Chrudim - Regionální muzeum ve spolupráci s Archeologickým ústavem v Praze otevřelo tento týden výstavu s názvem CHRUDIM OPPIDUM MURATUM. Expozice v posledním patře muzea byla sestavena na základě archeologických poznatků o založení městského opevnění. 

Název oppidum muratum, tedy město opevněné, získala Chrudim v první polovině čtrnáctého století. Výstavba kamenných hradeb se datuje od druhé poloviny století třináctého. Nejstarší pohled na město opevněné hradbami dokumentuje detail malby ze šestnáctého století, kterou nalezneme v Graduálu českém. Za poklidným dějem předního plánu je zobrazena živá scéna několika postav. Zadní plán je tvořen pohledem na město opevněné hradbami.

V mnoha informačních materiálech tematicky se dotýkajících historie Chrudimě je použit Willenbergův dřevoryt z roku 1602. Použit je i v expozici Chrudim oppidum muratum.  Středověké hradební opevnění s kamennými fortnami, jediná strážní věž zpřístupněná veřejnosti, Prachárna v Klášterních zahradách, dodávají našemu městu charakteristiku města historického.

Výstavní vitríny představují mimo jiné mnohé artefakty ze života ve městě, které byly nalezeny v posledních letech intenzivních archeologických výzkumů. Vzpomeňte si například na vykopávky z míst výstavby dnešní "Balustrády" nebo za kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Na jedné straně ukázky z každodenního poklidného života obyvatel a na druhé také to, že k běžnému životu patřil i lov v okolních lesích. Nalezneme zde i pozůstatky železných zbraní.

Expozice je přínosem pro poznávání regionálních historických památek a umění ve sbírkách na dostupných výstavních místech. Návštěvníci mohou konfrontovat získané poznatky se skutečností a stavem památek v součastnosti. Výstava Oppidum muratum dává podnět k zastavení se na historických místech, která mnohdy míjíme bez povšimnutí. 

Chrudim – Okolí Resselova náměstí je vyhlášeno za městskou památkovou zónu. Prakticky každý majitel některé ze zdejších nemovitostí musí mít celou řadu povolení, pokud snad chce vyměnit okna, nebo změnit střešní krytinu. Věnuje stejnou péči radnice i reklamním poutačům?

V září loňského roku přinesly Chrudimské noviny postřeh na téma „vizuální smog v centru“. Hovořilo se v něm především o dopravních značkách, kterých je na Resselově náměstí tolik, žesi jich řidiči postupně přestávají všímat. Podobná situace panuje ve zmiňovaném případě reklamních tabulí, poutačů a dalších podobných vynálezů. Nejedná se přitom pouze o problém Chrudimě, ale celé řady dalších měst v České republice.

[[gal:14721]]

Centrum je doslova „zapleveleno“ upoutávkami na to, či ono zboží, podnik, prodejnu. Poodstoupí-li chodec a začne vnímat, co mu kdo vlastně nabízí, nevychází z údivu. O historické domy v centru se zde opírají pozůstatky doby, kdy vrcholem estetiky byly konzervy vyrovnané ve výloze. Nevkusně vyvedené vývěsní štíty nikoho ze zodpovědných úředníků odboru památkové péče příliš nevzrušují. Množství a nevkus narůstá každým rokem a lidé si v duchu „vařené žáby“ přestávají všímat. Jen málokteré vývěsní štíty jsou tu maličké, vkusné a respektují své okolí. 

[[gal:14722]]

Situace je to paradoxní, protože málokde se najde tolik patriotů citlivých na prostředí, v němž žijí, jako v Chrudimi. Nevkusné a „přemnožené“ reklamní poutače a vývěsní tabule však podle všeho nikomu příliš nevadí. Devalvují přitom „jednu z nejkvalitnějších a největších městských památkových zón ve východních Čechách,“ jak uvádí oficiální portál pro turisty Pardubického kraje. Na území města jsou totiž rozsáhlé památkové komplexy, jejichž regenerace je po technické i finanční stránce velice náročná. Městská památková zóna byla přitom vyhlášena v roce 1990 a má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami. Historické jádro si zachovalo funkci městského centra, což v současné době znamená centrum města zaplevelené reklamou.  

Chrudim – Většina obyvatel města teď žije blížící se rekonstrukcí kanalizace pod Palackého třídou. Chrudimské noviny již několikrát o této monstrózní akci za více než padesát milionů korun místních Vodovodů a kanalizací informovaly. Poslední zprávy hovoří o zahájení části prací po velikonočních svátcích. Nejde však o práce přímo na Palackého třídě.

První dopravní omezení ohlásí rekonstrukci v Rooseveltově ulici a také v okolí budovy České spořitelny, respektive Husova sboru. Ta by měla začít právě za čtrnáct dní. Pod Palackého třídou ale začnou práce až koncem května. Staveniště si však zhotovitel měl převzít již 30. března. Podrobnosti obsahuje smlouva o dílo, které je v příloze pod textem.

[[img:chrn_fullwidth:14683:Doprava tady patřičně prořídně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Daleko závažnější, než rekonstrukce kanalizace, je však plánovaná uzavírka Palackého třídy a především návrat obousměrného provozu do ulic Víta Nejedlého a Dr. Václava Peška. Místní prý sice organizují petici, ale ta jim podle všeho nebude moc platná. Radnice definitivně rozhodla a oddechnout si lze až osm měsíců poté, co dojde k prvnímu kopnutí do země. Hovoří se tedy o listopadu. Je však jasné, že nový povrch silnice nebude pokládán v zimě. Řidiči si na něj počkají až do příštího roku.  

Příloha: 

smlouva_o_dilo_vakcr-spolecnost_chrudim_vk_signed.pdf

Chrudim – Každý občas potřebuje vyřešit neodkladnou záležitost na finančním úřadu. Jedním z těch, kdo do budovy v Městském parku v minulých dnech zamířil, byl i František Koblížek, chrudimský kovář a zámečník. Hned na parkovišti před „berňákem“ ho však čekalo nemilé překvapení – strážník městské policie Petr Kohoutek mu „napařil“ pokutu za údajné parkování na zeleni.

Že je zdejší parkoviště věčně přeplněné a není kam postavit auto – sousední parkoviště za budovou městského úřadu na tom není lépe – ví snad každý, kdo se zde pokoušel najít místo. Ať je úřední, nebo neúřední den, auta zde postávají nejen na rozbité asfaltové ploše, ale i na trávníku. „Kdyby se tady alespoň někdo o ten trávník staral, naprosto pochopím, proč jsem pokutu dostal. Takto mi však uniká důvod. Zeleň, na níž jsem měl stát, tady dávno není. Rozježděné bahno, to ano. Ale zeleň ne,“ zlobí se František Koblížek. Na místě, kde si Koblížka strážníci vyhlédli, parkovala celá řada dalších aut.

[[img:chrn_fullwidth:14704:Situace se tu opakuje den co den.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Vyloženě čekali, až vystoupím z auta. Potom začala klasická rozmluva o tom, jak mi mohou dát až pět tisíc pokutu. Nakonec to skončilo jen pětistovkou. Strážník Kohoutek však předvedl aroganci, s níž se jen tak nesetkávám. Evidentně jednal z pozice moci,“ popisuje svůj „prohřešek“ Koblížek. Strážníci navíc podle něj absolvují pravidelně „kolečko“, jež se skládá z parkoviště před berňákem, ulice U Parku a ulice V Hliníkách. „Tady mají své peníze jisté. Když se však člověk zeptá, kde má tedy auto postavit, pošlou ho na Legumu. Místní mají jistě velkou radost z desítek zaparkovaných aut pod jejich okny, které sem vlastně poslali strážci pořádku ve městě. Opravdu přemýšlím o tom, na co vlastně městskou policii máme. Jsou strážníci skutečně vhodní jen k tomu, aby plnili městskou kasu penězi vybranými na pokutách,“ ptá se kovář Koblížek.

[[img:chrn_fullwidth:14701:Kdysi tu zeleň asi opravdu byla. Co brání městu zahradit vjezd na ni řetízky, nebo obrubníkem...  Foto: Chrudimské noviny]]

Stěžovat si na strážníky lze trojím způsobem. U starosty města, místostarosty, jenž je „měšťáky“ zodpovědný a pak také na samotné městské policii. „Starostu a místostarostu jsem samozřejmě s takovou zdánlivou maličkostí obtěžovat nechtěl. No a stěžovat si na městskou policii městské policii, to je dokonalá absurdita,“ zamýšlí se František Koblížek.

[[img:chrn_fullwidth:14702:Prostředí vychovává. Kde je bahno, tam zkrátka brzy stojí i auta. Zvlášť když jinde místo není.  Foto: Chrudimské noviny]]

O neutěšeném parkování před „finančákem“ již Chrudimské noviny informovaly několikrát. V minulosti zveřejnily i studii, z níž plyne, že radnice má připraven projekt modernizace celého parkoviště. Prozatím však stále není prioritou. Možná město jen čeká, až strážníci vyberou na pokutách od těch, kdo zde parkují na blátě, které bývalo kdysi zelení, dost peněz na jeho realizaci.

[[img:chrn_fullwidth:14720:Vizitika města.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Přátelé a známí mě odrazovali od medializace. Mám to prý nechat být, protože jde o banalitu. Myslím si opak. Pokud by zde skutečně radnice pečovala o zeleň, pečovala o parkoviště tak, aby oboje nebylo jen pro ostudu a strážníci volili slušnější, rozumnější přístup, problém by neexistoval. Je zkrátka nutné, aby někdo řekl, jak zde situace vypadá a proč mu nepřijde normální. Proč bych ten někdo nemohl být já,“ uzavírá chrudimský patriot František Koblížek.

Chrudim – Není příliš známou věcí, že šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký má ve svém „šuplíku“ studii, která se zabývá lokalitou „U Václava“. Nejedná se však překvapivě pouze o řešení nevyhovující křižovatky, ale i stavbu celého nového bloku domů.

Tento blok architekti Jan Žalský a Vít Podráský označují jako „špalíček“, což evokuje známý soubor domů v dalekém Chebu. „Nejvýraznější změny, které přerušily tento pozvolný vývoj zdejší lokality, se zde odehrály až relativně nedávno - ve druhé polovině 20. století. Dvojice stavení ve výsečích páteřních ulic, která společně se svými zahradami dotvářela racionální uliční síť, byla nahrazena urbanisticky nevhodně situovanými a měřítkově cizorodými solitérními objekty sídlištního charakteru - budova bytového družstva SBD a obytné panelové domy v jihovýchodní části. Dosavadní malebnost se tak vytratila a i přes to, že nárůst motorizace bylo třeba reflektovat, provedené zásahy dalece převýšily tehdejší potřeby. Zcela odpovídají éře, kdy podobu veřejných prostranství diktovala především doprava,“ uvádějí ve své studii architekti k lokalitě rozkládající se v okolí viničního sloupu se sochou svatého Václava. Ta ční uprostřed prapodivné křižovatky a je pro pěší prakticky nedostupná. Smutně shlíží pouze na projíždějící automobily.

[[img:chrn_fullwidth:1026:I zde se vyskytují dopravní nehody. Křižovatka příliš přehledná není.  Foto: Chrudimské noviny]]

To by se však mohlo po realizaci projektu změnit. V současné době však jde samozřejmě pouze o změnu teoretickou, protože na úpravy nejsou peníze. Pokud by však nějaká dotace do městské kasy zamířila, může Petr Kopecký projekt ze stolu vytáhnout a začít podnikat patřičné kroky. V tomto přístupu má místní radnice jasné plus.

[[gal:14700]]

Obrázky plánované změny dispozice hovoří za vše. Před budovou bývalého bytového družstva by měl vyrůst trojúhelníkový dům, křižovatka by přišla zcela posunout. Diskutovaný kruhový objezd vůbec nevznikne. „Ve zdánlivě beztvarém prostoru nalézáme geometrii dvojice trojúhelníků, kterými rozlehlé území organizujeme. Stopa Novoměstské ulice, nově vedené v přirozenější a plynulejší linii, vymezuje špalíček - samostatný dům-blok vložený mezi katastrální úřad a budovu SBD v místě dřívější zástavby. Definuje komornější prostranství kolem sochy a přimyká ulici V Tejnecku zpět do pozice, kudy vedla v minulosti. Na nároží před úřadem vzniká nová křižovatka s Novoměstskou ulicí. Budova SBD pak zůstává přístupná novou uličkou, která zachovává současnou pěší prostupnost lokality,“ uvádí dvojice architektů. V samotné budově „špalíčku“ by mohl fungovat parkovací dům a v přízemí samoobsluha. Nedaleký obchvat města a příjezdová komunikace do centra, kterou Novoměstská ulice přirozeně je, k takovému využití přímo vybízí.

Napište do diskuse, jak se vám navrhované řešení líbí.  

Příloha: 

lokalita-u-vaclava.pdf.txt

Chrudim – Již bezmála šest let je areál bývalého letního kina v Lázeňské ulici vypůjčen spolku MaChr. Přesně od 25. května roku 2011 zde městský zastupitel Richard Herbst (ANO 2011) provozuje nejrůznější kulturní akce a také promítání filmů. V minulých dnech však s Herbstem radnice musela uzavřít dodatek k původní smlouvě o výpůjčce, aby se předešlo případným nedorozuměním.

Na dobu neurčitou má MaChr vypůjčeny budovy ležící na pozemku bývalého letního kina a samozřejmě také zeleň, která pokrývá velkou část areálu. Podmínek, které musí „machři“ plnit, je však hned několik. Především by měli na své náklady provádět údržbu zeleně a sice minimálně třikrát do roka posekat trávu a dvakrát ořezat keře. Zlikvidovat musí i odpad, který těmito činnostmi vznikne. Stromů se však údržba netýká, jelikož o ně pečuje Odbor investic, úsek údržby zeleně MěÚ Chrudim.

Je jasné, že „machři“ po svých návštěvnících uklidí případný nepořádek a opraví také rozpadající se budovy. Ve smlouvě se však nachází též tato podmínka „Výpůjčitel nesmí provozem letního areálu bývalého letního kina Mír v Lázeňské ulici v Chrudimi nadměrně rušit majitele a uživatele přilehlých nemovitostí.“ O dodržování, respektive nedodržování tohoto ustanovení smlouvy, by však majitelé okolních nemovitostí mohli sáhodlouze vyprávět.

Co však město Richardu Herbstovi nepůjčilo? Především parkoviště a přístupovou plochu k areálu. Část pozemku pronajatého Povodí Labe a samozřejmě ani dvě sochy stojící v areálu kina. K nim se „machři“ mohou chovat pouze s posvátnou úctou.

Přestože radnice v minulých letech po vášnivých debatách provedla jakýsi restart úvah, co s areálem letního kina dál, nic se v podstatě neděje. MaChr užívá vše vypůjčené bez jakékoliv snahy cokoliv změnit. Oživení vděčného tématu se dá očekávat až v příštím roce, kdy z něj vznikne líbivé předvolební téma.

Příloha: 

machrvyp.doc

dod2machr.doc

Chrudim – Havrani k městu patří stejně, jako Josef Ressel a loutky. Na rozdíl od slavného rodáka však na inteligentní opeřence jen málokdo je hrdý, protože rok co rok „oblažují“ obyvatele města svým křikem a trusem. Radnice však s havrany pravidelně bojuje v maximální možné míře.

Přes opakované shazování hnízd havranům se každoročně opakuje situace v níž obyvatelé některých lokalit jsou nazlobení více, než jiní. Pravidelně se tak černí ptáci usídlují v ulici Víta Nejedlého a celé sídliště má proto o „zábavu“ postaráno. Ranní zpěv kosa ještě místní zvládnou, havraní křik je však nad jejich síly.

„Každoročně na začátku jara jsou prováděny shozy havraních hnízd ve vybraných lokalitách ve městě. Mezi tyto lokality patří i ulice Víta Nejedlého, shozy hnízd proběhly i v letošním roce v termínu do 20. března. Pro úplnost dodávám, že ochrana havranů, stejně jako ostatních volně žijících druhů ptáků, vyplývá z ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Východočeská pobočka České společnosti ornitologické už řadu let sleduje vývoj populace havranů na území města Chrudim. Z těchto sledování vyplývá, že počet hnízdících párů na území města má klesající tendenci,“ říká vedoucí oddělení přírodního prostředí MěÚ Chrudim Kateřina Mrózková. Nezbývá, než zavřít okna a uklízet kolem kontejnerů. Havrani jednou zase odletí.

Každoročně dosazuje Okrašlovací spolek Škrovád nové olše do olšiny v Paštaťech ve Škrovádu. Poslední březnové odpoledne jich tam přibyl další tucet.
Některé další rok nepřežijí, některým se to povede a zakoření. Některé odolávají všemožným útrapám již devátý rok. Děti, které ty první sázeli již do spolku nechodí, ale jejich stromky po nich v olšině zůstaly. Třeba po letech se pochlubí svým dětem, který ze stromů vysadili. Ne každé dítě má tu možnost zasadit strom. Ten, kdo toto zažije, má ke stromům úplně jiný vztah a tím i k celé přírodě. Rozhodně stromek neulomí, jak se to několika v loni vysazeným stalo.



Čas, kdy žactvo se svými učiteli vysazovali stromořadí podél cest jsou v nenávratnu. Práce na pozemcích školství jako nepotřebné zrušilo. Děti ztrácejí kontakt s půdou a tím i s přírodou. Pro mnohé jsou stromy přímo nebezpečím a lidi ohrožují. Bohužel i tací lidé se dostanou do pozic, kde rozhodují o jejich kácení. Některé k tomu vede obyčejná chamtivost, některé jejich omezenost, jiní jsou prostě nemocní a někteří jsou dokonce úchylní. Rozhodně žádný z nich nikdy stromek nevysadil.



Každý člověk zestárne a nahradí ho mladší. To platí i o stromech. Když strom dožívá, má již být nedaleko vysazen nový a ne jeden. Kácení jde, jestli je člověk zručný, rychle. Strom však roste pomalu a dlouho, pokud vůbec přežije. Kdo si neváží stromů, neváží si ani lidí.

Chrudim – Další vývoj Chrudimské nemocnice, kterou v současné době vede bývalá pardubická primátorka Štěpánka Fraňková, neušel pozornosti městských zastupitelů. Svůj fundovaný názor připojil zastupitel a také primář novorozeneckého oddělení David Kasal (ANO 2011)

„Trošku mě zneklidnilo to, co jsem četl ve zdejším tisku a týkalo se nemocnice Chrudim, respektive záměrů, které s ní kraj má. S kolegou Tomášem Vondráčkem v nemocnici pracujeme, jsme tedy přizváni i k vytváření strategie jejího budoucího vývoje,“ říká David Kasal. A dodává: „Strategie rozvoje nemocnic byla požadována pět let. Později vznikla během tří týdnů.“

„Chrudim by se měla dostat do režimu plánované péče. Nevím, zda je úplně jasné, co tato péče znamená. Plánovaná péče nejsou porody, plánovaná péče je maximálně LDN, maximálně jednodenní chirurgie. Neměli bychom si proto nechat diktovat, co tady bude, protože chrudimská nemocnice má velmi dobrý zvuk. V současné době disponuje i poměrně velmi dobrým personálním zajištěním. Pokud si někdo chce na náš účet personál doplnit, tak i já jsem kdysi tvrdil, že do Pardubic jistě nepůjdu. S tímto názorem navíc nejsem mezi kolegy osamocen,“ nastiňuje ne příliš veselé vyhlídky místního špitálu doktor Kasal.

[[img:chrn_fullwidth:371:]]

„Pokud se potenciální zaměstnanci navíc doslechnou o rušení, které však vedení obvykle zaobalí do hezkých frází, jen těžko budou chtít v takové nemocnici pracovat. Což se jeví dvakrát svízelné v okamžiku, kdy je třeba vychovávat odborníky,“ upozorňuje na další problém Kasal. A uzavírá: „Myslím si, že i Město Chrudim nemálo investovalo do různých akcí – například rekonstrukce chirurgického příjmu. Proto by mělo být přizváno k jednáním na kraj, která se týkají nemocnice.“

Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) proto přišel s neočekávanou možností. „Mám připravenu nabídku pro představenstvo Nemocnic Pardubického kraje. Chci do Chrudimi pozvat pana generálního ředitele, jeho náměstka a také ředitelku spojených nemocnic. Veškeré problémy, jež vznikají, by se tak mohly říci z očí do očí. Teď již zbývá domluvit termín, který by zastupitelům vyhovoval,“ řekl během jednání městského zastupitelstva starosta. Místní politici tak budou mít možnost své připomínky ke směřování nemocnice prodiskutovat přímo s těmi, kdo jsou za něj zodpovědní.  

Chrudim – Na zákazy kouření lze mít nejrůznější názory. Podle některých jde o zbytečnou šikanu kuřáků, kteří si pokojně užívají blahodárných účinků nikotinu. Ostatní však tvrdí, že svým zlozvykem obtěžují okolí a je jen dobře, že na určitých místech si zkrátka nezapálí. Jenže, co když si zapálí.

První místa, kde bylo jasně a zřetelně kouření zakázáno, jsou nádraží a autobusové zastávky. Shromažďuje se na nich velký počet lidí a většina z nich zkrátka nechce být obtěžována nevábně páchnoucím kouřem. Pravdou však také je, že dodržování tohoto zákazu se příliš nehlídá a kuřáci na laxnost městské policie „hřeší“. „Skoro denně cestuji autobusem či vlakem a musím bohužel konstatovat, že chrudimské nádraží patří mezi ty nejnechutnější, které jsem doposud poznala. Jak se možné, že jinde opravdu zákaz kouření funguje? Třeba v jednom městě pravidelně hlídka městské policie prochází nádraží a pokutuje případné kuřáky. V Chrudimi se pohybuji čtyři roky a nikdy jsem tu neviděla policii procházet. Když slušně upozorním kuřáka, co kouří přímo u značky zákaz kouření, jsem vulgárně osočena,“ obrací se svou stížností na město jedna anonymní občanka.

[[img:chrn_fullwidth:14674:]]

Co na to šéf strážníků městské policie Lukáš Dvořák? „Na uvedený problém se strážníci v následujících dnech a týdnech zaměří,“ říká Dvořák. A na jeho slovo je spolehnutí. Stačí se podívat na známou lavičku neřesti u kostela svaté Kateřiny, kde dříve pravidelně pořádali své dýchánky bezdomovci. Po medializaci kauzy se zde dozor strážců pořádku zintenzivnil a muži i ženy bez domova si se svým krabicovým vínem našli jiná místa.