Se zájmem jsem si přečetl článek pana Zahrádky pod názvem "Když se město snaží přebít kritiku kouřovou clonou", a musím konstatovat, že je to jeden z dalších, dobrých článků v těchto novinách, v nichž se naprosto přesně a trefně popisuje mnoho nešvarů naší doby. To je samozřejmě moc dobře a je to potřeba. Na druhou stranu musím ale konstatovat, že to může paradoxně u člověka, kterému už není osmnáct, vyvolat i chvilkovou deziluzi, zda se vůbec někdy najde cesta z tohoto začarovaného a bludného kruhu ven. A je zcela jedno, zda se ona deziluze a začarovaný kruh skládají z každodenních obyčejných věcí, anebo jsou to věci naprosto zásadní.

Připomeňme si v Chrudimi například žalostné výlohy některých prodejen, které jsou sice už skoro čtvrt století v soukromých rukou, ale vypadají úplně stejně jako v dobách socialismu, jen s tím rozdílem, že namísto plakátů k 70. výročí VŘSR je ve špinavé výloze pár banánů a mandarinek. Také nevkusné plastové květináče na kruhových křižovatkách, či tmavá zákoutí v nemocnici, kde člověk čeká i hodiny na zavedení hadice do konečníku... Anebo naopak ty zásadní věci, jako třeba vše okolo nového obchvatu města, který na dlouhé roky ovlivní opět zásadně dopravu v Chrudimi, protože to zatím není ten "pravý" a celý obchvat, který by končil někde až před Borkem u obce Kunčí, ale bude končit zatím na silnici I/17. O tom všem a spoustě dalších věcí se v těchto novinách píše.

Člověk se ale musí ptát, jak je tohle vše vůbec možné. Jak je možné, že to skoro nikomu nevadí? Že takřka nikomu nepřijde divné, že takový "vkusný" obchod s "příjemnou" prodavačkou může existovat i čtvrt století po sametové revoluci a nakupuje tam? Jak to, že se málokdo pozastaví nad tím, že nás radnice obklopuje dalšími a dalšími kýči, jako kdybychom si jich před rokem 1989 neužili dost? Jak je možné, že nikomu nevadí čekat hodiny v ponuré chodbě nemocnice, ačkoli existují kratší, přesnější a daleko šetrnější způsoby vyšetření, než je kolonoskopie, při které vám zavádí hadici do konečníku? Jak to, že nikomu 15 let nevadilo, že musel autobusem městské hromadné dopravy nedobrovolně absolvovat jednu z nejabsurdnějších objížděk zacpanou hlavní ulicí? Proč nikoho nezarazí, že je město zašpuntováno kruhovými křižovatkami, a nyní se chystá další, a přitom je kompletní obchvat města v nedohlednu?

Nebude to tím, že onu kouřovou clonu máme v sobě tak trochu všichni a pak tohle vše ani nevidíme? Nebo v horším případě ani nechceme vidět? Pokud nám tyto naše "předností" a "vymožeností", na které jsme někdy paradoxně dokonce i hrdí, nevadí, tak se potom nedivme, v jakém stavu je tato země, jaké jsou zde mezilidské vztahy a jak to u nás vše "dobře" a "správně" funguje. To, že se na pár věcí a hlavně na to, že za vše mohou Klaus s Kalouskem, nadává v zařízeních, připomínajících silně velkou kouřovou clonou styl i ducha pohostinství před rokem 1989, tak tím si ani trochu nepomůžeme. Dokud nezačneme konečně hledat chyby nejdříve sami u sebe, a u toho, zda neděláme sami něco špatně, pokud konečně nezaregistrujeme i to, že na jih od Mikulova nebo na západ od Rozvadova to vypadá i po čtvrt století (!) od naší revoluce pořád trochu "jinak" a lidé se tam k sobě chovají také trochu "jinak", tak se v této zemi na dlouhé roky nezmění vůbec nic.

Obchody, kde už sice není nápis Ovoce - zelenina, státní podnik, Hradec Králové, a úřady, na jejichž oprýskané fasadě už nevidíme název Městský národní výbor, tu díky bohu už nemáme. Avšak ten duch a myšlení té doby jsou tu neustále, jsou všude přítomné, ničí a otravují nám všem neskutečně život. Život, který není, bohužel, zase až tak dlouhý na to, abychom si takový "luxus" spojený s věčným duchem Ovoce - zeleniny, s.p., a Městského národního výboru mohli dovolit. Šanci snad ještě máme. Hlavně, každý u sebe. A každý, i v té obálce s lístkama, které dostaneme příští měsíc do schránky.

Tomáš Velendorf, Chrudim

Chrudim - Centrum města, které je přehlceno dopravními značkami, nenechává čtenáře Chrudimských novin v klidu. Bedlivě totiž sledují, jestli se někde v jejich blízkosti nenacházejí z jejich pohledu zbytečné tabulky, jako například v dolní části Široké ulice. Jejich zatím posledním objevem je poněkud nelogické dopravní značení v blízkosti letního kina.

Na takové místo jen několik kroků od letního kina v Lázeňské ulici nás upozornil čtenář, který se představil jako Ludvík. „Mám pro vás další úlovek. Doslova značkovací šílenství je tentokrát k vidění v prostoru před letním kinem,“ píše Ludvík. „Zatímco vpravo končí zóna zákazu stání, o metr dále vlevo značka řidiče upozorňuje, že se v zóně zákazu stání nacházejí,“ vysvětluje situaci pozorný čtenář.

[[img:chrn_fullwidth:5129:Smí se v tomto úseku Lázeňské ulice stát, nebo nesmí? Toť pro mnohé otázka, na kterou neznají motoristé jednoznačnou odpověď.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Také z fotografie, kterou do redakce Chrudimských novin zaslal, je patrné, že řidič jedoucí Lázeňskou ulicí bude jen obtížně rozlišovat, zda v těchto stát může, anebo nesmí. Řady aut, které se zde každý den tvoří, svědčí ale o jednoznačném výkladu zdejších značek. Je snad důvodem pro umístění dvou navzájem se vylučujících dopravních tabulí výjezd z prostoru za Regionálním muzeem? Odpověď radnice je v takových případech zpravidla velmi zdlouhavá a někdy jí trvá i několik dnů či týdnů, než na dotaz redakce vůbec zareaguje. I tak se ale budeme snažit získat na dotaz čtenáře odpověď.

Chrudim - Městská rada se rozhodla přidělovat byty lidem, kteří se ocitli na úplném společenské dně. Využívat by je měli především mladí lidé nebo matky s dětmi z azylových domů. Narozdíl od jiných radnic se ale ta chrudimská nechce o nové nájemníky starat přímo, nýbrž hodlá předat městské byty do správy nějaké neziskové organizaci, která bude obyvatelům tzv. tréninkových bytů pomáhat se zařazením do běžného života.

Podle neuvolněného místostarosty Jana Čechlovského (ODS) městská rada zatím žádný počet takových bytů neurčila, protože bude přidělovat pouze ty, které jsou momentálně volné. V praxi to tedy bude znamenat, že radnice žádné nové byty jako v jiných městech za tímto účelem stavět nebude a bude využívat stávajícího bytového fondu, který má k dispozici. "Pokud ale tito lidé bydlení v městském bytě nezvládnou, vrátí se odsud zpět do ubytovny," dodává první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). Šanci prý ale dostanou jen ti nejschopnější, kteří nemají vlastní rodinné zázemí.

Už hezkých pár týdnů sleduji situaci kolem rodícího se obchvatu města a nestačím se divit, kolik nedodělků, nedomyšleností a marnosti vyplouvá postupně na povrch. Ještě více mne udivuje, že se k nim nikdo nehlásí a jeden žaluje na druhého, kdo za to může. Inu, politika se vším všudy tak, jak jsme si ji navykli vídat od shora až dolů. Nevidím mezitím rozdílu.

Jsem rád, že nejen Chrudimské noviny, ale i další začínají už poukazovat na paradoxy očekávané "megastavby" za více než dvě miliardy ze státního rozpočtu. Měla totiž městu významně ulevit od dopravní zátěže, avšak namísto toho se tento efekt rozmělňuje dílčími nedorazy, které si město nechalo vnutit, a to buď proto, že ještě nedozrálo pro jednání se silnými partnery, anebo prostě nechalo svoje občany a podnikatele napospas zvůli mašinérie, která stavbu investuje a realizuje. Dovolím si proto tvrdit, že tím vedení radnice způsobilo městu nenávratné škody, a to na desítky let dopředu.

Z čeho tak usuzuji? Současná "rychlodráha" spojující Chrudim a Pardubice je až na jeden kritický úsek naprosto komfortní ve srovnání s tím, jak jsme se museli do Pardubic "ploužit" vesnicemi předtím. Namísto půlhodinového nervydrásajícího popojíždění jsme teď v centru Pardubic autem takřka za deset minut. Šetříme tím nejen vlastní nervovou soustavu, ale i pohonné hmoty a životní prostředí. Jenže to se teď změní. Větší část města, která využívá nejfrekventovanější výpadovku v Pardubické ulici, se nebude mít u Medlešic na obchvat kde napojit a bude se proto muset znovu courat padesátkou Medlešicemi, Mikulovicemi a Dražkovicemi a "vylepšovat" výfukovými plyny ovzduší těchto obcí, které si už na absenci projíždějících kolon aut a s tím spojený klid rychle a rády zvykly.

Co to bude znamenat pro Chrudim? Každopádně komplikaci, protože u Medlešic nebude pro změnu možné sjet rovnou do Chrudimě, ale bude nutné město objíždět po severní straně a přijíždět Dašickou ulicí kolem benzinky Shell, dál přes kruhovou křižovatku a potom Poděbradovou ulicí do centra. Být tedy v kůži podnikatele, kterému město prodalo pozemek v menší průmyslové zóně Sever, tak už dávno tluču na vrata radnice a žádám slevu nebo vrátit peníze, protože jezdit na obchvat několik kilometrů, když ho mám před nosem, nedává žádný smysl. A co to provede s tržbami zdejší benzinky Agip, autobazaru Nika a prodejen v zóně Sever, které se najednou ocitnou mimo hlavní silniční tah? Hádejte, není ale těžké to uhodnout - tržby některých podnikatelů začnou klesat. Trvat to má přitom do doby, než se stane z obchvatu čtyřproudová silnice a ŘSD tu zprovozní i přímý sjezd na Chrudim. Podle všeho tedy hudba příštích generací, která může mezitím zónu Sever nadobro vylidnit.

Dalším mínusem obchvatu je jeho citelný zásah do životního prostředí v přírodní rezervaci Habrov podél sídliště Na Větrníku. Z ankety, kterou zde naše noviny provedly, vyplývá, že místním lidem vadí, že zůstanou odříznuti od přírody, na kterou jsou tu už celá desetiletí zvyklí. Přirozené by proto bylo tyto škody alespoň minimalizovat zatravněnými přechody či lávkami. Je tedy chvályhodné, že město nechalo za tímto účelem zpracovat za několik desítek tisíc studii, která pamatuje nejen na lidi, ale i na zvěř, která tady žije, ale vzápětí vynaložené peníze zase vyhodilo oknem, když nedokázalo u ŘSD finančně vcelku nenáročnou realizaci spojení člověka s přírodou prosadit a ze záměru v tichosti vycouvalo. I tady se tedy ukázala slabost radnice, pokud má hájit zájmy svých občanů proti zájmům velkých organizací. A to ani nemluvím o zakopaném nezakopaném horkovodu v Dašické ulici, kde se za 50 milionů podařil letos zohyzdit vzhled královského věnného města ze severu jen proto, že si někdo zakopání horkovodu nepřál a město mu v tom neumělo, anebo nechtělo zabránit.

Kritika na město a podobu ochvatu se tedy začala kupit a přišlo tudíž to, co podle radnice mělo přijít - nové internetové stránky, které mají nekonfliktně a přitom záživně předkládat občanům informace, které se na míle daleko budou vyhýbat vzniklým problémům a začnou dávat na odiv bezchybné kontrolní dny pod dohledem města a jeho zástupců s přilbami na hlavách, či technické parametry postupující stavby ze souše i ze vzduchu v podobě efektních fotografií a videí. Jen mi není známo, kdo je bude platit, jestli ŘSD jako provozovatel stavby, nebo město jako pouhý přihlížející (zatím si jinou nálepku nezaslouží). Stálo by za to tohle všechno zjistit, protože o tom radnice nikdy nemluví. Že jde tedy ze strany města o jakousi kouřovou clonu, v níž se má občan ztratit, je evidentní. Snaží se totiž rok před komunálními volbami přebít vzrůstající kritiku vlastními argumenty, aby se lidé "lépe" orientovali. Jiný důvod, proč tyto speciální stránky vznikly, si totiž neumím vysvětlit. Škoda jen, že je těch pomníků kolem obchvatu přespříliš...

Chrudim - Město spustilo nové webové stránky o silničním obchvatu, přestože jej nestaví. Všímají si toho i celostátní deníky, které poukazují především na skutečnost, že se informace města vyhýbají nezvratným chybám, kterých se Chrudim při vyjednáváních o konkrétní podobě tohoto díla dopustila. Jednou z nich je například chybějící sjezd z obchvatu u Medlešic.

Právě tato chyba, kdy radnice ignorovala potřeby podnikatelských subjektů, které nalákala do obou průmyslových zón poblíž obchvatu, bude i nadále dopravně zatěžovat centrum města, a to především kapacitně malou kruhovou křižovatku na Bídě a Poděbradovu ulici. Stejně tak občané, kteří se vydají autem do krajského města Pardubickou ulicí, budou nuceni strpět pomalou 50kilometrovou jízdu přes chrudimskou místní část Medlešice a dál přes Mikulovice a Dražkovice, čímž tyto obce znovu dopravně zatíží.

Současné vedení radnice se však této odpovědnosti zbavuje a hází ji na své předchůdce. Podle tiskové mluvčí města Sylvy Drašnarové se nynější trasa obchvatu vyvíjela od roku 1996 a není prý snadné zjistit, kdo ji má "na svědomí". Doporučuje proto obracet se s těmito dotazy na stavitele, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Tomu však protiřečí vyjádření starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), který například pro idnes uvedl, že jsou webové stránky reakcí na tuto debatu a zároveň odpovědí na řadu otázek, kudy trasa vede, jak se příprava stavby vyvíjela a jaký je její aktuální průběh. Škoda jen, že se z těchto "odpovědí" nedozvíme nic o tom, kdo z vedení chrudimské radnice vpustil za tak nevýhodných podmínek tuto stavbu do katastru Chrudimě.

[[img:chrn_fullwidth:5126:Obchvat se již staví a nikdo prý neví, kdo má současnou trasu na svědomí.  Foto: Jindřich Balous]]

Samotný web města o obchvatu, který najdete na poměrně těžko zapamatovatelné adrese http://obchvat.chrudim-city.cz.m146.server4u.cz/., mapuje především výstupy z jednotlivých kontrolních dnů na stavbě, je doplněn foto a videogalerií, dále monitoruje články médií o výstavbě obchvatu, avšak pouze ty, které nepoukazují na chyby, a samozřejmě nesmí chybět ani úvodní komentář starosty Řezníčka, jenž se v něm snaží vysvětlit, proč radnice investovala další peníze do nových internetových stránek s redakčním systémem.

Zlí jazykové tvrdí, že prý jde o součást blížící se předvolební kampaně před komunálními volbami v roce 2014, v níž se vedení radnice snaží údajně už teď přiživit na popularitě této takřka dvacet let očekávané stavby. Ve skutečnosti se o rozhýbání tohoto projektu zasloužil neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský ještě z pozice poslance, když se dohodl s předchozím ministrem dopravy Zbyňkem Stanjurou (oba ODS), aby uvolnil ze státního rozpočtu potřebné miliony na přípravné práce. Zda ale bude za současné nepřehledné politické situace stavba financována dál podle původního předpokladu, se zatím nikdo neodváží tvrdit, přestože opticky pokročila po odkrytí zeminy o notný kus dál.

Mnozí tedy smysl nových webových stránek o obchvatu města nechápou, neboť zamlčují celou řadu faktů - vedle chybějícího napojení u Medlešic či nepohodlného nájezdu u Slatiňan, na který upozorňuje deník MfDnes, také studii lávek pro pěší a zvěř podél sídliště Na Větrníku, kterou radnice zadala a zaplatila z rozpočtu města a nyní ji při jednáních s ŘSD nedokázala jako součást obchvatu prosadit. Tady už se totiž jako v případě pověstné horkovodní "slavobrány" v Dašické ulici, která měla přijít s výstavbou obchvatu zakopat, nemůže vymlouvat na své předchůdce, jako to učinil starosta Řezníček, který z této architektonické obludnosti obvinil dva předchozí chrudimské starosty. Sám Řezníček má přitom obchvat ve své gesci posledních sedm let - poslední tři roky jako starosta a předchozí čtyřleté volební období jako místostarosta zodpovědný za investice ve městě.

Chrudim - Vznikne Na Větrníku další romské ghetto? Podle jedné chrudimské makléřky je to prý velice pravděpodobné. A to i přesto, že se radnice podobným spekulacím na toto téma urputně brání a obavy místních z takového vývoje považuje za fámy typu "jedna paní povídala". Naposledy se tak stalo v souvislosti se spekulacemi o možné výstavbě dalšího nájemního domu pro sociálně slabé spoluobčany.

„Pro člověka, který zná trh s nemovitostmi a ví, kolik stojí konkrétně byty Na Větrníku, je evidentní, kdo je zde nejvíce kupuje,“ říká realitní makléřka, která si přeje zůstat v anonymitě. „Ceny bytů se snižují už delší čas, ale Větrník je snad nejmarkantnějším příkladem toho, kam až může cena klesnout. Pokud se tu dá sehnat bydlení o několik desítek až stovek tisíc levněji, než v jiných částech města, logicky to zvýší počet sociálně slabých, kteří si zde byt koupí. Na dražší jednoduše nemají,“ vysvětluje makléřka, proč na Větrník v současnosti míří doslova zástupy sociálně slabých, mezi nimiž Romové jednoznačně „kralují“. Spekulace místních lidí o hromadných přesunech Romů s tichým přihlížením radnice do bytových domů Na Větrníku ale odbornice na prodej nemovitostí komentovat nechce.

[[img:chrn_fullwidth:2644:Stane se Větrník dalším romským ghettem?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Výstavba obchvatu jen pár kroků od panelových domů Na Větrníku je tak doslova posledním hřebíčkem do rakve kdysi tak vyhledávané klidné lokality. Vinou hluku z projíždějících aut bude kvalita zdejšího bydlení klesat a s ní i hodnota bytů. Mnozí to už pochopili a snaží se jich zbavit,“ předpovídá budoucnost makléřka. Nakolik se její spekulace naplní a zda se sídliště Na Větrníku skutečně stane dalším romským ghettem, ukáže už nejbližší budoucnost. Bytů na prodej je totiž v této lokalitě stále víc a starousedlíci odsud jeden po druhém v tichosti mizí. 

Chrudim - Pokud si snad váš čtyřnohý přítel neustále vynucuje pozornost a nosí v tlamě vodítko, jde o neklamné znamení, že se blíží tradiční soutěž všech štěkajících kamarádů a jejich páníčků. Co dalšího se ale bude o víkendu dít?

Ano, je to tak. Po roce se do našeho města opět vrací tolik oblíbená akce „Chrudimský pejsek“. Proč ji ale všichni mají tak rádi? Možná proto, že si na nic nehraje a vládne na ní pohodová atmosféra, v níž si spolu s chlupáči užijí spoustu legrace i jejich páníčci. Podobná hromadná psí setkání jsou také veledůležitou formou psí socializace. Letos je však změna. Místo tradičního parku Střelnice se koná  „pejsek“ v Městském parku. V sobotu 21. září od 14 hodin. Registrace psíků začne už ale o hodinu dříve.

[[img:chrn_fullwidth:5124:Letos v Městském parku.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

V sobotu od devíti hodin se na Resselově náměstí můžete zúčastnit Dne zemědělců, venkova a potravinářů Pardubického kraje. Program je skutečně bohatý a od poslechu dechovky, přes jízdy kočárem a výstavu všemožné techniky zakončí svou spanilou jízdu v sedm hodin večer cimbálovkou Jožky Šmukaře.

Městské a hubertské slavnosti připravili Nasavrčtí na sobotu 21. září. Od deseti hodin ráno se město zaplní myslivci, trhovci a spoustou dobrot. Tohle určitě nevynechám.

Tatínkův úžasný dětský den připravili i ochránci přírody z Pasíček. Josef Cach, šéf stanice, je totiž velkým milovníkem vojenských terénních aut, a tak se rozhodl o svou lásku podělit s podobně „postženými“ jedinci. Mezi námi, který dospělý chlap by neměl rád vyjížďku v obrněném transportéru a nechtěl si zkusit práci s bagrem? Od desíti hodin si v sobotu přijdou na své i děti při spoustě soutěží. Můžete ale samozřejmě vzít i něco na přilepšenou zvířátkům, o něž se v záchranné stanici starají. Pokud se půjdete mezi klece projít, nesmíte vynechat klec s krkavci, snad nejinteligentnějšími ptáky vůbec.

[[img:chrn_fullwidth:5125:Každý si přijde na své.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Setkání v docela jiném duchu se koná v sobotu ode dvou odpoledne na hlineckém Poděbradově náměstí. Sejdou se zde totiž všichni absolventi zdejšího gymplu, který si letos připomíná šedesát let od svého založení. Mladší bratříček toho chrudimského, co říkáte?

Od pátku do neděle se bude slavit i ve Smrčku. Ne, to není strom malého vzrůstu, ale vesnička nevelké rozlohy kousek od Chrasti. Už 660 let od první písemné zmínky si zdejší rodáci a obyvatelé budou připomínat od pátku do neděle. Začátek je v pátek od 14 hodin v kulturním domě Smrček a ukončení v neděli mší v místní kapličce. 

Klub cestou necestou Luže pořádá setkání v sobotu 21. září o půl čtvrté v kongresovém sále Hamzovy léčebny. Tentokrát bude přednáška Romana Bittnera s názvem Filipíny - ostrovy krásy i chudoby. Máte-li chalupu v okolí a nevíte, co s načatým sobotním odpolednem, zkuste tedy krásné prostory léčebny.

Pravou a nefalšovanou posvícenskou zábavu si můžete užít v kulturním domě ve Ctětíně. V sobotu od osmi večer to zde rozbalí skupina Quatro. Především je ale nutné si zapamatovat, že pivo se z oken zásadně nelije! To ve Svídnici začnou s tancovačkou o půl hodiny dříve - už v sedm hodin a třicet minut. Kde? V hospodě U Chrbolků.

Závěrem lze opět jen doporučit bohatou houbovou žeň v blízkých i vzdálenějších lesích a stejně tak i třeba vycházku k nedalekému Habrovu. Užívejme si přírody za humny města, dokud tam ještě nějaká je. Máte-li doma suchozemskou želvu, je nejvyšší čas na její zazimování. Takže bednička, písek a sklep. Na viděnou na jaře :-)

Knihu vám tentokráte doporučím v kombinaci s geniálním seriálem. Sherlock Holmes je jedna z "nejprovařenějších" postav. To je bez debaty. Ovšem kdo z nás skutečně zná původní znení Doylových příběhů? Sháníte-li něco na pošmourné podzimní večery, zkuste seriál, v němž detektiva hraje nenapodobitelným a geniálním způsobem Brit Jeremy Brett. Určitě vám zvedne náladu.

Hezký psí víkend, milí čtenáři.

Chrudim - Nad vchodem Divadla Karla Pippicha vlaje už takřka čtvrt roku obrovský plakát s portrétem Josefa Ressela, který zve na akci, která se konala před letními prázdninami. A právě to neuniklo pozorné čtenářce Chrudimských novin, která dala naší redakci tip na trefnou fotografii.

„Nechápu, proč už to někdo nesundal. Myslím, že je docela ostuda mít vyvěšenu pozvánku takových rozměrů na tomto místě, když inzerovaná akce už dávno proběhla,“ diví se čtenářka, jejíž jméno má redakce k dispozici.

[[img:chrn_fullwidth:5122:Plakát nad vchodem divadla měl být už dávno dole, město si na to ale zatím nenašlo čas.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pozvánka na 220. narozeniny nejznámějšího chrudimského rodáka Josefa Ressela obsahuje datum 29. června, což byl den, kdy město zažilo v pravdě velkolepé oslavy nejen v samotném centru, ale i v městských lesích. Proč ale město přeje „Dobre jutro“ rodákovi formou reklamního plakátu i 18. září, tedy v době, kdy je dávno po oslavách, je mnohým občanům záhadou.

Chrudim - Radnici se konečně podařilo najít zájemce pro další nemovitost, kterou dlouhá léta bez úspěchu nabízela k prodeji. Po domu v Poděbradově ulici a Charvátově vile v Hniličkově ulici jde nyní o možný prodej nevyužívané rekreační chaty v Luži - Zdislavi.

První místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) tak může být spokojený. Prodeje nevyužívaných a často zanedbaných nemovitostí ve vlastnictví města se mu totiž daří. Přesto zůstává v samotném centru města několik dalších městských domů, které by si zasloužily buď pořádnou opravu, anebo právě prodej do rukou svědomitějšího vlastníka.

Město původně za domek v Luži požadovalo 466 tisíc korun. Jediný zájemce, Milan Hanus ze Skutče, který se teď ke koupi chaty přihlásil, však nabídl 578 tisíc korun. Obdobně jako v případu prodeje domu v Poděbradově ulici tak jediná nabídka hravě "přebila" nejnižší požadovanou částku.

K zanedbané chatce patří i pozemek o výměře necelých 700 metrů čtverečních a také orná půda o rozloze 859 metrů čtverečních. Změnu majitele u nevyužívané nemovitosti musí ještě „posvětit“ zastupitelé, ale podle zkušeností s minulými prodeji nebude nejspíš ani tady problém výhodný prodej schválit.

Chrudim - Mnozí Chrudimáci si jistě všimli, že z kruhových objezdů a některých křižovatek zmizely „oblíbené“ plastové květináče, jejichž pořizovací cena vzbudila mnohé kontroverze. Proč jsou tedy nádoby s květinami pryč?

Dlouhých čtrnáct dní zjišťovala informace pro Chrudimské noviny mluvčí radnice Sylva Drašnarová. Byla snad fakta, proč ke zmizení květináčů došlo, tak pečlivě utajována?

[[img:chrn_fullwidth:5118:Držáky na květináče osiřely už dávno.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Květináče na kruhových objezdech byly odstraněny kolem 20. srpna,“ říká mluvčí Drašnarová. „Důvodem bylo poničení zeleně kroupami a vichřicí na přelomu července a srpna. Bohužel se jednalo o tak rozsáhlou devastaci, že by se výsadba do konce sezóny nevzpamatovala,“ upřesňuje důvody mluvčí. Proč však zjišťování této triviální informace trvalo tak dlouho, mluvčí neuvedla.