Chrudim - V úterý před 7. hodinou volal strážníkům anonym, že na obchvatu v Rubešově ulici volně pobíhají po silnici dva králíci.         

Hlídka, která jela hned na místo, tam už žádné králíky neobjevila. Podle zvěstí by v těchto místech měla skutečně volně přebývat jakási králičí rodinka, kterou je zde možné občas i vidět.

Chrudim - K této polemice mne přivádí několik skutečností. V žádném případě však není mým záměrem bojovat s kolegy ze samosprávy Přelouče a Pardubic. Vlastně mi ani nejde o podobný boj, který vedli Chrudimští v únoru 1920, kdy se rozhodovalo o tom, zda bude krajským městem Chrudim nebo Pardubice.

Rozhodně se nechystám vypravovat zvláštní vlak k cestě do Prahy, aby tak jako před lety v únorových dnech Chrudimští na protest, že bude kraj v Pardubicích, rozbili okna parlamentu. A ani nečekám, že by měl kvůli tomu cestovat do Chrudimě prezident republiky, aby  uklidňoval situaci ve městě, tak jako prezident Masaryk při své návštěvě roku 1920. 

K této polemice mne vede situace spojená s realizací plavebního kanálu od Pardubic do Přelouče. Chápu význam i ekonomiku lodní přepravy, pokud bude skutečně a prokazatelně sloužit.

Téměř 16 let jsem to dětem v rámci geografie dopravy vysvětloval při hodinách zeměpisu na středních školách. Také jsem vnímal v první polovině 70. let budování přístavu ve Chvaleticích i v souvislosti s lacinější dopravou energetického uhlí ze severu Čech do nové elektrárny.

Ale jaká je skutečnost dnes? Uhlí se do Chvaletic po vodě nevozí z řady různých důvodů.  A opravdu, ve stávající ekonomické situaci České republiky, budování kanálu za téměř 3,1 mld. Kč řeší ten nejvýznamnější problém v dopravě Pardubického kraje, který by vylepšil životní podmínky lidí?

Skutečně budou lodě z Hamburku kotvit v Pardubicích? Nebude to nakonec jen proto, aby výletní loď Arnošt z Pardubic mohla rozšířit své plavební kilometry? Co by naproti tomu znamenalo vynaložit 700 mil. Kč, resp. celých 3,1 mld. Kč do stavebních prací na dopravně komplikované silnici I/37 pro motoristy i občany v Pardubicích, Chrudimi a možná i v Havlíčkově Brodě? 

Mám za to, že vylepšení životních podmínek pro 23,5 tis. obyvatel v Chrudimi a 4,1 tis. ve Slatiňanech by bylo přijato s daleko větším pochopením. Nemuseli by pak v našem městě na silnici I/37 umírat lidé pod koly aut.

Průjezd 27 tisíc automobilů denně našimi městy by v nich nezhoršoval životní prostředí. Obchvaty měst mají v konečném důsledku působení synergických efektů větší přínos i pro českou ekonomiku, než miliardy utopené v „kanálu“.

Možná, že by také nemuselo Polabí přijít o zajímavé biotopy s chráněnými druhy organismů a mohli bychom zanechat našim potomkům další kus přírody bez výrazného zásahu do její struktury. 

A mohlo by i konečně dojít k oslabení rčení: „Sliby ,chyby“. Planých slibů a vyjádření různých politických reprezentací České republiky i Pardubického kraje od roku 2006 o významu výstavby křižovatky u Parama v Pardubicích a obchvatu Chrudimě bylo dost.

Přednostní realizací těchto staveb by byly řešeny problémy, které v dopravě tíží  tisíce lidí v Pardubickém kraji rozhodně ve větší míře než plavba lodí do Pardubic.

Petr Řezníček, starosta města Chrudim

 
Chrudim - Radní města David Kasal (VV) připustil, že Chrudim nemůže v nejbližší době počítat se silničním obchvatem a radnice tak bude muset na tuto situaci reagovat úpravami některých frekventovaných kruhových křižovatek, zejména na Bídě a u Guláška.

Kasal v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že jsou tato dvě místa svízelná. Upozornil přitom na křižovatku na Bídě, kde v minulosti došlo k několika smrtelným zraněním chodců, přičemž zmínil letošní případ z 22. září s následkem smrti, při kterém zemřel 82letý muž, a následné těžké zranění dalšího chodce. Na křižovatce v ulici Obce Ležáků poblíž restaurace U Guláška mu zase vadí dlouhé kolony aut.

Kasal mimo jiné navrhuje na Bídě posunout přechod pro chodce dál od křižovatky, aby měli lidé větší šanci přejít toto nebezpečné místo bez úhony, vyřešení problému u Guláška pro změnu spatřuje ve výstavbě kruhového objezdu. Tvrdí zároveň, že už má i určitý příslib ministerstva dopravy k zafinancování těchto záměrů.

Radní sice tvrdí, že město u v této souvislosti nyní připravuje svoje záměry, k problému je ale nutno dodat, že proměna komplikované křižovatky u Guláška je projektově zpracována už od minulého volebního období, kdy došlo k přestavbě nebezpečných křižovatek na kruhové u Kauflandu a nemocnice. Na zbývající "kruhák" v ulici Obce Ležáků se nakonec z časových důvodů nedostalo, neboť přišly komunální volby a rok a půl se potom nic nedělo.

Radnice tehdy reflektovala záměrem postavit tři nové kruhové křižovatky právě na příslib výstavby první etapy silničního obchvatu, který sice uleví centru města, ale naopak znepříjemní život občanům Chrudimě na trase od Kauflandu, dále po obvodu sídliště U Stadionu až k zmíněné křižovatce v ulici Obce Ležáků. Výstavbou uvedených kruhových křižovatek chtěla lokalitě předimenzované těžkou nákladní dopravou alespoň částečně ulevit.

Chrudim - V dobách, kdy Chrudim ležela na významné zemské cestě z Prahy na Moravu, bylo žádoucí, aby cestující a náklad projížděli přes město a popřípadě se tu zastavili. Dnes, v době rušné automobilové přepravy, přichází ke slovu snaha odlehčit přetíženým městským komunikacím od tranzitní dopravy.

Tento problém díky velkorysým obchvatům nedávno vyřešila například nedaleká města Čáslav a Pardubice. V Chrudimi je ovšem situace komplikovanější a městu se dokonce dostává více či méně vtipných přívlastků. Kdy a jak zde bude záležitost vyřešena, není jasné. Zcela jistě nás ale překvapí, že zdaleka nejde o problém nový. Svědčí o tom zajímavý spis uložený ve Státním okresním archivu v Chrudimi.

V roce 1941, kdy město Chrudim zadalo firmě Barták vypracování podkladů pro regulační plán města, bylo vysloveno upozornění, že na severu města je třeba počítat s budoucím německým osídlením. Vzhledem k tomu, že stav tehdejší protektorátní silnice „pardubické“ (dnes silnice č. I/37 z Pardubic) a „chrudimské“ (č. I/17 z Heřmanova Městce) byl na základě tohoto požadavku shledán neudržitelným, vypracovala firma návrh přeložky mimo město, jenž byl poté předložen zemskému úřadu v Praze.

Následně proběhlo 27. 3. 1942 místní šetření, jehož se účastnili mimo jiné i zástupci ministerstva dopravy a techniky. Ve Slatiňanech a Bylanech byly zjištěny dosti podstatné závady, například nebezpečné zatáčky nebo křížení se železnicí, v Chrudimi komise vytkla křižování „pardubické“ silnice se železnicí u tzv. depa, dále zúžený profil u budovy okresního úřadu a nepřehlednost křižovatky u Neuperského dvora. U „chrudimské“ silnice neobstálo klesání k podjezdu dráhy Chrudim - Havlíčkův Brod a zejména průběh centrem města, tj. dnešní Širokou ulicí, hlavním náměstím a Novoměstskou ulicí.

Výsledek jednání byl jednoznačný: zjištěné závady se dají vyřešit pouze přeložením „pardubické“ silnice na východní stranu města. Technici navrhli, aby přeložka začínala v první zatáčce za Medlešicemi, před Pumberkami se napojila na přeložku silnice od Bylan, dále by vedla západně od Vlčnova a Orle, minula by slatiňanské nádraží a před Kunčím by se opět napojila na stávající komunikaci. Přeložka „chrudimské“ silnice měla být vedena od Markovic na severní okraj Chrudimi, kde by se spojila se silnicí „pardubickou“ zhruba na půl cestě mezi Vestcem a Chrudimí. V zájmu komplexního řešení a pro odlehčení komunikace kolem vojenského letiště komise dále navrhla narovnat silnici od Rabštejnské Lhoty tak, aby vedla přímo směrem ke kasárnám, u kterých by se napojila na silnici „pardubickou“.

Z přiložených vyjádření je známo, že rada města vyslovila již 25. 3. 1942 obavu, aby zřízením obvodových komunikací „město nebylo ochuzeno o návštěvu projíždějících cizinců“.

Chrudimští v rámci šetření navrhli upustit od přeložek a vhodně upravit komunikace na vnitřní ploše města. Tehdy ještě netušili, že nebude třeba vyvíjet velké úsilí, aby cizinci Chrudim několik dalších desetiletí nemíjeli.

Na základě březnového šetření nechal zemský úřad vypracovat studii, jež byla v Chrudimi projednávána 27. 10. 1942. Oproti původnímu záměru došlo k určitým změnám, ale zásada přeložek zůstala zachována. Do tohoto jednání však výrazně zasáhl zástupce plánovacího oddělení zemského úřadu, jenž u březnového šetření nebyl přítomen. Ing. Vondruš radikálně přehodnotil původní plány a navrhl vedení přeložky „pardubické“ silnice nikoli východně, nýbrž západně od Chrudimi. Tato varianta byla při dalším jednání v březnu 1943 shledána jako nejvhodnější, ovšem náročnost celé akce a blížící se konec války její realizaci zabránili.

Kdo dnes přijíždí do Chrudimi, vidí, že problém přetrvává dodnes. Během let byl řešen v duchu návrhů města z roku 1942: komunikace uvnitř města byly rozšířeny především díky demolicím (domy naproti okresnímu úřadu a hlavnímu kostelu na náměstí, na místě hotelu Bohemia i jinde), v Široké ulici byl zaveden jednosměrný provoz, doprava směřující z Pardubic do centra nebo na Vysoké Mýto je nyní vedena po zmodernizované okresní silnici kolem Vestce a Rubešovou ulicí. Roman Zahrádka