Chrudim - Předčasné ambice nejspíš poškodily chrudimského poslance a městského zastupitele Jana Chvojku při sestavování kandidátky sociální demokracie do mimořádných parlamentních voleb v rámci Pardubického kraje. Chvojka totiž už dopředu deklaroval, že chce usilovat o čelnou pozici, avšak byl nakonec svými spolustraníky odsunut na nevolitelné šesté místo.

Pro chrudimskou ČSSD to znamená především pořádně studenou sprchu, která jí snad pomůže co nejdříve vystřízlivět a vychovat si časem vlastního, silného kandidáta. Chvojka totiž v krajské sociálnědemokratické hierarchii propadl na celé čáře a pokud nezazáří jako v posledních parlamentních volbách, stane se z něho nejspíš opět úředník krajského úřadu. A to si přitom ještě před pár dny myslel na post krajského lídra a najednou je vše úplně jinak.

Lídrem kandidátky ČSSD se tak v Pardubickém kraji podle očekávání stane starosta Holic Jiří Effenberk za Pardubicko, z druhého místa na kandidátce pak bude usilovat o hlasy voličů místopředsedkyně OVV Ústí nad Orlicí Jitka Dostálová. Třetí místo připadlo poslanci Václavu Neubauerovi ze Svitav a čtvrtá relativně volitelná pozice podle předběžných odhadů byla přidělena poslanci a krajskému šéfovi ČSSD Miroslavu Váňovi z Pardubic.

Pátý na kandidátce bude svitavský lékař Pavel Havíř a teprve až šestý je zástupce druhého největšího města v kraji, již zmíněný poslanec Chvojka. Ze známějších jmen stojí ještě za zmínku na osmém místě kandidátky krajská radní zodpovědná za školství Jana Pernicová za Svitavsko.

Propadák Chrudimi na kandidátce lze podle všeho přičíst také na vrub zdejší okresní organizaci, která si jako jediná po sérii skandálů nepřála v čele krajské sociální demokracie poslance Váňu. Ten nejenže získal nazpět ztracenou důvěru zbývajících tří okresních organizací, ale odrazil i zájem poslance Chvojky o krajské předsednictví a během závěrečného hlasování si pak hravě poradil s jediným protikandidátem, chrudimským místostarostou Jaroslavem Trávníčkem. 

Ze složení čela kandidátky je rovněž znát, že je složena z příznivců současného hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, který se dostal s chrudimskou organizací do křížku poté, když nechal odvolat z funkce oblíbeného ředitele zdejší nemocnice a radního města Tomáše Vondráčka. I tato skutečnost mohla ovlivnit odsunutí chrudimských kandidátů na druhou kolej.

Chrudim - Stavební práce na nově vznikajícím obchvatu utěšeně pokračují. A přestože většina Chrudimáků stavbu samozřejmě vítá, někteří obyvatelé dříve samostatných vesnic, nyní chrudimských místních částí, z ní moc nadšení nejsou. Bojí se totiž zničených polí a paralýzy života v jejich obci.

Nesouhlasné hlasy se ozývají především ze sousedního Vestce, který proti severovýchodní variantě silničního obchvatu bojuje spolu s ochránci přírody už od 90. let minulého století, kdy dokonce Vestečtí uspořádali protestní petici, avšak jejich dosavadní úsilí bylo vždy marné, a tak trasa necitlivě zasáhne jak do lokality této obce, tak i do chráněnné krajinné oblasti Habrov s unikátní flórou a faunou.

[[img:chrn_fullwidth:5006:Nová vstupní brána do Železných hor? Je vidět, že se s tím tvůrci horkovodu příliš "nemazali" a město proti této architektonické zrůdnosti na jedné z příjezdových cest do Chrudimi nijak nezasáhlo.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vestec, jenž je znám především školním statkem, který zde provozuje Střední zemědělská škola Chrudim, doplatí na výstavbu rychlostní komunikace asi nejvíce. Silnice totiž povede i nad loukou, na níž se pravidelně pořádají vestecké koňské závody. „Spíš mi připadá, že víc zdejší krajinu a okolí celkově devastuje slavný obchvat,“ komentuje obyvatelka Vestce Denisa Bilíková vztyčenou „slavobránu“ v Dašické ulici, kterou tvoří vedení horkovodu.

„To nikoho nezajímá, že tam vykáceli, jinde vyrvali, onde se jezdí po zasetém poli,“ zlobí se Denisa. Podle ní se kvůli výstavbě obchvatu bude muset zrušit oblíbený dětský den i zmiňované závody. Kam se tyto akce přestěhují, Vestečáci prozatím netuší. V diskusi na sociálních sítích přitom zazněly i pochybnosti, zda se podaří stavbu dokončit v termínu. Podle názoru jednoho z komentátorů Ondřeje bývá totiž v Čechách pravidlem tyto projekty uměle prodlužovat. Důvodem je prý zajištění dlouhodobějšího příjmu zúčastněných firem.

[[img:chrn_fullwidth:5007:Kolíky vyznačující místo, kudy v budoucnu povede obchvat, jsou už na dohled z oken sídliště Na Větrníku. Podle místních to bude znamenat konec klidného bydlení a také oblíbených procházek do Habrova, který je plný zvěře a charakterizuje ho nádherná přírodní scenérie. To vše teď nenávratně zmizí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Slova dívky z Vestce se už teď začínají naplňovat i na poli v sousedství sídliště Na Větrníku. Snad každý, kdo tu venčí svého psa, zaregistroval kolíky, které se objevily uprostřed posekaného pole. I tudy povede v budoucnu silnice, jež by měla ulehčit městu od tranzitní dopravy. „Netuším, kam budeme chodit se psem, až tudy povede obchvat. Chápu, že je potřeba ulehčit městu, ale trochu mě mrzí, že zmizí poslední kus přírody, který mám rád. Do Habrova je to opravdu kousek,“ popisuje smíšené pocity muž venčící křížence stafordšírského teriéra. Silnice by zde totiž měla být zapuštěna do země, takže překonat ji a dostat se do oblíbené lokality bude prakticky nemožné.

A právě před tím mimo jiné za svého života argumentoval známý chrudimský ochránce přírody a šéf odboru životního prostředí bývalého chrudimského okresního úřadu Milan Marenčák, který Habrov před záměrem výstavby obchvatu bránil. Například kvůli tomu, že se zde vyskytuje nezvykle velký počet druhů travin a žije tu velký počet chráněných živočichů. Obchvat zapuštěný do zdejší krásně zvlněné krajiny vedle toho přeruší trasy, po nichž se pohybují stáda lesní zvěře a v blízkosti chrudimských Pumberk vyvádějí srny mláďata. To vše teď vezme betonová stavba pokrytá asfaltem za své a jediná chráněná krajinná oblast na okraji Chrudimě bude nemilosrdně rozetnuta na dvě části.

[[img:chrn_fullwidth:5005:Bude zánovní asfaltová silnička na pozemku města sloužit jako obslužná trasa stavebníkům obchvatu? Až doposud ji zejména v zimě využívali běžkaři jako trasu s dobrou stopou do Topole. Nyní bude muset ustoupit budoucímu obchvatu a dunící těžké nákladní dopravě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Blízká přítomnost silničního obchvatu začíná rovněž významně ovlivňovat ceny zdejších nemovitostí a řada lidí je proto s tímto neradostným výhledem začíná opouštět. To přirozeně tlačí ceny bytů Na Větrníku dolů a ti, co zůstali, se začínají pozvolna mísit se sociálně slabšími spoluobčany, kteří si život v jednom z nejmladších chrudimských sídlišť mohou nyní snáze dovolit. "Už takřka rok se zde snažím beznadějně prodat garsonku za 690 tisíc korun. I když jsem šla s cenou výrazně dolů, je momentálně za tyto peníze neprodejná," stěžuje si majitelka bytu v jednom z výškových domů. Zdejší byty byly přitom řádově ještě před nedávnem prodejné o několik stovek tisíc korun výš než nyní.

Místním lidem nedá také spát možný hluk z těžké nákladní dopravy, která začne projíždět kolem jejich obydlí. Přestože jsou ujišťováni, že je bude chránit poměrně velký zářez obchvatu do krajiny včetně protihlukových bariér, příliš této "ochraně" nevěří. Za všechny to shrnuje pan Zdeněk, který utekl před hlukem obchvatu z Jesenice u Prahy do chrudimského sídliště Na Větrníku. "U nás v Jesenici byl klid do té doby, než tu postavili silniční obchvat. Protihlukové bariéry nejsou přitom nic platné a hluk nás ruší celý den. Nejmarkantnější je to večer a v noci, kdy neustále slyšíte z dáli šum, který narušuje klidný spánek. No a teď Na Větrníku budu na obchvat koukat přímo z okna. K tomu už není co dodat," krčí rameny muž, který zatím neví, jak bude situaci dál řešit.

„Každá mince má dvě strany,“ uzavírá lakonicky příměrem diskusi na facebooku další z Chrudimáků. Zda převáží pozitiva, nebo zmiňovaná negativa, ukáže až čas. Už teď je ale zřejmé, že zatímco jedna část Chrudimáků jásá, druhá vzhlíží k obchvatu s velkými obavami. 

Chrudim - Manitou Železné hory i letos startovalo na Resselově náměstí a cílová rovinka vyústila na Ploché dráze v Chrudimi. Pro cyklisty z blízkého i dalekého okolí je to každoroční událost, na které nesmí chybět - i letos se jich na startu sešlo několik stovek.

Manitou Železné hory není jen událost pro dospělé, ale hlavně pro děti, které si nejen zazávodí, ale zároveň mají možnost se pobavit a zasoutěžit si v disciplínách s bicyklem spojeným. Na Ploché dráze byla připravena řada doplňkových aktivit a soutěží, při kterých se rodiče se svými ratolestmi rozhodně pobavili. Došlo třeba na nafukování pneumatiky a nebo jízdu po překážkové dráze. Na pódiu se během odpoledne vystřídala řada nadějí, ať už byly oceněni za výkon v závodě a nebo se na ně usmálo štěstí v tombole, díky které mohly vyhrát zajímavé cyklistické ceny.

Hodně diskutovaný a oceňovaný byl v našich novinách mnohokrát zmíněný Míša Tereska, který se také zúčastnil cyklistického závodu. Sympatický krok jeho tatínka, jenž ho přihlásil do tradičního závodu dětí jeho věku, a nepatřil tak do kategorie handicapovaných. Po závodě byl Míša na pódiu oceněn moderátorem a potleskem všech přítomných, s úsměvem na rtech poté přebíral medaili a dary od některých jeho soukmenovců, kteří měli to štěstí a mohou se cyklistice věnovat naplno.

Závod se jel v mnoha věkových kategoriích, muži si mohli vybrat mezi třemi trasami, jenž byly dlouhé 18, 38 a 65 kilometrů. Absolutními vítězi se stali Pavel Boudný a Denisa Stodůlková. Poklona a poděkování avšak patří všem, kteří našli odvahu a zúčastnili se závodu organizace Kolo pro život, která se rok co rok snaží přitáhnout k cyklistice mladé a ambiciózní sportovce.

[[gal:5003]]

Chrudim - Ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo z programu „Podpora bydlení při živelní pohromě“ finanční pomoc všem, kterým způsobily nedávné devastující bouře škody na jejich obydlí. Týká se to tedy i Chrudimáků, kteří se potýkali s tímto přírodním živlem hned dvakrát za sebou a některým dokonce vzal střechu nad hlavou. Finanční pomoc státu bude teď poskytnuta formou dotací obcím, které o ni požádají anebo jako příspěvek adresně postiženým občanům. 

V druhém případě bude podora sloužit k úhradě části nákladů na opravu bytu určeného k trvalému bydlení poškozeného živelní pohromou či jinou mimořádnou událostí, a to ve výši maximálně 30 tisíc korun na jeden poškozený byt. Informovala o tom tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová.

[[img:chrn_fullwidth:4858:Zaplatí zničené byty v Chrudimi stát?  Foto: Jindřich Balous]]

Dotaci lze poskytnout na úhradu části nákladů spojených s opravou bytu poškozeného živelní pohromou. Opravou bytu se pak rozumí uvedení bytu do stavu před poškozením nebo do provozuschopného stavu. Naopak práce, které mají investiční charakter nebo vedou k technickému zhodnocení stavby, na dotaci nedosáhnou. Peníze přitom lze použít na úhradu odbahnění, úklidu a dezinfekce bytu, a též na úhradu stavebního materiálu a stavebních prací. Jestliže vám bouře poškodila chatu, chalupu nebo zahradní domek - tedy nemovitosti určené k rekreaci, ani v těchto případech se vám dotaci získat nepodaří.

[[img:chrn_fullwidth:4846:Obyvatelé poničeného paneláku ve Vlčnovské ulici, který přišel o střechu, mají šanci získat finanční výpomoc na opravy svých bytů.  Foto: Chrudimské noviny]]

Lidé, kteří o příspěvek požádají, musí doložit fotodokumentaci poškozených bytů, doklady o právním vztahu k poškozenému bytu a faktury za provedené práce či materiál. Následně je třeba doložit fotodokumentaci opravených bytů. Podmínkou pro přidělení dotace je, že byl žadatel v rozhodný den vlastníkem poškozeného bytu a trvale v něm žil. Může jít ale i o nájemníka, který poškozený byt užíval. V takovém případě je třeba předložit nájemní smlouvu.

Důležitou podmínkou rovněž je, že byt byl dočasně neobyvatelný a žadatel není příjemcem příspěvku ve výši 150 tisíc korun podle nařízení vlády, jehož znění najdete pod textem. Žádost o finanční příspěvek lze stáhnout na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj nebo města Chrudim. Bližší informace pak najdete zde.

Vyplněné žádosti o příspěvek a podklady je možné podat na Městském úřadě v Chrudimi, odbor územního plánování a regionálního rozvoje.

Příloha: 

nv-394.doc

Chrudim - Hrochovotýnecká stavební firma Elpo ukončila v sídlišti Na Větrníku práce na přeložkách plynu a elektřiny, jež jsou předzvěstí stavby rozšířeného parkoviště před bytovým domem, který na samém okraji sídliště vlastní město. V souvislosti s touto akcí se obytnou lokalitou rozkřikla nepodložená zpráva, že se tu město v budoucnu chystá postavit další nájemní dům pro sociálně slabé spoluobčany a především pro nepřizpůsobivé Romy z chrudimského Bronxu v Revoluční a Rooseveltově ulici.

Mezi obyvateli sídliště to přirozeně zvedlo vlnu nevole, protože už teď se sem pozvolna stěhují romské rodiny, které na Větrník láká především levné nájemné, a s ohledem na svoje zvyklosti patří přirozeně k nejhlučnějším občanům, kteří na nejvýše položeném místě ve městě žijí. Mnozí starousedlíci tak vyjadřují obavy, aby zde časem nevzniklo ghetto podobně jako v nechvalně pověstném Bronxu v lokalitě pod chrudimským nádražím.

Mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová však informaci o možné výstavbě nájemního domu pro Romy dementovala a doslovně na městském webu uvedla, že je z kategorie "jedna paní povídala". "Co se týká města Chrudim, nemám informaci o stavbě bytovky na Větrníku či o stěhování obyvatel z Revoluční ulice, samozřejmě pokud neberu v úvahu skutečnost, že někteří obyvatelé z řad dlužníků nájemného odcházejí z této lokality průběžně," tvrdí Drašnarová.

Práce před bytovým domem ve vlastnictví města sice už skončily a po zásahu techniky zbyly jen viditelné záplaty na asfaltové silnici, nedůvěra mezi místními však zůstává. To proto, že se lidé o přeložku živě zajímali a od pracovníků prováděcí firmy zjistili, že umožňuje nejen rozšíření stávajícího parkoviště o nová stání pro vozidla, ale do budoucna i výstavbu dalšího bytového domu na pozemku naproti městské bytovce s nájemními byty.

Chrudim - Víkend je už skoro za dveřmi stejně jako konec prázdnin. Děti si tak budou užívat už jen týden sladké nicnedělání a zároveň doufat, že se snad přeci jen podaří čas zastavit, nebo alespoň přibrzdit. Kam se tedy vydat o předposledním prázdninovém víkendu?

První pozvánka je do malebné obce Kočí s ještě malebnějším historickým kostelíkem. Právě zde totiž v sobotu 24. srpna vypuknou hned tuplované oslavy. Hasiči budou slavit 120 let od svého založení a celá obec pak už 750 let. To jsou čísla, jež může závidět nejedno velké město. V deset hodin dopoledne zahájí oslavy mše svatá se svěcením korouhví a hasičského praporu, v jedenáct v noci pak program uzavře ohňostroj. Kompletní přehled najdete v příloze pod textem.

V sobotu se na Lichnici ve 12 hodin představí skupina Sagittarius se svými kušemi, luky a samostříly. Zájemci si tak budou moci vyzkoušet, jak těžký život měli ve středověku právě lukostřelci. Natáhnout dlouhý luk nebo dokonce samostříl chce totiž nemalou sílu. Ve 14 hodin na Lichnici pro změnu ukáží psovodi, co se naučili psi z jejich kynologického klubu z Heřmanova Městce.

Na letním parketu v Dřevíkově si v sobotu můžete poslechnout oblíbené Bíbry, kteří nikdy nezklamou. Zda se přidáte i tancem, je jen na vás. Začíná se v osm hodin večer. Prohnat svůj protějšek po parketu můžete i v nedalekých Bítovanech. Právě zde totiž ve stejný čas oslaví svatého Bartoloměje, jehož kostelík se ve vesnici nachází, tancem a hudbou.

Jaký by to byl konec léta bez tradiční Bartolomějské pouti v Heřmanově Městci. Nestačila-li vám ta naše, chrudimská? Pak si můžete dát v Bažantnici repete. Počasí snad vydrží hezké a bahno se ani letos konat nebude.

Dětský cirkusový den si můžete užít v Libkově na hřišti. V sobotu 24. srpna ode dvou do šesti odpoledne. Potomky tu čekají hry a samozřejmě i spousta atrakcí. Ve Svídnici si hasiči v sobotu připomenou už sto let od svého založení. To se samozřejmě neobejde bez spousty vody, piva, klobásek, či průvodů. Sraz je ve dvanáct hodin na návsi a pořadatelé slibují i netradiční pivní štafetu. Až mě v této souvislosti skoro napadá jedna replika z oblíbeného filmu Slavnosti sněženek o alejích.

V neděli 25. srpna v 18 hodin se v prostorách nasavrckého zámku koná koncert Hudba na sklonku léta. Účinkují zde Jana Lesná se svým sopránem, Jan Jiráček a mužný baryton, Jana Trojanová bude recitovat a večerem i provázet. Radka Jiráčková pak rozezvučí klavír a Štěpán Buchar kytaru.

Knihou na závěr je tentokráte publikace, jejímž autorem je nevšední milovník a vychovatel psů Rudolf Desenský. Jak poznat psí duši, tak se knížka jmenuje, totiž naučí chovatele porozumět svému čtyřnohému příteli. Těm, kdo snad psa nemají, otevře dveře do světa chlupáčů, kteří nás milují ze všech bytostí nejméně sobeckou láskou bez podmínek. Kniha určitě stojí za přečtení.

Přeji vám hezký víkend, milí čtenáři.

Příloha: 

program_slavnosti.pdf

Chrudim - Poslanecká sněmovna se většinou svých hlasů rozpustila a země podle všeho spěje k předčasným parlamentním volbám. Mandát poslance tak ztratili chrudimský neuvolněný místostarosta Jan Čechlovský (ODS) a městský zastupitel Jan Chvojka (ČSSD). Mnohé v této souvislosti zajímá, jakou budoucnost oba politici plánují.

Zatímco Chvojka dává svoje další politické ambice nepokrytě najevo, Čechlovský se za posledního půl roku zatím konkrétně nevyjádřil. Neučinil tak ani bezprostředně poté, co přestala Poslanecká sněmovna fungovat. "Volební kandidátky ODS teprve vznikají," reagoval neurčitě na dotaz médií, aniž by dementoval kuloární zprávy o tom, že už v dalších parlamentních volbách kandidovat nechce. Potvrdil pouze, že zůstává dál neuvolněným místostarostou za ODS v Chrudimi a že momentálně zvažuje další pracovní nabídky.

To Chvojká má už jasno. Mimo jiné prohlásil, že se bude pokoušet o co nejčelnější místo na kandidátce ČSSD v Pardubickém kraji, když už předtím prohrál souboj o lídra kandidátky se starostou Holic Ladislavem Effenberkem. V případě, že by v mimořádných volbách neuspěl, chce se prý vrátit na odbor strategického rozvoje Pardubického kraje, kde pracoval předtím, než se stal poslancem.

Chrudim - Sportovní areály města Chrudim se chtějí zabývat náměty občanů na zlepšení svých služeb v prostoru letní plovárny. Uvedl to ředitel uvedené městské organizace Luděk Marousek, který přislíbil jejich uvedení do života v následujících sezonách.

Návštěvníkům chrudimské plovárny vadí nejvíce zastaralý systém odbavování vstupného prostřednictvím zákaznických karet, které se musí každé dva roky měnit a přirozeně hradit i nad rámec vstupného. Přímo komicky pak někdy působí, když turnikety na tyto zákaznické karty nereagují a musí je obsluhovat další pracovník plovárny, aby se lidé dostali bez použití karet, které si předtím museli koupit u výdejního okénka, dovnitř. Nehledě na to, že se tím prodlužují již tak dlouhé fronty návštěvníků, kteří musí trávit dlouhé minuty v úmorném horku navíc. To by se teď mohlo podle Marouska změnit.

Ředitel sportovišť prý uvažuje také nad dalším návrhem občanů o zákazu kouření uvnitř areálu. Marousek v této souvislosti nevylučuje zavedení vyhrazeného prostoru pro kuřáky na koupališti podobně, jako už to několik let praktikují na plovárně v sousedních Slatiňanech, kde je kuřákům určen pouze prostor před tamním občerstvením. V místech kolem bazénu je pak kouření striktně zakázáno. Kdy přesně se ale můžeme na tyto změny těšit, už ředitel Marousek nespecifikoval.

Můj známý měl dopravní nehodu na motorce. Předjížděl v nepřehledné zatáčce mezi Sečí a Kovářovem pomalejší auto, bohužel ale přes plnou čáru, což neměl, a při zařazování zpět do svého jízdního pruhu dostal smyk, upadl s motorkou na vozovce a zůstal nehybně ležet. Měl zlomenou klíční kost a chvíli byl v bezvědomí. Motorku za sto tisíc na odpis do šrotu.

Druhý příběh se odehrál v roce 2005 na Pardubicku, kde nedal dlouholetý holický starosta Ladislav Effenberk přednost mladému motorkáři, který jel po hlavní silnici, a z vedlejší silnice ho prostě autem "sestřelil". Nehoda skončila tragédií, protože při ní zemřela šestnáctiletá spolujezdkyně na motorce. Pro viníka havárie jistě trauma na celý život. Tato tragédie byla připomenuta v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny, v nichž má právě Effenberk vést kandidátku sociální demokracie v Pardubickém kraji.

Proč oba případy srovnávám? Pro zjevný nepoměr v potrestání obou uvedených viníků dopravních nehod. Jak si myslíte, že dopadl náš třiadvacetiletý motorkář v prvním příběhu? Za prvné se sám potrestal tím, že si zničil drahý motocykl a je kvůli komplikované zlomenině už několik měsíců v pracovní neschopnosti. Než se však stačil uzdravit, zařehtal úřední šiml a předvolal si ho k přestupkové komisi při MěÚ Chrudim. Nikoho tu nezajímalo, že je mladík řidičem z povolání a na místě přišel o řidičský průkaz s poukazem, že ho čeká ještě "tučná" správní pokuta. A navrch mu bylo strženo i sedm bodů z celkových dvanácti. To vše s odůvodněním, že zákon údajně jinou možnost potrestání v takovém případě nezná.

A jak dopadl starosta Holic? Odešel od soudu jako bezúhonná osoba s čistým trestním rejstříkem. Nebyl mu odebrán ani řidičský průkaz. Zaplatil pouze uloženou pokutu a byla mu soudem stanovena povinnost náhrady způsobené škody. To znamená, že mohl zase nastoupit do zaměstnání a zapojit se do veřejného života, zatímco mladíka z našeho prvního příběhu připravili chrudimští úředníci o práci kvůli banálnímu dopravnímu přestupku. Jen jsem teď zvědavý, jak jim z podpory v nezaměstnanosti bude splácet vysokou správní pokutu. Nejspíš na něj pošlou exekutora a připraví mu tak opravdový "start" do života...

Z výše uvedeného čouhá zhůvěřilost našeho právního řádu na sto honů. V momentě, kdy se k němu ještě přidá horlivost některých zainteresovaných osob, nemá už v jistých momentech žádný výchovný charakter, nýbrž přímo devastující účinky. V plné nahotě se tu odkrývají paradoxně také daleko vyšší pravomoce přestupkových komisí k potrestání dopravních deliktů, než mají k dispozici naše soudy. Jak kdysi v žertu pronesl jeden můj známý soudce: "Když už si sedneš za volant opilý, tak ať to stojí za to. Protože když budeš mít v krvi jen necelé promile, skončíš u přestupkové komise, která ti může sebrat řidičák a napařit dvacetitisícový flastr. U nás to budeš mít ani ne za třetinu a ještě ti řidičák zůstane..." Na tomto názorném příkladu vidíte, vážení čtenáři, jak jsou naše zákony postavené na hlavu.

Chrudim - Množství kulturních památek, kterými se Chrudim pyšní, není právě malé, protože město patřilo v minulosti mezi nejvýznamnější místa bývalé Země koruny české. Každý si proto v této souvislosti nejčastěji vybaví takové dominanty, jakými jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo renesanční Mydlářovský dům s unikátním minaretem. I přes tato pozitiva se ale řada chrudimských pamětihodností nenachází v současnosti zrovna v nejlepší kondici a svým stavem tak často žalují na nedůslednost svých majitelů.

Není přitom těžké chátrající či poničené pamětihodnosti objevit. Například na Kopanici míjejí chodci jednu ze zanedbaných soch. Jde o svatého Jana Nepomuckého, který původně stál v Palackého ulici a po přesunu na Kopanici mu někdo neznámý strhl z hlavy svatozář a připojil na podstavec této sochy nelichotivý obrázek. Destička s nápisem „kulturní památka“ byla sice po její krádeži před nedávnem doplněna, ale samotná socha se v takto nedůstojném stavu nachází už několik let.

[[img:chrn_fullwidth:4980:Svatý Jan je bez svatozáře, na zadní část sloupu je lépe se raději nedívat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Dalším příkladem zanedbané péče je kostel svaté Kateřiny na bývalém chrudimském předměstí. Nejenže jej před rokem 1989 zohyzdila okolní panelová zástavba a v těsném sousedství nákupní středisko s ještě odpudivějším názvem Borzna, ale momentálně se tato tradiční městská pamětihodnost potýká s odlupující se omítkou, ba co ještě hůře - s opadáváním některých ozdobných prvků. Římsko-katolická farnost tvrdí, že na opravu tohoto kostela nemá žádné peníze a prý jen horko těžko shání finance na postupné opravy hlavního arciděkanského chrámu na Resselově náměstí. Sv. Kateřina tak musí počkat.

[[img:chrn_fullwidth:4981:Fasáda kostela sv. Kateřiny nutně vyžaduje opravu. Pokud se s ní včas nezačne, změní se svatostánek katolické církve za pár let k nepoznání.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jen pár kroků od kostela sv. Kateřiny se nachází před mostem přes řeku Chrudimku dvě ukázkově udržované barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava, které město nechalo v minulých volebních obdobích restaurovat spolu s rekonstrukcí již zmíněného mostu. Netřeba připomínat, že takovou péči vyžadují všechny místní pamětihodnosti, na které se zpravidla najdou v rozpočtu finance až tehdy, když se jejich stav nachází doslova v katastrofálním stavu.

[[img:chrn_fullwidth:4972:Takhle mají historické sochy vypadat!  Foto: Chrudimské noviny]]

Dalším příkladem soch v dobré kondici jsou postavy českých panovníků Karla IV. a knížete Břetislava I. na Žižkově náměstí. Je to nejspíš proto, že se nacházejí na poměrně frekventovaném místě a jsou tak veřejnosti na očích. Svůj díl na tom sehrává i skutečnost, že jsou umístěny ve výklencích objektu, který je přisuzován zbytkům chrudimského hradu a který bývá turisty často navštěvován. Trochu diskutabilně pak v sousedství těchto skvostů vyznívá novotou zářící učňovská práce v podobě pískovcové sochy sv. Anežky České v opačném koutu náměstí.

[[img:chrn_fullwidth:4974:Sochy obou českých panovníků na Žižkově náměstí vypadají zachovale.  Foto: Chrudimské noviny]]

Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie prochází opravami postupně. V současnosti se mění část jeho střešní krytiny a ruku restaurátorů by měl časem poznat i vnější plášť. Vzhledem k tomu, že je hlavní kostel z jedné části v Komenského ulici takřka mimo dohled veřejnosti a městského kamerového systému, proměnil se místy v oblíbené zákoutí záškoláků a kuřáků, kteří nezřídka využívají výklenky kostela k vykonání potřeb namísto nedalekých veřejných záchodků.

[[img:chrn_fullwidth:4976:"Lidský neřád," řekl by klasik při pohledu na zakálená zákoutí hlavního arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ve velmi neutěšeném stavu je rovněž dům naproti arciděkanskému kostelu v Komenského ulici, který paradoxně patří mezi další z kulturních památek, avšak svým vzhledem se řadí spíše mezi obydlí sociálně slabších spoluobčanů než mezi cenné objekty chrudimského centra. Svým dílem tomu přispívá i skutečnost, že je opět z dohledu větší části veřejnosti.

[[img:chrn_fullwidth:4975:Zub času pracuje rychleji, než si člověk myslí. Jinak by se v takovém stavu nemohl nacházet objekt označený za kulturní památku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Novoměstská kašna prošla v minulém volebním období poměrně rozsáhlou zásadní rekonstrukcí a je to na ní naštěstí ještě znát. Bohužel, ani tady se městu nepodařilo uhlídat ji před nenechavci, kteří zde zatoužili zpeněžit měděnou tabulku, označující kašnu za kulturní památku, na což turista nestačí koukat stejně jako zdejší jelen se stále obrácenými parohy.

[[img:chrn_fullwidth:4977:Na Novoměstské kašně někdo ukradl měděnou destičku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samostatnou kapitolou je pak kostel sv. Michaela v bývalých Zieglerových sadech. Patří opět katolické církvi, která se snaží s použitím skromných prostředků a darů alespoň o dílčí opravy. Za tyto peníze se například v minulém roce objevily na střeše kostela nové okapy, aby už proudy vody nezatékaly přímo k základům tohoto svatostánku a neničily vzácné renesanční náhrobky významných chrudimských osobností. Když už se je konečně podařilo ochránit před zkázou vody, dorazily je grafiti a čmáranice, které tu i přes několik výzev Chrudimských novin k ochraně této kulturní památky "utěšeně" přibývají. Pro město je tak kostel sv. Michaela spíše než kulturní památkou odstrašující ostudou, kterou se nelze nikde chlubit, což je s ohledem na význam tohoto objektu nesmírná škoda.

[[img:chrn_fullwidth:4978:Městu se nedaří kostel sv. Michaela ochránit před vandaly a tak je objekt se vzácnými renesančními náhrobky dlouhodobě pro ostudu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Závěrem je nutno připomenout, že pokud to vyžaduje důležitý společenský zájem, může krajský úřad uložit vlastníkovi kulturní památky za povinnost s ní odpovídajícím způsobem nakládat, případně mu též nařídit, aby ji na nezbytně nutnou dobu bezplatně svěřil do úschovy odborné organizace, kterou zároveň určí. Dlouhodobě zanedbávaná kulturní památka pak může být v krajním případě státem i vyvlastněna. Je-li ale památka už bezprostředně ohrožena, má obec za povinnost provést urychleně nezbytná opatření k její ochraně. Nakolik jsou tyto předpisy v Chrudimi plněny, která upřednostňuje spíše politiku tzv. měkkých projektů (viz Zdravé město, Zdraví 21 a další) před skutečnou péčí o kulturní památky na svém území, nechť si každý udělá obrázek sám.