Chrudim - Radnici se konečně podařilo najít zájemce pro další nemovitost, kterou dlouhá léta bez úspěchu nabízela k prodeji. Po domu v Poděbradově ulici a Charvátově vile v Hniličkově ulici jde nyní o možný prodej nevyužívané rekreační chaty v Luži - Zdislavi.

První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) tak může být spokojený. Prodeje nevyužívaných a často zanedbaných nemovitostí ve vlastnictví města se mu totiž daří. Přesto zůstává v samotném centru města několik dalších městských domů, které by si zasloužily buď pořádnou opravu, anebo právě prodej do rukou svědomitějšího vlastníka.

Město původně za domek v Luži požadovalo 466 tisíc korun. Jediný zájemce, Milan Hanus ze Skutče, který se teď ke koupi chaty přihlásil, však nabídl 578 tisíc korun. Obdobně jako v případu prodeje domu v Poděbradově ulici tak jediná nabídka hravě "přebila" nejnižší požadovanou částku.

K zanedbané chatce patří i pozemek o výměře necelých 700 metrů čtverečních a také orná půda o rozloze 859 metrů čtverečních. Změnu majitele u nevyužívané nemovitosti musí ještě „posvětit“ zastupitelé, ale podle zkušeností s minulými prodeji nebude nejspíš ani tady problém výhodný prodej schválit.

Chrudim - Mnozí Chrudimáci si jistě všimli, že z kruhových objezdů a některých křižovatek zmizely „oblíbené“ plastové květináče, jejichž pořizovací cena vzbudila mnohé kontroverze. Proč jsou tedy nádoby s květinami pryč?

Dlouhých čtrnáct dní zjišťovala informace pro Chrudimské noviny mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Byla snad fakta, proč ke zmizení květináčů došlo, tak pečlivě utajována?

[[img:chrn_fullwidth:5118:Držáky na květináče osiřely už dávno.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Květináče na kruhových objezdech byly odstraněny kolem 20. srpna,“ říká mluvčí Drašnarová. „Důvodem bylo poničení zeleně kroupami a vichřicí na přelomu července a srpna. Bohužel se jednalo o tak rozsáhlou devastaci, že by se výsadba do konce sezóny nevzpamatovala,“ upřesňuje důvody mluvčí. Proč však zjišťování této triviální informace trvalo tak dlouho, mluvčí neuvedla. 

Rabštejnská Lhota - Manželé Procházkovi, kteří provozují restauraci v lesích nedaleko Rabštejnské Lhoty restauraci, jsou čtenářům Chrudimských novin už dostatečně známí. Málo kdo ale ví, jak projekt obnovy starého domu vznikal a co všechno mu Ladislava a Martin za dlouhá léta renovace darovali ze svého.

S majitelkou restaurace Laďkou Procházkovou jsme se posadili do dřevem obloženého interiéru restaurace a položili jí několik otázek. Ze stolu se smálo originální prostírání a slánka s motivem hájenky. Detail, který potěší.

[[img:chrn_fullwidth:4601:Tak vypadá hájenka dnes.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak je vlastně dům starý? Opravdu byl původně hájovnou?

Ano, původně skutečně sloužil jako hájovna. Není to totiž tak dávno, zhruba v roce 1870, kdy byla budova postavena, dosahovala dnešní Slavická obora prakticky až k zámku ve Slatiňanech. A právě jeden z vládnoucích knížat Auerspergů nechal naši hájenku pro jednoho ze svých lesních správců postavit. V samotném zámku jsme však žádné bližší informace nenašli. Zato se nám podařilo objevit deník jednoho z hajných - jistého pana Korečka, který zde „šéfoval“ bažantnici.

[[img:chrn_fullwidth:4595:Detail, který potěší oko hosta.  Foto: Chrudimské noviny]]

Proč jste chtěli zrovna hájenku, jejíž stav nebyl příliš utěšený?

Byla to vlastně náhoda. Chtěli jsme vybudovat restauraci a k ní i penzion, protože třeba u rozhledny Bára se člověk moc nenají. Mělo tu vzniknout něco zcela jiného. A proč zrovna hájenka? Byla to jediná nemovitost k prodeji v tomto prostředí.

Renovace se povedla, která z firem ji prováděla?

Kdepak firma :-) Všechno jsme si dělali sami.

To musela být hrozná dřina!

Byla. Často jsme tu seděli a byli tak unavení, že už nás nenapadlo nic jiného, než to celé vzdát.

A co vás tedy hnalo dál?

Měli jsme před sebou jasný cíl. Jeho vidina a i postupující práce nás motivovaly. Nesmím zapomenout i na fakt, že jsme chtěli být konečně na svém, pracovat pro sebe, ne někoho jiného, nějakého zaměstnavatele. Jednoduše jsme se domnívali, že tak originální myšlenka musí být realizovaná.

[[img:chrn_fullwidth:4712:Tak vypadala hájenka, když ji manželé Procházkovi kupovali.  Foto: Laďka Procházková]]

Raději se ani nebudu ptát, kolik vás to stálo...

To se opravdu neptejte. Kdybychom si však většinu prací neudělali sami, bylo by to ještě víc. Tři roky jsme po práci neměli nic jiného než nekončící dřinu.

Podporovala vás rodina?

Moc. Opravdu, bez podpory rodičů a přátel bychom určitě skončili. Především poslední rok byl extrémně náročný. Všechno se dokončovalo a nervy pracovaly. Máme dvě malé děti, takže jsme museli brát ohledy i na ně. Aby tátu s mámou neznaly jen v montérkách a s rukama od malty.

Ale přes zimu jste měli pauzu.

Kdepak pauzu. I v zimě se muselo pracovat, abychom to stihli do plánovaného termínu. A že byla zima pořádná! Musím ale říci, že kdyby mě to nebavilo, nedělám to. Hodně jsem se naučila a manžel je na tom stejně. Celý půldruhý rok jsme třeba jen bourali. Z domu zůstaly pouze obvodové zdi. Často jsem seděla na hromadě suti a brečela, ale podařilo se.

Jaké jsou tedy první ohlasy?

Myslím, že převážně kladné. Chceme produkovat hlavně něco, co tu nikde není - dobré a kvalitní jídlo, domáckou atmosféru, příjemnou obsluhu. Na své si u nás jistě přijdou i rodiny s dětmi. Protože jsme na hájence, pochopitelně plánujeme i zvěřinové hody. Jídlo, které servírujeme, musí chutnat především mně :-) Navazujeme tak na tradici, která k městským lesům patří. Velmi populární jsou i hudební večery, na něž zveme oblíbené místní kapely.

Muselo být těžké najít dobrého kuchaře?

Bylo. Ale myslím, že se zadařilo. Máme tu mistra kuchaře Reného Salaquardu. Takže odborník na zvěřinu na slovo vzatý. V nejbližší době, září a říjnu se proto chystáme obměnit jídelní lístek a zamřit se právě na jídla ze zvěřiny. tradiční šípková samozřejmě nebude chybět.

[[img:chrn_fullwidth:4598:"Posádka" hájenky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ta originální keramika je také váš nápad?

Ano, i to jsme vymysleli a nechali si vyrobit. Pro mnohé je to asi nezvyk, protože očekávají hladké talíře, ale my jsme se chtěli vydat jiným směrem.

Teď už můžete bilancovat, šli byste do toho znovu?

Asi ano. Z každé krize se totiž člověk poučí a posune ho to někam dál. Věřím, že pokud se věci dělají poctivě, lidé to ocení. Je ale také jasné, že všem se zavděčit nelze. Především na vesnici, kde si vidí sousedi do talíře, bývá závist poměrně velká. Já jsem deset let pracovala u jednoho telefonního operátora a teď jsem opravdu šťastná. Být na svém a pracovat pro sebe je něco úžasného.

Udělali byste dnes něco jinak?

Ne. Byla to sice velká zátěž na psychiku, ale měli jsme opravdu velké štěstí na lidi kolem. Také „posádka“ restaurace je skvělá. Jak kuchaři, tak servírky. Nemohu si stěžovat. Chce to sice povahu, aby člověk mohl druhým sloužit, ale zrovna nám se podařilo takové zaměstnance najít a jsem za to opravdu vděčná.

[[img:chrn_fullwidth:4602:Dětský koutek přijde ještě dobudovat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Takže plány do budoucna už žádné nemáte?

To zase ano! Rádi bychom dokončili dětský koutek a stavět se bude čertův hrádek, plánujeme také pořídit koně a organizovat třeba vyjížďky do krásného okolí. Plánů je pořád spousta.

Děkuji za rozhovor

[[gal:4604]]

Chrudim - Záplava dopravních značek v centru města rozproudila živou diskuzi pod původním článkem Chrudimských novin, který se na nezvykle vysokou koncentraci značení v okolí Resselova náměstí zaměřil. Naposledy se k tomuto problému vyjádřil neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD), který je ve městě zodpovědný za dopravu. Snažil se čtenářům objasnit smysl nové informativní tabulky poblíž budovy Regionálního muzea.

Význam této dopravní značky, která obnáší řadu čísel a písmen na černém pozadí, byl řidičům i chodcům dlouho záhadou. Také samotný Trávníček musel o pomoc při jejím rozšifrování požádat šéfa odboru dopravy MěÚ Chrudim Martina Klimka. Ochotně však přislíbil informace pro Chrudimské noviny obstarat, čímž mezi současnými představiteli radnice opravdu vyniká.

[[img:chrn_fullwidth:5111:Pro běžného uživatele představuje tabulka bezvýznamnou informaci.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Stejně jako komunikace jsou evidovány i mostní objekty. Kontrolou mostních objektů v Chrudimi bylo zjištěno, že toto označení v Široké ulici fyzicky chybí. Bylo tedy doplněno. Číslo se váže na takzvaný mostní list, který je veden ke každému objektu. Říká i další údaje o mostech, jako je třeba výjimečná nosnost,“ vysvětluje Jaroslav Trávníček obsah sdělení záhadné tabulky. „Tato čísla slouží k případné identifikaci místa, nebo výběru trasy pro nadměrné náklady. Pro běžného uživatele komunikace neznamená žádnou významnou informaci,“ připouští místostarosta závěrem.

Chrudim - V těchto dnech došlo k navýšení rozpočtu výstavby chrudimského obchvatu, a to o dalších 124 milionů korun. Stalo se tak díky rozpočtovému opatření Státního fondu dopravní infrastruktury, který navrhl tyto peníze na stavbu do konce roku uvolnit.

Dohromady má být tak letos za přípravné práce na silničním obchvatu města utraceno téměř 290 milionů korun. Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS), který se ještě nedávno jako poslanec zasadil o rozhýbání celého díla, je to maximální možná částka, kterou lze letos proinvestovat, neboť nepůjde z časových důvodů více prací zvládnout. "Je to dobrá zpráva, protože stavba bude moci v příštím roce nabrat normální tempo," komentuje Čechlovský rozhodnutí Státního fondu dopravní infrastruktury.

Chrudim - Čtenáři Chrudimských novin se vyznačují pohotovostí a zajímavými náměty. Jeden takový dorazil do redakce začátkem září a šlo o fotografii vysokozdvižné plošiny u Staré radnice na Resselově náměstí, kde mimo jiné sídlí městská policie a v přízemí informační centrum. 

„Zkusili byste zjistit, o co se jednalo? Fotografie přikládám v příloze,“ zněla žádost čtenáře, jehož jméno má redakce k dispozici. Na fotce je přitom možné si povšimnout, že plošina směřuje až k samotné věžičce Staré radnice a montéři se snaží ze všech sil na ní cosi opravit. O co tedy šlo?

[[img:chrn_fullwidth:5115:Oprava věžičky si vyžádala přítomnost těžké techniky.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

„Vlivem větru došlo k uvolnění tyče hromosvodu na budově staré radnice,“ objasňuje přítomnost neobvyklé techniky v centru města mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. „Bylo proto nezbytné provést nové ukotvení a klempířské práce tak, aby nedošlo k ohrožení občanů,“ doplňuje informace Drašnarová.

Za námět děkujeme a pohotovému čtenáři zasíláme finanční odměnu.

Chrudim - Resselovo náměstí a jeho nejbližší okolí je doslova zaplaveno spletí mnoha dopravních značek, jejichž význam někteří mnohdy nechápou jako v případě černé tabulky, která nyní přibyla na začátku Široké ulice poblíž Muzea. Chrudimská radnice se tak namísto osvědčeného úsloví „méně je někdy více“ řídí spíše představou, že řidič neumí používat vlastní rozum. Ostatně, posuďte sami.

Pozorný chodec napočítá od restaurace Na Růžku k budově Komerční banky takřka stovku dopravních značek, kterými je historické centrum přehlceno. Řidiči potom nemají takřka šanci takové množství příkazů, zákazů a informací vůbec zaregistrovat a zkrátka je nevnímají, protože jim splývají v jeden celek tak, jak to dokládají četné odborné dopravní studie. A právě hlasy některých odborníků vyzývají, aby se pravidla silničního provozu vrátila v některých místech k prostému pravidlu "pravé ruky", tj. přednosti jízdy z pravé strany.

[[img:chrn_fullwidth:5111:Copak asi znamená tato "tajemná" černá tabulka na sloupku dopravní značky v Široké ulici? Mnozí zdejší řidiči to vůbec netuší.  Foto: Chrudimské noviny]]

Některá města se už začala, zejména ve svých centrech, těmito doporučeními řídit a doprava je tu nejen plynulejší, protože je pro řidiče přirozenější orientovat se podle zavedeného pravidla, ale dokonce dochází i k úsporám v městské kase, protože není potřeba vynakládat tolik peněz na pořizování a údržbu takového množství dopravních značek. Navíc některé z nich narušují svým umístěním historický ráz města, ba co hůř, motoristé jejich sdělení nerozumí. „Znám to tady dobře, takže se na značky moc nekoukám,“ přiznává místní šofér Jiří Malina. Na dotaz, zda už zaregistroval onu černou tabulku pod jednou ze značek v Široké ulici, odpovídá jen velmi váhavě. „Tak toho jsem si vůbec nevšiml,“ kroutí hlavou Malina. „I kdybych ji viděl, netuším, o co se jedná,“ konstatuje při pohledu na dodatkovou ceduli tento chrudimský řidič.

[[img:chrn_fullwidth:5110:Dopravních značek je v centru města už bezmála stovka a další pozvolna přibývají.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Občas do centra jezdím, ale zdejší značky opravdu moc nesleduji. Té černé tabulky jsem si vážně nevšimla,“ říká mladá maminka, Kristýna Studená. Význam nesrozumitelné soustavy čísel a písmen tak pro ni zůstává dál záhadou. „Několikrát se mi stalo, že jsem při cestě z baru v Široké do některé ze značek narazil. Ne autem, ale vlastní hlavou,“ směje se další Chrudimák, Martin Douša. „Když o tom ale mluvíte, je jich tu nějak moc. Člověk si toho ani nevšimne,“ připouští Martin.

[[img:chrn_fullwidth:5112:Značek je tolik, až oči přecházejí.  Foto: Chrudimské noviny]]

„To víte, že se na značky dívám. Co bych to byl za řidiče,“ rozčiluje se při naší otázce místní důchodce Josef Pomahač. „Dopravního značení není nikdy dost, protože lidé jezdí hůř než zvířata,“ trvá na svém negativním názoru Pomahač. Tabulky u budovy Regionálního muzea si ale nevšiml ani on. „Já vám řeknu, k čemu ty značky jsou. Vy to ale stejně nenapíšete, protože slušně by to nebylo,“ přizvukuje další chrudimský senior Václav Hlávka. „Lidi na ně stejně kašlou a na náměstí se beztak vypraví jen ten, kdo chce platit za parkování. Tabulky jsem si nevšiml a ani mě to moc nezajímá,“ konstatuje naštvaně důchodce. 

[[img:chrn_fullwidth:5108:Opravdu si v té nepřehledné změti značek zapamatujete "třicítku"?  Foto: Chrudimské noviny]]

Vzhledem k tomu, že většina řidičů zdejším značkám nevěnuje takřka žádnou pozornost, nabízí se otázka, zda má tak vysoká koncentrace dopravního značení na tak relativně malé ploše vůbec nějaký smysl. Z odpovědí oslovených Chrudimáků totiž vyplývá, že si nových značek většina z nich mnohdy nevšimne. Je tedy na místě přemýšlet, zda by nestálo za to zavést tu osvědčené pravidlo "pravé ruky", kterému každý motorista dobře rozumí, a nehyzdit tak historické centrum novými značkami pochybného významu.

[[img:chrn_fullwidth:5113:"Tajemná" tabulka pod značkou ve skutečnosti informuje o silnici první třídy a mostu ukrytém pod historickou dlažbou. Přiznejte se bez mučení, potřebujete takovou informaci k životu?  Foto: Chrudimské noviny]]

Po téměř detektivním pátrání se redakci Chrudimských novin nakonec podařilo zjistit, co tajemná tabulka na nové značce symbolizuje. Na prvních třech místech se nachází označení místní komunikace - silnice první třídy. Po písmenu "M", které znamená most, následuje jeho pořadové číslo, jež stanovuje česká státní norma. Jde tedy o informace ryze technického rázu, které běžný řidič nemůže vůbec znát. Jde tedy o další zbytečný "plevel" rašící z dlažby Široké ulice? Chtěli jsme v této souvislosti znát názor neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD), který je ve městě zodpovědný za dopravu, avšak do odpolední uzávěrky jeho odpověď do redakce nedorazila. Vzkázal ale, že se pokusí zjistit bližší informace na dané téma prostřednictvím odboru dopravy. Proto vyčkáme a budeme vás dál informovat.

Video o zbytečných značkách

Chrudim - Sobota bude nejen v našem městě patřit jednoznačně památkám. Zdarma se tak už tradičně budete moci vypravit třeba do Muzea loutkářských kultur, nebo chrudimských kostelů. To ale není vše, co víkend přináší.

Už je to nějaký čas, co jsem se sám do zpřístupnění nezvyklých míst spojených s historickými událostmi v Chrudimi též zapojil. Měl jsem tu čest zastoupit na chvilku zvoníka Tomáše Pavlíka a vysvětlovat informací chtivým návštěvníkům věže kostela Nanebevzetí Panny Marie právě historii chrudimských zvonů. Proto je mým jednoznačným tipem právě zvonice. Zkuste se zeptat třeba na Dominika. Podrobný program zpracovala Věra Nevečeřalová.

Památky se budou celý víkend slavit i ve slatiňanském zámku. Přestože zde už "zadarmiko" do komnat rodu Auerspergů nenahlédnete, možná vás prohlídka po anglicku zaujme. Víte o tom, že tento rod je spojen se zámkem v Libereckém kraji, Sychrov, který proslul neogotickým stylem a též každoročními Skotskými hrami? Je to tak. Sám jsem jejich znak mezi jinými letos při zmiňovaných hrách spatřil na zdi nádvoří.

[[img:chrn_fullwidth:5114:Také zámek Sychrov je spojen s Auerspergy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Určitá forma historických oslav je na programu i v hlineckém pivovaru Rychtář. Už celých sto let mohou pijáci zalévat hrdla tímto „tekutým chlebem“. Právě připomínku století s Rychtářem v sobotu 14. září od 14 hodin zahájí přímo v pivovaru v Hlinsku. Dočkáte si i spousty známých kapel, které pěnivému moku a jeho strůjcům přijdou blahopřát a dodat sílu v boji s europivy a patoky pochybného složení. Těšit se můžete na speciální pivo uvařené jen pro tuto výjimečnou příležitost.

Také v Ležákách si zdarma můžete prohlédnout památník a dozvědět se něco zajímavého o hrdinství zdejších obyvatel. V neděli 15. září od devíti do 17 hodin.

V sobotu i v neděli bude na Veselém Kopci spuštěna tamní pila jednuška a též známý mlýn. Pokud máte rádi staré časy na venkově, zamiřte právě sem. Sám mám skanzen moc rád. Od jeho návštěvy mne však odrazuje poměrně vysoké vstupné a též drahé parkování. Jednou za čas se to ale dá přežít...

Od historie si už ale odpočineme, přestože je dobré se z ní poučit a často i dozvědět, jak byli naši předci moudří. Robi Slatiňany totiž zve všechny velké i malé na Pohádkáč aneb putování Pohádkovým lesem okolo Kočičího hrádku v neděli 15. září od 15 do 17 hodin. Vstup do pohádkové říše najdete ve Slatiňanech nad pastvinami nedaleko Klapačky. Pojedete-li autem, zkuste být ohleduplní a parkovat u hřebčína. Zatáčka pod Švýcárnou jinak často připomíná parkoviště v centru Chrudimi v úřední den.

Co by kamenem dohodil od cedule se jménem našeho města u chrudimského letiště se v neděli 15. září od 14 hodin bude opět konat už osmá slavnost na Čertově skalce. Protože je skalka v lese, bude slavnost lesní. Organizátoři však důrazně žádají rodiče, aby umravnili své potomky. Chrudimskému lesnímu správci Zdeňkovi Odvárkovi se totiž stává, že mu děti sundávají myslivecký klobouk a s výzvou „Ukaž rohy!“ ohmatávají hlavu. Zdůrazňuji proto, že pan Odvárka čert není a jeho lesnická uniforma patří k zaměstnání, které svědomitě a poctivě vykonává.

[[img:chrn_fullwidth:4048:Zdeněk Odvárka - uprostřed - není čert!  Foto: Chrudimské noviny]]

Originální výstavu hub můžete od pátku 13. září do neděle 15. navštívit v hlineckém Multifunkčním centru. Otevřeno bude od desíti do 16 hodin a přímo na místě se potkáte s odborníky, kteří vám rádi poradí a vysvětlí, proč se muchomůrka červená nejí víckrát, než jednou a jak připravit zaručeně nejlepší dršťkovou polévku z václavek.

Při doporučování knihy zůstaneme, když p.t. čtenářstvo svolí, ještě v lese. V ráji šumavském je klasické dílo „spisovatele Šumavy“ Karla Klostermanna. Jedinečným způsobem vykresluje, jak člověka jindy ctnostného korumpují peníze v množství větším, než malém. Ne každého, samozřejmě, ale jistě známe ze svého okolí případy těch, kdo nenadálý přísun financí nezvládl úplně nejlépe. A když se něco takového stane namyšlenému sedlákovi...

Hezký, historie plný víkend, milí čtenáři!

Chrudim - Lávka, kterou v parku Střelnice poničila poblíž zdejší nově opravené kapličky červencová vichřice, se už nevrátí na původní místo. Rozhodlo se tak vedení radnice kvůli komplikacím s přeložkou rozvodu plynu.

Zavedený vstup do parku by se měl tedy posunout jinam. Uvedl to starosta města Petr Řezníček (SNK-ED), který zároveň slíbil, že bude nyní lávka lépe ladit s okolím než doposud. Město chce při této změně vycházet z architektonické studie architekta Josefa Kopečného, která lávku nestaví kolmo přes náhon, ale mírně vyoseně ve směru cesty kolem Červené kapličky. Podle Řezníčka tak půjde o finální úpravu celého území, kde se nachází právě Červená kaplička, Červená studánka a již zmíněná lávka, kterou občané vstupují do parku Střelnice.

Všem socialistům a křiklounům, kteří brojili proti privatizaci krajských nemocnic, došly argumenty. Ukázalo se totiž, že jejich hesla v praxi nefungují a že krajské nemocnice stojí před propastí finančního kolapsu. Časy, kdy odsud byli vyháněni levicovými krajskými politiky takřka všichni soukromí investoři, jsou tak nejspíš nenávratně pryč a přestože jsou "levičáci" v kraji dál u kormidla, stali se najednou liberálnějšími a přimhuřují nad prozatím opatrnými aktivitami soukromých firem v nemocnicích oči. Ono jim ostatně nic jiného nezbývá, když jim chybí peníze a tím pádem i argumenty...

Je to něco jako prozření z pohádky o sociálním státu, kde je všechno zadarmo a na špičkové úrovni. Jenže ono nejde oškubat ty, co tvoří hodnoty, o všechny peníze a rozdat je mezi ostatní, protože bychom si tím pod sebou podřízli pomyslnou větev. Stejné je to i s masivními investicemi do sítě nemocnic, kterých je v této zemi jako maku a jedna druhé se podobá jak vejce vejci. Takový luxus si nemůžeme dovolit, protože na něj zkrátka nemáme. Konečně na to přišly i krajské špičky, když zjistily, že vedle sebe fungují v nevyhovujících podmínkách kousek od sebe naprosto stejná oddělení a dohromady kumulují obrovskou ztrátu. A že žádné z nich nevyniká nabízenými službami. Zkrátka že jsou průměrné a tudíž jako průměrné nemohou obstát, pokud jde o lidské zdraví a vytváření zisku.

Toho jsou schopna pouze špičková oddělení. A jelikož politici nikdy nenašli a ani nenajdou v zájmu udržení svých seslí odvahu něco s tím udělat a zalepit tuto "černou díru", protože by to znamenalo nepopulární kroky v podobě rušení některých oddělení a propouštění lidí, otevírá se nyní příležitost pro soukromý sektor. Ten nemusí zákonitě privatizovat celé nemocnice, ale může převzít některá nevýdělečná oddělení a finančně, materiálně i lidsky do nich investovat a vytvořit z nich specializovaná pracoviště, která budou kvalitou vyčnívat v kraji nad ostatními. Podobně jako nyní radiodiagnostické oddělení v chrudimské nemocnici.

Přesně tohle je cesta, jak ven ze šlamastiky šedivé průměrnosti krajských nemocnic, jakou jsme zvyklí vídat už celá desetiletí. Na chrudimské radiodiagnostice odteď už třeba nemusíte čekat nekonečně dlouhý čas v temném zákoutí nemocnice na vyvolání rentgenových snímků, protože přistanou takřka ve vteřině v mailu toho, kdo na ně čeká a chce je vyhodnotit. Navíc je dostane v daleko lepší kvalitě, takže má šanci stanovit přesnější diagnózu pacienta než doposud. Nový počítačový tomograf je rovněž mnohem šetrnější k lidskému organismu, protože už do něj "nepere" s takovou intenzitou škodlivé záření jako v případě starých rentgenů, z nichž mnohé dávno přesluhují. A konečně, kdo nemá rád koloskopii, tzn. vyšetření, které vyžaduje zasunutí hadice endoskopu do zadnice, má také o starost míň, protože tomograf tohle umí bez zbytečného násilí na člověku.

Tak co, přátelé, kam se příště vydáte na vyšetření? Tam, kde v zájmu "obrany" vlastnictví nemocnic před soukromníky musí ozařovat z politických a ekonomických důvodů pacienty rentgeny se spoustou nežádoucích účinků a cpát jim hadice do konečníku, nebo tam, kde hospodaří ekonomicky silná firma, jako v Chrudimi společnost Dimed, která myslí nejen na svůj zisk, ale pamatuje především na zdraví a pohodlí svých pacientů? Kterou z těchto možností jste ochotni dál podporovat svými daněmi, které odvádíte, a svými hlasy, které zanedlouho vhodíte do volebních uren? Že jste někdy zmateni? Nedivím se, když za stávající "smrádek ale teploučko" v nemocnici horují jak zdejší komunisti, tak i rádoby pravicová zastupitelka města a zdravotní sestra Michalová (TOP 09) a nemluví o možnostech nápravy (o uzdravování soukromými penězi). Jedni z ideologických důvodů, druzí proto, že by třeba v soukromém sektoru neobstáli. Za sebe mám už ale jasno - půjdu vždycky tam, kde bude péče kvalitnější a nebudu jen další kus s hadicí u zadku.