Chrudim - Koncem května se pod sídlištěm Na Větrníku opakovala situace, kterou už Chrudimské noviny popisovaly před dvěma lety. Travou zarostlý pruh země, který podle všeho patří státu, bránil ve výhledu řidičům. Michal Jinoch senior se tak opět chopil kosy a do trávy, která bránila řidičům ve výhledu, se pustil sám.

Situace zde byla o to nebezpečnější, že silnici vedoucí do místní části Topol využívali i řidiči mířící do obce Kočí, respektive do Vysokého Mýta. Přeložka komunikace od kruhového objezdu u obchodního domu Kaufland byla totiž uzavřena.

[[img:chrn_fullwidth:11472:Stará kosa udělala svoji práci dobře. Zaspalo opět město a nechalo pod Větrníkem motoristy napospas nebezpečnému vjezdu na hlavní silnici?  Foto: Facebook]]

Michal Jinoch, který pracuje na místním oddělení republikové policie, se tak už nemohl dívat na přerostlou zeleň a s pomocí kosy zkusil bující trávu zlikvidovat. Město sem tentokrát pracovníky Technických služeb Chrudim s křovinořezy nevyslalo, takže Jinoch zůstal ve svém úsilí osamocen. Sám pak zastává názor, že péče o tento pozemek patří k povinnostem správného hospodáře a nemá-li se k jeho kultivaci stát, který je vlastníkem, musí se postarat právě radnice.

„Opět jsem se naštval. Město znovu nechalo prosekat malý, naprosto nedostačující cípek uvedeného pozemku - po letitých upozorněních tedy žádná změna. Argument ze strany města, že pozemek patří státu, u mě neobstojí. Pozemek je v katastru města, tudíž odpovědnost za posekání z důvodu bezpečnosti osob nese město. Toto by mělo tedy nechat posekat a práce následně vyfakturovat státu. Omlouvám se za kvalitu sečení všem profi sekáčům, ale účel to splnilo. Je tam opravdu lepší výhled a tedy i bezpečněji,“ říká dobrovolný sekáč Michal Jinoch.

Jak ale bude radnice letos pečovat o zeleň, kterou má ve správě? „Údržba trávníkových ploch bude v letošním roce probíhat podle aktuálních uzavřených smluv o dílo. Tedy jarní vyhrabání trávníků, deset sečí bez sběru a podzimní vyhrabání listí,“ říká technik údržby městské zeleně Kateřina Jánská. Obyvatelé sídlišť se tak mohou opět připravit na jedinečnou „vůni“ vesnice, kterou ve městě zastoupí na slunci zahnívající posečená tráva.

Chrudim - Přestože se počasí netvářilo v posledních dnech právě přívětivě, začíná v pátek 29. května nová sezóna na chrudimském letním koupališti. Otevřeno má být přitom po celý týden od devíti ráno do 20 hodin. Sportovní areály města Chrudim zároveň garantují stálou teploty vody, která je ohřívána ve všech bazénech na 25°Celsia, a to až do září, kdy bude plovárna pro veřejnost zase uzavřena.

Celodenní vstupné vyjde dospělého návštěvníka na 60 korun, může ale také využít časově omezenou vstupenku od 16 do 20 hodin za 45 Kč. Děti do 15 let přijde celodenní vstupné na 45 korun a časově omezená vstupenka pak na 30 Kč. Pro důchodce a handicapované osoby platí přitom stejné podmínky při placení vstupného jako pro děti do 15 let. Pokud budou návštěvníci koupaliště uplatňovat skupinovou slevu, musí se prokázat jmenným seznamen s razítkem organizace a podpisem odpovědné osoby. V takovém případě činí skupinová sleva na každou osobu 25 korun. Jediný, kdo tak může na plovárnu zdarma, jsou malé děti, jejichž výška nepřesahuje 115 centimetrů. A těch je tu v poslední době opravdu požehnaně. Proto také někteří dospělí Chrudimáci volí stále častěji klid letního koupaliště ve Slatiňanech s velkým plaveckým bazénem před rušnou chrudimskou plovárnou, která bývá zpravidla plná dětí a mládeže.

Právě jim je totiž koupaliště v Chrudimi, které je kompletně celé zhotoveno z nerezu, nejvíce přizpůsobeno. Největší plavecký bazén s pěti drahami je oproti dřívějšku pouze 25metrový, zatímco dříve byl padesátimetrový, a tak největší vodní plochou zůstává zpřístupněný krytý plavecký bazén, který je rozměrově totožný pouze s tím rozdílem, že má o jednu plaveckou dráhu navíc. Jenže přístřeší v parném létě příliš návštěvníků neláká. Další bazény, které jsou určeny pro neplavce, rekreaci anebo jako dětské brouzdaliště, jsou pak zpravidla plné dětí. A právě pro ně a nejen pro ně jsou tu k dispozici vodní chrliče, vodní ostrůvky, vodní clona, divoký kanál, vodní hřiby, skluzavky nebo přes 80 metrů dlouhý tobogán. Ti dospělí potom ocení zejména vodní a vzduchové masáže, což řadí na druhou stranu chrudimskou plovárnu k nejmodernějším zařízením svého druhu v Pardubickém kraji.

Vedle toho disponuje koupaliště také hřištěm pro plážový volejbal a speciálním nafukovacím hřištěm s kluzkým povrchem pro "vodní fotbálek". Samozřejmostí je při vstupu dostatečný počet kabin určených k převlékání se sociálním zázemím. Rovněž místa s občerstvením jsou přizpůsobena k odbavení poměrně velkého počtu návštěvníků a jejich obsluha si počíná vcelku zdatně. Jedinou velkou slabinou se tak jeví způsob placení vstupného prostřednictvím karet na dobíjení, které je třeba si na místě za příplatek zakoupit a vinou čehož se někdy u vstupu tvoří dlouhé fronty lidí, protože to celý proces placení vstupného značně zdržuje. Také turnikety, kterými je třeba u vstupu projít, často nefungují a jsou proto obsluhovány namísto elektronicky ručně dalšími pracovníky městského sportoviště, takže zde dochází hned ke dvojímu zdržení a velmi pomalému odbavování příchozích návštěvníků, což jim na klidu, zejména když je velké horko, nepřidá. Nevýhodou je i umístění stojanů na jízdní kola před areálem plovárny, které svádí k častým krádežím bicyklů.

Chrudim - Regionální muzeum vyhlásilo veřejnou sbírku na záchranu nejstarší chrudimské opony z roku 1854, jež byla součástí vybavení prvního zdejšího divadla, které fungovalo v bývalém kostele svatého Jana Křtitele na místě dnešní Komerční banky. Akce přitom vznikla z podnětu dnes již bývalé ředitelky muzea Martiny Vítkové a právě tato aktivita jí měla podle všeho zlomit ve funkci vaz.

Samotná opona je dílem akademického malíře Jana Kokeše, který vystudoval Akademii výtvarného umění ve Vídni u profesora Waldmüllera. Od roku 1850 působil pak v Chrudimi jako portrétista a malíř sakrálních obrazů. Opona s námětem Libušiny věštby patří do slavné éry chrudimského ochotnického divadla. Při její první prezentaci byl přítomen autor české hymny František Škroup a dirigoval svoji Chrudimskou ouverturu, věnovanou otevření starého chrudimského divadla. Vystupoval zde také Josef Kajetán Tyl. V té době stál přitom v čele ochotnického divadla dr. Emanuel Pippich, který získal chrudimskému divadelnictví věhlas. Chrudim měla celkem tři opony. První shořela v roce 1850 při velkém požáru. Tato druhá opona vznikla před rokem 1854 a v divadle sloužila do 90. let 19. století. Poté byla vystřídána novější secesní oponou, která se ale také nedochovala.

Kokešova secesní opona je nyní v péči restaurátorů. Přispívat na ni je v současnosti možné do tří zapečetěných pokladniček, jež jsou rozmístěny v Regionálním muzeu, v turistickém a informačním centru na Resselově náměstí a v prodejně s autopotřebami firmy Auto Slavíček v ulici Obce Ležáků. Přispívat na záchranu nejstarší chrudimské opony je rovněž možné prostřednictvím transparentního účtu vedeného u Komerční banky 107-9991200257/0100. První etapa restaurátorských prací v hodnotě 200 tisíc korun je už ale pokryta z prostředků, jež byly použity z rezervního fondu muzea a příspěvků Pardubického kraje a také finančního daru chrudimského starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), který s ním ještě dojednala bývalá ředitelka Regionálního muzea v Chrudimi Martina Vítková. Nyní bude zapotřebí získat ještě dalších 460 tisíc korun, aby mohly být restaurátorské práce na oponě úspěšně dokončeny.

Chrudim - Město pokračuje v sídlišti U Stadionu v záměru, který před nedávnem nastínili šéf Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký a první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), podle nichž radnice v minulosti neuspěla s celkovými koncepty, jež měly vyřešit problémy s parkováním v lokalitě, kde žije v přepočtu na metr čtvereční nejvíce Chrudimáků ve městě, a tak přichází s projektem na nové parkoviště před základní školou a jednou z bytovek.

Jde o výsledek většího dialogu současného vedení radnice s místními obyvateli, na základě kterého město přistoupí po dohodě k dílčím změnám v systému parkování U Stadionu. Výsledkem dosavadního dialogu je prozatím nově rozšířené parkovací stání před domem čp. 713 - 716 a nově vznikající projekt, který má podstatně navýšit parkovací kapacity před dalším z bytových domů čp. 709 - 712. Jak před několika málo dny uvedl na schůzce s obyvateli domu čp. 717 - 720 Petr Kopecký, kde se rovněž vyjednává o navýšení parkovací kapacity, půjde před domem, který sousedí se základní a mateřskou školou, o parkoviště, které má pojmout až 55 automobilů, přičemž se podle projektu odhaduje jeho cena přibližně na 11 milionů korun.

"Jde zatím jen o projektový odhad, ve skutečnosti bude ale cena nižší. Předpokládáme, že by mohla ve výběrovém řízení výrazně klesnout pod hranici deseti milionů korun na takových sedm až devět milionů," prohlásil na uvedené schůzce s občany jiného domu Kopecký, kterého doplnil první místostarosta Trávníček, jenž má dopravu ve městě ve své gesci. "Pro tuto poměrně velkou investici jsme se zde rozhodli hlavně z toho důvodu, že parkoviště obsluhuje nejen místní obyvatele, ale i rodiče, kteří sem vozí pravidelně svoje děti do základní a mateřské školy," vysvětluje místostarosta. Podle šéfa odboru územního plánování a regionálního rozvoje je projekt zatím ve fázi příprav a začne se realizovat teprve až tehdy, až bude projednán se všemi zúčastněnými, jak nařizuje zákon.

Nové parkoviště před školou navazuje anblok na systém parkování podél celého sídliště a řeky Chrudimky, který nyní vyústí ještě v jednání s obyvateli domu čp. 721 - 724, kde se bude taktéž debatovat o případném zájmu občanů o rozšíření parkoviště před osmipodlažním objektem, který obývají. Následně mají pokračovat další setkání na stejné téma s obyvateli ostatních bytových domů v sídlišti.

Chrudim - Chybně využité peníze z dotace pořádně potrápily chrudimského arciděkana Jiřího Heblta. Z interní záležitosti, jíž se zabýval audit zadaný vedením radnice, udělal městský zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM) záležitost veřejnou. Heblt se přitom kál, že chyba se stala neúmyslně a farnost ji samozřejmě napraví.

Městští zastupitelé se při hlasování sice vyslovili pro odpuštění vratky dotace a penále, které si farnost svou šetrností vysloužila, ale neobešlo se to zcela bez boje. Hlavním tahounem kritiky byl komunista Moučka. Ten se neostýchal tvrdit, že nemůže jednat jinak. Chce se totiž chovat jako „dobrý hospodář“, jemuž leží na srdci osud veřejných peněz a prostředků z kasy města. Farnost totiž peníze použila nejen na zanedbané střechy, což byl účel, pro něž byla dotace určena, ale také na nové svody dešťové kanalizace.

Zde ale nastal problém. Zanedbaný stav střechy a mnohdy i vyvedení svodů přímo na chodník má přitom na svědomí „péče“ vládnoucích komunistů, kteří se za minulého režimu „proslavili“ především plundrováním všeho, co jen trošku vonělo kadidlem. Moučkova starost, jíž prezentoval na zasedání městského zastupitelstva, tak neměla daleko do frašky. Přestože se tedy část peněz použila jinak, než bylo městem a též vedením Pardubického kraje určeno, logicky nedošlo ke škodě, protože v garáži arciděkana nový mercedes nestojí. Chybou bylo nezažádat město a kraj o změnu využití dotace, což Jiří Heblt přiznal. Kněz také uvedl, že farnost podala opravené daňové přiznání a snaží se nyní své pochybení napravit.

[[img:chrn_fullwidth:8171:Komunisté nyní patří mezi nejpečlivější hospodáře, jimž leží na srdci každá koruna vydaná z veřejných peněz v rámci dotací. Starost mají i opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaroslav Moučka byl zásadně proti přijímání jakéhokoliv usnesení, dokud celou věc neprověří Ministerstvo financí České republiky a následně i finanční úřad. Nabízela se tedy otázka, jak se ministerstvo o výsledcích interního auditu dozvědělo? Toho si povšiml i opoziční městský zastupitel Ondřej Kudrnáč (ANO 2011), jehož zajímalo, zda někdo tuto problematiku ministerstvu prozradil. Sám Moučka se proti „práskačství“ ohradil, ale nijak nekomentoval spekulaci, že oním informátorem byl on sám. „On je normálně prásknul ministerstvu,“ zaznělo v tu chvíli z míst, kde obvykle sleduje jednání městských zastupitelů veřejnost. Chrudimské noviny momentálně přímo na Ministerstvu financí ČR zjišťují, kdo byl oním informátorem.

Návrh Jaroslava Moučky, aby se s jakýmkoliv schvalováním prominutí vratky části dotace počkalo, až se vyjádří příslušné instituce, nebyl přijat, zatímco původní bod jednání ano. Farnost tak vracet část peněz nemusí a také penále ji prozatím mine. Omylem pro odpuštění vratky hlasoval i Moučkův stranický kolega, komunista Ivan Bělohlávek. Rozjetý Moučka si na předsedajícím starostovi Petru Řezníčkovi (SNK-ED) vymínil, že v zápisu jednání bude vysloveně uveden jako ten, kdo hlasoval proti prominutí penále a vratky. To mu udivený starosta slíbil.

Chrudim - Doba bující trávy a zeleně ve městě opět nastává. V týdnu od 25. května se proto sekáči chystají na trávu v sídlišti Na Větrníku pod požární zbrojnicí a Na Šancích. Právě v těchto místech přitom v minulosti docházelo k dohadům, kdo se má vlastně o přerostlé býlí starat a komu připsat nepřehlednou situaci na křižovatce pod Větrníkem.   

Před dvěma lety se proto Michal Jinoch chopil kosy a do zarostlého ostrůvku, který ohrožoval dokonce i řidiče, se pustil sám. Přerostlá tráva jim totiž bránila ve výhledu a jen shodou šťastných náhod zde nedošlo k žádné nehodě. Teprve po řadě urgencí vyslaly Technické služby Chrudim své pracovníky, kteří trávu pokořili. Obvykle si však město na tyto práce najímá specializované firmy.

Dalším problémem, který se každoročně diskutuje, je zapáchající, hnijící tráva, která po mužích se sekačkami v sídlištích zůstává. Podle úřednic z Odboru péče o městskou zeleň MěÚ Chrudim je ale všechno v pořádku, protože tlející tráva prý zpětně pohnojí trávník. Problematika ale podle všeho tak jasná nebude, protože radnice nyní uvažuje o centrální likvidaci bioodpadu. Na exkurzi v kompostárně se totiž před nedávnem vydali starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) a neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim). Letos by přitom mělo dojít ve vybraných lokalitách k jedné seči, po níž posekaná tráva zmizí a nebude se tak rozkládat tam, kde byla posekána. Zmizet by měla v kompostárně. 

Podobně problematický je i způsob, jakým pracovníci Technických služeb Chrudim likvidují plevele zaplavující chodníky ve městě. Herbicid, který by měl nepoddajné rostlinky zničit, často končí i mimo chodník a spálí trávu lemující cesty pro pěší. O šetrnějším ničení plevele plamenem však město v minulosti neuvažovalo. Traktůrek s nádrží plnou chemie totiž opět vyjel do ulic a majitelé psů tak mohou jen doufat, že se jejich čtyřnozí miláčci do postříkaných rostlinek nepustí a následně neskončí na veterinární klinice.

Jedním z mála pozitiv tak zůstává probírka zeleně, jež zdobí chrudimské kruhové objezdy. Po sérii článků v Chrudimských novinách, které koncepci objezdů podrobovaly pravidelně kritice, došlo alespoň k dílčímu odstranění přerostlých keřů a stromků, které řidičům bránily v bezpečném projetí křižovatky.

Chrudim - Přes stesky bývalého nájemce smuteční síně Josefa Vostrovského vybrali před nedávnem městští radní nájemce nového. Stala se jím pohřební služba Charon, která tady první obřad uspořádá začátkem června. S novým nájemcem přichází i několik změn.

Samotný Vostrovský byl v minulosti přitom často terčem kritiky, protože služby, jež poskytoval, nebyly prý na úrovni. Pře čtyřmi lety Chrudimský deník zveřejnil dopis čtenářky, která si právě na prapodivné praktiky dlouholetého nájemce smuteční síně stěžovala. Zda tento fakt hrál roli při rozhodování městských radních, kromě nižšího návrhu pohřební služby Josefa Vostrovského na roční nájemné, je však málo pravděpodobné.

[[img:chrn_fullwidth:11421:Bývalý nájemce smuteční síně Josef Vostrovský umístil nedaleko hřbitova poutač s adresou nového sídla své firmy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nový nájemce, kterým je pohřební služba Charon, nyní tvrdí, že celá smuteční síň byla doslova v dezolátním stavu. Chyběl zde třeba katafalk, který si prý bývalý uživatel vzal při svém odchodu s sebou, absentovaly také lavice pro pozůstalé. Záhadně se „vypařily“ rovněž žárovky. Charon chce rozšířit i provozní dobu, takže rozloučení se nově budou konat třikrát týdně. Prozatímními úpravami prochází ale i kanceláře pro personál, instalována byla též nová technika ozvučení. Samotná smuteční síň by však měla po několika odkladech projít kompletní rekonstrukcí až za rok. 

Chrudim - Veřejnou debatu o dalším osudu parkoviště před bytovým domem čp. 717 - 720 v sídlišti U Stadionu narušilo sice nepříznivé počasí a vytrvalý déšť, avšak díky přístřeší nedaleké trafačky, kterou využívají k úkrytu hlavně bezdomovci a omladina experimentující s omamnými látkami, se mohla schůze nakonec uskutečnit. Podle očekávání sem dorazilo poměrně dost lidí, ale ani radnice účast zodpovědných úředníků tentokrát nepodcenila.

Schůzku s občany vedl šéf Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký, kterého doprovázeli první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který je ve městě zodpovědný za dopravu, dále šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek, Kateřina Jánská, jež má ve městě na starosti úsek údržby zeleně a Petr Štěpánek z Odboru životního prostředí MěÚ Chrudim. Za místní samosprávu vystupoval především Josef Kaška, do diskuze se však zapojovali i mnozí další.

Samospráva domu musela celý příběh znovu převyprávět
Petr Kopecký chtěl hned na úvod znát anabázi toho, proč samospráva přišla s nápadem na rozšíření parkovací plochy před domem. To sice členy místní samosprávy trochu "rozehřálo", přesto se ale Josef Kaška ujal role moderátora, který celý příběh znovu převyprávěl. Podle něj bylo na začátku všeho hromadné pokutování všech, kteří parkovali zadními koly svých aut na městské zeleni a zároveň těch, kteří zaparkovali svá vozidla podél domu, což současné dispozice parkovacích stání před domem neumožňují. Na to reagovala samospráva domu stížností na neadekvátní přístup strážníků a město prý na oplátku chtělo znát návrh zdejších obyvatel, jak situaci začít řešit. Poté následovala vzájemná korespondence, ze které vzešel návrh na rozšíření parkoviště, jež město v návaznosti na to slíbilo loni v červnu realizovat. Jenže od té doby se nepohnul tento záměr, který měl být podle vyjádření místostarosty Jana Čechlovského (ODS) ve fázi přípravy projektu, ani o krok a důsledkem bylo další pokutování motoristů z dotčeného domu. Průtahy měl přitom způsobit Odbor životního prostředí MěÚ Chrudim, který prý nechtěl ani slyšet o pokácení šesti asi dvacetiletých lip, jež stojí záměru v cestě.

Kopecký, který debatu s občany řídil a vše si zapisoval, odvětil, že v současnosti žádný projekt rozšířeného parkoviště před domem neexistuje z jednoho prostého důvodu - dokud prý nebude záležitost náležitě vykomunikována s místními obyvateli. Zároveň zmínil dva předchozí projekty, které řešily dopravní obslužnost a parkování v sídlišti U Stadionu, z nichž ten první zpracovali pražští architekti a byl lidmi ze sídliště razantně odmítnut, a na ten druhý z pera chrudimského architekta Jelínka, který nebyl tak radikální jako v předchozím případě, nepřišla městu žádná odezva. "Proto jsme z tohoto sídliště odešli a věnovali se jiným sídlištím, kde chtěli lidé problémy řešit," snažil se Kopecký vysvětlit, proč U Stadionu v posledních sedmi letech až na drobné výjimky město takřka nic neinvestovalo. Následně zmínil problémy s šesti lipami před domem čp. 717 - 720 a chtěl vědět, zda si je místní lidé skutečně přejí pokácet. Šéf odboru územního plánování a regionálního rozvoje tím opět namíchl členy samosprávy, kteří argumentovali podpisovými archy za pokácení uvedených lip, jež byly na konci loňského roku předány vedení města na podatelně radnice a které podepsalo více než 90 procent zdejších obyvatel.

Existují tři varianty řešení - lidé souhlasí pouze s jedinou
Nicméně Petr Kopecký zachoval chladnou hlavu, když uvedl, že je nutné vycházet ze všech skutečností a dispozicí daného území, na němž by mělo rozšířené parkoviště vzniknout za předpokladu, že budou dodrženy všechny zákonné normy a nařízení. To znamená, že stávající parkovací stání nepůjde prodloužit o pouhý metr a půl až dva metry, jak navrhuje samospráva, ale o délku celého jednoho vozidla a musí mít dohromady na šířku 14 metrů, aby umožňovalo kolmé a podélné parkování aut zároveň a umožnilo současně bezpečný průjezd vozidel integrovaného záchranného systému - zejména hasičů a sanitek. Podotkl v této souvislosti, že existují tři varianty řešení - prodloužit parkoviště na úkor předzahrádek před domem nebo na úkor sporných šesti lip, anebo pokud se zjistí, že tady nepůjde parkoviště prodloužit, zůstane před domem zachován současný dopravní režim a všichni, kteří zde parkující v rozporu s pravidly, budou strážníky přinuceni stupňujícími se sankcemi k poslušnosti. To opět probudilo mezi některými emoce. "Tohle by vám šlo," volal jeden z přítomných obyvatel na hlavu Kopeckého, ale ten se ukázal být víc než zdatným řečníkem.

Schůzi totiž vedl dál s nadhledem a vyslechl si jednoznačné stanovisko přítomných lidí včetně členů samosprávy, kteří v drtivé většině žádali lípy pokácet a zachovat předzahrádky. "Po dohodě s městem jsme tento jeho pozemek na vlastní náklady zvelebili, tj. osadili vyvýšenými obrubníky, aby zde nedocházelo k jeho znehodnocování vozidly a zároveň jsme jej osázeli keři a květinami, o které se místní každodenně starají. Částečné úpravy jsme provedli i při výjezdu z parkoviště u popelnic. To celé nás přišlo na 80 až 100 tisíc korun, proto chceme předzahrádky zachovat," hovořil za místní samosprávu Josef Kaška. Na jeho stranu se přidávali i přítomní lidé, kteří se jednoznačně, až na jednu dvojici, vyslovili pro zachování předzahrádek a rozšíření parkoviště na úkor lip. Z následné debaty s úředníky ještě vyplynulo, že jejich pokácení je možné, avšak musí být nahrazeny jinou výsadbou, s čímž obyvatelé domu souhlasili, protože místa před domem je na to dostatek. Lípy se sice snažila hájit ještě Kateřina Jánská, zejména proti námitkám, že jde v jejich případě o výrazný alergen, avšak jedna z přítomných dam jí oponovala s tím, že lípy, břízy a další takto silné alergeny není vhodné vysazovat v lokalitách, kde je velká koncentrace lidí a že by město mělo být v tomto ohledu mnohem obezřetnější než doposud. Stejně tak zde padly návrhy na to, aby město volilo při nové výsadbě méně vzrostlé stromy, které nebudou jako v minulosti zasahovat svými větvemi do balkónů obyvatel a ničit nově opravenou fasádu domu. Také údržba stromů by měla podle místních obyvatel doznat ze strany města zlepšení.

Dva metry nad rámec povinnosti, jde o předraženou zakázku?
Do debaty tedy už poněkolikáté znovu vstoupil Petr Kopecký, který uznal, že parkovat pod lípami není nejideálnější a že míza z těchto stromů dokáže nenávratně poničit lak vozidel. Poté se už debatovalo o povinné šířce parkoviště, kde samospráva upozornila na odstrašující příklad nového rozšíření parkovací plochy před domem čp. 713 - 716, jehož šířka činí namísto povinných 14 hned 16 metrů. "Nejspíš se tu někdo snažil město natáhnout na metrech a ceně a město si to nezkontrolovalo. Potom se nedivím, že šlo o drahou zakázku. Navíc je špatně provedená, jednotlivé díly dlažby na sebe nenavazují, jsou křivě položené a místy i rozlámané. Na konci chybí obrubníky. Celkově to působí dost tristně," vyjmenovává zápory nové plochy Josef Kaška, který se ve stavebnictví už dlouhé roky pohybuje. "Chceme si proto v případě, že se bude rozšířené parkoviště realizovat i u nás, tohle vše ohlídat, aby plocha ladila s upravenými předzahrádkami před naším domem a nikoli jako před blokem čp. 713 - 716, kde je hanba se na něj dívat," pokračuje Kaška, který si nechal pro jistotu zdejší parkoviště znovu přesně přeměřit.

Závěr veřejné schůze pod trafačkou vyzněl tedy jednoznačně pro pokácení šesti mladých lip a jejich nahrazení novými stromy dál od silnice, aby mohlo být parkoviště rozšířeno směrem do travnaté plochy před domem, nikoli na úkor předzahrádek. Petr Kopecký poté spolu s Jaroslavem Trávníčkem přislíbili, že se pokusí zhruba do měsíce prověřit, zda půjde přání místních obyvatel realizovat a budou o tom stejně jako v případě zpracování projektu na nové parkoviště komunikovat s vedením samosprávy, které naopak dostalo za úkol vyrozumět o všem podstatném všechny obyvatele dotčeného domu. "Tímto způsobem se teď budeme snažit řešit v sídlišti dům od domu, když jsme předtím nebyli schopni se dohodnout na nějaké celkové koncepci zdejší dopravy. Přesto tady i nadále počítáme s plochami, které by umožnily v sídlišti podzemní parkování, samozřejmě ale za finanční spoluúčasti těch, kteří projeví o takové parkování zájem," dodává Kopecký.

Dopravní past uvěznila auto Kopeckého na dlouhé minuty
Ten ještě na úplný závěr vyzval občany, aby předali přítomné delegaci úředníků veškeré podněty, které by vylepšily jejich život v sídlišti. Jejich nejčastějším požadavkem přitom bylo, aby bylo vedení města daleko aktivnější především v komunikaci s Elektrárnami Opatovice, aby ze sídliště zmizel pod zem nenáviděný horkovod, který hyzdí jeho ráz a brání dalšímu rozšířenému parkování podél celého sídliště a rekreačnímu využití břehu řeky Chrudimky. Zvláště když na tento záměr obdrželo město třímilionový dar od stavitele obchodního domu Tesco v Píšťovech. Dalším steskem místních lidí bylo, že si mnozí motoristé udělali v poslední době ze sídliště U Stadionu vítanou zkratku při cestě z centra města domů a jezdí tudy často nepřiměřenou rychlostí, což znemožňuje bezpečné vyjetí z parkoviště podél sídliště. Řešením by podle nich bylo buď snížení rychlosti na 30 kilometrů v hodině jako v úseku silnice v ulici Na Ostrově směrem k základní škole, dále častější dohled městské policie na dodržování stanovené rychlosti anebo další retardér jako před školou či vyvýšené křižovatky u jednotlivých odboček do sídliště, které by zde dopravu celkově zklidnily. Potom už se mohli lidé rozejít a Petr Kopecký na vlastní kůži přesvědčit, jako to je vyjet bezpečně se svým vozidlem z parkoviště před domem čp. 717 - 720. Přestože mu někteří pomáhali navigovat, trvalo mu dlouhé minuty, než mohl se svým dlouhým citroënem odjet pryč. Možná o důvod víc, aby přišel co nejdříve s vhodným řešením.

Chrudim - Úspěšně skončilo tažení zastánců větší otevřenosti radničního aparátu. Při pondělní schůzi městského zastupitelstva totiž došlo ke schválení pozměněného jednacího řádu, který bude mít za následek mimo jiné pravidelné zveřejňování podkladů k jednání městského zastupitelstva.

Vedení města tak vyšlo vstříc třeba místním Svobodným, kteří dvakrát neúspěšně předkládali ke schválení návrh zveřejňovat anonymizované materiály, z nichž právě městští zastupitelé při svých jednáních vycházejí. Vždy se však úspěšné protlačení zastupitelstvem zaseklo na procesních obstrukcích a ke schválení nedošlo.

Radnice však přišla se svým vlastním návrhem, který už ale nezpracovali Svobodní, nýbrž městští úředníci. Městský zastupitel Josef Káles (Svobodní) tak po úspěšném hlasování mohl přítomným pouze poděkovat a vlastní materiál, jenž řešil tu samou věc, z jednání zastupitelstva stáhl. Opoziční zastupitel František Pilný (ANO 2011) ještě přišel s pozměňovacím návrhem. Toužil totiž po tom, aby v budoucnu mohl kdokoliv pořizovat zvukový i obrazový záznam jednání s tím, že bude zodpovědný za jeho následnou anonymizaci. S tímto návrhem jeho kolegové souhlasili. Podnětem jim přitom bylo vykázání kameramana České pirátské strany, jež na minulém zasedání odsouhlasili. Za toto neoprávněné počínání se však následně starosta Petr Řezníček (SNK-ED) Pirátům omluvil.

Chrudim se tak tímto krokem připojila k městům, jako je třeba Tanvald, která podklady k jednání městského zastupitelstva už dávno vkládají na internet. Zda se v budoucnu objeví třeba i obdobné materiály, z nichž při svých jednáních vycházejí městští radní, zastupitelé tentokrát neřešili. 

Chrudim - Víc než stovka občanů města si nenechala ujít "restart" záměru, jak v budoucnu naložit s prostorem za Muzeem, kde stále ještě stojí zastaralý, nicméně funkční areál letního kina. Současné vedení radnice si chce prostřednictvím této diskuse s veřejností vyjasnit, jak uvedené území v samotném centru dál využívat bez toho, aby proti tomu vznikaly další petice a protesty jako v případě projektu, který před lety zpracoval pražský architekt Václav Škarda z Atelieru K2.

Ten totiž přišel na základě dřívějšího zadání města s řešením, které počítalo s tím, že bude amfiteátr bývalého letního kina kompletně zbourán a vznikne tu prostor pro víceúčelové využití - tedy parkoviště v kombinaci s parkem, které umožní nejen další možnosti parkování v centru města, ale mimo jiné i konání nejrůznějších kulturních akcí včetně promítání kina na mobilním plátně, a zprostředkuje občanům zároveň další místo k relaxaci uprostřed zeleně. Prostor měl být současně propojen novým mostem směřujícím do rušné Poděbradovy ulice. Tím by byla podle kritiků idea letního amfiteátru definitivně zničena. Do jejich čela se přitom postavilo občanské sdružení MaChr za Chrudim malebnou, kterému se podařilo získat pod petici, kterou zorganizovalo, stovky podpisů chrudimských občanů, kteří tímto způsobem vyjádřili nesouhlas s bouráním letního amfiteátru za Muzeem a s projektem Václava Škardy v podobě, v jaké ji před sedmi lety schválilo k realizaci městské zastupitelstvo.

[[img:chrn_fullwidth:11366:Na začátku byla nezbytná prezentace.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přehlížení názoru veřejnosti prý občany stmelilo
Petice MaChru tak celý záměr na několik let zablokovala a nikdo z místních politiků nenašel za tu dobu odvahu legitimně schválený projekt realizovat. Sdružení MaChr dokonce získalo od města areál dočasně do bezplatného pronájmu a dál tu provozuje letní promítání pod otevřeným nebem, navíc zde pořádá koncerty, diskotéky, bleší trhy nebo pálení čarodějnic. Svoje zázemí tady získaly i akce pořádané pro děti jako třeba tradiční Ukládání broučků. To vše přitom zaštiťuje svou tváří městský zastupitel Richard Herbst (ANO 2011), který patří mezi největší zastánce zachování letního amfiteátru za Muzeem pokud možno v podobě, v jaké se nachází nyní. A právě tento pat přiměl nynější radniční koalici vrátit se v uvažování, co dál s tímto prostorem, na úplný začátek, a daleko více komunikovat s veřejností, pokud jde o další plány vedení města v bývalém letním kině, než tomu bylo dříve. Tato přezíravost měla totiž podle některých vyvolat velkou vlnu nevole občanů a i přes rozdílnost některých jejich názorů je měla v případě "leťáku" sjednotit v poměrně velký šik odpůrců původního záměru města.

S tímto vědomím se také vstupovalo do úterního jednání, které bylo městem avizováno jako "Restart Letního kina". Jak název napovídá, nejpravděpodobnějším vyústěním této debaty by měl být nejspíš nějaký kompromis - možná menší areál letního kina na úkor parkoviště či dokonce rekonstrukce celého areálu, jak navrhovala většina těch, která v úterý do Muzea dorazila. Než se ale začalo debatovat, byla pro příchozí připravena panelová výstava, která mapovala využití prostoru za Muzeem v kontextu s nedávnými dějinami města zhruba od přelomu 19. a 20. století - tedy od zelené louky až po tenisové kurty, zimní kluziště a letní kino, které zde vyrostlo v 50. letech minulého století u příležitosti nevím kolikátého sjezdu Komunistické strany Československa. Tím vzaly hned za své připomínky, že jde v případě "leťáku" o kulturní památku. Trefnější byla spíše poznámka z pléna, že jde o dílo našich rodičů, s čímž se dá s přimhouřením oka tiše souhlasit. Nicméně rozprava začala v klidu a věcně a zahájil ji starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který bez dlouhého otálení předal slovo nezávislým facilitátorům (odborníkům na veřejnou diskusi), kteří v podstatě celý večer moderovali a řídili.

[[img:chrn_fullwidth:11367:Na mapu Chrudimě každý vyznačil černým puntíkem, kde ve městě bydlí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Výbornou akustiku amfiteátru potvrdily údajně dva týmy ze zahraničí
Než ale začali "úřadovat", vzal si ještě slovo městský architekt Marek Janatka, který označil prostor za Muzeem z celoměstského pohledu za velmi cenné území, které podle něj úzce souvisí s provozem budovy Muzea, a to jak funkčně, tak i prostorově, a je zapotřebí jej oproti současnému stavu pozvednout - jak ale v kontextu s názvem akce dodal, v součinnosti s chrudimskou veřejností, aby na budoucím záměru panovala všeobecná shoda. Pak už se ale slova ujal jablonecký architekt Petr Klápště z Ateliéru Nature Systems, který spolu se svým týmem rozjel u několika stolů diskusi s přítomnými občany, od nichž se snažil zjistit plusy, zápory a možné budoucí aktivity na území za Muzeem, o které se vede vleklý spor. Z většiny názorů přitom vyplynulo, že si lidé přejí zachování současného rázu letního amfiteátru a odmítají myšlenku, že by měl zčásti ustoupit parkovišti. Argumentovalo se především výbornou akustikou letního kina, kde je prý z pódia slyšet bezproblémově mluvené slovo bez použití jakékoliv techniky až v posledních řadách, což není všude samozřejmostí. Bývalý zastupitel města Luděk Vlk (Svobodní) dokonce uvedl, že si areál byly prohlédnout nezávisle na sobě dva zahraniční týmy, specializující se na provoz letních amfiteátrů, a oba se shodly na tom, že je tu nejen výtečná akustika, ale že by byla neskutečná škoda tento areál usazený přímo v centru města zlikvidovat a proměnit jej v pouhý park a parkoviště, byť s možností víceúčelového využívání.

[[img:chrn_fullwidth:11368:Do areálu letního kina mířily desítky lidí a na začátku schůze jich bylo 111, jejich počet v průběhu debaty ale ještě vzrostl.  Foto: Chrudimské noviny]]

S jeho názorem korespondovalo odhadem více než 90 procent přítomných a jen zcela výjimečně někdo podpořil již dříve schválený záměr zastupitelstva - například bývalý radní a současný zastupitel Petr Vojtěchovský (ODS), který však zůstal se svým názorem takřka osamocen. Přicházely totiž další argumenty pro zachování "leťáku" - budova Muzea tvoří optimální stín při promítání za světla, areál je bezbariérový a i přes zastaralé vybavení stále funkční. Je prý výjimečný svým ohraničením řekou a je v Chrudimi považován všeobecně za tradiční, protože tu stojí už více než 60 let. Jde přitom kapacitou o největší letní amfiteátr v Pardubickém kraji, který má ráz anglického parku, a beton, který sem měl přijít, by ho prý nadobro zničil stejně jako zvažovaný most, který měl na nové parkoviště napojit obyvatele domu v Poděbradově ulici. Zcela nezávislá diskuse se však odehrávala venku mezi kuřáky. "Oživení současného areálu by stálo relativně málo peněz a kdo říká, že ne, tak je napojen na stavební lobby, která měla s tímto prostorem svoje záměry. Bohužel se to týká i některých lidí na radnici a neschopnosti města smysluplně tento areál využívat a naučit sem lidi chodit. Když je jinde plno, tak proč by to nešlo v Chrudimi? Chce to jen vymyslet atraktivní obsah a pravidelnost, nikoliv nahodilé akce a pouhé promítání, kterými se to tady pohřbilo," argumentoval před ostatními jeden ze starších Chrudimáků před Muzeem.

[[img:chrn_fullwidth:11369:Bývalý městský zastupitel Luděk Vlk ze Strany svobodných občanů na snímku zcela vlevo nechává na arch zapsat jeden z plusů současného letního amfiteátru za Muzeem. Petr Klápště jeho návrh zapisuje fixem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Lidé se ptali, nač zřizovat v Chrudimi a navíc přímo v centru další park?
Ani další názory nešlo přeslechnout. "Tato akce nás má jen uchlácholit, že se jako debatuje s občany, ale nakonec sem stejně vjedou buldozery," pronesl asi padesátiletý muž. "Vůbec nechápu, proč by tu měl vzniknout další park, jako by jich nebylo v Chrudimi už takhle dost. Vždyť jen kousek odsud je Městský park, za který se utratily desítky milionů korun a je prázdný, protože sem nikdo nechodí. A letos tady poprvé chybí záhony s květinami. Další neudržovaný park vznikl v Klášterních zahradách. Z toho je vidět, že město nemá na údržbu parků dost peněz, tak proč dělat další za Muzeem? Nejspíš proto, aby ti, co si koupili od Kušty za řekou byt, měli klid a nerušily je kulturní akce. Proto si teď pořád někdo stěžuje na rušení nočního klidu a volá sem strážníky. Kdo asi?" zeptal se další z kuřáků. "Ano, bylo to tady takhle připraveno. Proto je tu vyprojektován i most, aby sem lidi z toho baráku mohli dávat auta," přidal se další z diskutujících.

[[img:chrn_fullwidth:11370:"Tak, máme zapsány všechny plusy a mínusy letního amfiteátru a teď pojďme zaznamenat vaše návrhy na jeho možné využití," nabádá Petr Klápště účastníky debaty u jednoho ze stolů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Svoje připomínky měli i přítomní zástupci radniční opozice. Svobodným připomínala akce kritizované Desatero a František Pilný z ANO 2011 krotil euforii a rozvážně prohlásil, že si na výsledek jednání teprve počká. Byl ale vcelku rád, že se zde otevřela některá témata hovořící ve prospěch zachování letního kina. "Jsem současně rád, že se debata odehrává v bývalé vinárně. Z toho, co tu vidím, je zřejmé, že není v tak dezolátním stavu, jak říkalo vedení města a že by se vyplatilo ji znovu otevřít a někomu za určitých pravidel a určitý měsíční obnos pronajmout. Mám za to, že by se prodělečné Chrudimské besedě dvacet tisíc měsíčně navíc do rozpočtu hodilo," říká zastupitel Pilný. V sále bývalé vinárny se nicméně jednalo v poklidu a se zaujetím a lidé trpělivě debatovali s facilitátory a vyplňovali velké archy, na nichž zaznamenávali svoje návrhy a připomínky. Z vedení města se vedle starosty Řezníčka pohybovali mezi přítomnými i oba místostarostové za ČSSD Jaroslav Trávníček a Miroslav Tejkl, zbývající dva - Jan Čechlovský a Roman Málek však chyběli. Z vysokých úředníků města naopak přišli šéf Odboru územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký nebo úřednice a zastupitelka Šárka Trunečková (SNK-ED), jež zaštiťuje projekty Zdravé město a Agenda 21. Jediný, kdo tak citelně na této veřejné debatě chyběl, byl architekt a autor původního návrhu Václav Škarda, který se omluvil, protože přebíral v ten samý večer jedno z ocenění Grand Prix architektů. Do Chrudimi ale vzkázal, že je ochoten nové připomínky občanů do svého projektu zapracovat.

[[img:chrn_fullwidth:11371:Veškeré názory a návrhy občanů byly vyvěšeny před skončením debaty pod schodištěm Muzea.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pokračovat v debatě se má na podzim, dokud nezmizí všechny sporné body
Zhruba po více než dvou hodinách se první veřejná debata chýlila ke svému závěru. "Vytvořili jsme společně prvotní zadání, přičemž všechno, co tu vzniklo, bude veřejné," tvrdí vedoucí týmu facilitátorů Petr Klápště. Podle něj půjde tedy o zcela nové zadání pro architekty, nikoli o úpravu původně schváleného projektu, který vyvolal ve městě tak velkou kontroverzi. Jak Klápště dodává, do letošního podzimu by pak měla být uspořádána další veřejná debata s občany, během které by měly být představeny jednotlivé varianty řešení, nad nimiž se bude prý diskutovat proto, aby byly z procesu vyloučeny všechny sporné body. Teprve potom prý město přistoupí k zadání úplně nového projektu, podle kterého začne prostor za Muzeem nově realizovat.