Chrudim – Na konci listopadu, místo do dvou měsíců od podpisu smlouvy z 26. července, dorazila konečně zásilka opakovaně omyvatelných kelímků, ale bez potřebné myčky. Termín jejího dodání se posunul na magické datum. Za prodlužováním dodávky kelímků přitom stojí i samotné město Chrudim. Kvůli novému vizuálnímu stylu prý včas nedodalo podklady pro potisk.

[[img:chrn_fullwidth:19628:Chrudimská beseda 1. ledna 2022, kde stále čekali na myčku.  Foto: Chrudimské noviny]]

Podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) už začíná být tato záležitost trošku evergreen. V létě vysoutěžili zakázku u společnosti Nicknack, která měla dodat vratné, opakovaně použitelné kelímky a k tomu myčku. „Kelímky byly dodány 25. listopadu a myčku se zavázali dodat do konce roku,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011). „Ještě jsem si z toho tady dělal srandu na Silvestra, jestli někdo nezazvoní, že nám veze myčku.“ Co však stálo v prvním dodatku k původní smlouvě, to starosta raději nezmínil.

Podle dodatku číslo 1 ke smlouvě, z toho důvodu, že „kupující nebyl schopen, s ohledem na nově vytvořený vizuální styl města Chrudim a jeho implementaci do vlastní činnosti, poskytnout podklady pro potisk kelímků“, se termín z původních dvou měsíců od podpisu smlouvy z 26. července posunul na 24. listopad. V manuálu k jednotnému vizuálnímu stylu, který čítá se vším všudy 115 stran, se nakonec dočtete, že „celobílý, jednoduchý, znovupoužitelný plastový kelímek o obsahu 0,5 l a 0,33 l využívá transparentního motivu městské orlice, který se plní s obsahem tekutiny v kelímku“.

[[img:chrn_fullwidth:19630:Z manuálu k vizuálnímu stylu města Chrudim.  Zdroj: Město Chrudim]]

Celková cena zakázky vychází na 615 515 korun, z toho za gastro myčku více než 94 tisíc, 15 tisíc kusů půllitrových (bez DPH 16,90,- za kus), 3 tisíce třetinkových (22,30,-/ks) a 2 tisíce „dvojkových“ kelímků (28,90,-/ks), včetně 150 kusů přepravních boxů za 63 525 korun.

Město nově obdrželo vyrozumění, že italský výrobce myček prý momentálně nemá součástky kvůli materiálové krizi v důsledku covidu, rada města proto tedy termín pro dodání gastro myčky prodloužila na magické datum 22. 2. 2022. „V datu je šest dvojek, tak jim to třeba přinese štěstí,“ dodal starosta.

Chrudim – Hlavním tématem na včerejší Radě města Chrudim bylo hospodaření v městských lesích. Radní vzali včera na vědomí hospodaření za rok 2021 a seznámili se s výhledem hospodaření Městských lesů, které vyázaly zisk 54 tisíc korun. Odsouhlasili plnou odměnu jednateli i navýšení platů zaměstnancům.

Městským lesům se sice nedaří jako v minulosti, přesto vykázaly mírný zisk 54 tisíc korun a zaměstnanci mají více práce a úroveň jejich platu tomu přitom neodpovídala. „Po dlouhé diskusi jsme schvalovali výplatu roční odměny řediteli a dále jsme schválili navýšení základních mezd zaměstnanců o šest procent,“ uvedl místostarosta Petr Lichtenberg (Svobodní). Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) doplnil, že hlasování nebylo jednomyslné a Piráti s plnou odměnou nesouhlasili, ikdyž s navyšováním platů nakonec ano. „Tam tu potřebnost vidíme, ale s plnou odměnou, v situaci, kdy není společnost a celý sektor úplně v kondici, jsme nesouhlasili, nicméně Rada města Chrudim nakonec rozhodla o jejich udělení i bez našich hlasů,“ uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:19627:Rekreační lesy Podhůra z pohledu od skládky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Městské lesy jsou také specifické tím, že kromě komerčních hospodářských lesů provozují rekreační lesy, které ze zisku z těžby dotují. Produkci peněz z těžby v hospodářských lesích ale narušila kůrovcová kalamita, ze které se lesy jen tak nevzpamatují, jak se snažil vysvětlit starosta František Pilný (ANO 2011). „Než vyroste strom k těžbě, trvá to 80 let. Vy se o něj prvních 20 let staráte v podobě výsadby, vyžínání, údržby a v okamžiku, kdy vyrostlo spodní patro, už velkou péči o něj nemáte, maximálně kácíte suché stromy. Po 80 letech provedete těžbu a to je příjem, zisk, zaplacení nákladů za první dvacetileté období, a 81. rok zasejete znova,“ vysvětlil starosta celý koloběh, který se do ročního účetního období logicky nedá promítnout.

Chrudim – Další reportáž, tentokrát z prostředí chrudimského letiště, se u příležitosti úvodního informačního setkání zájemců o získání pilotní licence v sobotu 8. ledna 2022 po školení v učebně a prohlídce hangáru proměnila v nečekaně názornou ukázku.

[[img:chrn_fullwidth:19616:]]

Volný let větroněm by měl trvat asi čtyři minuty, zní odpověď. „Pokud se nestane něco mimořádného,“ doplnil těsně před startem jakoby mimochodem Josef Ročák. „Bude to poměrně svižný vzlet, když se kouknete před sebe, vidíte, jak se napíná lano,“ byla poslední slova, než jsme se odlepili od země a dostali se do výšky asi 300 metrů vysoko nad Chrudim. Byl to zvláštní, vlastně nepopsatelný zážitek. Už jsem se viděla hlavou dolů, když mi pár desítek vteřin před startem řekli, ať si pořádně zapnu kromě pásů taky kapsy. No, nebylo už úniku, když mě pevně sevřeli kovovými přezkami v kabině větroně s Josefem Ročákem na zadním sedadle. Během půl minuty jsme už plachtili vzduchem vysoko nad zemí. Když navijákař stáhl plyn, letadlo se ve vzduchu zabrzdilo, čumák se sklopil dopředu a následoval propad, jak jsme letěli dolů.

[[img:chrn_fullwidth:19625:David Línek při školení zájemců o pilotní průkaz.  Foto: Chrudimské noviny]]

Následoval samozřejmě klouzavý let a byl to úžasný zážitek. Vývrtky se naštěstí nekonaly. Následovala ale ostrá zatáčka, abychom se přesvědčili, že vlečné lano je opravdu vypnuté. „Můžeme udělat pád,“ ozval se ze zadního sedadla Josef Ročák. „Až letadlo zpomalí, tak se změní zvuk, řízení změkne, a takhle to spadne,“ popisoval znalecky pilot manévr, chvíli před tím, než jsme se propadli ještě jednou dolů, ale jen trochu. Slova během úvodního školení ještě v učebně Aeroklubu o tom, že někdy rozdávají místo pilotních průkazů asi spíše poukazy na drogy, byla dost výstižná. Létání je opravdu návykové.

[[img:chrn_fullwidth:19617:]]

Zažít první sólo je neuvěřitelná euforie

Absolvování prvního letu byl teprve začátek, k dalším významným okamžikům patří pilotování na vlastní pěst, což je prý ještě větší zážitek. A co teprve vézt jiného člověka na palubě než instruktora! I američtí piloti prý nejdříve celý den létají okruhy, než vezou prezidenta. „Pilot s čerstvou kvalifikací může svézt jinou osobu než letového instruktora, až po odlétání určitého množství letových hodin samostatně. Zjednodušeně řečeno, létat je potřeba pořád a udržovat si správné návyky," vysvětlil Josef Ročák, že to není jako s řidičákem na auto, kde nikdo nezjišťuje, kdy jste řídili naposled. U letadla je potřeba mít neustále "nedávnou praxi" a každý let se zapisuje do příslušné dokumentace.

Tomu všemu ale samozřejmě nejdříve předchází teorie, která se vyučuje tři měsíce a tvoří ji kromě přednášek také samostudium. Po absolvování teorie se při praktickém výcviku nejdříve létá ve dvou. Žák sedí na předním sedadle a za ním instruktor. Minimální výcvik pro kluzák je 15 hodin letové doby. Vše určují letové předpisy. „První samostatný let je ohromným skokem v létání. Když letíte poprvé sami v letadle, které sami řídíte, je to úžasný pocit. Nedá se popsat, musíte to zažít. Těšte se na to, je to ohromný okamžik a každý pilot si na své první sólo pamatuje,“ popisoval Adam Línek. Každý aeroklub má svůj vlastní rituál, co následuje po takovém přistání.

[[img:chrn_fullwidth:19623:]]

Plachtění je především sport

Na chrudimském letišti praktikují navijákové starty i aerovleky. Kromě prokázání zdravotní způsobilosti k létání musíte získat také průkaz radiotelegrafisty. Plachtařský výcvik bezmotorového létání neboli plachtařina se v Chrudimi létá na L 13-Blaník a K-7, který se hodí pro základní výcvik. Průkaz na tento typ letadel vás opravňuje i ke sportovnímu létání. „Máme tady závodníky, kteří létají 300 až 500 kilometrů přelety na dálku, bez motoru, za použití termických proudů,“  sděloval nováčkům Adam Línek. Učebna byla plná zájemců i zvědavců. Plachtění je prý relativně finančně nenáročné a je to dobrý základ pro jakýkoli další typ létání. „Nejlevnější výcvik - na větroně je zároveň časově nejnáročnější. Je to dané množstvím lidí a lidské práce, která s plachtěním souvisí," vysvětlil Josef Ročák. „Je to velmi vhodný typ výcviku pro studenty. Kdo ale propadne létání, nejspíš u jedné kategorie nezůstane."

[[img:chrn_fullwidth:19615:]]

Poslední disciplínou plachtařského výcviku, podle schválené učební osnovy, jsou „pády a vývrtky“. Po složení teoretické i praktické části pilotní zkoušky dostanete kartičku, že jste držitelem pilotní licence. Není to ale stejné jako mít řidičák, spíše je to prý poukaz na celoživotní vzdělávání. Jedna věc je platnost kartičky a druhá je platnost kvalifikace. Musíte se tomu věnovat pořád. „Když jste držiteli stříbrného C, znamená to, že jste sportovní letci, plachtaři-přeletáři,“ vysvětlil Adam Línek a Josef Ročák k tomu dodal: „Vaším cílem by mělo být létání přeletů na kilometry, závody.“ Dobré výkony začínají od 300 kilometrů. Nejkratší vypsatelná trať je 100 kilometrů. Dnes z ekonomických důvodů většinou závod začíná i končí na letišti vzletu. „Dříve to byly často i cílové lety do zahraničí, třeba do Budapešti, a pak se závodníci tři dny vraceli, protože nebyly mobilní telefony,“ vyprávěl Josef Ročák.

[[img:chrn_fullwidth:19619:]]

Na vše se připravit nedá

Zajímavou a pravdivou historkou je, že jednou se letadlo nevrátilo dokonce vůbec a pilotovalo se samo. Bylo to v roce 1953, kdy musela posádka vyskákat padákem nad Skutčí, protože se zdálo, že letadlo havaruje. To ale vydrželo v letu zaletět až do Polska, tam se samo obrátit o 180 stupňů a letět až do Šumperka, kde teprve na konci města, po dvou hodinách samostatného letu, havarovalo.

U plachtařiny se cvičí nouzové postupy u selhání vypuštění, kdy třeba praskne lano na navijáku, nebo jsou zablokované vztlakové klapky, u motorových letadel se cvičí i selhání motoru. „Nemůžete ale v žádném případě obsáhnout všechno, co se může stát. Protože stát se může ledasco. Čím to letadlo je složitější, tím je větší šance, že v něm něco fungovat nebude, ale zásadní věci nevysazují často. Nejčastěji motor přestane fungovat, v důsledku nedostatku paliva,“ děsil záměrně nováčky Josef Ročák. „Dva motory nejsou vždy výhoda z hlediska nouzové situace. Těch řešení je u dvoumotorových strojů víc než jedno a některá z nich jsou smrtící.“ 

[[img:chrn_fullwidth:19614:Chrudim z výšky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ale pro odlehčení, k hospodským povídačkám mezi zkušenými piloty letadel patří třeba ta o zrádnosti používání funkce autopilota nezkušenými začátečníky, při čemž někteří údajně skončili nad šumavskými lesy jen se svačinou v ruce, protože nedokázali včas převzít velení nad letadlem, nebo ta o nutnosti zpomalit na poloviční rychlost z 300 kilometrů za hodinu při vysouvání podvozku u letadla Sting, což také není pro každého, kdo ještě nemá ovládání letadla pevně zažito, hračka.

Kategorie ultralehkých letadel (ULLa) je nesmírně obsáhlá jak z pohledu pořizovací ceny, tak z pohledu rychlosti a provozních vlastností. Tento typ letadel může být maximálně dvoumístný, létat jen ve dne a pilotní průkaz je omezený národní legislativou. Při letech do zahraničí je proto třeba obezřetnost. Je to ale levná a poměrně jednoduchá možnost létání. 

[[img:chrn_fullwidth:19613:Chrudim z výšky. Foto: Chrudimské noviny]] 

Jak to žije na chrudimském na letišti?

Absolvováním výcviku na pilota se člověk stává zároveň členem Aeroklubu. Výsadkový prapor a paragáni občas obsadí letiště, což trochu v jarních měsících členům komplikuje výcvik, ale na všem se prý dá domluvit. „Aeroklub je spolek jako každý jiný. Jsme spolek nadšenců. Žijeme tady, spousta z nás tu i vyrostla. Udržujeme celý areál sami, včetně plochy našeho krásného letiště,“ přibližoval pospolitost nováčkům Adam Línek. Než začala doba covid-19, každoročně se jezdilo třeba i na plachtařské soustředění v Žamberku. Mimo to se pořádají i různé menší akce, a když se koná večírek, dá se tu i přespat.

Tradičním zakončením sezóny bývá soutěž Zlatý racek, která zahrnuje přistání na přesnost, zaletět houslový klíč a tak podobně. „Nejlepší je, když přijede deset minut před západem slunce kamarád voják, Leošek, sedne do letadla, skočí tady jeden okruh, trefí se toaleťákem přímo do kříže, přistane přímo na čáru, všechny předběhne a zase odjede,“ vystihl Adam Línek. „I takoví tady jsou a ti mají to letecké nadání od Boha.“ 

Chrudim – Smutný výlov čekal při nedělním výjezdu, ve spolupráci s městskou policií, na profesionální i dobrovolné hasiče. V parku vedle finančního úřadu zasahovali v neděli před polednem. Vylovit museli několik kilogramů mrtvých ryb, které převezli ke zmrazení do Technických služeb Chrudim. Kdyby město Chrudim jako vlastník od začátku při rekonstrukci Městského parku předvídalo, co by lidem udělalo větší radost, mohly být místo okrasných jezírek v parku rybníčky uzpůsobené pro chov ryb. Ty tam ale nejsou a osud každé malé rybičky vypuštěné do jezírka je tak předem zpečetěn.

[[img:chrn_fullwidth:19579:Okrasné jezírko v městském parku po neplánovaném výlovu.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Druhého ledna chrudimští profesionální a dobrovolní hasiči už neměli z místního rybníčku v městském parku koho zachraňovat. V rybníku byla zřejmě zkažená voda a v ní bohužel uhynulé ryby. Hasiči ryby sesbírali a odvezli. Na místo byl povolán zástupce města. Příčiny úhynu ryb jsou vyšetřovány,“ uvedla k případu v neděli mluvčí hasičů Vendula Horáková. Mrtvé ryby byly před následnou likvidací v kafilerii převezeny do mrazícího boxu Technických služeb Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:19580: Jezírko není pro ryby uzpůsobené.  Foto: Chrudimské noviny]]

Za úhyn nemůže jed

Vodu v jezírku nikdo neotrávil, neštěstí způsobilo nevhodné prostředí. „Konzultoval jsem to před Vánoci s paní Jánskou, která má toto na starosti, a primárně to jezírko není určené k tomu, aby tam ty ryby byly, což si myslím, že je zásadní věc, město jako vlastník nádrže tam žádné ryby nevysadilo,“ odpověděl vedoucí oddělení vodního hospodářství, Pavel Koreček, co vedlo k úhynu ryb v Městském parku. „Úhyn byl jednoznačně způsoben nedostatkem kyslíku,“ potvrdil. Voda byla výrazně zakleslá.

[[img:chrn_fullwidth:19578:Osud karasů nelegálně vysazených do  jezírka v Městském parku nikoho nezajímá?  Foto: Chrudimské noviny]]

Počet ryb v jezírku se těžko reguluje

Kateřina Jánská, která má na starosti úsek údržby zeleně, vysvětlila, že se před Vánoci nebavili o žádné katastrofě a vodní prvek měli opět odlovit rybáři. I když už jednou rybáři výlov podnikli, udržet vodu bez ryb je ale problematické. „Bohužel nám už jednou sdělili, že se tam někde v bahně mohly schovat nějaké malé rybičky, které nejsou schopni pochytat a ryby se tam mohou objevit znovu,“ odpověděla. Potvrdila také, že určitě uvažují, že k vodnímu prvku tentokrát umístí i nějakou ceduli jako upozornění, že ryby sem nepatří.

[[img:chrn_fullwidth:19581:Ryby vylovené při nedělním zásahu hasičů.  Zdroj: Hasičský sbor města Chrudim]] 

Proč nedávat ryby do vodního prvku v parku

Hospodář Českého rybářského svazu městského obvodu Chrudim 2 Roman Janáček potvrdil, že do neprůtočného jezírka s malou hladinou vody se ryby opravdu nehodí. Je to pro ně dříve či později rozsudek s jasným koncem. „Je tam prašná vrstva sedimentu a v zimě, když to zamrzne, anebo v létě, když je nízký stav vody a teplý vzduch, tak ta ryba v podstatě nemá šanci přežít,“ uvedl. Barevný karas, leckdy prý křížený se závojnatkou a dalšími rybami, je ale hodně odolný. „Je to moc pěkné na pokoukání. Chápu, že lidi, když tam vidí ty krásné červené rybičky, že jim srdéčko jenom plane, ale bohužel to dřív nebo později vždycky skončí úplně stejně,“ vysvětlil. „Ty ryby vydrží strašně moc, ale čas od času dojde k tomu, že to nedají. Rozhodně není rozumné tam ty ryby mít.“ Za stávající situace, bez filtrace a čeření vody v jezírku, není ani jak jinak to vyřešit. 

Chrudim – Už delší dobu kolují městem zvěsti o nepříjemných pocitech některých občanů z lokality u chrudimského nádraží. Strážníky městské policie ale o tom údajně nikdo z občanů přímo neinformoval. O bezpečnosti u podchodu z Olbrachtovy do ulice Čs. armády jednala v prosinci i Rada města Chrudim. Starosta František Pilný (ANO 2011) se po tomto jednání k situaci v lokalitě u nádraží vyjádřil, že se nezakládá na pravdě. Po sobotním útoku ze silvestrovské noci v Rooseveltově ulici se však ukazuje, že starosti některých občanů o jejich bezpečnost v lokalitě u nádraží byly možná na místě, ale měli včas informovat městskou policii. Co se bude dít dál, aby další občané nepřišli k újmě?

[[img:chrn_fullwidth:19565:]]

Komise prevence kriminality podala jeden podnět Radě města Chrudim už před Vánoci. Jednalo se o řešení nedostatečné bezpečnosti podchodu, který vede ke gymnáziu z ulice Československé armády do Olbrachtovy ulice. Starosta František Pilný (ANO 2011) vše okomentoval tak, že k nebezpečnosti podchodu obdrželi prý několik podnětů. „Asi to všichni lokálně znáte. Někteří si stěžují, že jsou tam některé nešvary,“ uvedl neurčitě. „Rada města Chrudim uložila vrchnímu strážníkovi městské policie zajistit pravidelné kontroly dané lokality a v případě protiprávního jednání nás o tom informovat, abychom mohli učinit další kroky,“ řekl starosta a dodal, že jeho návrhem by bylo lokalitu i více nasvítit, protože jak řekl, „to minimálně pocitově vypadá bezpečněji“.

U podchodu ke gymnáziu působí strážníci preventivně

Na pocit nebezpečí v okolí nádraží si občané stěžují dlouhodobě. Tyto názory si předávají mezi sebou, sdílejí je i na sociálních sítích, ale přímo městské policii ani podle vrchního strážníka emaily prý nikdo neadresuje. Potom to vypadá, že se v této lokalitě nic opakovaného neděje. „Z vyjádření vrchního strážníka plyne, že to, co psali ti tazatelé nebo pisatelé, se úplně nezakládá na pravdě, protože městská policie tam je poměrně často. Ne že by ji tam někdo přímo volal k zásahu, ale v rámci běžné pochůzkové činnosti se tam vyskytují několikrát denně. Osobně jsem viděl i rozpis těch pochůzek a myslím si, že tam jsou často,“ bránil starosta František Pilný strážníky po posledním prosincovém jednání Rady města.

Vrchní strážník Lukáš Dvořák dnes slova starosty o bezpečnosti podchodu potvrdil. „Už někdy od srpna až do současnosti jsme tam každý den v různých časech. Strážníci tam provádějí takzvané opakované dvacetiminutové kontrolní body, na které je vysílám. Za celou dobu jsme tam nic nezjistili a nikoho jsme tam neviděli, ani v těch nočních a ranních hodinách, na které se upozorňovalo,“ uvedl a dodal, že kontroly budou i nadále pokračovat. 

[[img:chrn_fullwidth:19569:]]

Strážníci posílí svoji činnost i na lokalitu v Rooseveltově ulici

Z vyjádření vrchního strážníka Lukáše Dvořáka vyplynulo, aby se občané obraceli v případě zaznamenání jakýkoliv přestupků vůči občanskému soužití přímo na něj. „Občané se na mě jako na velitele městské policie neobracejí, maily mi nechodí, nikdo mi nevolá, že by ta lokalita byla extrémně problémová ve srovnání s jinými,“ uvedl. Městská policie samozřejmě nemůže být přítomna na všech místech 15 rajónů města současně, ale u nádraží se hlídkuje podle vrchního strážníka častěji než jinde. Strážníci jsou v lokalitě u nádraží každý den. „Je to tam obsazené i kamerami. Samozřejmě takovým nahodilým situacím se bohužel předejít vždy nedá,“ vyjádřil se Lukáš Dvořák k útoku v Rooseveltově ulici.

[[img:chrn_fullwidth:19557:]]

V době silvestrovských oslav byly ve městě přítomny dvě hlídky městských policistů. „Od kolegů, co byli ve službě, vím, že kromě toho incidentu, u kterého jsme přítomni nebyli, byl po městě klid. Nic co by připomínalo oslavy z let minulých, pět až deset let zpátky, kdy to bylo divočejší. Silvestr probíhal v poklidu.“ V současné chvíli by v lokalitě měla být podle jeho slov hlídková činnost posílena.

[[img:chrn_fullwidth:19568:]]

Chrudim – Stávající ceník je platný už deset let a kumulovaná inflace 22,6 procent, klesající tržby za úbytek cestujících a zvyšování cen za dopravní hmoty způsobila, že dopravce oznámil městu Chrudim zvýšení cen za dopravní výkon. Cena za dopravní výkon neboli součet ekonomicky odůvodněných nákladů a čistých příjmů se zvyšuje o 3,40 korun. Lidé by si kvůli tomu měli od ledna připlatit za jednotlivé jízdné a znatelně i za vícedenní zlevněné jízdenky. V pondělí se pro to hlasovalo na městské radě. K odsouhlasenému návrhu dopravní komise původně z 24. listopadu se vyjádřil starosta František Pilný (ANO 2011) a místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti). 

V roce 2021 autobusy dodavatele Arriva Východní Čechy najely celkem 238 290 kilometrů, ale počet cestujících podle tržeb klesá. Zatímco v roce 2019 činily tržby z přepravy zaokrouhleně 3,1 milionů, v roce 2021 klesly ještě z 1,8 milionu na 1,7 milionu korun. Cena za dopravní výkon na 1 kilometr neboli součet ekonomicky odůvodněných nákladů a čistých příjmů se z loňských 49,40 korun zvyšuje na 52,80. A běžní cestující by si měli připlatit od ledna o dvě koruny, tedy nově 10 korun při platbě čipovou kartou a za platbu v hotovosti 12 korun, což nezní tak hrozně, ale jak starosta uvedl, z materiálu předkládaného dopravní komisí „příliš nadšen nebyl“, nicméně prý „respektuje rozhodnutí Pavla Štěpánka (Piráti), gesčně příslušného místostarosty za dopravu“. Záhy se ukázalo, že si o dost připlatí i ti, kterým přísluší 75procentní sleva na zlevněné vícedenní jízdné.

[[img:chrn_fullwidth:19509:Cestující si od ledna připlatí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pavel Štěpánek (Piráti) potvrdil, že na radě pro zavedení dražšího jízdného hlasoval a čtenářům vysvětlil důvody. „Pokud si dobře pamatuji, hlasovala rada města jednohlasně pro. Důvodem jsou především neustále se zvyšující mzdy a také aktuálně výrazný růst ceny pohonných hmot. Cena za jízdné se nenavyšovala dlouhá léta a tyto ekonomické faktory zkrátka nelze přehlížet do nekonečna,“ uvedl. Sice zatím stále platí, že lidé nad 70 let budou dál jezdit zdarma, jak odsouhlasila rada v roce 2015, stejně jako třeba předškoláci, nicméně z vyjádření starosty vyplývá, že se viditelné zdražení nejvíce projeví právě i na zlevněném jízdném pro osoby nad 60 let pobírající plný invalidní nebo starobní důchod. „Pokud bych měl zmínit na opačném spektru ty dražší částky, tak třeba zlevněné jízdné 580 na devadesát dnů stálo 473 korun,“ zmínil přesně, když namátkově vyjmenovával, čeho všeho se týká zdražení. „Je to způsobeno jednak inflací a jednak tím, že chtě nechtě klesají přepravní výkony,“ uvedl starosta a k dalšímu vývoji dodal:  „Uvidíme, co nám přinesou další roky.“

Příloha: 

Nový ceník

Stávající ceník

Chrudim – Ceny energií stoupají. I když při vyjednávání rozpočtu město Chrudim počítalo s navýšením cen za energie, takový nárůst nikdo nečekal. Proto přichází na řadu úsporná opatření. Na některých vytipovaných místech se přestane svítit, někde se budou možná lampy rozsvěcovat na čidla. Třeba na cyklostezce do Medlešic.

[[img:chrn_fullwidth:19492:Veřejné osvětlení potřebuje obměnu šetrnou k životnímu prostředí i městské kase.  Foto: Chrudimské noviny]]

Skokový nárůst cen předčil všechna očekávání

Při přípravě rozpočtu se počítalo se zvýšením cen za elektrické energie. „Máme ji částečně nakoupenou, částečně zasmluvněnou, nicméně, co to udělalo v tom zbytku, předčilo veškerá očekávání,“ uvedl dnes starosta František Pilný (ANO 2011). „V tuto chvíli chybí v technických službách na veřejné osvětlení cirka 3 miliony korun.“

U silové elektřiny dochází k trojnásobnému nárůstu, místo 1101 korun za 1 megawatt hodinu v roce 2021 se v následujícím roce elektřina zdražuje na 3081 korun. „Celkově ten nárůst dělá osmdesát procent, takže to budeme muset nějak řešit, uvidíme jak,“ uvedl starosta. Naskýtá se tudíž otázka, jestli bude Chrudim méně svítit a ukazuje se, že město se nejspíš co nevidět na vybraných místech zahalí do tmy. 

[[img:chrn_fullwidth:19491:Na správné osvětlení jsou citlivé i stromy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Cyklostezka už pravděpodobně celou noc svítit nebude

Bude se řešit veřejné osvětlení, výměna svítidel i jejich zhasnutí na určitých místech. „Mám pocit, že stojíme na prahu nutnosti kompletní rekonstrukce, jinak se nedoplatíme,“ vyložil starosta plány do budoucna. Silnice první třídy a důležité křižovatky zůstanou osvětlené, ale například cyklostezka do Medlešic už celou noc svítit nebude. „Rozhodně nemusí svítit ve tři ráno, pokud by se nám povedlo cyklostezku vybavit pohybovými čidly, světla se budou postupně rozsvěcet a zhasínat.“

Při rekonstrukci by město Chrudim nemělo opomenout světelné znečištění. Musí se vybrat šetrné osvětlení, aby nejen ušetřilo peníze, ale bylo i v souladu s přírodou: vyzařovat méně než 3000 kelvinů a svítit teplým oranžovým světlem. Ke změně svítidel na teplou bílou LED došlo naposledy v části Švermovy a Opletalovy ulice. U garáží za sídlištěm Leguma svítí pro změnu LED lampy na solární panely.

Chrudim – O vánoční atmosféru Chrudimáci nepřijdou. Kvůli vládním opatřením se sice zrušily vánoční trhy, město Chrudim však stánky s rozestupy přesunulo z Resselova náměstí na plochu v klášterních zahradách. Trhy se konají od pondělí až do čtvrtka a dostanete se na ně hravě – dovedou vás sem chodníkové hry. Pokud sháníte originální vánoční dárek na poslední chvíli, určitě sem zavítejte. Více fotek najdete pod odkazem na fotogalerii na konci článku.

[[img:chrn_fullwidth:19449:]]

Chrudimské noviny byly na místě přesně v tu dobu, kdy probíhaly poslední přípravy, a za chvíli už se roztočil předvánoční kolotoč. Musíte si vybrat ten správný moment a dodržovat opatření. V bráně do zahrad se vás přívětivě zeptají, zda splňujete podmínky pro vstup na trhy.

[[img:chrn_fullwidth:19474:K trhům vedou chodníkové hry.  Foto: Chrudimské noviny]]

Každý den se o půl páté koná divadelní představení a v šest odpoledne koncert. Doslova nasát tu správnou atmosféru Vánoc tu můžete vždy od 15 do 20 hodin, od pondělí do čtvrtka, i se svařákem v hrnku „zdarma“. Děti se povozí na pěkném kolotoči. Jen za tři minuty jízdy vytáhnete z peněženky 30 korun.

Jinak nakoupíte vše, na co si jen vzpomenete, od teplých ponožek nebo rukavic s vánočními motivy, barevných polštářků, po šperky, svíčky, nebo i kvalitní uzeniny a sýry. Originální vánoční dárek na poslední chvíli se tu rozhodně pořídit dá.
Atmosféru můžete načerpat i prostřednictvím naší fotogalerie.

[[img:chrn_fullwidth:19473:V klášterních zahradách čeká na děti kolotoč.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim/Luže – Jako první zveřejnili oficiálně nejblíže Chrudimi místní akci skauti z Luže, kteří budou Betlémské světlo předávat během již tradičního „NEzpívání“ u vánočního stromu. Chrudimští skauti budou Betlémské světlo rozdávat taky, ikdyž to ještě není zveřejněno na oficiálně mapě. Město Chrudim už povolení vydalo.

[[img:chrn_fullwidth:19409:Z předávání Betlémského světla 2020.  Foto: Chrudimské noviny]]

I letos dorazí Betlémské světlo do Chrudimi. Bude se konat i místní akce jako minulý rok. Světlo si budete moct odnést 23. prosince, anebo zkusit štěstí už o pět dní dříve, na chrudimském nádraží. Skautští světlonoši tudy pojedou ve vlaku 18. prosince v 11:50, kde bude možnost v krátkosti světlo rovněž předat. Pokud si chcete udělat malý výlet, můžete se vydat za Betlémským světlem také do Luže, 19. prosince od 16 do 17 hodin.

[[img:chrn_fullwidth:19408:Z předávání Betlémského světla 2020.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jak vysvětlila vedoucí chrudimského skautského střediska Petra Šmaterová : „Od města už povolení máme a ještě čekáme na vyjádření z ústředí." Předávání Betlémského světla v Chrudimi má na starosti Hana Večeřová, která uvedla: „Betlémské světlo přivezeme vlakem příští sobotu z Havlíčkova Brodu," a zároveň dodala: „Veřejnosti by se mělo světlo předávat 23. prosince od pěti do šesti hodin odpoledne, na náměsti u stromečku. Ale samozřejmě jen v případě, pokud se udrží stávající epidemiologická situace."

Chrudim – Město Chrudim vypsalo v říjnu soutěž na realizaci exteriérových plastik, což znamenalo v překladu zakázku na loutky různě rozmístěné ve veřejném prostoru města. Město na naše dotazy odpovědělo, že detailní informace zveřejní až v pondělí. Oslovili jsme proto přímo Kurta Gebauera, který v porotě zasedl. Co si myslí nejen o šibeničním termínu, ale i o pojetí celé soutěže? Přestože probíhalo hodnocení soutěže v přátelském duchu, vše bylo objektivní a diskuse byla velmi podrobná s maximální snahou, aby výsledek byl co nejlepší, dopadlo to, jak to dopadlo. Z šesti obdržených návrhů porota ohodnotila dvě věci 2. místem, a s výhradami. V čem je tedy háček?

Zapojit by se mělo více sochařů

Podle jeho názoru by celá řada plastik měla mít různé autorství. „Princip tkvěl v tom, že se podle jednoho vítězného geniálního návrhu vyrobí v podstatě celá řada sošek, loutek, ale to se jevilo porotcům dost nereálné na základě těch návrhů, které přišly,“ uvedl Kurt Gebauer. „Veškeré sochy ve veřejném prostoru vždycky vzbuzují emoce, což je velmi dobře, od toho tam jsou, aby si lidé tříbili vkus a názor.“

Jak uvedl Kurt Gebauer, bylo by zajímavé, kdyby se do soutěže zapojilo více sochařů, ale to si přímo odporuje se způsobem zadávání těchto soutěží. Představa města o umělcích sedících za počítačem, lačně čekajících, až někdo vypíše se šibeniční měsíční lhůtou soutěž na exteriérové plastiky, se totiž jasně ukázala jako lichá.

Zamotané zadání umělce odrazuje

Právě způsob zadávání podobných soutěží je podle sochaře formálně nešťastný, většinou se o nich dozví spíše známý  někoho z úřadu. „Dá se to na webovky a skoro nikdo to neví. Kdo se dívá na webovky úřadu? Většinou nezaměstnaní architekti, že, kteří jsou v tom trénovaní. Pokud taková sochařská soutěž probíhá, tak by měla mít jiná pravidla než architektonické soutěže,“ vyjádřil se Kurt Gebauer a přidal svoji vlastní zkušenost.

Kurt Gebauer podotknul, že podobných soutěží se právě kvůli krkolomnému zadání účastní čím dál méně jeho absolventů, protože nemají čas řešit elektronické podpisy ani zamotaná úřednická zadání. „A je to ještě nehonorované, takže jsme tady opravdu přiklepli jakési skicovné, protože těch autorů není hodně. Dělají to zadarmo a přitom je s tím hodně práce," vysvětlil.

[[img:chrn_fullwidth:19405:Sochař Kurt Gebauer.  Zdroj: Archiv Kurta Gebauera]]

Autory musí vybrat ten, kdo se v oboru vyzná

„Třeba když se konala po Velvet Revolution první sochařská soutěž v Brně na Mozarta, kde jsem to tenkrát kupodivu vyhrál, tak to oni mě vyzvali,“ poukázal na cestu, kudy by se další postup města Chrudim měl ubírat. Do soutěže se zároveň mohla zapojit i širší veřejnost. „Vyzvali autory, o kterých si mysleli, že by na to byli dobří a to musí dělat někdo, kdo se v tom oboru vyzná,“ zdůraznil sochař a zároveň vyjádřil nepochopení: „Pokusy o absolutní anonymitu, to je zkrátka šílenost. Pokud je porotce skutečně člověk, který má všech pět pohromadě a ten obor zná, tak třeba i podle stylu nebo řešení dost často pozná, který je to autor a musí být zkrátka nezaujatý a to je nejlepší.“

Chce to trošku více zamakat a nestřílet do luftu

Sám Kurt Gebauer prozradil, že kdyby nebyl časově zaneprázdněný, účastnit se další podobné soutěže by ho bavilo. „Je to zajímavý, poměrně složitý úkol. Není to jednoduchá věc. Propojení zviditelnění města s Loutkářskou Chrudimí touto formou. Je to cenné přijít s takovým nápadem, akorát to chce změnit způsob toho zadávání, trošku více na tom zamakat, protože to téma je dosti obtížné. Vytvořit sochu, aby měla správné měřítko, správné umístění, je komplikovaná věc, to vám můžu jako sochař říci,“ rozesmál se Kurt Gebauer. „To jde trošku proti sobě, loutka a socha, takže je to rafinované. Každý z návrhů se o splnění těchto principů nějakým způsobem pokoušel,“ uvedl. „Ale je potřeba udělat více koncepční práce při tom dalším zadávání, než to jen tak vystřelit do luftu,“ vystihl podstatu celého problému.