Chrudim – Poslední dění v kauze nedostavěného podzemního parkoviště před Hotelem Bohemia, dává jisté naděje. Městským zastupitelům se teď na stůl dostává žádost firmy Homa holding, která by ráda parkoviště dostavěla. Sice ne podzemní, ale nadzemní, přesto jde o výrazný posun.

Dostavěno by nemělo být jen samotné parkoviště, ale také dokončena rekonstrukce samotného hotelu. „Společnost HOMA holding s.r.o. zaslala Zastupitelstvu města Chrudim žádost o schválení realizace výstavby nadzemního parkoviště umístěného na pozemcích ve vlastnictví města Chrudim dislokovaných před hotelem Bohemia, které má na základě nájemní smlouvy N 25/2011 ze dne 23.3.2012 v dlouhodobém pronájmu. Výstavba nadzemního parkoviště by proběhla na náklady investora - HOMA holding s.r.o. Realizaci výstavby podzemních garáží a nadzemního parkoviště tak, komplikuje v současné době nemožnost vynaložení soukromých finančních prostředků a zároveň existence židovské rituální lázně, kdy archeologové požadují v případě realizace podzemních garáží zachovat tento archeologické objekt, čímž by se zvýšily náklady a omezil počet parkovacích míst. V případě vyjádření souhlasu s navrhovaným řešení je společnost HOMA holding s.r.o. připravena zahájit realizační práce nejen k vybudování předmětného parkingu, ale i k dostavbě hotelu Bohemia,“ uvádí se v materiálu, který putuje na pondělní jednání zastupitelstva.

[[gal:14845]]

Není divu, že tento bod jednání je předložen s doporučující douškou. Rozkopaná plocha před hotelem, který je unikátní ukázkou středomořské architektury a jedou z dominant celého Masarykova náměstí, dělá městu ostudu už od doby, kdy policie začala prošetřovat kauzu údajných dotačních podvodů. Za zmínku také stojí, že hned na počátku stavebních prací šly k zemi zdejší sakury, tolik oblíbené mezi místními. Vznikne-li v brzké době nadzemní parkoviště, mohly by se sem stromy opět vrátit. Samotné práce na dokončení rekonstrukce hotelu i stavbě parkoviště by mohly být zahájeny po získání všech povolení. Firma Homa holding odhaduje jejich trvání zhruba na rok.  

Chrudim – Nedávné přívalové deště opětovně prověřily kanalizaci na území města. Sice tentokrát nedošlo k záplavám v nešťastné lokalitě Na Šancích, ale v samotném centru se z jedné z mnoha výpustních trubek vyvalil toaletní papír s fekáliemi.

Trubka, jež do revitalizovaného náhonu chrlila papír a lejna, leží pod opěrnou zdí Široké ulice. V místech, kde „áčka“ před třemi lety nechala vyběhnout srnky na znečištěnou omítku.

[[img:chrn_fullwidth:9144:]]

Redakce se proto obrátila na šéfa Vodovodů a kanalizací Chrudim a.s. Ivo Doskočila s dotazem, zda o uvedené situaci ví. „Výpusť pod Širokou ulicí jsem osobně nekontroloval a informaci o vytékající vodě s příměsí toaletního papíru jsem získal až od vás,“ uvádí Ivo Doskočil.

[[img:chrn_fullwidth:14826:]]

„Provozování vodovodů a kanalizací je v souladu se zákonem možné pouze na základě schváleného povolení. V městě Chrudim je provozována jednotná kanalizace, kterou jsou odváděny na ČOV. Touto kanalizací jsou odváděny jednak odpadní vody splaškové, ale také vody dešťové. V případě silných přívalových dešťů může být kanalizační soustava v určitých místech kanalizačních řádů přetížena. Z důvodu uvolnění krátkodobě přetížené kanalizační soustavy jsou na trasách vybudována odlehčovací místa, kudy dešťová voda z kanalizace může vytékat přímo do vodoteče. Nejedná se tedy o dlouhodobý stav vypouštění odpadních vod, ale o určité krátkodobé bezpečnostní opatření. V případě přetížení kanalizační sítě by mohlo docházet k větším škodám, včetně zaplavení objektů napojených subjektů splaškovou vodou,“ vysvětluje ředitel, jakým způsobem mohlo dojít k vyplavení nevábného obsahu.

V případě přívalových dešťů se tak může stát, že díky vzdutí odpadních vod v kanalizaci se mohou do vodoteče v malé koncentraci dostat i splaškové odpadní vody se zbytky toaletního papíru. Podobným způsobem, pokud je to třeba, je řešeno odlehčení jednotných kanalizačních sítí i v dalších obcích a městech naší republiky.

„Aniž bych chtěl, jakkoliv zlehčovat výše uvedenou informaci, je vyplavení toaletního papíru sice nevzhledné, ale jedná se o materiál, který je rozložitelný, a tedy ekologicky odbouratelný. Větším problémem nastává, když je kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem používána jako odpadní koš a dostávají se do ní hadry, plasty, oleje a jiné podobné látky, které tam určitě nepatří,“ popisuje ředitel Doskočil časté nešvary uživatelů kanalizace ve městě s tím, že ředitele VS Chrudim požádal o kontrolu výpustě pod Širokou ulicí. V budoucnu by tak měly být pdoobné výplachy co nejvíce eliminovány.   

Chrudim – Zajímavé souvislosti začíná dostávat „past na cyklisty“ ve vnitrobloku Fibichovy ulice. Někteří místní obyvatelé se začali zlobit kvůli nevhodně umístěným černým sloupkům, které brání v průjezdu autům. Podle materiálů, jež redakci Chrudimských novin exkluzivně poskytl starosta města Petr Řezníček (SNK – ED), však za celou kauzou stojí zdejší společenství vlastníků bytů.

Bylo to právě společenství vlastníků bytů z domu číslo popisné 53 ve Škroupově ulici, jemuž se nezamlouvalo, že řidiči inkriminovaný chodník využívají skutečně ke zkracování cesty. Dělo se tak přes to, že zde město nechalo umístit jasnou dopravní značku, která průjezd zakazuje všem, mimo dopravní obsluhy.

[[gal:14843]]

Nejsou to však jen vlastníci bytů v paneláku ve „Škroupovce“, komu se zvýšená koncentrace aut nezamlouvala. Svou stížnost starostovi poslala i mladá maminka Monika. Společně s dalšími maminkami měla strach o své ratolesti, které mohly skončit pod koly projíždějících aut. Starostu Řezníčka proto žádala o asistenci městské policie. Ta měla neukázněné šoféry potrestat.

[[gal:14844]]

Podobnou situaci přitom řeší strážníci i v Soukenické ulici. Tamější komunikaci řidiči pravidelně využívají jako zkratku, přestože také sem je vjezd zakázán. Výjimku mají pouze auta dopravní obsluhy, mezi něž patří třeba vozy centra sociálních služeb a pomoci a také zásobování krámků pod Širokými schody.  

Příloha: 

spolecenstvi_vlastniku_bytu_vnitroblok_fibichova.pdf

stiznost_maminek_vnitroblok_fibichova.pdf

Chrudim – O novém terminálu, jenž by měl řešit okolí dávno vysloužilého autobusového nádraží, bylo napsáno i řečeno již mnoho. Radnice přes komplikace způsobené majetkovými vztahy k pozemkům pod nádražím, neupouští od příprav realizace jeho výstavby, přestože samotné nádraží pro autobusy právě kvůli nesouhlasu vlastníka pozemků zůstane i nadále odstrašujícím příkladem zanedbaného a přežilého městského mobiliáře.

Téma „terminál“ se tak pravidelně objevuje na jednání komisí rady města. Ani nejužší vedení radnice však nezahálí. Krajským úřadem nechalo posoudit projekt výstavby terminálu a podle zjištění úředníků nebude podléhat zjišťovacímu řízení, z nějž by mělo vzejít, jaký vliv stavba bude mít na životní prostředí.

[[img:chrn_fullwidth:14649:]]

Jak by však měl terminál vypadat?

Plocha pro odstavení autobusů proti Rooseveltově ulici bude nově upravena na malé náměstí s kašnou a půlkruhovými lavicemi. Náměstí má být charakterizováno novými stromy osazenými zrcadlově dle stávajících lip před budovou ČD. Nové i staré stromy v těchto místech přijdou umístit do kruhových zvýšených vymezení. Ty pak mají sloužit zároveň jako lavice.

[[img:chrn_fullwidth:14658:]]

Točna MHD změní svůj tvar, poloměr i ostrůvek, vzniknou další zastávky. Nástupní hrany zastávek jsou navrženy o výšce 20 centrimetrů. Na osu vstupního rizalitu výpravní budovy je navržen portikus s prosklenou střechou zamýšlený i jako ochrana před povětrnostními vlivy pro cestující čekající na MHD.

[[img:chrn_fullwidth:14656:]]

Zásadní úpravu má představovat přesunutí vjezdu do nákladového nádraží vedle budovy pošty a zkrácení koleje číslo 6. Na ploše mezi štítem výpravní budovy a budovy nákladového nádraží upraví stavaři další malé náměstí v přímé vazbě na přechod přes koleje a výpravní budovy. Na hraně plochy k nástupišti se objeví zábradlí a lavičky. Na zbývajícím místě je navrženo půlkruhovité parkoviště zakončené zídkou výšky 60 centimetrů přerušovanou vstupy k jednotlivým stáním. Podél půlkruhu lze čekat stojany na jízdní kola.

[[img:chrn_fullwidth:14652:]]

V půlkruhu, který bude plnit i funkci točny, je navrženo parkoviště pro 12 automobilů. Na nákladovém nádraží přibližně k rohu Fibichovy ulice, dle rozsahu rušené koleje, má být uprveno nové parkoviště se středním průjezdem a kolmými stáními po stranách. Těch zde vyroste šestatřicet. Další parkoviště je v projektu umístěno na roh se Škroupovou ulicí. Kapacita 48 stání.

[[img:chrn_fullwidth:14648:]]

Plán stavět nový terminál radnice zveřejnila i ve svém novém střednědobém výhledu. Počítá v něm s částkou 65 milionů korun a rokem 2019.  

Příloha: 

pak622p_textsdeleni.pdf

Chrudim – O plánované demolici domu číslo popisné 81 v Poděbradově ulici Chrudimské noviny již informovaly. Jedná se o budovu, kterou koupila firma K2 invest místního podnikatele Milana Kušty a vzniknout by zde měl zcela nový objekt. V souvislosti s blížící se demolicí však vyvstala otázka, co s místní autobusovou zastávkou.

Jedná se přitom o zastávku, která je hojně využívána jak úředníky blízkého městského úřadu, tak třeba studenty středních škol. Jakmile však započne demolice zanedbaného Pippichova domu, nebude možné tuto zastávku využívat. Tuto problematiku měla na svém jednání i dopravní komise rady města.

[[img:chrn_fullwidth:13414:]]

Její členové se jednomyslně shodli na tomto usnesení: „Dopravní komise doporučuje, aby v době demoličních prací u autobusové zastávky Poděbradova byla tato zastávka dočasně přemístěna na Masarykovo náměstí s budoucím záměrem vybudovat zde autobusovou zastávku jako trvalou.“

Chrudim – Jak Chrudimské noviny již ve středu 31. května informovaly, představilo vedení Pardubického kraje plán, podle nějž by se mohly rozvíjet zdravotnická zařízení spojená v „Nemocnice Pardubického kraje“. Prozatím se tedy zdá, že katastrofické scénáře městského zastupitele a primáře Davida Kasala (ANO 2011) na obzoru nejsou.

Není divu, že toto téma zajímá celou řadu Chrudimáků a z článku o Kasalově komentáři v průběhu jednání městského zastupitelstva se stal jeden z nejčtenějších článků. Chrudimská nemocnice totiž patří mezi největší zaměstnavatele ve městě a kvalita poskytované péče se dotýká téměř všech. I těch, kdo do ní příliš často nezavítají.

[[img:chrn_fullwidth:5063:Quo vadis?  Foto: Chrudimské noviny]]

Jaké budoucí změny tedy mohou místní v nemocnici očekávat? „Dojde k rekonstrukci příjmového traktu nemocnice či gastroenterologického pracoviště, zvýší se počet lůžek následné péče. Vznikne zde laparoskopické centrum na chirurgii a denní stacionáře pro interní, dětské a chirurgické obory. Počítá se také s vybudováním ambulance pneumologie, infekční, ORL nebo geriatrické ambulance. Budou se též hledat nové možnosti parkování pro klienty lékárny,“ uvádí ve svém prohlášení vedení spojených nemocnic. Pozorný čtenář zde opravdu najde „zvýšení počtu lůžek následné péče“. A právě v tomto pojmu by se mohlo skrývat rozšíření služeb takzvané LDN – léčebny dlouhodobě nemocných.  

V roce 1845 byla zprovozněna železniční trať Praha - Olomouc a město Chrudim odmítlo být její součástí. Důsledky tohoto rozhodnutí se objevily prakticky okamžitě. Železnice se do Chrudimi dostala až v roce 1871 a její napojení na pražsko-olomouckou trať, bylo  vyřešeno komplikovanou úvratí přes Rosice/L., a tak jak je tomu i dodnes. 

Za této situace se nyní podařil konečně vytvořit  životaschopný projekt nového železničního spojení mezi Chrudimi a Pardubicemi - tzv. Ostřešanskou spojku. Koncept, který by konečně několikanásobně zkvalitnil železniční spojení mezi městy a obcemi celého Chrudimska se sousedními Pardubicemi, díky přímému napojení na hlavní železniční koridor mezi Čechy a Moravou, respektive mezi Českem, Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem.  Spěšné vlaky by nově překonaly vzdálenost mezi Pardubicemi a Chrudimí za rekordních 11 minut, osobní vlaky za velice slušných 15 minut. Cestující by mohli začít využívat  novou zastávku přímo v centru Pardubic, dále zastávky u nemocnice a v Pardubičkách.

[[img:chrn_fullwidth:14734:Zde nám rozhodně nějaké vaše vlaky jezdit nebudou ...]]

To vše by bezpochyby mělo velký potenciál pro další hospodářský rozvoj celého Chrudimska a také na příliv nových cestujících do vlaků. Dostat se za 11 minut spěšným vlakem z Chrudimi přímo do Pardubic, komfortně, v klidu,  bez stresu z poskakování autem v kolonách, bez hledání parkovacích míst, bez platby za tato místa, o tom by začalo nově zcela jistě uvažovat mnoho  lidí,  a to i těch, kteří momentálně bez auta neudělají ani krok, a to i za cenu, že se musí nějak k tomu vlaku dostat a pak od něj zase zpět (zde by se mimo jiné zužitkovalo i to vše pozitivní, čím vším si prošla za posledních šest let MHD v Chrudimi, včetně i toho, že nedávno byl zrekonstruovaný celý úsek trati mezi Chrudimi  a Hlinskem.)

Bohužel tento projekt, který má konečně velkou šanci, aby byl realizován, protože je nejen ve vysokém stupni rozpracovanosti, ale mohou na něj být uvolněny i peníze z EU fondů, a zároveň by se i realizoval v rámci chystané rekonstrukce železničního uzlu v Pardubicích, nemá sebemenší podporu ze strany vedení chrudimské radnice a dalších měst a obcí Chrudimska. Ba naopak, narazil přímo na jejich odpor. Vedení chrudimské radnice  pochybuje o smysluplnosti takového projektu a dle slov starosty města "Rozpaky vzbuzuje negativní dopad na krajinu, jehož důsledkem by bylo i jakési odříznutí Medlešic od mateřského města." 

[[img:chrn_fullwidth:14727:Pokud chcete, jezděte si kolem nás auty]]

Ráz krajiny samozřejmě leží na srdci snad každém soudnému z nás, ale při pohledu na tristní stav krajiny mezi Chrudimí a Pardubicemi, při pohledu na ohyzdný horkovod, na hustou síť pozemních komunikací a ještě hustší provoz na nich, na vysokonapěťové vedení, na velkoplošná pole, nebo nevzhledný panelový komplex na Větrníku, či v neposlední řadě při pohledu na měsíční kráter na pozemku města, před kdysi věhlasným hotelem Romania, který je dokonce přímo na dohled od samotného historického středu města, mi pak přijdou jejich slova o narušení nějakého krajinného rázu okolí města, jako velmi populistická a silně cynická. Ostatně při  jízdě osobním autem, se toho až tak moc z té krajiny postřehnout nedá.

[[img:chrn_fullwidth:14725:"Rozpaky vzbuzuje negativní dopad na krajinu, jehož důsledkem by bylo i jakési odříznutí Medlešic od mateřského města", Petr Řezníček, starosta města Chrudimi]]

K tomu lze přičíst  ještě protesty občanů Ostřešan, jejíž okolím by měla trať po náspu procházet. Jsou to bohužel  většinou protesty jak vyšité z 19. století, tedy něco ve stylu: "Jestli nám tu začnou jezdit ty vaše vlaky, přestanou nám naše krávy dojit mléko!" A tito lidé si našli ještě vlivného a jak je vidět i vděčného ochránce - v osobě poslance za ANO, a krajského radního Kolovratníka - odborníka na dopravu. Paradoxně toho, který v posledních měsících prosazuje maximální urychlení výstavby vysokorychlostních tratí v České republice, světe div se, tam na zelené louce,  a který naopak  Ostřešanskou přeložku  považuje za nesmyslnou, a chce ji i přes vysoké stádium rozpracovanosti zašlapat do země, aniž by měl v rukávu jiné, stejně rychle realizovatelné a dobré koncepční řešení.

[[img:chrn_fullwidth:14733:Ostřešany: Hluk vlaků bude narušovat naše příbytky]]

Lidsky rozumím tomu, že pan starosta, či ostatní vrcholní představitelé města, nevědí, jak se ve skutečnosti cestuje vlakem mezi Chrudimí a Pardubicemi, že nevědí, co vše člověk musí podstoupit pro to, aby se dostal vlakem do 12 km vzdáleného krajského města, protože takové cestovaní jednoduše nevyužívají. Ostatně stejně podobně, jako před pár lety také netušili, jaké okružní jízdy musí vykonat např. chrudimská MHD, aby se vůbec mohla dostat např. k samotnému nádraží. Ale minimálně bych očekával, když už jsou tak zásadně proti tomuto projektu, že se alespoň jednou, jednou jedinkrát svezou oním vlakem, a vyzkouší si na vlastní kůži, jaká je opravdová kvalita cestovaní  mezi těmito městy v roce 2017 a celou věc budou dále intenzivně konzultovat s odborníky, tak aby poznali, jak se věci ve skutečnosti doopravdy mají.

[[img:chrn_fullwidth:14728:"Na okolní ráz krajiny si prostě šáhnout nedáme", Petr Řezníček, starosta města Chrudimě]]

Bohužel, opak je pravdou samozřejmě a proto díky takovému konání těchto pánů konšelů či poslanců v této věci, se bude možné dostat ve střednědobé vzdálenosti vlakem z Prahy do Brna možná už i za 60 minut, ale z Pardubic do Chrudimi nám budou tito pánové posílat vlaky pořád stejně jak ve století páry - lokomotivou uhlím dopředu a s jízdní dobou mnohdy dosahující i neuvěřitelných 37 minut.  Ovšem je otázka, zda někdo takovými vlaky, za nějakých 20-30 let bude ještě vůbec jezdit. To ovšem tyto místní panovníky evidentně nezajímá a také je to netrápí. Jsou to zbytečné starosti navíc, a nové voliče jim to také nepřidá, tak proč se nad tím vůbec pozastavovat. Vlci zavili a karavana pojede pohodlně dál.

Chrudim – Až na jednání městského zastupitelstva přivedla obyvatele Koželužské ulice kauza, jež se táhne dlouhé roky. V jednom z místních domů totiž jeho majitel podle všeho bez patřičných povolení provozuje penzion. Ne že by mu snad zdejší lidé nepřáli výdělek, ale „černé“ podnikání jim výrazně ztrpčuje život.

Se svou stížností na provozovatele Penzionu Chrudimák přišli senioři na jednání zastupitelstva proto, že ani po pěti letech není nikdo z odpovědných úředníků schopen zjednat nápravu. Hosté penzionu parkují před garážemi sousedních domů, takže jejich oprávnění majitelé nemohou se svými auty vyjíždět ani zajíždět. Navíc ruch a hluk, který hosté produkují, výrazně ovlivňuje soukromí zdejších starousedlíků.

[[img:chrn_fullwidth:14816:]]

Podle vyjádření jedné ze sousedek penzionu navíc jeho majitel provedl rekonstrukci „na černo“. Následná kolaudace domu přiznala jediný způsob užívání – rodinný domek. Majitel si z ní však nic nedělá a vesele podniká v ubytovacích službách, jichž je ve městě povážlivý nedostatek.

[[img:chrn_fullwidth:14817:]]

Domy v Koželužské ulici jsou přitom vedeny jako „rodinná zástavba“ a penziony tu nemají co pohledávat. Jak je možné, že ani po kontrolách stavebního úřadu, který dům nezkolaudoval jako penzion, stále jeho majitel nabízí ubytovací služby? To si stěžovatelé nejsou schopni vysvětlit. Věc je o to kurióznější, že na internetu „visí“ webová prezentace Penzionu Chrudimák, která zcela nepokrytě inzeruje ubytovací služby. Na tuto skutečnost upozornil přítomné zastupitele Jaroslav Moučka (KSČM). "Dochází zde k nepovolenému podnikání, protože ubytovací služby zde neprobíhají náhodně, ale jsou velice časté. Místní dokonce znají firmy, které jsou zde ubytované" řekl Moučka. 

[[img:chrn_fullwidth:14818:]]

Samotné město však má jen minimum „pák“, jak kauzu ovlivnit. Stavební úřad a stejně tak i živnostenský vykonávají státní správu. Dotazy, připomínky a především stížnosti místních by tak měly směřovat spíše na tyto úředníky, než na městské zastupitele. Jenže je to právě nečinnost zodpovědných osob, co přivedlo seniory z Koželužské ulice až do jednacího sálu zastupitelů.

[[img:chrn_fullwidth:14819:]]

Neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) slíbil povětšinou překvapené politiky s kauzou detailněji seznámit do příštího jednání. Předloženy jim budou všechny materiály, které město k podnikání v Koželužské ulici má.  

Chrudim – Na jednání městského zastupitelstva vyrazila v minulém týdnu i skupinka lidí, kteří bydlí v domech na sídlišti U Stadionu. Svou agitaci k nářkům obyvatel zkoušené lokality přidal i městský zastupitel, muž mnoha funkcí, David Kasal (ANO 2011). Místním se nelíbí, jakým způsobem město pracuje s posekanou trávou.

Jde o „evergreen“. Každoročně se totiž část obyvatel některého ze sídlišť dostatečně naštve a vrazí do útoku proti Kateřině Jánské. Ta pracuje jako technička údržby zeleně na místním městském úřadě a je tak podle obyvatel města zodpovědná za způsob, jakým město zpracovává posekanou trávu.

[[img:chrn_fullwidth:8354:Bující alergeny mají obyvatelé sídliště U Stadionu za rohem. Povodí Labe péči o koryto Chrudimsky moc nepřehání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Radnice totiž už dlouhé roky volí mulčování trávy místo jejího sběru a následného kompostování. Mulčování je levnější, tráva se nemusí nikam odvážet a vesele hnije tam, kde ji pánové v traktůrcích posekali. Tráva zahnívá a zapáchá, lidé se zlobí.

[[img:chrn_fullwidth:2634:]]

V minulosti se proto pokoušeli „uhrát“ svou při právě na nesnesitelný zápach. Letos vyrukovali obyvatelé sídliště U Stadionu s alergiemi, které prý mulčovaná tráva způsobuje. Svou trošku do mlýna přidal i zmiňovaný doktor Kasal, který se netají odborností alergologa. Paradoxně za důvody údajného nárůstu respiračních potíží a onemocnění však nejspíše nemůže smradlavá travina, ale rostlina docela jiná.

[[img:chrn_fullwidth:13491:Studie závadnosti řepky povážlivě chybí. Plochy, na nichž se pěstuje však narůstají.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Většina majitelů aut dobře ví, jaký pyl pokrývá v období květen-červen jejich plechové miláčky. Všichni tuší, která plodina zabírá stále větší a větší plochy orné půdy i v okolí města. Jedná se samozřejmě o žluté „zlato“ bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO 2011), Kasalova stranického kolegy a šéfa. Podle části odborné veřejnosti patří řepka k agresivním alergenům. Další část odborníků její agresivitu vylučuje. Rozsáhlejší studie však chybí. Posekaná tráva jistě není zcela bez „viny“, ale teprve odborné měření by mohlo prokázat, kdo vlastně za alergické reakce obyvatel sídliště U Stadionu může.  

Chrudim – Koncem června si místní i přespolní připomenou již po šestašedesáté, proč se Chrudim řadí mezi loutkářské velmoci. Téměř jubilejní Loutkářská Chrudim bude však v letošním roce poněkud zvláštní. A důvodem jsou především plakáty, které na ni lákají.

Dlouhé roky se přitom vede diskuse, jaký význam festival loutkového divadla pro samotné obyvatele městě vůbec má. Většina ho statečně ignoruje, protože jak moderní, tak tradiční loutky lidem moc neříkají. Co však dokáže obyvatele maloměsta spolehlivě „nadzvednout“, je vytržení ze stereotypu. A to se organizátorům letos povedlo takřka dokonale.

[[img:chrn_fullwidth:14811:]]

Plakátky s pozvánkou na festival jsou letos nikoli ve znamení roztomilých malůvek, ale dokonale obskurních „loutek“, jež tvoří většinou pouze věci denní potřeby – zelenina, provázky, vidlička a další.

[[img:chrn_halfwidth:14812:Oproti loňsku je to šok.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Letos jsou plakáty přímo odstrašující,“ zlobí se jedna z Chrudimaček na sociálních sítích. Jiný názor má však nepochybně hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Loutkářskou přehlídku ve městě totiž řadí do projektu „Tvář Pardubického kraje“ a poskytuje na ni hned celých 150 tisíc korun jako dotaci.