Chrudim - Mimoúrovňová křižovatka, která měla na budovaném obchvatu města vzniknout poblíž Medlešic, se z plánovaných staveb přesunula do staveb "výhledových". Stavět se tak v nejbližší době nebude a zda vůbec někdy vznikne, je ve hvězdách. 

Současný obchvat Medlešic bude přímo napojen na budovaný obchvat Chrudimi. Most, který se dnes u této chrudimské místní části staví, povede silnici třetí třídy, tedy oblíbenou zkratkou do města směřující mezi poli na Vestec. Pod ním budou slibovanou osmdesátkou svištět auta objíždějící město.

[[img:chrn_fullwidth:5056:Bude, anebo nebude?  Foto: Jindřich Balous]]

„Ve starém územním plánu je neplnohodnotné napojení sjezdem od Pardubic, chybí však napojení od Ždáru, což ale i tak považuji za dostatečné a vhodné řešení. V nově vyhotoveném plánu připraveném ke schválení však napojení sjezdem od Pardubic chybí úplně, což nepokládám za šťastné,“ říká architekt Karel Thér.

„Pokud se nevybuduje přeložka silnice 1/17 v úseku od křižovatky u Vestce po Pardubickou ulici, či ještě lépe do části bývalé Transporty zvané Korea, tak myslím, že neplnohodnotné napojení u Medlešic se jeví jako potřebné. Je tomu tak proto, že město zde připustilo vybudování průmyslové zóny Sever a nově přispělo nemalou částkou na zbudování kapacitního napojení bývalého Depa. Jinak se bude i zde velmi podobně opakovat situace napojení  areálu Transporty - respektive průmyslové zóny Západ. To znamená zbytečnou zátěž Masarykova náměstí a k němu přiléhajících kruhových křižovatek,“ popisuje situaci Thér. 

„Otázkou je, zda nemá být v Pardubické ulici z důvodu zklidnění dopravy po zprovoznění sjezdu z obchvatu na Dašickou ulici dopravní omezení pro těžkou nákladní dopravu. Jistě by to pomohlo i bližšímu napojení sídliště Leguma na Městský park,“ spekuluje architekt Karel Thér. 

[[img:chrn_fullwidth:5055:Výhledově je křižovatka v plánu.  Foto: Jindřich Balous]]

Komplikace by ale absentující křižovatka mohla přinést podnikatelům v průmyslové zóně Sever, která je už dnes tak trochu stranou zájmu. Pokud by se do zdejších obchodů dostávalo zásobování jen s komplikacemi, mohlo by to být pro řadu podnikatelů likvidační. Rovněž zákazníci budou jen těžko hledat cestu z Dašické ulice k obchodům v Pardubické ulici.

Také Chrudimáci pociťují vzrůstající komplikace a nedodělky při stavbě doslova vymodleného obchvatu. Vzrůstají obavy, zda ze stavby nezůstane jen několik rozestavěných nadjezdů a archeologická naleziště. Vypuštění křižovatky u Medlešic je po "slavobráně" z vedení horkovodu už jen další pomyslnou částí mozaiky necitlivých a nedomyšlených zásahů.

Příloha: 

up-vysek-napojeni-u-medlesic1996.pdf

up-vysek-napojeni-u-medlesic-navrh2013.pdf

Chrudim - Co jiného lze v našem městě o víkendu podniknout, než avizované Obžínky? Moc toho není, takže se vydáme spíše do okolních měst a vesnic. Možná v nich bude nálada o to ryzejší. Třeba i proto, že běžný Chrudimák jen těžko pozná rozdíl mezi žitem a pšenicí.  

Ano, je tomu tak. První „plnotučný“ zářijový víkend se v Chrudimi roztočí tanečníci a bude možné si napěchovat žaludky. Už od pátku 6. září máte možnost zažít pravé a nefalšované městské obžínky - oslavu posledního snopu a začátek období hojnosti. Více informací o programu naleznete v článku Věry Nevečeřalové.

Také v pátek se v hlineckém Betlémě můžete zaposlouchat do dnes už legendárních písní skupiny Traband, a to od sedmi hodin večer.

Další víkendovou akcí je závod hasičů, který v sobotu 7. září zahájí příznivci Cechu svatého Floriána na Ploché dráze. V devět hodin ráno snad konečně většina z nich i přihlížejících ocení, proč je lepší závodit na měkké trávě, která proudy vody ocení spíše, než vydlážděné náměstí a uzavřené silnice. Také hlinečtí hasiči budou o víkendu závodit. Memoriál Michala Denka se koná na tréninkovém fotbalovém hřišti v neděli 8. září od devíti hodin. Kdepak, ani tady se neběhá po betonu a asfaltu.

Na posezení s tanečkem přijďte v sobotu 7. září od 15 do 19 do chrastecké Krčmy Jonáš, kde k poslechu a tanci zahraje Pardubická šestka se zpěvačkou Lenkou Čejkovou. Pořadatelem akce je Město Chrast.

Vyražte také v sobotu do Skutče, kde na tamním letišti pořádá Aeroklub Skuteč již podeváté akci pro zdravotně postižené děti a děti z dětských domovů. Letos se na leteckou akrobacii může podívat i široká veřejnost. Připraven bude bohatý letový program ukázky akrobacie, seskoky parašutistů či skupinové lety. Zájemci mohou i vzlétnout k nebesům. Děti z léčebny a dětských domovů letí zdarma. 

V sobotu 7. září od 10 do 15 hodin se na Veselém Kopci u Hlinska koná program s příjemným názvem i obsahem Posvícení. Ve všech roubených objektech to bude vonět přípravou tradičního posvícenského pečiva, někde budou moci návštěvníci i ochutnávat. Například v hájence se bude péci, ochutnávat i prodávat sváteční pečivo, ve statku z Mokré Lhoty zase zavoní chléb a placky z chlebového těsta upečené ve zdejší chlebové peci.

Mezinárodní festival studentské tvorby Artsy Fartsy začal v Hlinsku ve čtvrtek a bude pokračovat až do neděle. Kromě České republiky, kterou budou zastupovat studenti z Brna, Hlinska a Lanškrounu, svou účast potvrdily studentské soubory z Bulharska, Egypta, Iránu, Kosova, Maďarska, Portugalska, Slovinska a Gruzie. Organizátoři, kterými jsou Gymnázium K. V. Raise, divadelní soubor GT Hlinsko, Klub přátel Veselého Kopce a Město Hlinsko, si ve spolupráci se zahraničními hosty připravili pro návštěvníky bohatý kulturní program. Mimo divadelních představení, jež jsou nosným prvkem celého festivalu, lze zhlédnout hudební i jiná umělecká vystoupení. Návštěvník se může do děje festivalu aktivně zapojit v podobě účasti na mnoha rozmanitých workshopech. Artsy Fartsy Festival byl oficiálně zahájený ve čtvrtek v 10 hodin dopoledne v hlineckém Multifunkčním centru.

V rámci Dnů evropského dědictví vás zve Pardubický spolek historie železniční dopravy na projížďku zvláštními vlaky vedenými historickým motoráčkem v trase Pardubice hlavní nádraží – Slatiňany a zpět. Letos se jedná už o poslední veřejné historické vlaky do Slatiňan. Motoráček z roku 1949 je kulturní památkou České republiky a lidé ze spolku jej pojmenovali Nataša. Odjezdy pro cestu tam z Pardubic hl.n. 9.30, 12.45; z Rosic n.L. 10.11, 12.56 a z Chrudimi v 10.31 a 13.13. Zpět ze Slatiňan odjede motoráček 11.10, 15.05, z Chrudimi 11.17, 15.15 a z Rosic nad Labem v 12.29 a 16.40. Jízdenky se prodávají přímo ve vlaku a žádné doklady jiných dopravců zde neplatí. V době pobytu vláčku ve Slatiňanech vás jeho strojvedoucí po nezbytných úkonech na vlaku provede expozicí původního strojního vybavení a dalšího historického nářadí a nástrojů v bývalé vodárně na nádraží Slatiňany. Kromě toho po celý den od 10 do 17 hodin bude otevřeno železniční museum a expozice MHD na nádraží Pardubice-Rosice nad Labem. Museum v Rosicích i expozice ve Slatiňanech jsou přístupné zdarma, spolek však potěší i drobný dobrovolný příspěvek věnovaný na provoz a renovaci exponátů.

Rozloučit trošku opožděně s prázdninami se můžete v sobotu ve Svídnici ode dvou odpoledne u rybníka V Lukách. Na programu budou hry a jen hry. S sebou si vemte buřtíky na opékání, taštičku na výhry, energii, sílu a úsměv.

V bývalém klášterním kostele Benediktinů - na místě, kde byla sepsána „Ďáblova bible“, známý Codex Gigas, si v sobotu od pěti odpoledne můžete připomenout příchod bratří Cyrila a Metoděje při slavnostním koncertu. Dirigovat díla Bacha, Haendla nebo třeba Čajkovského bude Chrudimák Tomáš Židek, což je záruka mimořádně kvalitního provedení.

Houby stále rostou, jako by chtěly dohnat to, co v minulých měsících zameškaly. Vypravíte-li se do lesa autem, buďte ohleduplní k ostatním a především lesákům - neparkujte na vjezdech do lesa, protože technika tudy poté nemůže projet. Vyhněte se i případným oplétačkám s policií.

Knížkou, kterou tentokráte doporučuji vaší pozornosti, je středověká detektivka od Ellis Petersové. Mnozí z nás si jistě kdysi oblíbili detektiva - mnicha bratra Cadfaela a jeho nezvyklé příběhy. Zapomeňte na Kriminálku Miami a testy DNA! Tady se řeší všechno hezky postaru, hlavou a přímými důkazy. Nahlédnout pod pokličku vás benediktinský mnich nechá třeba v knize Hrnčířovo pole.

Hezké babí léto, milí čtenáři.

Chrudim - Úřad Regionální rady Severovýchod se rozhodl po prohlídce domova seniorů v areálu bývalého pivovaru výrazně seškrtat původně přislíbenou dotaci jeho provozovateli, kterým je místní podnikatel Milan Jiruška. Podle úředníků přidělujících evropské dotace doznalo totiž sociální zařízení několik zásadních změn, které se odklonily od původního projektu. Jiruška s tím teď pochopitelně nesouhlasí, protože jsou ve hře miliony korun, s kterými počítal.

Podle vyjádření provozovatele byl objekt koncipován jako školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory. Na základě toho bylo později vydáno stavební povolení a před nedávnem proběhla v tomto duchu i částečná kolaudace celého zařízení. Objekt je v současnosti podle Jirušky provozován jako domov se zvláštním režimem, což představuje služby zahrnující pobytové zařízení sociálních služeb pro seniory, kteří trpí různými typy demencí, z nichž asi nejznámější je Alzheimerova choroba.

Mluvčí úřadu Regionální rady Severovýchod Eva Jouklová však Jiruškovi oponuje a tvrdí, že byly například v rozporu s původním projektem provedeny dispoziční změny stravovacího zařízení. Změny jsou prý patrné i ve školící části objektu, kde byl snížen počet učeben a naopak zvýšen počet kanceláří. V centru jsou pak podle Jouklové připraveny prostory pro kadeřnictví a pedikůru, což není podle úředníků v souladu s údaji uvedenými v žádosti o dotaci. Úřad Regionální rady Severovýchod měl původně přispět na chrudimský domov pro seniory částkou 57 milionů korun. O kolik chce teď dotaci seškrtat, nechtěla ale Jouklová prozradit. Půjde prý však o její podstatnou část.

Připomeňme si, že lůžkové a sociální centrum pro seniory žádá v současnosti o peníze na provoz také město Chrudim, a to z toho důvodu, že zhruba polovinu z padesáti ubytovaných klientů tvoří nyní Chrudimáci. Provozovatel Milan Jiruška se přitom s touto žádostí obrátil na město už loni, když žádal na provoz až milion korun ročně z městské kasy. Zastupitelé ale jeho žádost zamítli s odůvodněním, že byl celý projekt ve značném časovém skluzu a první část klientů byla provizorně ubytována v náhradních prostorách nad diskotékou Inferno. Nyní po částečné kolaudaci objektu zkouší tedy Jiruška "štěstí" u města podruhé. Zda s ním ale radnice půjde do finanční spoluúčasti na provozu domova pro seniory, se teprve ukáže. Například první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) už avizoval, že bude chtět nejprve znát reference krajského úřadu na dané zařízení, které se budou týkat úrovně poskytovaných služeb a právní způsobilosti sociálního zařízení. Žádost o poskytnutí těchto informací přitom už krajskému úřadu odeslal.

Chrudim - Řidiči, přijíždějící nyní do města po Dašické ulici, zaznamenali v těchto místech nový architektonický prvek, kterým jim stavitelé obchvatu zpestřili výhled na chrudimské panorama. Nedaleko zdejší "slepičárny" se totiž objevilo klikaté horkovodní monstrum, překlenující silnici, které svým technickým řešením připomíná spíše Husákovské období než technologicky vyspělejší 21. století.

„Když jsem tu věc uviděl, napadlo mne okamžitě úsloví, kterým se radnice tak ráda chlubí - Chrudim, brána do Železných hor,“ usmívá se trpce jeden z šoférů jezdící pravidelně touto výpadovkou na Pardubice. Vzhledem k tomu, že šlo o akci, na kterou stát uvolnil ze svých prostředků 50 milionů korun, aby mohly být zahájeny přípravné práce na stavbě budoucího obchvatu města a horkovod tak nepřekážel stavbařům, zeptali jsme se vedení chrudimské radnice, proč nepřihlédla během příprav projektové dokumentace k požadavku architekta a městského zastupitele Karla Théra na zakopání zdejšího horkovodu. Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) zasedá přitom v dozorčí radě Elektráren Opatovice, jimž potrubí patří, a měl proto pro vyjednávání ideální pozici. K dotazu, proč se tedy o odstranění horkovodu, který hyzdí okolní krajinu, nezasadil, a Thérův návrh údajně smetl ze stolu, však zarytě už několik týdnů mlčí. O důvodech, proč pro dobro věci nic neudělal, lze tedy jen spekulovat.

[[img:chrn_fullwidth:5006:Že by pozůstatek socialistického inženýrství? Ale kdeže, nové chrudimské panorama a pomyslná vstupní brána do Železných hor...  Foto: Chrudimské noviny]]

Obdobné estetické cítění a praktičnost jako Karel Thér projevil alespoň městský architekt Marek Janatka, podle kterého nově vedený horkovod nad silnicí znehodnocuje ráz města. „Nadzemní vedení horkovodu je jedním z několika objektů, které v Dašické ulici vážně znehodnocují vnější i vnitřní obraz města,“ říká Janatka doslova. Stejné srovnání například snese podobná "slavobrána" v nedalekém Hradci Králové, která však byla zbudována ještě za komunistického režimu. "Zdravá" Chrudim proto nejspíš uvedených 50 milionů ze státní kasy nenávratně "prohospodařila", podobně jako už dříve v sídlišti U Stadionu, protože nedokázala prosadit vůli po daleko vlídnějším zásahu do svého životního prostředí. Už dlouhodobě se tak ukazuje, že její zastoupení v dozorčí radě Elektráren Opatovice je spíše symbolické a vede jen minimálně k prosazení veškerých zájmů města, mezi nimiž by zdravé životní prostředí mělo být na prvním místě.

Chrudim - Redakce Chrudimských novin oslovila vybrané zastupitele města i samotné vedení radnice s dotazem, jak chtějí řešit vzrůstající problémy s romskými přistěhovalci, kterých v posledních měsících v Chrudimi razantně přibývá. Z šesti oslovených našel nakonec odvahu zabývat se touto ožehavou problematikou pouze zastupitel Petr Lichtenberg (Strana svobodných občanů), podle kterého nevyvíjí radnice v této oblasti takřka žádnou aktivitu.

Lichtenberg se přitom odvolává na varování mateřské strany před protiromskými náladami ve společnosti, které jsou stále častějším jevem, a které právě nečinnost zodpovědných orgánů vyvolává. "Problémem není etnikum, ale jednotlivec, který porušuje zákony. Tím se zásadně lišíme od příznivců levicových stran, jako je třeba Dělnická strana sociální spravedlnosti. Jde nám o důsledné uplatňování rovného přístupu ke všem lidem a zároveň o toleranci odlišného způsobu života. Správným řešením ale rozhodně nejsou sociální dávky, které končí v peněženkách těch nejchudších, mezi něž Romové často patří, protože je to demotivuje při vyhledávání práce," namítá městský zastupitel.   

[[img:chrn_fullwidth:5024: Dům ve Filištínské ulici obývaný Romy.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Pravdou je, že cikány jsou nazývání ti Romové, kteří práci považují za nejhorší způsob obživy, páchají kriminalitu a žijí pouze ze sociálních dávek. A věřte, že dovedu odlišit slušné Romy a dovedu si jich vážit. Těch je ale, bohužel, opravdu málo. Nemám rád výraz nepřizpůsobiví, protože je to právě naopak. Někteří Romové se totiž dovedou přizpůsobit štědrému sociálnímu systému velmi dobře. Nevyčítám to jim, ale naší vládě i vládám minulým,“ pokračuje Lichtenberg ve svých argumentech. „Sám za sebe mohu říci, že nejdříve z pozice předsedy, později místopředsedy bytové komise dělám vše pro to, aby žádný člověk, který zneužívá dávky, či dluží městu peníze, nedostal v Chrudimi městský byt. A musím říci, že takto uvažuje většina členů bytové komise,“ popisuje městský zastupitel situaci v komisi města. 

[[img:chrn_fullwidth:5023:Obsadí další opuštěné domy v centru města opět Romové?  Foto: Chrudimské noviny]]

„Bohužel, v ojedinělých případech se také stalo, že neúspěšný žadatel nelenil a vypravil se do vyšších pater městského úřadu, navštívil čelné představitele radnice a v ten moment byla bytová komise, která je bohužel pouze poradním orgánem rady města, obejita a městská rada následně rozhodla ve prospěch oné osoby, přestože městu dluží. Přitom nebýt dlužníkem je jedna z hlavních zásad pro přidělení městského bytu či ubytovny. To se slušnému člověku vážně nepodaří," sdílí se čtenáři svoje zkušenosti Petr Lichtenberg. A jak je to možné? "Mohu jen spekulovat, ale nejpravděpodobnější je následující scénář: sociální odbor si nechce přidělávat starosti - mnohdy je nutné řešit problém, kam s malými dětmi, což situaci samozřejmě komplikuje - a vedení města zřejmě nestojí o případnou publicitu v médiích. Neříkám, že tento postup je běžný, nicméně několikrát se to už stalo," upozorňuje na pohodlnost městských úředníků a vedení radnice zastupitel Lichtenberg.

[[img:chrn_fullwidth:2080:Takhle to nezřídka končívá, pokud není radnice ve správě svého majetku důsledná.  Foto: Chrudimské noviny]]

Má situace podle Lichtenberga vůbec nějaké řešení? „Řešení existuje. Město Chrudim stále drží zhruba 350 městských bytů, které spolykají mnoho peněz na údržbě a platech úředníků - navrhuji jejich prodej, který nejen naplní prázdnou městskou kasu, ale zároveň ubyde administrativy, úředníků, protože nebude co přidělovat a opravovat. Zrušila by se tím samozřejmě, poté již zbytečná, bytová komise. Nechal bych k dispozici zhruba jen 40 bytů pro ty nejpotřebnější případy," navrhuje řešení zvolený zástupce Svobodných.

„Dlužníci v městských bytech dluží přes dva miliony korun na nájmech, pravděpodobně to však bude i více. Je až neuvěřitelné, že tyto dluhy se ještě v nedávné minulosti vůbec či téměř neřešily! V současné době se to již řeší lépe a aktivněji, z mého pohledu ale stále málo pružně. Za Svobodné mohu říci, že bychom neplatiče nekompromisně vystěhovali. Slušný člověk musí poznat, že slušné chování se prostě vyplatí. Tyto informace, které zde uvádím, se asi nebudou čelným představitelům města líbit. Už vidím, jak v rámci takzvané politické korektnosti bude můj názor znehodnocován, zkreslován, označován za nepravdivý a lživý. A možná jen proto, že nemám ten údajně správný názor. Jsem však zastáncem toho, že se věci mají říkat na rovinu a správně je pojmenovávat,“ nebojí se reakce představitelů radnice městský zastupitel.

[[img:chrn_fullwidth:2829:Radnice sice domy nechá opravit, ale dál už před problémy pouze zavírá oči.  Foto: Chrudimské noviny]]

A jak situaci řešit? „Řešením situace v Chrudimi je vystěhování neplatičů a osob, které v daném bytě nemají co dělat. Je též nutné zvýšit dohled městské policie, případně posílit součinnost s Policií České republiky. Jednoduše nekompromisní přístup. Dále by se městské byty neměly přidělovat takzvaně nepřizpůsobivým a neplatičům. Je nutné tato pravidla přidělování zpřísnit. Bohužel, podle mých informací, se v současné době připravuje jejich částečné změkčení," poukazuje skepticky na politiku vedení radnice městský zastupitel.

[[img:chrn_fullwidth:2840:"Vystěhovat nebo nevystěhovat neplatiče? Najdeme k tomu odvahu?" jako by se ptali sami sebe představitelé chrudimské radnice, které charakterizuje v posledních letech spíše nerozhodnost než důsledné uplatňování obecně závazných pravidel.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Romů v Chrudimi dost přibylo, a když vidím, jak ještě nedávno děti rodí další děti, tak se velmi obávám dalšího vývoje - vedení města totiž tento problém značně podceňuje. Proto je třeba před ním nezavírat oči a nekompromisně řešit v rámci platné legislativy,“ uzavírá Petr Lichtenberg.

Chrudim/Nairn - Devětadvacetiletý Matěj Valenta patří mezi desítky mladých Chrudimáků, kteří zjistili, že jim doma pšenka nepokvete a vydali se hledat štěstí do zahraničí, kde nakonec zakotvili. Matěj přitom vystudoval chrudimskou obchodní akademii a poté pedagogickou fakultu v Liberci. Později se živil jako správce jednoho z místních internetových obchodů, avšak poznal, že ho tato práce nenaplňuje a zamířil z Chrudimi jako řada jeho vrstevníků na západ.

Jeho první zastávkou byla stará dobrá Anglie, kde si vyzkoušel, jaké je to být au pair. Potom se dokonce vypracoval na komorníka a společníka významného skotského šlechtice, Lorda Mansfielda. Z deštivých britských ostrovů ho další osud zavál do klimaticky mnohem příznivějšího Španělska a odsud opět na sever, tentokrát do Švédska, než zjistil, že je zdejší pracovní trh takřka rozebrán Poláky. Nakonec se přemístil do Kanady a odsud se pak vrátil naposledy domů, do Chrudimi, kde se chtěl natrvalo usadit. Leč osud tomu znovu nebyl příznivě nakloněn.

Matěj chtěl totiž zvelebovat životní prostředí kolem svého bydliště tak, jak je to na západě obvyklé. Jenže narazil u městských úředníků, kteří neměli pro jeho záměr výsadby stromku pražádné pochopení, a tak ho nechali s odkazem na nejrůznější vyhlášky a směrnice odstranit. Jelikož zdejší pracovní nabídky byly z Matějova pohledu dost tristní, byl zásah pracovníků údržby městské zeleně poslední kapkou, který přetekl z jeho pomyslného poháru trpělivosti, a tak se rozhodl "emigrovat" z Chrudimi podruhé a naposledy. Za svůj domov si vybral Skotsko, kde teď pracuje na lososové farmě.

[[img:chrn_fullwidth:5018:V současnosti žije Matěj Valenta na severu Skotska, poblíž městečka Nairn.  Foto: archiv Chrudimských novin ]]

"Skotsko jsem již dobře znal z ročního pobytu před několika lety, věděl jsem tedy, co mě čeká. Důvod, proč vyrazit zrovna do tohoto odlehlého kraje, byl jednoduchý - mezilidské vztahy, které se podle mých zkušeností liší v závislosti na hustotě osídlení krajiny (čím méně, tím lépe) a tudíž málo obydlený sever Skotska se zdál být dobrou volbou," říká zkušený světoběžník Matěj Valenta.

První postřehy po příletu do nového prostředí bývají prý podle Matěje nejvýraznější, časem je pak člověk vstřebá a nevnímá. "Zapsal jsem si proto několik poznámek do svého deníku hned začerstva: Výrazy ve tvářích obyvatelů Skotska jsou srovnatelné s výrazy obyvatel v České republice, pokud hodnotím velkoměsto Edinburgh. Časem jsem však zjistil, že jde často o skořápku, pod kterou se skrývá vlídnost a dobrota. V rurální oblasti, kde povětšinou nyní přebývám, jsou lidé přece jen trochu veselejší, úsměv a pozdrav při setkaní s neznámým člověkem je pravidlem, které mi v Čechách trochu chybí, ale člověk si zvykne," pokračuje Matěj.

Zajímavý je podle něj pohled do veřejného prostoru, který hodně napovídá o vztahu obyvatel ke své zemi. "Většina Skotů se o svůj dům (ti šťastnější i o zahradu) pečlivě starají, respektují jeho architektonický ráz a především dlouholeté tradice. Nová výstavba, kterou jsem měl to štěstí spatřit, se bohužel blíží známým českým satelitům, i když přece jen se zde stále staví i nové domy v tradičním stylu. Skoti velice pečují o veřejný prostor, milují zahrady a parky, ve kterých do psího hovínka šlápnete opravdu jen výjimečně. Tu a tam lze spatřit povalující se odpadky, ve srovnání s Českou republikou ovšem zanedbatelně," popisuje rodilý Chrudimák postřeh z tamního prostředí.

[[img:chrn_fullwidth:5020:Skoti často ctí tradice.  Foto: archiv Chrudimských novin ]]

Jak známo, Britové jsou velcí milovnici psů a Skoti prý nejsou v tomto ohledu žádnou výjimkou. "Láska k psům je zde povýšena, nebojím se říci, na náboženství. Pejsci mají své vlastní oplocené parčíky, pejsci se prohání po plážích, pejsci chodí do salonu krásy, prostě být psem ve Velké Británii je životni výhra. Myslím, že láska k tomuto věrnému příteli člověka u Skotů pramení ve vlastnostech, kterými pes obyčejně disponuje a které Skotům samotným někdy trochu chybí: otevřenost a spontánnost," pokračuje Matěj.

"Každý národ je ovšem jiný a originální, a tak je to dobře. Na Skotech velice obdivuji jejich pozitivní přístup k životu, upřímnost (na rozdíl od povrchních Angličanů), schopnost nebrat sám sebe vážně a obecně dobré naladění, přestože dnů, kdy teploměr překročí hranici 20 stupňů Celsia by se dalo na prstech jedné ruky spočítat. Nepřízeň počasí jim však nebrání v trávení volného času v přírodě, na kterou je každý Skot patřičně pyšný. Nejednou jsem při procházce po pláži, zahalen do několika vrstev oblečení, závistivě pohlížel na caparty, skotačící v ledovém moři... A je to právě příroda, která má silný vliv na mentalitu Skotů: je sice drsná, zpočátku nepřístupná, ale pokud snesete trochu deště a větru, budete odměněni neskutečnou krásou, čistotou a často i láskou na celý život," svěřuje se chrudimský emigrant.

[[img:chrn_fullwidth:5022:Příroda je největší pýchou Skotů.  Foto: archiv Chrudimských novin ]]

"Pohleďme ale také na věci, které mi zde chybí a kterých bychom si v Čechách měli více vážit. Na prvním místě je z mého pohledu veřejná doprava, která je ve Skotsku, kde každá rodina má nejméně dvě auta, lehce zaostalá. Železniční síť je dosti chudá a autobusová není o nic lepší. Pokud nemáte auto, možnosti dopravy po Skotsku jsou velice omezené. Chybí mi zde také, v České republice velice populární server pro spolujízdu, z čehož vyplývá, že Skoti tímto směrem příliš nepřemýšlejí. Je zcela normální, že kolegové dojíždějící do práce ze stejného místa jezdi každý svým autem. Jedná se o jakousi formu osobni svobody, na které si Britové celkově velice zakládají, což je v jistých ohledech samozřejmě skvělé, ale jak známo, každá mince má dvě strany," podotýká Matěj.

Co říci závěrem? "Nesnažím se zde porovnávat dva národy, každý má svou mentalitu, vycházející z přírodních podmínek a historického vývoje. Věřím, že výlet do Skotska je pro Čecha stejně obohacující jako výlet Skota do Čech. Myslím, že to nejdůležitější, co by si Čech mohl přivézt z takového výletu, je vztah Skotů k sobě navzájem a ke své zemi. Stačí tak málo a nic to nestojí: milovat svou zemi a lidi, kteří tam žijí. Tento vztah je podle mého názoru základním kamenem určujícím náladu ve společnosti a z tohoto vztahu vyplývají všechny další problémy společnosti, ať už politické, sociální, ekonomické či ekologické," sdílí mladý muž svoje poznatky, které nabyl během svého poměrně krátkého života.

[[img:chrn_fullwidth:5031:Matěj na skotské Vrchovině.  Foto: z archivu Matěje Valenty]]

"Nehledejme tudíž řešení připadné nespokojenosti v nových volbách, ale v sobě a ve svém vztahu k okolí. Uvědomuji si však, ze Čechy jsou stejně skvělé místo pro život, kde žije spousta skvělých lidi, jen se o nich neví, nepíše, nemluví. Asi proto, že Češi mají bohužel takovou vlastnost - posměch hrdinům (ze závisti zřejmě) a ochablé vlastenectví, ale to nic nemění na tom, že skvělých a odvážných lidí je u nás spousta, jen se naučit je podporovat a oslavovat - trochu té skotské hrdosti," uzavírá Matěj Valenta.

[[gal:5043]]

Chrudim - O některé polorozpadlé a opuštěné domy v blízkosti Resselova náměstí se začínají v současnosti zajímat méně přizpůsobiví občané a například ve Filištínské ulici získalo za poslední rok novou adresu svého bydliště několik desítek Romů. Mezi místními to pochopitelně vyvolává znepokojení a začínají poukazovat na situaci nedalekého Hrochova Týnce, kde si už s přílivem romských imigrantů nevědí rady. Jsou tyto obavy starousedlíků oprávněné?

Situaci se teď snaží uklidnit první místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), podle kterého něco takového našemu městu prý nehrozí. „Radnice samozřejmě žádné stěhování problémových občanů do této lokality neplánuje,“ namítá Tejkl. „Nevím, odkud se tato spekulace vzala. Spíše mi to připomíná obdobný informační ruch, který se objevil v souvislosti s údajnou výstavbou nového domu v sídlišti Na Větrníku. Zde také vznikla fáma o údajném stěhování nepřizpůsobivých a sociálně vyloučených spoluobčanů do této lokality,“ komentuje současný rozruch ve městě Tejkl.

[[img:chrn_fullwidth:5027:Tady si poštu zatím nikdo nevyzvedává. Jak dlouho ještě?  Foto: Chrudimské noviny]]

S prohlášením místostarosty je však v ostrém kontrastu situace v již zmiňované Filištínské ulici, kde je právě několik zanedbaných městských domů obýváno rodinami nepřizpůsobivých občanů, nejčastěji romské národnosti. Takové objekty jsou tu nyní minimálně dva a je s podivem, že o tom místostarosta zodpovědný za městský majetek nemá potřebný přehled. Stejný počet městských domů obývají přitom Romové i v Široké ulici a není žádným tajemstvím, že v těchto nemovitostech panuje značná fluktuace obyvatel podobně jako v nechvalně známém "Bronxu" v lokalitě pod chrudimským nádražím. 

[[img:chrn_fullwidth:5024:Neupravený dům v horní části Filištínské ulice obývaný romskou rodinou.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Máme obavu, že se do poloopuštěných domů začnou stěhovat Romové stejně, jako se to stalo v Hrochově Týnci. Klidná lokalita v samotném centru by se tak změnila v místo, kde nikdo soudný nechce bydlet,“ vyslovuje své znepokojení jeden z Chrudimáků, který chtěl zůstat v anonymitě. „Už teď je občas slyšet z několika domů křik a nadávky, pomalu se bojíme pouštět děti do knihovny,“ vysvětluje obyvatel chrudimského centra.

Právě tato část Chrudimě je podobně jako Bronx názorným příkladem toho, jak si město nedokáže své nemovitosti ohlídat a využívat k tomu všechny možnosti platné legislativy. Ta například umožňuje úředníkům města v součinnosti se stavebním úřadem pravidelně kontrolovat možnou přetíženost malometrážních bytů, k čemuž ve městě dost často dochází. To znamená, že byty, které jsou běžně určeny pro čtyři až pět osob, obývá spolu s přihlášenou rodinou dlouhodobě nezřídka i dvacetičlenná "návštěva" známých a příbuzných.

[[img:chrn_fullwidth:5026:Budou se děti bát chodit Filištínskou ulicí do knihovny?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim přitom v minulosti tyto kontroly poměrně důsledně prováděla, díky čemuž se zbavila těch nejproblémovějších osob. V tomto volebním období však v této aktivitě ustala a výsledek této nečinnosti je v současnosti znát. Svou roli v tom sehrálo i dočasné zrušení druhé služebny městské policie v Revoluční ulici, jejíž fungování bylo obnoveno až po kritice médií a občanů města, kteří poukazovali na nemístné ničení nově zrevitalizované lokality pod chrudimským nádražím s pomocí evropských peněz a na vzrůstající pouliční kriminalitu. Své by o tom mohli například vyprávět v prodejně Billa v sousedství Bronxu, kde nemine takřka dne, aby zde nepřistihli nějakého zloděje. Také místní zastavárny a dealeři drobných půjček zažívají žně, protože poptávka po finančních hotovostech mezi přistěhovalci je obrovská. Rovněž realitky pronajímají zdejší byty sociálně slabším daleko častěji než dříve.

Je to způsobeno například tím, že několik dříve udržovaných domů, především ve Filištínské ulici, začíná připomínat spíše skvoty než důstojně vyhlížející objekty historického centra. Jeden z nich, budova na rohu Kollárovy a Filištínské, se dlouhá léta neúspěšně snaží prodat realitní kancelář. Opuštěný dům se tak za směšně nízkou cenu přímo nabízí k využití jako levná ubytovna. A není sám. K prodeji je i známý domek ležící jen pár kroků od Pardubské fortny. Pokud tedy radnice nepřijme v brzké době nějaké účinné opatření namísto chlácholení veřejnosti, může situace ve městě v tomto ohledu ještě vygradovat a nemusí být přitom příliš vzdálená té, kterou teď prožívají v Hrochově Týnci.

Chrudim - Několik měsíců trvající tabu, zda bude bývalý chrudimský starosta Jan Čechlovský (ODS) znovu usilovat o poslanecký mandát, je konečně prolomeno. Současný neuvolněný místostarosta však podal svoje prohlášení takovým způsobem, jako když jde už o dlouho dopředu známou skutečnost.

Ještě před necelým týdnem se přitom vyjádřil v tom smyslu, že volební kandidátky ODS teprve vznikají a že vedle politiky zvažuje i další pracovní nabídky. Nyní už byl ve svém dalším prohlášení mnohem konkrétnější a odmítl, že by se pokoušel o některou z čelných pozic na kandidátce do mimořádných parlamentních voleb v Pardubickém kraji s tím, že se chce naplno věnovat práci pro chrudimskou radnici.

"Nechtěl jsem kandidovat znovu a můj zájem neobhajovat mandát poslance trvá," říká doslova dnes už bývalý poslanec za občanské demokraty. Jedním dechem ale dodává, že se nakonec nechal svými kolegy z místního sdružení přemluvit a na kandidátce se přeci jen objeví. Bude prý ale až v její druhé polovině a svoji účast v ní považuje spíše za podporu svých spolustraníků.

My si jen připomeňme, že v posledních parlamentních volbách v roce 2010 byl Čechlovský až na devátém místě kandidátky ODS, avšak preferenční hlasy voličů, tzv. kroužkování oblíbených kandidátů, vyneslo tehdejšího chrudimského starostu na druhé místo, když dostal 3172 preferenčních hlasů. Do Poslanecké sněmovny se nakonec dostali tři lidé z ODS a Čechlovský pochopitelně mezi nimi. Zda jeho obliba mezi voliči vytrvala, ukáží teď mimořádně parlamentní volby ve dnech 25. až 26. října.

Chrudim - Prázdniny, které představují dva měsíce radostného absentování všech dítek školou povinných, jsou pomalu minulostí. Netřeba ale klesat na mysli. Co nevidět je tu další volno a tak jistě stojí za to si ještě pořádně užít poslední ždibíček, který z letních prázdnin zbývá.

Prvním tipem nemůže být jiná akce, než sobotní letecký den na letišti v Chrudimi, který začíná o půl deváté ráno. Bližší informace najdete v článku kolegyně Věry Nevečeřalové.

Přeskočíme ale nazpět k pátku 30. srpna. Mateřské centrum DaR Luže zve totiž v tento den všechny malé i velké na poslední prázdninový táborák „Ahoooj prázdniny“ od 14.30 hodin. Na programu je šipkovaná za pokladem, od Rodinného centra ke kostelíku v Janovičkách, oheň, či opékání a zpívání. Něco k opékání a hudební nástroje si přineste s sebou. A kde? Přímo zde!

V sobotu 31. srpna jsou všichni srdečně zváni na sedmé městské slavnosti, a to opět do Luže. Slavnosti budou probíhat na náměstí Plk. Josefa Koukala a jejich součástí bude i jarmark s tradičními výrobky. Na programu je mimo jiné od půl druhé odpoledne vystoupení orgestru Galaxis - ZUŠ Luže, ve tři Túfaranka, o půl šesté Slepá idea, v sedm hodin pak Junkie Dog Blues a v devět večer Queenie. Občerstvení je zajištěno a dočkáte se tu grilovaného selátka.

Rozloučit se s prázdninami můžete v sobotu ve dvě odpoledne také v Třemošnici během akce pro děti. Na programu bude spousta veselých soutěží a atrakcí. Občerstvení pořadatelé zajistili rovněž.

Pravé a nefalšované Dožínky si můžete užít v sobotu od jedné hodiny odpoledne ve Studnicích. Čeká vás tu průvod obcí za zvuku kapely Studnickká sebranka, Zastavení u hlavního sedláka obce, Slavnostní posvěcení dožínkového věnce. A také Poslední sklizeň původní technikou s ukázkou pletení povřísel a stavění panáků. Rovněž vymlácení obilí na historické mlátičce. Od 17 hodin potom vystoupení kapely Karel Gott Revival. Tato malebná víska na Vysočině vám tak nabízí jedinečný zážitek. Kdo dnes ví, co to byla mlátička a jak vypadala povřísla? Buďme trošku hrdí na své předky, jejich um a důvtip!

Obec Jenišovice ve spolupráci s Českým červeným křížem a Sborem dobrovolných hasičů Jenišovice pořádá 14. ročník přehlídky dechových kapel v Jenišovicích na Ostrůvku. To už ale v neděli prvního září. Začátek je stanoven na 13. hodinu.

Setkání přátel koní se koná též v neděli prvního září v Hamrech. Uvidíte zde teplokrevníky i ne tak často viděné siláky chladnokrevníky. Nasládlý koňský pot zavoní vesničkou za Hlinskem v deset hodin dopoledne.

[[img:chrn_halfwidth:5044:I takové kousky na vás čekají v lesích.  Foto: Chrudimské noviny]]

Country odpoledne v úplně nejsposlednější den prázdnin připravil hotel Schuster v Nasavrkách. Na své si tu prý přijdou jak dospělí, tak děti. Nu, a protože houby už skutečně rostou - sám jsem našel v týdnu dva praváky, a to mi o sběr hub vůbec nešlo - není nic snazšího, než ze zmiňovaného hotelu vyrazit do blízké obory, kde se to v současné době lovci těchto specificky slovanských lesních trofejí jen hemží. Knihou na závěr je tedy libovolný atlas hub. Nikdo jistě nechceme dopadnout jako rodina, která se nedávno přiotrávila hřibem kolodějem.

Tak, plné košíky!

Každé řešení je ve své podstatě špatné a proto má přirozeně své zastánce a odpůrce. Stejné je to i v případě severovýchodní varianty silničního obchvatu Chrudimě, která si začíná pozvolna klestit cestu prozatím nedotčeným terénem. Kdo z vás někdy viděl americký film Šaman v hlavní roli s charismatickým hercem Seanem Connerym, který pojednává mimo jiné o nemilosrdném mýcení amazonského pralesa na úkor budoucí dálnice, může se vcítit do obyvatel sídliště Na Větrníku, kteří stejně jako indiáni ve filmu vyhlížejí s nelibostí postupující stavební práce, jež se přibližují k jejich domovům. Momentální řev buldozeru, který tu odkrývá zeminu mezi vytýčenými kolíky, pak dává tušit, že to s proklamovanou bezhlučností obchvatu nebude zase tak pravda, jak se často uvádí. Berme to ale jako určitou daň dané situaci, která odklonění tranzitní dopravy z města dlouhodobě vyžaduje.

[[img:chrn_fullwidth:2640:Sídlišti Na Větrníku hrozí výstavbou severovýchodní varianty obchvatu města úplné "odstřižení" od okolní přírody, kterou místní obyvatelé považují za to nejcennější ve svém bydlišti.  Foto: Chrudimské noviny]]

Spíše bych se chtěl zamyslet nad prvopočátkem celého projektu, který původně zvažoval dvě varianty silničního obchvatu Chrudimě - tzv. jihozápadní a severovýchodní, přičemž hned od začátku vše hovořilo ve prospěch prvně jmenované varianty, tedy jihozápadní. Ta byla nejen o něco kratší, ale především méně stavebně náročnější a tudíž i finančně podstatně levnější. Řekněme asi o půl miliardy na počátku 90. let minulého století, odkdy se o výstavbě obchvatu vážně hovoří. Od té doby ceny přeci jen krapet poskočily směrem nahoru. Pro levnější variantu jihozápadní trasy přitom hovořily tehdy i další podpůrné argumenty, jako například svedení obchvatu do areálu dřívější Transporty, kde by byl veden tzv. Koreou, tj. nejindustriálnější částí megalomanského strojírenského komplexu, v němž v současnosti sídlí několik zdejších významných zaměstnavatelů. Obchvat by odsud pokračoval dál do velké průmyslové zóny Západ a umožnil by nejen snadnější napojení místních firem na tzv. rychlodráhu, ale především by urychlil prodej zdejších pozemků potencionálním zájemcům o podnikání v průmyslové zóně. Ve svém důsledku by tak nově vznikající obchvat výrazně napomohl i zaměstnanosti ve městě, leč nestalo se tomu tak.

Nezdolatelná překážka nad Skřivánkem
Kratší, levnější a efektivnější varianta obchvatu města měla totiž před sebou nezdolatelnou překážku, a tou byly, podle mého názoru, soukromé zájmy osob, které buď bojovaly za vlastní klid anebo za spekulativní záměry v lokalitě nad chrudimským Skřivánkem, kudy měl obchvat pokračovat ve směru na Slatiňany. V té době zde totiž provedl Pozemkový fond ČR několik pro stát "výhodných" směn zdejších pozemků za bezcenné lokality na Vysočině ve prospěch soukromníků. Připomenu však, že v mezích zákona, protože Fond k tomu využil znění restituční legislativy, která takové směny s restituenty umožňovala bez ohledu na to, zda šlo v daném případě o vysoké státní úředníky (restituenty) či nikoliv. A právě tento krok později odstartoval takřka masovou výstavbu rodinných domků nad Skřivánkem, které se staly pro jihozápadní variantu obchvatu nepřekonatelnou překážkou. Za zmínku ještě stojí fakt, že se tehdy proti této kratší a levnější variantě obchvatu postavilo i samotné město Chrudim, vedené tehdejším starostou Novým. Nakolik sehrála v tomto rozhodování úlohu poloha jeho rodinného domu na konci Skřivánku a tedy v možném bezprostředním sousedství budoucího obchvatu, se dnes můžeme už jen dohadovat. Netvrdím, že tomu tak skutečně bylo, přesto si myslím, že stojí tento postřeh minimálně za povšimnutí.

[[img:chrn_fullwidth:3751:Budoucímu obchvatu musely ustoupit desítky vzrostlých stromů jako třeba u Kauflandu.  Foto: Chrudimské noviny]]

A tak přestože se při první zmínce o upřednostnění daleko dražší severovýchodní varianty na úkor té jihozápadní protestovalo a místní část Vestec dokonce kvůli tomu uspořádal petici, protože přijde vinou této trasy o část svého tradičního zázemí pro sport a obchvat budou mít místní lidé takřka před svými domy, byla tehdejší úřednická mašinérie nesmlouvavá a nezastavila ji ani do té doby chráněná krajinná oblast Habrov s mnoha vzácnými živočišnými a rostlinnými druhy, kterou obchvat v podstatě rozpůlí. Na výkresech dopravních inženýrů tak vyrostla severovýchodní trasa s několika náročnými dopravními prvky, jako je přemostění řeky Chrudimky u Vestce nebo další mimoúrovňová křižovatka u Medlešic. Obchvat bude navíc veden v zářezu mezi polnostmi, z něhož projíždějící motoristé ani nepoznají, jak vůbec Chrudim ve skutečnosti vypadá. Zkrátka, půjde o kus anonymní silnice, která nevyužívá potenciálu našeho města.

[[img:chrn_fullwidth:5030:Aby nebyli obyvatelé sídliště Na Větrníku odříznuti od okolní přírody, navrhl archiktekt Karel Thér ve své studii zatravněné přechody pro lidi i zvěř. Bohužel, nápad nebyl městem ani Ředitelstvím silnic a dálnic akceptován. Reprofoto: Chrudimské noviny]]
[[img:chrn_fullwidth:5013:]]

Dusit se budou výfukovými plyny obě části města
Sečteno, podtrženo. Ano, obchvat město potřebuje, aby si ulevilo od tranzitní dopravy v Pardubické ulici, na Masarykově náměstí, na Palackého třídě a v ulici Obce Ležáků, které nejsou takovému náporu dopravy uzpůsobeny. Těmto požadavkům severovýchodní varianta vychází plně vstříc, avšak za předpokladu, že budou postaveny obě její etapy. Nutno tedy připomenout, že zatímco se první etapa momentálně připravuje ke stavbě, druhá etapa existuje doposud jen na papíře a nebyl ještě ani zahájen výkup pozemků pro její realizaci. Tzn., že při spuštění první etapy bude tranzitní dopravou dočasně zahlcena druhá část města od křižovatky u chrudimského Kauflandu ve směru k nemocnici a dál podél sídliště U Stadionu ke křižovatce U Guláška v ulici Obce Ležáků. Dá se tedy očekávat, že tyto relativně nové komunikace dostanou co proto. Důvodem této komplikace je především již zmiňovaná finanční náročnost severovýchodní varianty obchvatu města, která je pro stát přeci jen obrovským soustem, které nelze ufinancovat najednou. A tak zatímco se teď dusí lidé výfukovými plyny na jednom konci města, začne se dusit jeho zdravější část. Když k tomu připočteme anonymitu úseku mezi Vestcem a Kauflandem bez dalšího využití pro fungování firem a větší zaměstnanost ve městě, a v neposlední řadě také obrovský balík peněz, které to všechno bude stát, pak vychází tato varianta evidentně jako méně výhodná.

[[img:chrn_fullwidth:5011:Zatímco "někdo" rozhodl o dražší variantě chrudimského obchvatu, stát si ho potom nemohl dlouhá léta dovolit financovat. Lidé proto pořádali v ulicích města nejrůznější silniční blokády, kterými protestovali proti průtahům slibované výstavby.  Foto: Chrudimské noviny]]

A pokud by tenkrát nezvítězily z mého pohledu sobecké zájmy několika vlivných osob, možná by už dávno fungovala levnější jihozápadní varianta obchvatu, která by přišla státní pokladnu o třetinu levněji a lidem v našem městě by se žilo o mnoho lépe. Mezitím jsme tu ale zažili několik protestních akcí, které otravovaly život nám samotným i účastníkům tranzitní dopravy bez ohledu na to, že ti, co vše zpunktovali, se smáli hádající se lůze v závětří. Vždyť si jen představte, kolik plusových hodnot by kratší varianta obchvatu městu přinesla. No dobrá, nejspíš by nad Skřivánkem nevyrostlo "podnikatelské baroko" - tedy shluk nesourodých rodinných domů, které například v okolí Prahy už dávno zejí pro nezájem lidí prázdnotou. K nám tato "móda" spojená s houfným návratem do měst zřejmě teprve přijde. Ale teď vážně. Jihozápadní obchvat města by zcela radikálně oživil ještě ne zcela vytížený areál bývalé Transporty. Tzv. Korea by se mohla proměnit v tolik diskutované brownfieldy, tj. objekty administrativně - výrobně - obchodního charakteru a už při příjezdu do města by působily na návštěvníky mnohem majestátněji než smutně vyhlížející srnky a polní zajíci podél úseku u Habrova, kterým momentálně bereme jejich přirozený domov.

Panorama schované před návštěvníky města
Také průmyslová zóna Západ by přítomností obchvatu stoupla razantně na ceně a troufám si tvrdit, že by zdejší pozemky byly už dávno rozebrané investory. Chrudim by zkrátka v těchto místech pulsovala výrobou a dostatkem pracovních příležitostí. A co teprve při další jízdě po obchvatu, kde by se náhle projíždějícím otevřelo nádherné panorama města s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, Mydlářovským domem či "Hradčany", které tvoří středověké měšťanské domy. Myslíte si, že by někdo z nich později alespoň na chvíli nezatoužil Chrudim navštívit? Jsem přesvědčen, že ano. Na poli mezi Větrníkem a Topolem vás taková touha rozhodně nepřepadne. No, a ještě pár kilometrů plynulé jízdy, a jsme ve Slatiňanech. Žádná první a druhá etapa, která negativně zasáhne naše město, nýbrž plynulý obchvat s mnoha funkcemi navíc. Přesně o tohle jsme se před lety nechali připravit.

[[img:chrn_fullwidth:5012: Při blokádách docházelo v Chrudimi nezřídka k nejrůznějším strkanicím a fackovačkám mezi pořadateli protestních akcí a projíždějícími motoristy, kteří neměli pro tento druh prostestu pochopení. A právě tyto okamžiky byly živnou půdou pro novináře, jako v tomto případě na chrudimské Bídě.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chtěl jsem tímto ne právě krátkým postřehem podtrhnout historii vzniku rodícího se obchvatu, na kterou se dávno zapomnělo, anebo ještě lépe, na ni chtějí někteří zapomenout. Je však důležité si určité momenty historie připomínat, aby se v budoucnu už takové chyby neopakovaly a my tak draze neplatili za něco, co jsme mohli pořídit mnohem levněji, v kratším čase a s daleko širším využitím v náš prospěch. Potom by lidé nemuseli protestovat, anebo smutně vyhlížet blížící se stavební stroje jako šaman Connery spolu s indiány. Howgh!

...

Prohlédněte si také animaci studie arch. Karla Théra, ve které již v roce 2003 řešil zástavbu a park na Větrníku společně s přechody pro lidi a zvěř přes zahloubený obchvat města.