Chrudim - Stížnosti míří v současnosti na hlavu šéfa městských sportovišť Luďka Marouska. Lidem se totiž nelíbí přerostlé stromy a keře, které v ulici Dr. Milady Horákové brání po dešti chodcům v projití. Zeleň přitom vyrůstá z pozemků, které obhospodařují právě sportovci.

„Neudržované náletové keře a stromy prorůstající od plotu, zabírají čím dál více prostoru chodníku a zejména, když prší a větve ztěžknou, tak vytváří nepropustnou mokrou clonu, která místy zabírá více než polovinu chodníku. Netřeba také zmiňovat i katastrofální stav samotného chodníku, kde proběhlo jen zasypání části největších děr v horní části. Chodník není v centru města, ale je dost využívaný obyvateli sídliště U Stadionu a stejně tak pacienty a zaměstnanci Nemocnice Chrudim. Jeho současný stav a také stav okolí nahrává spíše tomu, aby někdo ve výše zmíněné nemocnici brzy skončil,“ zlobí se jeden z chodců, který se představil jako Jiří.

[[gal:11628]]

Luděk Marousek s reakcí neváhal a slíbil problém obratem vyřešit. Tedy, alespoň částečně. „Sportovní areály města Chrudim odstraní obratem větve, které mohou po dešti působit problémy,“ říká Marousek. A k Marouskovi se připojuje také investiční technik MěÚ Chrudim Miroslav Beránek. „Větší oprava chodníku v ulici Dr. Milady Horákové v úseku mezi okružními křižovatkami u nemocnice a u Tesca je vázána na vyřešení sjezdu ke sportovištím, cyklopruhům na komunikaci v návaznosti na zprovoznění první části obchvatu, veřejné osvětlení a zajištění chodníku v místě svahu na sportoviště. Z tohoto důvodu se aktuálně provádí pouze lokální výsprava asfaltového krytu chodníku,“ konstatuje Beránek.

Chrudim - Přestože se vedení města snaží šířit optimismus ohledně financí, kterými disponuje radnice, není vše tak „růžové“, jak by si někteří místní politici přáli. V rozpočtovém výhledu, který městské zastupitelstvo v pondělí schválilo, nechybí totiž další úvěr.

Výsledek hospodaření za loňský rok sice dosahuje 38 milionů korun v černých číslech a také dluh v přepočtu na jednoho obyvatele města postupně klesal až k současným zhruba čtyřem tisícům korun na jednoho Chrudimáka, přesto právě rozpočtový výhled neslibuje žádnou procházku růžovou zahradou. Myslí si to alespoň Svobodní, kteří patří k pravidelným kritikům hospodaření města.

„K prvnímu lednu letošního roku činil dluh města téměř 113 milionů korun. Jen úroky za všechny úvěry v období 2015-2018 činí 20 milionů korun. Místo toho, aby město veškeré své dluhy splatilo, počítá však s dalším velkým úvěrem. Zadluženost města Chrudim by poté vzrostla k částce 200 milionů korun, což by byl nejvyšší dluh v historii města. To je třeba rázně odmítnout,“ říká opoziční zastupitel Josef Káles mladší (Svobodní). „Známe více příkladů srovnatelných měst, které hospodaří bez dluhů, jedním z nich jsou například Teplice. Strategie vedení tohoto města je taková, že si politici nejdříve naspoří na investiční akce  a až poté je realizují. Nehazardují s veřejnými penězi. Takto by podle Svobodných měla hospodařit i Chrudim. Proto jsme s Petrem Lichtenbergem na jednání zastupitelstva nemohli podpořit Rozpočtový výhled města Chrudim na období 2015-2018,“ doplňuje Káles, proč se svým stranickým kolegou rozpočtový výhled odmítli podpořit.

S další kritikou výhledu se pak ozval i opoziční zastupitel František Pilný (ANO 2011), jemuž chybělo v plánovaných výdajích řešení neutěšené situace v sídlišti Na Šancích. Pilný by totiž v přehledu výdajů městské kasy uvítal i konkrétní částky určené k vybudování některého z protipovodňových opatření, jež by mělo zkoušenému sídlišti ulehčit.

Chrudim - V souvislosti s probíhající rekonstrukcí železniční trati, která spojuje Chrudim a Slatiňany a pokračuje dál až do Ždírce nad Doubravou, se objevila na pondělním zasedání městského zastupitelstva znovu otázka směřující k možnému zřízení vlakové zastávky u obchodního domu Tesco.

Zastupitelé totiž schvalovali rozpočtový výhled na celé své volební období a nebylo proto překvapením, že suverénně nejaktivnější lokální politik František Pilný (ANO 2011) toužil vědět, zda město v tomto případě s Českými drahami o vybudování zastávky vůbec někdy jednalo. Podle sdělení starosty města Petra Řezníčka (SNK-ED) se radnice opravdu snažila spojit rekonstrukci trati s případnou výstavbou zastávky, ale ze strany Správy železniční dopravní cesty se vyjednavačům dostalo kategorického odmítnutí. Zda se město na železničáře obrátilo až poté, co měli schválený rozpočet, nebo jsou důvody k nesouhlasu zcela odlišné, není prozatím jasné.

O vybudování plnohodnotné zastávky nedaleko největšího sídliště U Stadionu se hovoří už několik let, konkrétně od předminulého volebního období, kdy s nápadem na její zřízení přišla Chrudimská volba stejně jako v případě komunikační spojky vedoucí od obchodního domu Tesco k chrudimským kasárnám. Před dvěma lety slibovala přitom chrudimská radnice, kterou tvořili prakticky stejní politici jako dnes, že by se s výstavbou nové železniční zastávky mohlo začít už letos. Vzhledem k propadu ve výběru daní, s nímž se město nyní potýká, bude však jen těžko hledat ve své kase potřebných pět milionů korun na výstavbu uvedené zastávky. Akce se tak znovu přesouvá na neurčito. 

Chrudim - Studenti Střední zemědělské školy mohou jásat. Nová cyklostezka a cesta pro pěší by měla vzniknout podél silnice vedoucí z města do místní části Vestec ještě letos. Zde se přitom nachází školní statek, který je cílem mnoha studentů zemědělky. Právě tady absolvují pravidelná praktická cvičení v terénu.

Cesta do Pardubic, která je pro mnohé řidiče především v době, kdy Pardubická ulice v Chrudimi připomíná pražskou Jižní spojku, vítanou zkratkou, tak získá i plnohodnotný ekvivalent v podobě cyklostezky. Tu přitom radnice slibuje několik let a vázala ji na úpravy Dašické ulice, která je však v gesci Pardubického kraje. Už na počátku června schválili městští radní vyhodnocení veřejné zakázky, kterou vyhrála teplická firma Vodohospodářské stavby. Za téměř pět milionů korun zde má vzniknout tři metry široká komunikace a chodník. Ten na ni naváže od křižovatky do místní části Vestec.

„Akce bude navazovat na rekonstrukci silnice III/340 26, tedy samotné Dašické ulice, kterou v první polovině roku zahájil Pardubický kraj. Stavba cyklostezky podél zmiňované komunikace s ní bezprostředně souvisí,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK-ED). Stavba cyklostezky má být zahájena v polovině července a bude trvat tři měsíce. Součástí stavby má být i veřejné osvětlení. „Zmiňovaný úsek cyklostezky je jednou z celkových čtyř etap. Navazující chodník od křižovatky směrem do Vestce bychom chtěli postavit také ještě v letošním roce, úplně první úsek od kruhové křižovatky u Plynáren k železniční trati chceme s využitím dotace stavět v roce příštím a projektově připravujeme i přechod přes samotnou železniční trať,“ doplňuje starosta Řezníček.

Se stavebním ruchem v uvedené lokalitě souvisí i připravovaná úplná uzavírka silnice III/340 26 v Dašické ulici. Ve dnech od 1. července do 16. srpna bude tato komunikace z důvodu stavebních prací uzavřena v úseku od železničního přejezdu směrem na Vestec a Ostřešany po křižovatku u Školního statku Chrudim, a to včetně této křižovatky.

Chrudim - Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) přijal hned druhý den ráno po skončení veřejného zasedání městského zastupitelstva jednoho z největších kritiků postupu vedení radnice při řešení protipovodňových opatření v sídlišti Na Šancích, městského zastupitele a profesí stavitele Františka Pilného (ANO 2011). Ten se přitom neúspěšně pokoušel přesvědčit svoje kolegy v zastupitelstvu, aby nasměrovali půlmilionovou dotaci určenou původně na další rekonstrukci střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie raději do příprav zabezpečení ohrožené lokality Na Šancích před dalšími možnými povodněmi. Starosta mu nyní nabídl spolupráci při hledání řešení, jak sídliště do budoucna zabezpečit.

"Byl jsem neprávem osočen z toho, že mě střecha kostela nezajímá, ale to není vůbec žádná pravda. Naopak. Jen si myslím, že jde v tuto chvíli o zbytnou investici. Zvláště ve chvíli, kdy si současné vedení radnice stěžuje na velký propad příjmů z vybraných daní a chystá se škrtat v chystaných investicích, a přitom tu máme akutní potřebu zabezpečit životy, zdraví a majetky občanů žijících v sídlišti Na Šancích," říká na úvod František Pilný. "Minimálně proto by mohla rekonstrukce střechy kostela počkat a peníze by šly vynaložit daleko účelněji," dodává vzápětí.

Žijeme tady a teď, nechme minulost být, apeluje zastupitel
Zastupitel Pilný iniciativu starosty Řezníčka vítá, přesto je dál přesvědčen, že vedení města mohlo a mělo pro bezpečnost lidí Na Šancích udělat daleko více, než doposud vykonalo. "Nemělo se hlavně zarazit hned při prvním problému, ale zcela určitě mělo hledat další cesty a možnosti, jak riziko v této lokalitě minimalizovat, což se za celých devět let od poslední povodně bohužel nestalo. Poznatků o tom mám celou řadu. I proto jsem byl hluboce lidsky zklamán z toho, že se vina svalovala na ty, kteří neměli se zaplavením sídliště Na Šancích vůbec nic společného. To, si myslím, že do politiky v 21. století už dávno nepatří a že je zcela na místě, aby vedení města přiznalo i vlastní podíl viny na současném neutěšeném stavu v této hustě obydlené lokalitě a nerozptylovalo zbytečně pozornost lidí tím, co tu bylo, nebo se mělo stát před sto či padesáti lety. Žijeme tady a teď a nechali jsme se občany zvolit pro to, abychom jim poskytovali určitý servis, který je v případě sídliště Na Šancích, jak se nyní ukázalo, nedostačující," pokračuje městský zastupitel.

První návrh: udělejme ze silnice v Topolské ulici hráz
"A jelikož je třeba hledat řešení namísto svalování viny na někoho jiného, přišel jsem přirozeně na schůzku se starostou připraven a měl pro něho nachystáno několik variant řešení, jak zmírnit Na Šancích možné přívaly vody z okolních polí," tvrdí František Pilný, který už mezitím stihl jednat jak se zástupci samospráv bytových domů postižených povodní, tak i zainteresovaných organizací, které mohou situaci v sídlišti významně ovlivnit. "První můj návrh spočívá ve změně výškové úrovně silnice v Topolské ulici. Jejím navýšením by vznikla přirozená hráz mezi kritizovaným polem a sídlištěm pod ním a voda by tak nemohla téct do silnice. Ke zvážení jsem dal i změnu výškové úrovně silnice Na Šancích, která potřebuje vyspádovat a vyvážit, aby odsud mohla voda volně odtékat. Za současné situace spočívá její vrchol paradoxně uprostřed a nikoli až dole u posledního bytového domu, takže zde při ucpání kanalizace vzniká oblast bez odtoku a voda se pak hrne přepadem rovnou do domů," popisuje situaci na místě zastupitel Pilný. "Na základě tohoto zjištění jsem zpracoval jednoduchou skicu, kterou jsem nyní předal panu starostovi ke zvážení," poukazuje František Pilný.

Protipovodňová stěna, retenční nádrž a zkapacitnění kanalizace v Malecké ulici
Dalším návrhem městského zastupitele je možnost přebudovat přímo v sídlišti současnou betonovou stěnu, která zpevňuje sráz hlíny nad parkovištěm, jež bylo opakovaně zatopeno, ve větší protipovodňovou stěnu. "Vím, že by šlo o další betonový prvek v sídlišti, které je samo plné betonu, avšak taková stěna by se stala dalším účinným prvkem zádržného systému a odvedla by vodu mimo parkoviště a oba nejvíce postižené bytové domy. Navíc by ji bylo možné nechat celou zarůst, například břečťanem, aby nebyla tolik na očích," vysvětluje zastupitel. "Další můj návrh, který není až tak z mojí hlavy, protože vznikl z iniciativy vedení VaKu Chrudim, s nímž jsem mezitím jednal, počítá se vznikem retenční nádrže na pozemku města v místě parkoviště hned za poštou. Pan starosta mi sdělil, že už o tomto návrhu ví a že prý o něm také uvažuje. A nakonec by mohla být ještě více zkapacitněna současná kanalizace v Malecké ulici, která by tak pojala větší množství vody přitékající z polí a odváděla by ji tak z této ohrožené lokality pryč," uvádí k návrhům, které předložil starostovi během ranní schůzky, městský zastupitel.

Bez pevných termínů nemá prý smysl ve snaze dál pokračovat
"Pan starosta mě pozval na půl osmou ráno a naše schůzka trvala asi 45 minut, během které jsem mu nastínil výše uvedené návrhy, jak řešit z mého pohledu možné záplavy v sídlišti Na Šancích. On mi na oplátku nabídl, jestli bych přijal účast v pracovní skupině, která by měla vedení města pomoci s danou situací. Osobně považuji takovou iniciativu za velmi pozitivní záležitost, nesmí ale zůstat jen u snahy a slibů, které zatím od roku 2006 nikam nevedly. Proto, pokud byla nabídka míněna starostou upřímně a budu k této práci přizván, budu trvat na tom, abychom se řídili pevnými termíny a věci se daly konečně do pohybu. Tohle se musí oproti dřívějšku změnit, jinak by ani nemělo smysl v takovém snažení dál pokračovat," uzavírá městský zastupitel František Pilný.

Chrudim - Ve čtvrtek 25. června ve 22.25 hodin vysílá Česká televize na svém programu ART film Kamenný příběh. Film vznikl před několika lety a byl určen pro expozici barokního sochařství v chrudimském Muzeu barokních soch (MUBASO).

Zeptali jsme se tedy autora námětu a spoluautora scénáře Luboše Jelínka na okolnosti, které vedly ke vzniku zajímavého hraného dokumentu.

Od koho přišel první podnět, kdo byl inspirací k natočení filmu? Tím prvním i posledním, po jehož slovech jste si řekl „jdu do toho, napíšu scénář“?

Nápad natočit film o chrudimských sochařích 18. století vznikl v souvislosti s přípravou projektu Muzea barokních soch. V konceptu a scénáři muzea jsem měl aktivity, které by propagovaly MUBASO po celé republice, jednou z nich byl právě film. Měl vysvětlit souvislosti doby, zaujmout návštěvníky sochařským řemeslem a pokusit se jim citově zafixovat barokní sochy a město Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:11615:Natáčení filmu provázelo nadšení všech zúčastněných.  Foto: Luboš Jelínek ]]

Psal se vám scénář snadno?

Docela jo. To hlavně z důvodu, že jsem netušil, že příběh a scénář budu psát. Několik let jsem měl totiž v hlavě pouze přípravu Muzea, na film jsem moc nemyslel, měl jsem jeho natočení vymyšlené jinak. Dohodl jsem s rektorem Filmové akademie Miroslava Ondříčka Jindřichem Goetzem, že hraný dokument připraví jeho studenti. Hlavním důvodem byla cena, nedokázal jsem si představit, že předstoupím před zastupitelstvo s požadavkem deseti miliónů na film. Když jsem se poprvé sešel s profesory filmové akademie, vypadalo to na pěkný trapas. Režisér František Brabec, kterého rektor Goetz požádal o supervizi, se mě zeptal, jestli mám scénář. Já na to, že počítám, že ho napíšou studenti. Pokrčil rameny a zeptal se: Máte alespoň příběh? Jasně, říkám, bude to film o sochařích, Chrudimi, lásce, budou tam svalnatý chlapi a nějaká pěkná holka… V tu chvíli vytřeštil oči a se slovy: "To je všechno?" začal vrtět hlavou. No a pak jsme si povídali o všem možném, vyprávěl jsem mu příběh chrudimských sochařů a za hodinu František řekl: "Tak jo, jdeme do toho." A vedle sedící rektor Goetz jen pokýval hlavou a pravil: Natočil jsem sto filmů, ale ještě jsem neviděl, že by režisér kývnul na film, aniž by viděl scénář. No a tak jsem začal na námětu pracovat.

Kde jste čerpal informace, kdo vám nejvíce pomáhal?

Nějaký nápad jsem měl, i příběh mi běhal v hlavě. Dal jsem sám sobě podmínku, že děj může být limonáda, ale fakta musí sedět. Začal jsem si studovat reálie, i když chrudimských moc nebylo. Víc se dalo objevit v literatuře, krásný věci napsal kunsthistorik Ivo Kořán. Hlavně jeho věta: Chrudim byla v druhé polovině 18. století uměleckým centrem Čech, mi dávala chuť a sílu. Oslovil jsem taky Iva Šulce z našeho archivu, dodal mi pěknou scénu, s historickou korekturou mi pomohl i doktor Tomáš Malý z Masarykovy univerzity. Chodil jsem také do bývalého škrovádského lomu a hledali jsme s Jardou Korečkem pozůstatky po kamenících. To se mi moc líbilo...

Vím, že ve filmu hraje i několik chrudimských osobností, bylo těžké je  přesvědčit? Kdo se nejvíce vzpouzel?

Na statisty honoráře nebyly, takže jsem oslovil kamarády. Nastoupil tedy vedoucí odboru kultury Josef Štěpánek, výtvarník Jiří Sáva a moje žena. Té se moc nechtělo…

[[img:chrn_fullwidth:11620:Manželé Jelínkovi ve filmu Kamenný příběh.  Foto: Jindřich Balous]]

Dostali všichni statisícové honoráře, jak se po Chrudimi říká?

Přemýšlím, co na to říct. Když jsem po roce mluvil s lidmi z produkce České televize, řekli mi, že by takový film stál kolem osmi miliónů. My ho dali dohromady za milion a půl. Honoráře dostalo šest profesionálních herců, celý štáb dělal zadarmo. Mně zaplatil rektor Goetz oběd. Ale teď mi dochází, proč se ptáte. Volali mi tenkrát z filmové školy, že jsou tam na kontrole místostarostové Málek a Tejkl a velmi je zajímalo, kolik dostal Jelínek peněz. Tak jsme se zasmáli, hlavně, že film oba dva znalci schválili :-).

Jak se vám spolupracovalo s představitelem hlavní role Mariánem Rodenem? Znal jste ho už před natáčením?

Já ho vůbec neznal, až během natáčení jsem zjišťoval, jak hraje. Jednou, někde v Čimelicích, jsem se ho zeptal, jestli by mi mohl říct třemi větami charakter sochaře Jana Pavla Čechpauera. Odpověděl dokonale, poprvé jsem měl pocit, že ten námět není úplná blbost.

Dostalo se filmu i nějakých ocenění, pochválili vás „profíci“?

To nevím. Těžko čekat na ocenění, město se filmem příliš nechlubí...

Proč?

To netuším, asi nikoho z místních politiků nezajímá. I když na premiéře mi řekla předsedkyně parlamentu, že na konci filmu brečela.

Nemáte v hlavě další film, který by se týkal Chrudimě?

Jako, že teď začnu psát scénáře? Kamenný příběh jsem dělal z nutnosti a pod tlakem, prostě jsem musel. I když... něco by bylo. Během vyjednávání s filmovou školou mi režisér František Brabec řekl, že to teda natočí, ale jenom když mu napíšu příběh pro celovečerní film. Tak mě vyděsil, že jsem sedl a celý týden psal. On byl s tím námětem za svým producentem, prý se to líbilo, ale že až někdy později…

O čem ten příběh byl?

To si zatím nechám pro sebe. Ale trochu napovím. Film začíná ženským výkřikem a dusotem nohou po dřevěných schodech do patra. Pak všichni v šoku hledí na houpající se nohy v ozdobných gatích, tak podobných primátorovi města ... Já ten obraz úplně viděl, jen jsem ho zapisoval na papír. A o kus dál ve filmu se ozve žuchnutí, zvedne se poklop, pak prudké světlo a mezi špinavé pacholky padá do koše potřísněná hlava. A za chvíli další a další… Celkem sedmadvacetkrát. A ty nemyté ruce je házejí do koše, smějí se a říhají, a mezi jednotlivými žuchnutími si mocně připíjejí z žejdlíku... Hodně jsem se při psaní bavil. Třeba to jednou vyjde.

Děkuji za rozhovor.

Na film se můžete podívat sem.

[[gal:11621]]

Chrudim - Kdo by na posledním zasedání městských zastupitelů před prázdninami čekal pohodu a věcné, rychlé jednání, ten by se mýlil. Celé čtyři hodiny se místní politici nemohli rozhodnout, zda svoji diskusi nepojmenují spíše „Na Šancích si chci udělat dobré jméno“.

Důvodem byly ustavičné snahy především opozičních zastupitelů, mezi nimiž vynikal městský zastupitel František Pilný (ANO 2011). Z prakticky jakéhokoliv bodu jednání sklouzli totiž k záplavám a řešení neutěšené situace v tomto sídlišti. Dělo se tak přesto, že právě dnes se má Pilný sejít se starostou města Petrem Řezníčkem (SNK-ED) a o zaplavených panelových domech diskutovat. Zda se Pilný snažil opravdu najít věcné řešení, nebo „vytřískat“ pár levných politických bodů z neštěstí druhých, není zřejmé.

Zastupiteli Pilnému vadí exekuce, kterou město provedlo u nezletilého dítěte
Prvním bodem jednání byl už tradičně rozpočet města a hodinová přednáška šéfky Finančního odboru MěÚ Chrudim Hany Vránové. Také do ní se František Pilný, jenž si v poslední době osvojil dřívější roli neuvolněného místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) a prakticky v každé diskusi se snaží hrát prim, pustil. Podle opozičního zastupitele totiž město ne zcela korektně vymáhá své pohledávky. Jako příklad uvedl postup exekutora vůči nezletilému dítěti, jemuž byl kvůli dluhu za odvoz odpadu obsstaven majetek. Hana Vránová však ataky Pilného odmítla a navrhla mu soukromé jednání, kde si mohou o těchto případech pohovořit. Samozřejmě bez přítomnosti novinářů, což Pilný nakonec přijal.

Padl návrh věnovat raději půl milionu postiženému sídlišti než na kostel
V pokračující diskusi k záplavám Na Šancích se Františku Pilnému zdálo jako dobrý nápad přesunutí půlmilionové dotace katolické farnosti právě na řešení případných protipovodňových opatření v této lokalitě. Problematice se Chrudimské noviny budou věnovat ve vlastním materiálu. Už teď je ale možné říci, že jeho návrh se nesetkal s pochopením kolegů zastupitelů a byl smeten ze stolu.

Následovala diskuse nad železniční zastávkou nedaleko sídliště U Stadionu a životním stylem chrudimských školáků. Rovněž Desatero problémů města se dostalo „pod palbu“ opozice a městská zastupitelka a manažerka projektu Zdravé město Šárka Trunečková (SNK-ED) měla co vysvětlovat. Katolická farnost dotaci určenou na opravu jedné ze střech dostane, přestože Františka Pilného (ANO 2011) prý střecha kostela nezajímá. Arciděkan Jiří Heblt se také může vypořádat s holuby, protože šedesát tisíc korun na sítě a ochranné prostředky mu zastupitelé rovněž přiznali. Tentokrát se k souhlasnému stanovisku připojili i komunisté, kteří jinak veškeré dotace církvi bojkotují.

Rozčarování obyvatel sídliště Na Šancích z jednání politických špiček
Do závěrečné diskuse se zapojila i přítomná veřejnost. Než ale mohlo jednání začít, upozornil zastupitel Pilný na to, že se někteří lidé nemohou dostat do budovy městského úřadu, protože jsou zavřené dveře. Šlo především o zástupce bytových družstev a obyvatel sídliště Na Šancích, kteří přítomným sdělili své rozčarování z jednání politických špiček, které se prý nedostatečně věnují problematice opětovných záplav této lokality. Starosta proto přítomné ujistil, že je naplánována schůzka se všemi zainterovanými a poté se už všichni mohli rozejít v klidu do svých domovů. 

Chrudim - Semafory ve městě jsou nejspíše prokleté, protože po stížnostech, které nedávno řidiči směřovali na hlavu šéfa Technických služeb Chrudim Zdeňka Koláře, se objevila v současnosti další potíž. Zelená vlna mezi supermarkety Billa a Penny Market je totiž dočasně nefunkční.

Důvodem, proč na sebe zelené na semaforech nenavazují, nejsou jako v minulosti bezohlední chodci. Tentokrát jde o cílenou a plánovanou akci, která navíc bude trvat pouze jeden týden. Křižovatky mezi sebou vinou odpojení koordinačního kabelu ztrácejí kontakt. Přechod u polikliniky totiž bude nově hlídat další semafor a ten je třeba s těmi zbývajícími synchronizovat. Nejprve však musí být postaven.

Dočasné omezení řidičů a „červená vlna“, která je nyní na Palackého třídě realitou, však ponese slaďoučké ovoce. To by se mělo projevit tehdy, až dojde k zapojení nového semaforu. Dokonce odpadne i dřívější bolest, kterou je právě rozhození synchronizace semaforů poté, co některý z chodců stiskne tlačítko bezpečného přejití. To nyní rozsvítí zeleného panáčka až poté, co bude dodržena podmínka plynulého provozu vozidel. Tvrdí to alespoň zástupci Technických služeb Chrudim, kteří mají semafory ve městě na starost. 

Chrudim - V tomto týdnu došlo k předčasnému předání opravené ulice Přemysla Otakara do užívání. Přestože se radnice dušuje, že zde ještě přijde doplnit zeleň a objeví se zde třeba i záhony s květinami, místní obyvatelé nadšení vedení města nesdílejí. Důvodem je nedostatek parkovacích míst.

„Panebože, to se zase někdo vyznamenal. Zeleň absolutně nulová, ze stovky parkovacích míst jich zbylo možná dvacet. To musí místní milovat, když v tom činžáku je nějakých osm až deset bytů a jsou před ním dvě parkovací místa,“ komentuje provedenou rekonstrukci Ondra Koch. Dalším diskutérům na sociálních sítích se nelíbí třeba absence stromů a celkové zarůstání města betonem.

[[img:chrn_fullwidth:11608:Ubyla v ulici Přemysla Otakara parkovací místa?  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Rekonstrukce ulic v okolí vlakového a autobusového nádraží přitom vyvolává přinejmenším rozpaky již od jejích zahájení. Nejenže zde došlo k likvidaci zeleně, kterou město přislíbilo nahradit údajně vhodnějšími dřevinami a keři, ale třeba v ulici Čs. armády si už lidé stěžovali na redukci parkovacích míst stejně jako teď v ulici Přemysla Otakara. Na vině je přitom prý především cyklostezka, která měla zapříčinit zmizení desítek míst pro odstavení vozidel. Podle šéfa Odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny není ale důvod k panice, protože počet parkovacích míst se snížit nemá. Dojde zde prý ke zrušení parkovacích stání pro autobusy a šoféři osobních aut o svá míst nepřijdou. Radnice navíc od Českých drah koupí parcelu, na níž by mělo vzniknout další parkoviště.

Chrudim - Doslova noční můrou se pro vedení města stává prodej domu v místní části Medlešice. Ani po pěti letech výběrových řízení a snižování ceny na absolutní minimum se nemůže radnice zanedbané chalupy zbavit. Do dalšího kola výběrového řízení se ani tentokrát nepřihlásil žádný zájemce.

Úplně na začátku byla snaha města prodat dům zájemci, který za něj byl ochoten zaplatit půl milionu korun. Šlo přitom o člověka, který měl chalupu od města pronajatou. Bohužel se mu nepodařilo získat úvěr a radnice tak od kupní smlouvy odstoupila. To se stalo v červnu roku 2010. Do dnešního dne se však uskutečnila další dvě výběrová řízení s tím, že cena byla postupně na základě znaleckých posudků snižována až na současných 280 tisíc korun. Sami zastupitelé se ale letos v březnu rozhodli, že nebudou po kupci chtít ani bez dvaceti tisíc 300 tisíc Kč, ale jen 200 tisíc. Avšak ani do tohoto podniku se žádný odvážlivec nepustil a vedení města nezbývá, než výběrové řízení znovu zrušit.

Co bude dál? Radnice se dušuje, že nechá vypracovat další odborný posudek, který podle všeho opět sníží cenu neudržovaného domku, který posledních pět let pouze chátrá. Jak vysokou částku znalec určí, není zatím jasné. O novém výběrovém řízení by tak měli městští zastupitelé hlasovat na svém prvním setkání po prázdninách, které se uskuteční v září.