Chrudim – Jako každý rok v těchto dnech, zaplavily úřední desku města finanční dokumenty dokazující, jak dobře a správně radnice hospodaří. Závěrečný účet města je zkrátka nutné zveřejnit, i kdyby se snad pokladna propadala do červených čísel. To se však neděje.

Celkem k loňskému rozpočtu města schválil městští zastupitelé a radní 23 rozpočtových opatření. Původní částka 413 milionů a 334,8 tisíc korun se tak změnila na 471 milionů a 578,6 tisíc korun.

[[img:chrn_fullwidth:14623:Snad se jednou najdou peníze i na revitalizaci Větrníku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Na údržbu a rozvoj majetku města byla z rozpočtu roku 2016 proinvestována částka ve výši 109,2 milionů korun a to odborem investic 99,8 a odborem správy majetku 9,4 milionů korun. V této částce jsou zahrnuty také účelové investiční dotace, které město obdrželo na realizaci investičních akcí ze státního a jiných veřejných rozpočtů.

[[img:chrn_fullwidth:14615:Pokračování v úpravách náhonu je taky v plánu. Někdy...  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

V loňském roce byly v rozpočtu vyčleněny prostředky určené na podporu sportovních, kulturních, sociálních a jiných aktivit, na činnost organizací v uvedených oblastech a na podporu dalších neziskových organizací a občanských sdružení. Částka, která byla na tyto aktivity v roce 2016 vydána činí 8.198.634 korun. Hospodaření města v roce 2016 skončilo rozpočtovým přebytkem 48.703.528 korun. Zůstatek rezerv po finančním vypořádání činí 55.211.001 korun.

[[img:chrn_fullwidth:14601:Tady leží městský majteke spíše ladem.  Foto: Chrudimské noviny]]

„V roce 2016 bylo hospodaření města Chrudim naprosto stabilní. Dosáhli jsme výrazně lepších příjmů nad plán - daňové příjmy díky zlepšení stavu ekonomiky a výběru daní státem a kapitálové příjmy díky realizaci majetkových transakcí - a velmi dobrého výsledku hospodaření. Navíc se podařilo pokračovat v trendu cíleného umořování dluhu tak, aby se snížily závazky města a to se mohlo připravovat na větší investice v budoucnu,“ uvádí v materiálu finanční odbor MěÚ Chrudim.

Podrobnější informace o hospodaření města obsahuje příloha pod textem.   

Příloha: 

1_pdfsam_zu_2016_kompletni_zm.pdf

Chrudim – Městští radní vzali na svém posledním zasedání na vědomí i žádost místní pobočky firmy Siag. Ta chce od města odkoupit zhruba čtyři a půl hektaru pozemků v průmyslové zóně Chrudim – západ, aby mohla rozšířit svou výrobu. Prodej ještě musí projít zastupitelstvem.

Siag se zabývá výrobou komponent k větrným elektrárnám. Jde především o tubusy, na nichž později „větrníky“ stojí a každý Chrudimák je důvěrně zná. Ne snad že by se v okolí města nějaká taková elektrárna nacházela, ale pravidelně bývají výrobky šikovných zaměstnanců Siagu k vidění na podvalnících mířících přes kruhové objezdy do světa. Siag městu zaplatí částku 630 korun za metr čtvereční, což v souhrnu činí více než 27 milionů korun. V nové hale by mělo najít práci zhruba 50 pracovníků.

[[gal:14755]]

Firma nemá v Chrudimi právě lehký život. Zaměstnává místní i přespolní, teď dokonce znovu přilije peníze do městského rozpočtu za pozemky v průmyslové zóně. Město se přesto nijak „nepřetrhne“, aby podniku vyšlo vstříc. Naopak. Východočeské Athény pomalu obkličují kruhové objezdy, jež přepravcům nadměrných nákladů ze Siagu dělají jen vrásky na čele. Místní si pak navíc stěžují, že obří soupravy "kuháky" ničí. Řešení přitom existuje a jmenuje se „přeložka silnice I/17“. Tato úprava bývala součástí budovaného obchvatu městě. 

[[img:chrn_fullwidth:14754:]]

V letošním roce tak mělo alespoň dojít na zmiňované kruhové křižovatky. Vzhledem k jiné monstrózní akci, kterou je rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou, však Ředitelství silnic a dálnic přesouvá úpravy na příští rok. „Úprava okružních křižovatek je projekčně připravena. Jejich realizaci mělo ŘSD, správa Pardubice, provést v letošním roce, ale z důvodu stavebních prací na kanalizaci v ulici Palackého a Obce Ležáků k tomu dojde až příští rok,“ říká šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek. Zda se Siagu poté uleví, nebo půjde o změny „kosmetické“, město již nezveřejnilo. 

Chrudim - Další brownfield ve městě najde své využití jako rezidenční bydlení. Po připravované přestavbě bývalé sladovny se místní podnikatel Milan Kušta ve spolupráci s Janem Fickem pustí do areálu bývalé dýhárny pod  Kopanicí.

V současné době je celý projekt prakticky na začátku, přesto městská rada dostala na stůl žádost společnosti Kopanický mlýn o povolení demolice několika objektů v areálu bývalé Fickovy dýhárny. Sám Jan Ficek zde již dřevo dávno nezpracovává, vlastní totiž novou a moderní výrobní halu v průmyslové zóně. Ve společnosti Kopanický mlýn je pak jednatelem.

[[gal:14753]]

Městská rada teď vydala souhlasné stanovisko a budova číslo popisné 86 může jít k zemi. Rozhodnutí samozřejmě obsahuje celou řadu omezení. Mimořádnou pozornost město věnuje třeba náhonu, jenž kolem mlýnu protéká. Firma provádějící stavební a demoliční práce tak třeba nesmí manipulovat se stavidlem a uměle snižovat hladinu vodního toku. K tomu je oprávněna pouze firma Geogard. Do náhonu se též nesmí dostat žádné nečistoty.

Zahájení prací musí stavebníci opět ohlásit městu, konkrétně Odboru investic MěÚ Chrudim. 

Chrudim – Vedení města si ve svém programovém prohlášení může odškrtnout další položku. Po splnění bodů, jež se týkaly třeba nové podoby Chrudimského zpravodaje a transparentnosti výběrových řízení, nyní nadešel čas škrtnout oddíl „připravíme nové webové stránky města Chrudim“. Stránky jsou totiž hotovy.

Nové stránky měly být přehlednější a pro uživatele přívětivější. Po zadání adresy www.chrudim.eu zde potenciální zájemce najde výtečně členěné „chlívečky“, jež ho přesně nasměrují tam, kam potřebuje. Po přechodu ze starých webovek jde sice nejprve o nezvyk, ale uživatelské rozhraní je opravdu přívětivé a hezky udělané. Co však prozatím chybí, je na starých stránkách přítomný výběr z programu starosty a místostarostů. O tuto službu veřejnosti, která tak má lepší kontrolu o pohybu svých politiků, se před nedávnem svedla malá bitva, v níž prozatím musel kapitulovat opoziční městský zastupitel František Pilný (ANO 2011).

[[img:chrn_fullwidth:14747:Jsou krásné, jsou nové. Kolik stály?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Nově na stránkách zájemce nalezne i rubriku s názvem "Na pravou míru". Zde by se vedení města rádo vypořádalo s mylnými a zavádějícími informacemi, jež po Chrudimi kolují. Jako první zde lze číst text o schodech pod Myší dírou. Vylepšení informačního servisu však tiskový odbor neslíbil, takže i nadále lze podle všeho počítat s opožděnými a kusými zprávami, jak se stalo třeba v případě rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou. 

V současné době tak nezbývá doufat, že se stejným úspěchem dotáhne vedení města i další body z programového prohlášení rady. Například v případě revitalizace Parku Střelnice již byly učiněny první kroky, zatímco „zakletá“ smuteční síň na svou rekonstrukci čeká již roky. O finanční podpoře zakopání horkovodu v ulici Na Ostrově si místní také mohou nechat zdát. Funkční období však koalici SNK – ED, ČSSD, ODS a Koalici pro Chrudim prozatím nekončí a do dalších voleb zbývá rok a půl. 

Když jsem se na včerejší vernisáži dozvěděl o úmrtí Františka Nového, nejdříve jsem se šel přesvědčit na schody, kde vylepují parte. Nechtělo se mi té zprávě věřit. Vzpomínám na dlouhá léta, kdy jsme se spolu při různých příležitostech setkávali. Vždy se to točilo kolem výtvarného umění. Dnes jsem potkal Jirku Sávu, který to také nevěděl. Spolu jsme si také několik vzpomínek připomněli. To, že jsme již staří dědci si oba dobře uvědomujeme. Smrt Franty nás opravdu zaskočila. František se za posledních třicet let, na rozdíl od nás vůbec nezměnil. Naposledy jsem se s ním setkal koncem minulého roku v tiskárně, kde připravoval svůj novoroční kalendářík.

Vloni v létě jsme seděli po mé vernisáži ve Svratce s Honzou Odvárkou a Franta nás zval na svoji letošní Svrateckou výstavu. Loni jsem ho několikrát navštívil na jeho vzorně udržované chaloupce ve Svratce. Vždy byl veselý a plný dalších plánů, které měl před sebou. Při naší velké společné výstavě v osmdesátých letech, vystavovalo nás šest a byli jsme o něco mladší než on,  usměrňoval nás a obrušoval hrany různých většinou zbytečných sporů. Hlavně díky jemu se vše podařilo úspěšně dokončit. Málokomu se podaří po sobě zanechat tak hlubokou brázdu. Vzpomeňme na jeho Lidušku.  Kolik dětí seznámil s výtvarnými technikami či keramikou. Za jeho vedení dostala škola jinou tvář. Někteří žáci se stali profesionálními umělci. Ostatní se bezpečně ve výtvarném umění orientují. Jeho žáci na něho budou vzpomínat ještě dlouhá léta.

Minulý týden jsem byl na vernisáži Evy Vlasákové v Ústí nad Orlicí, kterou pořádal Klub přátel výtvarného umění. Všichni znali Chrudimská setkání sběratelů ex libris. Všichni Frantu pozdravovali. Těšil jsem se, až mu to vyřídím. Bylo to v den jeho úmrtí. Není snad jediný sběratel ex libris, který by Frantu neznal. Stál u založení Kabinetu Ex libris v Chrudimi. Léta v něm pracoval a rozšiřoval jeho sbírky. Měl až zázračnou vlastnost, dokončit to co si předsevzal. Neúnavně a hlavně slušně překonával nejednu překážku, která mu stála v cestě za jeho cílem. Jako by se ten neviditelný kruh uzavíral. Kabinet Ex libris v Chrudimi skončil a sbírky se odstěhovaly někam do Prahy. Jako by se za nimi věčně usměvavý František Nový vypravil na dlouhou nikdy nekončící cestu. Čest jeho památce.

Chrudim – O revitalizaci sídliště U Stadionu Chrudimské noviny informovaly již několikrát. Naposledy se tématem poměrně obšírně zaobíraly v rámci seriálu „Pohřbené projekty“. Čtenost nebyla právě špatná a místní problém zajímá natolik, že se teď s dotazy obracejí i na samotné vedení města.

Ve stavu, který má hodně daleko k dokonalosti, je především „náměstíčko“ u místní samoobsluhy. Rozpraskaný asfalt, dožilý mobiliář. Mezi všemi těmito relikty minulosti pobíhají děti z nedaleké základní školy. Co s tím? „Souhlasíme, že celé prostranství je ve špatném stavu a při celkové obnově je potřeba řešit ho jako jeden celek. V rámci sídliště se jedná o poměrně významný prostor s charakterem lokálního centra, kterému je potřeba věnovat komplexní pozornost jak při řešení mobiliáře, tak při řešení materiálů a zeleně. Místo má svou původní kompozici, kterou není podle mého názoru důvod zásadně měnit a která vychází jednak z technických požadavků a jednak z potřeb členění prostoru. Z toho je zřejmé, že se jedná o relativně velkou investici, kterou je třeba nejdříve připravit projekčně a následně zařadit do rozpočtu,“ říká k problematice rozpadajícího se „centra“ sídliště městský architekt Marek Janatka.

[[gal:14745]]

Na městském webu se však vyjádřil i místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Ani Čechlovskému není zdejší „skanzen“ lhostejný a slibuje první kroky k jeho rekonstrukci učinit již letos. „Zmiňovaný prostor zvelebit chceme a s postupnými úpravami začneme již v letošním roce. Zahájíme opravou nebo výměnou laviček, opravou některých betonových zídek a postupnou dosadbou zeleně. Vzhledem k tomu, že vlastníci některých objektů ve zmiňovaném místě zahájili poměrně významné rekonstrukční práce nebo se k nim v nejbližší době ještě chystají, dojde v letošním roce pouze k lokálním opravám povrchu a kompletní rekonstrukce povrchu proběhne až po dokončení větších stavebních prací na objektech,“ uvádí místostarosta. Komplexní rekonstrukce však v plánu prozatím není, přestože podklady pro ni město ve svém “šuplíku“ má.

Sotva postřehnutelná byla v sobotu 22. dubna oslava Dnu Země v parku na Střelnici pořádaná ZO ČSOP Klub ochránců SPR Habrov. O ekocentrum zájem nebyl.

Po letech oprášený projekt se má uskutečnit v bývalé prádelně nebo takzvaném útulku na Stromovce. Více jak deset let zanedbaný prostor, veřejně poskytnutý bezdomovcům, sice spotřeboval kdejakou dotaci, ale perspektiva smysluplného využití se stále vzdaluje.

Ani před lety nebyly nově vybavené místnosti využívané tak, jak by si někdo představoval. Z důvodů platební neschopnost ochránců byla nakonec veškerá činnost bohužel ukončena a tím zůstaly prostory opuštěné. Požár, způsobený zřejmě „načerno“ ubytovanými, byl záminkou k pozdější žádosti o podporu při obnově bývalého útulku.

V sobotu mělo proběhnout slavnostní otevření, ale ani déšť nebyl příčinou nezájmu. Ještě před koncem akce v ekocentru nebyli ani sami pořadatelé a tak jsme se rozhlédli kolem.

Rozježděným trávníkem, s odpadky za obnovenou Červenou kapličkou a letitým neuvěřitelným skladištěm v prostorách útulku si "ochránci přírody" dětskou klientelu sotva získají.

Chrudim – Když Chrudimák Martin Molnár našel u Vraclavi první pozůstatek dopadu vesmírného tělesa, většina místních geologů skepticky krčila rameny. Nyní má na stole důkazů o impaktu na Chrudimsku více než dost. Za sebou má také účast na konferenci v USA a plánuje i setkání vědců v Litomyšli.

U městečka Vraclav lze najít díru v zemi a v té díře velké množství nejrůznějších nerostů. Jeden z nich připomínal Martinu Molnárovi koks. „Vzal jsem vzorek pod mikroskop a bylo rázem jasné, že o koks se rozhodně nejedná,“ popisuje Molnár, jak to vše začalo. Zdejší geologové vystudovaného chemického inženýra odbývali, ale důkazů přibývalo. „Když jsme u Vraclavi objevili chondrit, bylo jasno. Něco tudy jistě proletělo a část také dopadla na zemský povrch,“ říká Molnár. Chondrit je kamenný meteorit a jedná se o jedno z vesmírných těles, jež lze na zemském povrchu nalézt nejčastěji.

[[img:chrn_fullwidth:14739:Martin Molnár je přesvědčen, že důkazy hovoří ve prospěch jeho teorie. Foto: Chrudimské noviny]]

Martin Molnár založil neziskovku s názvem PHAETON 23, spojil se s doktorem Zdeňkem Štaffenem z Vraclavi, vědci z Německa, kteří pracují s hypotézou impaktu v Chiemgau. Podle jejich názoru zasáhlo poměrně velké území Evropy neznámé těleso – třeba část komety, nebo meteoritů, které mohlo způsobit velké přírodní katastrofy. Nerosty nalezené Martinem Molnárem by mohly být právě z této „rodiny“ a vysvětlit celou řadu historických událostí. Datace meteoritů je však nesmírně obtížná, a proto Molnár spolupracuje i s vědci z Pardubické univerzity. Společně s dalšími kolegy se zúčastnil i vědecké konference v USA s názvem 48. lunar and planetary science conference. Své poznatky zveřejňuje i v prestižních amerických vědeckých publikacích.

[[gal:14741]]

V tomto týdnu se také uskuteční setkání vědců z pardubické univerzity s jejich zahraničními kolegy. Konferenci konanou v Litomyšli opět zajistil Martin Molnár. „Chci vědět, co a proč se tady událo. To je hlavní důvod a také motor, který mne žene dál. Právě překračování zažitých hranic by mělo být vlastní každému vědci. Věřím, že před námi leží několik zajímavých let bádání a diskusí. Nesmírně se na ně těším,“ uzavírá Martin Molnár.

Příloha: 

martin_molnar_usa.pdf

Chrudim – Rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou úspěšně započala uzavírkami několika ulic a již tradičně zmatenými řidiči, naštvanými obyvateli dotčených lokalit. Důvodem ke zmatení u šoférů a naštvanosti Chrudimáků ze sídliště Víta Nejedlého není ani tak „jízda po paměti“, respektive blížící se zahuštění dopravy pod okny. Důvodem je nedostatek informací.

Několik dní po uzavření Rooseveltovy ulice tak přispěchala radnice s videem, na němž ředitel VaKu Chrudim Ivo Doskočil vysvětluje, že vše probíhá podle plánu. Firma, kterou vede, se navíc snaží chystanou rekonstrukci provést tak, aby co nejméně obtěžovala všechny ty, jichž se bagry a dělníci dotknou nejvíce. Video natočil vynikající místní kameraman Jindřich Balous, tedy externista Městského úřadu Chrudim.

Samotné město přitom zaměstnává dva tiskové mluvčí – Sylvu Drašnarovou a Aleše Prokopce. Nabízí se zde proto otázka, co tito dva úředníci za své platy vlastně produkují za hodnoty, když nejsou schopní informovat obyvatele a novináře o tak výrazných omezeních dostatečně včas. Samotný VaK totiž s prací s veřejností příliš zkušeností nemá a je tedy na profesionálech, aby mu pomohli. Nestalo se, přestože podle interních informací měl VaK akci připravenou perfektně dopředu, ale radnice hrála "mrtvého brouka". Informace o uzavírkách a chystaných pracích nezveřejňovala. Lidé jsou nazlobení, důkazem je jak diskuse pod původním článkem Chrudimských novin, tak i několik telefonátů do redakce od rozezlených Chrudimáků. Jediným zdrojem informací se totiž staly právě Chrudimské noviny. Rubrika „Aktuálně z dopravy“ na webu města byla aktualizována až prakticky těsně před uzavírkami ulic. Otázku dopravních změn v sídlišti Víta Nejedlého přitom šéf odboru dopravy Martin Klimek diskutoval se členy dopravní komise již v únoru - bližší informace obsahuje příloha pod textem. 

Příloha: 

zapis-dopravni-komise-9.2..pdf

Chrudim – Mateřskou školu Na Valech tvoří čtyři budovy, osm tříd. Ve městě nemá svou velikostí obdoby. Celkem ji navštěvuje 202 dětí, což je současně i kapacitou mateřské školy. Budovy, v nichž se školka nachází, však nepatří k nejnovějším a na jejich stavu je to často znát.

Zdálo by se, že vzhledem k počtu budov, je počet dětí překvapivě nízký. Ve skutečnosti by dětí do této školky mohlo chodit i více, ale v současné době to není možné. Školní jídelna svou kapacitou přesně stíhá zmiňované dvě stovky předškoláčků. Volné prostory, jež má školka k dipozici, tak využívá třeba jako tělocvičnu, nebo je pronajímá pěveckému sboru Bonifantes.

Největším problémem jsou ale okna na starých budovách – Na Valech a v ulici Sladkovského. Zatím se výměny oken dočkala pouze budova číslo popisné 693 v ulici Na Valech. Není proto divu, že komise rady města pro výchovu a vzdělávání doporučila Odboru investic MěÚ Chrudim urychlit výměnu starých oken za nová. Sníží se tak citelně spotřeba energií a nechtěné větrání bude minulostí. Záležitost se tak dá pohodlně vyřešit i bez energetického manažera. Stačí zdravý rozum.

Školka však nežije jen okny a otázkou, co s nevyužitými prostory. Upravit by si zasloužila také zahrada, která v době „lesních školek“ trošku zaostává. Vedení školky proto vypracovalo ve spolupráci s techničkou úseku zeleně MěÚ Chrudim Kateřinou Jánskou projekt, z nějž by měla vzejít nová, zcela přírodní zahrada. Mateřská škola Na Valech by proto ráda čerpala dotaci, jež tuto akci alespoň částečně pokryje.