem na tzv. rychlodráhu, ale především by urychlil prodej zdejších pozemků potencionálním zájemcům o podnikání v průmyslové zóně. Ve svém důsledku by tak nově vznikající obchvat výrazně napomohl i zaměstnanosti ve městě, leč nestalo se tomu tak.

Nezdolatelná překážka nad Skřivánkem
Kratší, levnější a efektivnější varianta obchvatu města měla totiž před sebou nezdolatelnou překážku, a tou byly, podle mého názoru, soukromé zájmy osob, které buď bojovaly za vlastní klid anebo za spekulativní záměry v lokalitě nad chrudimským Skřivánkem, kudy měl obchvat pokračovat ve směru na Slatiňany. V té době zde totiž provedl Pozemkový fond ČR několik pro stát "výhodných" směn zdejších pozemků za bezcenné lokality na Vysočině ve prospěch soukromníků. Připomenu však, že v mezích zákona, protože Fond k tomu využil znění restituční legislativy, která takové směny s restituenty umožňovala bez ohledu na to, zda šlo v daném případě o vysoké státní úředníky (restituenty) či nikoliv. A právě tento krok později odstartoval takřka masovou výstavbu rodinných domků nad Skřivánkem, které se staly pro jihozápadní variantu obchvatu nepřekonatelnou překážkou. Za zmínku ještě stojí fakt, že se tehdy proti této kratší a levnější variantě obchvatu postavilo i samotné město Chrudim, vedené tehdejším starostou Novým. Nakolik sehrála v tomto rozhodování úlohu poloha jeho rodinného domu na konci Skřivánku a tedy v možném bezprostředním sousedství budoucího obchvatu, se dnes můžeme už jen dohadovat. Netvrdím, že tomu tak skutečně bylo, přesto si myslím, že stojí tento postřeh minimálně za povšimnutí.

[[img:chrn_fullwidth:3751:Budoucímu obchvatu musely ustoupit desítky vzrostlých stromů jako třeba u Kauflandu.  Foto: Chrudimské noviny]]

A tak přestože se při první zmínce o upřednostnění daleko dražší severovýchodní varianty na úkor té jihozápadní protestovalo a místní část Vestec dokonce kvůli tomu uspořádal petici, protože přijde vinou této trasy o část svého tradičního zázemí pro sport a obchvat budou mít místní lidé takřka před svými domy, byla tehdejší úřednická mašinérie nesmlouvavá a nezastavila ji ani do té doby chráněná krajinná oblast Habrov s mnoha vzácnými živočišnými a rostlinnými druhy, kterou obchvat v podstatě rozpůlí. Na výkresech dopravních inženýrů tak vyrostla severovýchodní trasa s několika náročnými dopravními prvky, jako je přemostění řeky Chrudimky u Vestce nebo další mimoúrovňová křižovatka u Medlešic. Obchvat bude navíc veden v zářezu mezi polnostmi, z něhož projíždějící motoristé ani nepoznají, jak vůbec Chrudim ve skutečnosti vypadá. Zkrátka, půjde o kus anonymní silnice, která nevyužívá potenciálu našeho města.

[[img:chrn_fullwidth:5030:Aby nebyli obyvatelé sídliště Na Větrníku odříznuti od okolní přírody, navrhl archiktekt Karel Thér ve své studii zatravněné přechody pro lidi i zvěř. Bohužel, nápad nebyl městem ani Ředitelstvím silnic a dálnic akceptován. Reprofoto: Chrudimské noviny]]
[[img:chrn_fullwidth:5013:]]

Dusit se budou výfukovými plyny obě části města
Sečteno, podtrženo. Ano, obchvat město potřebuje, aby si ulevilo od tranzitní dopravy v Pardubické ulici, na Masarykově náměstí, na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků, které nejsou takovému náporu dopravy uzpůsobeny. Těmto požadavkům severovýchodní varianta vychází plně vstříc, avšak za předpokladu, že budou postaveny obě její etapy. Nutno tedy připomenout, že zatímco se první etapa momentálně připravuje ke stavbě, druhá etapa existuje doposud jen na papíře a nebyl ještě ani zahájen výkup pozemků pro její realizaci. Tzn., že při spuštění první etapy bude tranzitní dopravou dočasně zahlcena druhá část města od křižovatky u chrudimského Kauflandu ve směru k nemocnici a dál podél sídliště U Stadionu ke křižovatce U Guláška v ulici Obce Ležáků. Dá se tedy očekávat, že tyto relativně nové komunikace dostanou co proto. Důvodem této komplikace je především již zmiňovaná finanční náročnost severovýchodní varianty obchvatu města, která je pro stát přeci jen obrovským soustem, které nelze ufinancovat najednou. A tak zatímco se teď dusí lidé výfukovými plyny na jednom konci města, začne se dusit jeho zdravější část. Když k tomu připočteme anonymitu úseku mezi Vestcem a Kauflandem bez dalšího využití pro fungování firem a větší zaměstnanost ve městě, a v neposlední řadě také obrovský balík peněz, které to všechno bude stát, pak vychází tato varianta evidentně jako méně výhodná.

[[img:chrn_fullwidth:5011:Zatímco "někdo" rozhodl o dražší variantě chrudimského obchvatu, stát si ho potom nemohl dlouhá léta dovolit financovat. Lidé proto pořádali v ulicích města nejrůznější silniční blokády, kterými protestovali proti průtahům slibované výstavby.  Foto: Chrudimské noviny]]

A pokud by tenkrát nezvítězily z mého pohledu sobecké zájmy několika vlivných osob, možná by už dávno fungovala levnější jihozápadní varianta obchvatu, která by přišla státní pokladnu o třetinu levněji a lidem v našem městě by se žilo o mnoho lépe. Mezitím jsme tu ale zažili několik protestních akcí, které otravovaly život nám samotným i účastníkům tranzitní dopravy bez ohledu na to, že ti, co vše zpunktovali, se smáli hádající se lůze v závětří. Vždyť si jen představte, kolik plusových hodnot by kratší varianta obchvatu městu přinesla. No dobrá, nejspíš by nad Skřivánkem nevyrostlo "podnikatelské baroko" - tedy shluk nesourodých rodinných domů, které například v okolí Prahy už dávno zejí pro nezájem lidí prázdnotou. K nám tato "móda" spojená s houfným návratem do měst zřejmě teprve přijde. Ale teď vážně. Jihozápadní obchvat města by zcela radikálně oživil ještě ne zcela vytížený areál bývalé Transporty. Tzv. Korea by se mohla proměnit v tolik diskutované brownfieldy, tj. objekty administrativně - výrobně - obchodního charakteru a už při příjezdu do města by působily na návštěvníky mnohem majestátněji než smutně vyhlížející srnky a polní zajíci podél úseku u Habrova, kterým momentálně bereme jejich přirozený domov.

Panorama schované před návštěvníky města
Také průmyslová zóna Západ by přítomností obchvatu stoupla razantně na ceně a troufám si tvrdit, že by zdejší pozemky byly už dávno rozebrané investory. Chrudim by zkrátka v těchto místech pulsovala výrobou a dostatkem pracovních příležitostí. A co teprve při další jízdě po obchvatu, kde by se náhle projíždějícím otevřelo nádherné panorama města s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, Mydlářovským domem či "Hradčany", které tvoří středověké měšťanské domy. Myslíte si, že by někdo z nich později alespoň na chvíli nezatoužil Chrudim navštívit? Jsem přesvědčen, že ano. Na poli mezi Větrníkem a Topolem vás taková touha rozhodně nepřepadne. No, a ještě pár kilometrů plynulé jízdy, a jsme ve Slatiňanech. Žádná první a druhá etapa, která negativně zasáhne naše město, nýbrž plynulý obchvat s mnoha funkcemi navíc. Přesně o tohle jsme se před lety nechali připravit.

[[img:chrn_fullwidth:5012: Při blokádách docházelo v Chrudimi nezřídka k nejrůznějším strkanicím a fackovačkám mezi pořadateli protestních akcí a projíždějícími motoristy, kteří neměli pro tento druh prostestu pochopení. A právě tyto okamžiky byly živnou půdou pro novináře, jako v tomto případě na chrudimské Bídě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chtěl jsem tímto ne právě krátkým postřehem podtrhnout historii vzniku rodícího se obchvatu, na kterou se dávno zapomnělo, anebo ještě lépe, na ni chtějí někteří zapomenout. Je však důležité si určité momenty historie připomínat, aby se v budoucnu už takové chyby neopakovaly a my tak draze neplatili za něco, co jsme mohli pořídit mnohem levněji, v kratším čase a s daleko širším využitím v náš prospěch. Potom by lidé nemuseli protestovat, anebo smutně vyhlížet blížící se stavební stroje jako šaman Connery spolu s indiány. Howgh!

...

Prohlédněte si také animaci studie arch. Karla Théra, ve které již v roce 2003 řešil zástavbu a park na Větrníku společně s přechody pro lidi a zvěř přes zahloubený obchvat města.

Chrudim - Stavební práce na nově vznikajícím obchvatu utěšeně pokračují. A přestože většina Chrudimáků stavbu samozřejmě vítá, někteří obyvatelé dříve samostatných vesnic, nyní chrudimských místních částí, z ní moc nadšení nejsou. Bojí se totiž zničených polí a paralýzy života v jejich obci.

Nesouhlasné hlasy se ozývají především ze sousedního Vestce, který proti severovýchodní variantě silničního obchvatu bojuje spolu s ochránci přírody už od 90. let minulého století, kdy dokonce Vestečtí uspořádali protestní petici, avšak jejich dosavadní úsilí bylo vždy marné, a tak trasa necitlivě zasáhne jak do lokality této obce, tak i do chráněnné krajinné oblasti Habrov s unikátní flórou a faunou.

[[img:chrn_fullwidth:5006:Nová vstupní brána do Železných hor? Je vidět, že se s tím tvůrci horkovodu příliš "nemazali" a město proti této architektonické zrůdnosti na jedné z příjezdových cest do Chrudimi nijak nezasáhlo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vestec, jenž je znám především školním statkem, který zde provozuje Střední zemědělská škola Chrudim, doplatí na výstavbu rychlostní komunikace asi nejvíce. Silnice totiž povede i nad loukou, na níž se pravidelně pořádají vestecké koňské závody. „Spíš mi připadá, že víc zdejší krajinu a okolí celkově devastuje slavný obchvat,“ komentuje obyvatelka Vestce Denisa Bilíková vztyčenou „slavobránu“ v Dašické ulici, kterou tvoří vedení horkovodu.

„To nikoho nezajímá, že tam vykáceli, jinde vyrvali, onde se jezdí po zasetém poli,“ zlobí se Denisa. Podle ní se kvůli výstavbě obchvatu bude muset zrušit oblíbený dětský den i zmiňované závody. Kam se tyto akce přestěhují, Vestečáci prozatím netuší. V diskusi na sociálních sítích přitom zazněly i pochybnosti, zda se podaří stavbu dokončit v termínu. Podle názoru jednoho z komentátorů Ondřeje bývá totiž v Čechách pravidlem tyto projekty uměle prodlužovat. Důvodem je prý zajištění dlouhodobějšího příjmu zúčastněných firem.

[[img:chrn_fullwidth:5007:Kolíky vyznačující místo, kudy v budoucnu povede obchvat, jsou už na dohled z oken sídliště Na Větrníku. Podle místních to bude znamenat konec klidného bydlení a také oblíbených procházek do Habrova, který je plný zvěře a charakterizuje ho nádherná přírodní scenérie. To vše teď nenávratně zmizí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Slova dívky z Vestce se už teď začínají naplňovat i na poli v sousedství sídliště Na Větrníku. Snad každý, kdo tu venčí svého psa, zaregistroval kolíky, které se objevily uprostřed posekaného pole. I tudy povede v budoucnu silnice, jež by měla ulehčit městu od tranzitní dopravy. „Netuším, kam budeme chodit se psem, až tudy povede obchvat. Chápu, že je potřeba ulehčit městu, ale trochu mě mrzí, že zmizí poslední kus přírody, který mám rád. Do Habrova je to opravdu kousek,“ popisuje smíšené pocity muž venčící křížence stafordšírského teriéra. Silnice by zde totiž měla být zapuštěna do země, takže překonat ji a dostat se do oblíbené lokality bude prakticky nemožné.

A právě před tím mimo jiné za svého života argumentoval známý chrudimský ochránce přírody a šéf odboru životního prostředí bývalého chrudimského okresního úřadu Milan Marenčák, který Habrov před záměrem výstavby obchvatu bránil. Například kvůli tomu, že se zde vyskytuje nezvykle velký počet druhů travin a žije tu velký počet chráněných živočichů. Obchvat zapuštěný do zdejší krásně zvlněné krajiny vedle toho přeruší trasy, po nichž se pohybují stáda lesní zvěře a v blízkosti chrudimských Pumberk vyvádějí srny mláďata. To vše teď vezme betonová stavba pokrytá asfaltem za své a jediná chráněná krajinná oblast na okraji Chrudimě bude nemilosrdně rozetnuta na dvě části.

[[img:chrn_fullwidth:5005:Bude zánovní asfaltová silnička na pozemku města sloužit jako obslužná trasa stavebníkům obchvatu? Až doposud ji zejména v zimě využívali běžkaři jako trasu s dobrou stopou do Topole. Nyní bude muset ustoupit budoucímu obchvatu a dunící těžké nákladní dopravě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Blízká přítomnost silničního obchvatu začíná rovněž významně ovlivňovat ceny zdejších nemovitostí a řada lidí je proto s tímto neradostným výhledem začíná opouštět. To přirozeně tlačí ceny bytů Na Větrníku dolů a ti, co zůstali, se začínají pozvolna mísit se sociálně slabšími spoluobčany, kteří si život v jednom z nejmladších chrudimských sídlišť mohou nyní snáze dovolit. "Už takřka rok se zde snažím beznadějně prodat garsonku za 690 tisíc korun. I když jsem šla s cenou výrazně dolů, je momentálně za tyto peníze neprodejná," stěžuje si majitelka bytu v jednom z výškových domů. Zdejší byty byly přitom řádově ještě před nedávnem prodejné o několik stovek tisíc korun výš než nyní.

Místním lidem nedá také spát možný hluk z těžké nákladní dopravy, která začne projíždět kolem jejich obydlí. Přestože jsou ujišťováni, že je bude chránit poměrně velký zářez obchvatu do krajiny včetně protihlukových bariér, příliš této "ochraně" nevěří. Za všechny to shrnuje pan Zdeněk, který utekl před hlukem obchvatu z Jesenice u Prahy do chrudimského sídliště Na Větrníku. "U nás v Jesenici byl klid do té doby, než tu postavili silniční obchvat. Protihlukové bariéry nejsou přitom nic platné a hluk nás ruší celý den. Nejmarkantnější je to večer a v noci, kdy neustále slyšíte z dáli šum, který narušuje klidný spánek. No a teď Na Větrníku budu na obchvat koukat přímo z okna. K tomu už není co dodat," krčí rameny muž, který zatím neví, jak bude situaci dál řešit.

„Každá mince má dvě strany,“ uzavírá lakonicky příměrem diskusi na facebooku další z Chrudimáků. Zda převáží pozitiva, nebo zmiňovaná negativa, ukáže až čas. Už teď je ale zřejmé, že zatímco jedna část Chrudimáků jásá, druhá vzhlíží k obchvatu s velkými obavami. 

Chrudim/Vestec - Stavba silničního obchvatu města změní příjezd do Chrudimi ve směru od místní části Vestec. Tuto komunikaci přitom znají motoristi a cyklisté léta jako úzkou nebezpečnou silnici s rozbitými krajnicemi, která co chvíli hrozí kolizemi. To by se teď s výstavbou obchvatu mělo zásadně změnit.

Potvrdil to neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Podle něj vyroste v těchto místech velká mimoúrovňová křižovatka, z které budou řidiči mimo jiné sjíždět i do Chrudimi. Stávající komunikace přijde přitom rozšířit a vznikne tu rovněž samostatná cyklostezka pro pěší a cyklisty. Právě to má vyloučit chodce a cyklisty z hustého silničního provozu a ochránit je tak před možnou újmou na zdraví. "Ti to zde mají dnes velmi nebezpečné a musíme být vděční za to, že se tady zatím nic nestalo," podotýká místostarosta Trávníček.