Chrudim - Městský zastupitel Roman Málek (Koalice pro Chrudim) nejspíš přes prázdniny nezahálel a i tentokrát si přinesl na jednání zastupitelstva soupis toho, na co se chce svého soka - starosty Petra Řezníčka (SNK-ED), zeptat. Tentokrát se živě zajímal o funkčnost městského kamerového systému, který provozují zdejší strážníci. Podle Málka kamery ve městě nefungují tak, jak by měly.

Málek však svůj dotaz formuloval tak, že z něho nebylo patrné, kterou nefunkční kameru má na mysli. Starosta Řezníček ale zareagoval až s překvapivou pohotovostí, protože dobře věděl, kam Málek svými připomínkami míří a komu se měla dotyčná událost s nefunkční kamerou přihodit. Zbývající kolegové v sále tak na oba aktéry zírali s otevřenou pusou, protože místy jejich debata připomínala spíše šifrovanou diskuzi než srozumitelný rozhovor. Jako by se Málek s Řezníčkem báli přítomnosti novinářů a medializace celého problému. Není se čemu divit. Na místě, kde by měla být funkční kamera, zeje totiž pouze prázdný držák. A ten toho opravdu na jednom z nejfrekventovanějších míst ve městě moc nenatočí.

[[img:chrn_fullwidth:5181:Na paneláku v Havlíčkově ulici přímo naproti nákupnímu středisku Kateřina byla kdysi umístěna městská kamera. Teď je tu jen samotný držák, který nenatočí vůbec nic.  Foto: Chrudimské noviny]]

Redakce Chrudimských novin ale zapátrala, protože se s ní současné vedení chrudimské radnice příliš nekamarádí, a podařilo se jí zjistit, že Málkův dotaz ve skutečnosti směřoval k nefunkční kameře u nákupního střediska Kateřina v Havlíčkově ulici, kde mělo dojít k poškození zaparkovaného auta majitele Martina Giráška. Ten se vzápětí snažil vypátrat viníka prostřednictvím záznamu pořízeného kamerou snímající přilehlé okolí, ale odešel z městské policie s nepořízenou.

„Snažil jsem se zjistit, jestli někdo v pátek 27. září mezi půl desátou a půl jedenáctou v noci neviděl odjíždějící vůz z parkoviště před restaurací Kateřina, který nacouval do modrého Renaultu Clio se šachovnicí. Musela to být pekelná rána, protože mám ohnuté dveře a zadní blatník je celý promáčknutý - asi tak o 15 centimetrů. Vinou neschopnosti města nemám žádný důkaz, protože si za tři roky nenašlo čas, aby nechalo kameru na křižovatce opravit,“ popisuje situaci nešťastný majitel malého renaultu. 

[[img:chrn_fullwidth:5180:Promáčknutý bok malého renaultu, který měla v Havlíčkově ulici ohlídat městská kamera. Viníka se proto nejspíš už nikdy nepodaří najít.  Foto: Martin Girášek]] 

Starosta Řezníček na základě toho Málkovi přislíbil neprodleně zjistit, jak se to s funkčností kamerového systému ve městě opravdu má a proč je zmiňované policejní „oko“ mimo provoz. Podle informací, které má naše redakce k dispozici, nefunguje kamera v tomto místě bezmála tři roky! Je to tedy jen další vizitka o schopnosti či neschopnosti „města, v němž by každý chtěl žít“.

Chrudim - První setkání zastupitelů po letních prázdninách slibovalo sice na začátku schůze zajímavou výměnu názorů nad územním plánem, ale nakonec byl tento bod stažen z programu ještě před zahájením jednání. Hodinu a čtvrt trvající schůze byla tak na hony vzdálena "klauniádám" některých opozičních zastupitelů z prvního pololetí a připomínala spíše "suchou" úřednickou rutinu než živou debatu nad problémy města, kterých se v posledních dnech i měsících objevila celá řada.

Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) na začátku už tradičně požádal všechny přítomné, aby jednání co nejméně zdržovali a své dotazy formulovali věcně. Jeho poznámka mířila podle všeho především k opozičnímu zastupiteli a věčnému diskutérovi Romanu Málkovi (Koalice pro Chrudim), který se po celé zasedání velice dobře bavil s vedle sedící Vladislavou Michalovou (TOP 09). Prázdniny mu evidentně prospěly, protože nešetřil úsměvy, které rozdával na všechny strany.

Začalo se zprávou o hospodaření města, kterou přednesla namísto Hany Vránové tentokrát vedoucí rozpočtového oddělení finančního odboru MěÚ Chrudim Jaroslava Stýblová. Z jejích slov vyplynulo, že si radnice vede v zacházení se svěřenými financemi nad očekávání dobře, což neopomněl zdůraznit i předkladatel bodu, neuvolněný místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD).

[[img:chrn_fullwidth:5176:"Hele, Michalová, máš připravený nějaký otázky? Aby Řezníček nevyšel ze cviku a noviny o nás měly co psát," jako by Roman Málek nabádal svoji spřízněnou kolegyni během pondělní schůze.  Foto: Chrudimské noviny]]

Následovalo rozpočtové opatření, které obsahovalo i nečekané výdaje na péči o biokoridor v Topoli a také více než jeden milion korun na likvidaci následků letní bouře. Právě peníze určené k financování péče o biokoridor zaujaly koho jiného než Málka. Toužil totiž vědět, proč se v rozpočtu objevilo 450 tisíc za sekání trávy a péče o dřeviny. Starosta Řezníček se mu proto pokusil vysvětlit, že od letošního roku přejímá péči o biokoridory město Chrudim, proto ji musí také zaplatit. Letos péči prováděly Technické služby Chrudim, za rok bude už firma vybrána ve výběrovém řízení. Starosta rovněž vyslovil naději, že většinu nákladů spojených s likvidací následků řádění bouří pokryje pojistka. Město kvůli tomu prý vyjednává v současnosti s pojišťovnami.

Změna ve zřizovacích listinách základních a mateřských škol včetně základní umělecké školy bude znamenat, že příjmy z pronájmů poplynou přímo na účty těchto škol a nikoliv městu, jak tomu bylo až doposud. Výjimkou zůstanou byty. Tady bude platby za nájmy i nadále inkasovat radnice. Zastupitelé proti tomu neměli námitek, takže i tento bod prošel hlasováním hladce jako nůž máslem.

Zastupitelé rovněž schválili půjčku Městským lesům na úpravu cest, kterou v budoucnu pokryje dotace, takže se peníze do městského rozpočtu zase vrátí. Stejně hladce prošel i převod nemovitostí v Medlešicích a námitky nebyly ani k prodeji nevyužívané rekreační chatky v Luži - Zdislavi. Částka, kterou nabídl jediný zájemce, přesahuje totiž o 40 tisíc cenu minimální, kterou radnice požaduje. Nový člen finančního výboru zastupitelstva, kterého vzápětí nominovala Koalice pro Chrudim, Stanislav Hotra, byl též zvolen na první pokus.

Závěrečná volná rozprava přinesla hned na úvod dotaz zastupitele Málka, kterého zajímalo, za kolik se pronajalo Divadlo Karla Pippicha zástupcům hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše. Podle Málka byla prý cena za pronájem více než příjemná. Uvedl, že vůbec nechápe, jak je něco takového možné, když platí zákaz využívání městských objektů v předvolební kampani. Neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) mu slíbil tyto informace obstarat. Stejně tak i starosta Řezníček ve své odpovědi na další Málkův dotaz, když se zastupitel vyptával na funkčnost městského kamerového systému.

Zastupitel Petr Lichtenberg (Strana svobodných občanů) na závěr ještě požádal o výměnu stropního panelu přímo nad hlavou Romana Málka. Podle jeho názoru se totiž deformace desky zvětšuje a mohla by tak jednou spadnout na hlavu "ryšavé opozice". Za všeobecného veselí starosta výměnu profilu přislíbil. Ještě před rozpuštěním schůze starosta Řezníček přítomné informoval o termínu dalšího zasedání zastupitelů, které se prý bude konat 11. listopadu. Projednávat by se tu měl konečně územní plán. Ve čtvrt na šest odpoledne tak mohla většina městských zastupitelů zamířit v poklidu ke svým domovům. 

Chrudim - Město se pustilo v těchto dnech do vyjednávání o změnách v projektu budovaného obchvatu s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD). Radnici totiž překvapila velmi negativní vlna, která se vzedmula po medializaci kauzy chybějícího sjezdu u Medlešic, který se ŘSD rozhodlo "dočasně" z původního záměru vygumovat.

Chybějící sjezd u Medlešic donutí totiž Chrudimáky na řadu let vážit z Pardubic do svého města delší cestu vedlejší Dašickou ulicí pod architektonicky kontroverzní horkovodní "slavobránou" a poté kolem drůbežárny namísto hlavního silničního přivaděče v Pardubické ulici a znevýhodní tím především firmy a podnikatele sídlící v průmyslové zóně Sever, kam je město v minulosti nalákalo mimo jiné pod příslibem snadného napojení na budoucí silniční obchvat. Teď je ale najednou všechno jinak a chrudimská radnice přichází se svým požadavkem na obnovení původní myšlenky sjezdu u Medlešic v první fázi stavby doslova s „křížkem po funuse“. Je totiž daleko těžší něco takového vyjednat v momentě, kdy stavba už tzv. běží, než když je ve stadiu příprav a na vyjednání takových podmínek jsou k dispozici celé roky. Pardubická ulice tak zůstane nejspíš od obchvatu ve směru od Pardubic na desítky let odříznuta.

To si v posledních dnech začínají uvědomovat i městští úředníci, kteří se pokusili z popudu vedení radnice  vyjednat vybudování chybějícího sjezdu. Podle ředitele pardubické pobočky ŘSD Bohumila Vebra není ale něco takového momentálně možné, protože podle něj nelze do rozestavěného obchvatu už zasahovat. Vebr navíc tvrdí, že když se obchvat připravoval, město trvalo na tom, aby sjezd u Medlešic postaven nebyl. Po současném obratu, který se na radnici udál, je Vebr přesvědčen, že sjezd by musel být zcela novou stavbou, která by se musela vytvořit dodatečně. Jak ale dodává, rozhodně nyní nevznikne jako součást komplexního obchvatu města. 

Chrudim - Dočká se opravy spadlá zeď u hřbitova svatého Václava na Novém městě? Zatímco opravu jeho menšího souseda - židovského hřbitova, začala radnice řešit prakticky okamžitě, křesťanská nekropole ji nechává chladnou. A lidem se to pochopitelně nelíbí.

„Pravidelně se tu prohánějí psi, protože ty páska nezadrží. Očůrávají náhrobky, je to ostudné,“ zlobí se seniorka Božena Slavíková. A skutečně. Oblíbený zelený plácek za hřbitovem slouží některým z majitelů čtyřnohých přátel k venčení. Občas se však stane, že psík uteče a dírou v plotě zamíří na hřbitov. Než si ho majitel přivolá, stačí se „vyvenčit“ i zde.

[[img:chrn_fullwidth:5171:Páska psy před vstupem na hřbitov sv. Václava rozhodně nezadrží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Spadlou zeď, kterou poškodily lípy pokácené vichřicí, město totiž zatím zabezpečilo pouze výstražnou tabulkou a páskou. Ta odradí možná člověka, ale psa jen ztěží. „A kam mám se psem chodit, to mi poraďte,“ ptá se jeden z majitelů psů, který si nepřeje zveřejnit své jméno. „Ve městě ho nikde pustit nesmím, za to je hned pokuta, na poli číhají často myslivci a pobíhající psy střílejí. Přece musí existovat nějaký kompromis,“ říká mladý muž s černým labradorem. Vyřešilo by jeho problém psí hřiště?

Spadlá zeď u hřbitova však zůstává. Blesková reakce vedení města, kterou si pochvaloval zástupce pražské Židovské obce, se tady, u hřbitova s několika významnými Chrudimáky, rozhodně nekoná. Jaké jsou priority radnice, se lze tedy jen dohadovat. 

Chrudim - Měla to být velká sláva, ale nebude. Na konci září měla být totiž dokončena rekonstrukce hotelu Bohemia a spolu s ní i výstavba podzemního parkoviště před hotelem. Jenže místo, kde měla nová parková stání vyrůst, připomíná teď měsíční krajinu. Za vším podle všeho stojí poslední nález archeologů, kteří zde vykutali židovskou rituální lázeň a trvají na jejím zachování. 

Podle významného pražského archeologa Jana Frolíka je tato mikve, jak se lázni přezdívá, jediným zachovaným nálezem takového druhu v Pardubickém kraji a proto by měla být podle jeho mínění zachována. Problém však je, že se našla v místě, kde se dlouhodobě počítalo s podzemními garážemi, které mají zvýšit kapacitu parkování pro hotelové hosty a veřejnost, a budova měla zároveň architektonicky vyplnit místo, kde až do 60. let minulého století stály domy.

[[img:chrn_fullwidth:5162:V těchto místech před hotelem se mělo vjíždět do nového parkoviště, zatím je tu vjezd pro stavebníky, které blokuje v práci archeologický nález.  Foto: Chrudimské noviny]]

Frolík teď navrhuje tři varianty, jak lázně zachránit. Buď je v prostoru garáží ponechat, ale zpřístupnit je veřejnosti, anebo podzemní garáže zmenšit a lázně zasypat tak, aby nedošlo k jejich poškození. Třetí možností je nechat lázně rozebrat a přenést je jinam. Archeologové nyní kvůli tomu připravují pro ministerstvo kultury návrh, aby byla mikve prohlášena kulturní památkou, a mohli tak některý ze svých záměrů s "požehnáním" státu uskutečnit.

[[img:chrn_fullwidth:5164:Mikve, která se našla před hotelem Bohemia, se má stát kulturní památkou.  Foto: Jan Frolík]]

To se pochopitelně nelíbí investorovi rekonstrukce hotelu, kterým je firma Homa holding, s.r.o., jejímž stoprocentním vlastníkem je Jaroslav Strnad z Bítovan. Ten se zatím k záležitosti nijak nevyjadřuje, ale je zřejmé, že práce na podzemních garážích nechal zastavit, přestože modernizace a částečná přestavba hotelu na kongresové centrum spějí s podporou evropské dotace ke svému závěru. Jak dlouho ale dokáže fungovat tak velký hotel bez možnosti parkování, je otázkou. Záležitost přechází mlčením i město.

[[img:chrn_fullwidth:5161:Jak dlouho ještě zůstane před největším chrudimským hotelem měsíční krajina?  Foto: Chrudimské noviny]]

Archeologům to ale nijak neubírá na jejich radosti, že se jim nakonec podaří vzácnou rituální lázeň zachránit. Objevili ji při vykopávkách u hotelu v obdélném sklepě pod schodištěm. Byla postavena z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů, přičemž nádrž, která byla uprostřed rozděla pískovcovou deskou, má rozměry 1,8 x 2,5 metru. Dům, v němž byla provozována, v roce 1850 vyhořel a na jeho základech vyrostla později nová stavba. Nález podobné mikve přitom očekávali archeologové v minulosti v Heřmanově Městci poblíž tamní synagogy, ale odešli odsud zklamaní, protože z ní zůstaly jen střepy. Narozdíl od ní představuje ta chrudimská pro archeology učiněný poklad.

Chrudim - Zdejší nábytkářská firma Dřevovýroba Ficek začala spolupracovat s věhlasným designérem, sklářem a architektem Bořkem Šípkem na nové edici interiérového nábytku pod značkou Archilles. Potvrdil to vnuk zakladatele firmy, která sídlí ve velké průmyslové zóně Západ, Jan Ficek.

Novou kolekci nábytku přitom charakterizuje luxusní elegance, která se nechala inspirovat příběhy postav z řecké mytologie, jež se do jeho jednotlivých kusů promítají pomocí intarzované techniky. V interiéru proto vyniknou i jako solitéry. Vyrobeno bude vždy maximálně 99 kusů a všechny podléhají evidenci. Ceny začínají na 45 tisících Kč za kus.

Jak uvedl Jan Ficek, kolekce si už našla první zákazníky, a to prý mezi architekty a poradci, kteří zařizují interiéry pro vybranou klientelu. Objednávky přicházejí i ze zahraničí, kde má Bořek Šípek už zavedené jméno.

Chrudim - Počasí za okny jako by nevědělo, pro co se má rozhodnout. „Je už podzim, nebo mám ještě chvilku předstírat babí léto?“ ptá se nás každý den. Ať už se přikloní k teplým večerům nebo mrazivým ránům, dovolím si předložit opět své tipy pro nadcházející víkend.

V pátek 27. září se určitě vypravte do Ležáků. Hosty dlouhodobého programu ve zdejším památníku budou se svou talk show fotbalový internacionál a bývalý reprezentant Ladislav Vízek a jeho kolega s kopačkami Vladimír Šmicer. Málem bych zapomněl na hodinu - začíná se v 18 hodin.

A další zastávka bude netradičně v kostelíku, o němž většina z nás nemá ani potuchy. Nebo jste snad někdy slyšeli o svaté Kunhutě nad Trhovou Kamenicí? Leží v maličké obci, nebo spíše osadě, která se jmenuje Polom. Ano, jde o ten slavný prales Polom u Horního Bradla. Tedy, v kostele svaté Kunhuty v Polomu se v sobotu 28. září rozezní hudba skladatelů 17. a 18. století z prostředí českých piaristických klášterů. Na programu je jedinečný projekt oživující barokní duchovní hudbu z prostředí českých piaristických klášterů, kterou v autentické interpretaci nastudoval Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka. Určitě se vyplatí absolvovat ne zrovna krátkou cestu z Chrudimi do hvozdů Železných hor. Kostel totiž opravuje parta nadšenců, kterým není cizí dědictví po našich předcích.

Ještě před samotným koncertem můžete také absolvovat komentovanou procházku po zmiňovaném pralese. Sraz je v 11 hodin před kostelíkem. Košíky s sebou, houby totiž stále rostou!

[[img:chrn_halfwidth:5166:I redaktor občas najde pořádnou houbu. Tahle na mě čekala ve Strádovské oboře.  Foto: Chrudimské noviny]]

Protože je sobota Dnem svatého Václava, knížete a velkého bojovníka, můžete si jeho dobu a panování připomenout v tento den i na zřícenině hradu Lichnice nedaleko Třemošnice. Od desíti dopoledne do pěti hodin odpoledne se zde totiž konají Svatováclavské slavnosti s ukázkami šermu, kostýmů a též dobových tanečků. Doporučuji!

Dnes už tradiční Svatováclavské slavnosti se budou letos samozřejmě konat i v Modletíně. Byl jsem tady před rokem a kdybych letos mohl, určitě vyrazím zase. Bohužel, mé kroky míří tentokráte jinam, ale přesto vám vložím odkaz na program. Začíná se v sobotu 28. září o půl jedné odpoledne. Přijďte se podívat, co se od minulého roku povedlo zrekonstruovat.

[[img:chrn_fullwidth:1980:Před rokem svatý Václav přijel a Chrudimské noviny u toho nesměly chybět.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Staré pověsti nasavrcké na vás čekají ve zdejším zámku v blízkosti keltského hradiště a slavného skanzenu budovaného Boii. Výstavu obrazů Jana Stejskala si můžete prohlédnout do 6. října - o víkendech od jedné do pěti odpoledne. V prodeji jsou zde také knížky, které pan Stejskal napsal a ilustroval: Pověsti a příběhy staré Chrudimě, Poklady železných hor, Cesta a návraty a Poslové dávných časů.

Jedinečnou výstavu přináší též chrudimské Regionální muzeum. Více o ní napsala kolegyně Věra Nevečeřalová a až budu mít chvilku, zajdu se na ni také podívat. Třeba se podaří i fotky, které si potom budete moci prohlédnout na našem facebookovém profilu.

Od svatého Václava je jen krůček ke svatému Vojtěchovi. Ten sice nebyl Přemyslovec, ale Slavníkovec, přesto byl jeho život nesmírně zajímavý. Dostane-li se vám proto do ruky kniha od Vladimíra Körnera „Smrt svatého Vojtěcha“, určitě neváhejte.

Babímu létu zdar!

Chrudim - Nejen zpožděné autobusy, ale i kličkující chodci mezi stavebními stroji jsou poznávacím znamením toho, že ani takřka po půl roce není ještě povrch Rooseveltovy ulice opraven. Dělníci se pohybují i v sousední Revoluční ulici, kde budují nová parkovací stání, chodníky a zcela nově zde ukládají i většinu sítí.

[[img:chrn_fullwidth:5146:Na staveništi mezi nově opravovaným Bronxem a Evonou panuje čilý ruch.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dělníci momentálně vozí do těchto míst nové profily k dodláždění míst pro auta v Revoluční ulici, maličký bagr pak pro změnu urovnává povrch Rooseveltovy ulice. Dlaždiči, zakleknutí na svých místech, tentokráte sprostě nenadávají, jako v oblíbeném úsloví, nýbrž čile doplňují chybějící místa velké skládačky nových chodníků.

[[img:chrn_fullwidth:5142:Nová parková stání před Evonou prospějí i vzhledu této šedivé fabriky v centru města.  Foto: Chrudimské noviny]]

Důvodem k současné horečné činnosti nebyl termín dokončení stavby, který město, jež je investorem, stanovilo až na konec prosince. Ve skutečnosti to byl kontrolní den, tentokrát za účasti novinářů, kteří se živě zajímali, proč se stavba tak vleče. Pozorný chodec jistě v této chvíli zaznamenal, že v sousední Revoluční ulici probíhaly stavební práce o poznání ležérněji a pomaleji, a to je přesně ten stav, na který si místní lidé dost často stěžují. Podle nich mohla být už celá akce dávno u konce.

[[img:chrn_fullwidth:5144:Moc pracantů v Revoluční v současnosti nepotkáte a dlouhou dobu rozkopaná ulice otravuje místním život.  Foto: Chrudimské noviny]]

Celá stavba za více než jedenáct milionů korun byla zahájena už v dubnu. Vzhledem k tomu, že většina peněz pochází z prostředků poskytnutých Evropskou unií, město na dokončení akce nijak nespěchá a ponechává stavařům dostatek času. Více času si stavba vyžádá i proto, že je po celou dobu nutné zachovat částečně průjezdnou Rooseveltovu ulici, což si vymínili provozovatelé supermarketu Billa a textilky Evona, a práce to celkově komplikuje.

[[img:chrn_fullwidth:5143:Rooseveltova ulice musí být kvůli podnikatelským subjektům v sousedství neustále průjezdná, a tak je nutné ji rekonstruovat na etapy. Ve finále to znamená významné prodloužení celé akce, která svou prašností a hlukem obtěžuje především místní obyvatele.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimákům tak nezbývá, než se obrnit trpělivostí. A to i v případě, kdy budou cestovat z nádraží autobusem. Městská hromadná doprava stejně, jako republikoví dopravci, musí totiž volit komplikované objíždění rozkopaných ulic, což především v dopoledních a odpoledních hodinách, kdy doprava ve městě kulminuje, znamená citelná zpoždění pravidelných spojů. 

Chrudim - Kritika na horkovodní "slavobránu" v Dašické ulici, která vznikla letos během přeložky horkovodních trubek kvůli přípravným pracem na silničním obchvatu, se hrne na město ze všech stran. Všimly si jí už i celostátní deníky, naposledy MfDnes, která v této souvislosti chrudimské radnici připomněla další nevzhledný "pomník" z opatovických trubek v sídlišti U Stadionu. V obou těchto případech mělo být totiž potrubí zakopáno pod zem, ale pokaždé zůstalo jen u slibů představitelů radnice.

Zmírnit tuto kritiku se nyní pokouší neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS), který však není za tuto oblast zodpovědný, protože má ve své gesci školství, kulturu a památkovou péči, nikoli městské investice. Čechlovský se však hlásí k období, kdy byl sám starostou (2006 - 2010, předtím místostarostou), seděl v dozorčí radě Elektráren Opatovice a měl spolu se svým tehdejším místostarostou zodpovědným za investice přehled o všech krocích, které souvisely se záměrem výstavby silničního obchvatu.

ŘSD prý hrozilo odsunutím stavby obchvatu
Místostarosta Čechlovský teď připouští, že jde v případě přeložky horkovodu v Dašické ulici o architektonický průšvih, ale zároveň dodává, že to prý nešlo jinak vyřešit. Zachází ve svém tvrzení dokonce tak daleko, když říká, že by jiné řešení horkovodní přeložky v těchto místech výstavbu obchvatu údajně pozdrželo o řadu let. "Zkoušeli jsme to několikrát projednat s ŘSD. Tvrdili nám, že když to otevřeme, může to celou stavbu i na deset roků odložit," komentuje doslova Čechlovský svoji verzi pro MfDnes. Deník zároveň připomíná, že trubky navrhl vést nad hlavami řidičů projektant Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a tento návrh se stal v roce 2005 součástí vydaného územního rozhodnutí.

Podle Čechlovského město později jednalo z podnětu tehdejšího městského architekta a současného zastupitele Karla Théra (Volba pro město) o možnosti vést horkovod v Dašické ulici pod zemí i s Elektrárnami Opatovice (EOP). Jak uvedl tiskový mluvčí EOP Petr Zadák, technicky to bylo proveditelné. Proti tomu se však podle Zadáka rázně postavilo ŘSD. "Tento projekt je finančně a technicky náročný, a tudíž za současných podmínek nereálný. Takže stavbaři stavějí dle projektové dokumentace a v souladu s vydaným stavebním rozhodnutím," odpověděla uvedenému deníku na dané téma tisková mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Proč necháváme vydělat jiné na náš úkor?
Z vyjádření neuvolněného místarosty však nevyplývá, proč si město, jako zadavatel celého projektu, nechalo nakonec vnutit verzi zpracovatele, který nevyhověl jeho požadavkům, a umožnilo mu chovat se tak, jako by mu území Chrudimě patřilo. Dokládá to i poslední vývoj událostí, kdy se ŘSD odmítlo zabývat dalším požadavkem současného vedení radnice na zřízení ekolávek podél sídliště Na Větrníku, což zdejší obyvatele odřízne od přírody, na kterou jsou zde po desetiletí zvyklí a dojde tak k znehodnocení jejich životního prostředí. Jde přitom o další z návrhů Karla Théra, který si u něho radnice objednala a nedokázala ho uvést do života. A tak namísto toho, aby si město samo určovalo svůj ráz, nechává si často vnutit vůli velkých firem a organizací, které na jeho území vydělávají veké peníze a neskutečně bohatnou.

Chrudim - Podmínky pro vyžití maminek s dětmi se v okolí Topolské ulice pomalu ale jistě stávají stále svízelnější. Zanedbané městské pískoviště, na které jsme před časem upozornili, schytalo totiž další ránu od vandalů, kteří jej proměnili v ruinu, jež může nejmenší drobotině přivodit nejedno zranění.

„Pískoviště v Topolské ulici je na tom hůř a hůř,“ píše do redakce jedna z místních rozzlobených maminek Šárka Vajnerová. „Nejen, že na něm panuje stále stejný, dnes možná i větší nepořádek, ale vandalové zde dokonce rozkopali kamennou zídku a odtrhli zbytek dřevěného sedátka,“ popisuje Šárka Vajnerová rozsah způsobených škod.

[[img:chrn_fullwidth:5130:Kamennou zídku ohlodal nejen zub času, ale i vandalové, kteří místo pro děti využívají k četným alkoholovým dýchánkům.  Foto: Šárka Vajnerová]]

Lokalita, do níž často míří chrudimské maminky s kočárky, je totiž známá i výskytem omladiny, která s oblibou využívá klidné místo v okolí zdejšího pískoviště. Nezřídka tu po ní zůstávají rozházené nedopalky cigaret, plechovky od piva nebo rozbíté lahve od tvrdého alkoholu. Děti se tak mohou snadno zranit o střepy ukryté v nevábně vyhlížejícím písku.

[[img:chrn_fullwidth:5131:Ruku na srdce - pustili byste sem vaše děti?  Foto: Šárka Vajnerová]]

Přestože město nechalo nedaleko odsud vybudovat hned několik moderních dětských hřišť, zejí tato prázdnotou, neboť se zdají být maminkám svou polohou nepraktické. Naopak klidný koutek s pískem plným nepořádku je přitahuje, protože se nachází jen pár kroků od místních hypermarketů. Mají tedy daleko větší příležitost se tu s dětmi zastavit, než si cestou domů zacházet s těžkými nákupy mimo tuto trasu. Je tedy na místě se zeptat, zda město neuvažuje i o rekonstrukci daleko frekventovanějšího pískoviště v Topolské ulici, když předtím patrně špatně vyhodnotilo možnosti zdejších maminek a investovalo do dětských hřišť tam, kde jich není tolik potřeba.