Chrudim – Chrudimská mikve, tedy židovská rituální lázeň se stává celorepublikově proslulou. Informace o mikvi a její unikátní konstrukci v minulých dnech přinesla Česká televize. Město se tak do povědomí veřejnosti po delší době dostává i z jiných důvodů, než jsou úsměvné aktivity poslance Davida Kasala (ANO 2011) nebo nedokončená rekonstrukce Hotelu Bohemia.

Mikve se z vykopávek před Hotelem Bohemia vynořila již před téměř čtyřmi lety. Tehdy archeologové v čele s „chrudimským“ Indiana Jonesem Janem Frolíkem hovořili o nálezu regionálního významu. V současné době již má jít o mikvi, jež prakticky nemá obdoby v celé Evropě. Původně se uvažovalo o dataci do 18. století, nyní však archeologové hovoří spíše o století šestnáctém. Podrobnosti přináší jak video České televize, tak příloha pod textem tohoto článku.

Radost z unikátního nálezu však kalí jedna skutečnost – podaří-li se vědcům dosáhnout umístění stavby rituální lázně mezi kulturní památky České republiky, mohou Chrudimáci podle všeho zapomenout na vybudování podzemního parkoviště v těchto místech. Kulturní památky totiž požívají přísné ochrany.

[[img:chrn_fullwidth:14600:Vítejte v Chrudimi! Městě bez patřičných ubytovacích kapacit, zato s unikátní mikví před největším místním hotelem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Výstavba parkoviště nicméně není na pořadu dne. Již několik let. Soud nyní rozhoduje o vinících údajných dotačních podvodů při provádění rekonstrukce hotelu. „Bohemka“ mezitím změnila majitele a vedení města jen nečinně přihlíží, protože smlouva, kterou s původním majitelem sepsala, je nyní prakticky k ničemu.

Příloha: 

2_archaeologiahistorica_40-2015-2_28.pdf

Chrudim – Prakticky celé chrudimské „podhradí“ žije v těchto dnech ne právě dostatečnou informovaností, jež by místní měla připravit na blížící se dopravní omezení a uzavírky. Ty začínají bujet v souvislosti s chystanou rekonstrukcí kanalizace pod Palackého třídou. Zkoušku trpělivosti by tu měli podstoupit především obyvatelé sídliště Víta Nejedlého.

Podle informací, jež jako první přinesly Chrudimské noviny již v únoru tohoto roku, měla radnice v plánu navrátit do ulic Víta Nejedlého a Dr. Václava Peška v rámci objízdných tras obousměrný provoz. Místní si též měli hledat nové odstavné plochy pro svá auta. Alespoň v tomto duchu jednala dopravní komise rady města.

Po celé řadě nesouhlasných reakcí, jež se zaobíraly i naprosto katastrofální a nedostatečnou informovaností místních obyvatel, radnice podle všeho ustoupila. „V případě ulic Dr. Václava Peška a Víta Nejedlého je zatím předpoklad umožnit jízdu ulicemi autobusům, a to v době prací v křižovatce ulic Škroupova a Vrchlického, to znamená na dobu nezbytně nutnou. Termín uzavírky zatím nedokážeme upřesnit, neboť záleží na postupu prací na rekonstrukci kanalizace. Uvědomujeme si, že jízda autobusů sídlištěm omezí parkovací možnosti, ale na druhou stranu je potřeba zajistit v nutném rozsahu obsluhu autobusových zastávek jak meziměstských linek, tak i městské autobusové dopravy. Bohužel není možné provést stavební práce na rekonstrukci kanalizace bez uzavírek a dopravních omezení,“ říká na městském webu šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek. Znamená to snad, že autům bude vjezd zakázán? Zvládne městská policie hlídat dodržování tohoto omezení?

[[img:chrn_fullwidth:14690:Objízdné trasy pořádně ucpou Masarykovo náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Objízdné trasy by si tak měli zapamatovat především řidiči osobních aut. „Objízdná trasa je navržena ve směru Masarykovo náměstí - Poděbradova - Topolská – Slovenského národního povstání - Dr. Milady Horákové, a to jak pro osobní, tak nákladní automobily. Předpoklad je, že na základě rozsahu stavebních prací bude umožněn jednosměrný provoz po Palackého třídě a ulicí Obce Ležáků. Bližší podrobnosti budeme moci sdělit až poté, kdy zhotovitel podá žádost o uzavírku silnice I/17,“ uvádí Martin Klimek.

Chrudim – Rekonstrukce kanalizace pod Palackého třídou začne sice až koncem května, přípravné práce však vypuknou již po velikonocích. Ze zimního spánku se tak probral městský portál „Aktuálně z dopravy“ a začal zveřejňovat první informace o uzavírkách a dopravních omezeních.

Co tedy řidiče od úterý 18. dubna čeká? Až do 30. června bude z důvodu výstavby kanalizační šachty a zahájení prací na rekonstrukci kanalizačního řadu uzavřena místní komunikace Rooseveltově ulici v úseku od křižovatky se silnicí na Palackého třídě po budovu Husova sboru, včetně vjezdu na parkoviště před budovou České spořitelny. Průchod pro pěší podél budovy Husova sboru z Rooseveltovy ulice k budově České spořitelny však zůstane zachován.

[[img:chrn_fullwidth:14683:]]

Po dobu trvání uzavírky v Rooseveltově ulici se musí šoféři připravit na tyto změny:

1. vjezd na parkoviště před budovou České spořitelny bude umožněn přes stávající vjezd ke staré poliklinice z Palackého třídy. Stávající betonové květináče bránící průjezdu na parkoviště budou odstraněny,

    

2. provoz v neuzavřené části Rooseveltovy ulice (od křižovatky s Husovou ulicí po odbočku ke škole) bude zobousměrněn; z důvodu zajištění prostoru pro bezpečné otáčení a vyhýbání vozidel bude zrušena část parkovacích míst v úseku podél budovy Husova sboru a České spořitelny,

3. po dobu uzavírky bude umožněn výjezd z Husovy ulice na Masarykovo náměstí s přikázaným pravým odbočením; řidiči směřující dále do Čáslavské ulice, Palackého třídy a Čs. armády využijí k otočení vozidla okružní křižovatku „Na Bídě“.

Stavební práce na rekonstrukci kanalizace by se od 22. května měly posunout i na Palackého třídu pravděpodobně dojde i k uzavírce křižovatky Palackého třída x Rooseveltova ulice.  

Chrudim - Regionální muzeum ve spolupráci s Archeologickým ústavem v Praze otevřelo tento týden výstavu s názvem CHRUDIM OPPIDUM MURATUM. Expozice v posledním patře muzea byla sestavena na základě archeologických poznatků o založení městského opevnění. 

Název oppidum muratum, tedy město opevněné, získala Chrudim v první polovině čtrnáctého století. Výstavba kamenných hradeb se datuje od druhé poloviny století třináctého. Nejstarší pohled na město opevněné hradbami dokumentuje detail malby ze šestnáctého století, kterou nalezneme v Graduálu českém. Za poklidným dějem předního plánu je zobrazena živá scéna několika postav. Zadní plán je tvořen pohledem na město opevněné hradbami.

V mnoha informačních materiálech tematicky se dotýkajících historie Chrudimě je použit Willenbergův dřevoryt z roku 1602. Použit je i v expozici Chrudim oppidum muratum.  Středověké hradební opevnění s kamennými fortnami, jediná strážní věž zpřístupněná veřejnosti, Prachárna v Klášterních zahradách, dodávají našemu městu charakteristiku města historického.

Výstavní vitríny představují mimo jiné mnohé artefakty ze života ve městě, které byly nalezeny v posledních letech intenzivních archeologických výzkumů. Vzpomeňte si například na vykopávky z míst výstavby dnešní "Balustrády" nebo za kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Na jedné straně ukázky z každodenního poklidného života obyvatel a na druhé také to, že k běžnému životu patřil i lov v okolních lesích. Nalezneme zde i pozůstatky železných zbraní.

Expozice je přínosem pro poznávání regionálních historických památek a umění ve sbírkách na dostupných výstavních místech. Návštěvníci mohou konfrontovat získané poznatky se skutečností a stavem památek v součastnosti. Výstava Oppidum muratum dává podnět k zastavení se na historických místech, která mnohdy míjíme bez povšimnutí. 

Chrudim – Okolí Resselova náměstí je vyhlášeno za městskou památkovou zónu. Prakticky každý majitel některé ze zdejších nemovitostí musí mít celou řadu povolení, pokud snad chce vyměnit okna, nebo změnit střešní krytinu. Věnuje stejnou péči radnice i reklamním poutačům?

V září loňského roku přinesly Chrudimské noviny postřeh na téma „vizuální smog v centru“. Hovořilo se v něm především o dopravních značkách, kterých je na Resselově náměstí tolik, žesi jich řidiči postupně přestávají všímat. Podobná situace panuje ve zmiňovaném případě reklamních tabulí, poutačů a dalších podobných vynálezů. Nejedná se přitom pouze o problém Chrudimě, ale celé řady dalších měst v České republice.

[[gal:14721]]

Centrum je doslova „zapleveleno“ upoutávkami na to, či ono zboží, podnik, prodejnu. Poodstoupí-li chodec a začne vnímat, co mu kdo vlastně nabízí, nevychází z údivu. O historické domy v centru se zde opírají pozůstatky doby, kdy vrcholem estetiky byly konzervy vyrovnané ve výloze. Nevkusně vyvedené vývěsní štíty nikoho ze zodpovědných úředníků odboru památkové péče příliš nevzrušují. Množství a nevkus narůstá každým rokem a lidé si v duchu „vařené žáby“ přestávají všímat. Jen málokteré vývěsní štíty jsou tu maličké, vkusné a respektují své okolí. 

[[gal:14722]]

Situace je to paradoxní, protože málokde se najde tolik patriotů citlivých na prostředí, v němž žijí, jako v Chrudimi. Nevkusné a „přemnožené“ reklamní poutače a vývěsní tabule však podle všeho nikomu příliš nevadí. Devalvují přitom „jednu z nejkvalitnějších a největších městských památkových zón ve východních Čechách,“ jak uvádí oficiální portál pro turisty Pardubického kraje. Na území města jsou totiž rozsáhlé památkové komplexy, jejichž regenerace je po technické i finanční stránce velice náročná. Městská památková zóna byla přitom vyhlášena v roce 1990 a má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami. Historické jádro si zachovalo funkci městského centra, což v současné době znamená centrum města zaplevelené reklamou.  

Chrudim – Většina obyvatel města teď žije blížící se rekonstrukcí kanalizace pod Palackého třídou. Chrudimské noviny již několikrát o této monstrózní akci za více než padesát milionů korun místních Vodovodů a kanalizací informovaly. Poslední zprávy hovoří o zahájení části prací po velikonočních svátcích. Nejde však o práce přímo na Palackého třídě.

První dopravní omezení ohlásí rekonstrukci v Rooseveltově ulici a také v okolí budovy České spořitelny, respektive Husova sboru. Ta by měla začít právě za čtrnáct dní. Pod Palackého třídou ale začnou práce až koncem května. Staveniště si však zhotovitel měl převzít již 30. března. Podrobnosti obsahuje smlouva o dílo, které je v příloze pod textem.

[[img:chrn_fullwidth:14683:Doprava tady patřičně prořídně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Daleko závažnější, než rekonstrukce kanalizace, je však plánovaná uzavírka Palackého třídy a především návrat obousměrného provozu do ulic Víta Nejedlého a Dr. Václava Peška. Místní prý sice organizují petici, ale ta jim podle všeho nebude moc platná. Radnice definitivně rozhodla a oddechnout si lze až osm měsíců poté, co dojde k prvnímu kopnutí do země. Hovoří se tedy o listopadu. Je však jasné, že nový povrch silnice nebude pokládán v zimě. Řidiči si na něj počkají až do příštího roku.  

Příloha: 

smlouva_o_dilo_vakcr-spolecnost_chrudim_vk_signed.pdf

Chrudim – Každý občas potřebuje vyřešit neodkladnou záležitost na finančním úřadu. Jedním z těch, kdo do budovy v Městském parku v minulých dnech zamířil, byl i František Koblížek, chrudimský kovář a zámečník. Hned na parkovišti před „berňákem“ ho však čekalo nemilé překvapení – strážník městské policie Petr Kohoutek mu „napařil“ pokutu za údajné parkování na zeleni.

Že je zdejší parkoviště věčně přeplněné a není kam postavit auto – sousední parkoviště za budovou městského úřadu na tom není lépe – ví snad každý, kdo se zde pokoušel najít místo. Ať je úřední, nebo neúřední den, auta zde postávají nejen na rozbité asfaltové ploše, ale i na trávníku. „Kdyby se tady alespoň někdo o ten trávník staral, naprosto pochopím, proč jsem pokutu dostal. Takto mi však uniká důvod. Zeleň, na níž jsem měl stát, tady dávno není. Rozježděné bahno, to ano. Ale zeleň ne,“ zlobí se František Koblížek. Na místě, kde si Koblížka strážníci vyhlédli, parkovala celá řada dalších aut.

[[img:chrn_fullwidth:14704:Situace se tu opakuje den co den.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Vyloženě čekali, až vystoupím z auta. Potom začala klasická rozmluva o tom, jak mi mohou dát až pět tisíc pokutu. Nakonec to skončilo jen pětistovkou. Strážník Kohoutek však předvedl aroganci, s níž se jen tak nesetkávám. Evidentně jednal z pozice moci,“ popisuje svůj „prohřešek“ Koblížek. Strážníci navíc podle něj absolvují pravidelně „kolečko“, jež se skládá z parkoviště před berňákem, ulice U Parku a ulice V Hliníkách. „Tady mají své peníze jisté. Když se však člověk zeptá, kde má tedy auto postavit, pošlou ho na Legumu. Místní mají jistě velkou radost z desítek zaparkovaných aut pod jejich okny, které sem vlastně poslali strážci pořádku ve městě. Opravdu přemýšlím o tom, na co vlastně městskou policii máme. Jsou strážníci skutečně vhodní jen k tomu, aby plnili městskou kasu penězi vybranými na pokutách,“ ptá se kovář Koblížek.

[[img:chrn_fullwidth:14701:Kdysi tu zeleň asi opravdu byla. Co brání městu zahradit vjezd na ni řetízky, nebo obrubníkem...  Foto: Chrudimské noviny]]

Stěžovat si na strážníky lze trojím způsobem. U starosty města, místostarosty, jenž je „měšťáky“ zodpovědný a pak také na samotné městské policii. „Starostu a místostarostu jsem samozřejmě s takovou zdánlivou maličkostí obtěžovat nechtěl. No a stěžovat si na městskou policii městské policii, to je dokonalá absurdita,“ zamýšlí se František Koblížek.

[[img:chrn_fullwidth:14702:Prostředí vychovává. Kde je bahno, tam zkrátka brzy stojí i auta. Zvlášť když jinde místo není.  Foto: Chrudimské noviny]]

O neutěšeném parkování před „finančákem“ již Chrudimské noviny informovaly několikrát. V minulosti zveřejnily i studii, z níž plyne, že radnice má připraven projekt modernizace celého parkoviště. Prozatím však stále není prioritou. Možná město jen čeká, až strážníci vyberou na pokutách od těch, kdo zde parkují na blátě, které bývalo kdysi zelení, dost peněz na jeho realizaci.

[[img:chrn_fullwidth:14720:Vizitika města.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Přátelé a známí mě odrazovali od medializace. Mám to prý nechat být, protože jde o banalitu. Myslím si opak. Pokud by zde skutečně radnice pečovala o zeleň, pečovala o parkoviště tak, aby oboje nebylo jen pro ostudu a strážníci volili slušnější, rozumnější přístup, problém by neexistoval. Je zkrátka nutné, aby někdo řekl, jak zde situace vypadá a proč mu nepřijde normální. Proč bych ten někdo nemohl být já,“ uzavírá chrudimský patriot František Koblížek.

Chrudim – Není příliš známou věcí, že šéf Odboru regionálního rozvoje MěÚ Chrudim Petr Kopecký má ve svém „šuplíku“ studii, která se zabývá lokalitou „U Václava“. Nejedná se však překvapivě pouze o řešení nevyhovující křižovatky, ale i stavbu celého nového bloku domů.

Tento blok architekti Jan Žalský a Vít Podráský označují jako „špalíček“, což evokuje známý soubor domů v dalekém Chebu. „Nejvýraznější změny, které přerušily tento pozvolný vývoj zdejší lokality, se zde odehrály až relativně nedávno - ve druhé polovině 20. století. Dvojice stavení ve výsečích páteřních ulic, která společně se svými zahradami dotvářela racionální uliční síť, byla nahrazena urbanisticky nevhodně situovanými a měřítkově cizorodými solitérními objekty sídlištního charakteru - budova bytového družstva SBD a obytné panelové domy v jihovýchodní části. Dosavadní malebnost se tak vytratila a i přes to, že nárůst motorizace bylo třeba reflektovat, provedené zásahy dalece převýšily tehdejší potřeby. Zcela odpovídají éře, kdy podobu veřejných prostranství diktovala především doprava,“ uvádějí ve své studii architekti k lokalitě rozkládající se v okolí viničního sloupu se sochou svatého Václava. Ta ční uprostřed prapodivné křižovatky a je pro pěší prakticky nedostupná. Smutně shlíží pouze na projíždějící automobily.

[[img:chrn_fullwidth:1026:I zde se vyskytují dopravní nehody. Křižovatka příliš přehledná není.  Foto: Chrudimské noviny]]

To by se však mohlo po realizaci projektu změnit. V současné době však jde samozřejmě pouze o změnu teoretickou, protože na úpravy nejsou peníze. Pokud by však nějaká dotace do městské kasy zamířila, může Petr Kopecký projekt ze stolu vytáhnout a začít podnikat patřičné kroky. V tomto přístupu má místní radnice jasné plus.

[[gal:14700]]

Obrázky plánované změny dispozice hovoří za vše. Před budovou bývalého bytového družstva by měl vyrůst trojúhelníkový dům, křižovatka by přišla zcela posunout. Diskutovaný kruhový objezd vůbec nevznikne. „Ve zdánlivě beztvarém prostoru nalézáme geometrii dvojice trojúhelníků, kterými rozlehlé území organizujeme. Stopa Novoměstské ulice, nově vedené v přirozenější a plynulejší linii, vymezuje špalíček - samostatný dům-blok vložený mezi katastrální úřad a budovu SBD v místě dřívější zástavby. Definuje komornější prostranství kolem sochy a přimyká ulici V Tejnecku zpět do pozice, kudy vedla v minulosti. Na nároží před úřadem vzniká nová křižovatka s Novoměstskou ulicí. Budova SBD pak zůstává přístupná novou uličkou, která zachovává současnou pěší prostupnost lokality,“ uvádí dvojice architektů. V samotné budově „špalíčku“ by mohl fungovat parkovací dům a v přízemí samoobsluha. Nedaleký obchvat města a příjezdová komunikace do centra, kterou Novoměstská ulice přirozeně je, k takovému využití přímo vybízí.

Napište do diskuse, jak se vám navrhované řešení líbí.  

Příloha: 

lokalita-u-vaclava.pdf.txt

Chrudim – Již bezmála šest let je areál bývalého letního kina v Lázeňské ulici vypůjčen spolku MaChr. Přesně od 25. května roku 2011 zde městský zastupitel Richard Herbst (ANO 2011) provozuje nejrůznější kulturní akce a také promítání filmů. V minulých dnech však s Herbstem radnice musela uzavřít dodatek k původní smlouvě o výpůjčce, aby se předešlo případným nedorozuměním.

Na dobu neurčitou má MaChr vypůjčeny budovy ležící na pozemku bývalého letního kina a samozřejmě také zeleň, která pokrývá velkou část areálu. Podmínek, které musí „machři“ plnit, je však hned několik. Především by měli na své náklady provádět údržbu zeleně a sice minimálně třikrát do roka posekat trávu a dvakrát ořezat keře. Zlikvidovat musí i odpad, který těmito činnostmi vznikne. Stromů se však údržba netýká, jelikož o ně pečuje Odbor investic, úsek údržby zeleně MěÚ Chrudim.

Je jasné, že „machři“ po svých návštěvnících uklidí případný nepořádek a opraví také rozpadající se budovy. Ve smlouvě se však nachází též tato podmínka „Výpůjčitel nesmí provozem letního areálu bývalého letního kina Mír v Lázeňské ulici v Chrudimi nadměrně rušit majitele a uživatele přilehlých nemovitostí.“ O dodržování, respektive nedodržování tohoto ustanovení smlouvy, by však majitelé okolních nemovitostí mohli sáhodlouze vyprávět.

Co však město Richardu Herbstovi nepůjčilo? Především parkoviště a přístupovou plochu k areálu. Část pozemku pronajatého Povodí Labe a samozřejmě ani dvě sochy stojící v areálu kina. K nim se „machři“ mohou chovat pouze s posvátnou úctou.

Přestože radnice v minulých letech po vášnivých debatách provedla jakýsi restart úvah, co s areálem letního kina dál, nic se v podstatě neděje. MaChr užívá vše vypůjčené bez jakékoliv snahy cokoliv změnit. Oživení vděčného tématu se dá očekávat až v příštím roce, kdy z něj vznikne líbivé předvolební téma.

Příloha: 

machrvyp.doc

dod2machr.doc

Chrudim – Havrani k městu patří stejně, jako Josef Ressel a loutky. Na rozdíl od slavného rodáka však na inteligentní opeřence jen málokdo je hrdý, protože rok co rok „oblažují“ obyvatele města svým křikem a trusem. Radnice však s havrany pravidelně bojuje v maximální možné míře.

Přes opakované shazování hnízd havranům se každoročně opakuje situace v níž obyvatelé některých lokalit jsou nazlobení více, než jiní. Pravidelně se tak černí ptáci usídlují v ulici Víta Nejedlého a celé sídliště má proto o „zábavu“ postaráno. Ranní zpěv kosa ještě místní zvládnou, havraní křik je však nad jejich síly.

„Každoročně na začátku jara jsou prováděny shozy havraních hnízd ve vybraných lokalitách ve městě. Mezi tyto lokality patří i ulice Víta Nejedlého, shozy hnízd proběhly i v letošním roce v termínu do 20. března. Pro úplnost dodávám, že ochrana havranů, stejně jako ostatních volně žijících druhů ptáků, vyplývá z ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Východočeská pobočka České společnosti ornitologické už řadu let sleduje vývoj populace havranů na území města Chrudim. Z těchto sledování vyplývá, že počet hnízdících párů na území města má klesající tendenci,“ říká vedoucí oddělení přírodního prostředí MěÚ Chrudim Kateřina Mrózková. Nezbývá, než zavřít okna a uklízet kolem kontejnerů. Havrani jednou zase odletí.