Chrudim - Asi nikdo z obyvatel města by si nepomyslel, že zrovna tady žije člověk, jehož pálenky získávají ocenění v soutěžích v celé České republice. Od slovenského Radimova, přes Tvarožnou Lhotu po Jelínkův vizovický košt válcují produkty Chrudimáka Petra Šlosara své soupeře.

Inženýr Petr Šlosar je povoláním chemik. Celý život se zabývá organickou chemií a organickou technologií.

[[img:chrn_fullwidth:1855:Petr Šlosar.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak jste se dostal k svému oboru? 

„Když jsem v polovině sedmdesátých let končil studium na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, dostali jsme se jednou se spolužáky - kamarády i do pálenice. Protože jsem chemik, zaujal mne postup, kterým se ze zkvašeného ovoce získává kýžená pálenka. Jako mladému inženýrovi plnému elánu mi došlo, že by se dal uplatnit efektivnější způsob, který by zákonitě znamenal i výrobu kvalitnějších produktů,“ popisuje Petr Šlosar své začátky.

„Po této zkušenosti jsem celých třicet let vyvíjel technologii, která by pomohla lépe reagovat na děje, jež v palírenské koloně probíhají,“ dodává chrudimský znalec pálenky.

Šlosarovi se podařilo získat více než 190 diplomů s nejrůznějšími oceněními ze soutěží, na nichž se hodnotí kvalita vzorků pálenek, což samo o sobě stačí už k potvrzení, že jeho způsob výroby má skvělé výsledky.

Co vlastně obnáší vaše práce? 

„Já sám nevyrábím destiláty přímo z ovoce, ale upravuji ty, které jsou nějakým způsobem pokažené. Dokážu opravit prakticky vše. Jen připálený kvas a kontaminaci saponáty vylepšit neumím,“ směje se chemik.

Prosazují se změny snadno?

„Pálenice jsou dost uzavřené světy, v nichž se jakákoliv změna, modernizace prosazuje jen velmi obtížně. Nic by mi neudělalo větší radost, než kdybych mohl svou metodu uvést do praxe ve spolupráci s některou z našich pěstitelských palíren. Zákazník kvalitu pozná. Třeba už jen díky tomu, že ho ráno po konzumaci kvalitní pálenky nebude bolet hlava. Bolest hlavy způsobují právě nejrůznější příměsi, které se do destilátu dostávají,“ vysvětluje Šlosar.

A čím je „kontaminace“ způsobena?

„Nejčastěji je na vině spěch. Vše se v pálenicích dělá moc rychle. Přitom zákazník pozná, když se mu za dodané ovoce prodá kvalitní alkohol, nebo nedobrá náhražka.“

[[img:chrn_fullwidth:1856:Na své trofeje je chrudimský šampion poprávu pyšný. Foto: Chrudimské noviny]]

Inženýr Šlosar je zastáncem hlavně dvoukolového způsobu zpracování ovocných máčů (zkvašené ovoce nebo jiný materiál připravené k vypálení), který je z energetického hlediska mnohem úspornější než-li jednokotlový. Podrobnější informace je možné najít na stránkách, které popisují přesný postup výroby i systém technologie navržené Petrem Šlosarem. Ta se samozřejmě hodí i pro jednokotlový způsob zpracování.

Neuvažoval jste o výrobě nějaké specificky chrudimské kořalky?

„Ne, to mě nikdy nenapadlo. Já sám totiž přímo pálenky nevyrábím. Pouze upravuji, vylepšuji ty, které jsou mi dodány. Pokud by se ale domluvili místní výrobci destilátů, nebránil bych se spolupráci. Mohla by to být zajímavá místní kuriozita,“ uvažuje chemický technolog.

Závěrečná otázka nemohla směřovat jinam, než k nejkurióznější pálence, kterou chrudimský chemik pil.

S jakou zajímavou, zvláštní kořalkou jste se setkal při degustacích? 

„S největší pravděpodobností to byla řepovice. Tento zvláštní druh alkoholu se vyrábí, jak název napovídá, z cukrové řepy. Pokud bych měl její chuť k něčemu přirovnat, tak by to nejspíše byla hlína. Chutná jako tekutá hlína.

Další kuriózní pití se nazývá ´lízátkovice´ a ta se pro změnu pálí ze zbytků, které vznikají při výrobě lízátek a cukrovinek. Neméně zvláštní jsou pak třeba výrobky z lesního ovoce,“ usmívá se chrudimský výrobce úspěšných destilátů.

A co by si Petr Šlosar přál do budoucna?

„Aby nebyly upřednostňovány destiláty z modrého ovoce nad všechny ostatní a i netradiční pálenky měly svoji kategorii (netýká se Jelínkova vizovického koštu). Zvláště se přimlouvám za vínovice - brandy,“ končí rozhovor několikanásobný šampión soutěží ovocných destilátů.

Děkuji za rozhovor.

Chrudim - Ve městě vzniká petice za zachování areálu bývalého letního kina v takové podobě, v jaké se nachází nyní. Organizuje ji občanské sdružení MaChr - Za Chrudim malebnou, které letní amfiteátr letos provozuje. Listina jde tak proti záměru radnice, která počítá s proměnou stávající plochy za budovou Muzea na víceúčelový park.

Podle těchto plánů má přijít zbourat současné hlediště, promítací zázemí a jeviště se zastaralým plátnem, které umožňuje pouze promítání filmů staršího data výroby. Kompletní rekonstrukce areálu tu následně počítá s rozšířením stávajících parkovacích ploch a zřízením kyvadlového parkoviště ve všední dny a dále pak pro potřeby kulturních a společenských akcí v Muzeu, které vlastním parkovištěm nedisponuje.

Vedle toho se má plocha proměnit v odpočinkový park s hracími prvky pro děti a zbouráním promítacího plátna by se mělo docílit vizuálního otevření prostoru směrem k řece Chrudimce tak, jako tomu bylo v období před padesátými lety minulého století, kdy za Muzeem letní kino vyrostlo. Areál má současně svou multifunkčností sloužit také jako zázemí pro konání nejrůznějších akcí včetně promítání filmů na mobilním plátně.

Jenže MaChr s tím nesouhlasí a vyzývá chrudimskou veřejnost, aby stávající areál svými podpisy zachránila. Zatím se mělo sdružení podařit soustředit asi na 400 podpisů lidí. MaChr především namítá, že dojde zejména ke zničení sesvahovaného hlediště, které umožňuje nerušeně sledovat program na jevišti z kteréhokoliv místa. Vedle toho by sdružení rádo také zachovalo v areálu promítací plátno.

Chrudim - Město investovalo během uplynulých dvou měsíců do oprav a rekonstrukcí svých mateřských a základních škol. Kromě běžných oprav a údržby, jakými jsou například malování, nátěry, výměna osvětlení, PVC, radiátorů nebo revizí, došlo i k výměnám stávajících oken za plastová.

Stalo se tak v Mateřské škole Dr. Malíka, kde bylo proinvestováno 685 tisíc Kč, dále v MŠ Strojařů 86 tisíc, v MŠ Na Valech 156 tisíc korun, v Základní škole U Stadionu včetně objektu tělocvičny 2.309.000 Kč a ZŠ Dr. Peška 1.537.000 korun.

Z dalších investic je třeba vyjmenovat výměnu vzduchotechniky v kuchyni MŠ Víta Nejedlého za 370 tisíc Kč, dále výtah pro přepravu jídla v MŠ Topol za 363 tisíc, opravu střechy na ZŠ Dr. Peška v hodnotě 130 tisíc korun nebo výměnu střešní krytiny na objektu jídelny v ZŠ Husova za 869 tisíc Kč.

Celkem se během letních prázdnin proinvestovala ve školských zařízeních města částka 6.505.000 Kč.
„Opravy školských zařízení jsme řešili na základě Desatera Zdravého města Chrudim. Po březnovém projednání s občany byly jejich připomínky zveřejněny a poté během letních prázdnin realizovány,“ zdůvodňuje nemalé investice do chrudimského školství starosta Petr Řezníček (SNK-ED).

Chrudim - Městská policie se dočká navýšení počtu strážníků a současně sníží počet svých civilních zaměstnanců obsluhujících městský kamerový systém. Celkový počet uniformovaných strážců pořádku se tak díky tomu zvýší na osmnáct. Důvodem je posílení dohledu nad problémovými lokalitami ve městě.

Sledování obrazovek se až doposud věnovali čtyři civilní zaměstnanci, přičemž radnice by nyní ráda jednoho z nich přeřadila mezi uniformované strážníky. Zjistila totiž, že zbylí zaměstnanci obsluhu kamerového systému bez problémů pokryjí a jsou schopni se vzájemně zastoupit. Problémy se zde tedy neočekávají.

Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) a první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) se přesto shodují, že je i přes toto posílení počet chrudimských strážníků ve městě nedostatečný. "V přepočtu na jednoho obyvatele je 18 strážníků stále málo," míní starosta Řezníček.

Za první republiky přitom připadalo na jednoho policistu nebo četníka v bývalém Československu celkem 340 obyvatel. Při dnešním stavu policistů v ČR připadá jeden strážce zákona na 270 obyvatel. Přestože jsou počty různé - celkový počet strážníků se zjišťuje jen obtížně - faktem zůstává, že ani v době nejtužšího policejního státu mezi lety 1948 až 1953 nedisponovala Česká republika takovým množstvím příslušníků bezpečnostních složek, jakým disponujeme dnes.

Ale vraťme se k Městské policii v Chrudimi, která mimo jiné obsluhuje i kamerový systém. V současnosti je ve městě nainstalováno deset otočných a šest pevných kamer a dále vnitřní kamerový systém v prostorách budovy staré radnice.

Otočné kamery jsou nainstalovány:

u nákupního střediska Kateřina

v ulici Husova (u restaurace Centrál)

v ulici Čs. armády (u autobusového nádraží)

na Resselově náměstí (na budově staré radnice)

v ulici Čs. partyzánů (na objektu divadla)

na kruhovém objezdu u hotelu Bohemia (na objektu ČSOB)

na sídlišti Větrník (na jednom z věžáků)

na sídlišti U Stadionu (na jednom z věžáků)

v ulici Revoluční

na rozhledně Bára

Pevné kamery najdeme:

na nádraží Českých drah

na sídlišti Na Větrníku

na sídlišti U Stadionu

na letním koupališti

na zimním stadionu

v ulici Revoluční

Chrudim - Do poloviny září padne definitivní rozhodnutí úředníků, zda uvolní poslední část dotace ve výši dvanáct a půl milionu korun na Muzeum barokních soch (Mubaso). Tyto peníze teď blokují kvůli kontrolám financování této stavby, které v nich vyvolaly pochybnosti ve spojitosti s některými změnami projektu.

Muzeum město vybudovalo s pomocí téměř 40milionové evropské dotace, přičemž samotná stavební část vyšla zhruba na 76 milionů Kč. Posledních 12,5 milionu korun ale ještě nedorazilo právě kvůli prověřování některých změn v projektu. Radnice je teď o tom připravena s úředníky jednat. "Jsem s tímto problémem obeznámen a jelikož vázne diskuze nad oprávněností víceprací, méněprací a souhrnných nákladů na tuto stavbu, je třeba o tom s úředníky jednat. Jsme totiž přesvědčeni, že postupujeme správně. Není žádným tajemstvím, že se tohoto jednání za město zúčastní starosta Petr Řezníček," říká místostarosta a poslanec Jan Čechlovský (ODS), který odpovídá v Chrudimi za kulturu, školství a památkovou péči.

Právě on je nyní pověřen tím, aby Mubaso oživil. "Co Mubaso potřebuje? Připravuji s kolegy řadu návrhů, jak jej marketingově v nejbližším roce a dalším období přiblížit laické i odborné veřejnosti a jak využít jeho potenciálu a zázemí, například pro budoucí občerstvení. Připravuji rovněž další jednání o sochách, které budou zdejší sbírku obměňovat. Mým úkolem je, aby Mubaso více žilo," pokračuje Čechlovský.

Stejný zájem na tom má i první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). "Je v souladu s potřebami města tento projekt dokončit, aby mu konečně přinášel plody. Trochu mi tu chybí počáteční srdeční zápal, který do něho vnášel jeho autor, bývalý radní města Luboš Jelínek. Mubasu by možná pomohlo, kdyby byla tato srdeční záležitost dovedena až do konce a on se mohl nějakým způsobem na tomto projektu podílet. Je to člověk, který má tyto věci rád a rozumí jim. Osobně jsem si oblíbil film, který byl natočen o sochách a Chrudimi a jsem pyšný na to, že vznikl. Snažím se ho proto co nejvíce propagovat. Byla by tedy velká škoda, kdyby teď nastaly nějaké problémy s dofinancováním celého projektu," míní Miroslav Tejkl.

Nasavrky/Hradiště/Miřetice - Obyvatelé několika míst na Chrudimsku sepisují petice proti konání automobilové Rallye Železné hory v jejich obcích. Po Nasavrkách a Hradišti vzniká teď taková petice i v Miřeticích.

Lidem vadí zejména nadměrný hluk soutěžních aut, výfukové plyny, rozbité cesty a omezení pohybu po silnicích. Na jejich stranu se přidává i starosta Miřetic Jaroslav Chour, jemuž se nelíbí devastace obecních cest. Nepovažuje totiž jejich následnou údržbu po závodu, která spočívá pouze v navazení štěrku a uhrabání, za dostatečnou. Odhaduje, že skutečná oprava cest čeká na jeho obec, a to řádově ve statisících korunách. Proto prý také příští rok nezvedne ruku pro to, aby trasa Rallye Železné hory vedla přes Miřetice a místní části této obce.

Pardubice - Několik let chystaná revitalizace Tyršových sadů se nejspíš jen tak nerozjede. Další ránu tomuto záměru totiž uštědřil krajský úřad, který teď zrušil již vydané povolení ke kácení několika desítek zdejších stromů. Kácet se zde bude smět napříště jen v závažných a odůvodněných případech.

Kraj tak v podstatě vyhověl odpůrcům přestavby parku z občanského sdružení Zelená pro Pardubicko, kteří v několika bodech napadli projekt architekta Tomáše Jiránka, a dal jim za pravdu. Pardubický magistrát je z toho otřesen. V polovině července nejprve odmítla zakázku revitalizace Tyršových sadů za 84 milionů zrealizovat brněnská stavební firma D.I.S., která akci předtím vysoutěžila, a nyní je před radnicí další vážná překážka, která ji může definitivně vzdálit od evropských peněz určených na tento projekt.

[[img:chrn_fullwidth:1842:Nové úpravy pardubických Tyršových sadů dle architekta Tomáš Jiránka z ateliéru New Visit]]

Čas na jejich čerpání se totiž povážlivě krátí, protože je nutné stavbu dokončit podle projektu do konce příštího roku. Ve hře je až 70 milionů korun z fondů EU, které mohou Pardubice na Tyršovy sady získat nebo také definitivně ztratit. 

Každá mince má dvě strany. Podobně jako tradiční cyklistický závod Manitou Železné hory České spořitelny. Na jedné straně obětavý a do cyklistiky zapálený pořadatel Karel Jeníček, který přivedl do Chrudimi soutěž pro amatéry, jež si našla už pošestnácté místo v kalendáři, což je jistě známka pořadatelské kvality, a na druhé rozpaky, zda má v sobě současné trasování závodu více pozitiv než záporů.

Uznávám, že vidět závodníky sjíždět Široké schody je opravdový zážitek. Měl jsem tu možnost několikrát při pohledu ze dveří redakce Chrudimského deníku, kde jsem patnáct let pracoval - jediné co mi však chybělo, byla divácká kulisa. Byla takřka nulová, pokud v to nepočítám povzbuzující doprovod závodníků, ale Chrudimáků bych tu napočítal sotva na prstech jedné ruky. A právě tato skutečnost ukazuje na druhou stránku mince.

Příprava na závod představuje řadu opatření ze strany Technických služeb Chrudim nebo městské policie, především ale i omezení života obyvatel v centru města, jichž se nikdo neptá na to, zda budou muset v sobotu v důsledku silniční uzávěry uzavřít svoje obchody kvůli okolnímu liduprázdnu nebo nebudou moci zajet autem až ke svému obydlí. Smutné také je, že závodníci s doprovodem neutratí v centru ani korunu za kafe nebo další občerstvení, když mají plné čutory iontových nápojů. A Chrudimáky aby tu člověk pohledal. Těch jakoby se Manitou vůbec netýkal. Všude jen závodníci z cizích míst, kteří se jinak v Chrudim za celý rok ani nezastaví.

[[img:chrn_fullwidth:1838:Start závodu. Stovky jezdců, pár diváků. Reprofoto: Kamera Městského úřadu Chrudim.]]

A co majetek města? Úvodní část trasy vede po pískovcových schodech podél Růžovky na Žižkovo náměstí a dál k Širokým schodům. Ty jsou žulové a tak něco vydrží, ale co ty pískovcové? Dovedete si představit, když na ně každoročně vlítne v plné rychlosti tisícovka cyklistů na horských kolech, co to s nimi za čas provede? Kdo jejich opravu potom zaplatí? Je to podobné, jako když zůstal po účastníkovi nedávné Rallye Železné hory černý pogumovaný kruh na dlažbě Resselova náměstí a nikdo z radnice potom nepožadoval od pořadatele náhradu za uvedení místa do původního stavu.

[[img:chrn_fullwidth:1840:Stovky cyklistů projíždějí každý rok po pískovcových schodech.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dovolím si tvrdit, že správě centra města chybí jistý cit pro detaily ze strany radnice a že si nikdo, byť v dobrém úmyslu, ani neuvědomuje, co se na historické náměstí a bezprostřední okolí hodí a co už nikoli - například zastaralá vytuněná auta v oblaku štiplavého kouře nebo právě masa horských kol. Není to ale vina pořadatelů Manitou Železné hory, kterým fandím už proto, že je vidět za jejich organizací spousta dřiny, odříkání a profesionality. Masová účast cyklistů na tomto závodě pak dokazuje, že to Jeníčkové a spol. nedělají vůbec špatně a proto ať se jim daří i v příštích letech.

Sečteno, podtrženo - na jedné straně tradice povedeného cyklistického závodu a na druhé diskutabilní trasa, která přináší městu a jeho občanům víc škody než užitku. Podle mě nastal nejvyšší čas přehodnotit veškeré aktivity v centru, nastavit pro ně nová kritéria a najít pro takové soutěže vhodnější místa a trasy ve městě, aby Chrudim jen staticky neusnadňovala pořadatelům svými nádhernými kulisami získávat sponzory, zatímco my, občané, budeme na tyto podniky doplácet menšími tržbami, omezeními v našem životě nebo většími výdaji ze společné kasy na údržbu historického centra. Sem patří pouze takové akce, na které budou mít občané opravdu důvod přijít, anebo podpoří skomírajícího podnikatelského ducha v kavárnách, restauracích a malých prodejnách na Resselově náměstí a v blízkém okolí. Jen tak se buduje prosperující město.

Chrudim - Již tradičně se v okolí Chrudimi koná cyklistický závod Manitou Železné hory České spořitelny. A stejně tomu bude i letos, avšak přijdou i nějaké změny.

Dříve byla k vidění trať s délkou celých 115 kilometrů, ale to se pro tento ročník změní. Pokud byste měli zájem se tohoto závodu zúčastnit, vybrat si můžete z 60, 36 a 17 kilometrů. Všechny mají start na Resslově náměstí, cíl je jako každoročně na Ploché dráze. Zařazen byl i brod přes řeku Chrudimku mezi Klokočovem a Pilkou.

Na samotné Ploché dráze je již od ranních hodin připraven program pro děti, pojedou se závody v různých věkových kategorií. Podle prvních předpokladů bude okolo jednoho tisíce závodníků, přesné číslo bude však známo až v sobotu. Pod článkem si prohlédněte podrobnosti o časech startů jednotlivých závodů.

Chrudim - Už 27. září otevře Regionální muzeum, které je příspěvkovou organizací Pardubického kraje, novou expozici jedinečné kolekce plakátů grafiky Alfonse Muchy. Moderní výstavní prostory nabídnou všech 42 litografií z let 1894 až 1930. Kraj přitom na sbírku přispěl 2,5 miliony korun a Chrudim přidala milion.

„Nejvíce prací pochází z Muchova pařížského působení, kdy vznikla jeho nejznámější díla, která mu přinesla světovou proslulost,“ upozorňuje radní kraje zodpovědná za školství, kulturu a památkovou péči Jana Pernicová (ČSSD).

„Aby mohla být sbírka dlouhodobě vystavena, bylo třeba zajistit podmínky odborného uložení, které se vstupem návštěvníka promění v jedinečný výstavní prostor,“ vysvětluje Pernicová. Stavebně byly upraveny dvě místnosti podle výtvarného návrhu architekta Jiřího Krejčíka a opatřeny byly moderní audiovizuální a světelnou technikou. Byla provedena i odborná adjustace všech plakátů tak, aby celá kolekce 42 litografií byla chráněna před slunečním zářením, prachem a vlhkostí.

V audiovizuální místnosti mohou návštěvníci shlédnout životopisný film, obrazovou prezentaci s Muchovým životopisem, ale také jeho návrhy a studie, jež sloužily jako příručka pro studenty uměleckých škol a pro umělecké řemeslníky - Documents Décoratifs, Figures Décoratives.  
 
Plakáty Alfonse Muchy ve sbírkách Regionálního muzea v Chrudimi
Významným fondem sbírky výtvarného umění v Regionálním muzeu v Chrudimi je soubor 42 litografií (chromolitografií) významného českého malíře, představitele secese, Alfonse Muchy (1860-1939).

Převážná část tohoto souboru byla muzeem získána v roce 1897, a to po velmi úspěšné Muchově výstavě v Chrudimi ve výstavních sálech tehdejšího Průmyslového muzea pro východní Čechy, kterou připravil pražský nakladatel František Topič. V následujících letech byla sbírka rozšiřována. Celý fond byl uchováván v depozitáři muzea, téměř nevyužit, až do sedmdesátých let 20. století.

V letech 1978-1981 proběhla výstava Alfons Mucha – Plakáty, kde mohli návštěvníci shlédnout kolekci 39 Muchových litografií. Úspěch zaznamenala i výstava Alfons Mucha - Plakáty, dokumenty o výstavách doma i v zahraničí, která se uskutečnila v roce 1990. V roce 1997 byly všechny Muchovy plakáty odborně zrestaurovány a po celkové generální opravě muzea (1995-96) bylo 39 Muchových litografií vystaveno v nové stálé expozici muzea.

Aby byly exponáty ochráněny před možným poškozením dlouhodobým vystavováním, byla tato expozice koncem roku 2007 zrušena. V následujícím roce byly všechny plakáty nově adjustovány do rámů s ochrannými fóliemi. V posledních letech byl soubor prezentován na krátkodobých výstavách v zahraničí, například v Holandsku, v Polsku nebo v Maďarsku.